EVROPSKÁ KOMISE Ve Štrasburku dne 19.5.2015 COM(2015) 216 final ANNEXES 1 to 2 PŘÍLOHY SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Návrh interinstitucionální dohody o lepší právní úpravě CS CS
Příloha 1 Obecná shoda mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o aktech v přenesené pravomoci I. OBLAST PŮSOBNOSTI A OBECNÉ ZÁSADY 1. Tato obecná shoda staví na obecné shodě z roku 2011, kterou nahrazuje, a zjednodušuje postup, který byl následně stanoven Evropským parlamentem a Radou. Obsahuje praktická ujednání a dohodnutá vyjasnění a preference týkající se přenesení legislativní pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). Ten vyžaduje, aby byly v každém legislativním aktu, v němž je stanoveno přenesení pravomoci (dále jen základní akt ), výslovně vymezeny cíle, obsah, rozsah a doba trvání daného přenesení. 2. Při výkonu svých pravomocí a v souladu s postupy stanovenými ve SFEU všechny tři orgány během legislativního postupu spolupracují, aby zajistily bezproblémový výkon přenesené pravomoci a účinnou kontrolu této pravomoci Evropským parlamentem a Radou. Za tímto účelem jsou udržovány odpovídající kontakty na administrativní úrovni. 3. Dotčené orgány se v závislosti na postupu přijímání základního aktu zavazují, že při navrhování nebo provádění přenesení pravomoci podle článku 290 SFEU budou pokud možno zohledňovat vzorová ustanovení uvedená v příloze této obecné shody. II. KRITÉRIA PRO POUŽITÍ ČLÁNKU 290 SFEU VERSUS ČLÁNKU 291 SFEU 4. Při rozhodování, zda by měla být svěřena pravomoc přijmout akt v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy, nebo pravomoc přijmout prováděcí akt podle čl. 291 odst. 2 Smlouvy, se použijí kritéria zmiňovaná v níže uvedených bodech. V každém jednotlivém případě je nutno zohlednit povahu, obsah a souvislosti plánovaného opatření. Uvedený výčet kritérií by se neměl považovat za vyčerpávající. 5. Podle článků 290 a 291 Smlouvy lze svěřit pouze pravomoc k přijetí právně závazných aktů. 6. Legislativní akt může Komisi svěřit pravomoc přijímat nelegislativní akty s obecnou působností pouze prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci. Opatření s individuální působností není možné přijímat prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci, ale lze je přijímat prostřednictvím prováděcích aktů. Akt má obecnou působnost, pokud se vztahuje na objektivně stanovené situace a zakládá právní účinky buď vůči určitým kategoriím osob, nebo obecně. 7. Legislativní akty lze změnit pouze prostřednictvím legislativních aktů nebo aktů v přenesené pravomoci. To platí i pro změny příloh legislativních aktů, neboť tyto přílohy jsou nedílnou součástí těchto aktů. Přílohy nelze do aktů doplňovat ani je v aktech zrušovat s cílem umožnit či zamezit použití aktů v přenesené pravomoci. Jestliže se normotvůrce domnívá, že by určitý text měl být nedílnou součástí základního aktu, může se rozhodnout jej začlenit formou přílohy. 2
8. Podstatné prvky právních předpisů musí být stanoveny normotvůrcem a nemohou být předmětem aktu v přenesené pravomoci ani prováděcího aktu. Opatření, která mají stanovit další hmotněprávní pravidla a kritéria, jimž musí vyhovět členské státy či jiné osoby nebo subjekty, jichž se právní předpis přímo dotýká, mění ze své podstaty obsah daného právního předpisu a doplňují nová pravidla s obecnou působností. Tato další pravidla nebo kritéria lze tudíž stanovit pouze prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci. 9. Naproti tomu pravidla nebo kritéria, která již byla stanovena v základním aktu nebo v aktu v přenesené pravomoci a která nemění podstatu práv či povinností z něho vyplývajících, lze naopak uplatnit prostřednictvím prováděcích aktů. Za prováděcí akty lze považovat zejména povolení v případech, kdy se rozhodnutí Komise zcela zakládá na kritériích vymezených v základním aktu. 10. Opatření upravující určitý postup (tj. způsob plnění či provedení) mohou být v závislosti na povaze, obsahu a souvislostech ustanovení základního aktu stanovena buď aktem v přenesené pravomoci, nebo prováděcím aktem (nebo mohou být dokonce podstatným prvkem základního aktu). Opatření, kterými se stanoví prvky postupů a která s sebou nesou další nepodstatná politická rozhodnutí za účelem doplnění legislativního rámce stanoveného v základním aktu, by měla mít v zásadě formu aktů v přenesené pravomoci. Opatření, jež stanoví podrobnosti ohledně postupů za účelem zajištění jednotných podmínek pro plnění určité povinnosti vymezené v základním aktu, by měla mít obvykle formu prováděcích opatření. 11. Co se týče postupů, pravomoc k vymezení metod (tj. způsobů, jakými jsou plněny určité úkony, zejména pravidelně a systematicky) nebo metodologie (tj. pravidel k určení metod) může být vázána na akt v přenesené pravomoci či prováděcí akt v závislosti na obsahu či souvislostech. 12. Opatření vymezující, jaký druh informací se má poskytovat podle základního aktu (tj. přesný obsah informací, které jsou požadovány v základním aktu), obvykle doplňuje povinnost poskytovat informace a mělo by být upraveno prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci. 13. Opatření, kterým se stanoví způsob poskytování informací (tj. formát), zmiňovanou povinnost poskytovat informace obvykle nerozšiřuje, nýbrž umožňuje jednotné provádění. Proto by mělo být zpravidla upraveno prostřednictvím prováděcího aktu. 14. Roční a víceleté pracovní programy, kterými se provádí finanční nástroje, by se měly přijímat prostřednictvím prováděcích aktů. III. KONZULTACE PŘI PŘÍPRAVĚ A VYPRACOVÁVÁNÍ AKTŮ V PŘENESENÉ PRAVOMOCI 15. Komise bude při přípravě předloh aktů v přenesené pravomoci konzultovat odborníky, které jmenuje každý členský stát. Odborníci z členských států budou konzultováni ohledně předloh aktů v přenesené pravomoci, které útvary Komise připravily. Odborníkům z členských států se předlohy dávají k dispozici. Konzultace budou probíhat v rámci stávajících expertních skupin nebo v rámci ad hoc setkání s odborníky z členských států, které bude Komise zvát prostřednictvím stálých zastoupení. Odborníky, kteří se zmiňovaných setkání zúčastní, budou vybírat 3
členské státy. Odborníkům se v dostatečném předstihu poskytnou příslušné dokumenty, aby se mohli připravit. 16. Na konci každého setkání s odborníky z členských států nebo v návaznosti na tato setkání oznámí útvary Komise, jaké závěry z diskusí vyvodily a jak hodlají postupovat. Tyto závěry se zaznamenají v zápisech ze schůze. 17. Součástí přípravy a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci mohou být rovněž konzultace se zúčastněnými stranami. Jestliže se po těchto konzultacích věcný obsah předlohy aktu v přenesené pravomoci nějak změní, odborníci z členských států dostanou příležitost vyjádřit se k pozměněnému znění (v příslušných případech písemně). 18. Proces konzultace se shrne v důvodových zprávách aktů v přenesené pravomoci. 19. Komise bude pravidelně zpřístupňovat orientační seznamy plánovaných aktů v přenesené pravomoci. 20. Komise bude při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci zajišťovat včasné a současné předávání předloh aktů Evropskému parlamentu a Radě. 21. V souladu s 15. bodem rámcové dohody o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí 1 může Komise na setkání expertních skupin přizvat i odborníky, které jmenuje Evropský parlament, je-li o to Evropským parlamentem požádána. Za účelem usnadnění tohoto procesu může předseda příslušného parlamentního výboru Komisi požádat, aby mu poskytla rozpis setkání expertních skupin, která se budou zabývat předlohami aktů v přenesené pravomoci a plánují se v příštích měsících, a na základě tohoto rozpisu pak může předseda v jediném dopise požádat, aby se několika nadcházejících setkání směli zúčastnit odborníci Evropského parlamentu. 22. Evropský parlament a Rada sdělí Komisi adresu svých příslušných funkčních elektronických schránek, jejichž prostřednictvím mají být předávány dokumenty související s konzultacemi. IV. UJEDNÁNÍ TÝKAJÍCÍ SE PŘEDÁVÁNÍ DOKUMENTŮ A VÝPOČTU LHŮT 23. Komise prostřednictvím vhodného mechanismu oficiálně předává akty v přenesené pravomoci Evropskému parlamentu a Radě. S utajovanými dokumenty se zachází v souladu s vnitřními správními postupy, které vypracuje každý z orgánů za účelem zajištění veškerých požadovaných záruk. 24. Aby mohly Evropský parlament a Rada vykonávat práva uvedená v článku 290 SFEU ve lhůtách, jež stanoví jednotlivé základní akty, nepředává jim Komise žádné akty v přenesené pravomoci během následujících období: od 22. prosince do 6. ledna, od 15. července do 20. srpna. 1 Úř. věst. L 304, 20.11.2010, s. 47. 4
Tato období se použijí pouze v případě, že lhůta pro vyslovení námitky je založena na bodu 28. Tato období se nepoužijí v případě aktů v přenesené pravomoci přijatých postupem pro naléhavé případy popsaným v části VII této obecné shody. Je-li akt v přenesené pravomoci přijat postupem pro naléhavé případy během těchto období, lhůta pro vyslovení námitky stanovená v základním aktu začíná plynout až po ukončení takového období. Do října roku, jenž předchází roku konání voleb do Evropského parlamentu, se všechny tři orgány dohodnou na způsobu oznamování aktů v přenesené pravomoci během volební přestávky. 25. Lhůta pro vyslovení námitek začíná plynout v okamžiku, kdy Evropský parlament a Rada obdrží všechny úřední jazykové verze aktu v přenesené pravomoci. V. DOBA TRVÁNÍ PŘENESENÉ PRAVOMOCI 26. Základní akt může zmocnit Komisi k přijímání aktů v přenesené pravomoci na dobu neurčitou nebo určitou. 27. Je-li stanovena doba určitá, měl by základní akt v zásadě stanovit automatické prodloužení přenesení pravomoci o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého období. Nejpozději devět měsíců před koncem každého období vypracuje Komise o přenesené pravomoci zprávu. Tímto bodem není dotčeno právo Evropského parlamentu a Rady přenesení pravomoci zrušit. VI. LHŮTY PRO VYSLOVENÍ NÁMITEK EVROPSKÝM PARLAMENTEM A RADOU 28. Aniž je dotčen postup pro naléhavé případy, lhůta pro vyslovení námitek stanovená případ od případu pro každý základní akt by v zásadě měla být alespoň dvouměsíční a mělo by být možné ji pro každý orgán (Evropský parlament nebo Radu) na jeho podnět o dva měsíce prodloužit. 29. Akt v přenesené pravomoci však může být zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie a vstoupit v platnost před uplynutím této lhůty, pokud Evropský parlament i Rada Komisi informují, že námitky nevysloví. VII. POSTUP PRO NALÉHAVÉ PŘÍPADY 30. Postup pro naléhavé případy by měl být vyhrazen pro výjimečné případy, jako jsou otázky zabezpečení a bezpečnosti, ochrana zdraví a bezpečnosti nebo vnější vztahy (včetně humanitárních krizí). Evropský parlament a Rada by měly volbu postupu pro naléhavé případy zdůvodnit v základním aktu. Situace, kdy se použije postup pro naléhavé případy, se upřesní v základním aktu. 31. Komise se zavazuje, že bude Evropský parlament a Radu plně informovat o možnosti přijmout akt v přenesené pravomoci postupem pro naléhavé případy. 5
Jakmile útvary Komise takovou možnost zjistí, neformálně na ni upozorní sekretariáty Evropského parlamentu a Rady prostřednictvím funkčních elektronických schránek zmiňovaných v bodě 22. 32. Akt v přenesené pravomoci přijatý postupem pro naléhavé případy vstupuje v platnost bezodkladně a použije se, pokud proti němu není ve lhůtě stanovené v základním aktu vyslovena námitka. Dojde-li k vyslovení námitky, Komise tento akt zruší neprodleně poté, co jí Evropský parlament nebo Rada oznámí rozhodnutí o vyslovení námitek. 33. Při oznamování aktu v přenesené pravomoci přijatého postupem pro naléhavé případy Evropskému parlamentu a Radě uvede Komise důvody, které vedly k použití tohoto postupu. VIII. ZVEŘEJŇOVÁNÍ V ÚŘEDNÍM VĚSTNÍKU 34. Akty v přenesené pravomoci se zveřejňují v řadě L Úředního věstníku Evropské unie až po uplynutí lhůty pro vyslovení námitek, s výjimkou výše uvedeného bodu 29. Akty v přenesené pravomoci přijaté postupem pro naléhavé případy se zveřejňují bezodkladně. 35. Aniž je dotčen článek 297 SFEU, rozhodnutí Evropského parlamentu nebo Rady o zrušení přenesení pravomoci, o vyslovení námitek proti aktu v přenesené pravomoci přijatému postupem pro naléhavé případy nebo o vyslovení nesouhlasu s automatickým obnovením přenesení pravomoci se rovněž zveřejňují v řadě L Úředního věstníku Evropské unie. Rozhodnutí o zrušení přenesení pravomoci vstupuje v platnost prvním dnem po zveřejnění rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie. 36. Komise v Úředním věstníku Evropské unie rovněž zveřejňuje rozhodnutí, kterými se ruší akty v přenesené pravomoci přijaté postupem pro naléhavé případy. IX. VZÁJEMNÁ VÝMĚNA INFORMACÍ, ZEJMÉNA V PŘÍPADĚ ZRUŠENÍ PŘENESENÍ PRAVOMOCI 37. V rámci výkonu svých práv při použití podmínek stanovených v základním aktu se Evropský parlament a Rada vzájemně informují a informují Komisi. 38. Pokud Evropský parlament nebo Rada zahájí postup, který by mohl vést ke zrušení přenesení pravomoci, informuje druhé dva orgány nejpozději jeden měsíc před přijetím rozhodnutí o zrušení. 6
Příloha 2 Vzorová ustanovení Bod odůvodnění: Za účelem [účel přenesení pravomoci] by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o [obsah a rozsah přenesené pravomoci]. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktu v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě. Článek nebo články, kterými se přenášejí pravomoci Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem A, pokud jde o [obsah a rozsah přenesené pravomoci]. Odstavec, který se doplní v případě postupu pro naléhavé případy: Ve zvláště závažných naléhavých případech se na akty v přenesené pravomoci podle tohoto článku použije postup stanovený v článku B. Článek A Výkon přenesené pravomoci 1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku. 2. [Doba trvání přenesení pravomoci] Možnost 1: Pravomoc uvedená v článku [článcích] je svěřena Komisi na dobu neurčitou počínaje *. Možnost 2: Pravomoc uvedená v článku [článcích] je svěřena Komisi na dobu X let od *. Nejpozději devět měsíců před koncem tohoto období vypracuje Komise o přenesené pravomoci zprávu. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období. Možnost 3: Pravomoc uvedená v článku [článcích] je svěřena Komisi na dobu X let od.*. * Datum vstupu základního legislativního aktu v platnost nebo jiné datum stanovené normotvůrcem. 7
3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku [článcích] kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. 4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě. 5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku [článků] vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě [dvou měsíců] ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o [dva měsíce]. Článek, který se doplní v případě postupu pro naléhavé případy: Článek B Postup pro naléhavé případy 1. Akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku vstupují v platnost bezodkladně a jsou použitelné, pokud proti nim není vyslovena námitka v souladu s odstavcem 2. V oznámení aktu v přenesené pravomoci Evropskému parlamentu a Radě se uvedou důvody použití postupu pro naléhavé případy. 2. Evropský parlament nebo Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit námitky postupem uvedeným v čl. A odst. 5. V takovém případě zruší Komise tento akt neprodleně poté, co jí Evropský parlament nebo Rada oznámí rozhodnutí o vyslovení námitek. 8