Měření stromové situace - stromy živé, mrtvé, stojící, ležící, s tloušťkou 10cm

Podobné dokumenty
POLEDNÍK MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

JAVORINA MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

KLEŤ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

KOSTELECKÉ BORY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

VE STUDENÉM MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

LIBICKÝ LUH HAVRANY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU

2 DEMONSTRAČNÍ PLOCHA: A KLOKOČNÁ A

LOVĚTÍNSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

HEDVÍKOVSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU

Soubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR

DOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

11. Přílohy. Příloha č. 6. Charakteristiky zjišťované na jednotlivých jedincích na výzkumných plochách.

2 DEMONSTRAČNÍ PLOCHA: A KRYŠTOFOVO ÚDOLÍ A

Soubor map V ková struktura vybraných horských smrkových porost na Šumav

Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem. Mrtvé dříví NIL2

EEA Grants Norway Grants

Inventarizace lesů, Metodika venkovního sběru dat Verze 6.0

Inventarizace krajiny CzechTerra. IFER Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o.

DEMONSTRAČNÍ OBJEKT NEPASEČNÉHO HOSPODAŘENÍ POD VJADAČKOU DEMONSTRAČNÍ PLOCHA A POD VJADAČKOU

Bohumil Koníček vedoucí odboru správy majetku Městský úřad Neratovice Kojetická Neratovice. Martinov

Zpráva o provedení přístrojových testů měření akustickým tomografem (Fakopp 3D) a provedení tahových zkoušek

Které poznatky. z výzkumu přirozených lesů. můžeme použít. v přírodě blízkém hospodaření? Tomáš Vrška

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_02_Př4

Les definice. přes 950 definic na

Přírodní rezervace Boubínský prales

PRŮVODNÍ A TECHNICKÁ ZPRÁVA

Dřevinné patro koloběh dendromasy v jednotlivých vegetačních typech. Libor Hort, David Janík

1 Uspořádání inventarizačních ploch

GEODETICKÉ VÝPOČTY I.

Koncepty dynamiky přirozených lesů temperátní zóny Evropy

Nízký a střední les. alternativa budoucnosti. Jan Kadavý

EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8:

Přírodní rezervace 395/1992 Sb. (Vyhláška č. XIX/590-13) Jihomoravský kraj Tišnov (Brno - venkov) Lažánky u Veverské Bítýšky.

104. PBP - Rozloha přírodě blízkých prvků podle dřevin (dřevinná skladba) Area of near-natural elements broken down by species (species composition)

KÚ Pardubického kraje Komenského nám PARDUBICE. Věc : Těžba v PR Rohová stížnost na postup OOP

Příloha č. 1. Rámcové směrnice péče o les v CHKO Křivoklátsko

Základní škola a Mateřská škola, Moravský Písek

Soubor map - Porostní charakteristiky horských smr in na trvalých zkusných plochách v lokalit Giumalau v Rumunsku

SORTIMENTACE DŘÍVÍ. Sestavil: Ing. Jiří Franc

PRŮVODNÍ ZPRÁVA REVITALIZACE PARKŮ, ZELENĚ A STROMOŘADÍ V BYSTŘICI NAD PERNŠTEJNEM 6. UL. KULTURNÍ

Realizace pěstební a těžební činnosti

Soubor map - Porostní charakteristiky horských smr in na trvalých zkusných plochách v lokalit Calimani v Rumunsku

Soubor map Rozšíření autochtonních populací přimíšených a vtroušených druhů dřevin v porostech NPR Voděradské bučiny

2015 Informace o nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin

II. Informační seminář FRAMEADAPT Dálkový průzkum země (DPZ) pro podporu adaptačního managementu

201708A. Název, číslo DP: Y ,922. Sklon terénu DP: 2B5. Datum měření DP: Rantířov A. provedená 2 A 2 B. plochy. je nutno těžebních

± 2,5 tis. ks/ha) a Kraji Vysočina (11,8 ± 3,2 tis. ks/ha). Jedná se zároveň o kraje s nejvyšším zastoupením jehličnanů.

R. Adolt Národní inventarizace lesů v České republice, druhý cyklus (2011-

VY_52_INOVACE_PR5_2_31. Šablona V/2- Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd NAŠE LESY

Výstupy NIL2. Obnova lesa. Radim Adolt. I Informace o lesích

Zlepšení druhové skladby v lesích obce Boršice u Blatnice

Historická variabilita režimu disturbancí v lesích střední Evropy. Doc. Ing. M. Svoboda, Ph.D.,ČZU v Praze,

DŘEVO pracovní list II.

Kompetice a mortalita

Škody zvěří na lesních porostech

Aktualizované výstupy NIL2

Soubor map struktury porostů na TVP v gradientu hory Plechý v Národním parku Šumava

Tabulka kácení dřevin stupeň: realizační dokumentace. Přehled dřevin dle příslušných k.ú.

Nadzemní biomasa a zásoba uhlíku

Roční výkaz odvětvových ukazatelů v lesnictví

lesních dřevin Výhled potřeby sadebního materiálu

Vyhláška č. 298/2018 Sb. doporučení pro praxi

Projekt Nový prales. Jan Kolmačka Richard Mudrák Roman Šefr Dominik Skočovský

VYHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU A DOSAVADNÍHO VÝVOJE

2.část. lokalita č.57: Riegrova - lokalita č.106: 5.května nad autocvičištěm

PŘÍLOHA Č. 4 Kvalifikační a zadávací dokumentace ZÁSADY PRÁCE S DATY PŘI PASPORTIZACI CHODNÍKŮ MĚSTSKÉHO OBVODU OSTRAVA-JIH

Katedra pěstování lesů (KPL)

Speciální metody dendrometrie

NÁVRH OBNOVY ZELENĚ V LOKALITĚ KOCHÁNOV

Úloha odumřelého dřeva v lesních porostech

OBSAH 1 Úvod Uznané zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin Genové základny... 23

Skladba a struktura lesních porostů

Je-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru.

ZÁKLADNÍ KRITERIA A PARAMETRY PRO HODNOCENÍ PŘIROZENOSTI LESNÍCH POROSTŮ. vyčištěná finální verze

Představení Katalogu pěstebních opatření pro zvýšení biodiversity lesů v chráněných územích.

Protokol č. 2. základní taxační veličiny. Vyplňte zadanou tabulku na základě měření tlouštěk a výšek v porostu.

Integrated System for Assessing Trees. Andrea Szórádová

Na jemné škále vývraty signifikantně ovlivňují dynamiku lesa Ekologické podmínky (teplota, vlhkost) Erozně sedimentační procesy Výskyt cévnatých i

Číslo materiálu: VY 32 INOVACE 10/09. Název materiálu: Pracovní listy Obnova lesa. Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/

Rostlinné populace, rostlinná společenstva

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola Jakubčovice nad Odrou okres Nový Jičín, příspěvková organizace

e /07 ZNALECKÝ POSUDEK

PRALESY PRO NAŠE DĚTI? Zkušenosti z dosavadního vývoje části území Šumavy zahrnuté do souvisejících národních parků NP Bavorský les a NP Šumava

Růstová dynamika smrkových výsadeb na degradovaných stanovištích v extrémních polohách NP Šumava

Rámcová směrnice hospodaření pro lesní stanoviště

Regenerace zeleně vybraných lokalit města Tišnov

Soubor Map: Mapa struktury porostů na 7 TVP v CHKO Orlické hory Vacek S., Vacek Z., Bulušek D., Ulbrichová I.

Průmyslové plantáže tvrdých listnáčů a jehličnatých dřevin

Obnova "Aleje filosofů"

Metodika monitoringu lesních ekosystémů v NP České Švýcarsko

Řez stromů. David Hora, DiS. Předcertifikační školení certifikace. European Tree Worker. Evropský arborista

Mírný pás. Stepi Listnaté a smíšené lesy Jehličnaté lesy (tajgy)

Zvyšování kvality výuky technických oborů

PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE projektu

Protokol inventarizace dřevin "1106 GŘC - areál Olomouc - Povel"

VDO občanská společnost, stát - vytváření pravidel chování a týmové práce EV vztah člověka k prostředí - naše obec. EGS objevujeme Evropu a svět

TESTER TL-828-A CZ manuál

ZNALECKÝ POSUDEK č /14

Porost s jednoduchou strukturou jednoetážový porost.

Transkript:

Měření stromové situace - stromy živé, mrtvé, stojící, ležící, s tloušťkou 10cm

Boubínský prales Boubínský prales - NPR Boubínský prales v CHKO Šumava - 3. nejstarší chráněné území v ČR a jedno z nejstarších v Evropě - 1858 hrabě Schwarzenberg vyhlašuje ochranu porostů - hlavním trendem je stanovištní separace hlavních dřevin. Původně smíšený smrko-jedlo-bukový les se mění na les se stanovištně oddělenými populacemi buku (jižní část Boubína) a smrku (severní část), jenž obsazuje pouze stanoviště silně ovlivněná vodou. Jedle z porostu téměř vymizela, nová generace neodrůstá. - měření 1972 (Průša), 1996 & 2011 pralesní tým Modrá kočka

Lesmistr Josef John v roce 1847 zakládá 8 výzkumných ploch - první dochovaná stromová mapa v historii - osm ploch dolnorakouského jitra (0.557 ha)

K ČEMU TO JE? PROSTOR BIOMASA změna DŘEVINY PŮDA PLOŠKOVITOST OBNOVA HOUBY NARUŠENÍ ČAS HMYZ TLEJÍCÍ DŘEVO KYTKY

17 tisíc stromů na 47 ha CO SE MĚŘÍ? - měříme všechny živé stromy od 10 cm výčetní tloušťky DBH (diameter at breast height) - registrujeme také všechny tlející (mrtvé) stromy od 10 cm DBH deadwoody a místa, na kterých vyrostly - sledujeme jejich životní cyklus od překročení hranice 10 cm DBH až po úplný rozpad deadwoodu

Co budeme dělat? 1. Aktualizace stavu stromové situace z roku 2011 - identifikujeme každý strom dle mapy z roku 2011, změříme aktuální DBH (tloušťku) a vyplníme další popisné atributy stromu do sw Field-Map - aktualizujeme databázi pro tlející stromy 2. Zaměření nové stromové situace, která vznikla v období 2011-2019 - zaměříme a popíšeme nové stromy, které dosáhly min. DBH 10 cm - zaměříme a popíšeme i nově padlé ležící stromy - zaměříme a klasifikujeme místa, na kterých vyrostly dnes už ležící tlející stromy

Pracovní skupina: mapér& strojník & výtyčka

J A K? Pracovní skupina mapér& strojník& výtyčkář - zodpovídá za sestavu Field-Map - zodpovídá za vyplnění všech atributů stromů do databází - zodpovídá za zaměření nových jedinců - zodpovídá za noční nabití baterií v počítači a nabití baterií do kompasu a laseru

Sestava FIELD MAP kompas & kompasový kabel (2x) laserový zaměřovač & laserový kabel (2x) terénní počítač & 3 baterie tripod 6 AAA baterek do kompasu a zaměřovače šroubovák, křížák, nůž pláštěnka nebo deštník na FM

Co dělá na ploše strojník 1. etapa Aktualizace a kontrola stavu z roku 2011 - přinese všechny komponenty sestavy Field-Map včetně nabitých baterií na plochu, kterou určí mapér - sestaví Field-Map - v počítači hledá stromy (buď v mapě, nebo v databázi), které hlásí mapér a vyplňuje atributy, které mu hlásí mapér a výtyčkář - zodpovídá za vyplnění všech atributů stromu do databází - tj. např. vyzývá mapéra, aby mu nahlásil atributy, které mu neřekl - spolupracuje s mapérem při identifikaci všech stromů a deadwoodů, které má ve Field-Mapu

Co dělá na ploše strojník 2. etapa Zaměření nové stromové situace, která vznikla v období 2011-2019 - polohopisně se připojí na situaci v terénu provede tzv. STANIČENÍ - STANIČENÍ se provádí na STROM nebo na KOLÍK - zkontroluje správnost připojení situace v terénu odpovídá pozici v mapě na počítači - polohopisně zaměřuje nové jedince (tzv. rekruty) - stromy s DBH 10cm a více a vyplní příslušné popisné atributy - polohopisně zaměřuje a popisuje nové padlé stromy (deadwoody) - zaměří a popíše místa, na kterých rostly staré deadwoody růstová místa - zálohuje projekt (alespoň) v poledne a večer - STANIČENÍ provádí při každé změně stanoviště, nebo po vypnutí FM!!! - zodpovídá za noční nabití baterií v počítači a nabití baterií do kompasu a laseru

STRUKTURA DATABÁZE -VRSTVY RŮSTOVÉ MÍSTO STROM_ID DBH_mm_2011 DBH_mm_2019 HEIGHT_m_2011 HEIGHT_m_2019 SPECIES ZMĚNA DRUHU EXISTENCE TVAR_2011 TVAR_2019 ROZKLAD ČETNOST KMEN ID HORNÍ TLOUŠŤKA POZNÁMKA STANIČENÍ ~ Jaké je identifikační číslo stromu? ~ Jak byl strom tlustý v roce 2011? ~ Jak jestrom tlustý teď? ~ Jak byl strom vysoký v roce 2011? ~ Jak je strom vysoký teď? ~ Co je to za druh stromu? ~ V databázi je chybný druh, správný je: ~ Co se stalo se stromem od minul. měření? ~ Co rostlo na tomto místě? ~ Co rostlo/roste na tomto místě? ~ Jak moc je mrtvý strom rozložený? ~ Má strom více samostatných kmenů? ~ Zadej číslo kmene. ~ Jakou má ulomený kmen tloušťku nahoře? ~ Na jaký bod jsem se staničil?

STRUKTURA DATABÁZE Projekce ležících kusů Kolíky Doplněk body Doplněk linie Měřické čtverce STROM ID KMEN ID KUS ID POZNÁMKA POZNÁMKA POČÁTEČNÍ TLOUŠŤKA KUSU KONCOVÁ TLOUŠŤKA KUSU EXISTENCE ROZKLAD KONTAKT SE ZEMÍ ~ Leží kmen na zemi? DLE_VÝŠKOVÉ KŘIVKY ~ Prodluž kmen výpočtem! PRODLOUŽIT ~ Prodluž kmen o X tolik metrů! POZNÁMKA STANIČENÍ DOKONČEN ~ Je ve čtverci vše hotovo?

Struktura databáze: VRSTVARŮSTOVÉ MÍSTO Do vrstvy RŮSTOVÉ MÍSTO zaměřujeme a popisujeme: A) všechny živé stromy, které mají výčetní tloušťku (DBH) 10 cm B) pozice, na kterých žily dnes už mrtvé (tlející) stromy s DBH 10 cm ATRIBUTY Strom_ID DBH_mm rodné číslo stromu, nemění se, u nově zaměřeného jedince je automaticky přiřazováno sw Field-Map výčetní tloušťka z roku 2011, nemění se DBH_mm_new nová výčetní tloušťka z roku 2019 Height_m výška z roku 2011, nemění se Height_m_new nová výška z roku 2019, vyplňuje se na požadavek mapéra

VRSTVARŮSTOVÉ MÍSTO ATRIBUTY Species druh dřeviny, zadáváme v případě zaměření nových jedinců, kteří dosáhli 10 cm DBH (rekrutů), nebo měníme při odhalení chyby z minulého censu Záměna druhu napíšeme správný druh dřeviny Rozbalovací seznam BK buk lesni BR briza belokora JD jedle belokora JL jilm drsny JR jerab ptaci KL javor klen OS topol osika SM smrk ztepily VR vrba OO jiný druh (viz poznamka)

VRSTVARŮSTOVÉ MÍSTO ATRIBUTY EXISTENCE hodnocení jedince ve vztahu k minulému měření Co se stalo se stromem od minulého měření? Rozbalovací seznam 100 zustava beze zmeny 200 dorost 300 minule prehlednut 400 padl (je v lezicich) 500 zmizel nebo vytezen 600 minule zmeren navic

ATRIBUTY TVAR (STATUS 2019) živé stromy tlející stromy VRSTVARŮSTOVÉ MÍSTO popisuje životní stádium jedince, nebo definuje stav místa, na kterém jedinec vyrostl živý neporušený živý zlom živý vývrat živý DALB živý ležící ddw souše ddw pahýl ddw pařez ddw jáma vývratová ddw jáma po pařezu ddw pata kmene

živý neporušený živý zlom živý strom bez poškození živý strom s ulomenou částí kmene či koruny, bez vrcholu

živý vývrat živý ležící DALB deadabove, live below jedinec, který v dolní části žije, ale ve výšce 1.3 m je suchý mrtvý, nebo ulomený <1,3m

deadwoood souše deadwood pahýl stojící mrtvý strom v celé výšce stojící mrtvý strom s ulomenou částí kmene, vyšší než 1.3 m

místa, kde vyrostl dnes už tlející ležící kmen deadwood pařez deadwood jáma vývratová deadwood jáma po pařezu mrtvý pařez, výška menší než 1.3m (vyšší je Pahýl) jáma vzniklá vyvrácením stromu i s kořeny, jedná se o místo původního růstu stromu jáma po vyhnilých kořenech stromu, v našich podmínkách řídký jev

deadwood pata tlejícího kmene v případě, že nelze dohledat původní místo růstu stromu, ztotožňujeme je s místem počátku tlustého konce ležícího kmene

VRSTVARŮSTOVÉ MÍSTO ATRIBUTY ROZKLAD popisuje stádium rozkladu stojícího mrtvého jedince, tedy Souše nebo Pahýlu Stupně 1 (čerstvý) 5 (téměř rozpadlý)

VRSTVARŮSTOVÉ MÍSTO ATRIBUTY ČETNOST popisuje roli kmene v rámci stromu Rozbalovací seznam Tvoří jeden kmen jeden strom, nebo je to jinak? SGL single jediný kmen tvoří strom VTV rozvetveny do výšky 2.50 m se kmen větví na několik kmenů s DBH > 10 cm PLK polykormon kmen sdílí s okolními kmeny společný prakořen, lukovité prohnutí, v bývalých pařezinách MTC matecnice ležící živý kmen, jehož větve získaly vertikální charakter kmene s DBH > 10cm

VRSTVARŮSTOVÉ MÍSTO ATRIBUTY Kmen_ID číslo kmene 2019 např. strom je rozvětvený do dvou kmenů, první kmen má číslo 1 a druhý kmen 2 HTL (Horni tloustka2019) vyplňuje se u Pahýlů v případě, že se liší od tloušťky naměřené v roce 2011) Poznamka libovolný textový řetězec

VRSTVAProjekce_lezicich_kusů Zaměřujeme a popisujeme ležící kmeny (celé či ve fragmentech-kusech) s DBH 10 cm. Zaměřujeme začátek a konec kmene kusu. Větve, třísky a úlomky nezaměřujeme (i když jsou silné) ) ATRIBUTY Strom_ID Kmen_ID Kus_ID číslo stromu číslo kmene Leží-li kmen nerozlámaný v jednom kusu, označujeme jej písmenem a. V případě, že kmen neleží celý v jednom kusu, ale je rozlomený do několika částí, označujeme jednotlivé kusy písmeny a, b, c. Z jednotlivých kusů tak poskládáme kmen v celé dohledatelné délce. Minimální délka kusu pro zaměření a popis je 1 m. Kus s patou kmene ( tlustý konec ) označujeme vždy jako a. V případě, že ležící kus patří ke stojícímu Pahýlu či Zlomu, označujeme jej jako kus b, další kusy pak c, d,.. atd.

VRSTVAProjekce_lezicich_kusu TL1_2019a (Pocatecni tloustka) TL2_2019a (Koncova tloustka) tloušťka tlustého konce kusu v mm tloustka tenkého konce kusu v mm

Jak zaměřovat do vrstvy Projekce_lezicich_kusu Místo, označené červenou výtyčkou zaměřujeme a popisujeme do vrstvy RUSTOVE MISTO, místa označená bílým terčem zaměřujeme a popisujeme do vrstvy Projekce_lezicich_kusu.

VRSTVAProjekce_lezicich_kusu ATRIBUTY Existence hodnocení jedince ve vztahu k minulému měření Co se stalo s deadwoodem od minulého měření? Rozbalovací seznam 100 zustava beze zmeny 200 nove zameren 300 minule prehlednut 400 totalni rozpad (stopa) 500 zmizel nebo vytezen 600 minule zmeren navic

VRSTVAProjekce_lezicich_kusu ATRIBUTY Rozklad popisuje stádium rozkladu ležícího tlejícího kusu. Používají se stupně 1 (tvrdý) 5 (téměř rozpadlý)) 1 2 3 4 5

VRSTVAProjekce_lezicich_kusu ATRIBUTY GC (Kontakt se zemí) (Ground Contact) popisuje kontakt tlejícího kmene se zemí (ANO-NE). Je-li kmen v celé délce, přičemž jedna část je ve vzduchu a druhá na zemi ( je prohnutý ), je možné rozdělit kmen na dva kusy, i když nejsou prostorově přerušeny. Pak se popisují a zaměřují oba kusy kmene zvlášť.

VRSTVAProjekce_lezicich_kusu ATRIBUTY Zivot určuje, zda-li je kus ležícího kmene živý nebo mrtvý (ALIVE - DEAD). Živý ležící kmen může být například tzv. matečnice nebo kmen, kterého přitlačil k zemi velký padlý kmen. Může se také jednat o žijící strom po vývratu.

VRSTVAProjekce_lezicich_kusu ATRIBUTY Dle VK (dle výškové křivky) V případě, že byl kmen změřen v celé dohledatelné délce (resp. se všemi dohledatelnými kusy), volíme NE. V případě, že je zaměření celého ležícího kmene z praktických důvodů problematické nebezpečné, pak zaměříme pouze základovou část ležícího kmene, která nám určí směr ležící části. Vlastní délka ležícího kmene se pak dodatečně určí (odhadne) ze vztahu DBH-výška z tzv. výškové křivky. V tomto případě se volí ANO.

ATRIBUTY VRSTVAProjekce_lezicich_kusu Prodloužit V případě, že byl kmen změřen téměř v celé délce, avšak zaměření koncového bodu je pro výtyčkáře nebezpečné, pak lze nahlásit vzdálenost, která chybí do úplného konce ležícího kusu. Udává se v metrech.

VRSTVAKOLIK_ID Vrstva KOLIK ( kolíky ) obsahuje polohy geodeticky zaměřených bodů v terénu. Ty jsou v terénu stabilizovány ocelovým roxorem zabitým do země a označeny dřevěným kolíkem s červeně nastříkanou vrchní částí, na které je ID číslo KOLÍKU. - Vrstvu KOLIK používáme pro STANIČENÍ polohopisné připojení Field-Mapu na situaci VRSTVA MĚŘICKÉ ČTVERCE - vrstva MERICKE_CTVERCE obsahuje informaci o tom, jestli je čtverec dokončen, rozpracován nebo nenavštíven.

VRSTVADOPLNĚK BOD - do vrstvy BOD zaměřujeme libovolné bodové jevy např. rysí doupě - opatřujeme poznámkou - vysvětlivkou VRSTVA DOPLNĚK LINIE - do vrstvy BOD zaměřujeme libovolné LINIOVÉ (nebo ploškové ) jevy např. plošný výskyt orchideje sklenobýlu bezlistého