2. velikonoční vydání školního časopisu Lusk!

Transkript

1 2. velikonoční vydání školního časopisu Lusk! Milí žáci a žákyně, toto číslo vám přináší velikonoční tradice a zvyky různých zemí, hádanky, komiks Speciální agent i pohled na Velikonoce očima vašich spolužáků, kamarádů.

2 Čaute děcka, víte vůbec, jak probíhají Velikonoce v jiných zemích? Velikonoce, aneb jak to chodí ve světě Tereza Prucková, IX.B Pod svátkem VELIKONOCE si zřejmě každý z nás představí nějakou tradici, nebo věc, která je s ní spojena. Pomlázku s barevnými pentlemi, kterou chlapci i muži všech věkových kategorií chodí mrskat děvčata nejen proto, aby si vymrskali nějakou tu výslužku, ale i proto, aby dívky a ženy další rok neuschli. Barvení vajíček, kterými mrskáče většinou obdarováváme spolu s ostatními sladkostmi a pentlemi, které uvazujeme na konec pomlázky nejlépe v barvě, která mrskáči ještě chybí. Velikonoční beránek, pečený ze sladkého těsta s želatinovými kousky nebo kousky ovoce, někdy je beránek politý i různými druhy čokolády. Já si pod Velikonocemi představím misku plnou nejrůznějších bonbónů, lízátek, žvýkaček a čokolád, která už od mého raného dětství stojí na stole v obýváku. Postupem času jsem ale zjistila, že je lepší se této zrádné misce vyhýbat velkým obloukem, protože bolest břicha z přecpání sladkostmi není zrovna nejpříjemnější. Ať už slavíte VELIKONOCE jakkoli (dodržujete striktně veškeré tradice a zvyky, nebo jezdíte na chatu, která je jako samota u lesa, a snažíte se uniknout veškerým lidem posedlým tímto svátkem) určitě netušíte, jak Velikonoce probíhají v jiných zemích po celém světě. Upřímně, také to netuším, jak po světě slaví Velikonoce, ale ráda to s vámi zjistím. Pojďme začít třeba našimi sousedy. SLOVENSKO: Tradice na Slovensku jsou podobné těm našim. Pro ně je nejtypičtější hodování, polévání vodou a mrskání tzv. korbáčem. Na Velikonoční pondělí chodí muži a chlapci po domácnostech v okolí a polévají či korbáčují ženy a dívky. Korbáč je vyroben z vrbového proutí. Jako v České republice dostávají za koledu kraslice. RAKOUSKO: Tradice v Rakousku se od našich liší. Čtvrtku stejně jako my říkají Zelený, ale to hlavně proto, že se u nich na talíři objeví zeleňoučký špenát. Na Velký pátek zde většina lidí drží půst a nezvoní zvony. Ticho ale přehlušují - většinou na vesnicích - děti s řehtačkami, kterými zahání duchy zimy. Velikonoční svátky lidé v Rakousku nejvíce slaví o víkendu, nikoli v pondělí jako v České republice. V sobotu chodí do kostelů. Hospodyňky se tu předhánějí s nazdobenými košíky obsahujícími maso, klobásy a chléb o to, která bude mít ten nejhezčí. Na Velikonoční pondělí v rakouských ulicích nepotkáte žádné mrskáče. Tuto tradici tu neznají. 2

3 NĚMECKO Německé Velikonoce jsou hodně pestré. Neumějí si je představit bez barevných kraslic, ať už vyfoukaných, nebo uvařených natvrdo. Kraslice se zde spojují i s mnoha sporty, jako je třeba přenášení, házení, koulení či rozbíjení vajec. Mezi další zvyky patří také přehazování domu. Majitel domu se snaží přehodit střechu, zatímco na druhé straně čeká další člen rodiny, aby vejce mohl chytit. Tento zvyk má dům chránit před blesky. Večer před Velikonocemi vyrábí děti hnízda ze slámy, která později rodiče schovávají různě po domě, aby do nich velikonoční zajíček mohl dát barevné kraslice. Ráno začíná velké hledání právě těchto vajíček. POLSKO V Polsku si většina lidí (asi 90%) nechává své sváteční jídlo pokřtít. Nejčastějšími pokrmy jsou klobásy šunky, chléb, sůl a křen, který je nejen symbol zdraví, ale i utrpení, pečou bábovky z kynutého těsta, nebo mazurek, což je plochý moučník s různými náplněmi. V pondělí se pro zdraví a dlouhý život lidé polévají vodou. ANGLIE Svátky zde začínají v úterý, které je známé jako palačinkový den. Velikonoční zajíc tu po domě a zahradě neschovává kraslice, ale čokoládová vejce. Ve školách se na hlavě nosí velikonoční klobouky. Jako slavnostní jídlo se zde podává jehněčí pečeně se sladkými bramborami a mladou jarní zeleninou. Pomlázky nejsou v Anglii rozšířené. Berou je spíše za násilné. USA V USA je neposedný velikonoční zajíček. Děti s rodiči barví vajíčka. Poté začíná velký lov na ně. Američané nemají volno v pondělí, zato v pátek ano. V neděli hodují. Jedí tradiční pokrmy, jako je pečená šunka, sladké brambory, zelenina nebo jehněčí pečínka. Zdroje: 3

4 Hádanky Nikola Přikrylová, VII.A Tak o co, že to nedáš? Čte si s námi v slabikáři, těší ji, když se nám daří přečíst první větičky, pak nám píše jedničky. Chodí v pruhovaném triku, umí spoustu lodních triků. Kolikrát dal v sázku krk, říkají mu mořský vlk. A prý viděl mořskou pannu v slaných vodách oceánu. Řešení hádanek posílejte elektronicky na ovou adresu: janikova@9zszlin.cz nebo osobně doručte do kabinetu III/3. 4

5 5

6 Autoři: Patricie Pivodová, VII.A a Jakub Alaverdi, VII.A 6

7 Velikonoce u nás doma Eva Marie Stiskálková, VI.B V každé části světa lidé slaví Velikonoce jinak. Já vám trochu přiblížím Velikonoce na Moravě. Tady každá rodina u nás slaví Velikonoce jinak. Povím vám něco o barvení vajec. Vejce se mohou malovat několika způsoby. Jeden způsob je malování voskem. Na uvařené vejce se malou špendlíkovou hlavičkou malují voskem různé ornamenty, poté se vejce ponoří na pár minut do práškové, tabletkové či tekuté barvy naředěné vroucí vodou s trochou octa. Po první vrstvě vosku a barvy můžeme na barevnou plochu nanést další vrstvu vosku. Po nanesení druhé vrstvy vosku znovu ponoříme vejce na několik minut zase do jiné barvy. Tento postup opakujeme do té doby, dokud nám vejce nepřijde dostatečně vyzdobené. Další způsob barvení vajec je jednoduchý. Spočívá v tom, koupit si ozdobné obaly na vajíčka, oddělit jednotlivé díly od sebe a navléct je na uvařené vejce. Takto připravená vejce ponoříme na 2 sekundy do vroucí vody. Barbora Rochovanská, VI.B Na vesnici se slaví Velikonoce podobně jako ve městě, ale řekla bych, že zde chodí více koledníků, většinou přátelé, sousedi, kamarádi a podobně. My barvíme vajíčka různými barvami. Máme je v cibulové slupce, vypadá to velmi hezky. Na tatary vážeme mašle. Koledníkům dáváme i slivovici. Na velikonoční neděli se vydáváme do kostela. To jsou naše Velikonoce. Matěj Votápka, VI.B U nás na Velikonoce vždy barvíme a polepujeme vajíčka. Bez nich by snad u nás Velikonoce nebyly. Stejně jako bez beránka, perníčků a řízků. Na Velikonoce si vždy s taťkou a bráchou vyzdobíme tatary, aby byly máma, sestřenice, teta a babička zdravé a krásné. Ale po dvanácté hodině máme smůlu, to nás čeká mamka s kýblem vody, takže to je tak na plavky. Až nás máma pořádně polije, tak si dáme řízky s bramborovým salátem. Jako koledu většinou dostaneme klobásy, limonádu, Kinder vajíčko a čokoládu. U nás jsou prostě nádherné Velikonoce. Eliška Húšťová, VI.B Velikonoce slavíme tak, že barvíme vajíčka, vyzdobujeme dům. Pečeme perníčky a beránka. Kluci nás mrskají a polévají vodou. Oblékáme se do šatů a zdobíme se. Chodíme na návštěvy, jezdíme k babičce a dědovi. Potom jedeme do kostela. Zdravíme se ze sousedy a večer hrajeme hry, grilujeme a povídáme si. Je to moc fajn. Takhle slaví naše rodina a já Velikonoce. 7

8 Emma Lukášová, VI.B Lidé tráví Velikonoce doma, ale my ne. My jezdíme na Slovácko za bratranci na faru. Pořád něco vymýšlíme, smějeme se a barvíme vajíčka. Bratr, bratranci a strýc si pletou tatary. Táta je neplete, protože to neumí, a vždy si s sebou bere plácačku na koberec, kterou to o něco víc bolí. Druhý den začnou na dveře fary zvonit koledníci. Jelikož Slovácko je velké, tak nás hodně lidí navštíví. Já, máma i teta jsme pak dodělané. Jakmile koledníky pustíme dál, sesypou se na nás jako lavina, vymrskají nás a přitom říkají: Hody, hody doprovody, dejte vejce malovaný. Nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý, slepička vám snese jiný. Vždy nakoupíme horu sladkostí. Koledníci nás vymrskají a dostanou vajíčko a nějakou sladkost, a tak je to pořád dokola. Velikonoce jsou dobrý svátek, ale bolí mě po něm celé tělo. A jak slavíš Velikonoce ty? Kateřina Zindlerová, VI.B Asi dva týdny před Velikonocemi začneme sbírat slupky od cibule. Nakoupíme barvičky na vajíčka a můžeme začít. Uvaříme si asi 20 vajíček, buď je zabalíme do punčochy s cibulí, nebo je nabarvíme speciálními barvami. Pak už jen chodí kluci vymrskat mě i mámu. Někdy jezdím k babičce, tam mě vymrskají bratranci a spol. Takhle prožívám Velikonoce já. Vlastně celý den se vařím s vajíčky, a ještě dostanu přes zadek. Táta a bratr slaví Velikonoce takto: Týden předem upletou tatar. Na Velikonoce nás vyženou v šest ráno z postele a vymlátí nás. My jim za to musíme dát vajíčko a ještě nějakou sladkost. Máme velkou rodinu, takže musí hodně brzo ráno jít mrskat. Celý den je nevidíme, a pak večer přijdou s velkým pytlem sladkostí. Bratr toho má pak hodně, a tak si ani nevšimne, že jsem mu něco z toho vzala. Dennis Vaculík, VI.B Já slavím Velikonoce rád. Vždy si upletu tatar a ihned ho zkouším na sestře, ale ona by byla ráda, kdybych ho zkoušel na někom jiném. Následně mě sestra donutí, abych barvil vejce. A až to dobarvím, tak vyrazím na lov, jdu vždy za kamarády. Máme sraz na točně, kde se domluvíme, za kým půjdeme prvně. Každý má svůj tatar a batoh na odměny. Vždy když skončíme s mrskáním, tak si ukazujeme, co jsme dostali. Jak se vidíváme na tu výslužku, tak navzájem se vymrskáme. Večer pak jdu domů. Máme vchod pod balkónem, takže si dokážete představit, co se stane. Sestra na mě vylije kýbl s vodou. LUSK! - pro všechny žáky - 1. ročník, číslo 2 Toto číslo vyšlo 1. dubna 2015 V zastoupení naší redakce: Mgr. Marie Janíková 8