~ 1 ~ ZÁKON O NEMOCENSKÉM POJIŠTĚNÍ V ROCE 2013: Tento video seminář o Zákonu o nemocenském pojištění má postupně objasnit celý systém nemocenského pojištění, tak, aby se účastník semináře vyznal v poměrně složité legislativě v této oblasti. V první části se věnujeme okruhu účastníků nemocenského pojištění, příslušnosti k provádění nemocenského pojištění a posouzení jednotlivých zvláštních kategorií účastníků na nemocenském pojištění. Vymezení některých zásadních pojmů: a) pojištěncem (účastníkem nemocenského pojištění) je pro účely Zákona č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění ve znění pozdějších předpisů, fyzická osoba, které plyne účast na tomto nemocenském pojištění, nebo které již účast zanikla pokud ji plyne ochranná lhůta. Komentář k bodu a): Jedná se o osoby, které jsou analyzovány v dalším výkladu a v Zákoně o nemocenském pojištění uvedeny v 5, tj. především zaměstnance v pracovněprávním vztahu (pracovním poměru, dohody o pracovní činnosti či dohody o provedení práce). b) dalším pojištěncem je zaměstnavatel (právnická nebo fyzická osoba), které zaměstnávají alespoň jednoho zaměstnance, organizační složka státu, v níž jsou zařazení zaměstnanci v pracovním poměru nebo činní na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce. Dále pak osoby zařazené k výkonu státní služby, věznice, vazební věznice, v nichž vykonávají trest odnětí svobody a je odsouzený zařazen do práce. Poslední okruh jsou osoby účastni nemocenského pojištění s titulu příslušníka bezpečnostních sborů, nebo zařazení vojáka z povolání. Komentář k bodu b): Pojištěncem pro účely tohoto zákona se také stává každá právnická či fyzická osoba, která začne zaměstnávat alespoň jednoho zaměstnance, kdy je přitom nerozhodné, zda tento zaměstnanec je či není účasten nemocenského pojištění. Místní příslušnost pro provádění nemocenského pojištění se řídí: c) u právnické osoby jejím sídlem nebo sídlem její organizační složky, která je zapsána v obchodním rejstříku.
~ 2 ~ d) u fyzické osoby jejím místem trvalého pobytu, jde-li o cizince místem hlášeného pobytu, nebo tam kde nemá pobyt, místem jejího podnikání na území ČR. e) mzdovou účtárnou útvar zaměstnavatele, ve kterém je vedena evidence mezd nebo platů zaměstnanců. Komentář k bodům c, d, a e) : Zde se jedná o příslušnost k té správě sociálního zabezpečení, která bude zajišťovat pro právnickou či fyzickou osobu nemocenské pojištění tj. výplatu dávek nemocenského pojištění, ale i kontrolovat povinnosti, které má právnická nebo fyzická osoba (zaměstnavatel) vůči této místně příslušné správě sociálního zabezpečení. S tím samozřejmě souvisí i povinnost odvádět pojistné podle Zákona o pojistném na sociální zabezpečení tj. podle Zákona 589/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů. II. Okruh pojištěných osob účastných nemocenského pojištění: Do okruhu pojištěných osob se podle 5 Zákona o nemocenském pojištění považují: a) zaměstnanci b) osoby samostatně výdělečně činné pokud se dobrovolně k této účasti přihlásily. Komentář k bodu a): Zaměstnanci pro účely tohoto zákona se rozumí: a) zaměstnanci v pracovním poměru, b) příslušníci Policie ČR, Hasičského sboru, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Celní Správy, BIS, vojáci z povolání, c) státní zaměstnanci podle služebního zákona, d) členové družstva, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni, e) zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti, nebo dohody o provedení práce, f) soudci, g) pracovníci v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů, h) členové zastupitelstev územních samosprávných celků, kteří jsou pro výkon práce dlouhodobě uvolněni, i) poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu ČR, j) členové vlády, prezident, víceprezident, veřejný ochránce práv, členové rady pro rozhlasové a televizní vysílání, Rady českého telekomunikačního úřadu, finanční arbitr,
~ 3 ~ k) fyzické osoby, které jsou podle zvláštního zákona jmenovány nebo voleny do funkce vedoucího správního úřadu nebo do funkce statutárního orgánu právnické osoby zřízené zvláštním zákonem, l) dobrovolní pracovníci pečovatelské služby, m) ) pěstouni, n) odsouzenci ve výkonu trestu zařazení do práce, o) společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditních společností, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni, a ředitelé obecně prospěšných společností, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, za kterou jsou odměňováni, p) prokuristé, pokud se jejich příjem považuje za příjem ze závislé činnosti podle ZDP, q) členové kolektivních orgánů právnické osoby, kteří jsou za činnost v těchto orgánech odměňováni, pokud se jejich příjem za činnost v těchto orgánech považuje za příjem ze závislé činnosti nebo funkčních požitků podle zákona o dani z příjmu, r) likvidátoři, pokud se jejich příjem z činnosti likvidátora považuje za příjem ze závislé činnosti podle zákona o dani z příjmu, s) vedoucí organizačních složek právnické osoby uvedených v 167c) jejichž místo výkonu práce je trvale v České republice. Kdo není účasten nemocenského pojištění: Účastni nemocenského pojištění nejsou: žáci středních škol a studenti vysokých škol, kdy tento okruh není ani od 1. 1. 2010 účasten důchodového pojištění, členové zastupitelstev, kteří jsou odměňováni jako neuvolnění členové zastupitelstev, funkcionáři občanských sdružení, pokud nejsou členy kolektivního orgánu, i když jejich odměna za práci je zdaňována daní ze závislé činnosti. II: Podmínky účasti zaměstnanců na pojištění: 1. Tak jak uvedeno na předchozí stránce jsou zaměstnanci účastni na pojištění jen pokud podle 6 Zákona 187/2006 o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů: a) vykonávají zaměstnání I. na území České republiky, II. v cizině pro zaměstnavatele se sídlem na území České republiky,
~ 4 ~ b) zaměstnání trvalo nebo mělo trvat alespoň 15 kalendářních dnů a c) sjednaná částka započitatelného měsíčního příjmu činí alespoň Kč 2 500,- 2. Zaměstnanci jsou účastni pojištění též, pokud jejich zaměstnání nemělo nebo netrvalo déle než 14 kalendářních dnů, jejich příjem dosáhl alespoň částky rozhodného příjmu a nastoupili opětovně do zaměstnání k témuž zaměstnavateli a od skončení: a) předchozího zaměstnání zakládajícího účast na pojištění do opětovného nástupu do zaměstnání neuplynula doba aspoň 6 měsíců nebo b) předchozího zaměstnání, které nezaložilo účast na pojištění proto, že nemělo trvat a ani netrvalo déle než 14 kalendářních dnů, ale zaměstnanec v něm dosáhl rozhodného příjmu ( Kč 2 500,-- ), do opětovného nástupu do zaměstnání neuplynula doba aspoň 6 měsíců. 3. Zaměstnanci jsou účastni též pojištění, jestliže jejich zaměstnání nemělo trvat déle než 14 kalendářních dnů, pokud zaměstnanec vykonával v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více těchto zaměstnání a úhrn započitatelných příjmů z těchto zaměstnání dosáhl v kalendářním měsíci aspoň částku rozhodného příjmu tj. Kč 2 500,- pro rok 2013. 4. Zvláštní skupinu pojištěnců tvoří tzv. smluvní zaměstnanci, kdy za smluvního zaměstnance se považuje osoba, která splňuje podmínky uvedené v prvém odstavci, a jsou povinně pojištění důchodově v tom státě, kde má sídlo jejich zaměstnavatel. Takovýto smluvní zaměstnanec, je pojištěn podle našeho Zákona o nemocenském pojištění až po uplynutí 270 dnů výkonu práce na území ČR. 5. Další skupinu pojištěnců jsou tzv. zahraniční zaměstnanci, tj. osoby vykonávající práce na území ČR, avšak jsou účastni důchodového pojištění u svého zahraničního zaměstnavatele. Z výkonu této práce na území ČR se tento zahraniční zaměstnanec může dobrovolně přihlásit k důchodovému pojištění. III: Vznik pojištění - účast na nemocenském pojištění: Kromě shora uvedených podmínek vzniká účast na pojištění dnem faktického vstupu do zaměstnání, kdy se za den vstupu do zaměstnání považuje u zaměstnanců v pracovním poměru též den před vstupem do zaměstnání, za který příslušela náhrada mzdy nebo platu, nebo za který se mzda nebo plat nekrátí 10 odst. 1. a 3. Zákona 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění zaměstnanců
~ 5 ~ IV: Zánik pojištění účasti na nemocenském pojištění: Pojištění zaniká dnem skončení zaměstnání, které zakládalo účast na nemocenském pojištění. 10 odst. 1. a 2. Zákona 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění. Pro ilustraci jsou uváděny názorné příklady k této části: Příklad č. 1: Vznik pojištění: Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem pracovní poměr na dobu neurčitou se smluvní mzdou Kč 15 000,-. Zaměstnanec fakticky nastoupil do zaměstnání dne 1.3.2013. Zaměstnanec splnil veškeré podmínky vzniku pojištění tj. zaměstnání trvá více než 14 dnů, předem dohodnutá mzda je vyšší částky rozhodného příjmu (Kč 2 500,--), a fakticky nastoupil do zaměstnání dne 1.3. Příklad č. 2: Vznik pojištění faktický nástup: Tentýž zaměstnanec se kterým zaměstnavatel uzavřel pracovní poměr za podmínek uvedených v příkladu 1, oznámil svému budoucímu zaměstnavateli, že při cestě dne 1.3. do zaměstnání měl nehodu, pro kterou je hospitalizován. Zaměstnanec není účasten nemocenského pojištění, neboť přestože splnil první dvě podmínky (zaměstnání je sjednáno na více než 14 dnů, a předem dohodnutý rozhodný příjem je vyšší než Kč 2 500,-), nesplnil však třetí podmínku a to je faktický nástup do zaměstnání. Příklad č. 3: Vznik pojištění s nástupem do zaměstnání po státem uznaném svátku: Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem pracovní smlouvu od 1. 4. 2013 (pondělí velikonoční) na dobu neurčitou s nástupní hodinovou mzdou Kč 150,-. S ohledem na skutečnost, že 1.4. je státem uznaný svátek zaměstnanec nastoupil do zaměstnání až 2.4. Od kdy mu vznikne účast na pojištění? Zaměstnanci vznikne účast na pojištění již od 1.4., neboť zaměstnavatel má povinnost zaměstnanci poskytnout náhradu mzdy za státem uznaný svátek.
~ 6 ~ Příklad č. 4: Smluvní zaměstnanec a jeho pojištění: Česká společnost se písemně dohodla ze zahraničním zaměstnavatelem, se kterým nemá ČR uzavřenou smlouvu na poli sociální politiky, o zapůjčení několika jeho zaměstnanců k výkonu práce na území ČR po dobu 12 měsíců. Tito zaměstnanci zahraničního zaměstnavatele jsou účastni důchodového pojištění u svého zahraničního zaměstnavatele. Jak to bude z pojištěním při výkonu práce na území ČR? Smluvní zaměstnanci zahraničního zaměstnavatele budou účastni pojištění podle Zákona o nemocenském pojištění až po uplynutí 270 dnů výkonu práce na území ČR. Česká společnost je pak klasicky přihlásí k nemocenskému pojištění u své místně příslušné správy sociálního zabezpečení. Příklad č. 5: Zahraniční zaměstnanec a jeho pojištění: Zahraniční zaměstnanec, který je činný v ČR pro zaměstnavatele, který nemá na území ČR sídlo a nemá sídlo ani v žádném státě evropské unie nebo smluvním státě vykonával práce pro společnost, se kterou nemá tato společnost uzavřenou žádnou smlouvu o výkonu práce. Jak to bude s jeho pojištěním? Tento zahraniční zaměstnanec není účasten důchodového a ani nemocenského pojištění přímo z předmětného zákona. Na důchodové a nemocenské pojištění se může přihlásit pouze dobrovolně a to na příslušném tiskopise vydaného Českou správou sociálního zabezpečení. Příklad č. 6: Člen družstva, který není k družstvu vázán pracovněprávním vztahem: Členka družstva pro výstavbu rodinných domků se aktivně podílí prací pro družstvo. Členská schůze ji na svém zasedání odsouhlasila odměnu ve výši Kč 5 000,-. Jak to bude s jejím pojištěním? V měsíci do kterého se jí tato odměna zúčtuje bude členka družstva účastna důchodového a nemocenského pojištění, neboť byl překročen rozhodný příjem pro vznik účasti na nemocenském pojištění. Družstvo bude muset tuto členku přihlásit na místně příslušnou správu sociálního zabezpečení k nemocenskému pojištění za měsíc, ve kterém ji zúčtovalo odměnu ve výši Kč 5 000,--.
~ 7 ~ Příklad č. 7: Členové zastupitelstev územně samosprávních celků: Starosta městské části byl zvolen do funkce starosty jako uvolněný funkcionář na volební období. Jeho odměna uvolněného funkcionáře je vyšší než částka rozhodného příjmu pro posuzování vzniku účasti na nemocenském pojištění. Bude tento starosta účasten pojištění? S ohledem na skutečnost, že se jedná o uvolněného člena zastupitelstva je účasten z titulu funkce starosty důchodového a nemocenského pojištění. Příklad č. 8: Členové zastupitelstev: Starosta obecního úřadu byl zvolen do funkce starosty. S ohledem na velikost obce se jedná o neuvolněného funkcionáře. Jeho odměna je vyšší než rozhodný příjem Kč 2 500,-. Jak to bude s účastí na pojištění? Pokud se jedná o člena zastupitelstva starostu, který je neuvolněným funkcionářem, patří tato kategorie do výjimek, kdy neuvolněný funkcionář není účasten důchodového a nemocenského pojištění a to i tehdy, když částka rozhodného příjmu je vyšší než Kč 2 500,-. Příklad č. 9: Jednatel společnosti s ručením omezeným: Jednatel s.r.o. není vázán ke společnosti žádným pracovněprávním vztahem. Zastupuje však společnost navenek z titulu práce jednatele. Za tuto činnost pobírá měsíční odměnu Kč 5 000,-. Je účasten pojištění z výkonu práce jednatele? Jednatel je účasten důchodového a nemocenského pojištění v případě, kdy jeho měsíční odměna dosáhne alespoň rozhodné výše příjmu tj. Kč 2 500,--. V tomto příkladu je jeho částka Kč 5 000,- a proto je jeho zaměstnavatel povinen jednatele přihlásit na správu sociálního zabezpečení k účasti na pojištění. Příklad č. 10: Zaměstnanec a jednatel s.r.o.: Zaměstnanec vykonává pro společnost s ručením omezeným práce vedoucího technického oddělení s pravidelnou měsíční mzdou Kč 35 000,-. Zároveň je zaspán v obchodním rejstříku jako jednatel této společnosti. Za výkon práce jednatele pobírá odměnu ve výši Kč 6 500,-- měsíčně. Jak to bude s jeho pojištěním?
~ 8 ~ Podle Zákona o nemocenském pojištění se každý pojistný poměr posuzuje samostatně. Znamená to, že budeme posuzovat zvlášť pojištění zaměstnance z pohledu pracovního poměru a dále zvlášť podmínky účasti na nemocenském pojištění z titulu funkce jednatele společnosti. Z uvedeného příkladu je jasně patrno, že tento pojištěnec je účasten pojištění dvakrát a to z pozice zaměstnaneckého poměru, a podruhé z pozice odměny jednatele, která je vyšší než rozhodný příjem Kč 2 500,- pro posouzení vzniku účasti na pojištění. Zaměstnavatel ho přihlásí k účasti na nemocenském pojištění jako zaměstnance a také jako jednatele. Příklad č. 11: Společník s.r.o.: Společník s. r. o. není vázán ke společnosti pracovněprávním vztahem, ale aktivně se podílí na rozvoji firmy a je touto firmou odměňován pravidelně čtvrtletně odměnou ve výši Kč 90 000,-. Bude účasten pojištění? Společník s.r.o. je účasten pojištění jen v těch měsících, do kterých se mu zúčtuje odměna ve výši alespoň rozhodné částky tj Kč 2 500,-. V tomto příkladu je to částka Kč 90 000,- čtvrtletně. Zaměstnavatel ho přihlásí k účasti na pojištění a společník bude účasten důchodového a nemocenského pojištění jen v těch měsících, do kterých se mu zúčtuje uvedená čtvrtletní odměna. Příklad č. 12: Zaměstnanec a společník s.r.o. Zaměstnanec s.r.o. vykonává pro společnost práce na základě klasického pracovního poměru a zároveň je zapsán v této společnosti jako jeden ze tří společníků. U společnosti pobírá jen mzdu ve výši Kč 45 000,-. Jak to bude s jeho pojištěním? Zde se jedná o posuzování účasti jen na pojištění z titulu výkonu práce zaměstnance. Zaměstnavatel ho přihlásí k účasti na nemocenském pojištění jen jako zaměstnance a to proto, že za výkon práce společníka nepobírá žádnou odměnu. Příklad č. 13: Členové kolektivních orgánů právnické osoby:
~ 9 ~ Předseda představenstva akciové společnosti pobírá odměnu za výkon práce člena kolektivního orgánu právnické osoby ve výši Kč 30 000,- měsíčně. Bude pojištěn? Člen představenstva akciové společnosti je pojištěn v těch měsících, kdy mu jeho zaměstnavatel zúčtuje odměnu alespoň ve výši Kč 2 500,-. V uvedeném příkladu je to částka Kč 30 000,-. Proto musí být přihlášen k účasti na nemocenském pojištění u místně příslušné správy sociálního zabezpečení. Příklad č. 14: členové kolektivních orgánů právnické osoby: V akciové společnosti pracuje zaměstnanec v pozici vedoucí ekonomického oddělení s měsíční mzdou Kč 45 000,-. Zároveň je členem představenstva akciové společnosti, kdy za výkon této práce pobírá čtvrtletní odměnu ve výši Kč 60 000,-. Jak to bude s jeho pojištěním? Zaměstnanec bude účasten pojištění z výkonu práce pro společnost (pracovní poměr) a zároveň i z titulu člena představenstva akciové společnosti pouze v těch měsících, do kterých se mu započte odměna člena představenstva akciové společnosti. Příklad č. 15: člen dozorčí rady akciové společnosti: Do dozorčí rady akciové společnosti byl valnou hromadou zvolen ekonomický expert, který není zaměstnancem této akciové společnosti. Odměna člena dozorčí rady je zúčtovávána pravidelně jednou za půl roku ve výši Kč 100 000,--. Bude účasten pojištění? Člen dozorčí rady je účasten důchodového a nemocenského pojištění pouze v těch měsících, do kterých se mu zúčtuje odměna ve výši alespoň Kč 2 500,-. V tomto případě je to částka Kč 100 000,- za pololetí. Příklad č. 16: zaměstnání netrvá déle než 14 kalendářních dnů : Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem pracovní poměr na dobu od 4. 3. do 8. 3. Jeho smluvní mzda z tohoto výkonu práce činila Kč 5 000,-. Zaměstnavatel s ním uzavřel opětovný pracovní poměr v květnu a to od 13. 5. do 17. 5., opět jeho mzda činila Kč 5 000,-. Bude zaměstnanec z titulu tohoto druhého zaměstnání pojištěn, když zaměstnání netrvalo déle než 14 kalendářních dnů, ale jen 5 kalendářních dnů?
~ 10 ~ Zde je splněna podmínka vzniku účasti na nemocenském pojištění neboť druhé zaměstnání vzniklo do 6 měsíců od zaměstnání předchozího a rozhodný příjem dosahuje určené částky Kč 2 500,-. Zaměstnavatel musí zaměstnance přihlásit za výkon práce v měsíci květnu a zaměstnanec je pak účasten důchodového pojištění a nemocenského od 13. 5. do 17.5. Příklad č. 17: zaměstnání netrvá déle než 14 kalendářních dnů : Tentýž zaměstnavatel uvedený v příkladu 16) uhradil zaměstnanci za výkon práce zaměstnance od 13. 5. do 17. 5. mzdu ve výši Kč 2 400,-. Bude účasten na pojištění? V tomto případu zaměstnanec nebude účasten nemocenského pojištění, neboť druhé zaměstnání sice vzniklo do 6 měsíců, ale rozhodný příjem nedosahoval výše stanovené pro posouzení účasti na nemocenském pojištění. Příklad č. 18): zaměstnání netrvá déle než 14 kalendářních dnů: Zaměstnavatel uzavřel hned dva pracovní poměry v měsíci dubnu se zaměstnancem na dobu určitou na tentýž druh práce a to : od 8. 4. do 16. 4. smluvní mzda Kč 2 200,--, dále pak od 22. 4. do 29. 4. smluvní mzda opět Kč 2 200, -. Bude zaměstnanec účasten nemocenského pojištění? Zaměstnanec bude účasten v tomto měsíci nemocenského pojištění, neboť sice zaměstnání netrvalo více než 14 kalendářních dnů, avšak součet obou částek překročil hranici rozhodného příjmu tj. Kč 2 500,-- pro posouzení vzniku účasti na pojištění. V : Pojištění při zaměstnání malého rozsahu: Zaměstnání malého rozsahu je podle ust. 7 Zákona o nemocenském pojištění zaměstnání, kdy je splněna podmínka trvání zaměstnání více než 14 kalendářních dnů, avšak sjednaná částka započitatelného příjmu je nižší než rozhodný příjem nebo dokonce započitatelný příjem nebyl sjednán vůbec. Při výkonu práce malého rozsahu je zaměstnanec účasten na pojištění jen v těch měsících, kdy jeho zúčtovaný příjem dosáhne alespoň rozhodné výše tj. alespoň Kč 2 500,-.
~ 11 ~ Započitatelný příjem zúčtovaný až po skončení zaměstnání malého rozsahu se považuje pro účely pojištění za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž toto zaměstnání skončilo. Příklad č. 19: Zaměstnání malého rozsahu, pracovní poměr: Zaměstnavatel uzavřel pracovní poměr na dobu neurčitou na výkon práce uklízečky s rozsahem tři dny v týdnu po 2 hodinách denně. Její měsíční mzda činila Kč 2 400,-. V měsíci lednu ji zaměstnavatel zúčtoval mzdu ve výši Kč 2 400,-. V měsíci únoru uklízela po malířích a zaměstnavatel ji zúčtoval ještě navíc odměnu Kč 1 000,-. Její měsíční mzda tak v měsíci únoru činila Kč 3 400,-. Jak to bude s jejím pojištěním? Zaměstnankyně bude účastna důchodové a nemocenského pojištění poprvé až od měsíce února tj. kdy dosáhne rozhodného příjmu pro vznik účasti na pojištění. Zaměstnavatel zaměstnance přihlásí od prvního dne započetí s výkonem práce, a na přihlášce k nemocenskému pojištění uvede skutečnost, že se jedná o zaměstnání malého rozsahu. Příklad č. 20: Zaměstnání malého rozsahu u dohody o pracovní činnosti: Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnance dohodu o pracovní činnosti na dobu jednoho kalendářního roku tj. roku 2013, s výkonem práce podle potřeby. Předem dohodnutá odměna činila Kč 100,-- / hodina. Zaměstnanec dosahoval následující odměny: V lednu Kč 2 000,-. V únoru Kč 2 400,-. V březnu Kč 2 500,-. V dubnu Kč 3 500,-. Od května do prosince činila jeho odměna pravidelně Kč 2 400,- měsíčně. V jakých měsících bude účasten pojištění? Zaměstnanec je poprvé účasten důchodového a nemocenského pojištění v měsíci březnu kdy odměna dosáhla výše Kč 2 500,- a podruhé v měsíci dubnu, kdy odměna dosáhla Kč 3 500,-. V ostatních měsících zúčtovaná odměna dosáhla pod částku rozhodného příjmu pro posouzení vzniku účasti na nemocenském pojištění tj. Kč 2 500,-. Příklad č. 21: Zaměstnání malého rozsahu, pracovní poměr. Příjem po skončení zaměstnání Zaměstnanec pracoval v pracovním poměru jako uklízeč kanceláří od 1. 1. do 30.6. Jeho rozsah pracovní doby byl pondělí pátek 1 hodina denně. Mzda za výkon této práce činila Kč 2 000,- měsíčně. Jedná se o zaměstnání malého
~ 12 ~ rozsahu. Zaměstnavatel mu v měsíci srpnu tj. po skončení zaměstnání zúčtoval dodatečně náhradu mzdy za nevyčerpanou dovolenou ve výši Kč 650,-. Jak to bude s jeho účastí na pojištění? Jak z uvedeného příkladu jasně vyplývá, zaměstnanec bude dodatečně účasten důchodového a nemocenského pojištění jen za poslední měsíc trvání pracovního poměru, neboť dodatečně zúčtovaný příjem náhrada mzdy za dovolenou ve výši Kč 650,- se musí započítat k poslednímu zúčtovanému příjmu za měsíc červen tj. Kč 2 000,-. Součet těchto částek pak převýšil rozhodný příjem pro posouzení vzniku účasti na pojištění tj. Kč 2 500,-. Příklad č. 22) Zaměstnanec a souběžný výkon práce malého rozsahu : Zaměstnanec vykonává práce na základě klasického pracovního poměru. Dále s týmž zaměstnavatelem si sjednal dohodu o pracovní činnosti na práce podle potřeby s hodinovou odměnou Kč 100,-/hod. Budou se všechny příjmy sčítat do jednoho, a nebo se budou tyto pracovněprávní vztahy posuzovat každý zvlášť? Zde musí zaměstnavatel posuzovat každý pojistný poměr samostatně a to zvlášť pojistný poměr z titulu zaměstnání a dále zaměstnání malého rozsahu z DPČ tak jak uvedeno v předchozích příkladech. VI: Pojištění zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce: Od roku 2012 je účasten podle 7a) Zákona o nemocenském pojištění zaměstnanec činný na základě dohody o provedení práce pokud splňují podmínku výkonu práce na území České republiky a byl jim zúčtován započitatelný příjem v částce vyšší než Kč 10 000-. Zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce jsou účastni pojištění jen v těch kalendářních měsících po dobu trvání této dohody, do nichž jim byl zúčtován započitatelný příjem ve shora uvedené výši. Pojištění vzniká zaměstnanci dnem, ve kterém poprvé po uzavření dohody o provedení práce začal konat sjednanou práci, a zaniká dnem, jimž uplynula doba, na kterou byla tato dohoda sjednána. Zaměstnanec činný na základě dohody o provedení práce je účasten pojištění též, jestliže vykonával v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více dohod o provedení práce a úhrn započitatelných
~ 13 ~ příjmů z těchto dohod dosáhl v kalendářním měsíci aspoň částku uvedenou v prvním odstavci. Komentář ke shora uvedenému: Jak z uvedeného vyplývá, podmínky vzniku účasti na nemocenském pojištění se u dohody o provedení práce sledují zcela odlišně od posuzování vzniku účasti na nemocenském pojištění ostatních poplatníků pojistného. Znamená to, že u dohody o provedení práce není rozhodující, zda dohoda trvá déle než 14 dnů, zda se jedná o malý rozsah. Hlavním kritériem pro posouzení vzniku účasti na nemocenském pojištění je měsíční zúčtovaná částka, tj. částka vyšší Kč 10 000,- tj. alespoň Kč 10 001,-.
~ 14 ~ Ochranná lhůta: Rok 2013 - Ochranná lhůta. Ochranná lhůta činí 7 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění, pokud však pojištění trvalo kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik dnů, kolik dnů pojištění trvalo. 15 odst. 1. Zákona 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění. Ochranná lhůta činí u žen, jejichž pojištění zaniklo v době těhotenství, 180 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění. 15 odst. 2. Zákona 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění Ochranná lhůta neplyne ze zaměstnání poživateli: starobního nebo invalidního důchodu III. stupně, ze zaměstnání malého rozsahu, ze zaměstnání zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce, z dalšího zaměstnání sjednaného jen na dobu dovolené v jiném zaměstnání, ze zaměstnání, které sjednal pojištěnec, který je žákem nebo studentem, pokud doba zaměstnání spadá výlučně do období školních prázdnin nebo prázdnin. 15 odst. 4. písm. a) Zákona 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění. Podpůrčí doba: Podpůrčí doba začíná 15. kalendářním dnem resp. 22. kal. dnem trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo 15. kalendářním dnem resp. 22. kal. dnem n a ř í z e n é karantény a končí dnem, jímž končí dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa, pokud nárok na nemocenské trvá až do tohoto dne, podpůrčí doba však trvá nejdéle 380 kalendářních dnů, ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény. Vznikl-li nárok na nemocenské z důvodu dočasné pracovní neschopnosti, započítávají se do podpůrčí doby předchozí pracovní neschopnosti pokud spadají do období 380 kalendářních dnů před vznikem dočasné pracovní neschopnosti. Tato období se nezapočtou pouze: jestli-že zaměstnání - pojištěná činnost trvala aspoň 190 kal. dnů od skončení poslední dočasné pracovní neschopnosti. Do podpůrčí doby se započtou i dny pracovní neschopnosti vzniklé pro pracovní úraz nemoc z povolání. 26 odst. 1. a 2. Zákona 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění.
~ 15 ~ Prodloužení podpůrčí doby nad 380 dnů: Po vyčerpání podpůrčí doby může příslušní OSSZ na žádost práce neschopného prodloužit poskytování nemocenského a to nejdéle po dobu 350 kalendářních dnů od uplynutí podpůrčí doby podle shora uvedeného 26. Prodloužená podpůrčí doba nemůže být delší než 2 roky 380 + 350 dnů. Pokud by správa sociálního zabezpečení nepovolila toto prodloužení podpůrčí doby a zaměstnanci dál trvá pracovní neschopnost měl by si pojištěnec požádat o přiznání invalidního důchodu. 27 Zákona 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění. Podpůrčí doba u poživatelů starobního a invalidního důchodu III. stupně. Z důvodu prodloužení období poskytování náhrady mzdy o 7 kal. dnů se zkracuje podpůrčí doba pro poskytování nemocenského u poživatelů starobního a invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně. Poživatelům těchto důchodů náleží nemocenské pro rok 1. 1. 2013 po dobu nejvýše 63 kalendářních dnů, nejdéle však do dne, jímž skončilo zaměstnání. Tato podpůrčí doba tak běží až po vyčerpání prvních 21 dnech trvání pracovní neschopnosti. 28 odst. 1 Zákona o nemocenském pojištění. Poznámka: Na rozdíl od předešlého výkladu u obecné podpůrčí doby a jejího zápočtu bude podpůrčí doba u shora uvedených poživatelů důchodu počítána vždy od 22. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti a bude činit nejvýše 63 kalendářních dnů při jedné nebo více pracovních neschopností v jednom kalendářním roce, nebo trvání pracovního poměru ( pojištění ). Doba, kdy bude poskytována náhrada v nemoci pak náleží vždy a nezapočte se do uvedené podpůrčí doby. Z uvedeného vyplývá, že omezení podpůrčí dob 63 kalendářních dnů vyčerpání nemocenského, nemá vliv na výplatu náhrady v nemoci za prvních 21 dní (dočasné pracovní neschopnosti) a to i tehdy, kdy bude již vyčerpána podpůrčí doba nemocenského. Rozhodné období pro zjištění denního vyměřovacího základ : Pojem rozhodné období je zakotven v ustanovení 18 Zákon a o nemocenském pojištění. Obecně řečeno je to období ve kterém zjišťujeme započitatelný výdělek pro stanovení denního vyměřovacího základu. Tento denní vyměřovací základ pak je základem pro výpočet dávek nemocenského pojištění. Pro stanovení tohoto denního vyměřovacího základu vycházíme z několika variant rozhodného období:
~ 16 ~ Varianta 1: Rozhodným obdobím je období 12. kalendářních měsíců, které předchází vzniku sociální události. Varianta č. 2: Sociální událost nastala v době, kdy zaměstnanec neměl v rozhodném období 12. měsíců. V tomto případě je rozhodným obdobím doba od vzniku pojištění do posledního zúčtovaného měsíce, který předchází měsíci, ve kterém nastala sociální událost. Varianta č. 3: Jestliže sociální událost nastala v kalendářním měsíci, v němž vzniklo pojištění zaměstnance, je rozhodným obdobím období, od vzniku pojištění zaměstnance do konce tohoto kalendářního měsíce. Varianta č. 4: Jestliže v rozhodném období nemá zaměstnanec vyměřovací základ, nebo není-li v tomto rozhodném období alespoň 7 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ, považuje se za denní vyměřovací základ jedna třicetina započitatelného příjmu, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl v kalendářním měsíci, v němž vznikla sociální událost. Jde-li o zaměstnání malého rozsahu, považuje se v tomto případě za denní vyměřovací základ jedna třicetina vyměřovacího základu zaměstnance dosaženého v kalendářním měsíci, v němž vznikla sociální událost. ( viz. ust. 19 odst. 6 Zákona o nemocenském pojištění). Varianta č. 5: Nemá-li zaměstnanec v rozhodném období vyměřovací základ, nebo není-li v rozhodném období alespoň 7 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ je rozhodným obdobím první předchozí kalendářní rok, v němž byl dosažen započitatelný příjem a je v něm alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ. Varianta č. 6: Nastane-li u zaměstnance sociální událost po skončení pracovní poměru (účasti na nemocenském pojištění), v ochranné lhůtě bude rozhodné období do posledního
~ 17 ~ zúčtovaného měsíce, ve kterém skončilo zaměstnání (účast na nemocenském pojištění). Vyloučené dny: Tak, jak bylo popsáno rozhodné období, ve kterém zjišťujeme započitatelný výdělek se tento započitatelný výdělek (vyměřovací základ ) dělí počtem kalendářních dnů v tomto rozhodném období (viz. odkaz na ustanovení 18 odst. 7 Zákona o nemocenském pojištění). Za vyloučené dny se považují dny (odečítají se z kalendářních dnů ): Kalendářní dny omluvené nepřítomnosti zaměstnance v práci, za které zaměstnanci nenáleží náhrada příjmu ( např. překážky v práci dle nařízení vlády 590/2006, kdy zaměstnanci náleží náhrada jen po část zákonných dnů, a po zbytek má volno za, které mu náhrada již nenáleží, dny rodičovské dovolené, dny potřeby ošetřování člena rodiny po uplynutí doby, za kterou ošetřovné náleží ). Kalendářní dny dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, náleží zaměstnanci náhrada mzdy, platu nebo odměny v období prvních 14 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény pro rok 2010.!! Od roku 2011 je vyloučená doba prvních 21 dnů dočasné pracovní neschopnosti!! Kalendářní dny, za které bylo zaměstnanci vypláceno nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství nebo ošetřovné. Za vyloučené dny se nepovažují dny ( neodečítají se z kalendářních dnů): Dny za které náleží náhrada mzdy, platu nebo odměny. Dny pracovní neschopnosti, kterou si zaměstnanec přivodil v ú m y s l u vylákat náhradu při dočasné pracovní neschopnosti za prvních 14 kalendářních dní a nemocenské od 15 kalendářního dne trvání pracovní neschopnosti.
~ 18 ~ Třetí díl je zaměřen na vysvětlení problematiky nároku a poskytování jednotlivých druhů dávek nemocenského pojištění tj. nemocenského, peněžité pomoci v mateřství, ošetřovného a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství. Samozřejmostí bude tak, jako v předchozích dílech řada příkladů výpočtů jednotlivých dávek. Část I. - Obecné podmínky nároku na dávky a jejich výplatu: Jak uvedeno v 14 Zákona o nemocenském pojištění vzniká nárok na dávku, jestliže jsou splněny všechny podmínky pro jejich přiznání, tj. trvá-li v den vzniku nároku na dávku účast na nemocenském pojištění, nebo sice již účast netrvá, avšak sociální událost vznikla v ochranné lhůtě, ( ochranná lhůta byla vysvětlena v II. díle e-semináře ). Z titulu ochranné lhůty vzniká nárok jen na dva druhy dávek a to na nemocenské (pokud doba trvání pracovní neschopnosti je více než 21 dnů, a na peněžitou pomoc v mateřství ). Pojištěnec nemá podle 16 nárok na výplatu nemocenského, peněžité pomoci v mateřství a ošetřovného za dobu, po kterou: vykonává v pojištěné činnosti, ze které tyto dávky náleží, práci nebo osobně vykonává samostatnou výdělečnou činnost, mu náleží podle zákona o vojácích z povolání ze jejich zaměstnání, z něhož tyto dávky náleží, nadále započitatelný příjem, je ve vazbě, jde-li o dávky, na které vznikl nárok před vzetím do vazby, vykonává trest odnětí svobody nebo zabezpečovací detence. S odkazem na ustanovení 17 náleží dávky za kalendářní dny. Výše dávky se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Má-li zaměstnanec za kalendářní den, v němž vznikl nárok na dávku, nebo v němž nárok na dávku zanikl, nárok na započitatelný příjem za část pracovní doby, náleží mu dávka za kalendářní den v poměrné výši, která se určí jako poměrný díl připadající na tu část pracovní doby, za kterou mu nenáleží započitatelný příjem. Dávky nemocenského pojištění se stanovují z denního vyměřovacího, který se stanoví z rozhodného období, ve kterém se zjistí započitatelný výdělek. (Podrobně o rozhodném období a výpočtu denního vyměřovacího základu je pojednáno v II. díle e-semináře). Část II. - Nemocenské a podmínky uplatnění nároku na nemocenské: S odkazem na 23 má nárok na nemocenské pojištěnec, který byl uznán dočasně práce neschopným, nebo kterému byla nařízena karanténa, trvá-li dočasná pracovní neschopnost déle než 21 kalendářních dnů. ( Za prvních 21 dnů pracovní neschopnosti vyplácí s odkazem na 192 Zákoníku práce náhradu mzdy. O náhradě mzdy bude pojednáno v závěrečném IV. díle e-semináře).
~ 19 ~ Nárok na nemocenské nemá pojištěnec: který si úmyslně přivodil dočasnou pracovní neschopnost, kterému v době dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény vznikl nárok na výplatu starobního důchodu, pokud pojištěná činnost skončila přede dnem, od něhož mu vznikl nárok na výplatu starobního důchodu. V tomto případě zaniká nárok na nemocenské posledním dnem přede dnem, od něhož mu vznikl nárok na výplatu starobního důchodu, u něhož vznikla dočasná pracovní neschopnost nebo byla nařízena karanténa v době útěku z místa vazby nebo v době útěku odsouzeného z místa výkonu trestu odnětí svobody. Podpůrčí doba poskytování nemocenského: Podpůrčí doba pro výplatu nemocenského je podrobně popsána v druhé části video semináře. Jen připomínám, že podpůrčí doba činí 380 kalendářních dnů. U poživatele starobního důchodu a invalidního důchodu III. stupně činí podpůrčí doba pro výplatu nemocenského 63 kalendářních dnů. Uplatňování nároku na nemocenské a na jeho výplatu: V této části se zaměříme na podmínky, které musí splnit žadatel (dočasně práce neschopný) v případě uplatňování nároku na nemocenské. Jak již bylo uvedeno nárok na nemocenské má každý pojištěnec: kterému trvá pojištění, nebo sociální událost (dočasná pracovní neschopnost) vznikla v době, kdy mu plyne ochranná lhůta (7. kalendářních dnů po skončení pojištění), a jeho pracovní neschopnost trvá více než 21 kalendářních dnů, jeho nemoc mu zakládá pracovní neschopnost (ošetřující lékař rozhodne o dočasné pracovní neschopnosti) a zaměstnanec (pojištěnec) nebo bývalý zaměstnanec (pojištěnec) uplatňuje nárok na předepsaných tiskopisech a včas. Nárok na výplatu nemocenského zaniká uplynutím 3 let ode dne, za který nemocenské nebo jeho část náleží. (odkaz na 46 Zákona o nemocenském pojištění). nárok na nemocenské uplatňuje u svého zaměstnavatele, nebo bývalého zaměstnavatele a to na předepsaných tiskopisech (viz. níže). Současný soubor tiskopisů o vzniku, trvání a zániku nároku na nemocenské nebo karantény obsahuje pět dílů:
~ 20 ~ Díl I. - Hlášení OSSZ o vzniku dočasné pracovní neschopnosti: Díl I. slouží jako informační list pro místně příslušnou správu sociálního zabezpečení ( podle místa výkonu práce lékaře). Lékař je tento díl povinen poslat nejpozději do 3. pracovních dnů ode dne, kdy rozhodnutí o vzniku pracovní neschopnosti vydal, a to tzv. e - podáním. Díl II. - Průkaz práce neschopného pojištěnce a hlášení OSSZ o ukončení dočasné pracovní neschopnosti: Tento díl předává ošetřující lékař dočasně práce neschopnému v den, kdy rozhodne o jeho dočasné pracovní neschopnosti. Díl II. má pak práce neschopný po celou dobu nemoci u sebe a prokazuje se s tímto dílem při pravidelných kontrolách zdravotního stavu a pracovníkům správy sociálního zabezpečení, v případech, kdy je u něj provedena kontrola dodržování léčebného režimu. Po ukončení pracovní neschopnosti pak díl II. odevzdá ošetřujícímu lékaři a ten ho zašle ve shora uvedeném termínu na místně příslušnou OSSZ. Díl III. - Hlášení zaměstnavateli o vzniku dočasné pracovní neschopnosti: Tak jako díl II. předá ošetřující lékař dočasně práce neschopnému při vzniku pracovní neschopnosti i díl č. III, s tím rozdílem, že díl č. III je zaměstnanec (práce neschopný) povinen neprodleně předat svému zaměstnavateli. Díl III. slouží nejen jako doklad o překážce v práci na straně zaměstnance, ale také jako doklad (žádost) o náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti za prvních 21 dnů viz. odkaz na 192 Zákoníku práce. Znamená to, že tento díl si zaměstnavatel ponechá a nikam neodesílá. Díl IV. - Žádost o nemocenské: Tento díl předá ošetřující lékař dočasně práce neschopnému jen v případě, že jeho nemoc je delší než 21 kalendářních dnů, neboť nárok na výplatu nemocenského vzniká až od 22. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti. Díl č. IV předá práce neschopný svému zaměstnavateli, spolu s dokladem Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény lístkem na peníze. (Pokud se jedná o bývalého zaměstnance, je tento postup stejný, s tím rozdílem, že bývalému zaměstnanci nenáleží výplata náhrady mzdy při dočasné pracovní
~ 21 ~ neschopnosti z důvodu, že mu již netrvá účast na pojištění). Na tomto díle IV. práce neschopný vyznačí formu, jakou požaduje zasílat výplatu nemocenského a tu buď: a) poštovní přepravou, nebo b) na účet, který uvede na tomto díle. Zaměstnavatel má pak povinnosti překontrolovat údaje uvedené zaměstnancem a neprodleně tento díl č. IV spolu s podkladem na výpočet denní dávky tiskopis Příloha k žádosti o dávky nemocenského pojištění, zaslat na místně příslušnou správu sociálního zabezpečení. Díl V. - Rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti hlášení zaměstnavateli: Díl V. předává ošetřující lékař pojištěnci v den, kdy zjistí, že již není důvod vést pojištěnce ve stavu práce neschopných. Pojištěnec má povinnost díl V. předat svému zaměstnavateli. Zaměstnavatel pak rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti hlášení zaměstnavateli buď: a) neprodleně zašle na příslušnou OSSZ - pokud se jednalo o pracovní neschopnost, která trvala více než 21 dnů a tudíž bylo vypláceno od 22. dne nemocenské, a nebo b) ponechá si tento díl, který připojí k dílu III. Hlášení zaměstnavateli o vzniku dočasné pracovní neschopnosti, pokud pracovní neschopnost trvala pouze 21 kalendářních dnů a zaměstnavatel tak vyplácel pouze náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti. Kromě těchto dílu vydala Česká správa sociálního zabezpečení ještě tiskopis: NÁHRADNÍ HLÁŠENÍ za díl Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti. Tiskopis Náhradní hlášení, použije ošetřující lékař v případě, kdy dojde ke ztrátě nebo znehodnocení předchozích uvedených dílů I. V. Poznámka: V průběhu výplaty nemocenského tj. od 22. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti až do skončení pracovní neschopnosti vystavuje ošetřující lékař pojištěnci (práce neschopnému) již zmíněný tiskopis Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti, karantény ( lístek na peníze ). Tento doklad pak slouží jako likvidní doklad pro výplatu nemocenského. Lístek na peníze zasílá na příslušnou správu sociálního zabezpečení zaměstnavatel zaměstnance (dočasně práce neschopného).
~ 22 ~ Nařízení karantény: Karanténu může nařídit pojištěnci ošetřující lékař nebo příslušný orgán ochrany veřejného zdraví (hygienik). Pokud je takto karanténa nařízena způsob likvidace nemocenského při nařízené karanténě je totožný s pracovní neschopností zaměstnance pojištěnce. Rozdíl je jen v názvu jednotlivých dílů tiskopisu o nařízené karanténě. Pro přehlednost uvádím jen názvy jednotlivých dílů: Díl I. - Oznámení o nařízení karantény Díl II. - Hlášení OSSZ o nařízení karantény Díl III. - Potvrzení o nařízení karantény pro uplatnění nároku na nemocenské Díl IV. - Oznámení o ukončení karantény Díl V - Hlášení OSSZ o ukončení karantény. V průběhu trvání karantény je vystavován ještě tiskopis Potvrzení o nařízené karanténě (lístek na peníze), který slouží k likvidaci nemocenského při karanténě. Část III. - Výše nemocenského: Výše nemocenského za kalendářní den činí 60% denního vyměřovacího základu. Výše nemocenského za kalendářní den činí 50% výše nemocenského stanoveného podle předchozí věty, jestliže si pojištěnec přivodil dočasnou pracovní neschopnost: zaviněnou účastí ve rvačce, kdy rvačkou se zde rozumí vzájemné napadení či fyzický střet dvou nebo více osob, pokud nejde o sebeobranu nebo pomoc napadenému, jako bezprostřední následek opilosti nebo zneužití omamných prostředků nebo psychotropních látek, nebo při spáchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku. Část IV. - Peněžitá pomoc v mateřství podmínky nároku na PPM: Druhou velice významnou dávkou nemocenského pojištění je hned po nemocenském peněžitá pomoc v mateřství. Peněžitá pomoc v mateřství má za úkol finančně zabezpečit po určitou dobu příjemce této dávky, při splnění podmínek na tuto dávku, v souvislosti s těhotenstvím a následnou péčí o narozené dítě, nebo jen s péčí o dítě vlastní, osvojené nebo svěřené do péče nahrazující péči rodičů. PODMÍNKY NÁROKU NA PENEŽITOU POMOC - 32 Zákona o nemocenském pojištění:
~ 23 ~ Na tuto dávku má nárok matka (pojištěnec) nebo pojištěnec - osoba, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů, pojištěnec, jehož matka zemřela nebo pojištěnec, který o dítě pečuje a je otcem nebo manželem ženy, která dítě porodila, pokud matka dítěte nemůže nebo nesmí o dítě pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění, pro které byla uznána dočasně práce neschopnou, pokud splní následující podmínky: U matky pokud dítě porodila (musí se jednat o porod nikoliv o potrat a je vystaven rodný list dítěte), a u pojištěnce osoby, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů pak rozhodnutí příslušného orgánu, nebo u otce nebo manžela ženy, která se nemůže o dítě starat pak doklad o vzniku dočasné pracovní neschopnosti matky, která z tohoto důvodu nemůže nebo nesmí o dítě pečovat. Pokud by se jednalo o situaci, kdy se otec nebo manžel ženy, která dítě porodila dohodnou, že v průběhu peněžité pomoci v mateřství se o péči o dítě vystřídají doloží příslušné OSSZ písemnou dohodu (souhlas matky), že střídající osoba bude o dítě pečovat nejdříve však od počátku 7 týdne po porodu a to na dobu nejméně 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích. Pojištěnec musí splnit další podmínku pro nárok na peněžitou pomoc, pokud je účasten pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc. Pokud je uplatňován nárok na peněžitou pomoc z více pojištění, musí být tato podmínka účasti na nemocenském pojištění splněna v každém z těchto pojištění. Do doby účasti na pojištění pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství podle předchozího odstavce se započítává též: doba studia na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole podle 20-23 Zákona o důchodovém pojištění, doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, pokud byl tento důchod a po odnětí tohoto důchodu vznikla, popřípadě dále trvala pojištění činnost. Naopak do 270 dnů se nezapočítává: doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, doba pobírání důchodu z důchodového pojištění, s výjimkou doby pobírání invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně pokud nárok na PPM vznikne po odnětí tohoto důchodu, doba studia s výjimkou uvedenou v 20-23 Zákona o důchodovém pojištění.
~ 24 ~ Pojištěnec v souvislosti s pobíráním peněžité pomoci nesmí mít příjem ze zaměstnání, ze kterého je mu poskytována tato dávka. Pokud by tomu tak bylo, nevznikl by pojištěnci nárok na dávku za ty dny, kdy vykonával tuto práci. Část V - Nástup a délka podpůrčí doby u peněžité pomoci v mateřství 33-35: NÁSTUP NA PENEŽITOU POMOC 33-35:Nástup na peněžitou pomoc v mateřství si žena určuje sama a to nejdříve 8 týdnů a nejpozději 6 týdnů před pravděpodobným dnem porodu. Pokud si termín v tomto mezidobí neurčí platí vždy povinnost nastoupit na PPM nejpozději 6 týdnů před pravděpodobným dnem porodu. Dnem porodu, pokud k porodu došlo před počátkem podpůrčí doby uvedené v předchozím bodě 1). Dnem převzetí dítěte pojištěncem do péče. DÉLKA PODPŮRČÍ DOBY U PENĚŽITÉ POMOCI V MATEŘSTVÍ: Podpůrčí doba u peněžité pomoci v mateřství činí: 28 týdnů u pojištěnky, která dítě porodila, 37 týdnů u pojištěnky, která porodila zároveň dvě nebo více dětí, 22 týdnů u pojištěnce, který(á) převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů, který pečuje o dítě, jehož matka zemřela, který pečuje o dítě, o něž nemůže nebo nesmí pečovat z vážných zdravotních důvodů, nebo pokud se otec nebo manžel střídá s matkou dítěte nejdříve však od počátku sedmého týdne po porodu, 31 týdnů u pojištěnce, který pečuje zároveň o dvě nebo více dětí s odkazem o péči o dítě ve zvláštních případech, tak jak uvedeno v bodě 3). 14 týdnů u pojištěnky, která porodila, a přestala se o dítě starat po porodu, nebo v průběhu šestinedělí, Jestliže dítě zemřelo před uplynutím podpůrčí doby, končí podpůrčí doba uplynutím 2 týdnů ode dne úmrtí dítěte. Část VI - Přerušení výplaty peněžité pomoci v mateřství 36 ZNP: K přerušení výplaty peněžité pomoci v mateřství tj. kdy se dávka nevyplácí, může dojít: pokud se matka vystřídá z otcem nebo manželem, s nímž uzavřela dohodu, v případech, kdy dítě bylo ze zdravotních důvodů převzato do zdravotnického zařízení lůžkové péče a pojištěnec (matka) vykonává činnost, ze které je peněžitá pomoc poskytována, tam, kde pojištěnec nemůže nebo nesmí o dítě pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění,
~ 25 ~ pro které byl uznán dočasně práce neschopným, a dítě bylo z tohoto důvodu v péči jiné fyzické osoby nebo osoby právnické, za dobu, po kterou pojištěnka o dítě nepečuje a dítě bylo z tohoto důvodu svěřeno do péče poskytovateli zdravotnických služeb nebo zařízení poskytující nepřetržitou péči o tyto děti, pojištěnci za dobu, po kterou bylo dítě v zařízení poskytující nepřetržitou péči o toto dítě z jiných než zdravotních důvodů na straně dítěte nebo pojištěnce. Po skončení důvodů, kdy se peněžitá pomoc přeruší podle shora uvedených důvodů, se dávka dočerpá, a to maximálně: do dosažení 1 roku věku dítěte v případech, kdy matka dítě porodila, nebo matka nemůže nebo nesmí o dítě pečovat ze zdravotních důvodů a nebo, kdy se osoby v peněžité pomoci vystřídají a to nejdříve po uplynutí 6 týdnů po porodu, tj. počátkem 7 týdne po porodu, do doby nejdéle 7 let věku nejdéle do dosažení 7 let a 31 týdnů, pokud se jedná o situace kdy dítě je převzato do péče nahrazující péči rodičů, a nebo pečuje o dítě, jehož matka zemřela. Část VII - Výše peněžité pomoci v mateřství: Výše peněžité pomoci v mateřství za kalendářní den činí 70% denního vyměřovacího základu. Část VIII - Ošetřovné a podmínky nároku na ošetřovné 39 ZNP: Zákon o nemocenském pojištění uvádí tuto dávku, jako dávku, která má sloužit pro potřeby nejnutnější doby ošetřovat nemocného člena rodiny, a nebo o něj pečovat, v případech, kdy osoba, která jinak o dítě pečuje nemůže nebo nesmí ze zdravotních důvodů pečovat. Zákon rozlišuje po této linie několik druhů ošetřování, nebo péče a to: Ošetřování A) dítěte mladšího 10 let pokud toto dítě onemocnělo nebo utrpělo úraz, B) jiného člena domácnosti, jehož zdravotní stav pro nemoc nebo úraz vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou, nebo členky domácnosti, která porodila, pokud její stav vyžaduje bezprostředně po porodu ošetřování jinou fyzickou osobou. Péče o dítě mladší 10 let, neboť A) školské zařízení bylo uzavřeno z nařízení příslušného orgánu z důvodů havárie, karantény při epidemii, nebo jiné nepředvídatelné události, B) dítě nemůže být pro nařízenou karanténu v péči školského zařízení, v jehož denní nebo týdenní péči jinak je, nebo docházet do školy,
~ 26 ~ C) fyzická osoba, která jinak o dítě pečuje onemocněla, utrpěla úraz nebo porodila nebo ji byla nařízena karanténa a proto nemůže o dítě pečovat. PODMÍNKY NÁROKU NA OŠETŘOVNÉ, MOŽNÉ STŘÍDÁNÍ: Jedna z podmínek nároku na ošetřovné je podmínka žití ve společné domácnosti s ošetřovanou osobou. Tato podmínka se nevztahuje na ošetřování nebo péči o osoby mladší 10 let, kdy tyto osoby ošetřuje nebo pečuje jeden z rodičů. Nárok na ošetřovné z důvodu ošetřování dítěte nebo péče o ně nemá fyzická osoba, jestliže jiné osobě je vyplácena na toto dítě peněžitá pomoc v mateřství nebo rodičovský příspěvek, pokud se ovšem nejedná o situaci, kdy tato osoba pobírající PPM ne rodičovský příspěvek onemocněla, a tudíž nemůže o dítě pečovat. Pokud se mezi sebou oprávněné osoby dohodnout, mohou se v případě ošetřování nebo péče o rodinného příslušníka v rámci jednoho případu ošetřování vystřídat a to pouze jednou! NÁROK NA OŠETŘOVNÉ NEMAJÍ TYTO SKUPINY POJIŠTĚNCŮ: příslušníci, zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti a provedení práce, domáčtí pracovníci, dobrovolní pracovníci pečovatelské služby, odsouzení ve výkonu trestu odnětí svobody zařazení do práce, žáci a studenti, zaměstnanci činní na základě tzv. malého rozsahu, zahraniční zaměstnanci, členové kolektivních orgánů právnických osob, nárok na ošetřovné také nemá osoba (pojištěnec), který je v pracovní neschopnosti v době 21 dnů dočasné pracovní neschopnosti. Část IX - Podpůrčí doba u ošetřovného délka poskytování 40 ZNP: Podpůrčí doba u ošetřovného činí nejdéle: 9 kalendářních dnů 16 kalendářních dnů, pokud jde o osamělého pojištěnce, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku. Podpůrčí doba u ošetřovného začíná běžet od prvého dne potřeby ošetřování nebo péče. Pokud má zaměstnanec v den, kdy vznikla potřeba ošetřovat nebo