or80331 TISKOVÁ ZPRÁVA Občané o kouření



Podobné dokumenty
TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav

Postoj české veřejnosti k přijímání uprchlíků září 2015

Postoje českých občanů k manželství a rodině prosinec 2013

Tisková zpráva. Názory na EU v středoevropském srovnání léto /5

Názory na zdravotní péči u nás, na Slovensku, v Polsku a v Maďarsku

TISKOVÁ ZPRÁVA. Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický

Názory veřejnosti na Evropskou unii duben 2012

Zpracoval: Jan Červenka Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR,, v.v.i. Tel.: ;

Hodnocení ekonomické situace domácností a vybraných sociálních podmínek v ČR

TISKOVÁ ZPRÁVA 3%0% 14% 37% 40% Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

Technické parametry výzkumu

Hodnocení vlády Bohuslava Sobotky leden 2015

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický. Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Volný čas

Ekologické chování domácností

Ekonomická situace a materiální životní podmínky z pohledu veřejného mínění ve středoevropském srovnání Jan Červenka

Výběr značky piva českými konzumenty v roce 2007

Názor veřejnosti na roli církví ve společnosti a na navrácení církevního majetku září 2012

Zájem o pivo a jeho výběr v roce 2015

Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad 2013

Rozdělení Československa: 20 let od vzniku samostatné ČR a SR

Důchodové spoření a jeho využití českými občany - listopad 2015

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

er Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: milan.tucek@soc.cas.cz

Úroveň vzdělávání v ČR

Zájem obyvatel ČR o práci v zahraničí

Hospodářská situace a materiální životní podmínky v ČR, Polsku a Maďarsku z pohledu veřejného mínění

PO /[5] Jilská 1, Praha 1 Tel./fax:

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. III/2010. příliš mnoho, b) přiměřeně, c) příliš málo.

Postoj české veřejnosti k dění na Ukrajině: únor 2015

er Jilská 1, Praha 1 Tel.: milan.tucek@soc.cas.cz

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu a o dění na Ukrajině leden 2016

Názor na zadlužení obyvatel a státu březen 2017


Zpracoval: Matouš Pilnáček Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.:

Vztah k životnímu prostředí a chování domácností květen 2014

Ekonomická situace a materiální životní podmínky z pohledu veřejného mínění ve středoevropském srovnání Jan Červenka

Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014

Hodnocení ekonomického vývoje po vstupu České republiky do Evropské unie

Názory občanů na státní maturitu září 2012

Názor na zadlužení obyvatel a státu leden 2018

Technické parametry výzkumu

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav

Daně z pohledu veřejného mínění listopad 2014

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

or11013 První otázka z tematického bloku věnovaného vysokoškolskému vzdělávání se zaměřila na mínění českých občanů o tom, zda je v České republice ka

Důvody vstupu do politických stran

Technické parametry výzkumu

Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti duben 2014

Veřejné mínění o interrupci, eutanazii a trestu smrti červen 2016

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.

Graf 1. Důvěra v budoucnost evropského projektu rozhodně má spíše má spíše nemá rozhodně nemá neví Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, v

Graf 1: Spokojenost se životem v místě svého bydliště (v %) 1 or % 1% % velmi spokojen spíše spokojen % ani spokojen, ani nespokojen spíše nesp

Technické parametry výzkumu

Občané o ekonomické situaci svých domácností

Postoj občanů k plýtvání potravinami duben 2014

0% 20% 40% 60% 80% 100% Rozhodně příznivý Spíše příznivý Tak napůl Spíše nepříznivý Rozhodně nepříznivý Žádný Neví

0% III/2002 IX/2005 II/2007 II/2008 II/2009 II/2010 II/2011 XI/2012 XI/2013

Morálka politiků očima veřejnosti - březen 2015

Zpracovala: Naděžda Čadová Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.:

Informovanost české veřejnosti o pivu a jeho hodnocení v roce 2013

Daně z pohledu veřejného mínění listopad 2015

Hodnocení vlády Andreje Babiše únor 2019

ps80502 TISKOVÁ ZPRÁVA Politická kultura

Občané o stavu životního prostředí květen 2012

Občané o stavu životního prostředí květen 2013

Postoje české veřejnosti k cizincům

Postoje českých občanů k NATO a obraně ČR - leden 2015

Vědecké bádání z pohledu české veřejnosti leden 2016

eu100 špatnou a vyučenými bez maturity. Například mezi nezaměstnanými (, % dotázaných) hodnotilo 8 % z nich nezaměstnanost jako příliš vysokou, mezi O

Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti - září 2015

Hodnocení vlády Bohuslava Sobotky únor 2016

Sympatie české veřejnosti k některým zemím prosinec 2015

Konflikt v Gaze. AV ČR, v.v.i. Naše společnost projekt kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i.

Jak jsou na tom Češi s tolerancí?

Občané o americké radarové základně v ČR

Důvěra v evropské a mezinárodní instituce duben 2019

Bezpečnostní rizika pro ČR z pohledu veřejného mínění

Hodnocení kvality různých typů škol září 2016

Postoje k zákazu kouření v restauracích v roce 2017

V/2003 II/2005 III/2008 III/2009 III/2010 III/2011 III/2012 III/2013 III/2014 X/2015

Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2014

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

Názory na důvody vstupu do politických stran

Bezpečnostní rizika pro Českou republiku podle veřejnosti listopad 2013

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015

Názory lidí na opatření v rodinné politice

Názory občanů na úroveň české vědy a podmínky jejího financování leden 2016

Hodnocení kvality vzdělávání září 2018

Obavy a příprava na důchod listopad 2016

Zpracovala: Naděžda Čadová Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.:

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 2015

Postoje českých občanů k manželství a rodině únor 2016

Občané o ekonomické situaci svých domácností duben 2009

Spokojenost se životem březen 2019

Občané o daních červen 2011

er Jilská 1, Praha 1 Tel.:

Názor občanů na drogy květen 2019

Transkript:

TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: marketa.skodova@soc.cas.cz Občané o kouření Technické parametry Výzkum: Naše společnost 2008,v08-02 Realizátor: CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Projekt: Naše společnost projekt kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i. Termín terénního šetření: 4. 11. 2. 2008 Výběr respondentů: Kvótní výběr Kvóty: Region (Oblasti NUTS 2), velikost místa bydliště, pohlaví, věk, vzdělání Zdroj dat pro kvótní výběr: Český statistický úřad Reprezentativita: Obyvatelstvo ČR ve věku od 15 let Počet dotázaných: 1062 Metoda sběru dat: Osobní rozhovor tazatele s respondentem Výzkumný nástroj: Standardizovaný dotazník Otázky: OR.188, OR.189, OR.190, OR.191, OR.192, OR.193 Zveřejněno dne: 31. března 2008 Zpracovala: Markéta Škodová V únorovém šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění zabývalo tématem kouření. Kromě otázek mapujících, zda, jak často a kolik cigaret Češi kouří, šetření zkoumalo i postoje občanů k zákazu kouření na veřejných místech či v restauracích. Součástí zprávy je třídění odpovědí podle základních sociodemografických charakteristik a porovnání s výsledky výzkumu v rámci CEORG - Central European Opinion Research Group (viz s. 6 a následující). Na otázku, zda kouří 1, odpovědělo ve výzkumu 29 % respondentů kladně. Čtvrtina řekla, že s kouřením přestala, a 46 % dotázaných uvedlo, že nikdy nekouřili (viz graf 1). Z těch, kteří kouří (n=312), tři čtvrtiny uvedly, že pravidelně, jedna čtvrtina respondentů pak cigaretám holduje příležitostně 2. Největší podíl kuřáků (46 %) vykouří 11-20 cigaret za den, téměř dvě pětiny (37 %) přiznávají 1-10 cigaret denně a 17 % z nich vykouří 21 a více cigaret za den 3. 1 Znění otázky: Kouříte cigarety? Ano, kouříte; kouřil jste dříve, ale nyní již ne; nebo jste nikdy nekouřil? 2 Znění otázky: Kouříte pravidelně, nebo příležitostně? 3 Znění otázky: Kolik cigaret denně vykouříte? Možnosti odpovědí: 21 a více za den, 11-20 za den, 1-10 za den. 1/[7]

Graf 1: Kouří Češi? (v %) or80331 50 46 40 30 20 10 0 29 25 Ano Už ne Nikdy nekouřil/a Graf 2: Jak často kouří (n=312, v %) 26 74 Pravidelně Příležitostně Graf 3: Kolik cigaret denně kouří (n=312, v %) 50 40 46 37 30 20 17 10 0 11-20 cigaret za den 1-10 cigaret za den 21 a více cigaret za den 2/[7]

Mezi deklarovanými kuřáky převažují muži (36 %), ke kouření se v průzkumu přiznalo 23 % žen. Ženy častěji (56 %) uváděly, že nikdy nekouřily, oproti 36 % mužů. Mezi silnými kuřáky převažují z hlediska pohlaví muži 23 % z nich uvedlo, že kouří víc než 21 cigaret denně, oproti 7 % žen. Ve věkové kategorii 15-19 let uvedlo plných 48 % respondentů, že kouří, ale víc jak polovina z náctiletých kuřáků tvrdí, že cigaretám holduje příležitostně a 75 % kouřících teenagerů v odpovědi na upřesňující otázku uvedlo, že zkonzumuje 1-10 cigaret denně. Mezi těmi, kdo kouřili dříve a přestali, jsou statisticky významně zastoupení zejména lidé šedesátiletí a starší (35 %). Z hlediska vzdělání respondentů se vyprofilovaly tyto kategorie kuřáků: statisticky významně častěji kouří lidé s (neúplným) základním vzděláním (37 %) a vyučení (35 %), z vysokoškoláků se ke kouření přiznalo 14 % a naopak častěji (59 %) než oslovení z jiných vzdělanostních skupin uváděli, že nikdy nekouřili. V odpovědích na otázku po tom, na kterých veřejných místech by mělo být zakázáno kouření 4, se největší podíl respondentů (95, resp. 94 %) shodl na tom, že by se mělo jednat zejména o divadla a kina, resp. o prostředky veřejné dopravy (viz graf 4). Tři čtvrtiny (76 %) dotázaných se vyslovily proti kouření na pracovišti, sedm lidí z deseti se domnívá, že kouření by mělo být zakázáno na nádražích, autobusových zastávkách a letištích. Téměř šedesát lidí ze sta (59 %) je pak i pro zákaz kouření v restauracích. U dalších položek pak podíl nesouhlasných odpovědí převážil nad požadavky zákazu kouření. V případě barů a kaváren se 55 % občanů domnívá, že by v nich kouření zakázáno být nemělo (oproti 39 % těch, kteří by zde kouření zakázali). V případě venkovních veřejných prostor je proti zákazu kouření 68 % dotázaných, pro zákaz se naopak vyslovila necelá čtvrtina (24 %) lidí. Nejvýraznější štěpící linii u odpovědí na tuto otázku představovalo to, zda respondent kouří, či nikoli. Kuřáci si ve zvýšené míře myslí, že by kouření nemělo být zakázáno ve venkovních veřejných prostorech (94 %), v restauracích (78 %), v barech (89 %), na nádražích, zastávkách a letištích (53 %) a na pracovištích (46 %). 4 Znění otázky: Myslíte si, že by mělo být kouření zakázáno na následujících místech? a) Restaurace, b) bary, kavárny, c) divadla, kina, d) pracoviště, e) prostředky veřejné dopravy, f) nádraží, autobusové zastávky, letiště, g) venkovní veřejné prostory, např. ulice, chodníky? Možnosti odpovědí: ano, mělo by být zakázáno; ne, nemělo by být zakázáno a nečtená odpověď neví. 3/[7]

Oproti tomu ti, kteří nikdy nekouřili, jsou ve zvýšené míře pro zákaz kouření na pracovištích (94 %), na nádražích, zastávkách a letištích (88 %), v restauracích (84 %), v barech (61 %) a ve venkovních veřejných prostorech (41 %). Graf 4: Kde by mělo být zakázáno kouřit? (v %) venkovní veř. prostory 24 68 8 bary, kavárny 39 55 6 restaurace 59 37 4 nádraží, zastávky, letiště 70 24 6 pracoviště 76 17 7 veřejná doprava 94 4 2 divadla, kina 95 4 1 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% ano, mělo by být zakázáno ne, nemělo by být zakázáno neví Na otázku, kdy bude v Česku zakázáno kouření v restauracích a podobných zařízeních 5, odpověděl největší podíl respondentů 30 % - že se tak stane do pěti let. Podle 22 % lidí nebude kouření v restauracích zakázáno nikdy, 17 % občanů se domnívá, že k zákazu dojde za více než 5 let a 13 % z nich si myslí, že se v restauracích nebude smět kouřit již v průběhu příštích dvou let. Téměř pětina (18 %) oslovených se k této otázce nedovedla vyjádřit, a zvolila tedy odpověď nevím (viz graf 5). Optimisty jsou v tomto ohledu kuřáci: podle 35 % z nich nedojde k úplnému zákazu kouření v restauracích nikdy. Ti, co v životě nekouřili, si naopak ve zvýšené míře (20 %) myslí, že zákaz v restauracích vejde v platnost v průběhu příštích dvou let. 5 Znění otázky: Kdy bude podle Vašeho názoru v České republice úplně zakázáno kouření v restauracích a podobných zařízeních? V průběhu příštích 1 až 2 let, v průběhu příštích 5 let, za více než 5 let, nebo nikdy? 4/[7]

Graf 5: Kdy bude v ČR zakázáno kouřit v restauracích? (v %) or80331 13 17 18 22 30 0 5 10 15 20 25 30 35 v průběhu příštích 5 let nikdy neví za více než 5 let v průběhu příštích 1 až 2 let Pokud vstoupí zákaz kouření v restauracích v platnost, bude většina kuřáků podle názoru 79 % oslovených kouřit na ulicích a podle mínění 45 % dotázaných mnozí příležitostní kuřáci zanechají kouření 6. Dvě pětiny (41 %) respondentů artikulovaly přesvědčení, že po zákazu kouření se restauracím výrazně sníží obrat. S tvrzením, že by po zákazu kouření v restauracích většina kuřáků zanechala kouření, nesouhlasí tři čtvrtiny (76 %) Čechů. Pro podrobné rozložení odpovědí viz graf 6 na následující straně. S tím, že by zanechali kouření, pokud by tento zákaz vstoupil v platnost, nesouhlasí zejména kuřáci (94 %), kteří si též ve zvýšené míře (68 %) myslí, že se restauratérům a restauratérkám výrazně sníží obrat. Lidé, kteří nikdy nekouřili, naopak častěji (58 %) nesouhlasí s názorem, že by restaurace přišly o významnou část zisku, a také relativně častěji (20 %) uváděli, že po tomto zákazu mnozí kuřáci zanechají kouření. 6 Znění otázky: Spíše souhlasíte nebo nesouhlasíte s následujícími výroky? Pokud lidé nebudou kouřit v restauracích a podobných zařízeních, potom... a) mnozí kuřáci zanechají kouření.; b) mnozí příležitostní kuřáci zanechají kouření.; c) většina kuřáků bude kouřit na ulicích.; d) se výrazně sníží obrat restaurací a podobných zařízení. Možnosti odpovědí: souhlasí, nesouhlasí a nečtená odpověď neví. 5/[7]

Graf 6: Nebude-li se kouřit v restauracích, potom (v %) mnozí kuřáci zanechají kouření 14 76 10 se výrazně sníží obrat restaurací 41 39 20 mnozí příležitostní kuřáci zanechají kouření 45 42 13 většina kuřáků bude kouřit na ulicích 79 12 9 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 souhlasí nesouhlasí neví Z mezinárodního srovnání, které se uskutečnilo v rámci CEORG 7, vyplývá, že více než Češi kouří Maďaři (36 %) 8, méně naopak Slováci (24 %) 9. Tab. 1: Kouří cigarety? (v %) ano už ne nikdy nekouřil/a Maďaři 36 18 46 Slováci 24 23 53 Češi jsou pak daleko více než jejich zmínění sousedé benevolentnější ke kouření v restauracích, barech a kavárnách a ve venkovních veřejných prostorech. Maďaři si zas ve větší míře než Češi a Slováci nepřejí zákaz kouření na nádražích, autobusových zastávkách a letištích a v prostředcích veřejné dopravy (viz tabulky 2 a 3). Srovnání odpovědí na otázku, co se stane, pokud lidé nebudou moci kouřit v restauracích, pak přinášejí tabulky 4 a 5. 7 CEORG (The Central European Opinion Research Group) zahrnuje tři instituce zabývající se výzkumem veřejného mínění v České republice (CVVM SOÚ AV ČR - Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i.), v Maďarsku (TÁRKI - Társadalomkutatási Intézet és Társadalomkutatási Informatikai Egyesülés) a v Polsku (CBOS - Centrum Badania Opinii Spolecznej). 8 V Maďarsku sběr dat proběhl v termínu od 8. do 20. ledna 2008 na reprezentativním souboru 1029 respondentů ve věku od 18 let. 9 Na Slovensku sběr dat uskutečnila agentura FOCUS ve dnech od 29. ledna do 5. února 2008. Dotazováno bylo 1038 respondentů představujících reprezentativní vzorek slovenské populace starší 18 let. 6/[7]

Tab. 2: Kde by mělo být zakázáno kouřit? Maďarsko (v %) or80331 ano ne neví divadla, kina 89 10 1 veřejná doprava 86 13 1 restaurace 79 19 2 pracoviště 58 40 2 nádraží, zastávky, letiště 55 43 2 bary, kavárny 52 46 2 venkovní veřejné prostory 32 67 1 Tab. 3: Kde by mělo být zakázáno kouřit? Slovensko (v %) ano ne neví divadla, kina 94 4 2 veřejná doprava 93 6 1 restaurace 77 20 3 pracoviště 77 20 3 nádraží, zastávky, letiště 67 28 5 bary, kavárny 47 48 5 venkovní veřejné prostory 39 54 7 Tab. 4: Nebude-li se kouřit v restauracích, potom Maďarsko (v %) souhlasí nesouhlasí neví většina kuřáků bude kouřit na ulicích 78 17 5 mnozí příležitostní kuřáci zanechají kouření 50 45 5 výrazně se sníží obrat restaurací 49 44 7 mnozí kuřáci zanechají kouření 13 83 6 Tab. 5: Nebude-li se kouřit v restauracích, potom Slovensko (v %) souhlasí nesouhlasí neví většina kuřáků bude kouřit na ulicích 73 15 12 mnozí příležitostní kuřáci zanechají kouření 45 44 11 výrazně se sníží obrat restaurací 41 39 20 mnozí kuřáci zanechají kouření 19 70 11 7/[7]