Vážení čtenáři, od poslední aktualizace Dějin zemí Koruny české v datech docenta Františka Čapky z Masarykovy univerzity v Brně v roce 1999 uběhla řada let. Autor a nakladatelství vyhovělo četným žádostem čtenářů a nejprve v roce 2003 knihu aktualizovalo na internetových stránkách nakladatelství a nyní i formou Dodatků v tiskové podobě. Chronologicky uspořádaný text přímo navazuje tam, kde autor roku 1999 udělal poslední korektury. Součástí jsou opět i tabulky vlád a také doplněk ke jmennému rejstříku, který obsahuje všechny osobnosti v textu zmíněné. Bohužel, patový výsledek červnových voleb nám i přes dlouhé čekání neumožnil do knihy zařadit vznikající novou vládu, pouze v této přemluvě můžeme konstatovat, že dne 16. srpna 2006 podal dosavadní premiér Jiří Paroubek (ČSSD) demisi do rukou prezidenta republiky, prof. Václava Klause, a ten týž den jmenoval novým premiérem Mirka Topolánka (ODS) a pověřil ho sestavením nové vlády. Zda tato vláda ovšem získá důvěru Parlamentu poté, co ČSSD zásadně odmítla podpořit již sestavenou vládu a uzavřenou koaliční smlouvu trojkoalice (ODS, KDU ČSL a Zelení), je velice nejisté. Věříme, že i přesto čtenáři Dodatky, zahrnující posledních sedm let, přivítají. Na autorově textu je patrná až úzkostlivá snaha o maximální nestrannost, přesto (a je to patrné i na připojeném rejstříku osob) vedle pozitivních rysů, k nimž bezesporu patří především rostoucí ekonomika ČR a vstup do EU, je společnost do značné míry traumatizována, a to nejen politickou nestabilitou, resp. povolebním patem. Během tohoto sedmiletého období u nás vládli 4, respektive dnes už 5 premiérů, některé politické strany prakticky zmizely z naší parlamentní scény (republikáni, ODA, Unie svobody), jiné naopak překonaly po dlouhé době 5% hranici volitelnosti do Poslanecké sněmovny (Zelení). Zaznamenali jsme i četné politické aféry (např. dodnes nevyjasněnou aféru Kořistka). Ovšem především jsme prakticky dnes a denně konfrontováni s dalšími aférami, které ukazují nejen narůstající míru korupce v České republice (o tom svědčí i její neustálé propadání na žebříčku korupčních států), ale především prorůstání organizovaného zločinu do řad policie (Berdychův gang), justice (spiknutí kolem soudce J. Berky) a do špiček politických stran, zejména a je to celkem logické vládnoucí ČSSD. Neblahou novinkou je 5
i snaha ČSSD plně zapojit a tak fakticky rehabilitovat KSČM do vrcholné politiky nejen na parlamentní, ale minimálně formou dohody o podpoře i do vládní politiky (ustavení stovkového bloku poslanců levice ). Není také sporu o tom, že angažováním nových ministrů (D. Rath, V. Jandák) a jejich siláckých výrokům naše politická scéna ještě zhrubla. Snad budeme mít u příštích dodatků za přibližně pět let pro čtenáře lepší zprávy. Za nakladatelství Libri PhDr. František Honzák, šéfredaktor V Praze 21. srpna 2006 6
6. října Lékařský odborový svaz uspořádal stávku lékařů nemocnic za vyšší platy. 7. října Novým vlastníkem majoritního podílu v pivovarech Plzeňský Prazdroj a Radegast se stala jihoafrická pivovarnická společnost South African Breweries (SAB). 11. října Ve Španělském sále Pražského hradu byl zahájen III. ročník třídenní mezinárodní konference Fórum 2000, jejímž hlavním programem byla otázka globalizace a spolupráce rozvojových a rozvinutých zemí. 13. října V Matiční ulici v Ústí nad Labem (Neštěmicích) byla vybudována betonová zeď, oddělující romské obyvatele (neplatiče nájemného a rušitele soužití) od ostatních obyvatel; konflikt přerostl hranice města. Poslanecká sněmovna rozhodla o zbourání zdi. Podobné stanovisko zaujali představitelé Evrop ské unie (EU), kteří označili zeď za porušování lidských práv; kontroverzní stavba byla 24. listopadu 1999 zbourána. 12. dubna 2000 zrušil Ústavní soud rozhodnutí Poslanecké sněmovny a vyhověl tak stížnosti města Ústí nad Labem a jeho městské části Neštěmice. 1999 Světová značka Pilsner Urquell Znak pivovaru Radegast Evropská komise zveřejnila 100stránkovou hodnotící zprávu o přípravě vstupu České republiky do Evropské unie; zpráva byla značně kritická. 15. října Grémium ODS navrhlo vytvoření vládní tzv. supervelké koalice, složené ze všech nekomunistických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně; mělo se jednat o pestrobarevnou vládu ČSSD, ODS, KDU-ČSL a US se 176 křesly ve Sněmovně (z 200). V dalších dnech probíhala složitá jednání plná napětí a neklidu o rekonstrukci vlády (ČSSD trvala na dodržení opoziční smlouvy); 13. listopadu 1999 myšlenka superkoalice padla. Zemanův menšinový jednobarevný vládní tým i nadále vládl za pomoci opoziční smlouvy ve Strakově akademii. 7
22. října Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas s vysíláním ozbrojených sil mimo území republiky a s pobytem cizích vojsk na našem území. Senát stvrdil rozhodnutí Poslanecké sněmovny 9. srpna 2000; na dobu 60 dnů bude o tom rozhodovat česká vláda. 25. října Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) oficiálně zahájilo druhou etapu rozsáhlé celonárodní diskuse k reformě vzdělávacího systému s mottem Výzva pro deset milionů. 27. října Vypukla tzv. štiřínská aféra, spočívající ve vydírání a získávání nepravdivých důkazů proti exministrovi zahraničních věcí Josefu Zielencovi s cílem usvědčit ho z korumpování novinářů. 30. října V Teplicích byla založena nová politická strana České sociálně demokratické hnutí; členy byli nespokojení členové ČSSD z Teplicka a Vyškovska. Otakar Motejl 4. listopadu Poslanecká sněmovna přijala zákon o zřízení úřadu veřejného ochránce práv, tzv. ombudsmana; v prosinci t. r. zákon schválil Senát a 8. února 2000 jej podepsal prezident republiky V. Havel. Zákon vstoupil v platnost 2. března 2000. Skončil tak osmiletý souboj o zřízení tohoto institutu. Prvním ombudsmanem (zvoleným Parlamentem ČR 12. prosince 2000) se stal exministr spravedlnosti Otakar Motejl; za sídlo úřadu bylo určeno Brno. Největší kampelička v zemi 1. družstevní záložna Ostrava s vklady blížícími se čtyřem miliardám korun přestala vyplácet a přijímat vklady, protože na ni byla uvalena nucená správa; v následujících měsících se dostávaly do vážných potíží i další družstevní záložny. Bývalé vedení této kampeličky poprvé stanulo před soudem 12. září 2005. Vlasta Burian 13. listopadu Králem českého filmového úsměvu 20. století se stal Vlasta Burian, druhý skončil Vladimír Menšík, třetí Jiřina Bohdalová. 8
Na Palachově náměstí v Praze demonstrovaly zhruba dva tisíce odborářů-energetiků proti propouštění zaměstnanců. 15. listopadu Vláda schválila balík klíčových předloh pro reformu veřejné správy (návrhy zákonů o obcích, krajích, okresních úřadech a o hlavním městě Praze); 17. listopadu je předložila Sněmovně, kde byly předlohy schváleny 8. března 2000, Senát je projednal a schválil 12. dubna t. r., prezident V. Havel připojil podpis 4. května t. r. 17. listopadu U příležitosti 10. výročí Listopadu 89 byly pozvány do Prahy nejvýznamnější zahraniční osobnosti spjaté s pádem železné opony a nástupem demokracie ve střední Evropě, aby převzaly státní vyznamenání. Jednalo se o Margaret Thatche rovou, George Bushe, Michaila Gorbačova, Helmuta Kohla, Lecha Walęsu a in memoriam Françoise Mitteranda (převzala jeho manželka); sedmým oceněným se stal Ronald Reagan (v nepřítomnosti). Ve Vladislavském sále Pražského hradu obdrželi nejvyšší státní vyznamenání ČR Řád bílého lva I. třídy. Řád bílého lva Šestice někdejších studentských aktivistů z listopadu 1989 vydala prohlášení Děkujeme, odejděte!, v němž vyzvala k rezignaci vůdčí politiky hlavních politických stran (těmi byli myšleni Miloš Zeman a Václav Klaus). Výzvu podepsalo na 200 tisíc občanů; o dva dny později ji podpořil prezident V. Havel. Dne 3. prosince t. r. signatáři výzvy svůj postoj dále vystupňovali o požadavek na demisi vlády a uspořádání předčasných voleb; tyto požadavky se staly součástí tzv. Hradecké výzvy, avizované na manifestaci v Praze na Václavském náměstí a i v dalších městech republiky (v Liberci, Českých Budějovicích, Pardubicích, Brně, Olomouci, Hradci Králové apod.). 22. listopadu V americkém Seattlu zemřel bývalý předseda KDU-ČSL a místopředseda vlády Josef Lux. 23. listopadu Policie zadržela exministra financí Ivo Svobodu (ČSSD) a jeho bývalou poradkyni Barboru Snopkovou; vyšetřovatel je obvinil ze zpronevěry zhruba 6,5 milionu korun ze zkrachovalé mělnické firmy na kočárky a invalidní vozíky Liberta. Krajský soud v Praze odsoudil 10. března 2004 I. Svobo- Josef Lux 9