Monitoring šumavských toků

Podobné dokumenty
Příloha č. 8a - Přehled lokalit - Část A Oblast č.

Obyvatelstvo území Šumavy - proč zde uchovat národní park?

Eva Novotná, BIOANALYTIKA CZ, s.r.o., Chrudim

VH_A.7_Pracovní typologie útvarů povrchových vod

Základní charakteristika území

Výběr substrátu při odběru fytobentosu

Přirozené a antropogenní faktory ovlivňující kvalitu vody a diverzitu společenstva vodního hmyzu v tocích na území NP a BR Šumava

MONITOROVÁNÍ ATMOSFÉRICKÉ DEPOZICE V OBLASTI KRKONOŠ. Monitoring of atmospheric deposition in the area of the Krkonoše Mountains

VH_D.23_Místa s omezeným přístupem k vodní hladině

Sdružení Flos Aquae SLEDOVÁNÍ ZMĚN V MNOŽSTVÍ A SLOŽENÍ FYTOPLANKTONNÍCH SPOLEČENSTEV V BRNĚNSKÉ ÚDOLNÍ NÁDRŽI V OBDOBÍ KVĚTEN ŘÍJEN 2010

Vodstvo Šumavy. ... z letadla. Foto: Jaroslav Vogeltanz Text: Pavla Mládková

Odběr vzorků podzemních vod. ČSN EN ISO (757051) Jakost vod odběr vzorků část 17: Návod pro odběr. vzorků podzemních vod

Podnik místního hospodářství Hluboká nad Vltavou Vltavská Hluboká nad Vltavou

ŘASY ŠUMAVY Filip Lederer, Jaromír Lukavský

Správa NP a CHKO Šumava 1.máje 260,38501,Vimperk Strana 1 Strom pracovních míst k datu

Monitoring - informace o aktuálním stavu řešení problému k

Proč chránit ekosystémy horských smrčin?

Výskyt pstruha obecného f. potoční (Salmo trutta m. fario) v oblasti NP a CHKO Šumava

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Biologická fakulta

Imagine the result 1

DOPADY NA MIKROKLIMA, KVALITU OVZDUŠÍ, EKOSYSTÉMY VODY A PŮDY V RÁMCI HYDRICKÉ REKULTIVACE HNĚDOUHELNÝCH LOMŮ

Profil vod ke koupání - VN Lipno - pláž Lipno nad Vltavou

Vyhodnocení účinnosti ftalocyaninových preparátů na inhibici růstu řas

SBORNÍK 1 Terénní hydrobiologické praktikum II (Karlov pod Pradědem, )

Jan POTUŽÁK a Kateřina KOLÁŘOVÁ. Povodí Vltavy, státní podnik, VHL České Budějovice

MAPOVÉ PŘÍLOHY. Mapy vodních toků v Praze. Zdroj: Lesy hl. m. Prahy. Zdroj:

Profil vod ke koupání - VN Lipno - pláž Horní Planá Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách znečištění

Těžké kovy ve vodních rostlinách

MONITOROVÁNÍ VLIVU ZIMNÍ ÚDRŽBY KOMUNIKACÍ NA JAKOST VOD PŘITÉKAJÍCÍCH DO 2. OCHRANNÉHO PÁSMA PODOLSKÉ VODÁRNY A OVLIVNĚNÍ JAKOSTI VODÁRENSKÉHO TOKU

VALIDACE GEOCHEMICKÝCH MODELŮ POROVNÁNÍM VÝSLEDKŮ TEORETICKÝCH VÝPOČTŮ S VÝSLEDKY MINERALOGICKÝCH A CHEMICKÝCH ZKOUŠEK.

Příloha 1: Mapovací formulář metody HEM Hydroekologický monitoring Převzato z Langhammer (2007).

Cyklovýlety do okolí hotelů Srní

Sinice několika studánek v okolí Brna

Hodnocení CHEMICKÉHO stavu a fyzikálně-chemické složky EKOLOGICKÉHO stavu vodních útvarů. Mgr. Martin Pták Martin.Ptak@mzp.cz Odbor ochrany vod

NP Šumava Národní Park, rozlehlé souvislé území, hraniční poloha, odlehlé lokality, především přírodní památky.

Studánky a jejich sinicoví a řasoví obyvatelé

Hrádecký potok po vzdutí nádrže Lenešický rybník ID kraj Ústecký kód kraje CZ042

Konference Vodárenská biologie 2019, února 2019, Interhotel Olympik, Praha

kraj Karlovarský kód kraje CZ041

Dokončovací sanační práce na lokalitě Všejany les KOZÍ HŘBETY

Vltava - levostranný přítok vodního toku Labe - podélný profil ovlivnění významného vodního toku v oblasti povodí Horní Vltavy

KARVINÁ Monitoring podzemní a povrchové vody zpráva o výsledcích měření za rok 2017

+ Fytoplankton (producenti) Zooplankton, zoobentos (konzumenti 1.řádu) Ryby (konzumenti 2.řádu)

HODNOCENÍ EKOLOGICKÉHO STAVU VÝSLEDKY A PERSPEKTIVY. Libuše Opatřilová, Jindřich Duras, Kateřina Soukupová, Antonia Metelková

Laboratoř CHVaK. č posouzená u ASLAB dle ČSN EN ISO/IEC 17025:2005

Posouzení hydrochemických rizik vodních útvarů povrchových vod vzniklých v důsledku báňské činnosti a návrh jejich eliminace

VÝSKYT STRONCIA 90 A CESIA 137 VE VODĚ NA ÚROVNI NOREM ENVIRONMENTÁLNÍ KVALITY A JEJICH ODPOVÍDAJÍCÍ OBSAH VE DNOVÝCH SEDIMENTECH

Lyžařské areály a nástupiště běžeckých tras - Šumava Výlety Šumava, Česká Republika Běžky 83,217 km Mapa

Bezzásahové zóny a zásahy: kůrovec v Národním parku Bavorský les

Zpráva z algologického průzkumu PP Luží u Lovětína ( ), PP Králek (2007)

HODNOCENÍ EKOLOGICKÉHO STAVU A POTENCIÁLU TEKOUCÍCH VOD V ČESKÉ REPUBLICE APLIKACE AKTUÁLNÍCH METOD HODNOCENÍ

Monitoring sněhové pokrývky na Šumavě historie a současnost

Pedagogická činnost pro jmenovací řízení

+D?E>F>?CGH*4&#E*!+*IJKK*

Vyhodnocení PT # V/10/2005 Stanovení mikroskopického obrazu v koupalištích ve volné přírodě a stanovení chlorofylu-a

Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících

4 ROKY HYDROBIOLOGA NA MOSTECKÉM JEZEŘE

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace

Aktuality z Šumavského výzkumu

Uhlík v biomase horské louky sečené, mulčované a ponechané ladem

Projekt VODAMIN Hydrochemický monitoring jakosti vod ovlivněných důlní činností v oblasti Cínovce

Zdravotní ústav se sídlem v Pardubicích LAGUNA U BOHDALOVA

Změny v chemismu a biologii mezotrofní nádrže po mimořádném snížení hladiny RODAN GERIŠ, DUŠAN KOSOUR POVODÍ MORAVY, S.P.

VLIV DEŠŤOVÉ KANALIZACE NA OBSAH TOXICKÝCH KOVŮ A KVALITU VODY V DROBNÉM URBANIZOVANÉM TOKU

Profil vod ke koupání - VN Orlík - vltavské rameno Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách znečištění

Jsme zelené a kulaté, ale přesto nejsme Chlor(ella)ococcales kdo jsme? tváří se jak zelené ale jsou hnědé. RNDr. Lenka Šejnohová, Ph.D.

Rozsivková flóra pramenišť moravskoslovenského pomezí I. Severovýchodní část území

Zavádění nových postupů a technických zařízení vhodných pro vzorkování vrtů ve specifických podmínkách s. p. DIAMO, o. z. TÚU

(EHP-CZ02-OV ) ZÁVĚREČNÝ SEMINÁŘ

(EHP-CZ02-OV )

STUDIE OCHRANY PŮDY A VODY V POVODÍ JIHLAVY NÁVRH OPATŘENÍ A MODELOVÁ ÚČINNOST

Teplota a vlhkost půdy rozdílně využívaného lučního porostu na Šumavě

Další vývoj mikroskopických ukazatelů v pitné vodě s ohledem na zavádění posouzení rizik

Malý test znalostí odběrových skupin - fotografie a živé vzorky

Monitoring stavu vody ve vodní nádrži v parku Pod Plachtami

Laboratoř CHVaK. č posouzená u ASLAB dle ČSN EN ISO/IEC 17025:2005

Vyhodnocení stavu povrchových vod za období

lního profilu kontaminace

Návrh. Vyhláška. ze dne 2004, kterou se zřizuje Ptačí oblast Šumava a stanoví její ochranné podmínky

Hydrická rekultivace v Podkrušnohoří jezero Most. Jana Říhová Ambrožová (VŠCHT ÚTVP Praha)

I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin

Kůsov, lyžařské areály a nástupiště běžeckých tras - Šumava Reality, Česká Republika Běžky 83,217 km Mapa

NÁDRŽ KLÍČAVA VZTAH KVALITY VODY A INTENZITY VODÁRENSKÉHO VYUŽÍVÁNÍ

Západní Šumava, její typické povodně a jejich příčiny ŠUMAVA 2019

ZHODNOCENÍ DLOUHODOBÉHO VÝVOJE KVALITY VODY VE ZBYTKOVÝCH JEZERECH SHP

Modrava, Kvilda, Filipova Huť Výlety Modrava a okolí, Česká Republika 27,214 km Cyklo trasa Mapa

G-Consult, spol. s r.o.

Péče o jezera ve velkých zbytkových jamách po těžbě uhlí. Ivo Přikryl ENKI o.p.s. Třeboň

UPRAVENOST HYDROGRAFICKÉ SÍTĚ A PROTIPOVODŇOVÁ OPATŘENÍ V POVODÍ OTAVY

Případové studie využití hydrobiologického auditu v plánech pro zajištění kvality pitné vody

Voda ztracená a vrácená

ZPRÁVA O PLNĚNÍ PODMÍNEK INTEGROVANÉHO POVOLENÍ

HODNOCENÍ KVALITY POVRCHOVÉ VODY NA ÚZEMÍ KRKONOŠSKÉHO NÁRODNÍHO PARKU

TECHNOLOGIE REVERZNÍ OSMÓZY PROVOZNÍ ZKUŠENOSTI Z ÚV TŘEBOTOV

Ř Á D. č. 1/2009 ze dne 9. dubna 2009, Správy Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava. Zn.: SZ NPS 04836/2008/48 - NPS 03606/2009

DUSÍKATÁ VÝŽIVA JARNÍHO JEČMENE - VÝSLEDKY POKUSŮ V ROCE 2006 NA ÚRODNÝCH PŮDÁCH A MOŽNOSTI DIAGNOSTIKY VÝŽIVNÉHO STAVU

252/2. 9. funkční období USNESENÍ

Rybníky a malé vodní nádrže jako součást kulturního dědictví z pohledu kvality vodního prostředí

DIPLOMOVÁ PRÁCE VÝVOJ CHEMISMU VODY V POVODÍ NISY. Bc. Gabriela Ziková, 2013 Vedoucí práce: doc. Ing. Martin Šanda, Ph.D.

Poptávka služeb Zajištění hydrodynamických zkoušek na vrtu SM-2 v lokalitě Ševarlije Doboj, Bosna a Hercegovina Technické zadání vč. přílohy I.

Transkript:

AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU s. 95 99 Srní 2. 4. dubna 2001 Monitoring šumavských toků Eva Zelenková Správa NP a CHKO Šumava, 1. máje 260, CZ 385 01 Vimperk, Česká republika Šumava je oblastí s význačným podílem prostředí, které jsou ovlivňovány vodou. Tato prostředí jsou samozřejmě velmi bohatě osidlována mikroskopickými organismy řasami. Proto byla Šumava poměrně brzy objektem zájmu vědců, kteří se řasovou flórou zabývali. Tak vznikly práce spojené se jmény Pascher, Frič a Vávra, Rosa, Růžička aj. V době nedávné se vznikly práce Lukavského, Lederera, Kubečkové, Zahrádkové.V návaznosti na tyto a další hydrobiologické práce (zaměřené například na makrozoobentos nebo ichtyofaunu) bylo v roce 1997 započato se systematickým a trvalým sledováním některých lokalit na drobných tocích Národního parku Šumava. Lokality byly vybrány tak, aby víceméně pokryly celé území NP. Při jejich výběru bylo zohledňováno potenciální nebezpečí v budoucnu (znečištění, zvýšení objemu těžby dřeva v lesích...) nebo naopak jejich relativní nedotčenost. Mezi sledované lokality byly zařazeny toky upravené (Záhvozdenský p.), znečištěné nebo ovlivněné osídlením, které mají srovnávací lokalitu nad obcí (Volarský p., Studená Vltava). Další lokality jsou umístěny tak, aby na nich bylo možné sledovat kvalitu vodního prostředí pod obcemi (Hrádecký p., Jezerní p. pod Železnou Rudou, Řezná, Prášilský p., Otava, Teplá Vltava). Byly vybrány také relativně nedotčené lokality, v jejichž povodích se ale do značné míry mění podmínky (v souvislosti s odumíráním lesů), které mohou vyvolat změny v oživenosti toků (Roklanský p., Modravský p., Vydra). Některá odběrná místa lze označit jako lokality relativně nedotčené (Křemelná, Slatinný p., Jezerní p. na Slunečné a u Nové Pece, Řasnice, Vltavský p.). Celkem bylo vybráno 28 lokalit, na kterých kromě odběru řasových nárostů jsou měřeny základní fyzikálně chemické parametry teplota, ph a vodivost (terénní přístroje WTW). Odběry jsou prováděny na jaře 1 ročně, tak jak to určuje Metodika monitoringu CHÚ, na určité lokalitě vždy s maximálním rozdílem doby odběru 7 dnů. Vzorky jsou prohlíženy v čerstvém stavu, nakresleny, případně fotografovány, pak jsou fixovány a uchovány v depozitáři. Čtyřletá řada již poskytuje možnost určitého srovnání a náznaky trendů vývoje. Hodnoty vodivosti zůstávají prakticky stejné, mírně klesající trend v hodnotách ph je možné vysledovat na obou Vltavách, Modravském a Roklanském potoce a na Vydře. V posledních dvou letech je možné také konstatovat snížení, i když ne dostatečně průkazné, druhové pestrosti i četnosti řasových nárostů například na Teplé Vltavě, Vltavském potoce nebo Studené Vltavě. Většinu toků, které jsou monitoringem sledovány, je možné přiřadit ke xeno až oligosaprobním. V roce 1999 začaly být odebírány vzorky vody pro chemické analýzy na 8 lokalitách, ze kterých jedna byla umístěna mimo monitorovací místa kvůli srovnání stavu nad a pod obcí Horská Kvilda. Odběry vody jsou orientačního charakteru, protože probíhají pouze 3 ročně. Jejich rozbory provádí standardním způsobem laboratoř Hydrobiologického ústavu AV ČR v Českých Budějovicích. Ionty (Ca 2+, Mg 2+, K +, Na +, NH 4+, NO 3-, SO 4 2- a Cl - ) byly stano- 95

veny na iontovém chromatografu Thermoseparation Products (USA), ph a alkalita (titrace podle Grana) na titratoru Tcussel. Z těchto měření se prozatím nedají vyvozovat žádné směry vývoje na jednotlivých tocích, ale jsou zdrojem informací o současném stavu kvality vodního prostředí na těchto lokalitách. Z chemických analýz vyplývá největší znečištěnost Volarského potoka pod obcí, u kterého tento fakt dokládají nejvyšší koncentrace sledovaných iontů a také jedna z nejnižších hodnot rozpuštěného kyslíku. Na rozdíl od toho byla naměřena minima sledovaných hodnot u Prášilského potoka pod obcí. Cílem této práce je dlouhodobé sledování kvality vodního prostředí vybraných toků a vytipování vhodných řasových indikátorů pro jednoduchý odhad kvalitativního stavu potoků, u kterých by se jednorázově odebral vzorek řasových nárostů. Ze soupisu druhů řasové mikroflóry pro jednotlivé lokality vyplývá, že za možné indikátory kvalitního vodního prostředí je možné považovat Cyanophyta rodu Chamaesiphon (většina determinovaných druhů), z Chrysophyceae Hydrurus foetidus, z Bacillariophyceae Tabellaria flocculosa. Naopak za indikátory vod, řadící se spíše k mezosaprobním vodám, můžeme považovat zejména některé Chlorophyta: Microspora amoena a Ulothrix zonata nebo Bacillariophyceae Cymbella minuta nebo Hannaea arcus. Mezi řasové druhy, které jeví velkou ekologickou valenci a jsou obecně velmi rozšířené v šumavských tocích můžeme zařadit Cyanophyta Homeothrix cf. jantina, Phormidium cf. amoenum, Chamaesiphon incrustans, Pseudanabaena sp., Bacillariophyceae Diatoma hiemale, Meridion circulare, Navicula sp. nebo Chlorophyceae Stigeoclonium cf. tenue. Mezi lokality s bohatým zastoupením řasových druhů řadící se ke xenosaprobním patří: Jezerní potok u Nové Pece, Studená Vltava, Modravský, Roklanský nebo Prášilský potok. Naopak výskyt mezotrofnějších druhů byl zjištěn u následujících lokalit:volarský potok, Teplá Vltava pod Lenorou, Losenice, Otava, Jezerní potok u Železné Rudy. Seznam lokalit 1. Jezerní potok (Nová Pec) 11. Vydří potok 21. Otava (Klášterský Mlýn) 2. Uhlíkovský potok 12. Teplá Vltava (Kvilda) 22. Jezerní potok (Slunečná) 3. Studená Vltava pod Stožcem 13. Modravský potok (Březník) 23. Prášilský potok (pod obcí) 4. Studená Vltava nad Stožcem 14. Roklanský potok (hájenka) 24. Prášilský potok (ústí) 5. Volarský potok pod Volary 15. Roklanský potok (Rybárna) 25. Křemelná (Vysoké Lávky) 6. Volarský potok nad Volary 16. Vydra (Rechle) 26. Slatinný potok (Slučí Tah) 7. Teplá Vltava (Lenora) 17. Hamerský potok 27. Jezerní potok (Železná Ruda) 8. Řasnice 18. Hrádecký potok 28. Řezná (pod obcí) 9. Teplá Vltava (Březová Lada) 19. Křemelná (ústí) 10. Vltavský potok 20. Losenice (Václavíkova továrna) 96

9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 Pøehled namìøených hodnot ph na 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 Loka ph 97

180 160 140 120 100 80 60 40 20 0 Pøehled namìøených hodnot vodivosti C 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 Lok Vodivost [us/cm] 98

Literatura BAUER J. & al., 1997: Ökologische Untersuchung und Bewertung von Gewässern mit diffusen und punktfömigen Belastungen durch grenzüberschreitenden Eintrag, Abschlussbericht. HINDÁK F. & al., 1978: Sladkovodné riasy. SNP Bratislava, 724 pp. KOMAREK J. & ANAGNOSTIDIS K., 1998: Cyanoprokaryota 1. Teil: Chrooococcales. In: Süsswasserflora von Mitteleuropa 19/1, ETTL H., GARTNER G., HEYNIG H. & MOLLENHAUER D. ( eds.), G.Fischer, Jena, 548pp. KUBEČKOVÁ K., 1995: Druhová diverzita rozsivek na úseku horní Vltavy v závislosti na kvalitě vody. Ms., nepubl., bakalářská práce. KUBEČKOVÁ K., 1997: Mikrovegetace toků centrální Šumavy. Ms., nepubl., magisterská práce. LEDERER F., 1995: Several little known Cyanobacteria / Cyanoprokaryonta from peat bogs in the Šumava Mountains, Czech Republic. Algological Studies 79, 57 65. LUKAVSKÝ J., BAUER J., LEDERER F. & ŠMILAUER P., 1997: Řasy potoků Šumavy a Bavorského lesa. In: Limnologický výzkum pro rozumné hospodaření s vodou, LUKAVSKÝ J. & ŠVEHLOVÁ D. (eds.). Sborník referátů XI. Konference ČLS a SLS, 29. 9. 3. 10. 1997 v Doubí u Třeboně, 102 105. ZAHRÁDKOVÁ H., 1995: Sezónní změny ve vegetaci řas toků pramenné oblasti centrální Šumavy. Ms., nepubl., bakalářská práce. 99