Pracovnělékařské služby

JUDr. Bořivoj Šubrt, prof. MUDr. Milan Tuček, CSc. Pracovnělékařské služby Povinnosti zaměstnavatelů a lékařů povinnosti zaměstnanců postup lékařů žáci a studenti hlediska právní i medicínská pracovněprávní souvislosti 3. zásadně doplněné vydání EDICE PRÁCE MZDY POJIŠTĚNÍ

Případné zásadní legislativní změny, k nimž dojde v období mezi jednotlivými vydáními, budou ošetřeny formou vkládané aktualizace, která bude po dobu prodejnosti publikace volně ke stažení na www.anag.cz. Nutnost aktualizace posuzuje na základě legislativních změn výhradně autor ve spolupráci s nakladatelstvím. Aktualizace však v žádném případě nemohou nahradit nová vydání knihy. Aktualizaci zašleme zdarma na vyžádání anag@anag.cz, tel.: 585 757 411 JUDr. Bořivoj Šubrt, prof. MUDr. Milan Tuček, CSc., 2017 Nakladatelství ANAG, 2017 ISBN 978-80-7554-106-2

Obsah Obsah O autorech... 9 Seznam důležitých právních předpisů, na které je v publikaci odkazováno... 10 1. Úvod...11 2. Pracovní lékařství a jeho praktický význam... 13 2.1 Pracovní lékařství, definice a historie...13 2.2 Pracovní lékařství v mezinárodním kontextu... 17 2.3 Znalost pracovního lékařství záruka kvality poskytovaných služeb...21 2.4 Kritické hodnocení současné právní úpravy, včetně poslední novelizace...23 3. Právní úprava... 28 3.1 Mezinárodní normy...28 3.2 Vnitrostátní právní předpisy...32 3.3 Počítání času a lhůty...40 3.4 Přehled věcných změn právní úpravy provedených novelami v roce 2017...44 3.4.1 V zákoně č. 373/2011 Sb. ( 41 až 69) a v zákoníku práce s účinností od 1. listopadu 2017...44 3.4.2 Ve vyhlášce o pracovnělékařských službách (č. 79/2013 Sb.), provedených vyhláškou č. 436/2017 Sb. s účinností od 15. prosince 2017...47 4. Obecný zákon o zdravotních službách... 52 4.1 Oprávnění k poskytování zdravotních služeb (poskytovatel)...52 4.2 Právo zvolit si poskytovatele a jeho vyloučení u pracovnělékařských služeb...53 4.3 Některá práva a povinnosti poskytovatele...55 4.4 Zdravotnická dokumentace...57 4.4.1 Obecná pravidla...58 4.4.2 Výpis ze zdravotnické dokumentace...63 4.4.3 Předání dokumentace při změně poskytovatele pracovnělékařské služby nebo jeho úmrtí...64 3

Obsah 5. Pracovnělékařské služby... 67 5.1 Obsah...67 5.1.1 Obecně...67 5.1.2 Poradenství...70 5.1.3 Dohled...72 5.1.4 Dokumentace...73 5.1.5 Časové normativy... 74 5.2 Zajištění pracovnělékařských služeb...77 5.2.1 Smlouva s poskytovatelem...78 5.2.2 Vysílání zaměstnanců k registrujícím poskytovatelům...82 5.2.3 Zajištění vlastními zaměstnanci...84 5.2.4 Služby pro agenturní zaměstnance...86 5.2.5 Pověřený poskytovatel...88 5.2.6 Vydávání lékařských posudků, jestliže zaměstnavatel nemá poskytovatele pracovnělékařských služeb...90 5.3 Povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance...91 5.3.1 Povinnosti zaměstnavatele...91 5.3.2 Povinnosti zaměstnance...93 5.4 Povinnosti a práva poskytovatele pracovnělékařských služeb...94 5.5 Financování, daňové souvislosti...97 6. Zvláštní právní úprava...103 6.1 Přehled zvláštních právních předpisů... 103 6.2 Jiné a prováděcí právní předpisy upravující podmínky zdravotní způsobilosti... 104 6.3 Zaměstnanci pracující v noci... 106 6.4 Mladiství... 112 6.5 Řidiči motorových vozidel... 113 6.5.1 Řidiči z povolání... 113 6.5.2 Tzv. řidiči referenti... 117 6.6 Podnikoví hasiči... 119 6.7 Drážní doprava... 120 6.7.1 Mezinárodní doporučení ke zdravotní způsobilosti osob v železniční dopravě...120 6.7.2 Zdravotní způsobilost osob při provozování dráhy a drážní dopravy... 122 6.8 Vedení a obsluha plavidel... 128 4

Obsah 6.9 Letecký personál... 130 6.10 Zdravotničtí pracovníci... 131 6.11 Osoby ve služebním poměru... 132 6.11.1 Příslušníci bezpečnostních sborů... 133 6.11.2 Vojáci z povolání... 134 6.11.3 Zaměstnanci ve státní službě (státní zaměstnanci)... 135 6.12 Radiační pracovníci... 136 7. Kategorizace prací, rizikové práce...139 7.1 Kategorizace prací, rizikové práce, jejich evidence, měření pro účely kategorizace... 139 7.2 Rizikové faktory a rizika práce... 146 7.3 Kategorizace prací, jejich názvy a posuzování zdravotní způsobilosti k práci v praxi... 150 8. Pracovnělékařské prohlídky...154 8.1 Přehled... 154 8.2 Žádost o provedení pracovnělékařské prohlídky... 156 8.3 Základní a další vyšetření a časové normativy... 158 8.4 Překážka v práci... 163 8.5 Vstupní prohlídka... 165 8.5.1 Vstupní prohlídka před vznikem pracovněprávního a obdobného vztahu... 166 8.5.2 Vstupní prohlídka při změně práce... 171 8.6 Periodická prohlídka... 174 8.7 Mimořádná prohlídka... 180 8.8 Výstupní prohlídka... 185 8.9 Následná prohlídka... 189 9. Lékařské prohlídky u žáků a studentů...191 10. Lékařské posudky...195 10.1 Podmínky vydávání lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci... 195 10.1.1 Podklady pro vydání lékařského posudku... 195 10.1.2 Výpis ze zdravotnické dokumentace a potvrzení o nezměněném zdravotním stavu... 195 10.1.3 Lhůta pro vydání lékařského posudku... 201 5

Obsah 10.1.4 Posouzení dalšího trvání zdravotní způsobilosti...202 10.1.5 Lhůta pro uplatnění lékařského posudku...203 10.1.6 Překážka vydání lékařského posudku...203 10.2 Obsah lékařského posudku a posudkový závěr...204 10.2.1 Obecně...204 10.2.2 Posudkové závěry lékařského posudku...206 10.3 Vyhotovení a předání...223 10.4 Právní účinky posudku...226 10.5 Platnost posudku a důsledky neplatnosti...229 10.6 Opravné prostředky vůči lékařským posudkům... 231 10.6.1 Návrh na přezkoumání... 231 10.6.2 Postup správního orgánu...233 10.7 Soudní řízení...235 11. Pracovněprávní důsledky pracovnělékařských prohlídek a posudků... 240 11.1 Zaměstnanec bez platného lékařského posudku...240 11.2 Výpovědní důvod při nepodrobení se lékařské prohlídce...242 11.3 Věcně nebo právně vadný lékařský posudek...243 11.4 Pozbytí zdravotní způsobilosti z obecných příčin...244 11.5 Pozbytí zdravotní způsobilosti ve zvláštních případech... 247 11.5.1 Pracovní úrazy a nemoci z povolání... 247 11.5.2 Pozbytí zdravotní způsobilosti k práci v noci...253 11.5.3 Možnost okamžitého zrušení pracovního poměru zaměstnancem...255 11.6 Převedení na jinou práci při částečné karanténě...256 11.7 Doporučení poskytovatele pracovnělékařských služeb... 257 12. Nemoc z povolání, ohrožení nemocí z povolání... 258 12.1 Obecně...258 12.2 Postup uznání nemoci z povolání a ohrožení nemocí z povolání, druhy lékařských posudků...260 12.3 Pracovněprávní důsledky nemocí z povolání...268 12.4 Výskyt nemocí z povolání a ohrožení nemocí z povolání v České republice... 271 6

Obsah 13. Kontrola a sankce...274 13.1 Orgány ochrany veřejného zdraví... 274 13.2 Inspekce práce... 277 13.3 Překrývání působnosti... 279 13.4 Správní delikty (přestupky) poskytovatelů pracovnělékařských služeb...280 14. Přílohy... 283 14.1 Vyhláška č. 79/2013 Sb....283 14.2 Přehled lhůt periodických/pravidelných pracovnělékařských prohlídek...388 14.3 Vzor žádosti o provedení pracovnělékařské prohlídky a posouzení zdravotní způsobilosti k práci...392 14.4 Vzor lékařského posudku...395 14.5 Vzor záznamu o pravidelném dohledu...398 14.6 Vzor smlouvy o poskytování pracovnělékařských služeb...400 14.7 Odborné standardy Společnosti pracovního lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně...407 14.8 Metodický materiál Společnosti pracovního lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně... 413 Shrnutí... 422 Summary... 423 7

1. Úvod 1. ÚVOD Pracovnělékařské služby obsažené v současné právní úpravě provedené zákonem č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, vcelku kontinuálně navazují na předchozí závodní preventivní péči, jejíž právní úprava byla vytvořena začátkem devadesátých let a včleněna do tehdejšího zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu. Tento zákon byl nahrazen novými zákony, které nabyly účinnosti dnem 1. dubna 2012. Závodní preventivní péči v mnoha směrech upravoval rovněž zákoník práce (od roku 2007 zákon č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, do té doby zákon č. 65/1965 Sb.), který stanovil některé její pracovněprávní souvislosti. Hlavním problémem dřívější právní úpravy byl zastaralý prováděcí předpis, který stanovil systém lékařských preventivních prohlídek (pracovnělékařských prohlídek), jímž byla směrnice Ministerstva zdravotnictví č. 49/1967 Věstníku Ministerstva zdravotnictví, o posuzování zdravotní způsobilosti k práci (šlo o právní předpis, nikoliv o pouhé opatření ústředního orgánu směrnice byla registrována ve Sbírce zákonů, a to v částce 2/1968 Sb.). K zavedení pracovnělékařských služeb je Česká republika povinována Úmluvou MOP č. 161 (1985) o závodních zdravotních službách. Proto bylo velmi překvapující, že některé sdělovací prostředky dezinformovaly veřejnost v tom směru, že nový zákon přinesl novou povinnost zaměstnavatelů, která předtím dána nebyla. Spíše se prokazuje, že dřívější právní úpravě nebyla věnována dostatečná pozornost, a to jak ze strany zaměstnavatelů, právních kanceláří, tak i kontrolních orgánů státu. Mnozí jako by v roce 2012 objevili cosi převratně nového a zcela neobvyklého a tyto dezinformace dosud přetrvávají. Zákon o specifických zdravotních službách je sice v účinnosti již od 1. dubna 2012, avšak díky jeho přechodnému ustanovení v 98 bylo možné po dobu jednoho roku, tj. do 31. března 2013, poskytovat pracovnělékařské služby podle dosavadních právních předpisů, upravujících poskytování závodní preventivní péče (s výjimkou financování). Tomu, aby bylo možné postupně plně přejít na novou právní úpravu, bránily dvě okolnosti jednak v zákoně bylo několik zásadních chyb, které bylo nutné odstranit novelou, a také nebyla vydána vyhláška o PLS, která by upravila 11

2. PRACOVNÍ LÉKA STVÍ A JEHO PRAKTICKÝ VÝZNAM systém pracovnělékařských prohlídek a další potřebné podrobnosti. Ta byla pod č. 79/2013 Sb. vydána až s účinností od 3. dubna 2013. Pracovnělékařská služba je jedním z nosných pilířů péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Její preventivní význam je jednoznačný. Je dobře, že byla vytvořena nová právní úprava, která bere v úvahu všechny změny, jež nastaly ve vývoji techniky, v technologiích, organizaci práce, v hygienických aspektech práce a ve zdravotní náročnosti práce. Je třeba si rovněž uvědomit, že výskyt nemocí z povolání a ohrožení nemocemi z povolání, i když není přímým odrazem kvality pracovního prostředí a pracovních podmínek, do jisté míry souvisí s mírou zdravotních rizik pracovních činností, jak bude detailněji uvedeno v podkapitole 2.1. Na straně druhé autoři této knihy zastávají názor, že nová právní úprava je v mnoha aspektech zbytečně složitá a přehnaně přísná a že bude vyžadovat postupné korekce a zjednodušení pro praxi. Některé podněty k nim přinesl projekt, financovaný z evropských fondů, probíhající v letech 2015 a 2016 na půdě Svazu průmyslu a dopravy a Asociace samostatných odborů. K určitému posunu v tomto směru dochází nyní novelou zákona, provedenou zákonem č. 202/2017 Sb. s účinností od 1. listopadu 2017a související novelou vyhlášky o PLS s účinností od 15. prosince 2017. Tyto novely přinášejí některá zpřesnění, částečná zjednodušení, ale bohužel i zpřísnění právní úpravy. Navíc se ukazuje v praxi neprovázanost obecné a speciálních právních úprav, což přináší praktické těžkosti jak zaměstnavatelům, tak poskytovatelům a posuzovaným osobám, občas způsobované i zvláštním a nejednotným výkladem některých ustanovení kontrolními orgány. Autoři tak mají z novel poněkud smíšený pocit; je nezbytné, aby legislativní práce dále pokračovaly ve smyslu zjednodušení a větší srozumitelnosti právních úprav. Je zejména nezbytné, aby se na vyhodnocování zkušeností s novelizovanou úpravou podíleli lékaři, personalisté, bezpečnostní technici, orgány ochrany veřejného zdraví a inspekce práce, sociální partneři a odborné společnosti. Autoři této knihy jsou lékař a právník. To umožnilo pojmout celou materii jak z hlediska medicínského, tak i právního a personalistického s vyjádřením všech souvislostí, které tato problematika má. Věříme, že i třetí upravené vydání této publikace bude dobrým pomocníkem v péči o zaměstnance a jejich pracovní podmínky. Autoři 12

5.2 Zajišt ní pracovn léka ských služeb například ve dvousměnném pracovním režimu 2 zaměstnanci, v třísměnném 3 a v nepřetržitém pracovním režimu zabezpečeném na 3 směny (ranní, odpolední, noční) lze výpočtem dospět k údaji, že zaměstnavatel potřebuje k obsazení jednoho pracovního místa téměř 4,2 zaměstnance. Vyhláška o PLS však nestanoví, za jaké období nebo k jakému datu se počet pracovních míst zjišťuje; lze předpokládat, že v tomto posuzování mohou být značné rozdíly mezi jednotlivými zaměstnavateli. Je proto možné a vhodné podrobnosti řešit také ve smlouvě mezi zaměstnavatelem a poskytovatelem pracovnělékařských služeb. Nelze sice vyloučit, že by zaměstnavatel počítal průměrný počet zaměstnanců za rok, ale to je zbytečně komplikované. Je proto možné doporučit, aby zaměstnavatel posoudil počet pracovních míst k určitému datu, nejlépe k 31. prosinci nebo k 1. lednu, a tento údaj ponechal platný po celý kalendářní rok (nedojde-li v jeho průběhu k významné změně). Bylo by vhodné, aby počet pracovních míst spolu s přepočtem na celkový minimální čas potřebný pro poradenství a dohled oznámil na začátku kalendářního roku poskytovateli pracovnělékařských služeb. Časové normativy jsou jednou z nejvíce (oprávněně) kritizovaných součástí této právní úpravy a nelze je považovat za striktně závazné pro prakticky obtížnou realizovatelnost. Rozsah poradenství a dohledu by měl být výsledkem dohody mezi poskytovatelem a zaměstnavatelem (normativy jsou podkladem pro tuto dohodu). Navíc, nenaplnění normativů není obsaženo v žádné skutkové podstatě přestupku zaměstnavatele či poskytovatele pracovnělékařských služeb, a nemůže proto za ně být uložena žádná pokuta. Normativy tak mají spíše metodický význam a mají signalizovat potřebu tuto činnost neopomíjet. 5.2 Zajišt ní pracovn léka ských služeb Pracovnělékařské služby pro zaměstnance a osoby ucházející se o zaměstnání zajišťuje zaměstnavatel ( 53 odst. 2 ZSZS, 224 odst. 1 ZP). Podle 108 odst. 3 písm. c) ZP je zaměstnavatel povinen informovat odborovou organizaci a (eventuálně ustaveného) zástupce zaměstnanců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci o výběru a poskytování pracovnělékařských služeb, tj. o způsobu jejich zajištění, volbě poskytovatelů a obsahu smluv s nimi. Zástupci zaměstnanců mají právo vyjádřit své stanovisko ( 278 odst. 2 ZP). 77

5. PRACOVN LÉKA SKÉ SLUŽBY 5.2.1 Smlouva s poskytovatelem Zákon stanoví, že zaměstnavatel je povinen pro výkon práce na svých pracovištích (není-li v zákoně stanoveno jinak), jde-li o práce, které jsou zařazené podle zákona o ochraně veřejného zdraví do kategorie první, druhé, druhé rizikové, třetí nebo čtvrté, anebo je-li součástí práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky stanoveny jinými právními předpisy (novela ZSZS zde chybně nedoplnila stanovení podmínek prováděcím předpisem), uzavřít písemnou smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb s poskytovatelem ( 54 odst. 2 písm. a) ZSZS). Tím může být jen poskytovatel v oboru všeobecné praktické lékařství nebo poskytovatel v oboru pracovní lékařství ( 54 odst. 1 ZSZS). Zjednodušeně řečeno: smlouva musí být uzavřena zásadně pro všechny práce, nestanoví-li zákon dále jinak. Touto smlouvou se rozumí smlouva obchodní, uzavřená podle občanského zákoníku s použitím jeho ustanovení 1746 odst. 2 o tzv. nepojmenovaných (inominátních) smlouvách. Před rokem 2014 se smlouva uzavírala podle dřívějšího zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, s použitím 51 dřívějšího občanského zákoníku o tzv. nepojmenovaných smlouvách. Tyto dříve uzavřené smlouvy mohou zůstat v platnosti. Jde tedy o smlouvu soukromoprávní. Smlouva může být nazvána například Smlouva o poskytování pracovnělékařských služeb a kromě identifikace smluvních stran je ve smlouvě vhodné upravit zejména: bližší specifikaci obsahu pracovnělékařských služeb, zejména pokud jde o konkretizaci pravidel pro výkon poradenské činnosti a dohledu (způsob, jak zaměstnavatel oslovuje poskytovatele pro účely poradenství, jaká oblast poradenství je pro něj potřebná, způsob, jakým se řeší návštěva poskytovatele na pracovištích a v dalších zařízeních zaměstnavatele, ordinační doba pro provádění pracovnělékařských prohlídek), je-li poskytovatelem praktický lékař fyzická osoba, postup při provádění pracovnělékařských služeb při jeho nepřítomnosti (například zajištění náhradníka, zejména pro pracovnělékařské prohlídky), s možností využití nového institutu tzv. pověřeného poskytovatele, eventuální dohodu o pověřeném poskytovateli, eventuální dohodu, že poskytovatel bude provádět pracovnělékařské prohlídky též agenturních zaměstnanců, zda žádanku vydává agentura, nebo uživatel a kdo prohlídky hradí (viz také oddíl 5.2.4), postup vysílání zaměstnanců na odborná vyšetření, 78

5.5 Financování, da ové souvislosti 5.5 Financování, da ové souvislosti Pracovnělékařské služby hradí zaměstnavatel, s výjimkou posuzování nemocí z povolání a sledování zdravotního stavu při preventivních lékařských prohlídkách u nemocí z povolání a při následných prohlídkách po skončení rizikové práce ( 58 ZSZS), což je hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. Novelou zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, provedenou s účinností od 1. dubna 2012 zákonem č. 369/2011 Sb., bylo zrušeno ustanovení 35 zákona o veřejném zdravotním pojištění. To uvádělo, které pracovnělékařské prohlídky jsou hrazeny z prostředků zdravotního pojištění, což se týkalo periodických a mimořádných prohlídek zaměstnanců konajících rizikové práce nebo těch, jejichž činnost může ohrozit zdraví jiných osob (například obsluh stavebních strojů, jeřábníků, vazačů břemen, zaměstnanců škol aj.), a zaměstnanců, u nichž byla vyžadována zvláštní zdravotní způsobilost (například při práci v podzemí, v hutích, ve výšce nad 10 m nad úrovní terénu aj.). Ve všech těchto případech tak byly ze zdravotního pojištění uhrazeny uvedené lékařské prohlídky uskutečněné nejpozději 31. března 2012. 5) Úhrada pracovnělékařských služeb zaměstnavatelem jejich poskytovateli by měla být sjednána ve smlouvě mezi zaměstnavatelem a tímto poskytovatelem (uzavírané nyní podle občanského zákoníku viz oddíl 5.2.1), přičemž cena je smluvní. Podle 24 odst. 2 písm. j) bodu 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, jsou tyto náklady pro zaměstnavatele daňově uznatelné, a to včetně vstupních lékařských prohlídek. To stanoví, že výdajem vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů jsou výdaje (náklady) na péči o zdraví, vynaložené na pracovnělékařské služby poskytované poskytovatelem těchto služeb v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy a nehrazené zdravotní pojišťovnou a na lékařské prohlídky a lékařská vyšetření stanovená zvláštními předpisy. Přitom náklad zaměstnavatele na tyto služby a prohlídky není příjmem zaměstnance, který by byl předmětem daně z příjmu ze závislé činnosti. Vysílá-li zaměstnavatel své zaměstnance 5) Podle 58 ZSZS nadále sice zaměstnavatel nehradí preventivní prohlídky u nemoci z povolání a následné prohlídky zaměstnanců po skončení rizikové práce, avšak zrušením 35 zákona č. 48/1997 Sb. není výslovně dáno, že jsou tyto prohlídky hrazeny ze zdravotního pojištění, ačkoliv je to respektováno. Následné prohlídky lze podřadit pod dispenzární péči podle 31 odst. 1 písm. f) uvedeného zákona poskytovanou pojištěncům ohroženým nebo trpícím závažnými onemocněními. Ustanovení 35 uvedeného zákona také uvádělo mezi výkony hrazenými ze zdravotního pojištění zdravotní výkony při první pomoci ty však již nejsou součástí pracovnělékařské služby, takže jsou ze zdravotního pojištění hrazeny. 97

6. ZVLÁŠTNÍ PRÁVNÍ ÚPRAVA prohlídka k noční práci kdykoliv během zařazení na noční práci, pokud o to zaměstnanec požádal ( 94 odst. 2 písm. c) ZP). Lékařská prohlídka pro práci v noci byla samostatným druhem pracovnělékařské prohlídky. Zaměstnavatelé museli například odlišovat periodickou prohlídku podle vyhlášky o PLS od pravidelné prohlídky pro noční práci. V praxi však zaměstnavatelé prohlídku pro noční práci spojovali s periodickou prohlídkou, popřípadě i s mimořádnou prohlídkou tak, aby zaměstnanec nemusel být vysílán například v krátké době po sobě na tyto prohlídky samostatně. Právě možnost zkrátit interval pravidelné prohlídky k noční práci k tomu vytváří určitou flexibilitu. Zaměstnavatel musí vždy v žádosti vymezit druh prohlídky, přičemž jedním z nich byla i prohlídka k práci v noci. Jestliže například zaměstnanec vykonával práci zařazenou v kategorii druhé, jeho periodická prohlídka je jednou za 5 let a jde o zaměstnance pracujícího v noci, spojil zaměstnavatel periodickou prohlídku i s prohlídkou k práci v noci a čtyřikrát mezi takovými periodickými prohlídkami zaměstnance vyslal jen na prohlídku k práci v noci. Stav od ú innosti novely vyhlášky o PLS od 15. prosince 2017 Novela ZSZS od 1. listopadu 2017, v níž je obsažena i novela zákoníku práce, právní úpravu významně změnila. Ustanovení 94 odst. 2 ZP nyní pouze uvádí, že zaměstnavatel je povinen zajistit, aby zaměstnanec pracující v noci byl vyšetřen poskytovatelem pracovnělékařských služeb v případech a za podmínek stanovených pro pracovnělékařské služby zákonem o závodních zdravotních službách. Nezměněna zůstává formulace, že úhrada poskytnutých zdravotních služeb nesmí být na zaměstnanci požadována. Z textu tak byly vypuštěny případy, kdy se tyto pracovnělékařské prohlídky provádějí, jakož i jejich periodicita. Poněkud nestandardně ovšem působí stav, kdy ZSZS, na který zákoník práce odkazuje, tyto prohlídky vůbec neřeší a ponechal toto řešení na vyhlášce o PLS, aniž by pro to bylo doplněno zmocnění k obsahu vyhlášky o PLS v ustanovení 60 ZSZS. To sice uvádí, že postupy při zajišťování a provádění lékařských prohlídek, druhy, četnost a obsah lékařských prohlídek nezbytných pro zjištění zdravotního stavu posuzované osoby a posuzování zdravotní způsobilosti, včetně obsahu odborných vyšetření, stanoví prováděcí právní předpis, ale na odkaz (tzv. blanketní normu) uvedený v 94 odst. 2 ZP není přímo reagováno (z hlediska ústavněprávního může jít o určitý problém). 108

8. PRACOVN LÉKA SKÉ PROHLÍDKY 8. PRACOVN LÉKA SKÉ PROHLÍDKY 8.1 P ehled Pracovnělékařské prohlídky, a to: vstupní, periodická, mimořádná, se provádějí za účelem posouzení zdravotní způsobilosti k práci nebo, jde-li o služebněprávní vztahy, ke službě (dále jen k práci). Jsou to prohlídky preventivní, jejichž smyslem je předcházení vzniku poškození zdraví, jejich účel je zdravotní a také jsou prvním momentem pro stanovení diagnóz, tedy mají účel diagnostický. Tvrzení, že posouzení zdravotní způsobilosti k práci nemá účel zdravotní či preventivní, neobstojí, neboť smyslem těchto prohlídek je odhalit počáteční známky možného poškození zdraví z práce nebo zdravotního stavu, které brání či omezuje zařazení k určité práci. Dalšími druhy těchto prohlídek jsou: výstupní prohlídka a následná prohlídka, která se provádí po skončení rizikové práce. Tyto další pracovnělékařské prohlídky nejsou prováděny ke zjištění zdravotní způsobilosti k práci, ale výhradně jen zdravotního stavu. Všechny pracovnělékařské prohlídky se provádějí za účelem vyloučení nemocí, vad nebo stavů, které omezují nebo vylučují zdravotní způsobilost ke konkrétní práci ( 6 odst. 1 vyhlášky o PLS), tedy zjištění zdravotního stavu, který může nějak omezit zařazení pracovníka ke konkrétní práci nebo mu v ní zabránit. Zdravotní způsobilost posuzované osoby se posuzuje vždy ve vztahu ke všem rizikovým faktorům, které jsou součástí výkonu práce nebo činnosti, a pracovním podmínkám, za nichž je práce nebo činnost vykonávána ( 6 odst. 3 vyhlášky o PLS). Při provádění pracovnělékařských prohlídek jsou zaměstnancům poskytovány edukační a konzultační zdravotní služby ( 9 odst. 2 vyhlášky o PLS). Zdravotní stav za účelem posouzení zdravotní způsobilosti při pracovnělékařských prohlídkách se hodnotí na základě informací zjištěných při dohledu, údajů obsažených v písemné žádosti zaměstnavatele o pracovně- 154

8.1 P ehled lékařskou prohlídku, závěrů lékařské prohlídky a odborných vyšetření a údajů uvedených ve výpisu ze zdravotnické dokumentace vedené registrujícím poskytovatelem v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost ( 6 odst. 2 vyhlášky o PLS). Údaje ze zdravotnické dokumentace vedené registrujícím poskytovatelem, který je zároveň poskytovatelem pracovnělékařských služeb, se zaznamenají v nezbytném rozsahu do zdravotnické dokumentace o pracovnělékařských službách. Je-li posuzujícím poskytovatelem pouze registrující poskytovatel zaměstnance, provádí se hodnocení zdravotní způsobilosti na základě údajů obsažených v písemné žádosti zaměstnavatele o pracovnělékařskou prohlídku, údajů ze zdravotnické dokumentace vedené tímto poskytovatelem a závěrů pracovnělékařské prohlídky (výpis ze zdravotnické dokumentace se nevyhotovuje). Rozhodující informační hodnotu má mít výpis ze zdravotnické dokumentace posuzované osoby vyhotovený registrujícím praktickým lékařem posuzované osoby pro jiného posuzujícího lékaře zejména při vstupních lékařských prohlídkách nebo po závažných změnách zdravotního stavu, kdy je ovšem potřebné vyžádat příslušné odborné nálezy specialistů. Tyto prohlídky nelze principiálně zaměňovat s preventivními lékařskými prohlídkami fyzických osob, které jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění (jednou za 2 roky). Ty jsou zaměřeny na prevenci individuálních rizik tzv. civilizačních nemocí, například nádorových, kardiovaskulárních (srdečně-cévních), metabolických (obezita, cukrovka) či degenerativních, které principiálně nesouvisejí s výkonem práce. To však neznamená, že výsledky těchto prohlídek či jednotlivých vyšetření nejsou využitelné pro hodnocení zdravotní způsobilosti k práci také proto, že pracovní populace stárne a tato onemocnění se objevují především ve vyšším věku, kdy mohou představovat významnou část kontraindikací k výkonu práce. Kontraindikací pro určité pracovní zařazení se rozumí vyjádření nevhodnosti pro konkrétní pracovní zařazení při posuzování zdravotní způsobilosti k práci na základě zdravotního stavu posuzovaného pracovníka, které platí bezpodmínečně (absolutní kontraindikace), nebo za určitých podmínek (relativní kontraindikace). V této souvislosti je vhodné zmínit současný trend velkých, většinou prosperujících podniků globálního zaměření, které nabízejí a poskytují svým zaměstnancům celou řadu vyšetření (například fyzické zdatnosti), 155

8. PRACOVN LÉKA SKÉ PROHLÍDKY procedur (například rehabilitace) či poradenství (například ve zdravé výživě), která vždy nemají účel, jejž sledují pracovnělékařské prohlídky. Tyto aktivity se někdy označují pojmem podpora zdraví (health promotion), slouží i marketingovým účelům ke zlepšení obrazu podniku (image) a k zachování zdraví zaměstnance, který pak může podávat dlouhodobě očekávaný pracovní výkon a nebývá často nemocen dočasně práce neschopen. Podnik tak minimalizuje ztráty z případné nepřítomnosti i vysoce kvalifikovaného pracovníka v zaměstnání. V některých podnicích jsou tyto zdravotní služby nabízeny převážně vedoucím pracovníkům manažerům. Nejde o součást pracovnělékařských služeb, ale o součást sociální politiky zaměstna vatele. Ten je může zaměstnancům nabízet, nikoliv však jim stanovit povinnost se jich zúčastnit (jsou nad rámec povinností ve smyslu 106 odst. 4 písm. b) ZP). Tento trend bohužel bývá vydáván za onen jediný správný a žádoucí v poskytování pracovnělékařských služeb. 8.2 Žádost o provedení pracovn léka ské prohlídky Náležitostmi žádosti o provedení pracovnělékařské prohlídky a posouzení zdravotní způsobilosti ve vztahu k práci podle 15 vyhlášky o PLS jsou: identifikační údaje zaměstnavatele, a to obchodní firma nebo název a adresa sídla zaměstnavatele nebo organizační složky zahraniční osoby na území České republiky, identifikační číslo osoby (IČ), bylo-li přiděleno, je-li zaměstnavatelem právnická osoba, sídlo, jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, popřípadě místo pobytu na území České republiky, jde-li o cizince, je-li zaměstnavatelem fyzická osoba, název, sídlo a identifikační číslo organizační složky státu nebo kraje nebo obce, je-li zaměstnavatelem stát, kraj nebo obec, identifikační údaje zaměstnance nebo osoby ucházející se o zaměstnání, a to jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum narození, adresa místa trvalého pobytu na území České republiky nebo adresa místa hlášeného přechodného pobytu na území České republiky nebo, nemá-li takovou adresu, adresa místa bydliště, údaje o pracovním zařazení zaměstnance nebo údaje o předpokládaném pracovním zařazení osoby ucházející se o zaměstnání, dále 156

10. LÉKA SKÉ POSUDKY pracovnělékařských služeb dozvědět z výpisu ze zdravotnické dokumentace nebo od posuzované osoby nebo od zaměstnavatele. Ten by měl poskytovatele pracovnělékařských služeb o utrpěném pracovním úrazu informovat při vysílání zaměstnance na pracovnělékařskou prohlídku, i když v této záležitosti je v právní úpravě mezera (zejména v nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu záznam se poskytovateli pracovnělékařských služeb nezasílá). Stav od dubna 2012 do 31. íjna 2017 Právní úprava lékařských posudků v rámci pracovnělékařských služeb, která je v účinnosti od 1. dubna 2012, byla odlišná od právní úpravy předchozí. Nejvyšší soud ČR v důsledku toho změnil posuzování platnosti výpovědí zaměstnavatelů daných zaměstnancům z důvodu pozbytí zdravotní způsobilosti (podle 52 písm. d) a e) ZP). Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku sp. zn. 21 Cdo 1804/2015, ze dne 29. ledna 2016 uvedl: Lékařský posudek není rozhodnutím nebo jiným správním aktem, jenž by byl závazný pro smluvní stranu základních pracovněprávních vztahů, vůči které byl učiněn pracovněprávní úkon, a tedy ani pro soud (správní úřad nebo jiný orgán), který by v řízení posuzoval takovou pracovněprávní skutečnost. Rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, nemá povahu správního rozhodnutí. Podle právní úpravy účinné od 1. dubna 2012 lékařský posudek vydaný poskytovatelem pracovnělékařských služeb a ani rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, autoritativně (závazným a zásadně konečným způsobem) nestanoví (a neprokazují), že by posuzovaný zaměstnanec vskutku vzhledem ke svému zdravotnímu stavu pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost a že tedy lékařský posudek vydaný poskytovatelem pracovnělékařských služeb a rozhodnutí příslušného správního orgánu, které lékařský posudek přezkoumává, poskytují zaměstnanci, zaměstnavateli a soudům (správním úřadům a jiným orgánům) pouze nezávazné dobrozdání o zdravotním stavu zaměstnance z hlediska jeho zdravotní způsobilosti k práci. Z tohoto posudku soud při svém rozhodování nemůže vycházet ve smyslu 135 odst. 2 občanského soudního řádu. Pokračování citace: Výpověď zaměstnavatele z pracovního poměru daná zaměstnanci podle 52 písm. e) zákoníku práce není neplatným pracovněprávním úkonem jen proto, že zaměstnavatel přistoupil k výpovědi pro dlouhodobou zdravotní nezpůsobilost zaměstnance, aniž by měl rozvázání pracovního poměru podložené (řádným a účinným) lékařským posudkem, popřípadě rozhodnutím správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává. 220

10.2 Obsah léka ského posudku a posudkový záv r Uplatní-li zaměstnanec žalobou u soudu neplatnost takového rozvázání pracovního poměru ( 72 zákoníku práce), soud může shledat výpověď neplatnou, jen jestliže zaměstnavatel dokazováním (zejména znaleckými posudky) neprokáže, že zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost. 16) V uvedených judikátech bylo překvapivé, že Nejvyšší soud prohlásil lékařský posudek za pouze nezávazné dobrozdání, které není pro soudy a další orgány, eventuálně ani pro účastníky (pokud s ním nesouhlasí) závazné. Nejvyšší soud ovšem toto vnímání lékařského posudku vztahoval jen k soudním sporům o neplatnost rozvázání pracovního poměru, nikoliv ve vztahu k závaznosti posudku pro zaměstnavatele pro účely zařazení zaměstnance do práce. Změna náhledu Nejvyššího soudu na povahu posudku vycházela ze špatné změny právní úpravy v tehdy novém zákoně č. 373/2011 Sb. oproti dřívějšímu zákonu č. 20/1966 Sb. Nová právní úprava v 47 odst. 4 ZSZS stanovila, že pro přezkoumání posudku příslušným správním orgánem se zásadně použije obdobně část čtvrtá zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, která řeší vydávání vyjádření, osvědčení a sdělení, jež vlastně nejsou právně závazná. Stav od 1. listopadu 2017 Novela ZSZS od 1. listopadu 2017 výše zmíněnou právní úpravu změnila tak, že podle jeho ustanovení 47 odst. 4 se vztahují na postup správního orgánu při přezkoumání lékařského posudku ustanovení zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, jako takového, tj. obvyklý postup při přezkoumávání správního rozhodnutí. ZSZS také výslovně hovoří o rozhodnutí správního orgánu (viz 47 odst. 4). Lze tedy předpokládat, že i postup soudů nebude totožný jako v minulosti, i když si musíme počkat až na judikaturu týkající se lékařských posudků vydaných po 31. říjnu 2017. Zásadní změnou je ovšem obsah nového odstavce 5 v 43 ZSZS, s účinností od 1. listopadu 2017, podle něhož platí, že je-li lékařský posudek 16) Obdobné závěry vyjádřil Nejvyšší soud též v rozsudku ze dne 4. května 2016, sp. zn. 21 Cdo 4972/2015. Uvedl je rovněž například v usnesení sp. zn. 21 Cdo 1276/2016, ze dne 3. listopadu 2016, když byl pracovní poměr rozvázán z důvodů uvedených v 52 písm. d) ZP, slovy: Lékařský posudek vydaný poskytovatelem pracovnělékařských služeb a ani rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, tedy sice nestanoví (a neprokazují) v občanském soudním řízení autoritativně (závazným a zásadně konečným způsobem), že by posuzovaný zaměstnanec vskutku vzhledem ke svému zdravotnímu stavu pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost ( jde pouze o nezávazné dobrozdání o zdravotním stavu zaměstnance z hlediska jeho zdra votní způsobilosti k práci, z něhož soud při svém rozhodování nemůže vycházet ve smyslu 135 odst. 2 občanského soudního řádu), na druhé straně však mohou sloužit ke zjištění skutkového stavu věci tehdy, jestliže oba účastníci (zaměstnanec a zaměstnavatel) a ani soud nemají proti jejich závěrům výhrady. 221

14. P ÍLOHY nemoci se zdravotní náročností vykonávané práce nebo pracovních podmínek. Zdravotní náročnost vykonávané práce: zdravotní náročností vykonávané práce se rozumí kvalifikovaný odhad zátěže organizmu při výkonu práce zohledňující rizikové faktory pracovních podmínek a jejich míru a riziko ohrožení zdraví zaměstnance nebo jiných osob, včetně rizik vyplývajících z jiných právních předpisů. C Karcinogeny: látky klasifikované jako chemické karcinogeny kategorie 1 a 2 podle právního předpisu upravujícího chemické látky 15) nebo jako chemické karcinogeny kategorie 1A a 1B podle přímo použitelného právního předpisu Evropské unie upravujícího požadavky na látky a směsi 16) ; prach tvrdých dřev uvedených v části A tabulky č. 4 vysvětlivce písm. b) přílohy č. 3 k nařízení vlády o ochraně zdraví zaměstnanců při práci, je-li práce s tvrdým dřevem zařazena do kategorie třetí nebo čtvrté podle zákona o ochraně veřejného zdraví, a cytostatika, pokud jsou ve směsi léčivých přípravků přítomny látky, které jsou považovány za karcinogeny, pokud již nejsou klasifikovány jako karcinogeny kategorie 1 a 2 nebo kategorie 1A a 1B. M Mutageny: látky klasifikované jako mutageny kategorie 1 a 2 podle jiného právního předpisu nebo jako mutageny kategorie 1A a 1B podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího požadavky na látky a směsi 16). R Látky toxické pro reprodukci: látky toxické pro reprodukci kategorie 1 a 2 podle jiného právního předpisu nebo jako látky toxické pro reprodukci kategorie 1A a 1B podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího požadavky na látky a směsi 16). I. Rizikové faktory pracovních podmínek 1. CHEMICKÉ FAKTORY (obecn ) 1.1. Práce s chemickými látkami Poznámka: Jde o obecný postup pro chemické látky. Hodnotí se vždy účinky všech chemických látek a směsí, kterým je zaměstnanec v pracovním prostředí při výkonu práce exponován. U každé práce s chemickými látkami je 308

14.1 Vyhláška. 79/2013 Sb. nezbytné posoudit všechny nebezpečné vlastnosti, které každá jednotlivá látka má, a současně riziko, které při práci posuzované osoby vzniká. A. Nemoci vyluč ující zdravotní způsobilost k práci, zejména 1. prognosticky závažné nemoci cílových orgánů pro působení daných látek, 2. závažné duševní poruchy a poruchy chování, 3. prokázaná přecitlivělost v anamnéze na látky vyskytující se při posuzované práci. B. Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména 1. nemoci cílových orgánů pro působení daných látek, 2. kožní nemoci ekzémového charakteru a závažné dermatózy, 3. závažné poruchy kognitivních funkcí a smyslového vnímání. Vstupní prohlídka: základní vyšetření, ALT, GMT u prokazatelné vysoké expozice hepatotoxickým látkám, močový sediment a kreatinin v krvi u expozice nefrotoxickým látkám. Další odborná vyšetření podle míry expozice a povahy toxického, senzibilizujícího nebo dráždivého účinku, popřípadě dalších účinků chemických látek nebo směsí podle jiného právního předpisu Periodická prohlídka: základní vyšetření, ALT, GMT u prokazatelné vysoké expozice hepatotoxickým látám, močový sediment, alfa1 mikroglobuliny v moči a kreatinin v krvi u expozice nefrotoxickým látkám. Další odborná vyšetření podle míry expozice, povahy toxického, senzibilizujícího nebo dráždivého účinku, popřípadě dalších účinků chemických látek nebo směsí podle jiného právního předpisu s přihlédnutím k výsledkům biologických expozičních testů (BET) Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky Následné prohlídky: u látek s pozdním účinkem karcinogenním a mutagenním a u látek s fibrogenním účinkem na základě rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví, vyšetření v rozsahu výstupní prohlídky po nejméně pětileté expozici 1 za 2 roky 309

DVOUMĚSÍČNÍK PRAKTICKÁ PERSONALISTIKA EDICE RÁCE MZDY POJIŠTĚNÍ MĚSÍČNÍK ÚČETNÍ A DANĚ EDICE RÁCE MZDY POJIŠTĚNÍ Doporučená cena 449 Kč EDICE PRÁVO MĚSÍČNÍK MZDOVÁ ÚČETNÍ ANAG, spol. s r. o. Kollárovo nám. 698/7 779 00 Olomouc tel.: 585 757 411 fax: 585 418 867 e-mail: obchod@anag.cz www.anag.cz