GEOGRAFICKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY 6
|
|
- Eva Bláhová
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY GEOGRAFICKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY 6 Lubomír Vašek Zlín 2013
2 Obsah Základní pojmy Princip rastrové reprezentace Užívané typy tvaru buněk Základní typy rastrových datových modelů, popisy jejich struktur Pravidelné reprezentace - pravidelné čtvercové mřížky Nepravidelné reprezentace... 9 Použitá literatura... 12
3 STRUČNÝ OBSAH PŘEDNÁŠKY: Princip rastrové reprezentace prostorových dat. Typy buněk užívaných v rastrové reprezentaci, jejich výhody a nevýhody. Komprese rastrových dat. TIN síť, její reprezentace, výhody a nevýhody. Porovnání vektorové a rastrové reprezentace prostorových dat. MOTIVACE: V této přednášce se studenti seznámí s rastrovou reprezentací prostorových dat, s jejími principy, typy a praktickými aplikacemi. Jsou zde rozebrány jak pravidelné mozaiky, tak i nepravidelné sítě a to po stránce jejich výhod a nevýhod i příkladů praktického použití. Jsou porovnány vektorová a rastrová reprezentace prostorových dat. CÍL: Seznámení se s principy a praktickým použitím rastrové reprezentace prostorových dat, s jejími jednotlivými typy, výhodami a nevýhodami. Z porovnání vektorové a rastrové reprezentace prostorových dat se získají poznatky pro praktickou volbu odpovídající reprezentace prostorových dat. 1. Základní pojmy Rastrová reprezentace: jeden ze dvou užívaných způsobů zachycení prostorových dat, kdy jednotlivé geografické objekty jsou popsány v kontextu celé oblasti, v níž se nacházejí. Buňka: základní prostorový prvek pro rastrovou reprezentaci. skalární intenzivní veličina, která je vhodná k popisu stavu ustálených Mozaika: síť buněk může být pravidelná nebo nepravidelná, podle typu použitých buněk. Komprese rastrových dat: zmenšení objemu rastrových dat bez snížení jejich informačního obsahu. 2. Princip rastrové reprezentace Na rozdíl od vektorové reprezentace se rastrová reprezentace zaměřuje na danou lokalitu jako celek. Většinou je používána pro reprezentaci spojitě se měnících jevů, jako je např. digitální model reliéfu (DMR) či rozložení dešťových srážek viz obr. 1. Základním stavebním prvkem je u rastrové struktury tzv. buňka (cell). Buňky jsou organizovány do tzv. mozaiky. Jednotlivé buňky obsahují hodnoty (values) zkoumané veličiny v odpovídajícím místě dané lokality.
4 Mozaiky rastrové reprezentace můžeme rozlišit podle způsobu dělení prostoru na: pravidelné (regular) - všechny buňky mají stejnou velikost a tvar nepravidelné (irregular) - velikost i tvar jednotlivých buněk se liší. Obr. 1 Rastrový obraz přehledu ročních srážek v Evropě 2.1 Užívané typy tvaru buněk. čtvercová buňka (pravidelná mozaika) trojúhelníková buňka (nepravidelná mozaika) hexagonální buňka (pravidelná mozaika) Nejčastěji se používá čtvercová mozaika má tyto výhody: je kompatibilní s datovými strukturami programovacích jazyku používaných pro tvorbu GIS software, je kompatibilní s mnoha zařízeními pro vstup a výstup dat (monitory, scannery, plottery), je kompatibilní s kartézským souřadnicovým systémem. Nevýhody použití čtvercové mozaiky: detail - celý obraz je reprezentován stejným způsobem, tudíž uloženi velké oblasti, skládající se z pixelů stejného typu, není nijak optimalizováno, abstrakce - k získání méně detailního obrazu je nutné použít všechna data náročnost na úložný prostor - zbytečné plýtvání místem, plýtvání pamětí - celý datový soubor musí být v paměti, což může být obtížné u velkých obrazů.
5 Trojúhelníková mozaika má tu unikátní vlastnost, že jednotlivé buňky nemají stejnou orientaci. To je výhoda při reprezentování digitálního modelu reliéfu (terénu), kde je každému vrcholu o souřadnicích (x, y) přiřazena funkční hodnota z = f (x,y), např. výška. Jednotlivé trojúhelníky pak implicitně obsahují údaje o svém sklonu a směru tohoto sklonu. Daní za tuto vlastnost je mnohem větší složitost všech algoritmů pracujících s tímto modelem. Hexagonální (šestiúhelníková) mozaika má tu výhodu, že středy všech sousedních buněk jsou ekvidistantní (stejně od sebe vzdálené), což je výhodné pro některé analytické funkce (např.: paprskové vyhledáváni). Ve čtvercové mřížce je toto nemožné a tato vlastnost se musí kompenzovat nebo prostě zanedbat. Hexagonální tvar buňky se však používá jen velmi zřídka. Topologie je v rastrovém modelu definována implicitně (je jasné kdo je čí soused), tudíž není nutné jí explicitně ukládat jako pro vektorový model. Zaměříme se nyní na pravidelné čtvercové mřížky (rastry), protože ty jsou, jak bylo uvedeno, nejčastěji využívané. Stejně jako u vektorových modelů, rastrová datová struktura může nést informace o bodech, liniích a plochách. Bod odpovídá jedné buňce, linie odpovídá řadě spojených buněk se stejnou hodnotou a plocha odpovídá skupině navzájem sousedících buněk se stejnou hodnotou, viz obr. 2. Obr. 2 Základní geografické objekty ve vektorové a v rastrové reprezentaci Pří využívání rastru pro reprezentaci povrchu je třetí rozměr reprezentován jako hodnota tohoto rastru. Ta je pak funkcí dvourozměrných souřadnic z = f (x, y).
6 Poznámky: Při reprezentaci prostorových objektů mozaikou je třeba dbát na zvolení vhodného rozlišení resp. velikosti pixelu (zkratka od picture element obrazový bod). Při nevhodné volbě rozlišení muže dojít buď k zbytečnému ukládáni mnoha dat na disk, nebo naopak ke ztrátě prostorových informaci, například o tvaru jednotlivých objektů. Některé informace se mohou ztratit úplně. Obr. 3 Vliv velikosti rozlišení na kvalitu zobrazení Problematika reprezentace "žádné hodnoty" (NoVa1ue/NoData) se v počítači řeší zavedením speciální hodnoty NODATA. která nabývá předem zvolené hodnoty. Například v ARC/INFO GRlD (modul na zpracování rastrového datového modelu v software ARC/INFO) je tato hodnota určena jako Mozaiky mohou reprezentovat hodnotu bud' pouze pro střed buňky (tzv. lattices) nebo pro celou oblast buňky (tzv. grids) Z hlediska obsahu lze rastrová data dělit na data reprezentující jeden jev (tzv. klasické rastry) a na data obrazová. Obrazová data: Snímek DPZ - vícepásmové obrazy (př.: snímky z družice) používané pro vyhodnocení polohy jednotlivých geografických prvku v krajině (vodstvo, lesy, silnice,... ). Takto vyhodnocené vrstvy jsou pak uloženy do rastru. Ortofoto - ve většině případu používáno jako jednopásmový obraz (sice RGB, CMYK ale uložené např. jako tiff) používané pro vyhodnocení polohy jednotlivých geografických prvku v krajině. Spíše zde již převládá využití jako podkladových dat pod tematické vrstvy. Tento studijní materiál vznikl za finanční podpory Evropského sociálního fondu (ESF) a rozpočtu České republiky v rámci řešení projektu: CZ.1.07/2.2.00/ , MODERNIZACE VÝUKOVÝCH MATERIÁLŮ A DIDAKTICKÝCH METOD
7 7 Skenované plány - podkladová data pod tematické vrstvy, musí ale být georeferencovány. Dokumentace - nereferencovaná obrazová data, sloužící pouze jako archivní dokumentace projektu. "Klasické rastry: Pouze jednopásmová data znázorňující rozložení jednoho geografického jevu (nadmořská výška, vodstvo, lesy, atd.). Tato data mohou být získána např. právě vyhodnocením obrazových dat. 3. Základní typy rastrových datových modelů, popisy jejich struktur 3.1 Pravidelné reprezentace - pravidelné čtvercové mřížky Definice pro dvourozměrný prostor (2D): Čtvercová mozaika (mřížka) je v souřadnicovém systému jednoznačně definována souřadnicemi počátečního bodu, velikosti buňky a počtem buněk ve směru X a Y. V geometrii nastává problém tzv. metriky: Metrika je způsob definice vzdálenosti dvou buněk. V GIS jsou používány nejčastěji následující typy metrik: Bloková metrika - vzdálenost středů dvou buněk je definována jako minimální počet překonaných hran (diagonální vzdálenost, tedy vzdálenost buněk sousedících rohem je 2). Šachovnicová metrika - vzdálenost středů dvou buněk je definována jako minimální počet překonaných hran i středů (diagonální vzdálenost je 1). Euklidovská metrika vzdálenost D středů dvou buněk A (x A, y A ) a B (x B, y B ) je definována jako D = sqrt((x A x B ) 2 + (y A y B ) 2 ) kde x A, y A a x B, y B jsou souřadnice středů buněk A a B. Diagonální vzdálenost sousedních buněk je potom rovna velikosti hrany buňky násobené 2 1/2. Kompresní techniky používané pro ukládání pravidelných rastrů Uložení rastrových dat je velice náročné na prostor a má vysoké režijní náklady. Velikost dat záleží na rozloze představované oblasti a na rozlišení bodu, ale vůbec nezávisí na obsahu. Pro zmenšení náročnosti je nutné zavést více účinné způsoby uložení, hlavně pro reprezentaci řídce rozptýlených bodů. Se zavedením kompresních technik se však pro operace využívající okolí zpracovávaného bodu musí data nejdříve dekódovat a až pak je možné data zpracovat. Nejenom z tohoto důvodu se kompresní techniky většinou užívají jen pro ukládání dat na disk a pro vlastní zpracování v paměti je k reprezentaci užívána dvourozměrná matice. MODERNIZACE VÝUKOVÝCH MATERIÁLŮ A DIDAKTICKÝCH METOD CZ.1.07/2.2.00/ ,
8 8 Metoda délkových kódů (Run Lenght Encoding - RLE) RLE je jedna z technik odstraňující neefektivnost uložení rastrových dat pomocí matic. Využívá vlastností, že mnoho dat obsahuje rozsáhlé homogenní objekty, reprezentované velkým množstvím pixelů. Místo uchovávání hodnot každého bodu, RLE pixelů o stejné hodnotě do skupiny a tu potom ukládá ve formě (počet hodnota). Uvažujme následující rastrová data Při použití techniky RLE dostaneme datovou strukturu, kde jsou původní data nahrazena páry skládající se z počtu opakujících se pixelů stejné hodnoty za sebou a vlastní hodnoty pixelu. Podle našeho příkladu se tedy první čtyři pixely o hodnotě 1 z tvaru (l 1 1 1) zakódují do (4 1). Celý zakódovaný řádek vypadá následovně. (4 1) (2 5) (7 9) (1 2) (3 9) Jak je vidět, pixel o hodnotě 2 je zakódován jako (1 2). To znamená, že místo komprese nastala expanze jednoho elementu do dvou. Díky této vlastností není RLE technika vhodná pro data s častými změnami v průběhu. V nejhorším případě, když neexistují žádné úseky se stejnými hodnotami, se po zakódování dat zvětší velikost dvakrát. Z tohoto důvodu se používají současně s RLE i jiné techniky komprese. Čtyřstrom (QuadTree) QuadTree je zástupcem hierarchických rastrových struktur. Využívá model rozděl a panuj" tak, že dělí prostor do kvadrantů. Ty jsou opět rozděleny do dalších čtyř kvadrantů, až do doby, kdy kvadrantu odpovídá homogenní oblast. Tato struktura vytváří strom s uzly reprezentujícími heterogenní oblastí a listy oblastí se stejnou hodnotou. Na obrázku je uveden rastrový obraz a jemu odpovídající strom. Viz obr. 4. Obr. 4 Princip komprese QuadTree Nevýhodou QuadTree struktury je, že není invariantní s operacemi translace, rotace a změna měřítka. Tento problém se ale týká všech hierarchických modelů reprezentace rastrových dat využívajících dělení prostoru. MODERNIZACE VÝUKOVÝCH MATERIÁLŮ A DIDAKTICKÝCH METOD CZ.1.07/2.2.00/ ,
9 9 Obr. 5 Příklad komprese QuadTree Adaptivní komprese Adaptivní komprese rastrových dat využívá vlastnosti, že data jdou rozdělit do bloku a ty lze zakódovat pomocí metody s nejvyšší účinnosti. Takový způsob má výhodu v tom, že nedochází ke zbytečnému nárůstu režijních nákladů pro jakákoli data, jak tomu je v případě RLE a částečně i QuadTree. 3.2 Nepravidelné reprezentace Prakticky se nepoužívají, protože všechny algoritmy (pro vytvoření, uložení i analýzy) jsou mnohonásobně složitější, než u pravidelných rastrů. Jedinou výjimkou je nepravidelná trojúhelníková síť (Triangulated Irregular Network - TIN), která je velice často používána pro reprezentaci povrchů, například DMR (Digitální Model Reliéfu), viz obr. 6. MODERNIZACE VÝUKOVÝCH MATERIÁLŮ A DIDAKTICKÝCH METOD CZ.1.07/2.2.00/ ,
10 10 Obr. 6 Použití TIN pro reprezentaci DMR (Digitálního Modelu Reliéfu) Nepravidelná trojúhelníková síť (Triangulated Irregular Network - TIN), TIN reprezentuje povrch jako soubor trojúhelníků (odtud trojúhelníková), které jsou definovány třemi body umístěnými kdekoliv v prostoru (odtud nepravidelná) a pro tyto trojúhelníky uchovává topologické vztahy (odtud síť). Vlastní proces vytvoření sítě se nazývá triangulace. Ten je poměrné náročný na výpočetní výkon. V počítači je TIN uložena ve třech seznamech: v seznamu trojúhelníků, v seznamu hran těchto trojúhelníků a v seznamu souřadnic vrcholů těchto trojúhelníku (viz obr. 7). Obr. 7 Reprezentace nepravidelné trojúhelníkové sítě (TIN) Výhody oproti pravidelným rastrovým reprezentacím: zmenšeni objemu uložených údajů při reprezentaci nehomogenních povrchů, větší přesnost a věrnost pro nehomogenní povrchy (více kopců a rovin najednou, například Říp a okolí), hodnota zobrazované veličiny se přiřazuje jednotlivým vrcholům trojúhelníku a struktura tedy automaticky obsahuje informace o sklonu a směru tohoto sklonu. kompatibilita s moderními grafickými kartami (které podporují 3D zobrazeni v reálném čase). MODERNIZACE VÝUKOVÝCH MATERIÁLŮ A DIDAKTICKÝCH METOD CZ.1.07/2.2.00/ ,
11 11 Nevýhody: složitost struktury a algoritmů s ní pracujících. Porovnání výhod a nevýhod pro výběr vhodné reprezentace Vektorový model Výhody vysoká polohová přesnost objektů grafický výstup je blízký klasickým mapám vhodné pro reprezentaci a modelování jednotlivých objektů relativně malý objem uložených dat vhodný pro kartografické výstupy Nevýhody komplikovanost datové struktury složitost výpočtů při analytických operacích časově náročné vytváření topologie špatně reprezentují spojité povrchy nevhodnost pro prostorové modelování a simulace Rastrový model Výhody jednoduchost datové struktury jednoduchá kombinace s údaji DPZ i fotogrammetrickými jednoduché vykonáváni analytických operací vhodnost pro modelování a simulace Nevýhody velký objem uložených údajů přesnost závislá na velikosti buňky menší vizuální kvalita kartografických výstupů nevhodnost pro analýzy sítí pro transformace je třeba speciálních algoritmů a výkonný hardware Přednáškový text se vztahuje k těmto otázkám: Princip rastrové reprezentace prostorových dat. Typy buněk užívaných v rastrové reprezentaci, jejich výhody a nevýhody. Komprese rastrových dat. TIN síť, její reprezentace, výhody a nevýhody. Výhody a nevýhody vektorové a rastrové reprezentace prostorových dat. MODERNIZACE VÝUKOVÝCH MATERIÁLŮ A DIDAKTICKÝCH METOD CZ.1.07/2.2.00/ ,
12 12 Použitá literatura [1] Břehovský M., Jedlička K.: Úvod do geografických informačních systémů, ZČU Plzeň, Přednáškové texty [2] Kolár, J.: Geografické informační systémy 10, Praha, ČVUT, ISBN [3] Tuček, J.: Geografické informační systémy - principy a praxe, Praha, Computer Press, ISBN X. [4] Burrough, Peter A. McDonnell, Rachael A. : Principles of geographical information systems /. 1st ed. repr.. Oxford : MODERNIZACE VÝUKOVÝCH MATERIÁLŮ A DIDAKTICKÝCH METOD CZ.1.07/2.2.00/ ,
Úvod do GIS. Prostorová data II. část. Pouze podkladová prezentace k přednáškám, nejedná se o studijní materiál pro samostatné studium.
Úvod do GIS Prostorová data II. část Pouze podkladová prezentace k přednáškám, nejedná se o studijní materiál pro samostatné studium. Karel Jedlička Prostorová data Analogová prostorová data Digitální
VíceGEOGRAFICKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY 12
UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY GEOGRAFICKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY 12 Lubomír Vašek Zlín 2013 Tento studijní materiál vznikl za finanční podpory Evropského sociálního fondu (ESF)
VíceGIS Prostorové modely. Obsah přednášky Rastrový model Pravidelné, nepravidelné buňky Způsoby uložení Komprese dat
GIS Prostorové modely Obsah přednášky Rastrový model Pravidelné, nepravidelné buňky Způsoby uložení Komprese dat Rastrový model Intuitivně jej chápeme jako množinu elementů obecně různého tvaru a velikosti
VíceRastrová reprezentace
Rastrová reprezentace Zaměřuje se na lokalitu jako na celek Používá se pro reprezentaci jevů, které plošně pokrývají celou oblast, případně se i spojitě mění. Používá se i pro rasterizované vektorové vrstvy,
VíceÚVOD DO GEOGRAFICKÝCH INFORMA NÍCH SYSTÉM
Úvod do GIS p ednáškové texty ÚVOD DO GEOGRAFICKÝCH INFORMA NÍCH SYSTÉM P ednáškové texty Auto i: Ing. Martin B ehovský, Ing. Karel Jedli ka Redigoval: Ing. Ji í Šíma, CSc. Úvod do geografických informa
VíceGIS Geografické informační systémy
GIS Geografické informační systémy GIS Prostorové modely Rastrový model Pravidelné, nepravidelné buňky Způsoby uložení Komprese dat Rastrový model Intuitivně chápání množina elementů (obecně různého tvaru
Více8. přednáška z předmětu GIS1 Rastrový datový model a mapová algebra
8. přednáška z předmětu GIS1 Rastrový datový model a mapová algebra Vyučující: Ing. Jan Pacina, Ph.D. e-mail: jan.pacina@ujep.cz Pro přednášku byly použity texty a obrázky z www.gis.zcu.cz Předmět KMA/UGI,
VíceGEOGRAFICKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY 10
UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY GEOGRAFICKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY 10 Lubomír Vašek Zlín 2013 Tento studijní materiál vznikl za finanční podpory Evropského sociálního fondu (ESF)
VíceGIS Geografiké informační systémy
GIS Geografiké informační systémy GIS Prostorové modely Rastrový model Pravidelné, nepravidelné buňky Způsoby uložení Komprese dat Rastrový model Intuitivně ihápání - množina elementů (obeině různého tvaru
VíceDigitální model reliéfu (terénu) a analýzy modelů terénu
Digitální model reliéfu (terénu) a analýzy modelů terénu Digitální modely terénu jsou dnes v geoinformačních systémech hojně využívány pro různé účely. Naměřená terénní data jsou často zpracována do podoby
VíceRealita versus data GIS
http://www.indiana.edu/ Realita versus data GIS Data v GIS Typy dat prostorová (poloha a vzájemné vztahy) popisná (atributy) Reprezentace prostorových dat (formát) rastrová Spojitý konceptuální model vektorová
VíceGEOGRAFICKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY 4
UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY GEOGRAFICKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY 4 Lubomír Vašek Zlín 2013 Tento studijní materiál vznikl za finanční podpory Evropského sociálního fondu (ESF)
VíceGEOGRAFICKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY 3
UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY GEOGRAFICKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY 3 Lubomír Vašek Zlín 2013 Tento studijní materiál vznikl za finanční podpory Evropského sociálního fondu (ESF)
VíceRastrová reprezentace geoprvků model polí Porovnání rastrové a vektorové reprezentace geoprvků Digitální model terénu GIS 1 153GS01 / 153GIS1
GIS 1 153GS01 / 153GIS1 Martin Landa Katedra geomatiky ČVUT v Praze, Fakulta stavební 14.11.2013 Copyright c 2013 Martin Landa Permission is granted to copy, distribute and/or modify this document under
VíceGIS Geografické informační systémy
GIS Geografické informační systémy Obsah přednášky Prostorové vektorové modely Špagetový model Topologický model Převody geometrií Vektorový model Reprezentuje reálný svět po jednotlivých složkách popisu
VíceGEOGRAFICKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY
GEOGRAFICKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY KGI/APGPS RNDr. Vilém Pechanec, Ph.D. Univerzita Palackého v Olomouci Univerzita Palackého v Olomouci INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ Environmentální vzdělávání rozvíjející
VíceGEOGRAFICKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY 1
UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY GEOGRAFICKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY 1 Lubomír Vašek Zlín 2013 Tento studijní materiál vznikl za finanční podpory Evropského sociálního fondu (ESF)
VíceGIS Geografické informační systémy
GIS Geografické informační systémy Obsah přednášky Prostorové vektorové modely Špagetový model Topologický model Převody geometrií Vektorový model Reprezentuje reálný svět po jednotlivých složkách popisu
VíceDigitální model reliéfu (terénu) a analýzy modelů terénu
Digitální model reliéfu (terénu) a analýzy modelů terénu Digitální modely terénu jsou dnes v geoinformačních systémech hojně využívány pro různé účely. Naměřená terénní data jsou často zpracována do podoby
VíceSPŠS Č.Budějovice Obor Geodézie a Katastr nemovitostí RASTR RASTROVÉ ANALÝZY
SPŠS Č.Budějovice Obor Geodézie a Katastr nemovitostí RASTR RASTROVÉ ANALÝZY TYPY PROSTOROVÝCH OBJEKTŮ Vektorová data geometrie prostorových objektů je vyjádřena za použití geometrických elementů základními
VíceGEOGRAFICKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY 8
UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY GEOGRAFICKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY 8 Lubomír Vašek Zlín 2013 Tento studijní materiál vznikl za finanční podpory Evropského sociálního fondu (ESF)
Více7. Geografické informační systémy.
7. Geografické informační systémy. 154GEY2 Geodézie 2 7.1 Definice 7.2 Komponenty GIS 7.3 Možnosti GIS 7.4 Datové modely GIS 7.5 Přístup k prostorovým datům 7.6 Topologie 7.7 Vektorové datové modely 7.8
VíceStaré mapy TEMAP - elearning
Staré mapy TEMAP - elearning Modul 1 Digitalizace Ing. Markéta Potůčková, Ph.D. 2013 Přírodovědecká fakulta UK v Praze Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie Obsah Digitalizace starých map a její
Více9 Prostorová grafika a modelování těles
9 Prostorová grafika a modelování těles Studijní cíl Tento blok je věnován základům 3D grafiky. Jedná se především o vysvětlení principů vytváření modelů 3D objektů, jejich reprezentace v paměti počítače.
VíceVyplňování souvislé oblasti
Počítačová grafika Vyplňování souvislé oblasti Jana Dannhoferová (jana.dannhoferova@mendelu.cz) Ústav informatiky, PEF MZLU. Které z následujících tvrzení není pravdivé: a) Princip interpolace je určení
VíceTvorba modelu polí Rastrová reprezentace geoprvků Porovnání rastrové a vektorové reprezentace geoprvků Digitální model terénu GIS 1 155GIS1
GIS 1 155GIS1 Martin Landa Lena Halounová Katedra geomatiky ČVUT v Praze, Fakulta stavební #6 1/20 Copyright c 2013-2018 Martin Landa and Lena Halounová Permission is granted to copy, distribute and/or
VíceCvičné testy - GIS. GIS Testy - zpracoval JAW - 1 -
Cvičné testy - GIS Název v tematické mapě musí: obsahovat téma mapy obsahovat místní určení být v přesném poměru k velikosti mapového pole být čitelný z větší vzdálenosti obsahovat časové určení Legenda
Více1 Obsah přípravné fáze projektu Poohří
1 Obsah přípravné fáze projektu Poohří V rámci projektu Poohří budou pro účely zatápění povrchových hnědouhelných dolů modelovány a predikovány pohyby nadzemních i podzemních vod a jejich předpokládané
VíceGEOGRAFICKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY 2
UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY GEOGRAFICKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY 2 Lubomír Vašek Zlín 2013 Tento studijní materiál vznikl za finanční podpory Evropského sociálního fondu (ESF)
VíceGeoinformační technologie
Geoinformační technologie Geografické informační systémy (GIS) Výukový materiál l pro gymnázia a ostatní středn ední školy Gymnázium, Praha 6, Nad Alejí 1952 Vytvořeno v rámci projektu SIPVZ 1357P2006
VíceJana Dannhoferová Ústav informatiky, PEF MZLU
Počítačová grafika 1. Definice oblasti souvisí: a) s definováním množiny všech bodů, které náleží do hranice a zároveň do jejího vnitřku b) s popisem její hranice c) s definováním množiny všech bodů, které
Více9. přednáška z předmětu GIS1 Digitální model reliéfu a odvozené povrchy. Vyučující: Ing. Jan Pacina, Ph.D.
9. přednáška z předmětu GIS1 Digitální model reliéfu a odvozené povrchy Vyučující: Ing. Jan Pacina, Ph.D. e-mail: jan.pacina@ujep.cz Lehký úvod Digitální modely terénu jsou dnes v geoinformačních systémech
VíceÚvod do mobilní robotiky AIL028
zbynek.winkler at mff.cuni.cz, md at robotika.cz http://robotika.cz/guide/umor05/cs 5. prosince 2005 1 Mapa světa Exaktní plánování 2 3 Plánování s otáčením (náznak řešení) Mapa světa - příklad Obsah Mapa
VíceGeografické informační systémy #10
Geografické informační systémy #10 Aplikovaná kartografie Tematické mapy (použity materiály V. Voženílka: Aplikovaná kartografie I.) http://www.geogr.muni.cz/ucebnice/kartografie/obsah.php Mapa MAPA je
VíceGIS Geografické informační systémy
GIS Geografické informační systémy Obsah přednášky Prostorové vektorové modely Špagetový model Topologický model Vektorový model Reprezentuje reálný svět po jednotlivých složkách popisu geoprvků. Geometrická
VíceTechnická dokumentace
Příloha č. 1 výzvy k podání nabídky na veřejnou zakázku malého rozsahu s názvem Doplnění účelové mapy povrchové situace Digitální technické mapy Plzeňského kraje 2015" Technická dokumentace 1/11 Úvod Tento
VíceGeografické informační systémy
Geografické informační systémy Rastrová data Digitální modely terénu (DTM) Závěrečné srovnání rastrů a vektorů Rastry Jeden ze dvou význačných fenoménů GIS Některé GIS nástroje pracují výhradně pouze v
VíceAlgoritmizace prostorových úloh
INOVACE BAKALÁŘSKÝCH A MAGISTERSKÝCH STUDIJNÍCH OBORŮ NA HORNICKO-GEOLOGICKÉ FAKULTĚ VYSOKÉ ŠKOLY BÁŇSKÉ - TECHNICKÉ UNIVERZITY OSTRAVA Algoritmizace prostorových úloh Úlohy nad rastrovými daty Daniela
VíceGeoinformační technologie
Geoinformační technologie JDKEY1 1 GEOINFORMATIKA nový vítr v do plachet geografie obor zabývající se informacemi o prostorových objektech, procesech a vazbách mezi nimi geoinformační technologie = konkrétn
VíceKMA/PDB. Karel Janečka. Tvorba materiálů byla podpořena z prostředků projektu FRVŠ č. F0584/2011/F1d
KMA/PDB Prostorové spojení Karel Janečka Tvorba materiálů byla podpořena z prostředků projektu FRVŠ č. F0584/2011/F1d Obsah Prostorové spojení pomocí hnízděných cyklů. Prostorové spojení pomocí R-stromů.
VíceNaučit se, jak co nejsnadněji přejít od verze TopoLu pro Windows k verzi TopoL xt. Cílem není vysvětlení všech možností programu.
Školení programu TopoL xt Přechod na TopoL xt z programu TopoL pro Windows Cíl: Obsah: Naučit se, jak co nejsnadněji přejít od verze TopoLu pro Windows k verzi TopoL xt. Cílem není vysvětlení všech možností
VíceProměny kulturní krajiny
Ing. Jitka Prchalová Proměny kulturní krajiny Aplikace archivních snímků v socioekonomickém průzkumu V roce 2004 získala Katedra geografie Ústavu přírodních věd Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem
VíceUživatelem řízená navigace v univerzitním informačním systému
Hana Netrefová 1 Uživatelem řízená navigace v univerzitním informačním systému Hana Netrefová Abstrakt S vývojem počítačově orientovaných informačních systémů je stále větší důraz kladen na jejich uživatelskou
VíceGEOGRAFICKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY 7
UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY GEOGRAFICKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY 7 Lubomír Vašek Zlín 2013 Tento studijní materiál vznikl za finanční podpory Evropského sociálního fondu (ESF)
VíceKatedra informatiky, Univerzita Palackého v Olomouci. 27. listopadu 2013
Katedra informatiky, Univerzita Palackého v Olomouci 27. listopadu 2013 Rekonstrukce 3D těles Reprezentace trojrozměrných dat. Hledání povrchu tělesa v těchto datech. Představení několika algoritmů. Reprezentace
VíceGIS a DPZ v geologii. Geoinformační systémy. Dálkový průzkum Země. Ondrej Lexa. Karel Martínek
GIS a DPZ v geologii Geoinformační systémy Ondrej Lexa Dálkový průzkum Země Karel Martínek Cíle získat nejzákladnější teoretické znalosti terminologie a principů GIS a DPZ žijeme v informačním věku postindustriální
VíceLaserový skenovací systém LORS vývoj a testování přesnosti
Laserový skenovací systém LORS vývoj a testování přesnosti Ing. Bronislav Koska Ing. Martin Štroner, Ph.D. Doc. Ing. Jiří Pospíšil, CSc. ČVUT Fakulta stavební Praha Článek popisuje laserový skenovací systém
VíceGEOGRAFICKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY 9
UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY GEOGRAFICKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY 9 Lubomír Vašek Zlín 2013 Tento studijní materiál vznikl za finanční podpory Evropského sociálního fondu (ESF)
Vícespsks.cz Část druhá - Praxe Technologie řízení robotického ramena Zpracováno v rámci projektu CZ.1.07/3,2, 10/04.0024 financovaného z fondů EU
Část druhá - Praxe Technologie řízení robotického ramena Zpracováno v rámci projektu CZ.1.07/3,2, 10/04.0024 financovaného z fondů EU kapitola 3 Obsah 9 Úvod... 37 10 Metodika... 38 10.1 Úprava vstupních
VíceCAD Studio. Vypracoval: Ing. Lukáš Hrubý lukas.hruby@cadstudio.cz. Strana 1 (celkem 11)
Autodesk Inventor Subscription Advantage Pack CZ Vypracoval: Ing. Lukáš Hrubý lukas.hruby@cadstudio.cz Strana 1 (celkem 11) 1 Modelování součástí a sestav 1.1 Pohyb rovin v řezu v pohledech Tato možnost
VíceTopografické mapování KMA/TOMA
Topografické mapování KMA/TOMA ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI Fakulta aplikovaných věd - KMA oddělení geomatiky Ing. Martina Vichrová, Ph.D. vichrova@kma.zcu.cz Vytvoření materiálů bylo podpořeno prostředky
VíceAlgoritmy výpočetní geometrie
Algoritmy výpočetní geometrie prof. Ing. Pavel Tvrdík CSc. Katedra počítačových systémů Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze c Pavel Tvrdík, 2010 Efektivní algoritmy (BI-EFA)
VíceGRAFY A GRAFOVÉ ALGORITMY
KATEDRA INFORMATIKY PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITA PALACKÉHO GRAFY A GRAFOVÉ ALGORITMY ARNOŠT VEČERKA VÝVOJ TOHOTO UČEBNÍHO TEXTU JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ
VíceMETODICKÝ NÁVOD PRO POŘIZOVÁNÍ A TVORBU AKTUALIZAČNÍCH DAT ÚMPS
METODICKÝ NÁVOD PRO POŘIZOVÁNÍ A TVORBU AKTUALIZAČNÍCH DAT ÚMPS Příloha č. 6 k Z_OIS_006 Provozní řád digitální technické mapy města Mostu Stránka 1 z 31 OBSAH 1 MAPOVÁNÍ PRVKŮ ÚMPS... 3 1.1 Všeobecné
VíceAlgoritmizace prostorových úloh
INOVACE BAKALÁŘSKÝCH A MAGISTERSKÝCH STUDIJNÍCH OBORŮ NA HORNICKO-GEOLOGICKÉ FAKULTĚ VYSOKÉ ŠKOLY BÁŇSKÉ - TECHNICKÉ UNIVERZITY OSTRAVA Algoritmizace prostorových úloh Úlohy nad rastrovými daty Daniela
VíceVýuka IVT na 1. stupni
Výuka IVT na 1. stupni Autor: Mgr. Lenka Justrová Datum (období) tvorby: 13. 9. 15. 9. 2012 Ročník: pátý Vzdělávací oblast: OPERAČNÍ SYSTÉM WINDOWS Anotace: Žáci se seznámí s naprosto novým pojmem operační
VíceGeografické informační systémy
Geografické informační systémy Rastrová data Digitální modely terénu (DTM) Závěrečné srovnání rastrů a vektorů Rastry Jeden ze dvou význačných fenoménů GIS Některé GIS nástroje pracují výhradně pouze v
VíceEXTRAKT z mezinárodní normy Extrakt nenahrazuje samotnou technickou normu, je pouze informativním materiálem o normě.
EXTRAKT z mezinárodní normy Extrakt nenahrazuje samotnou technickou normu, je pouze informativním materiálem o normě. Inteligentní dopravní systémy (ITS) Označení poloh pro geografické databáze Část 3:
VíceÚvod do GIS. Prostorová data I. část. Pouze podkladová prezentace k přednáškám, nejedná se o studijní materiál pro samostatné studium.
Úvod do GIS Prostorová data I. část Pouze podkladová prezentace k přednáškám, nejedná se o studijní materiál pro samostatné studium. Karel Jedlička Prostorová data Analogová prostorová data Digitální prostorová
VíceZ E M Ě M Ě Ř I C K Ý Ú Ř A D NOVÝ VÝŠKOPIS A ORTOFOTO ČESKÉ REPUBLIKY A MOŽNOSTI JEJICH PRAKTICKÉHO VYUŽITÍ
Z E M Ě M Ě Ř I C K Ý Ú Ř A D NOVÝ VÝŠKOPIS A ORTOFOTO ČESKÉ REPUBLIKY A MOŽNOSTI JEJICH PRAKTICKÉHO VYUŽITÍ Ing. Karel Brázdil, CSc. karel.brazdil@cuzk.cz 1 Z E M Ě M Ě Ř I C K Ý Ú Ř A D NOVÝ VÝŠKOPIS
VíceGeografické informační systémy GIS
Geografické informační systémy GIS Prohloubení nabídky dalšího vzdělávání v oblasti zeměměřictví a katastru nemovitostí ve Středočeském kraji CZ.1.07/3.2.11/03.0115 Projekt je finančně podpořen Evropským
Více3. Linková vrstva. Linková (spojová) vrstva. Počítačové sítě I. 1 (5) KST/IPS1. Studijní cíl
3. Linková vrstva Studijní cíl Představíme si funkci linkové vrstvy. Popíšeme její dvě podvrstvy, způsoby adresace, jednotlivé položky rámce. Doba nutná k nastudování 2 hodiny Linková (spojová) vrstva
VícePočítačové vidění vs. digitální zpracování obrazu Digitální obraz a jeho vlastnosti
Počítačové vidění vs. digitální zpracování obrazu Digitální obraz a jeho vlastnosti 1/32 Václav Hlaváč Fakulta elektrotechnická ČVUT, katedra kybernetiky Centrum strojového vnímání, Praha hlavac@fel.cvut.cz
VíceKapitola 11. Vzdálenost v grafech. 11.1 Matice sousednosti a počty sledů
Kapitola 11 Vzdálenost v grafech V každém grafu lze přirozeným způsobem definovat vzdálenost libovolné dvojice vrcholů. Hlavním výsledkem této kapitoly je překvapivé tvrzení, podle kterého lze vzdálenosti
VíceGrafika na počítači. Bc. Veronika Tomsová
Grafika na počítači Bc. Veronika Tomsová Proces zpracování obrazu Proces zpracování obrazu 1. Snímání obrazu 2. Digitalizace obrazu převod spojitého signálu na matici čísel reprezentující obraz 3. Předzpracování
VíceNeuropočítače. podnět. vnímání (senzory)
Neuropočítače Princip inteligentního systému vnímání (senzory) podnět akce (efektory) poznání plánování usuzování komunikace Typické vlastnosti inteligentního systému: schopnost vnímat podněty z okolního
VíceIII/ 2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Metodický list k didaktickému materiálu Číslo a název šablony Číslo didaktického materiálu Druh didaktického materiálu Autor Téma sady didaktických materiálů Téma didaktického materiálu Vyučovací předmět
VíceVýklad učiva: Co je to počítač?
Výklad učiva: Co je to počítač? Počítač je v informatice elektronické zařízení a výpočetní technika, která zpracovává data pomocí předem vytvořeného programu. Současný počítač se skládá z hardware, které
VíceSmlouva o dílo. Státní zemědělský intervenční fond Sídlo: Ve Smečkách 33 IČO: 48133981
Smlouva o dílo uzavřená podle 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen občanský zákoník ) a 12 zákona č. 121/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů I. Smluvní strany I.Objednatel
VíceVYHLEDÁNÍ NEJDELŠÍHO SHODNÉHO PREFIXU V FPGA
VYHLEDÁNÍ NEJDELŠÍHO SHODNÉHO PREFIXU V FPGA Jiří Tobola Výpočetní technika a informatika, 2. ročník, prezenční studium Školitel: Vladimír Drábek Fakulta informačních technologií, Vysoké učení technické
VíceSemestrální práce z předmětu KMA/MM. Voroneho diagramy
Semestrální práce z předmětu KMA/MM Voroneho diagramy Jméno a příjmení: Lenka Skalová Osobní číslo: A08N0185P Studijní obor: Finanční informatika a statistika Datum: 22. 1. 2010 Obsah Obsah... 2 1 Historie...
VíceExport vektorových dat (převod dat do jiného formátu)
Školení TopoLu xt 5.0 Import, export dat Export vektorových dat (převod dat do jiného formátu) Data musí být otevřená v projektu Dá se exportovat (převést do jiného formátu) jakákoliv data otevřená v projektu
VíceLekce 4 - Vektorové a rastrové systémy
Lekce 4 - Vektorové a rastrové systémy 1. Cíle lekce... 1 2. Vlastnosti rastrových systémů... 1 2.1 Zobrazování vrstev... 1 2.1.1 Základní zobrazování... 1 2.1.2 Další typy zobrazení... 2 2.2 Lokální operace...
VíceIDEA Frame 4. Uživatelská příručka
Uživatelská příručka IDEA Frame IDEA Frame 4 Uživatelská příručka Uživatelská příručka IDEA Frame Obsah 1.1 Požadavky programu... 6 1.2 Pokyny k instalaci programu... 6 2 Základní pojmy... 7 3 Ovládání...
VíceGeografické informační systémy p. 1
Geografické informační systémy Slajdy pro předmět GIS Martin Hrubý hrubym @ fit.vutbr.cz Vysoké učení technické v Brně Fakulta informačních technologií, Božetěchova 2, 61266 Brno akademický rok 2004/05
Více2. RBF neuronové sítě
2. RBF neuronové sítě Kapitola pojednává o neuronových sítích typu RBF. V kapitole je popsána základní struktura tohoto typu neuronové sítě. Poté následuje definice a charakteristika jednotlivých radiálně
VíceDigitalizace signálu (obraz, zvuk)
Digitalizace signálu (obraz, zvuk) Základem pro digitalizaci obrazu je převod světla na elektrické veličiny. K převodu světla na elektrické veličiny slouží např. čip CCD. Zkratka CCD znamená Charged Coupled
VíceOPERAČNÍ SYSTÉMY. Ing. Luděk Richter
OPERAČNÍ SYSTÉMY Ing. Luděk Richter Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám - OP VK 1.5. Výuková
VíceKONTROLA PŘESNOSTI VÝROBY S VYUŽITÍM MATLABU
KONTROLA PŘESNOSTI VÝROBY S VYUŽITÍM MATLABU Ing. Vladislav Matějka, Ing. Jiří Tichý, Ing. Radovan Hájovský Katedra měřicí a řídicí techniky, VŠB-TU Ostrava Abstrakt: Příspěvek se zabývá možností využít
VíceTvorba geometrického modelu a modelové sítě.
Tvorba geometrického modelu a modelové sítě. Návod krok za krokem, jak postupovat při vytváření modelové geometrie ze zadaných geografických a geologických dat Pro řešitele bakalářských projektů!!! Nejprve
VíceLBP, HoG Ing. Marek Hrúz Ph.D. Plzeň Katedra kybernetiky 29. října 2015
LBP, HoG Ing. Marek Hrúz Ph.D. Plzeň Katedra kybernetiky 29. října 2015 1 LBP 1 LBP Tato metoda, publikovaná roku 1996, byla vyvinuta za účelem sestrojení jednoduchého a výpočetně rychlého nástroje pro
VícePodkladová analýza pro následnou realizaci protipovodňových opatření včetně přírodě blízkých protipovodňových opatření v Mikroregionu Frýdlantsko
Podkladová analýza pro následnou realizaci protipovodňových opatření včetně přírodě blízkých protipovodňových opatření A.2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU ÚZEMÍ A.2.6. Vyjádření míry povodňového ohrožení území
VíceZobrazování těles. problematika geometrického modelování. základní typy modelů. datové reprezentace modelů základní metody geometrického modelování
problematika geometrického modelování manifold, Eulerova rovnost základní typy modelů hranový model stěnový model objemový model datové reprezentace modelů základní metody geometrického modelování těleso
VíceTopografické mapování KMA/TOMA
Topografické mapování KMA/TOMA ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI Fakulta aplikovaných věd - KMA oddělení geomatiky Ing. Martina Vichrová, Ph.D. vichrova@kma.zcu.cz Vytvoření materiálů bylo podpořeno prostředky
VíceTECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI
TECHNICKÁ UNIERZITA LIBERCI Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií Základy digitálního obrazu. ektorová a rastrová grafika. Učební text Ivan Jaksch Liberec 2012 Materiál vznikl v rámci
VíceVYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STROJNÍ
VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STROJNÍ DATABÁZOVÉ SYSTÉMY ZÁLOHOVÁNÍ DAT V DATABÁZI Ing. Lukáš OTTE, Ph.D. Ostrava 2013 Tento studijní materiál vznikl za finanční podpory Evropského
VíceData GIS. Model reáln. Poloha v prostoru. Úrovně abstrakce reality. Reálný svět Vrstvy Objekty. - Datové modely v GIS - Tvorba dat pro GIS
Data GIS - Datové modely v GIS - Tvorba dat pro GIS Úrovně abstrakce reality REALITA DATOVÝ MODEL 22 4 16 12 10 1 23 13 24 11 2 14 15 25 21 REÁLNÝ SVĚT DATOVÝ MODEL Přednáška 2. DATOVÁ STRUKTURA STRUKTURA
VíceModelování výskytu živočišných druhů prostředky geografických IT
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Modelování výskytu živočišných druhů prostředky geografických IT Bakalářská práce Vedoucí práce: Mgr. Jitka Machalová, Ph.D.
VíceEuklidovský prostor Stručnější verze
[1] Euklidovský prostor Stručnější verze definice Eulidovského prostoru kartézský souřadnicový systém vektorový součin v E 3 vlastnosti přímek a rovin v E 3 a) eprostor-v2, 16, b) P. Olšák, FEL ČVUT, c)
VíceGenerování sítě konečných prvků
Generování sítě konečných prvků Jaroslav Beran Modelování a simulace Tvorba výpočtového modelu s využitím MKP zahrnuje: Tvorbu (import) geometrického modelu Generování sítě konečných prvků Definování vlastností
VíceVýzva k předložení nabídky na zpracování dodavatelské služby: DIGITÁLNÍ TERÉNNÍ MODEL REFERENČNÍ OBLASTI PROJEKTU ARCHAEOMONTAN, č. projekt: 100099134
Výzva k předložení nabídky na zpracování dodavatelské služby: DIGITÁLNÍ TERÉNNÍ MODEL REFERENČNÍ OBLASTI PROJEKTU ARCHAEOMONTAN, č. projekt: 100099134 1. Název zakázky, kód 2. Údaje o zadavateli sídlo
VíceÚvod do počítačové grafiky
Úvod do počítačové grafiky Zpracoval: ing. Jaroslav Chlubný Počítačová grafika Počítačová grafika a digitální fotografie zaujímá v současnosti stále významnější místo v našem životě. Uveďme si jen několik
VíceRastrové digitální modely terénu
Rastrové digitální modely terénu Rastr je tvořen maticí buněk (pixelů), které obsahují určitou informaci. Stejně, jako mohou touto informací být typ vegetace, poloha sídel nebo kvalita ovzduší, může každá
VíceNOVINKY V DATABÁZÍCH CEDA
NOVINKY V DATABÁZÍCH CEDA GIS KU květen 2017 Jan Vodňanský Central European Data Agency, a.s. výrobní ředitel vodnansky@ceda.cz StreetNet CrossBorder Vektorové mapové dlaždice Route4All StreetNet CrossBorder
VíceDatové struktury. Zuzana Majdišová
Datové struktury Zuzana Majdišová 19.5.2015 Datové struktury Numerické datové struktury Efektivní reprezentace velkých řídkých matic Lze využít při výpočtu na GPU Dělení prostoru a binární masky Voxelová
VíceGeoinformatika. I Geoinformatika a historie GIS
I a historie GIS jaro 2014 Petr Kubíček kubicek@geogr.muni.cz Laboratory on Geoinformatics and Cartography (LGC) Institute of Geography Masaryk University Czech Republic Motivace Proč chodit na přednášky?
Více2. přednáška z předmětu GIS1 Data a datové modely
2. přednáška z předmětu GIS1 Data a datové modely Vyučující: Ing. Jan Pacina, Ph.D. e-mail: jan.pacina@ujep.cz Pro přednášku byly použity texty a obrázky z www.gis.zcu.cz Předmět KMA/UGI, autor Ing. K.
VíceDIGITÁLNÍ ORTOFOTO. SPŠS Č.Budějovice Obor Geodézie a Katastr nemovitostí 4.ročník
DIGITÁLNÍ ORTOFOTO SPŠS Č.Budějovice Obor Geodézie a Katastr nemovitostí 4.ročník DIGITÁLNÍ SNÍMEK Ortofotomapa se skládá ze všech prvků, které byly v době expozice přítomné na povrchu snímkované oblasti.
VícePředstavíme si funkci fyzické vrstvy. Standardy fyzické vrstvy, způsoby přenosu, způsoby kódování a veličiny popisující přenos dat.
2. Fyzická vrstva Studijní cíl Představíme si funkci fyzické vrstvy. Standardy fyzické vrstvy, způsoby přenosu, způsoby kódování a veličiny popisující přenos dat. Doba nutná k nastudování 3 hodiny Fyzická
VíceÚvod do GIS. Karel Jedlička. Zpracování dat II. Pouze podkladová prezentace k přednáškám, nejedná se o studijní materiál pro samostatné studium.
Úvod do GIS Zpracování dat II Pouze podkladová prezentace k přednáškám, nejedná se o studijní materiál pro samostatné studium. Karel Jedlička Zpracování dat Převody mezi reprezentacemi... Vektorizace Rasterizace
Více