Pátek 10. 5. 2013 / č. 19 / samostatně neprodejné Jiří Hájíček Jak napsat nejlepší román
Obsah Jak napsat nejlepší román. Velký rozhovor s Jiřím Hájíčkem, vítězem Magnesie Litery. Porota Pátku LN: Kdo plní lépe veřejnoprávní služby - Český rozhlas, nebo Česká televize? Edita a Hanka. Příběhy židovských dívek, které utekly před nacisty do Dánska. Hříšné dívky v chrámu. Stane se z kostela svatého Michaela v Praze nevěstinec? Král ze země tulipánů. Bude Willem-Alexander u Nizozemců podobně oblíbený jako jeho matka? Fejeton Marcely Pecháčkové: Odliftovaná strouhanka + Program TV na celý týden se sloupky osobností: Kačer Zaoralová Bednářová Bosák Štindl Špátová
editorial To redigování a škrtání, tu poslední část psaní, mám vlastně taky docela rád. A někdy myslím na to, že Hrabal svoje texty stříhal těmi nůžkami, a říkám si, jak to měli autoři tenkrát složité, když ještě psali na stroji. Jiří Hájíček v rozhovoru na straně 6 PÁTEK LIDOVé NOVINy Ty příběhy jsou starší než sedmdesát let. Začaly se psát v roce 1939, na počátku světové války. Skupina asi sto padesáti židovských dětí odcestovala do Dánska s vidinou života v Palestině. Samy bez rodičů, kteří z velké části vzápětí zemřeli v koncentračních táborech. Stejně tomu bylo v případě Hanky a Edity, jejichž příběh si můžete přečíst v aktuálním čísle magazínu Pátek. K jejich připomenutí pomohla vlastně náhoda. Před třemi lety se na titulní straně Lidových novin objevil snímek mladé dívky, která se nechala vyfotit v roce 1942, pouhý den před transportem. Už si jej ale nikdy nevyzvedla. Zůstal dlouhá léta uschovaný u fotografa. Díky čtenářům se tehdy podařilo zjistit nejen její jméno, ale i osudy dalších členů její rodiny. Především sestřenice, která patřila do skupiny šťastných dětí, jež před nacisty utekly do Skandinávie. Od té chvíle začaly příběhy žít novým životem. Spolupracovnice Lidových novin Judita Matyášová navštívila nespočet těch, kteří přežili, dalších pamětníků i potomků těchto dětí, které sice do Palestiny nikdy nedojely, přesto na ně čekala daleko lepší budoucnost než ta, kterou nabízelo tehdejší Československo. Jejich příběhy vyšly v Lidových novinách a začala se o ně zajímat i dánská média. Zdaleka nejdůležitější je ale fakt, že někteří potomci dostali konečně možnost detailně pochopit, jakým utrpením jejich rodiče prošli. A jaké vlastně měli štěstí, že se jim hrůznost nacistů nakonec vyhnula. Ondřej Suchan vedoucí magazínu ondrej.suchan@lidovky.cz OBSAH 4 porota pátku 6 jiří hájíček Nejsem Bůh příběhu Alena Plavcová 12 osudy židovských dětí Cesta do neznáma jim zachránila život Judita Matyášová 20 kostel svatého Michaela Peklo v chrámu Magdalena Sodomková 26 willem-alexander Král ze země tulipánů Petra Smítalová 32 fejeton Odliftovaná strouhanka Marcela Pecháčková 34 konečně pátek Pátek, týdenní příloha LN. Výkonný ředitel: Dalibor Balšínek. Vedoucí magazínu: Ondřej Suchan. Art director: Vladimír Dundr. Redaktoři: Marcela Pecháčková, Alena Plavcová, Magdalena Sodomková. Jazyková redakce: Iva Pospíšilová. Kontakt na redaktory: jméno.příjmení@lidovky.cz. Adresa: AMC, Karla Engliše 519/11, 150 00, Praha 5. Tel.: 225 067 111. www.lidovky.cz. Předplatné: 225 555 533. Tiskne: Severotisk, spol. s r. o. Magazín je prodejný jen s deníkem Lidové noviny. 35 komerční příloha Moderní kuchyně Ludmila Hamplová 58 Křížovka 3 Foto na titulu David Neff
portrét PÁTEK LIDOVé NOVINy Willem-Alexander Král ze země tulipánů Nizozemsko má od minulého týdne poprvé po 123 letech na trůnu muže. Bývalý bouřlivák, pilot a milovník piva Willem-Alexander je ve svých 46 letech nejmladším evropským monarchou. Nebude to mít lehké ujímá se totiž koruny po své matce, Holanďany velmi oblíbené královně Beatrix. Text: Petra Smítalová Foto ČTK Z prince Willema-Alexandra se 30. dubna stal nový nizozemský král. V gotickém chrámu Nieuwe Kerk složil slavnostní přísahu a přijal od nizozemských zákonodárců slib věrnosti. Holanďané mu přejí od prvních chvil, co nastoupil na trůn. Willem-Alexander si sympatie získal nejen pro svůj až plebejsky vřelý vztah k pivu v mládí míval přezdívku Princ Pils, ale také proto, že si nepotrpí na oficiality. Netají se tím, že nechce být otrokem protokolu, a na rozdíl od své matky netrvá na oslovení Vaše Výsosti. Lidé mi mohou říkat, jak si přejí, aby se cítili uvolněně, nechal se nedávno slyšet. Nevadí mu ani to, že jeho pravomoce nebudou tak rozsáhlé jako matčiny. Loni je totiž parlament výrazně omezil. V prvé řadě chci být tradičním králem, který bude stavět na tradici svých předků... Ale také králem 21. století, který bude umět spojovat, reprezentovat a povzbuzovat společnost, hlásí se odhodlaně k převážně reprezentativní funkci svého úřadu. Fakt, že nebude mít právo podílet se na vytváření holandské vlády, ho, zdá se, zatím nijak netrápí. Willem se stal prvním nizozemským králem od roku 1890. Posledním mužem na holandském trůnu byl jeho prapradědeček Vilém III., po něm vládly už jen ženy: královny Vilemína, Juliana a Beatrix. Přesto se rozhodl, že nebude vládnout pod předpokládaným jménem Vilém IV., ale jako obyčejný Willem-Alexander. Jmenuji se Willem- -Alexander. Jsem Willem-Alexander celý život, skoro 46 let. Přijde mi divné se toho jména vzdát jen proto, že jsem král, řekl v jednom z rozhovorů. Bea je nejlepší! Díky! Královu inauguraci slavily v ulicích Amsterdamu statisíce lidí. Kritiků monarchie, kterým vadilo, že se zemi nedaří srazit schodek státního rozpočtu, 26 27
portrét PÁTEK LIDOVé NOVINy Královna Beatrix v den své kontroverzní svatby. V roce 1966 si vzala bývalého člena Wehrmachtu Clause von Amsberga. co ho loni v únoru při lyžování v Alpách zavalila lavina, leží v nemocnici v kómatu, i pokus o atentát. Při oslavách Královnina dne 30. dubna 2009 se ve městě Apeldoorn k místu, kudy s rodinou projížděla, přiřítilo černé Suzuki a najelo do poblíž stojícího davu. Čtyři lidé přišli o život, třináct jich bylo zraněno, ale Beatrix vyvázla živá. Přesně o čtyři roky později abdikovala a její žezlo převzal nejstarší syn. Willem-Alexander, i když se to na první pohled nezdá, má se svojí matkou ledacos společného. Stejně jako ona studoval na univerzitě v Leidenu, rozhodl se uzavřít politicky kontroverzní manželství a rovněž se může pochlubit třemi potomky. Willem-Alexander Narodil se 27. 4. 1967 v holandském Utrechtu jako nejstarší ze tří synů princezny Beatrix a německého diplomata Clause von Amsberga. Po abdikaci své matky, královny Beatrix, se 30. 4. 2013 stal králem Nizozemska. Sloužil v Nizozemském královském námořnictvu a vystudoval historii. Je odborníkem na mezinárodní vodohospodářské otázky a jeho koníčkem je sport. Do svého nástupu na trůn byl členem Mezinárodního olympijského výboru. V roce 1991 působil jako dobrovolný pilot neziskové organizace pro záchranu volně žijících živočichů v Keni. V roce 2002 se oženil s Argentinkou Máximou Zorreguietovou Cerrutiovou, s níž má tři dcery. Ta předtím pracovala jako investiční bankéřka. Z večírků do kokpitu a na trůn Willem-Alexander je nejstarším ze tří synů. Narodil se v Utrechtu a až do svých čtrnácti let žil s rodiči a dvěma bratry na zámku Drakesteijn blízko Baarnu. Poté, co se jeho matka v roce 1980 stala nizozemskou královnou, se rodina přestěhovala do paláce v Haagu. Vzdělání získal na místní protestantské střední škole, později také na United World College of the Atlantic v jižním Walesu a na univerzitě v Leidenu, kde studoval historii. Už od mládí byl připravován pro státnické záležitosti s vědomím, že jednoho dne převezme vládu v zemi. Přesto si ale stihl užívat studentského života plnými doušky a provázela ho pověst krále večírků. Svou zodpovědnost dokázal ukočírovat včas a zdá se, že dnes mu Nizozemci věří, že dokáže být hodnověrným panovníkem. Stal se odborníkem na vodohospodářství i členem Mezinárodního olympijského výboru. Rád běhá a jezdí na bruslích účastnil se běžeckého maratonu v New Yorku a v Holandsku si neodepřel bruslařský maraton známý pod názvem Elfstedentocht. Je také pilotem a svého času létal coby dobrovolník pro neziskové organizace v Africe. Aby nepřišel o licenci, pravidelně pilotuje královský speciál, když jeho rodina cestuje do zahraničí. Veřejný rozruch, podobně jako kdysi jeho matka, způsobil v únoru roku 2002 svým rozhodnutím oženit se s Máximou Zorreguietovou Cerrutiovou, Argentinkou se španělskými a italskými předky. Jeho vyvolená je totiž dcerou argentinského ministra zemědělství z dob vlády diktátora Jorgeho Videly v 70. a 80. letech minulého století. Otec nevěsty se nakonec na žádost nizozemského premiéra svatby neúčastnil. Kdo dobře znal prince Willema z dob jeho studií, příliš se svatbě s při- Foto Isifa a Profimedia.cz a přesto neváhá za ceremoniál utratit 12 milionů eur, bylo jen pomálu. Žádali, aby král v době krize začal platit daně ze svého platu. Oblékli se proto na protest do bílých triček, zatímco velká většina slavícího Amsterdamu se zahalila do typicky nizozemské oranžové. Poslední dubnový den, kdy byl Willem-Alexander slavnostně uveden do úřadu, poděkoval své předchůdkyni slovy: Milá matko, byla jste královnou s velkou odpovědností, pilně jste se věnovala povinnostem, ale byla jste přitom také matkou, manželkou i babičkou. Byla jste vždy velkou oporou pro nás všechny. Byla jste nám velmi dobrou královnou. Krátce předtím se podobně vyjádřili i lidé, kteří, shromáždění před královským palácem, sledovali na velkoplošných obrazovkách královninu abdikaci: Bea je nejlepší! Díky! Královnu Beatrix Holanďané skutečně vesměs považovali za téměř dokonalou panovnici. A intelektuálku s právnickým vzděláním respektovalo Královna Juliana zemřela v roce 2004 ve svých 95 letech. i zahraničí. Prosazovala proevropskou politiku a v Nizozemsku se zastávala imigrantů. Do své země často zvala historiky, umělce a novináře mezinárodního významu. Běžní lidé ji milovali pro její kultivovanost, inteligenci i sympatickou slabost pro výstřední klobouky. Snad jen v roce 1965, kdy se rozhodla provdat se za německého diplomata a bývalého člena Hitlerjugend a Wehrmachtu Clause von Amsberga, se na její hlavu snesla kritika. Ale i tuhle diskutabilní volbu jí Holanďané krátce po svatbě odpustili. Její panování nepostihly žádné zásadní skandály a její osmdesátiprocentní popularitu výrazně nepodlomil ani fakt, že vedla jednu z nejnákladnějších monarchií v Evropě (loni stát stála zhruba miliardu korun). A nehodlala na tom nic měnit ani v době ekonomické krize například v roce 2009 poslanci marně žádali zmrazení výdajů královské rodiny. Obdivovaná Trix přežila vše nehodu svého syna Johana Frisa, který poté, Photo, prise le 31 janvier 1980 au Palais Royal à Amsterdam, de la reine Juliana des Pays-Bas. La reine Juliana, 89 ans, fêtera le 06 septembre 1998 le cinquantenaire de son couronnement. La reine Juliana a abdiqué le 31 janvier 1980 en faveur de sa fille la princesse Béatrix. Picture taken 31th January 1980 at the Royal Palace on Dam Square in Amsterdam of Queen Juliana of the Netherlands. Queen Juliana, aged 89, will have a celebration in honour of the 50th anniversary of her coronation, on 06 September 1998. Queen Juliana abdicated 31th January 1980 for her daughter Princess Beatrix. 28 29
Chcete si to dočíst? PLNÁ VERZE V TRAFICE Magazín pátek ln dostanete i tento pátek společně s lidovými novinami ve své trafice Chcete si přečíst víc? PŘEDPLAŤTE SI PÁTEČNÍ LN S MAGAZÍNEM JEN ZA 75 KČ MĚSÍČNĚ Předplaťte si Lidové noviny na epaper.lidovky.cz nebo na lince 225 555 577. Nebo stačí poslat SMS na číslo 902 11 ve tvaru PRE PAT JMENO a ADRESA. A od příštího pátku máte své Lidové noviny s magazínem po čtyři týdny do 7.30 ve schránce. A levněji než na stánku. Technicky zajištuje ATS. Cena služby je 75 Kč včetně DPH. Lidové noviny si můžete TAKÉ přečíst v: LIDOVÉ NOVINY - NOVINY OSOBNOSTÍ