Š K O L N Í Č A S O P I S ZŠ A MŠ BYŠICE 2014/2015 ČÍSLO 3, BŘEZEN 2015 ČASOPIS ŽÁKOVSKÉHO PARLAMENTU Z obsahu Otevření naučné stezky Byšicemi Možná někoho zarazí, že tato akce je zařazena mezi školní. Pravděpodobně byste očekávali, že někam dozadu napíšeme oznámení, že jsme přijali pozvání na otevření. Ale stezku zpracovali skutečně žáci ve školním roce 2013 2014 pod vedením Ing. Martiny Hrabákové. Návštěva Dětského centra v Milovicích Mnohdy hartusíme na to, co nám život přináší, aniž bychom si uvědomovali, jak jsme bohatí. Někdy si až pozdě uvědomíme pravdivost věty, že hodnoty poznáváme ve chvíli, kdy jsme je ztratili. My si to už možná uvědomujeme, neboť již tradičně navštěvujeme děti, které nebyly chtěny. Beseda se spisovatelkou Ivonou Březinovou Na škole hledáme cesty, jak děti přivést ke knížkám, které bezesporu přispívají k rozvoji slovní zásoby, zlepšují přehled o dění kolem nás, pomáhají nám zdolat nástrahy pravopisu, rozvíjet naši fantazii. I proto byla pozvána do školy pro (ne)čtenáře spisovatelka Ivona Březinová, autorka populárních knížek pro děti a mládež. Noc s Andersenem Noc pojmenovaná po světoznámém pohádkáři je další z možností, jak podporovat rozvoj čtenářství. Vždyť kdo by odolal stránkám společně čtených knih, nočním dobrodružstvím, řadě úkolů, ale také spoustě legrácek a rošťáren? Knížek bylo až dost. Četli jsme společně i samostatně, potichu i nahlas a také nám bylo čteno.
Aktivity školní družiny Svůj čas netrávíme ve škole jenom v lavicích, ale ti menší z nás docházejí do družiny, snad aby se zde družili, hráli si, společně četli i vyráběli, činnosti je spousta. Představíme alespoň některé z nich. Projekt Berlínská zeď Projekt společnosti PANT, který se podařilo získat pro naši školu (ale přijelo k nám i mělnické gymnázium), nás zavedl do ne tak vzdálené minulosti, na níž je mezi námi stále ještě dost pamětníků. Stavět zdi není dobré, ať již rozdělují města, státy, seskupení zemí, lidi Výstava Brána do vesmíru Mnohé láká zažít a poznat něco neobvyklého. Např. poodhalit, v jakých podmínkách pracují kosmonauti ve vesmíru, vidět raketoplán, lunární vozítko a také skutečný měsíční kámen, tedy exponáty Amerického vesmírného a raketového centra a také vesmírné agentury NASA. Tuto možnost měli žáci 9. ročníku. Žákovský parlament Základní školy a Mateřské školy Byšice Komenského 200, 277 32 Byšice www.zsbysice.cz Připomínky, návrhy, náměty čekáme na adrese parlament.zs@email.cz, případně také ve schránce umístěné vedle naší nástěnky v 1. patře školy. Zveme vás též na setkání členů parlamentu, které se koná vždy ve středu od 7:00 v učebně angličtiny 2. Školní časopis k vydání připravily Mgr. Renata Špačková a Eliška Kostrhounová březen 2015
Otevření naučné stezky Byšicemi Přírodopisný seminář na ZŠ a MŠ Byšice aneb Jak to probíhalo Vyvrcholením práce v přírodopisném semináři se ve školním roce 2013/2014 stala naučná stezka. Jednalo se o volitelný předmět, kterému předcházely již dva roky usilovné práce. První a druhý rok výuky byl věnován meteorologii, pedologii a hydrologii. Zde se stala důležitou spolupráce se Sdružením Tereza a následné zapojení do projektu GLOBE. Tato spolupráce nabízela širokou škálu činností, neboť sdružení připravovalo i semináře pro pedagogy, na kterých bylo možné získat různé pracovní listy a materiály. V meteorologii jsme se společně snažili určovat druhy mraků na obloze. Pořizovali jsme fotografie. Každý si mohl sestavit oblačnou mapu s popisem jednotlivých druhů mraků a určením jejich výšky. Dále jsme měřili každý den o velkou přestávku teplotu vzduchu, a to okamžitou, minimální a maximální za 24 hodin. Ze získaných údajů vznikly prezentace. K hydrologickým měřením byl využíván Košátecký potok. Zde jsme měřili teplotu vody, průhlednost pomocí trubice, ph vody a sledovali drobné živočichy. Někteří chtěli potok využívat spíše k vodním radovánkám. Teplotu vody v Košáteckém potoce jsme porovnávali s teplotou vody ve vodní nádrži u hřiště, která ke koupání naštěstí nelákala. O pedologii jsme zkoumali přinesené půdní vzorky a porovnávali jejich složení. Zajímala nás barva půdy, množství uhličitanů, půdní struktura, půdní textura, zrnitost a ph půdy.
V rámci semináře jsme se vydali sázet keře k nově vybudovaným rybníkům u Starého mlýna. Na konci školního roku jsme od základů zrekonstruovali školní skalku. Původní rostliny byly nahrazeny novou výsadbou poskytnutou firmou Arboeko s. r. o. se sídlem v Obříství. Půda byla provzdušněna, pokryta tkanou textilií a zasypána mulčovací kůrou. Také se nám podařila spolupráce se správkyní Židovského hřbitova v Byšicích. Na hřbitově jsme pracovali celý den, neboť bylo potřeba vyhrabat staré listí a trávu, posbírat odpadky, které se na hřbitov dostávají přes zeď, a také suť. Předchozí práce v semináři mne inspirovala k vytvoření naučné stezky. Na začátku školního roku jsem se zamýšleným projektem seznámila pana ředitele a žáky, kteří se zapojením souhlasili. To ještě nevěděli, co je čeká, a já také ne. Společně jsme se vydali na dlouhou trať plnou různých překážek, takových, které by vás vůbec nenapadly, že mohou nastat. Má nezkušenost s organizací takto rozsáhlého projektu vedla k tomu, že mě v červnu 2014 moji žáci opustili a práce nebyla dokončena. Tak jsem se snažila vše poskládat do dnešní podoby, kterou máte možnost na jednotlivých tabulích vidět. Připravených materiálů bylo opravdu hodně, protože jsem pořád měla pocit, že na tak velké tabuli toho bude málo. Nakonec jsem musela texty zredukovat a vybrat opravdu jen to nejdůležitější. Pokud má někdo z vás zájem přečíst si kompletní texty, které byly připraveny na informační tabule, tak můžete. Jsou k dispozici na webových stránkách školy. Také by mě nenapadlo, že při tisku fotografií nastanou nějaké problémy. Ovšem nastaly. Zajímavé bylo, že některá místa opakovaně nechtěla být zvěčněna, i když se fotografovalo s velkým rozlišením (jak to bylo možné, nevím). Dále bylo docela náročné vše na tabuli poskládat tak, aby to bylo přehledné a srozumitelné, logicky informace seřadit, k textu vhodným způsobem přiřadit obrázky. Pokud se někdy do podobného projektu pustíte, dopřejte si dostatek času, protože předejdete spoustě nepříjemností. Také se nenechte některými překážkami a lidmi odradit, ono to vždy nějak dopadne. Já měla na většinu lidí, se kterými jsem spolupracovala, štěstí. Jen na čistírně odpadních vod jsem byla fotografovat třikrát a musím říci, že jsem se vždy setkala s ochotou a pochopením. Také mi byl umožněn vstup do zámku, kam se v dnešní době již nikdo nepodívá, protože je v dosti zanedbaném stavu. Vstup byl vysloveně na vlastní nebezpečí, neboť procházka po trámech napadených dřevomorkou se dá považovat za adrenalinový sport. Já však byla za tuto možnost vděčná, myslím, že to byla jedinečná
příležitost. Spíš než dřevomorka mi vadila zima. Dvouhodinová návštěva v -10 C v nevytápěném zámku, ve kterém táhne ze všech stran, byla naprosto zdrcující a pamatuji si, že jsem doma rozmrzala celý večer. Po překonání spousty překážek se podařilo naučnou stezku otevřít a předat k užívání obyvatelům Byšic i návštěvníkům. Slavnostní otevření se konalo 28. března 2015 na Tyršově náměstí. Přijít mohl opravdu každý. Pozvaných účastníků byla celá řada. Nabízenou možnost využilo asi 60 lidí. Někteří prošli stezku poctivě, jiní jen její část. Důležité bylo, že se slavnostního otevření účastnili žáci, kteří na stezce spolupracovali. Z patnácti zapojených do projektu přišli čtyři. Někteří plnili své sportovní povinnosti, jiným se třeba jen nechtělo. Já byla ráda, že mě v tom kluci nenechali samotnou. Za jejich účast jim děkuji. Setkání pojali humorně, takže jsem se přesvědčila, že jim nic nechybí a jsou takoví, jací byli vždy. No, jak bych to řekla - prostě spontánní. Cílem projektu bylo nabídnout široké veřejnosti informace o obci o její historii i současnosti, dále přilákat obyvatele z okolí a zvýšit tím turistický ruch a také zapojit žáky do dění v obci. Myslím, že tento cíl byl splněn. Práce žáků na projektu 1. pololetí - Vybrat místa, o kterých budeme vyhledávat informace - Sestavit dopisy pro sponzory - Najít vhodné sponzory - Oslovit výrobce tabulí a zjistit ceny - Sestavit rozpočet - Pořídit dostatečné množství fotodokumentace - Navrhnout vhodná umístění jednotlivých tabulí - Najít vhodné zdroje informací, přinést knihy, obrazy, staré pohledy, plakáty, fotografie - Zjistit, co víme o obci
Ing. Martina Hrabáková, pod jejímž vedením projekt stezky vznikal, Mgr. František Viktorin, ředitel školy, Mgr. Jana Poláková, starostka obce 2. pololetí skupinová práce - Navrhnout, kudy trasa povede - Ve vhodném formátu vytvořit mapu naučné stezky, zanést jednotlivé zastávky, navrhnout vysvětlivky - Změřit délku okruhu - Pořídit fotografie - Z pořízených fotografií sestavit prezentace na webové stránky - Z fotografií vybrat ty, které budou na tabulích - Vyfotografovat místo, kde bude tabule umístěna; ověřit na katastru, zda je vybraná lokalita ve vlastnictví obce - Rozmyslet si, jaké informace na tabuli budou - Upravit fotografie vybraných objektů
Matěj Opata, Tomáš Kopecký, Martina Hrabáková, Jaromír Majzler, Jakub Bednář Nejtěžší okamžiky Na začátku naší společné práce bylo nejnáročnější překonat lenost některých žáků a přesvědčit je, že na seminář nechodí zlobit, ale dozvědět se nové informace o svém okolí. Výběr volitelného předmětu totiž není odvozený jen od zájmu žáků, ale také od nabídky předmětů. Pokud si mají někteří jedinci možnost vybrat mezi druhým cizím jazykem a přírodopisným seminářem, tak se okruh opravdových příznivců výrazně zmenší, a co potom s těmi, kteří nejeví zájem? Při vlastní práci na naučné stezce nastal úplně jiný problém, a to jak přimět žáka pubertálního věku, sportovce, aby přečetl dvousetstránkovou knihu a ještě z ní vybral nejdůležitější informace. K tomu musel využít volný čas, protože dvouhodinová dotace jednou za čtrnáct dní skutečně nedávala dostatek prostoru k řádnému prostudování. Další problém nastal při pořizování fotografií. Na nich totiž nemohli být obyvatelé Byšic a hlavně zaparkovaná auta, protože ta by fotografie kazila. Zase se muselo do ulic vyrazit mimo vyučování. Byšice jsou docela rozsáhlé a vyfotografovat poctivě každou ulici a přitom dodržet zadání opravdu nebylo jednoduché. Na závěr chci poděkovat za spolupráci a možná se zase setkáme při nějakém projektu. Ing. Martina Hrabáková
Turistický kroužek na naučné stezce V sobotu odpoledne 27. března 2015 se sešel turistický kroužek při ZŠ před Obecním úřadem v Byšicích na slavnostním otevření naučné stezky. Uvítala nás paní starostka Jana Poláková, slova se dále ujal pan ředitel František Viktorin a hlavní slovo měla paní učitelka Martina Hrabáková, která asi před rokem s nápadem naučné stezky přišla. Po slavnostním zahájení jsme se všichni vydali podle mapky, která byla vytištěna na prospektu a každý účastník ji obdržel. První cesta vedla ke škole, kde jsou umístěny další tabule. Naše putování pokračovalo dále směrem na Košátky ke Starému mlýnu. Tady si nás u informativní tabule vyfotografovala redaktorka časopisu Mělnický deník. Odsud jsme se za tratí vydali do Lejkova a Mělnickou ulicí směrem k Vitaně, kde je umístěna poslední tabule. Myslíme si, že je škoda, že po trase od Starého mlýna až do Lejkova se žádná tabule nenachází. Po celé stezce jich je celkem jedenáct. Naučná stezka se nám velice líbila, ale chybělo nám označení trasy turistickými značkami. Počasí nám velice přálo. Strávili jsme moc pěkné odpoledne, které jsme zakončili sladkou odměnou v místní cukrárně. Všichni se těšíme, že místní naučnou stezku budeme využívat při našich turistických vycházkách. Členové turistického kroužku pod vedením Lenky Purašové Schůzka žákovského parlamentu s paní starostkou Na pátek 27. března si členové parlamentu domluvili schůzku s paní starostkou na obecním úřadě. Chtěli jsme se s ní hlavně domluvit na podobě Dne Země, kdy bychom se rádi pokusili o vyčištění některé z byšických černých skládek. Paní starostka nás moc mile přivítala a po celou dobu návštěvy se usmívala. Upozornila nás na problematická místa a představila nám akce, kterých se můžeme zúčastnit nebo se jich i ujmout. Domluvili jsme se, že ona zařídí odvoz odpadků z černých skládek. S paní starostkou jsme se vyfotografovali, pozdravili ji a odešli zpět do školy. Kristýna Dusílková, 6. B
Návštěva Dětského centra v Milovicích aneb Nejsme lhostejní 3 Dne 26. března 2015 jsme s paní učitelkou Janíčkovou jeli do Dětského centra v Milovicích. Zhruba měsíc před touto akcí jsme začali nosit dárky, peníze a nějaké drobnosti. Před odjezdem jsme dali vše dohromady a zjistili jsme, že se vybralo celkem 10 127 Kč. Tuto částku s dalšími dárky a pečenými dobrotami jsme při příjezdu předali paní ředitelce. Poté nás naše paní učitelka rozdělila do skupin, které obcházely jednotlivá oddělení. Někteří žáci si našli svého mladšího kamaráda, se kterým si hráli po celou dobu návštěvy. Děti se na nás pořád usmívaly a bylo vidět, že mají radost z naší přítomnosti. Během hraní jsme si spolu namalovali papírové vajíčko, které si potom vyvěsili na nástěnce. Bohužel čas, který jsme mohli v centru strávit, běžel rychlostí blesku. Museli jsme se s dětmi rozloučit. Domnívám se, že dětem z naší školy se návštěva líbila. Na tento zážitek budeme ještě dlouho vzpomínat. Eliška Kostrhounová, 8. B
Beseda se spisovatelkou Ivonou Březinovou Ivona Březinová je známá česká spisovatelka, která píše pohádky a příběhy pro malé čtenáře. Věnovat se této profesi bylo jejím snem již od jejích pěti let, a protože vystudovala pedagogickou fakultu, přiblížila se dětem, zvláště pak poté, co se stala maminkou dvou dcer. Po skončení mateřské dovolené se začala věnovat psaní knížek pro ně. Napsala jich více než osmdesát a za své publikace získala řadu ocenění. Proto jsme byli velmi rádi, když přijala pozvání do naší školy a mohli se s ní setkat žáci celého prvního stupně. Myslím a věřím, že to byl pro každého čtenáře velký zážitek. Nejenže se dozvěděl spoustu zajímavostí o paní spisovatelce, ale mohl jí položit řadu dotazů, na které velmi ochotně odpovídala. Děti si mohly též zakoupit její knihy, které jim s úsměvem opatřila podpisem a věnováním. Mgr. Eva Janíčková
Noc s Andersenem V pátek 27. března probíhala v celé škole Noc s Andersenem. Bylo to moc hezké a určitě se všem moc líbila, alespoň nám, druháčkům, určitě. Noc zahrnovala tyto akce: posvítili jsme si na náš strom Pohádkovník, který jsme zasadili v minulém roce, četli jsme z knihy Na hradě Bradě, každý si pak četl svoji knížku, prošli jsme si stezku odvahy, zazpívali jsme si v páté třídě karaoke, na počítačích jsme napsali vzkaz našim rodičům, aby se o nás nebáli, a pozdravili jsme je. Až do usnutí nám četla paní učitelka, paní asistentka a sestra Anežky Zemanové z knihy Ivony Březinové Johanka z parku. Po půlnoci jsme usnuli a ráno v půl šesté nás vzbudila svatba Leničky a Terky. Laurinka Mejsnarová a Terka Blechová, 2. třída
Na noc s Andersenem jsme si vzali knížku a občerstvení. Četli jsme si a hráli hry. Naše paní učitelka nám četla z knihy staré 135 let. Moc se nám tu líbilo. Alenka Chytilová, 3. třída V pátek jsme měli ve škole akci jménem Noc s Andersenem. Každý si měl přinést svoji knížku, aby si tam četl. Všechny třídy měly svoji noční zábavu. My jsme například četli komiksy a byla pro nás připravena pohádková stezka. Tato akce se koná v celé naší republice. Jedná se o akci knihoven a škol na podporu dětského čtenářství. Děti nocují ve školách a knihovnách a čtou si tam knížky. Nejvíce se mi líbilo, jak jsme četli komiksy. Bylo to zábavné a hezké. Kristýna Novotná, 4. třída Naše letošní Noc s Andersenem byla velmi pestrá. Jakmile jsme se přivítali, začali jsme plnit úkoly naší třídní paní učitelky. Nejprve jsme si oživili známé informace ze života H. CH. Andersena zhlédnutím několika prezentací. Poté jsme se zaposlouchali do české písně o jeho pohádkách. U nich jsme ještě chvíli zůstali. Paní učitelka nám připravila přehled pohádek na tabuli, po kterém následovala soutěž Kdo si zapamatoval nejvíce pohádek? Navázali jsme prezentací o panu Janu Drdovi s poslechem písně o jeho díle. Líbilo se nám představení knihy Sandry Vébrové Ducháčkovic rodina - aneb strašidla mezi námi. Všechny nás zaujal pozdrav režiséra Zdeňka Trošky. Rádi jsme si poslechli píseň Pavla Cmírala Ty jsi můj strašnej zloděj času. Potom přišel čas na očekávané karaoke, které nás všechny moc bavilo. Dokonce mezi nás zavítal i pan ředitel a zazpíval si s námi! Karaoke bylo předposledním bodem našeho programu. Zbývala poslední část, a to dobrovolné představení vlastní knížky ostatním. Jako bonus jsme si zahráli Městečko Palermo společně s Kamilou, dcerou paní učitelky, která nám před spaním přečetla dva horory z knížky Horory na dobrou noc. Sára Mejsnarová, 5. třída
Noc s Andersenem jsme prožili s prvňáky a jejich paní učitelkami Když jsme se všichni sešli okolo sedmé hodiny večer ve velké družině a uvelebili se, vytvořili jsme kroužek a představovali si svoje knihy. Poté jsme šli s paní učitelkou Purašovou připravit Pohádkovou stezku, která vedla školou. Mezitím si prvňáci četli a povídali si o knihách. Když jsme měli vše hotové a připravené, stačilo se jen obléknout do masek. Okolo deváté hodiny vyrazili první odvážlivci z prvního stupně. Na stezce pro ně byly připraveny různé úkoly. Někoho jsme i trochu postrašili. Myslím si, že jsme si všichni stezku užili. Po absolvování stezky byli prvňáci unavení, tak jim paní učitelka pustila pohádky na poslouchání, u kterých usnuli. My jsme byli ještě chvíli vzhůru. Ráno jsme se probudili a vyprávěli si své zážitky. Noc s Andersenem se nám všem moc líbila, tedy alespoň sedmákům ano =D. Už se MOC TĚŠÍM na další. Tereza Vlčková, 7. třída
Aktivity školní družiny v měsíci březnu V měsíci březnu probíhal ve všech třech odděleních školní družiny společný projekt Březen měsíc knihy. Celý měsíc jsme se věnovali knihám, které máme rádi a které rádi čteme. Paní vychovatelka Lukáčová uspořádala pro všechna oddělení tematicky zaměřené besedy ve školní knihovně. Děti se dozvěděly, jak jsou knihy v knihovně rozděleny, kde najdou zajímavé knihy pro jejich věkové období, kdo je spisovatel a kdo ilustrátor apod. Ukázali jsme si zajímavé knížky, které by děti mohly bavit. Také jsme si procvičili svůj jazýček vhodnými jazykolamy a básničkami. Na závěr každé besedy jsme si přečetli zábavnou kapitolu z knížky Miloše Macourka Mach a Šebestová ilustrovanou Adolfem Bornem. Pro každé oddělení školní družiny jsme zakoupili jednu knihu od spisovatelky Ivony Březinové, která k nám přijela do školy v měsíci březnu na besedy. V těchto knihách - F jako Fík, Eliáš a liška a Lentilka pro dědu Edu - máme od ní vepsané věnování pro školní družinu. V každém oddělení si tu svou společně čteme. V rámci projektu Březen měsíc knihy jsme si vyrobili svou vlastní knihu. Námětem byl náš společný výlet do muzea Království železnic v Praze. Knihou nás provází společně vyrobený vláček, který jede do stanice Družinová a který veze na vagóncích jako náklad fotografie všech dětí. Kniha je ilustrovaná našimi obrázky vláčků a doprovází ji jednoduchý text, napsaný obrázkovým písmem. Součástí jsou vyplněné pracovní listy a fotografie dětí z expozice muzea. Za vychovatelky školní družiny Dagmar Lukáčová, též knihovnice
Projekt Berlínská zeď (v hodinách dějepisu, českého a německého jazyka) Dne 4. března se třída 8. B zapojila do projektu Berlínská zeď. V malé tělocvičně bylo vystaveno 12 panelů s různými informacemi a zajímavosti o průběhu stavby Berlínské zdi nebo také o vyhaslých životech mladých lidí, kteří se pokoušeli utéct na druhou stranu z pekla, jež zažívali na východě. Dozvěděli jsme se věci, o nichž jsme neměli tušení. Myslím, že nás nejvíce zajímaly různé útěky lidí (např. postavili tak nízké auto, že projelo pod závorami; zkonstruovali kladku, s jejíž pomocí se dostali za zeď nebo vykopali podzemní chodbu, která vedla až do Západního Berlína). Naší třídě se výstava moc líbila a do vypracování listů, které jsme dostali na začátku hodiny, se všichni zapojili. V průběhu prvních 3 vyučovacích hodin jsme se radili s naší paní učitelkou Markovou, kterou máme na dějepis. Byla k nám velmi vstřícná a ochotná nám pomoci s úkoly. Tyto hodiny nás moc bavily a doufáme, že obdobný projekt budeme moci v nejbližší době opět absolvovat. Tímto příspěvkem bych také ráda poděkovala paní učitelce Markové za to, jak milá na nás byla, když jsme za ní chodili s řadou dotazů (až neskutečných) a ona nám vše krásně vysvětlila. Lucie Kopecká, 8. B
Z reakcí 8. a 9. ročníku Lucka Kopecká: Nechtěla bych žít za ostnatými dráty, že jsem jako andulka, kterou nepustí nikdy z klícky. Bylo by mi líto, že jsem ztratila všechny blízké lidi, že už nikdy neuvidím věci, které jsou mi milé. Jakub Vořech: Svoboda a názor pro mě hodně znamenají. Honza Vozáb: Nechtěl bych žít za ostnatými dráty, protože bych neměl svobodu, pořád bych si myslel, že má někdo nade mnou moc. Adam Goran: Je to jako ve vězení, přestože jsem nic neudělal. Skoro jako trest za to, že žiji. Zeď ve mně vyvolala trochu zvědavosti, strachu, otázku, co jsme vůbec zač. David Fabián: Nechtěl bych se vždy dozvědět jen polovinu pravdy. Nicol Helmichová: Bez svobody se žije velmi špatně. Markéta Kolumpková Berlínská zeď ve mně vyvolala smíšené pocity. Smutek rodiny zůstaly rozdělené. Naštvanost dovolili si zavřít občany Berlína a nepustit je. Vděk prezidentu Kennedymu a Reaganovi za to, že se za Berlíňany postavili a chtěli nechat otevřít bránu a zbourat zeď. Katka Pikulová: Dozvěděla jsem se, proč se zeď postavila, jak bylo lidem, kteří za ní žili, proč lidé za zdí chtěli, aby nebyla. Také už znám pár základních informací o zdi (jak byla dlouhá, široká, kolik vojáků ji hlídalo, kolik lidí zahynulo atd.). Muselo být hrozné žít za zdí, několik let nevidět příbuzné, přátele, nemoci navštívit oblíbená místa, která zůstala na druhé straně. Byla to válka, sice studená, ale i tak při ní mnoho lidí zemřelo. Anežka Pikulová: Neměla bych možnost cestovat, studovat a třeba ani vidět některé příbuzné a známé. Dozvídala bych se lživé informace o životě za dráty. Dominik Měšťák: Protože jsem zvyklý žít svobodně od narození, nemohl bych žít v takovém útlaku a s pocitem bezmoci při pomyšlení na útěk na svobodu. Jakub Mareček: Už jen název zeď překážka ve mně vyvolává strach, nejistotu.
Jaké zdi máme kolem sebe? Lucka Kopecká: Kolem sebe máme mnoho zdí. Zdi mezi lidmi opačného pohlaví, zdi mezi lidmi s různou barvou pleti, zdi mezi lidmi různých národů. David Fabián: Okolo sebe máme zdi rasismu, nenávisti, lží, odlišných názorů. Valérie Fuchsová: Předsudky, závist. V povídce E. Barcelóové Ode zdi ke hvězdám se píše, že je lepší stavět mosty než zdi. Jaké mosty bychom chtěli postavit? Eliška Kostrhounová: Most je slovo, které se těžko staví. Já bych určitě stavěla most mezi lidmi, kteří k sobě mají blízko, ale neví, jak umístit správně poslední cihlu. David Fabián: Já bych chtěl postavit most respektu. Nicol Helmichová: Most, který by nám pomohl přejít vše zlé a špatné, ale zároveň cítit s osatními jejich bolest. Klárka Milková: Most se staví těžko, když nevíte jak. Jirka Friess: Já bych chtěl vystavět most důvěry. Adéla Bartůňková: Most, který by mi pomohl s každým se skamarádit. Tomáš Václav Hrdlička: Most mezi Amerikou a Ruskem. Most mezi Severní a Jižní Koreou. Most mezi lidmi a Bohem. Monika Vraždová: Antirasistický most. Pavel Vyhlas: Most, který by spojoval všechny lidi. Adéla Veselá: Jelikož nemám moc dobrou fantazii, tak asi most do světa fantazie nebo také most k jiným lidem, sblížit se s nimi (most třeba k mým spolužákům). Tomáš Hyka: Chtěl bych postavit most, který by se v půli cesty setkal s jiným mostem.
Výstava Brána do vesmíru - Gateway to Space Dne 18. března se devátá třída vydala na školní výlet do Prahy. Jeli jsme navštívit výstavu Gateway to Space, tedy Brána do vesmíru. Nejprve nás čekala prohlídka výstavy. Dozvěděli jsme se například, že spisovatel Julius Verne ve svém románu Cesta do vesmíru popisuje velmi podobné události, se kterými se první astronauti museli vypořádat i ve skutečnosti. Potom jsme zhlédli desetiminutový film o současné astronautice a pokračovali dál v prohlídce. Postupovali jsme od nejstarších raket a družic až po současnost. Mohli jsme porovnat modely raket ze západního a z východního světa, podívat se do modelu vesmírné stanice, přečíst si postup přípravy oběda v kosmu a mnoho dalších zajímavých informací. Měli jsme i možnost sáhnout si na kámen z Měsíce. Ve druhé části výstavy na nás čekaly atrakce. Každý jsme dostali dva žetony a za ně jsme mohli pak jít na různé simulátory. Tak jsme si mohli např. vyzkoušet přistát s raketoplánem, let a ovládání stíhaček, zapojit kabely v prostředí, jaké je v raketě... Výlet se nám moc líbil. Načerpali jsme nové informace, a tak teď víme o kosmu a astronautice víc než před výstavou. Anežka Pikulová, 9. třída Jak typické
Soustředění učitelé Je k poznání?
M Ě S Í C D U B E N V N A Š Í Š K O L E dubna: Projekt Tonda Obal třídění odpadu 13. 17. dubna: Škola v přírodě v Kytlici 2. a 4. třída 13. dubna: Abraka Muzika představení hudebně dramatické skupiny na téma finanční gramotnosti všechny ročníky od 20. dubna: Květnové dny 1945 na Byšicku projekt především 9. třídy 20. dubna: Dopravní hřiště Mělník 4. třída 21. dubna: Fotbalový turnaj McDonald s Cup Mělník vybraní žáci 3. - 5. třídy 22. dubna: Jan Hus mučedník nebo zbytečná oběť? 7. třída, MKD v Mělníku 23. dubna: Národní technické muzeum 9. třída 27. dubna: Předškoláček projekt J. Lada: Nauč mě říkadlo 4. třída na návštěvě v mateřské školce 29. dubna: Den Země: Ukliďme Česko 6. 9. ročník 29. dubna: Čarodějnické odpoledne školní družina 29. dubna: Putování za zvířátky výlet 4. třídy do Kojovic Za podporu děkujeme Cukrárna Kávěnka Byšice, Mělnická 12 pondělí: zavřeno úterý neděle: 13 18 hod. Zákusky, výběr káv, dorty na objednávku, poháry, zmrzlina. www.nabaraku.cz