018-19 Časopis Domova mládeže Vocelova 1469/5 Hradec Králové číslo školní rok 018/19
018-19 Milí čtenáři a čtenářky, vítám všechny pravidelné čtenáře u našeho Občasníku. Po delší době tu máme další díl, tentokrát s jarní tématikou. Připomeneme si velikonoční tradice a zvyky, vyzkoušíme receptík na jarní nádivku, následuje povídka od našich čtenářů, vyhodnocení Intrexpa a ohlednutí za uplynulými měsíci. Tak už neváhejte a prolistujte nové velikonoční číslo Občasníku. Křížová Jana Obsah VELIKONOČNÍ ZVYKY A TRADICE....3-6 VELIKONOČNÍ KOLEDY.... 7-8 VELIKONOČNÍ NÁDIVKA 8 ČTENÁŘSKÁ POVÍDKA...9-10 VYHODNOCENÍ INTREXPA.11-1 OHLÉDNUTÍ..13-16 časopis pro obyvatele a zaměstnance DMIŠJ Vocelova 1469/5, Hradec Králové Na tomto čísle se podíleli:j. Křížová, Z. Bačová, M Jiráková cena 0 Kč.
018-19 Velikonoce a jejich počátky Křesťanské velikonoční svátky oslavují vzkříšení Ježíše Krista. V počátcích křesťanství se křesťanské Velikonoce překrývaly s židovskými Velikonocemi. V této době se používal ke stanovení data Velikonoc židovský nebo babylonský kalendář: vzkříšení připadalo na 14. den měsíce Nissan (podle bible 1. měsíc v hebrejském kalendáři), stejně jako Pesah, židovské Velikonoce. Spory mezi východní a západní církví Alexandrie požadovala ustanovit 14. Nissan jako den Velikonoc, zatímco Řím trval na tom, aby Velikonoce připadly na neděli, nezávisle na babylonském kalendáři. Tím by došlo k oddělení křesťanských a židovských Velikonoc. Rozhodnutí koncilu v Nice Konstantin I. roku 35 svolal koncil do Nice, kde bylo rozhodnuto, že se křesťanské Velikonoce budou slavit první neděli po úplňku, který následuje po jarní rovnodennosti. V letech, kdy bude rovnodennost korespondovat s Pesahem, se křesťanské Velikonoce posunou o týden dozadu. Stanovení data Velikonoc Juliánský kalendář křesťanům neumožňoval respektovat datum stanovené koncilem. Řím se několikrát pokusil změnit výpočet data Velikonoc, ale pokaždé narazil na odpor některé z církví. Až teprve reforma gregoriánského kalendáře v roce 158 přinesla vytouženou změnu. Datum Velikonoc bylo stanoveno na první neděli po prvním jarním úplňku, kterým se z rozhodnutí církve stal 1. březen. (Církví stanovený úplněk neodpovídá nutně astronomickému úplňku). Navíc bylo rozhodnuto, že Velikonoce se musí slavit mezi. březnem a 5. dubnem. Velikonoce - popeleční středa Přípravy na Velikonoce začínaly Popeleční středou, která zahajovala půst. V ten den se křesťané shromaž'dovali v kostelech, kde jim kněz na čelo kreslil kříž z popela. Ten měl připomenout, že člověk je prach a v prach se obrátí. Půst se dodržoval až do začátku 0. století a trval 40 dní stejnou dobu, kterou Kristus strávil na poušti. Křesťané se během této doby měli vystříhat masa, aby se očistili a duchovně připravili na Kristovo vzkříšení. Velikonoce - květná neděle O týden předchází neděli velikonoční a oslavuje příchod Krista do Jeruzaléma, kde byl davy oslavován a pod nohy mu byly kladeny palmové větve. Proto tento den křesťané nechávají požehnat palmové, vavřínové nebo olivové ratolesti, které je mají po celý rok uchránit před neštěstím. Často je zdobí sladkostmi. V anglosaském světe je tento zvyk nazýván Willow, Yew nebo Blossom Sunday.
Velikonoce - velký pátek 018-19 Nejtemnější den v dějinách křesťanství - Kristus zemřel na kříži. Tento den je přísně zakázána konzumace masa, někteří dodržují absolutní půst a nedotknout se jídla celý den. Pořádají se křížová procesí. Někdy dochází i k extrémům, jako je bičování nebo ukřižování dobrovolníků. Boží hod velikonoční Božím hodem se rozumí neděle před velikonočním pondělím. Oslavuje vzkříšení Ježíše Krista. Tento den se jeho učedníci sešli u jeho hrobu a shledali, že je prázdný. Tradičním pokrmem je beránek. Pro křesťany je to den oslav a veselí. Velikonoce jsou nejvýznamnější z křesťanských svátků a to především proto, že připomínají zmrtvýchvstání Ježíše Krista, k němuž podle víry křesťana došlo třetího dne po ukřižování. Dnes už víme i přibližný rok, kdy k této události došlo: 30 či 33. Velikonoce se slaví každým rokem trochu jindy, jelikož svátek připadá na neděli po prvním jarním úplňku. Radovat se tedy můžeme v březnu či dubnu. Velikonoční oslavy jsou také jakýmsi přivítáním jara. Zajímavostí je, že datum Velikonoc bylo určeno až roku 35 na 1.nikajském koncilu. Dny před Velikonocemi mají vlastní názvy. Jako první je Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota vše je ukončeno vigilií na neděli, což je bohoslužba připomínající vzkříšení Ježíše Krista.
018-19 Mnoho původních velikonočních zvyků a obyčejů se dodržuje i v současnosti. Většina z nich má nějaký symbolický význam, který vychází z kulturních i náboženských tradic, poměr a pranostik. Velikonoce jsou především na vesnicích a v menších městech stále ještě významnou kulturní a společenskou událostí, při které se baví všichni bez rozdílu věku. Součástí velikonočních svátků jsou i zvyky a tradice a je dobře, že mnoho se jich stále udržuje. Pomlázka a vajíčka Pomlázka a barvená nebo zdobená vajíčka jsou nejvýraznější symboly Velikonoc. Pomlázka by měla být vlastnoručně pletená z vrbových proutků a ozdobená stuhami. Podle pranostik totiž mladé proutky vrby přináší zdraví a mládí každé dívce nebo ženě, která s nimi dostane našleháno. Počet stuh označuje, kolik dívek a žen pomlázka při koledě o velikonočním pondělí takzvaně pomladila. Vlastnoručně pletené pomlázky už ale nahrazují pomlázky kupované, někteří muži dokonce používají vařečku nebo jen svazek vrbových proutků, které v lepším případě alespoň ozdobí nějakou barevnou stuhou Vajíčka jsou odměnou za vyšlehání. Chlapci a muži dostávají vajíčka barvená, malovaná i jinak různě zdobená. Vzhled vajíček velmi často vychází z regionálních a místních zvyklostí a svůj význam mají i barvy. Koledování Koleda o velikonočním pondělí patří k dosud stále dodržovaným a oblíbeným velikonočním zvykům. Na koledu chodí zásadně jen chlapci a muži, koledovat by se správně mělo jen od půlnoci do půlnoci, v některých krajích se ale koleduje jen do pondělního poledne. Koledovat domů se chodí jen k příbuzným nebo dobrým známým, venku je ale možné pomlázkou vyšlehat každou dívku nebo ženu. Tradiční odměnou za koledu jsou vajíčka, mohou to ale být i sladkosti a velmi často to také je sklenička alkoholu.
Velikonoční říkanky a básničky 018-19 Říkanky a básničky patří k pomlázce stejně jako vajíčka. Hody, hody, doprovody zná asi každý, ale existuje jich mnohem víc a všechny mají svůj neopakovatelný velikonoční půvab. Kdo koleduje s nějakou jinou méně známou říkankou má v košíčku většinou i mnohem víc vajíček Polévání vodou V některých krajích muži ženy společně s vyšleháním ještě polévají studenou vodou, ale správnější význam tohoto zvyku je, že dívky a ženy v úterý ráno po velikonočním pondělí polévají chlapce a muže. Někde se místo vody používá parfém, ve většině případů samozřejmě levný, ne příliš voňavý a ve větším množství. Vodou se polévají i hospodářská zvířata, protože podle pověr je polití omlazuje a dodává jim sílu. Řehtačky a klapačky Řehtačky a klapačky nahrazovaly a někde občas ještě stále nahrazují zvony, které naposledy zní při mši na Zelený čtvrtek a znovu se rozeznívají až na Bílou sobotu. Řehtačky i klapačky jsou různé malé do ruky, ale i velké, které se vozí na trakaři. Na mnoha místech je řehtání a klapání symbolickým vyháněním Jidáše a začíná tak, že na Zelený čtvrtek chlapci s řehtačkami a klapačkami vyběhnou po mši z kostela a volají Jidáše honíme, klekání zvoníme, přitom se modlíme Beránek a zajíček Velikonoční beránek je tradiční pečivo. Jako symbol má beránek původ už v dávných pohanských dobách a svůj význam má u křesťanů i u Židů je členem křesťanského Božího stáda, o které se stará pastýř, kterým je židovský Bůh. V dobách starověku i středověku byl beran obřadním jídlem, ale protože jeho maso bylo drahé, jedlo se pečivo ve tvaru beránka a tento zvyk přežil až do dnešní doby. Zajíček je velikonoční symbol s původem v Německu, vznik této tradice má několik vysvětlení. Podle jednoho se zajíc často pohyboval okolo lidských obydlí a hledal tam potravu, podle jiného se dříve o Velikonocích pekl chléb ve tvaru zajíce a doprostřed se pokládalo uvařené vajíčko. Zajíc je ale i v Bibli mezi stvořeními maličkými na zemi a moudřejšími nad mudrce, kde symbolizuje skromné a pokorné. V křesťanské církevní symbolice bývá u nohou Panny Marie jako znamení vítězství čistoty nad tělesným pokušením ve spojení s příslovečnou zaječí plodností. Mazanec a Jidáše Mazanec symbolizuje slunce. Těsto by se správně mělo zadělávat na Bílou neděli a mělo by být stejné jako těsto na vánočku. V dřívějších dobách mazanec nebyl sladký, připravoval se ze strouhaného sýra a většího množství vajec, aby byl hodně žlutý.
018-19 Nesladké mazance se jmenovaly různě baba, babyka, šoldr, plecovník nebo svěceník. V sladké podobě si mazanec zachoval původní kulatý tvar a uprostřed znamení kříže. Jidáše by měly mít tvar válečku, protože symbolizují provaz, na kterém se Jidáš podle křesťanského výkladu oběsil. Praktičtější vysvětlení pečení Jidášů je, že hospodyně chtěly spotřebovat zbytky těsta. Klasické těsto na Jidáše se ale připravuje z bílé mouky a medu. Vysévání obilí Vysévání obilí symbolizuje začátek jara a tím i zemědělských prací. V současnosti se ale vysévá už před Velikonocemi spíš tráva nebo případně nějaké obilí do nízké misky s hlínou, vzklíčené ideálně krátce před velikonočními svátky se pak zdobí kraslicemi. Obilí se vysévá i v současné době, účel je ale především dekorativní. Kočičky a jejich svěcení Větvičky jívy takzvané kočičky se světí na Květnou neděli. Posvěcené kočičky se pak dávaly ke kříži v domácnostech nebo k svatým obrázkům. Zapichovaly se i na okraj pole, aby chránily úrodu, nebo se dávaly do sklepa, aby ochraňovaly zásoby. V současnosti už se tento zvyk příliš nedodržuje. Koledníci jdou Koledníci jdou, pomlázku nesou, zpívají koledy, vajíčko dejte mi. Ať je pěkně malované, Od srdíčka darované.
018-19 Malované vajíčko Malované vajíčko, to je moje srdéčko, dávám Ti ho z lásky, nevracaj ho zpátky. Vajíčko z lásky Kdo ho zdobil, ten má rád. Kdo ho dostal, ten je rád. Za vajíčko malované z velké lásky darované. Velikonoční nádivka 1 veka nebo 8 rohlíků 1/4l mléka 5 vajec 400g uzeného masa (nejlíp aby se nemuselo vařit) 1 cibule máslo svazeček petrželky ½ ledového salátu nebo něco jiného (kopřivy, medvědí česnek, sedmikrásky, šťovík apod.) listí z jedné kedlubny sůl, pepř nebo i jiné koření podle chuti Na troše másla osmahneme cibulku, přidáme a opečeme pokrájené uzené. Mezitím si pokrájíme veku a namočíme ji do směsi mléka a vajec. Vše nakrájíme a smícháme dohromady. Pečeme v máslem vymazaném pekáči v dobře vyhřáté troubě asi 40 minut.
018-19 Když otevřu knihu Když otevřu knihu, otevírá se mi svět nevídaných možností a zážitků, které mohu popsat pouze svým srdcem. Navenek se vám kniha může zdát ošumělá, špinavá pokud ji naleznete například v jednom z mála antikvariátů, jako ten, který se nachází u nás o ulici dále. Mnoho lidí vyhledává knihu podle vzhledu, ale nenechte se zmást její tváří. To co se nachází v knize má daleko větší hodnotu než to, co vidíte na jejím zevnějšku. Avšak mně se žádná kniha nezdá nevzhledná. Každá má své kouzlo, které dokáže odhalit jen, ten kdo knize otevře nejen mysl, ale i srdce. Podle zažloutlých rohů a polorozpadlého hřbetu je poznat, že kniha je v úctyhodném stáří a je třeba se k ní tak chovat tak, jako se chováte ke svým babičkám i dědečkům. To, co se může vám zdát jako puch ze zaprášené vazby knihy, mně připadá jako vůně toho, co mě čeká, než se ponořím do příběhu, který mi kniha chce vyprávět. Málokdo nalezne krásu ve staré literatuře, jejímž autorem může být jak mistr ve svém oboru pan William Shakespeare, který oplýval značnými znalostmi a vysokou úrovní vzdělání, ale stejně tak například pan Dostojevskij. Nemluvě o panu Edgaru Alanu Poe, zakladateli hororů, pro kterého mám já osobně slabost. Jeho díla mě vždy dokážou uchvátit a vtáhnout do hlubin tajemna, při kterém mi běhá mráz po zádech, ale i po duši. Ať už mě zaujala velmi známá povídka Jáma a kyvadlo nebo Černý kocour tak i méně známé Zrádné srdce. Ten, kdo nečte, nemůže pochopit jaké to je putovat s poutníkem doprovázeným Vševědem Všudybudem a Mámením. Nemůže pocítit vztek, bolest a žal, kterými si musel projít Hamlet, když se doslechl od ducha svého mrtvého otce, že za jeho vraždou nestojí nikdo jiný než jeho vlastní strýc Klaudius. Nemůže se vcítit do duše a názoru autorky Jane Austinové, které zapsala do své knihy Rozum a cit na podporu žen, které po dlouhá století byly utlačované muži, toužícími po moci a pokoře. Listovat stránkami, cítit na bříškách prstů zažloutlý starý papír, přeskakovat z řádku na řádek a číst jednotlivá slova, která se vám často zaryjí nejen do paměti, ale vpijí se vám stejně tak i do srdce. Ano, neustále vám opakuji srdce, vy mě však nejspíš nechápete, ale co je kniha? Není to snad srdeční záležitost? Pro mě tedy ano. Jsem zavalena nadšením, a tak to bylo i toho dne, když jsem objevila novou pro mě zcela neznámou knihu beze jména i bez autora s lehce zahnědlou a tvrdou vazbou. V tu chvíli jsem netušila, že to co tak už pro mě bylo opravdové, se stane ještě reálnější. Jako téměř každé dva dny jsem šla opět do antikvariátu a prohlížela si to, čemu vy říkáte na vyhození. Hledala jsem novou četbu, tu již jsem ještě s knihou na klíně neprožila a narazila jsem na něco vskutku zajímavého. Zeptala jsem se obchodníka: Tuto knihu jsem zde ještě neviděla. Odkud jste ji vzal? Obchodník, který seděl na stoličce za pultem zavaleným, kdejakou četbou vstal a pomalým, ale jistým krokem ke mně přistoupil. Není divu, že mu chvíli trvalo, než se ke mně dostal, však to byl také starý, ale velmi moudrý muž, který v literatuře našel stejné zalíbení jako já. Uchopil knihu do levé ruky, přičemž pravou svíral hůl, o kterou opíral své velmi vratké tělo. Podíval se na přední obal, poté knihu otočil a zkontroloval zadní stranu. Nic na ní nebylo. Na chvíli opřel hůl o knihovnu, ve které se nacházely všechny možné soubory různých děl, aby mohl knihu
018-19 uchopit pevně do dlaní a zalistovat. Uchopil tvrdou vazbu knihy a otočil na první stránku. Pouze prázdný list. Ještě uchopil další dva prázdné listy, na kterých se nenacházelo mimo názvu a autorova jména ani jméno nakladatelství nebo rok vydání. Po otočení těchto několika prázdných listů se konečně dostal na stranu, na které začínal velmi hustý text. Ano vskutku to byl začátek knihy. Nikdá jsem tu tuto knihu nespatřil. promluvil ke mně. Jste si zcela jist? Slečno, možná už mi zrak neslouží tak jako vám nebo kdysi mně, ale nikdy nezapomenu na jedinou knihu, kterou zde uchovávám, nebo na jediný prodaný kousek. Slušně jsem se omluvila. Nechtěla jsem tím starce nijak urazit. Shodli jsme se, že ji sami nazveme Kniha beze jména. Optala jsem se jej, za kolik mohu knihu získat. On mě však zaskočil odpovědí, knihu si nechte, stejně netuším, kde se tu vzala a stejně tak ji nebudu prodávat, aniž bych znal hodnotu jejího příběhu. Ve chvíli mého příchodu domů jsem zula boty, odhodila kabát do prázdného křesla a sama si sedla do křesla úplně stejného, ovšem na druhém konci pokoje. Během chvíle si mé oči přivykli na velikost písmen a na jejich tloušťku. To, co jsem zažila, bylo neuvěřitelné. Byl zde zapsán celý život autora beze jména, vskutku do jediného detailu popsané. Jeho myšlenky proudily skrze mě. Jak jsem tak četla, ucítila jsem, jak mi po tváři stéká slza. Jeho život i osud byl velmi krutý. Byla jsem tím příběhem naprosto pohlcena. Ne, omlouvám se, nebyl to příběh, byl to deník. Při čtení jsem se cítila, jako bych to sama prožívala. Když jsem se dostala na poslední stranu, všimla jsem si, že poslední věta není dokončená. Nejspíše zemřel ve chvíli, kdy si do deníku psal své vzpomínky a poslední nedokázal dokončit. V jeho životě nebylo nic veselého. Skrze knihu jsem poznala člověka, který nezažil ani kousek štěstí. Jak kruté. Knihu jsem zavřela a uložila do malé knihovničky s ostatními knihami. A tam také zatím leží a čeká, až ji opět někdo otevře, aby mohla prozradit svůj příběh.
018-19 VYHODNOCENÍ INTREXPA 019 A1 1. místo Luštická Michala Kůň friský 51 bodů. místo Luštická Michala Kůň 10 bodů 3. místo Koláčková Petra - Hans 9 bodů 4. místo Křížová Zuzana Hucul 7 bodů A 1. místo Mesteková Tereza -Fantastická zvířata 34 bodů. místo Klikar Matěj - Kopie slavných obrazů 1 bodů 3. místo Marková Šárka - Hra o trůny 6 bodů 4. místo Mencová Jana Plameňák 5 bodů B 1. místo Švorc Robin Duch 13 bodů. místo Durdisová Anna - Robotické oko a houba 11 bodů
3. místo Podaná Natálie -Lapač snů 9 bodů 018-19 C 1. místo Luštická Michala Drak 40 bodů. místo Štulíková Kristýna Pítko 15 bodů 3. místo Cvachová Andrea Dráček 10 bodů D 1. místo Zárubová Lucie - Můj pes obranář 16 bodů. místo Mňuková Kristýna - Život za mřížemi 10 bodů 3. místo Imlaufová Veronika Dlabanec 7 bodů E 1. místo Luštická Michala -Páťa a Lucinka 33 bodů. místo Štulíková Kristýna - Malý princ 15 bodů 3. místo Bláhová Veronika - Kabát, Tlapka + srdíčko 7 bodů F 1. místo Petra Viková - Váza VŠEM VÝHERCŮM GRATULUJEME A VŠEM ZÚČASTNĚNÍM DĚKUJEME.
018-19 Malé ohlednutí za slavením valentýnského svátku.
018-19
018-19
018-19 A návštěva zooparku ve Stěžerách.
018-19 PLÁNOVANÉ AKCE Listopad Plánovaná exkurze na Univerzitě Hradec Králové Vánoční dílny Prosinec Mikulášská diskotéka v MÉDIU Návštěva Fakultní nemocnice v Hradci Králové Vánoční dílny Pohádkový den