Dárcovská SMS jako nový nástroj fundraisingu

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Veřejná ekonomika a správa Dárcovská SMS jako nový nástroj fundraisingu Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: Ing. Mgr. Michal Veselý Autorka: Gabriela Pávišová Brno, červen 2006

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra veřejné ekonomie Akademický rok 2005/2006 ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Pro: P Á V I Š O V Á Gabriela Obor: Veřejná ekonomika a správa Studijní směr: Ekonomika a řízení nestátních neziskových organizací Název tématu: Dárcovská SMS jako nový nástroj fundraisingu Název v angličtině: DMS as a new Instrument in Fundraising Zásady pro vypracování Problémová oblast: V roce 2004 připravilo Fórum dárců společně s Asociací mobilních sítí v České republice nový fundraisingový nástroj, tzv. dárcovskou SMS (DMS). Cílem projektu DMS je nabídnout nadacím a dalším neziskovým organizacím možnost získávat jednoduchým způsobem příspěvky od jednotlivců prostřednictvím mobilního telefonu formou SMS zpráv. Do té doby byla možnost využívání SMS zpráv pro fundraising velmi drahá a pro NNO nevýhodná. Do projektu se přihlásilo již několik desítek nadací a jiných organizací. Na konci roku 2004 bude první rok fungování služby hodnocen, tak aby mohl v příštích letech fungovat efektivněji. Cíl práce: Cílem práce je posoudit projekt dárcovské DMS z hlediska jeho efektivnosti, možnosti využití pro jednotlivé typy projektů a jeho posouzení z hlediska daňových relevantních faktorů. Postup a použité metody: Analýza fungování projektu dárcovské SMS v roce 2004. Posouzení projektu z hlediska výše uvedených faktorů. Komparace vybraných konkrétních projektů dárcovské sms, zhodnocení faktorů jejich úspěchu či neúspěchu v roce 2004, využití marketingových nástrojů a efektivnosti vložených investic. Syntéza poznatků a navržení změn fungování projektu dárcovské sms v dalších letech. 2

Rozsah grafických prací: Rozsah práce bez příloh: cca 10 tabulek a grafů 35-40 stran Seznam odborné literatury: www.darcovskasms.cz www.donorsforum.cz www.fundraising.cz Zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách Zákon č. 235/2004 Sb.o DPH Norton M: Praktický průvodce fundraisingem pro neziskové organizace, Výběr a doplnění vztahující se k českým podmínkám Vosmíková H., Nadace VIA, Praha, 2003 Vedoucí bakalářské práce: Ing. Mgr. Michal Veselý Datum zadání bakalářské práce: 3.12.2004 Datum odevzdání bakalářské práce: 3.6.2005 V Brně dne 3.12.2004 3

Jméno a příjmení autorky: Název bakalářské práce: Název v angličtině: Katedra: Vedoucí bakalářské práce: Gabriela Pávišová Dárcovská SMS nový nástroj fundraisingu DMS as a new Instrument in fundraising Veřejné ekonomie Ing. Mgr. Michal Veselý Rok obhajoby: 2006 Anotace v češtině Bakalářská práce s názvem Dárcovská SMS nový nástroj fundraisingu se zabývá úspěšností projektu DMS, který zastřešuje občanské sdružení Fórum dárců. První část práce je věnována fundraisingu a legislativnímu zakotvení veřejných sbírek v České republice. Druhá část práce je zaměřena na analýzu dárcovských SMS a její vývoj z hlediska daňového zatížení. V poslední části práce jsou uvedena získaná ocenění za projekt DMS. Anotace v angličtině The aim of my bachelor work called Donation SMS a new instrument of fundraising is a success of Fórum dárců civil association s DMS project. First part is focused on fundraising and Czech public donation legislation. Second part is focused on analyzing of donation SMS and their tax charge progress. Final part contains both possible factors to make DMS project more effective and list of achieved awards for this project. Klíčová slova v češtině: nestátní neziskové organizace, veřejná sbírka, fundraising, dárcovská SMS, daň z přidané hodnoty Klíčová slova v angličtině: non-governmental non-profit organisation, public colection, fundraising, Donors message service, value added tax 4

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Dárcovská SMS - jako nový nástroj fundraisingu vypracovala samostatně pod vedením Ing. Mgr. Michala Veselého a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje. V Brně dne 26. června 2006 vlastnoruční podpis autora 5

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala svému vedoucímu bakalářské práce panu Ing. Mgr. Michalovi Veselému za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce. Těmito slovy dále děkuji paní Veronice Brůhové z občanského sdružení Fórum dárců, která mi poskytla potřebné informace. 6

Úvod... 8 1 Legislativa veřejných sbírek... 9 1.1 Osoby oprávněné konat veřejnou sbírku... 9 1.2 Oznámení konání sbírky... 10 1.3 Zahájení a průběh sbírky... 11 1.4 Způsoby konání veřejných sbírek... 11 1.5 Zánik účelu sbírky... 12 1.6 Kontrola a dozor konání veřejných sbírek... 12 1.7 Pokuty při nedodržení zákonem stanovených podmínek... 13 2 Fundraising... 15 2.1 Metody fundraisingu... 16 3 Projekt Dárcovská SMS... 18 3.1 Podmínky pro registraci NO pro projekt DMS... 20 3.2 Historicky první odeslaná DMS... 20 3.3 DMS na dobročinné účely... 22 3.3.1 DMS ASIE... 22 3.3.2 DMS TATRY... 23 3.4 Různorodost projektu DMS... 24 3.4.1 Projekty na pomoc handicapovaným dětem... 25 3.4.2 Projekty ekologických organizací... 27 3.4.3 Podpora organizacím na pomoc uprchlíkům... 28 3.5 Jednotlivé formy dárcovství... 30 4 Vývoj DPH u dárcovských SMS... 31 5 Dva roky projektu DMS... 32 5.1 Dárcovské SMS v zahraničí... 32 6 Zlepšení fungování projektu DMS... 33 7 Závěr... 34 Seznam tabulek a grafů... 35 Seznam příloh... 36 Seznam použité literatury:... 43 7

Úvod Hlavním motivem vzniku projektu dárcovské SMS byl především nedostatek finančních zdrojů pro neziskové organizace. Od počátku 90. let se totiž dotace pro neziskový sektor stále snižovaly. Proto se hledaly nové formy dárcovství. Až prostřednictvím DMS se podařilo zrealizovat standardní a průhledný systém, který funguje za nekomerčních podmínek a jasných pravidel pro všechny nestátní neziskové organizace i dárce. Spojil se svět tří zájmů. Na jedné straně nestátní neziskové organizace, které potřebují finanční podporu, na druhé straně mobilní operátoři jako zástupci komerční sféry a sféra široké veřejnosti, která by chtěla přispět, ale neví jak. Počátky dárcovských SMS sahají až do roku 2002, kdy se už v průběhu prvních dnů po povodních začalo pomocí služby SMS přispívat na konta neziskových organizací. Onoho roku to bylo u nás poprvé co se služba SMS začala používat i k jinému účelu než byla původně stvořena tj. posílání krátkých textových zpráv (odsud také ona anglická zkratka SMS Short Message Service). Tehdejší systém však byl oproti nynější DMS odlišný zejména technickou formou. Každý mobilní operátor měl totiž nejen jiné číslo na které se posílala tato SMS, ale především různou výši poplatků za tuto službu u toho kterého operátora. Uběhly skoro dva roky, než se tato forma přispívání vyvinula do nynější podoby DMS. Tehdy, psal se duben roku 2004, u příležitosti konaní veřejné sbírky Pomozte dětem! vysílané Českou televizí, byla poprvé spuštěna služba DMS v takové podobě jakou ji známe dnes. Tato práce si klade za cíl posouzení projektu dárcovské DMS z hlediska vyhodnocení fungování služby. Pro tyto účely se jako nejvhodnější zdroj primárních informací stala nezisková organizace Fórum dárců, jelikož celý projekt zaštiťuje. Nejdůležitější informace spojené s tímto projektem jsem získala díky konzultacím s paní Veronikou Brůhovou, která je hlavní koordinátor projektu DMS. Veškeré další informace potřebné k vypracování této práce jsem získávala především na Internetu z veřejně dostupných informačních zdrojů a také z odborné literatury věnované tomuto tématu. Předpokládám, že analýzou všech těchto dostupných informací dojde k potvrzení hypotézy, která je současně sloganem projektu: Podpořit dobrou věc už nemůže být snadnější. V první části se zaměřím na objasnění legislativního prostředí a uvedu fundraisingové metody pořádání sbírek, které vedou ke zlepšení postavení a zviditelnění nestátních neziskových organizací. V další části se zaměřím na konkrétní projekty DMS dle cílových skupin, prostřednictvím kterých je veřejností přispíváno na konkrétní účely. A uvedu vývoj DPH u dárcovské SMS od roku 2002 do současnosti. Do systému DMS je aktuálně zapojeno 39 neziskových organizací s různým zaměřením. Některé pomáhají fyzicky nebo mentálně postiženým, uprchlíkům nebo lidem bez domova, jiné se věnují problematice ekologické, humanitární, dodržování lidských práv, obnově poničených kulturních památek a dalším veřejně prospěšným věcem. Jednoznačně největší podíl takto získaných finančních prostředků však putuje na pomoc postiženým dětem. 8

1 Legislativa veřejných sbírek Veřejné sbírky upravuje zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Veřejnou sbírkou rozumíme získávání a shromažďování dobrovolných peněžních příspěvků od neurčeného okruhu přispěvatelů pro předem stanovený veřejně prospěšný účel, zejména humanitární nebo charitativní, rozvoj vzdělávání, tělovýchovy a sportu nebo ochrana kulturních památek, tradic nebo životního prostředí. Pro rozlišení, co už je veřejnou sbírkou, je rozhodující právě onen předem neurčený okruh přispěvatelů. Za sbírku se nepovažuje: a) shromažďování finančních prostředků, které konají politické strany nebo politické hnutí, spolky, společnosti, svazy, hnutí a jiná občanská sdružení, jakož i odborové organizace, registrované podle zvláštních předpisů (zákon č. 83/1990 Sb., zákon č. 424/1991 Sb.) mezi svými členy za účelem dosažení prostředků k plnění svých úkolů. b) Shromažďování finančních prostředků církvemi a náboženskými společnostmi, registrovanými podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 308/1991 Sb.), k církevním a náboženským účelům, pokud koná v kostelech, modlitebnách a jiných místech k tomu určených k provádění náboženských úkonů, bohoslužeb a obřadů rovněž není považováno za konání veřejné sbírky. 1 Sbírku nelze pořádat, je-li její účel v rozporu s bezpečností státu, ochranou veřejného pořádku, ochrannou majetku nebo ochranou práv a svobod druhých. 1.1 Osoby oprávněné konat veřejnou sbírku Sbírku je oprávněna konat pouze právnická osoba. Právnickou osobou se rozumí obec, kraj nebo ostatní právnické osoby, které mají sídlo na území České republiky. Právnická osoba při oznámení o konání sbírky musí čestně prohlásit, že: nevstoupila do likvidace, nebyl na ni prohlášen konkurz, nebylo zahájeno vyrovnávací řízení, nebyl zamítnut návrh na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku, nebyla na ni vyhlášena nucená správa. Právnická osoba je dále povinna doložit: doklad o své existenci (originál nebo ověřená kopie výpisu z obchodního nebo jiného zákonem stanoveného rejstříku ne starší devadesáti dnů), potvrzení příslušných orgánů v místě svého sídla, že nemá splatný daňový nedoplatek, nemá splatný nedoplatek na pojistném a na penále na sociálním zabezpečení a na příspěvku na sociální politiku zaměstnanosti, nemá splatný nedoplatek na pojistném a na penále na veřejném zdravotním pojištění, výroční zprávu, finanční zprávu za období alespoň dvou let. 1 2 zákona č. 117/2001 Sb. 9

Oprávnění jednat ve věcech veřejných sbírek má statutární orgán právnické osoby nebo jeho členové, v případě obce má toto právo starosta. Pokud právnická osoba pověří jinou osobu k jednání ve věcech veřejné sbírky, musí tato osoba prokázat svoji bezúhonnost originálem nebo ověřenou kopií výpisu z rejstříku trestů ne starší jednoho měsíce a čestným prohlášením, že proti ní není vedeno trestní stíhání. Prováděním sbírky nelze pověřit fyzickou osobu mladší 15 let a fyzickou osobu, která byla rozhodnutím soudu zbavena způsobilosti k právním úkonům nebo jejich způsobilost k právním úkonům byla rozhodnutím soudu omezena. V případě, že výtěžek sbírky má být použit v zahraničí, je nutné při oznámení konání sbírky doložit souhlas Ministerstva zahraničních věcí. Ministerstvo zahraničních věcí posuzuje použití výtěžku sbírky v zahraničí z hlediska zahraničně politických zájmů České republiky a přijatých mezinárodních závazků, kterými je Česká republika vázána. 1.2 Oznámení konání sbírky Oznámit veřejnou sbírku, dle zákona č. 117/2001 Sb., je právnická osoba či obec povinna písemně příslušnému krajskému úřadu (Magistrátu hlavního města Prahy), dle sídla svého působení. Úřad musí oznámení obdržet nejméně třicet dnů přede dnem zahájení sbírky. Poté úřad osvědčí právnické osobě, která konání sbírky oznámila, datum přijetí oznámení konání sbírky. Osvědčení musí být oznamovateli doručeno do vlastních rukou nejpozději před uplynutím třicátého dne ode dne přijetí oznámení. Ve stejném termínu příslušný krajský úřad zveřejní osvědčení na své úřední desce. Dnem doručení osvědčení je třetí den po jeho zveřejnění. V souladu s ustanovením 5 zákona č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů, předloží právnická osoba, která hodlá sbírku konat oznámení o konání veřejné sbírky obsahující tyto údaje: a) účel sbírky, b) území, na němž se sbírka bude konat, c) datum zahájení a ukončení sbírky, d) způsob provádění sbírky, e) název a adresu banky nebo její pobočky, na níž je zřízen bankovní účet ke shromažďování příspěvků, f) podmínky pro otevření a zjištění obsahu pokladniček, g) určení výše příspěvku při prodeji předmětů nebo určení výše příspěvku na vstupenkách, h) číslo pronajaté telefonní linky určené k získávání příspěvků, i) navrhnout na jaký účel získané prostředky budou využity. 2 Právnická osoba je povinna nejpozději do 5 pracovních dnů oznámit příslušnému krajskému úřadu každou změnu údajů uvedených v oznámení nebo přiložených dokladech. 2 Informační server Hlavního města Prahy [online], [cit. 2005-06-08]. Dostupný na WWW <http://www.prahaměsto.cz/(5et4n12vsqnrqx45omruqryy)/default.aspx?id=3312&ido=5246&sh=-1140860808>. 10

1.3 Zahájení a průběh sbírky Nerozhodne-li úřad, že sbírku nelze konat (např. z důvodu, že nebyly doloženy všechny podklady, sbírka je v rozporu se zákonem apod.), sbírka může být propagována a její konání zahájeno nejdříve dnem následujícím po uplynutí třicátého dne uvedeného v osvědčení o přijetí oznámení. Sbírka však musí být zahájena nejpozději do sto dvaceti dnů ode dne oznámení sbírky úřadu. Pokud sbírka není ve sto dvaceti denní lhůtě zahájena, nelze ji již konat. Z velmi vážných důvodů, je možné navrhovanou sbírku zahájit i v lhůtě kratší než třicet dnů od přijetí oznámení. Krajský úřad tyto důvody přezkoumá bez zbytečného odkladu a den zahájení sbírky stanoví svým rozhodnutím, které zveřejní a doručí obdobně jako je uvedeno výše. Za velmi vážné důvody se považují: zmírnění následků ozbrojeného konfliktu, zmírnění následků živelné pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie, záchrana zdraví nebo života osoby. 3 např. Nadace Partnerství zaregistrovala sbírku Člověk a krajina, která umožňuje rychlou reakci na přírodní katastrofy. Veřejná sbírka byla oznámena krajskému úřadu Jihomoravského kraje dne 7.7.2004. Krajský úřad ji zaregistroval pod číslem jednacím JMK 22374/2004 OPO a vydal rozhodnutí dne 12. 7. 2004 o dni zahájení veřejné sbírky k 16. 7. 2004. Účel sbírky: humanitární a charitativní pomoc občanům, obcím a neziskovým organizacím postiženým přírodními katastrofami a zhoršenými ekologickými podmínkami při obnově jejich životního prostředí, majetku a infrastruktury.. Na toto povolení u krajského úřadu je možno podporovat různé sbírky dle daného rozhodnutí např. sbírky na povodně, Tatry, Asii. 1.4 Způsoby konání veřejných sbírek Veřejné sbírky se mohou konat těmito způsoby: shromažďováním příspěvků na zvláštním bankovním účtu, zřízeném pro tento účel, sběracími listinami, pokladničkami v místech určených k přijímání příspěvků, prodejem předmětů, prodejem vstupenek na veřejná kulturní nebo sportovní vystoupení anebo na jiné všeobecně přístupné akce pořádané za účelem získání příspěvku, pronájmem telefonní linky určené ke shromažďování příspěvků z telefonního účtu 4. Jinými způsoby nemůže být sbírka prováděna. Sbírku lze současně konat všemi způsoby. Subjekt konající sbírku musí tyto způsoby uvést v oznámení o vydání osvědčení. 3 4 zákona č. 117/2001 Sb. 4 zasílání SMS zpráv, tzv. dárcovských SMS (DMS) 11

V průběhu sbírky lze však dodatečně měnit způsoby konání sbírky zužovat je a rozšiřovat. Oznámení o takových změnách příslušný úřad pouze bere na vědomí. Sběrací listiny musí právnická osoba předložit obecnímu úřadu (popř. městské části) - sběrací listiny se žádostí o ověření jejich počtu a náležitostí. Obecní úřad právnické osobě vydá potvrzení pro účely vyúčtování sbírky. Koná-li sbírku obec, předloží sběrací listiny krajskému úřadu. V případě kraje, předkládá sběrací listiny Ministerstvu vnitra. Koná-li se sbírka pokladničkami, musí právnická osoba předem oznámit jejich počet a umístění obecnímu úřadu. V případě, že budou pokladničky přenosné, je povinnost je zabezpečit proti odcizení vyjmutí jeho obsahu. Takto zabezpečené pokladničky úřad zapečetí. Při otvírání pokladniček jsou přítomni oprávněné osoby z obecního, krajského úřadu, právnické osoby, poté je proveden zápis o vyjmuté finanční částce z pokladničky. Provádí-li se sbírka prodejem předmětů, v jichž ceně je zahrnut příspěvek, vyznačí se na nich zřetelně výše tohoto příspěvku, je-li to možné nebo účelné. V prostoru, kde se takovéto předměty prodávají, vyvěsí právnická osoba oznámení, v němž uvede: kdo sbírku koná, k jakému účelu, výše příspěvku, povolení sbírky krajským úřadem. Při veřejných kulturních a sportovních vystoupeních nebo jiných všeobecně přístupných akcích pořádaných za účelem získání příspěvku musí právnická osoba uvést na vstupenkách výši příspěvku. Dále vyvěsí u vchodu do prostoru nebo na dobře viditelném místě oznámení, kde se takovéto vystoupení nebo akce koná. Oznámení musí obsahovat název pořadatele, k jakému účelu se pořádá, kolik vstupenek je vytištěno, povolení sbírky krajským úřadem V případě konání sbírky pronájmem telefonní linky k získávání příspěvků z telefonního účtu je provozovatel telekomunikační sítě povinen sdělit právnické osobě konající sbírku zůstatek na telefonním účtu, jestliže o to požádá. Jako sbírky realizované pronájmem telefonní linky jsou sbírky realizované formou zasíláním SMS, tzv. dárcovských SMS (DMS) 5. Pro každou sbírku musí právnická osoba, která sbírku koná, zřídit zvláštní bankovní účet. Po ukončení sbírky je účet zablokován pro příchozí platby, s výjimkou příspěvků prokazatelně získaných ještě za trvání sbírky, které dodatečně vloží majitel účtu. Majitel účtu může dále v souladu se zákonem z účtu čerpat finanční prostředky a realizovat odcházející platby 6. 1.5 Zánik účelu sbírky Zanikne-li účel sbírky po jejím zahájení a právnická osoba nehodlá pokračovat v konání sbírky je povinna neodkladně sbírku ukončit a tuto skutečnost neprodleně písemně oznámit krajskému úřadu. Zároveň právnická osoba oznámí využití dosud nepoužitého čistého výtěžku sbírky. Tento výtěžek nebo jeho zbytek může použít pro jiný účel jen se souhlasem krajského úřadu. Obdobně se postupuje v případě, že účel sbírky zanikl po jejím ukončení, avšak před použitím čistého výtěžku nebo jeho zbytku. 1.6 Kontrola a dozor konání veřejných sbírek 5 viz Principy DMS str. 18 6 9-16 zákona č. 117/2000 Sb. 12

Krajský úřad provádí kontrolu a dozor nad konáním veřejných sbírek. Je oprávněn se kdykoliv v průběhu konání sbírek přesvědčit, zda je sbírka konána v souladu s oznámením a s právními předpisy. Právnická osoba je povinna na výzvu krajského úřadu předložit mu veškeré doklady potřebné k provedení kontroly. Koná-li se sbírka déle než jeden rok, krajský úřad provádí kontrolu průběžného vyúčtování sbírky každoročně. Právnická osoba je povinna předložit vždy do tří měsíců po uplynutí jednotlivého roku od data zahájení sbírky krajskému úřadu ke kontrole průběžné vyúčtování sbírky. Celkové vyúčtování sbírky je povinna právnická osoba nejpozději do tří měsíců ode dne ukončení sbírky předložit krajskému úřadu ke kontrole a schválení. Ve vyúčtování sbírky musí být uvedeno: výše hrubého výtěžku, skutečné náklady spojené s konáním sbírky, čistý výtěžek sbírky, zda a jakým způsobem byl výtěžek použit. Dále musí předložit: všechny sběrací listiny, včetně potvrzení obecního úřadu o počtu ověřených sběracích listin, doklady o hrubém výtěžku sbírky v závislosti na způsobu jejího konání (bankovní výpisy, potvrzení o rozpečetění pokladniček aj.), doklady o nákladech spojených s konáním sbírky. Nebyl-li v době v době kontroly vyúčtován čistý výtěžek v plném rozsahu, krajský úřad sdělí právnické osobě termín pro provedení kontroly jeho konečného použití. Právnická osoba je povinna seznámit veřejnost s konečným vyúčtování sbírky a jejím využitím obdobným způsobem, jakým sbírku propagovala, nejpozději do jednoho měsíce po schválení vyúčtování krajským úřadem. 1.7 Pokuty při nedodržení zákonem stanovených podmínek Krajský úřad může uložit pokuty právnické osobě nebo osobě, v jejíž prospěch se sbírka konala 7 : a) až do výše 500 000,- Kč práv. osobě nebo osobě, v jejíž prospěch se sbírka konala: pokud opomenou písemně oznámit sbírku krajskému úřadu, pokud sbírka neskončí dnem uvedeným v oznámení, nedodržení přítomnosti osob při otevření pokladniček, změna původního účelu sbírky, zánik a nedodržení zákonem stanovených lhůt, při uskutečnění nepovolené sbírky, příspěvky se použijí jinak než bylo rozhodnuto krajským úřadem, nebyl zřízen zvláštní bankovní účet a peněžní prostředky nebyly použity dle účelu, b) až do výše 300 000,- Kč 7 25 zákona č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách 13

sbírka byla zahájena po 120 dnech ode dne oznámení, při nedoložení potřebných dokladů před zahájením sbírky, nedodržení počtu a umístění pokladniček, popř. přenosné pokladničky nezabezpečí, zveřejňovat informace o přispívatelů bez jejich souhlasu, neinformování veřejnosti při změně účelu sbírky, příp., že nelze sbírku konat, na úhradu nákladů sbírky použila právnická osoba více jak 5 % hrubého výtěžku sbírky. c) až do výše 100 000,- Kč neoznámení otevření pokladniček obecnímu úřadu min 3 dny předem, není vyvěšeno oznámení kdo sbírku koná, účel, výše příspěvku (u prodeje předmětů), nedodržení zákonných podmínek při konání kulturních a sportovních vystoupeních, sbírku koná osoba mladší 15 let, popř. nezpůsobilá k právním úkonům, nedodržení lhůty při změně účelu sbírky (zahájeno den následující po 30 dnech ode dne uvedeného v rozhodnutí krajského úřadu), d) až do výše 50 000,- Kč nedodržení lhůty při konání sbírky (zahájeno den následující po 30 dnech ode dne uvedeného v osvědčení krajského úřadu), opomenutí písemně nebo ústně informovat krajský úřad o zahájení sbírky (nejpozději do 30 dnů od zahájení sbírky), sbírky se nesmí provozovat v prostředcích MHD a prostorách pro cestující, v jiných veřejně přístupných prostorách jen se souhlasem jejich provozovatele nebo majitele, nevyrozumění veřejnosti o zákazu konat sbírku. V případě fyzické osoby může krajský úřad uložit pokutu: až do výše 10 000,- Kč při nedodržení povinnosti vyznačení příspěvku a podpisu jména a příjmení (ve sběracích listinách). Při stanovení výše pokuty se přihlíží k závažnosti protiprávního jednání, zejména ke způsobu a okolnostem jak došlo k porušení práv a následkům takového jednání. Řízení o uložení pokuty lze zahájit do jednoho roku ode dne, kdy se krajský úřad dozvěděl o protiprávním jednání. Pokutu lze uložit nejdéle do tří let ode dne, kdy k porušení povinností došlo. Pokutu lze uložit opakovaně. Pokuty vybírají a vymáhají příslušné krajské úřady a to postupem podle zvláštního právního předpisu, který upravuje správu daní a poplatků 8. 8 PĚNKAVOVÁ, J., WÁGNEROVÁ, P.: Zákon o veřejných sbírkách v praxi krajských úřadů. Správní právo, roč. XXXVIII, č.5/2005, Praha: Ministerstvo vnitra ČR, 2005. ISBN 0139-6005 14

2 Fundraising Fundraising je možné definovat jako získávání prostředků, resp. hledání zdrojů, které má pomoci především neziskovým organizacím zbavit se nedostatku prostředků. Fundraising tedy zahrnuje různé metody a postupy jak získat finanční a jiné prostředky na činnost neziskových organizací 9. Při zdokonalování fundrasingových dovedností se akcentují rétorické, psychologické a další odborné disciplíny a dovednosti. Zásady fundraisingu vytvořit pocit důvěry v to, že pracujeme efektivně, základním předpokladem je pozitivní myšlení, přesvědčit druhé může jen ten, kdo je sám přesvědčený, 10 chceme-li od někoho něco získat, musíme vycházet z jeho potřeb musíme najít společný zájem. Hledání dárců a zdroje financování Nezbytným krokem ve fundraisingu je uvědomění si toho, kdo jsou naši dárci a kde je hledat. Ač se to nezdá, potencionální dárci se vyskytují všude. Jde však o to je správně vytipovat, oslovit a následně s nimi dále komunikovat. Okruhy dárců můžeme rozdělit: nadace (poskytují peněžní prostředky v podobě grantů), občanská sdružení, církve a další neziskové organizace (např. tržby z vlastní činnosti ), stát a státní správu (příspěvky státního a územních rozpočtů v formě grantů ), individuální dárce, členy, příznivce, veřejnost (individuální a firemní dárcovství). Každému z těchto zdrojů odpovídá jiná skupina plátců a tedy i jiná veřejnost. Organizace se bude chovat jinak k vlastním členům, od nichž vybírá příspěvky, a jinak k dárcům (sponzorům), od nichž dostává dary, anebo k zákazníkům, od nichž dostává tržby. I soubor všech použitelných fondů a nadací tvoří určitou, vnitřně strukturovanou veřejnost. Veřejnost jsou ty skupiny, s nimiž potřebuje daná organizace komunikovat, protože s nimi potřebuje být v dobrých vztazích, mít jejich podporu, získávat jejich peníze, starat se o ně, informovat je a jednat dostatečně účinně, aby potřebné prostředky na svou činnost skutečně získala. Právě za poslední zmíněnou aktivitou se skrývá fundraising. Publik Relations a komunikace pro něj připravují vhodnou půdu. 9 REKTOŘÍK, J.a kolektiv: Organizace neziskového sektoru, 1. vyd. Praha: EKOPRESS, s.r.o., 2001, s.88, ISBN 80-86119-41-6 10 ŠKARABELOVÁ, S.: Marketing ve veřejném sektoru, [online]. Brno: Masarykova univerzita [cit. 2005-04- 21]. Dostupný na WWW: <https://is.muni.cz/auth/dok/rfmgr.pl?fakulta=1456;obdobi=3164;studium=111390; kod=kvmavs;furl=%2fel%2f1456%2fjaro2006%2fkvmavs%2f;info=>. 15

O individuálních dárcích víme, že: průměrný roční dar se pohybuje kolem 2 % ročního příjmu dárce (s narůstajícím příjmem se toto procento snižuje, naopak s věkem dárce se roční výše daru zvyšuje), lidé žijící v manželství mají tendence dávat více nežli svobodní, více dávají věřící lidé a členové různých NO, lidé, kteří někdy dobrovolně pomáhali v nějaké NO, dávají více než ti, kteří se dobrovolných prací neúčastní 11. 2.1 Metody fundraisingu V případě, že už víme, kdo jsme, co chceme, na co to chceme a proč připravili jsme materiály o organizaci, vyzbrojili se vhodnou argumentací, můžeme směle do terénu žádat o dar. Mezi hlavní metody získávání peněžních darů patří 12 : INZERCE = nejméně účinná metoda, protože kontakt mezi dárcem a organizací či námi je anonymní. Osobu, kterou žádáme o podporu, nevidíme. Výhodou této metody však je, že oslovíme velký počet potencionálních dárců. DIRECT MAIL, tj. přímý poštovní styk = hromadný (formální) adresný nebo neadresný dopis, někdy s vloženou obálkou pro odpověď nebo s poštovní poukázkou. vyhlášení VEŘEJNÉ SBÍRKY (= výzva předem neurčenému okruhu dárců) sdělovacími prostředky (včetně plakátů a letáků) vyžadují dobrou organizační přípravu, využití více prostředků propagace, prezentaci silného motivu pro dárce, svědomité pracovníky, dostatek finančních prostředků a bezúhonnost organizace. KAMPAŇ = má všechny atributy veřejné sbírky, jen má větší rozsah. Lze u ní nalézt i rysy benefiční akce. BENEFIČNÍ AKCE (= výzva předem neurčenému okruhu dárců) vyžaduje divácky a publicisticky zajímavý program, min. jednu známou osobnost v programu, bezchybný průběh akce a dostatečnou prezentaci dobročinného účelu celé akce. OSOBNÍ DOPIS ČI TELEFONICKÝ ROZHOVOR (tzv. telefonní fundraising) = předpokladem úspěchu je předcházející znalost dárce, který už dar poskytl a nyní žádáme o obnovení daru. Někdy se však podaří prolomit "ledy" a získat příslib finanční podpory i od nově oslovených dárců. 11 ŠKARABELOVÁ, S.: Marketing ve veřejném sektoru, [online]. Brno: Masarykova univerzita [cit. 2005-04- 21]. Dostupný na WWW: <https://is.muni.cz/auth/dok/rfmgr.pl?fakulta=1456;obdobi=3164;studium=111390; kod=kvmavs;furl=%2fel%2f1456%2fjaro2006%2fkvmavs%2f;info=>. 12 ŠKARABELOVÁ, S.: Marketing ve veřejném sektoru, [online]. Brno: Masarykova univerzita [cit. 2005-04- 21]. Dostupný na WWW: <https://is.muni.cz/auth/dok/rfmgr.pl?fakulta=1456;obdobi=3164;studium=111390; kod=kvmavs;furl=%2fel%2f1456%2fjaro2006%2fkvmavs%2f;info=>. 16

PÍSEMNÁ ŽÁDOST O GRANT = velmi byrokratický postup, který však přinese vysoké finanční sumy, možnost dlouhodobé spolupráce. FUNDRAISING OD DVEŘÍ KE DVEŘÍM = nevýhoda vstupování do soukromí potencionálních dárců. "TESTAMENT-FUNDRAISING" = odkaz majetku, tj. získávání příslibu odkazu majetku. OSOBNÍ SETKÁNÍ, resp. návštěva předem vytipovaných možných dárců = spolu s žádostí o grant nejúčinnější způsob. ČLENSTVÍ = má velkou výhodu dlouhodobého vztahu mezi dárcem a organizací. Je velmi užitečné se členy udržovat pravidelný kontakt, setkávat se s nimi, napsat jim občas dopis nebo zatelefonovat. VLASTNÍ PŘÍJMY, TZV. SAMOFINANCOVÁNÍ = cesty k dlouhodobé stabilitě NNO. Motivace dárců 1. Marketingové účely reklama dárce nebo jeho produktu - dárce bude spojován s úspěchem projektu, bude mu neodkladně poděkováno např. v přímém přenosu televizního vysílání, kdy je vysoká sledovanost ( Pomozte dětem! na ČT1) nebo na dobročinném koncertu, přede všemi návštěvníky (Strom života Besední dům v Brně). 2. Širší podnikové cíle zlepšení postoje veřejnosti - veškeré informace o vybraných peněžních prostředcích jsou zveřejněny na internetových stránkách s následným použitím na konkrétní projekty (www.darcovskasms.cz), dárce je s určitým projektem spjat pracuje v organizaci, která sbírku pořádá nebo mu není lhostejná příroda, život lidí v postižených oblastech při povodních aj., dárce bude pravidelně informován o rozvoji organizace z různých letáků, materiálů o organizaci a tím může získat důvěru v NNO, v neposlední řadě z webových stránek, distribuce jinak těžko použitelných výrobků např. jsou zainteresováni na výsledku podpořené činnosti, snaží se naplnit společné cíle, např. prodej CD, biopotravin, získání loajálního postoje ze strany NNO dárce musí být přesvědčen, že jeho dar je v dobrých rukou a že takto poskytnuté peněžní prostředky poslouží na dobrou věc, výhodou DMS je transparentnost a z toho plynoucí důvěryhodnost, snížení daňového základu při poskytnutí daru nad 2000 Kč je možnost odečtení výše daru od zdaňovacího základu, jednotlivci poskytnou dar v této výši jestliže sympatizují s projektem nebo na základě doporučení známých, kolegů v práci, kteří toto formou poskytují dary. Negativa osobní prospěch a sláva špatné vnímání ze strany veřejnosti ze zkušeností z jiných veřejných sbírek, pocit moci, praní špinavých peněz, 17

atmosféra altruismu. 18

3 Projekt Dárcovská SMS Jednou z metod fundraisingu je získávání peněžních prostředků formou tzv. "DMS (Donors Message Service) = Dárcovské SMS". Jedná se o společný projekt Fóra dárců 13 - organizace pro dárce, usilující o podporu filantropie v ČR 14 a Asociací provozovatelů mobilních sítí a Českého Telecomu. Cílem projektu DMS je nabídnout nadacím a dalším neziskovým organizacím možnost získávat příspěvky od individuálních dárců prostřednictvím mobilního telefonu formou SMS zpráv. Tato služba probíhá na nekomerčním principu. Jedná se o jednoduchý způsob, jakým může každý držitel mobilního telefonu nebo pevné linky podpořit menší finanční částkou neziskovou organizaci dle svého výběru. Každý kdo má zájem podpořit menší částkou charitativní projekty, již nemusí složitě vypisovat složenky nebo zadávat bankovní příkazy. Pro zaslání menších příspěvků může využít dárcovou SMS s heslem projektu, který chce podpořit a odeslat na jednotné telefonní číslo 87777. Výhodou tohoto způsobu poskytování finanční podpory je, že dárce může poskytnout svůj příspěvek ihned po zaslechnutí výzvy k pomoci. Neziskové organizace pronikají do domácností prostřednictvím médií, které připravují své reportáže velmi emotivně a takto ovlivňují potenciální dárce. V dnešní době, kdy je téměř nutnost vlastnit mobilní telefon, se tak usnadňuje způsob získávání finanční podpory po drobných částkách od masové veřejnosti. Prostřednictvím webových stránek Fóra dárců (www.darcovskasms.cz) má každý možnost ověřit si jak bylo s prostředky naloženo. Podpořené neziskové organizace mají povinnost do tří měsíců od ukončení projektu zveřejnit tyto informace na svých webových stránkách. Dárce může poslat neomezené množství DMSek. Principy DMS DMS má jednotné telefonní číslo pro všechny projekty 87777 a stejný obsah SMS zpráv (DMS HESLO), DMS je zpoplatněna paušální částkou, každá nezisková organizace, která má zájem se zapojit do projektu DMS a získávat finanční prostředky přes SMS se musí zaregistrovat, každá organizace s DMS heslem musí dodržovat jasné podmínky (informovat o průběhu svého projektu, použití získaných prostředků na svých webových stránkách i stránkách projektu DMS), informace o objemu finančních prostředků jsou zveřejňovány prostřednictvím transparentního účtu (Fórum dárců zřídilo pro projekt DMS transparentní účet u ebanky), DMS probíhá na nekomerčním principu - respektuje zásadu minimálních nákladů na zajištění provozu. 13 FÓRUM DÁRCŮ: Co je DMS?, [online]. [cit. 2006-04-28]. Dostupný na WWW: <http://www.darcovskasms.cz/index.php?page_id=co>. 14 Pojem filantropie pochází z řeckého filó (=milující) a anthrópos (=člověk) tedy miluji člověka.ve starém Řecku bylo toto chápáno jako radostný a vlídný postoj k bližnímu, případně jako vykonávání obětavých činů pro blaho druhých nebo pro svoji obec. 19

Fórum dárců je občanské sdružení, zastřešující dárce v České republice (nadace, nadační fondy, firemní dárce). Svou činností vytváří příznivé podmínky pro dárcovství na úrovni individuální, institucionální, komunitní i firemní. Dárcovství považuje za významný projev dobročinnosti, která se v společnosti objevuje od počátku dějin. V rámci tohoto sdružení se vyprofilovali Asociace nadací a Asociace nadačních fondů při Fóru dárců. Jejich hlavními cíly je vytvoření dostatečně informativního a vzdělávacího zázemí, sjednocení jejich aktivit a posílení jejich stability i k jejich dalšímu rozvoji, a dále příprava jejich společných stanovisek a postupů týkajících se činností a aktivit nadačního sektoru (projednávání právních norem, daňových zákonů) a usilování o udržení morálního konsensu a etického chování v nadační komunitě. Fórum dárců v rámci projektu DMS zajišťuje a garantuje: 1) technické a softwarové zajištění, 2) právní a daňové zabezpečení projektu, 3) organizační a koordinační zázemí, 4) komunikaci projektu (webové stránky, servis pro neziskové organizace, pro veřejnost). Je nutné zajistit transparentnost a důvěryhodnost tohoto projektu. Za žádných okolností se nesmí stát, že získané prostředky formou DMS zpráv budou zneužity, a tím bude oslabena důvěra veřejnosti podporovat ostatní projekty. Z tohoto důvodu byla ustanovena Rada DMS a byly vypracovány etické principy projektu DMS (viz příloha č. 1). Rada DMS vznikla za účelem koordinace a kontroly nad projektem DMS. Rada DMS se skládá ze sedmi členů, kteří společně rozhodují o jednotlivých kriteriích a parametrech DMS. Rada je tvořena třemi zástupci mobilních operátorů (Marek Herman za T-Mobile, Jitka Volková za Eurotel a Václav Mach za Oskar). Dále dvěma zástupci za Fórum dárců - Pavlínou Kalousovou a Ivo Jupou a dvěma zástupci nestátních neziskových organizací - Helenou Kalasovou z "Máme otevřeno" a Martinem Fukem z NROS. Rada rozhoduje také o tom, které organizace budou do projektu DMS zapojeni. Rada Fóra dárců zasedá minimálně jednou za tři měsíce 15. Nezisková organizace, která chce získávat finanční prostředky přes DMS se musí zaregistrovat u Fóra dárců, prostřednictvím registračního formuláře 16. 15 FÓRUM DÁRCŮ: Co je DMS?, [online]. [cit. 2006-04-28]. Dostupný na WWW: http://www.darcovska sms.cz/ index.php?page_id=co>. 16 FÓRUM DÁRCŮ: Zajištění projektu DMS. [online]. [cit. 2006-06-24]. Dostupný na WWW: <http://www.darcovskasms.cz/index.php?page_id=onas> 20