(CODEX JURIS BOHEMICI. J

.-^^,

(CODEX JURIS BOHEMICI. J TOMI III. PARS II., COMPLECTENS JUS TERRAE SAECULI XV"' (1420 1500,) QUAM IMPENSIS FRIEDERICI TEMPSKY,, BIBLIOPOLAE PRAGENSIS, I \L/' ^^ HERMENEGILDUS JIREEK. APUD F. PRAGAE, TEMPSKY BIBLIOPOLAM. 1873.

^'^ vl\u7 199 '\^ Tiskem aktijnf spolenosti Bohemia

PEAEFATIO. Operis a nobis instituli quotl Codiceni juris bohemici inscripsimus, liber hicce pars est Tomi tertii secunda, qua3 quum Juris Terrae monuinenta síeculo XV. pcrscripta complectatur, cum volumine vel parte secunda Tomi secundi ita coliaeret, ut materiam ibi inchoatam continuare videatur. Insunt autem in boc novissimo volumine : I. Sententiae a judicio terrae lat» P. 1 178. II. Alberti Ojí ab Oedlic Liber sententiarum (juae a terrae judicio inter aa. 1310 1494 šunt latíe P. 179-197 III. Ordo agendi minoribus terrae judicii offícialibus praescriptus (aa. 1456 1405.) P. 198 205. IV- Ordo taxarum qua2 apud terra3 tabulas exigi solebant : a) ád u desk. b) Práva písarská. c) Tato jsú práva, ješto slušejí na niiestopísae. d) Memoria; officialium. e) Victorini a Všebrd Memoria proventus officialium spectans. P. 204 1210. Praemissum est solummodo quoddam supplementum, pertinens ad partem seeundam Tomi secundi, commentarius scilicet de instauratione et státu magistratuum terrae scriptus inter a. 1407 1417. Dabam Vindobonae Kal. Sept. 1873. H. J.

Digitized by the Internet Archive in 2010 with funding from University of Toronto Iittp://www.arcliive.org/details/p2codexjurisbohe03bohe

Supplementum pertineiis ad partem 2. tomi II. hujns Codicis. (E codice Furstenbero;iano I. D. K) ) Tí(to s vypisují 'úednici zemští veti, ježto jsú z práva páni i mají hýti páni., s jich menšími, s jich mocí i s dóstojenstvim i s požitky, jakž od krále eskéjw naped i od jeho koruny s povolením lydnuov, zeman j^odobn, jsú vysazeni. První jest úedník komorník najvysši (jakož nynie jest Aleš Skop>ek*), ježto miesto královo na sud zemském drží, maje moc právu pomáhati skuten; a proto má komorníky v své moci, j'žto jsú králem a zemany usazeni a vysvobozeni ode všech zeiiiskýeh daní, jedno na to, aby své právo vezinúc, s právem jezdili, pomáhajíc p(rá)vn. A li siovú latin bedelli terrae. Takých lidí ac leh-ll c^yj^^^aallt kvch jest moc veliká, starým p(rá)vem dána, každého lovka o ve- '',. /, liku vec pesvditi, jakz pani vedie. Item druhý úedník slov najvyšší sudí zemský (jakož jest nynie pan Berka **) ; ten na sud zemském moc má strany slyšeti na plném sud a jich žaloby i odpov. A to spamatuje má na pány podati po jednom pánu, kohož k sob pivolá, jehož nauce mezi pány pošle, a což ten z panského potazu vynese aneb nalezne, to má peds jíti. A ten nález písa zemský pi tom pánu, ktož nález vynesl, k rozkázaní sudieho má kázati ve dsky vložiti a vloženie ped týmž pánem ísti pro nepamf budúcí. A ten pán sedí od krále a hledí na krále, na jeho všechna práva i na práva všech zeman, chudého i bohatého, aby se každému pravda dala; má také,,< v své moci poruníky, eníky, kteíž práva lidská vedu; a~c by se co zmatkuov doinili a to dovedeno bylo, móž k nim popraviti i má moc, podle jiných úedníkv rady. *) AleS Škopek z Dube 1404 1421- "^* ) 1400 1417 HynekBerka z Dube.

II Item tetí úedník najvyšší jest písa zemský, jenž v své moci dsky zemské má a všecky vci popisovati, kteréž s kolivk djí mezi lidmi stavu, pokolenie neb ádu kteréiiož koli, o svobodné ddiny s piznáním lidským ped úedníky, ped ním neb ped jeho mlazšími v tch meziech a bzích, jakž na který ád slušie od staradávna, trhy, smny, vna, dánie, spolky, poruenstvie, zápis o málo nebo mnoho, neb má kto což kolivk podvolenie, ubrmanstvie bud což bu; jedno v tom s vystiehaje, což nióž kladeného býti a kterak bez královy vuole z úada a v kterých vcech má králeva vuole býti, a k tomu posel pán zemský ot krále. K jeho úadu slušie opatiti snažn, aby jeho mlazší byli umlí v tch v- cech a snažní ingrossovati, registrovati, korrigovati a piln kvaternuov stieci a žádnému bez pán vuole neukazovati tak, vuole aby chudému i bohatému, sirotku, vdov, duchovniemu i svckému a každému u boží pravd s dala. Má také desk, quaternuov starých i nových, snažn chovali pod svými zámky, najviec proto, aby tajemstvie lidí dobrých pro groš nebylo vyjeveno do velikých desk otevenie; a k tomu, a sám pro jiné poteby nemóže býti pi tom vždy^ ale mj lovka vrného ne pevn ueného, než ueného aby tch zámkuov vrn choval a písaóm jedno quaterny od rokuov do rokuov vydal, proto aby bylo ingrossováno. Má také písa zemský pána svého krále nápadóv, dóstojenstvie i jiných práv všech vrn stieci a brániti, a by co chtli páni na sud nového nalézti, ježto za jich pedkuov ani za králových nebylo; toho má nedopúštti s pomocí jiných vtích uedníkuov bez králova vdnie a bez jeho otpušlnie. Má faké písafc-4^^msl<ý svýnja_písaoma_dvma s jiclj^ se tini^pacholky ztravu podob (n)ú dáti aneb penieze za ztravu, tak aby tu. kdfiž quaterny_4iu,_-i-iinr^setlali,~^a nejmé Jeden, jproto^ aljy IiilTv jich ~ potebách ~ nemeškali. -^^It^m tvrtý úeilník najvyšší jest purkrahie Pražský, jenž jest proto usazen a dán, aby súd panský osadil, pokoj, est a káze inil králevú mocí, a toho každého, ktož by co s dopustil hrdosfí, svadú nebo skutkem, aby toho popravil, svády a hrdosti vzeniem, obnažení braní ruky uttím, okrvavcnie hlavy sttím, tak jakž má obyej starého práva. Ten má s menším úadem právo v lavicech, aby a ne sám, ale jelío mlazší lavice osadili, nepúštli v lavice, když páni sedu, jedno úedníky a pány urozené ; a jiní mají vn s obcí státi, aby pánóm nepekáželi slyšeli práva. Má také moc o rozlinú vc všechny zemany, ktož s peden pivolají a nan s podvolé, slyšeti, zarukovati i ku pravd pipravili z svého úadu. Má také moc, ktož by k nmu pišel žaluje na druhého z bezpravie neb z násile nevystálého, sfranu obeslati, rok dáli a zaruiti strany, aby na právu dosti mli ; pakliby klo nechtl, ale pipravili jej k tomu z úadu. Posílá také s úadem podle komorníka svého posla

, m na panovánie nebo na bránic, a ot toho jeho posel vrdunk bere. Také když jomu list od zemského nebo dvorského pinesu pod peetí úednií po plném dóvodu práva, když s strana drženic pustiti nechce, má po listu posla svého dáti, aby p(ra)vého uvedl a kivého svedl, jakž list úednií svdí; pak-li jeho nebude poslušno po jeho poslu, má toho popraviti z úada. A ot toho má ot každého skutku kopu grošuov a za trávu. O jiných o jeho práviech tu mluviti nechci, neb úada nedotýe. Item tito tyie úedníci, najvyšší komorník, sudí, písa zemský, purgrabie, mají pod sebú své mladšie. Komorník jednoho, jenž slov, komornie druh, sudí jednoho, jenž slov podsudek; písa zemský, ten má dva písae, vtieho a memieho (neb jsú dvoje dsky ; vtie a menšie, pohonné a menšiech zápisuov. Vétic deky mají býti uzamité na Praze, pode tmi zámky pánóv tí dévcecných, a nikdy nemají otevieny býti než na suché dny, když páni na sud na plném sedie ; krom o písa zemský s panským potazem pro potebu na každý den deky sob v své moci zápisuov velikých zachová a quaterny od rokuov do rokuov, jakž sem dieve psal. Ale menšie deky, pohonné a zápisuov menších do sta kop^ ti mají vn EyfPpro' potebu lidskú íia každý den.) Purkrahie pražský má jedn'okqf~prod' '^ eb ú; jenž Úb\'é podpúrkrabie Pražský. A ti všichni mlazšie naped psaní svých pánóv jsú písežní, aby chudému i boha- "Hlsyt^' " «- tému pravdu inili. Item mimo ty jsú také jiní úedníci: Králové úedník, pro- ^ ^ bošta Vyšehradského úedník, jpodkomoieho úedník. Ti slovu niž- y^v- w-)t š^ie úedníci, protože nren penž beru, menší hlas mají a jsú nco vtích u poslušenství. Item peniezi, kteíž z tch úaduov vychodie každému úedníku, jsú tito : Komorník najvyšší má tetinu penz ze všech vkladuov u veliké deky, krom zápisuov vtiech, jenž jdú na písae. Má všechny zvody a othádánie ddinné krom jiných úedníkuov sám. Má také tetinu zvoduov pro nezpravu ddin, krom dielu toho úedníka jenž zvodie. Má také diel mieti z památného podle jiných menších úedníkuov. Má také užitek (v)ot svých komorníkuov, jakž mže pivésti. Item sudí najvyšší má tetinu peniez ode všech vkladu ov, což jde v zemské deky, krom zápisuov a králových majestatuov, jenž na samého písae slušie; památného tyi diely a písa ti a jiní úedníci po jednom panování a viny rovný diel, zvoduov, ze škod a z dluhu s písae{m) rovný diel krom úedníka, ježto na zvod jede; zvoduov pro nezpravu tetí diel krom úedníka, ježto na zvod jede; " ^ / má také potitky--olredílaio.v ^a^ot^-púriiníkuov, ja^kž j sob umie /^^^W pivésti^^ ^ '~~" ~~-":r'-', Mí^uJW

IV Item tato dva pány a sudí a jich mlazšic máta bud z malé neb veliké vci opovdné ot každé pcrsony, na každú lyi groše. Ilem písa zemsk?/ má zpráva své penieze najprv a zatím všech vkladuov, u veliké deky ježto jdú. Má také od zápisuov všech anebo ot stáných práv vešken peniez krom jiných pánóv. Má také ot hledánie, ot výmazuov z desk, ot každé vci kopu grošuov a písai iiij gr. Má také sám od velikých zápisuov vždy ode sta kop dvacet groši a písa jeho ot každé persony tyi groše. Chtie také páni, aby písa zemský od toho na sud panském hivny nebral, kdež jest pohon o ddiny ke dskám, ale nkdy bráno, ale nkdy nebráno, jakž s písai líbilo. O menšie zápisy což písa bére menší, jest na pán milosti. Má také mieti mieslo na sud podlé úradníkuov vtiech, kdež jemu ukáží. Také nemá u panský potaz jíti le jeho povolají, krom obecného potazu, což by vší zemic dotklo, tu má u potazu se pány býti. Také písa zemský nemá pohonn býti komorníkem samým, než k tomu pánem na sud má pohnán býti. íteni U aižádnú vinu nemá pán súzen býti než králem, od nhož úad má, krom póhonóv, jakž s naped praví, o ddiny, o škody nebo o dluh. Item On sám písae menšie sadie a jun písahu dává i potebu, ztravu, vtiemu samému tetiemu a najmenšímu samému druhému, jakž ráí, neb peniezem na týden neb provisí. (Neb jim zle neb dobe uiniti muože, k své libosti ; avšak na dobré, na statené, na vrné, pokorné i na ty, jenž snažn jeho cti i vší zemi dobrému slúžie, slušie laskavu býti.) Item Podobné jest, aby jich poteba jiísaská byla zpósobena v tom domu, kdež deky menšie a quaterny ležie, aby tu oba písae nebo jeden nejmén mohl nalezen býti ot každého lovka, (af by _pro obmeškánie zemských poteb na písae najvyššieho skek ot zeman~liebyl,~ja^ž s asto]]štáya lo pro nbytic písaské.) Tfem Podobné jest i radné, aby v tom dvoe, kdež deky jsú i quaterny, nkým svým vrí;ým [bud literát neb neliterát, jehož mi s zdá lépe neliterát) osadil, aby vždy pi písaích byl, desk, quaternuov i register pod zámky dobrými choval a tch nevydával písaem, jedno quatern od rokuov do rokuov, ježto vklady píší a ingro.ssují, korriguji a registrují, a každému jiedlu i na noc aby zameny byly a tiem dobrým lovkem aby byly chovány a ku poteb vydány, a peniezi, kteíž pijdu, pi quatcrniech položeny až do rozdielu. item Aby žádného vkladu u veliké deky písa ueklad, než aby pi tom najmé jeden úedník písežný byl, (neb jest to písaské lepšie lidské pe i pomluvy.) Item Jakž najprvé deky budu otevieny, aby vlí zápisové byli podle jiných desk zameni, a nebyli tak obecni, a ktož by

chtl podlé nich komorníka bráti, af toho hledá, když budu deky otevi eny. Item písa zemský ani jeho miazší ubrmanstvie ani kterých stran na se bráti nemají, a vehké ohyzdy a pokikuov chtie prázdni býti, než ku pravd obecné miazší, když jich starší otží, mají se piln pimlúvati pro zprávu pravdy chudého i bohatého. Ifem písa zemský má státi piln ped Královu Milostí o to, aby práva žádnému nestavoval a najviec panských nálezuov (neb jest o to veliké rozdlenie mezi králem a rnezi pány.) Také muože-li to /. na Králov Milosti mieti, aby žádných listuov k úadu neslal, pro,"'' nž by bylo právem zatoeno, krojn tch listuov, jenž král od ^'''^ ^ staradávna právo má své služebníky vrné, když na jeho službách y^a^sf^u jsú beze lsti, aby co v tu dobu ztratili, j zase listem k jich právu ^í/iji navrátiti bez jich škody, a krom ^''^ jeho majestatuov, jimiž svých kniežat, pánuov radu k rozliným vcem své povolenie dává. Item má písa zemský pro obecné dobré, pro svú est a pro svú duši s královým povolením na to s piln ptáti, bvllibv který peniez v-uoadie znova vymyšlený, ježto dve (sic) nebyl, ";iby to navedl s královu vok v lepšie podle vrného uptánie úedníkuov starších, Item písa zemský má piln státi p(. svých písaích, na nmž právi^ budu, aby žádný pese jich nehindroval, než aby jemu vždy z svých nehod, o nž by s nimi initi ml, jemu žaloval. Á on má plnil moc i súd nad nimi jako nad svými, pijma k sob, a chce, ^y^ úedníky. (Ale na to má vždy pomnieti, ponvadž jsú úedníci jeho písežní, ktož k nim co promluví úada dotkna, aby nedovedl, aby též trpl, jako oni trpti jmli, když by dovedeno bylo.) Item písa zemský ot Královy Milosti žádných daruov, jižto on jest z práva súdcie podle jiných pánuov a zprávy podlé desk nepijímaj, a oni za n prose, jakžto otúmrtí, nápaduov, spolkuov sirotích ; neb tch všech vcí má býti súdcie podle jiných pánuov a ". desk nauenie a zpravenie má vyjíti. (A to vše v jeho ruku jest i bylo by hanebné svú vc súditi' a uili.) Item úedník i^rohoštóv Vyšehradského, jenž jest kanclé eského královstvie, má svého práva orth (to jest iiij gr.) ode všech vkladuov, což k dielu mezi dievnými tmi pány píslušie, a nicviece; u panování a vinných penziech má diel podle jiných úedníkuov, jakž jest obyej. Item podkomoieho úedník má z práva mšan stieci králových a jich poteby ped úedníky jmými poestn jednati, a má z práva zvod mimo jiné úedníky, a na tom vinu svú, kdež jest Óhonjzákladu ; a má diel u panováních jeden s úedníkem proboštovým, a z vin diel podlé jiných úedníkuov.

VI Item tito tie úetlníci poslední, totiž králové, probošta Vyšehradského a podkomoie eského, slovu mlazší úedníci, že starších poslúchají a jsú potebni k svdomí, což s v úadu dje, a sami bez jiných uodníkuov svú mocí nic nemohu uiniti. Item tak v summ sb, žef jich jest všech sedm, tie najvyšší, jiiko komorník, sudí a písa zemský, a pod nimi jich mlazší, jakož jest naped psáno, purkrabie pražský tvrtý a jeho mlazší. A pak tie menšie : králové, proboštóv a podkomoího. A tak jich jest sedm. A co na koho slušie, to jest naped psáno k nauení sprostnému, dokavadž lepšielio a pilnjšioho ot múdejších nauenie nenajdeš.

) ) Sententiae a judício terrae latae (1437 IBOO.) IV. Mathiae A. 2. 1. Anno Domini 1437 d. Sigismundus rex fecit et constituit be- 1437 neficiarios Pragenses, majores et minores, apud tabulas terrae, supre- 28. Jan. mum camerarium, supremuni judicem et prothonotarium ; ad quae beneficia et officia šunt de consensu dom. baronm voce pubbca proclamati et provoláni coram terrigenis etc. (IV. Mathiae A. 2). (Arch. II. 380.) Úedníky všecky (zemské), naj\7ššie, malé i menšie, král eský sám JMst., kteréž ráí a zná k tomu hodný a potebný, vedlo vole své sadí a saditi má z práva, a jiný žádný (Toho dóvod v IV. Matjových A. 2, Léta Božieho.,. (VSekrd IV. 2.) Též úedníky, vtšie i menšie, JMst. Kská kteréž ráí a k v tomu hodné zná, saditi sám na zemské úady má (Toho dóvod v tvrtých Matjových A. 2, Léta Božieho.... {Víekrd II. 1.) Kterak k saudu zemskému sedati mají (V IV. Matjových A. 2 Létha Božieho....) {Nálezové, o saudu zemském.') Téhož léta, 1457, den sv, Karla, ciesa Sigmund sedl v sudu ^ zemském na brad Pražském : Sazeni a jmenováni jsú úedníci, a sám ciesa dal jim písahu (Staí letopisové). 2. Invenerunt, aby nálezové první panští moc mli: It. O ohni, v 1437 léto zemi aby žádný svévoln nepúšel. It. O silnice, aby šly, jakož od staradávna byly, a ižádný aby na nich nepekážel. It. Cla a mýta povýšená a piinná znovu aby minula, a cla aby byla vedle starého obyeje brána, jich nepovyšujíc. It. O mincí, aby nebyla v této zemi jinde dlána než u Hory, buto na zlatých, na groších, na peniezích, neb na haléích. It. Noví hradové a tvrze aby nebyli dláni, a kteíž hradové a tvrze jsú pro jisté píiny zboeni, aby dláni a opravováni nebyli zase bez vuole nejjasnjšieho knie*žete a pána, pana Sigmunda krále, a zemské. A ti nálezové všichni, tito i první, aby byli držáni pod pokutami v prvních nálezích popsanými. (Arch. IT. 381.) Jireek, Codex III. 2. 1

Nález ob( cný panský, který se stal za ciesare Zikmunda, aby první nálezové (panští) moc méli, a to tito dole jmenovaní : Najprvé : Aby žádný ohn nepúštl svévoln v této zemi. Silnice aby šly jako 0(1 staradávna byly a na nich aby žádný nepekážel. Cla a mýta která jsú povýšena (a piinna znova), ta aby minula; než ta cla která jsú starodávnie, ta aby byla brána, jich nepovyšujíc. Mince nemá žádný v této zemi dlati, než v Hoe, a to bu na zlatém, na groši, na penízi, na haléi. Noví hradové a tvrze, kteréž jsú z hodných píin zboeny, tch aby žádný zase nestavl bez vuole královské a zemské. A tito nálezové i první mají býti držáni, a to pod tmi pokutami v prvních nálezích obecních. {Oji.) IV. Mathiae A. 3. 1437 I. IValezli vóbec za právo, že králjmst. jarmarky neb trhy muož dáti komu ráí a kolikkoli v jednom roce, a bez JMkské žádný nemóž sob jarmarkuov ani trhuov saditi. A také žádný bez JMkské vuole mst hrazených znovu dlati, hraduov ani tvrzí nemuož, a také hraduov. inst, tvrzí bez JMkské vuole žádný boiti nemá. A cla, mýta, tržné na zemi nebo po vodách vysadili sob nemuož bez zvláštní milosti a obdarování královskélio (IV. Matthiae A. 3.) {ZZVlad. 450.) 2. Invenerunt o písahu, kteraká má býti obecn zemanóm zem této : Ze písaha ta krátká, jakož jest byla prvé pány uložena a ustavena, aby ta šla ped s se zmatkem, jakož staré právo jest, a jménem tato: Na tom písahám, jimž mne Petr viní v této žalob, tiem jsem jemu niímž nevitjen. Tak mi Buoh pomáhaj i všichni svtí!" Pakli by kto takový byl, žeby chtl písahu uiniti, kiv jsa, a úedníky by to shledáno bylo, že by kiv ku písaze šel, že úedníky takový má od [)ísahy zdvižen býti, a dán u vazbu ku purkrabí Pražskému, a má býti postaven ped pány na sud, a tu panský nález trpti. {Arch. II. 381.) Kterážto písaha krátká, dávno pány uložená (I. Math. G. i 4), má ped se se zmatkem jíti, a nemá jinak zmnna býti, jakož staré právo jest. (To stojí v knihách Matjových A. 5. Páni na plntmn sudu.) {VSehrd II. 2H.) Ryl-li by pak kto nalezen a shledán, že nejsa nemocen než zdráv, i kázal se za nemocna položiti, a potom to chtl i zpravovati: ten má od písahy zdvižen býti jako ten, ktož kiv sa chtlby písahati. {VSehrd IL 5.) I'ísaha se zmatkem: Na lom písahám, jimž mne Kauba viní

v této žalob, tím jsem jemu niímž nevinen. Tak mi Buoh pomahaj i všichni svtí!" (V L Matj. A. 3.) (Nálezové, O písahách.) Kivý má vyzdvižen býti od písahy (v IV. Mat. A. 3.) {VSehrd 11. 26, Nálezové, O písahách.) IV. Mathiae A. 5. 1. Tak jakož CMst. pan Sigmund eský král se pány zjednali 1437 sú a osadili úad plný u desk zemských, a provoláno jest, že práva propúštjí zemskáj aby ped se šla všem zemanóm vuobec: nalezli sú, že ktož kolivk potebuje komorníka k vedení práva a ádu zemského na pohony i na jiné vci všechny vedle desk zemských, že jemu má vydán býti. A pes to aby ižádný jeden na druhého mocí nesahal, než hledl tiem právem^ jakož jest usazeno a z staradávna držáno. {Arch. II. 381) 2. Ktož by moc uinil, naped statek jeho na krále JMst. pipadnuti má, a má býti jako psanec, a nemá žádného práva užíti proti oviot žádnému (jakož nálezové ukazují I. Stephani K. 18., IV. Matliiae A. 5.) {Výpis z r. 1535. Arch. V. p. 611. ZZV. 408.) O témž, o moci, najdeš v IV. Matjových A. 5. Páni atd. {Nálezové, O moci.) Každý jeden druhého právem má hledíi (jakož nálezové staí ukazují v 1. Step. K. 18 a v IV. Matjových A. 5. Páni na plnérn sudu etc). {Vsehrd II. 13.) Páni nalezli o moci (V Stpánových prvních K, 18. O témž najdeš v IV. Matjových A. 3. Páni etc.) (Nálezové, O moci.) Moc právu odporná nálezy starými jest písn zapovdiena a pokutami tžkými statku ztracenie, k právu žádnému nedopuštnie, a za psance ode všech drženie obtiežena (V IV. deskách Matjových A. 5. Páni na plném sudu.. {Vsehrd III. 23.) ) IV. Matthiae A. 10. Jest-Ii žeby bratie nebo spoleníci dali povolenie jednomu aby 1437 na všem statku vno kladl ; jest-li žeby Buoh smrti muže jejieho ne- ^ uchoval, tehdy ona (vedle zapsánie) všech bratí v statek bude se '\[ih{ moci uvésti a jej držeti, dokudž jí vna nedadí, by se pak i o ten statek rozdlili po vnu kladení. Tehdy nebude-li to vno svedeno, že ona bude se na všechen statek vésti ; než dadúc oni bratie neb 1*

spoleníci vno, tehdy biidii moci k dielu toho, ktož jest to vno uinil, hledti. Pak-Iiby dielni sebe nebyli, a toho by Biioh smrti neuchoval, a ostavil-liby ddice po sob, a dlili-by se kdy o len statek s tím ddicem : tehdy to vno z dielu toho ddice má zaplaceno býti (O tom rozsudek IV. Matthiae A. 10.) (ZZVlad. 512.) IV. Matthiae A. 14. 1-437 In causa Margarethae de Smena, quae dává vinu Wenceslao, Wilemo, Alberto, že sú jí jejie penieze pobrali CC kop a X kop grošuov na hrad Pražském u sv. Jiie u knze a u panny, a oni pravie, že té ženy neznají aniž sú jí co vzali, a ona ekla: Ponvadž mi piíte, zpravtež mi to"; a oni chtli aby ona svdomím dovedla: domini barones invenerunt pro jure, aby oni zpravili nevinu svú, jakož prvé, na kíži vedle práva zemského. {Arch. II. 384.) Páni nalezli: Co se panie Markéty tkne, kteráž jest žalovala, že by jí ukradli dv st kop a X kop, a oni jí toho peli; a ona 5. ekla: «Ponvadž píte, zpravtež mi to«a oni chtli, aby svdomím provedla : i jest jim pány rozkázáno, aby oni nevinu svú na kíži zpravili podle práva (IV Math. A. XIV,) iojíf.) Která by žena vinila z pobrání penz nkoho, a oni peli, a ona že by nemla pruovodu: mají se naení zprávou oistiti. (O tom Mathiae IV. A. 14.»ín causa Margarethae «.) {Nálezové, O vdovách etc.) IV. Matthiae A. 17. ^.07 In causa Alšonis de Sternberg ex una et Georgii^ de Wismburg Febr. parte ex altera, o ddiny a zbožie Frim burské. Ze páni dávají panu Jiíkovi prodlenie do suchých dní letniných nynie najprvé píštích, aby byl s svými právy ped pány a je okázal; pakli by nebyl a svých neokázal práv, tehda páni dávají panu Alšovi za právo o ddiny v zápise jmenované. {Arch. II. 385.) (Nález o hrad Frymburk.) Páni nalezli, že dávají prodlenie Jiíkovi do suchých dní, aby s svými právy stál ped pány^; a pakli by nestál a nic neokázal, tehda dávají za právo Alšovi z Šternberka o ddiny zápisem jmenované. (0>.) IV. Matthiae. 1437 Juxta causám, ubi Petrus dc Pieiny citát Castolara, invene- Febr. mni^ quod Petrus actor est justus ad hereditates in P. et alias

hereditates in querela nominatas ^ virtute dotalicii sui, quod habet post uxorem suam, et citatus C. respiciat suos disbrigatores et eorum hereditates pro nezpravu, ut est juris, {Arch. II. 390.) (Nález o vnné zástav, kdež Petr z Pieiny pohoní Gastolára). Páni o tom nalezu, že jest Petr spravedliv k ddinám v žalob položeným z moci vna, kteréž po své žen má, a on Gastolár o to ^ k svým zpravcuom hled, jako zem má za právo. {Ojir.) i Albo citationum temporibus Imperatoris. (F Bielýck pohonných za ciesare Slgmunda.) Petrus de Pieczyny citát Czastolora. Ibi Czastolor suscepit 14^07 Petro actori pro inducto, dominato et taxato pro hereditatibus dotalibus 23. Febr obligatis, in querela contentis, tamquam cum camerano fuisset inductus et ei de dictis hereditatibus condescendit juxta inventionem factam per d. barones, {Arch. II. 390. - Evil. Bel. I. 110. 13.) Pijieti však kto chce móž za úmluvu, za vzvod, za odhádánie, s-^fe/íciít* bez práva vedenie i beze všie spravedlností svých škody. (Nález, kdež Petr z Piny pohání Castolora, v Pohonných za ciesae Sigmunda. {Vsehrd IV. 13.) Ten na kohož se vzvod má státi, a on dále móž na jiného právem sáhnuti, móž tomu kto má na právo vésti, za vzvod, za panovánie i za odhádánie pijíti a dále na jiného právo hned vésti. (Nález v pohonných, kdež Petr z Piny pohání Castolora.) {Vsehrd IV. 14.) IV. matthiae. Juxta obligationem, ubi Maršo de Braškov obligavit in májo- 1437 ribus obligationum Bennessio... ibi pueri B. petiveunt came- 26. Febr. rarium a dominis super intromissione hereditatum in B. Invenerunt pro jure, že jakož stojí zápis Benešovi, aby se mohl komorníkem uvázati podle zápisu, a toho uvázánie uiniti nemohl v tch " ' nepokojích (neb desk nebylo), že to sirotkóm B. škoditi nemá, že má jim komorník vydán býti na uvázánie vedle desk. {Arch. II. 38r.-) (Nález o tom, že sirotci nemohli se uvázati v ddiny jim zapsané pro nepokoj etc.) Vedle zápisu Marše z Bráškova, tu dti jmenované prosily jsú komorníka na uvázání ddin v zápise jim jmenovaných. Nalezli za právo, aby jim byl komorník vydán, a že jim to ke škod nic není, že jsú se tak dlúho neuvázaly. {Oj0.)

IV. Mathiae A. 18. 1437 P^m uslyševše list majestátu pán Zbykova na clo (Malostranské), 1. Mart. že jest ádný list, a strana druhá pi tom nebyla : kázali páni komorníkem obeslati mšany, aby jemu toho cla postúpili, podle jeho I, majestátu; pakli by které právo lepšie méli, aby ukázali je ped pány. AAV. Tu sú oni stáli ped pány a žádného práva neokázali, než pravili, že --^ máme svá práva od staradávna, od starých kraluov zem této, a Ciesaova Mst. král nynjší potvrdil nám našich práv, i chcem býti ped JMstí., a což JMst. rozkáže, že to chtie uiniti. Páni nalezli za právo, že ponvadž CMst. král eský podal jich na pány, nalezli sú Zbykovi za právo o to clo, aby jemu jeho postúpili. {Arch. II. 385.) (V pi Zbyka Zajíce a Malostranských.) Malostranští neokázali žádného práva na to clo, než pravili, že mají práva svá od staradávna od králuov a ciesa JMst. jest nám jich potvrdil i chcem býti o to ped JMstí etc. Nalezli za právo: Ponvadž Ciesaova Mst. podal je ped pány, z té píiny dali Zajícovi za právo. mr.) IV. Mathiae A. 20. 1437 1, (Nález o tom, kto sie komu mocí v asy válené uvázal v jeho statek, aby jeho zase postúpil.) V té pi Eufemie vdovy pány rozkázáno bylo provolati, kto_ se jest uvázal v ddiny komu v nepokoj, aby jich zase postúpil. A Ttož by toho neuinil, aby své právo ukázal pede pány. Á ponvadž jest žádný nestál, Eufemia stála s dtmi svými a okázala jest spravedlnost svú : z toho rozkázáno jí ddin postúpiti. {Ojír. - Arch. II. 385.) IV. Mathiae A. 25. -j^giy 1. In causa Prokopii Jidašck ex una et Hanušii de Kolovrat parte 6. Mart. ex altera super censu XXX sex. census annui nudi perpetui : Ponvadž jest Prokopuov ^rh a kúpenie staršie s povolením královým, J^^ nežli list s majestátem pán Hanušóv, nalezli sú za právo, že Prokop má ostati pi j)latu vedle svých listov a pan Hanuš jemu toho hájiti nemá. CArch. II. 386.) (Nález o tom že jeden ml plat na jednom listem zápisným etc.) V té pi Prokopa s jedné a Hanuše z Kolovrat s strany druhé : A jakož Prokop má plat na Královicích, páni nalezli, že svrchupsaný Prokop má zuostavcn býti pi sviím listu. {Ojiv.) Z. In causa Joannnis de Smilkov et de Kostelce ex una et virginum (h^ llrad;,no de doino olim K.iplerissac parte ex altera, super hereditatibus in Wosci etc, invenenmt pro jure: Tak jakož sii prvé

páni nalezli, že KMst. manstvie neraóž svoboditi bez panského povolenie, také i nynie páni nalézají, že KMst. ddin ve Wesci, ještož jest podle jiného manstvie k Kostelci na Sázav manstviem zavázáno, že ta ves má pi tom manství Kosteleckéin ostati vn. A páni dále nalezli, aby panny mohly sáhnuti pro nezpravu tch ddin na své zpravce podle desk svých, a to jest jim obojím dáno za právo. {Arch. II. 386.) (Nález o tom, že král manstvie nemiiož svoboditi bez rady panské.) Páni nalezli tak jakož jsú prvé páni nalezli, že král nemuož manství svobodili bez panského povolenie. Ješt to nalézají, že ves Vesce má pi Kostelci zaostati, ponvadž jest od slaradávna k manství. Než ony panny aby pro nezpravu na své zpravce sáhly. (Ojír.) IV. Mathiae A. 27. I. Nalezeno a ustaveno: Jakož jest bylo od staradávna bráno od desk zemských od kopy jeden groš, a potom z milosti ode sta kop kopu grošuov, nynie páni a zemane uložili, aby bráno bylo ode sta kop padesáte grošuov, a komuž pak milost uinie, ten z toho podkuj. Item, od vn též. It. od spolkuov od každého spoleníka L gr. It. od poruenstva od každého porucníka VI groš. (ješto bylo prvé po kop). It. od zápisuov ^ vtiech ode dvú nebo ode tí set kop, od každého sta bylo prvé po - XX - gr. a nyní již uloženo po - XV - gr. It. ode sta kop a níže sta kop po - lííl - gr.!t, od ohledání desk bylo prvé kopa a - llií - gr. ; a již nynie uloženo po - XI - groši, a písai - 1111 - groše. It. od výmazuov z vtiech desk trhových, a od propuštnie od každého výmazu - XI - grošuov. It. od ohledánie zápisuov vtích - IlII - gr. 1437 It. od ohledání menších zápisuov - 1 - gr. 'i It. od útoku a od pohonu vlo ženie písai - 1 - gr. a komor- H^^ * W niku druiiý - I - gr. V«tO^j * It. od úmluvy komorníka - XV - gr. It. od vloženie úmluvy pro nezpravu ve dsky - 1111 - groše. It. od úmluvy po právu stáném - 1 - gr. It. od vzvodu v Pražském kraji pt vrdunk, v druhém kraji to dvé, a v tretiem kraji to tré. It. od vzvodu vnného po právu stáném nebo po panském nálezu, jakž vno veliké, tehda od vzvodu viec; pakli malé, ale mé. U r^^ It, od ohledánie ode sta uloženo - Vlil - gr. It. pamtfiehcr~o~ vtí vec - L - gr., o menší vc - IIIl - gr. ^^^^

. \^ zuostane, ' hrdle -^ ' 'j^- V 1 \ _ /, I I It. o viny, když kto ppžene druhého a puoho vysvdi tehdy na pohnaném vina úadní. Pakli na nein právo zdrží z e- hož kohvk, z mála nebo z mnoha požena, tohkéž k úadu viny A pak smluví-li se pohnaný s úedníky, nedopúštje na se ' výjezdy, mají \ od nho vzieti pt vrdunk za vinu. Pakh se vy- jezdy po provohmí dopustí, 4ehdy úedníci mohu s nho vzieti pt vrdunk, paku se po provolaní dopustí výjezdy, bez milosti tolikéž viny, z ehož jej puovod pohnal. A pakli jaúovod požena i nevysvdí puohonu, tehda na nm vina ziliosrane. It. od uvázánie podle zápisu pt vrdunk a komorníku vrdunk a ztravu. It. ktož na kom má plat, a prvé nebral úrokuov, má dáti ú- edníkuom pt vrdunk, a purkrabinu poslu vrdunk a ztravu. Ale potom když by kolivk zajímal, nemá dáti, než komorníku vrdunk a purkrabinu poslu tolikéž a ztravu. It. od vzvodu vloženic pro nezpravu - tlil - gr. It od vloženie vzvodu po právu stáném písai jeden groš. It. od úmluvy pro túž vc - liii - gr. It. od panovánie pro túž vc - 1111 - gr. It. od úmluvy podle pouhonu od vloženie jeden groš. It. od vzvodu jeden groš. It. od odhádánie jeden groš. ')h.*/i It, od panovánie jeden groš. J 2. It. Mštiané po vší eské zemi, kteíž mají na ddinách svo- 1\^- bodných na zemi, ti aby byli pohánni ku právu zemskén)u, a povinni jsú státi a odpoviedati k žalobám. 3. It. Puohonové na zmatky aby nebyli; pakli by kto v nich '^»*^ shledán byl, takový bu kázán od uedníkuov krále eského na i také na statku. 4. It. kdež jsú komu lidé sbhli s ddin a jsú v jnstech aneb jinde, ti aby držáni nebyli, ale vráceni byli pánuom jicli, aneb jim f,'}t.í,r'! jich ddiny osadili lidmi jim hodnými. Pakli-by se vrátiti nechtli ku pánu na ddiny, ani ji osaditi, ale pán jeho muož jej vzieti všudy za svého lovka, A toho jemu nemá bránno býti; pakli by kto bránil, takový by uinil proti právu a ádu zemskému. 5. It, o všecky, listy že mnoho jest listuov starých i nových v této zemi, ktožby kolivk takové listy ml až do dnešnieho dne, aby byli s nimi ped purkrabí Pražským, purkrabie Pražský aby je slyšal a súdd jakož od staradávna právo bylo. A ktož by kolivk po dnešní den ml které listy na penieze, aby jimi upomínal nepropúšlje let od roku plnenie. Pakli kto neupomínal a propustil ti léta a osmnádcte nedl od plnnie roku na tém listu, aby takoví listové a budúcí listové dále nižádné moci nemli. A takové upomínánie má býti osvdeno purgmislru a konšeluom v tom mst, kdež ležení svdí.

6. it. o ležení, že má ležáno býti ktož upomíná k listu plnní a nebo k obnovení listu, ten nemá ležeti než sám druhý se dvma konioma, anebo místo sebe poslati takéž sama druhého a se dvma konioma, dokudž rukojmie nevlehnú. Ale když ukojmie vlehnú, tehdy ten, ktož k listu upomíná, nemá ležeti. A tráveno nemá výše býti, než sám druhý se dvroa konioma - XV - gr. pes den a pes noc. A též ktož by leželi, nemají výše tráviti. 7. It. o škody páni nalezli, aby byly ádn okázány, a výše aby ^-;, ^ v nebylo škod poítáno i s ležením ani bráno pes jistinu, než jakž jistina jest, léby kto nemohl pohnati ped purkrabí pro neád, jestližeby v zemi byl ; tu dobývati móž a upomínati ped se z svého, vedle starodávného obyeje. 8. It. dobrá vuole o listy, kteíž sú do tohoto asu byli, aby ta,, okázána byla ped purkrabí Pražským, jakož by se jemu za podobné -CtVl^ a hodné zdálo. Pakli by kto nalezen byl a shledán, ješto by listy neádn dobytými upomínal, takový aby byl trestán a kázán. Ale již po tento den ktož by komu listy chtl dáti, ten má jemu na to dáti list pod svú peetí visutú, a dvú nebo tí panuov nebo zeman usedlých podlé sebe peetmi na svdomie také visutými.*) ÍK It. listové aby byli dláni podle obyeje starého. f 10. It. aby nižádný pro nezplnní peniez nehanl neádným ani '^láni- ^*''»* vymyšleným hanním, než jakož na penieze sluší, a ktož by jinak JÍI^_a^^, uinil, aby pro to káze trpl. A jestli žehy kto komu plniti nechtl, ale hledaj jeho pravém zemským, ale ne mocí, jakož od staradávna bylo." 11. It. listové svovaní, anebo mocí vzatí, ješto by to ukázáno dl-. bylo, aby ti listové vráceni byli. {ZZVlad. 382. Ustanoveni a sjednání pánuov a zeman zons eské za ciesae a krále Sigmunda krále eského. Muk. Mris. 23. G, 4 a 23. G, 2. 4i'ch. II. 387.)!V. Mathiae A. 27. I. Purkrabie hradu Pražského má listy na peníze a všecky jiné s rukojmmi súditi (A tu jest zpráva o listech, o dobrýcli vuolech, o ležení, o brání, o škodách i o jiných rozliných vcech Ustovnímu právu píslušejících. V IV. Matj. A. 27. Nejjasnjší kníže a pán" atd.) {Nálezové, O saudu komornim etc.) *) L. B. 1465 (21. Jun.) králjmst. se pány na plném sudu pikázali sú do desk ku prvniemu panskému nálezu naznameiiati a pipsati, že po dnešní den, kdožby komu chtl dobru voli na který list neb listy dáti, že ten, kdož tu dobru voli dává, aby té osoby osobn prosil, kteíž by mli peetí své k té dobré voli pivšovati {ZZVlad. 3Sí).

10 1437 Súd purkrabie Pražského jiného nic než listy na penieze s ru- 8. Mart. kojmmi vedle práva sudí a súditi má. (IV. Malh, A. 27. Najjasnejsi knieže a pán, pan Sigmund.) ÍU^íí {Vsehrd I. 5.) Pi listech každý má vdti, že se list každý promlí, ktož jim koli za ti léta a za 18 nedlí neupomíná, též jako jiné ddictvie. (Ale toiiu tak má rozumno býti, když by kto úroku nebo summy nechtl platiti ; pakli se platie úroci, tehdy se vn nepromlí. Toho dóvod v tvrtých knihách Matjových A. 27. Najjasnjší knieže.) {Vsehrd I. 5.) List hlavní, když se jim neupomíná do tí let a 18 nedl, pro^ mlí se jako jiné ddictví.; než jest-li že se úroci platí, tedy se nepromlí. (V 4. Matjových A. 27. Nejjasnjší" atd.) {Nálezové, O promleni práva.) A tu jest zpráva o listech i o dobrých volech, o ležení, o láni, i o škodách, i o jiných všech vcech, kteréž k listovniemu právu píslušej. {Všehrd I. 5.) 2. In causa Peti de Svojšína ex una et Hanušii de Kolovrat parte ex altera, domini invenerunt pro jure : Jakož jest Petr Hanuše vinil, že se jemu má Hanuš zpraviti starým práveni^jako popravce, poloze ruku na prsech svých, a má éci: BeríTna svú písahu, kterúž jsem ku poprav uinil, z ehož mi je nynie Petr vinu dal, tiem jsem jemu nevinen." {Arch. II. 388.) ^ (Nález o tom, jak se má zpraviti popravce právem starým). Položie dva prsty na prsech a vzieti to k té písaze, kterúž jest králi a zemi udlal. A též to má uiniti každý sudce zemský z lavic, a jiný žádný, V té pi Petra z Svojšína s jedné, a Kolovrata s druhé že se má Hanuš zpraviti právem starým jako popravce. {Oji.) IV. Mathiae A; 29. 1437 In causa Vilemi de Jankov ex una et Joannis de Rizmberg 11. Mart. parte ex altera super heroditatibus in Bežanech, domini invenerunt pro jure, quod J. dehet et tenetur condescendere skuten de hereditatibus in B. Wilelmo, et W, aby jemu panu Janovi platil a vydával úroky jeho, kteréž má na tch ddinách kúponé podle jeho desk. A když mu toho zbožie >ostúpí, má-li k nmu Wilémovi aneb k tm ddinám kterú vinu, hlediž toho právem zemským. {Arch. II. 389.)

' 11 v pi Vilíma z Jankova s Janem z Kizmberka páni o tom nalezli, aby on Jan z Rizniberka tcb ddin postúpil Vilímovi a Vilím aby vydával úroky, a on Jan, má-li jakú (sic t. j. vinu) k Vilímovi, hled jeho právem. IV. Mathiae. (Nález o tom, že jedni jednomu toho nezdrželi jak sú mu se 1437 {istem zapsali). Tu kdež Zdislav listem pohoní o hrad Krakovec, páni 11. Jun. sú to takto vážili : Ponvadž jest Ondej Špalek takovú vieru a milost k nim (Hrdoovi, Guthovi a Jankovi bratím) okázal a oni jemu toho nezdrželi, což listové káží, páni o toai takto rozkázali : Aby Jan s svými bratími ty úroky všecky zadrželé dali a navrátili i tch puol druhého sta kop, kteréž jim dal Ondej za postúpení hradu. {Oji. - Arch. 11. 391.} Mathaie A. 30. Invenerunt pro jure : Ze paní Ivatruše vna svého ztratiti nemá, 1437 než má jeho požívati v manském práv, jakož jí zapsáno jest, bez pohoršení práva manského. TWUv/í* {Arch. II. 389.) (Nález o tom, že jedna mela vno na manství). V pi Ivatruše s jedné a Calty s strany druhé páni nalezli, že ona Katruše má vna svého užíti, bez pohoršenie práva manského. '.',', (pjfí.) IV. Mathiae. (Nález o tom, že jeden jednomu jeho listy naiekl, žeby byly 1437 neádný.) Tu kdež pohoní Jan z Lobkovic Jana z Roupova a jako 8. Oct. jest Jan z Lobkovic pravil, žeby byli listové Rúpovského neádní, a otáíán jest on Jan z Lobkovic od Rúpovského, jestli to jeho vuole, co Rytké (za nho) mluví? i ekl jest: A'ío, jest" i žádal jest toho, aby on to zaruil, že jsú to listové nei-ádní i jest on Jan od pánuov otázán, chce-li to zaruiti? I nalezeno jest, ponvadž jest zaruiti nechtl, by to hstové byli neádní, z toho dali Rúpovského listóm za právo. {Oj{r. - Arch. 11 391.) IV. Mathiae. (Tu jest otázka na pániech, mohú-li sirotci statkem' svým 1437 vládnutí?) I otázal jest Jan z Rabí pánuov, mohú-li sirotci statkem svým Oct. vládnuti? A páni ekli: Jsú-li pacholíci?'', odpovdl on zase: By byli pacholíci, nebylo by teba tázati ; vládli by sami statkem svým podle -

12 práva." I nalezli aby on Warlich sirotky zpravoval i jich statek, jakožto strýc a spoleník. ioji.) Nalezli sú za právo, že Václav Warlych má jimi (sirotkami d- vekami) vlasti v jich zboží jakož jich strýc a spoleník, vedle ádu této zem. {Arch. 11. 390.) (Nález o tom, že jeden pravil se býti sirotím poruníkem a druhý pravil se býti spoleníkem týchž sirotkuov.) Nalezli za právo : Jakož se jest Jan z Rabí táhl k poruenství sirotkuov listem, a Warlych pravil se býti spoleník tch sirotkuov, páni slyševše list, že pi nm peeti spoleníka nenie a Warlych pokázal spolek dskami : z toho dali Warlychovi za právo. Páni uslyševše, že pi tom listu peeti Vácslavovy Warlych nenie, nalezli sú za právo, že ten proti dskám moci nemá, a ponvadž jesti V. W. dskami spolky okázal, páni dávají jemu Vacslavovi za právo. {Arch. II. 389.) IV. Mathlae. 1. Invenerunt pro jure : Ponvadž pan Petr Michalce má starší list nežli dsky pán Bokovy na to zbožie Túšenské, že tomu listu páni moc dávají k zástav, jakož jeho list svdí, a pan Jiík jest spravedliv k ddictví a k výplat té zástavy, jakož pán Petruov list svdí. A jakož pan Jiík jest dotekl, že ml ješt jiná práva a listy na to zbóžie u pana Heralta, a pohnav pana Petra, mv to mieti, což mu jest ku poteb ke všemu právu, i neokázal toho ped pány : a podle toho svdomie, kteréž sú ukázali ped pány, páni sú je rozsúdili, a dali panu Petrovi za právo podle jeho listu, jakož svdí. {Arch. II. 392.) (Nález o tom, že jeden ml starší list než druhý dsky. A puovod ml své spravedlnosti pi sob mieti i neml.) Tu kdež Jií z Podbrad pohoní Petra z Michalovic, i nalezli páni : Ponvadž imichalec list má starší než Beek dsky na to zboží Túšenské, páni tomu listu moc dávají (k zástav). A jakož Boek pravil, že má ješt jiné spravedlnosti u Heralta, ponvadž jest puovod ml svú spravedlnost pi sob mieti, z té píiny dali Petrovi za právo. {Ojíh)

13 Albo citationum temporibus Imperatoris. Ktož na kterém ddictví vno okáže manželce své, a potom to 1437 ddictvie prodá nebo zastaví jinému i postúpí : ta závada vnu pe- H- ^^^' dešlému nic nepekáží, ani trh; než ume-li muž, žena vno obdrží a vnem svým z drženie každého vyvede, a ten tak vyvedený hoj se na zpravcích. (O tom nález jest v bielých pohonných za císae Sigmunda, kdež Hynek z Dube pohání Hynka z Skal.) {Všehrd V. 23. Emler., Rel. I. 106, Hinco de Duha citát Heniconem de Skal). Zena, kteráž má na kterém ddictví vno zapsané, a potom žeby muž to ddictví prodal: proto ona muože pro své vno sáhnuti na to ddictví. (V bílých pohonných za císae Zigmunda. Hynek z Dube pohání Heníka z Skal.") (Nálezové, O vdovách efc.) Albo citationum temp. Imperatoris. Nestojí-li pohnaný, tikrát se naii zavolá. (Nález na to za ciesae Sigmunda, kdež Jan z Vrabie Viléma z Jankova pohánie). 1437 ; helmum de Jankow.) kí {Vsehrd II. 11. Emler, Rel. I. 108, Joannes de Raby citát Wile- j.,,i,i>.%. r., Pohnaný, ; '.. ^jx ^ nestojí-li, jsa tikrát volán prvé nežli páni z saudu vstanau, bude právo stáné dáno. (O tom za císae Zikmunda, kdež í'-"-/- Jan z Rabí pohání Viléma z Jankova). (Náletové, O stáném právv.') In memorlls Albo citationum tempore Imperatoris. Domini barones in pleno judicio mandaverunt, quod nulla in- 1437 tabulatio tam hereditatum quam censuum fiat civibus quibus- 16. Oet cumque. (Arch. IIL p. 310. Emler Rel. I. 141. 416. Cý. 11 Dupovec I. 2.) ik-i, IV. Mathise B. 14. Nmý od pirozenie, kterýž se nemóž ústn piznati, má moc ve dsky klásti, když úmysl svého rozumu a chtnie móž kývániem hlavy nebo ukázániem ruky oznámiti. (To se najde v IV. dskách Matjových B. 14. Páni o qlovku nmém.) (Všehrd IV. 4.) IV. Mathlee B. 21; Králová eská má hned svého vna za živnosti krále užívati. (Nálezové, o králi.)

14 IV. Mathise B. 22. Netoliko ddic vno zaplatili nióž, ale také i držitel, kterýž právo ddice má (O tom nález v IV. dskách Matjových B. 22. V pri mezi Petj'em Drahobytským a Zmrzlíkem.) (Vsehrd 7. Í3.) IV. Mathis C. 22. Kdyžby úradníci neb úedník od desk zemských od úadu, neb komorníci jeli na puohon, aneb pro jinú vc vedle práva, a že by kto práva trpti nechtl neb pohonu pijíti, n že by kto na úedníky mocí sáhl a je bil, aneb zranil, neb mordoval, neb komorníky zbil, kdyžby komorníci od úadu jeli : ten a takový aby hrdlo proti králi 1 statek ztratil (jakož o tom nález IV. Mathiae C, 22). (Výpis z r. 1535. Arch. V. 514. ZZVlad. 434.) Kdož by na komorníky nebo úad sáhl, aby ztratil hrdlo a statek. (V tvrtých Matj. K. 22 In causa camerariorum.") {Nálezové, O tíednících.) IV. Mathise E. 23. Nalezli za právo páni na plném saudu všem vuobec, aby již viece žádný král eský negleitoval ani gleitovati mohl nižádného ped saudem zemským. (IV. Mathia? E. 25). (ZZVlad. 9.) IV: Mathise E; 28. Forma a spósob listu obranného, kterýž z desk IV. Matojovýcli E. 28 móž vzat býti slovo od slova. {Vsehrd VJII. 23.) Že místopísa má se rukou vlastní a titulem pirozeným podepsati. (4. Mathise E. 28.) (Nálezové, o vedeni práva.) Z práva vždycky se zachovává, že se místopísa titulem svým a jménem jiirozeným a vlastním i titulem úadu svého v obranném listu sám lukú svú podpisuje. (Vsehrd VIII. 23.) IV. Mathise G. 15. Každý, kdož poruníky dlá, mže je zase zn)nili a jiné zil-

15 lati, kdy chce a koho chce, bez vuole prvních poruníkuov. (Kvaterno Mathíae G. 15 «In causa Mikšonis.«) {Nálezové, Porunici sirotkuov.) V. Matthiae A. 5. Nalezli vuobeo za právo: Kdyžby spoleníci byli dskami uinni, 1437 a jeden žehy umel a dcer toliko po sob nechal, tehdy druhý spoleník neb jeho synové má jich odbývati jako dcer svých vlastních. Pakliby spoleníci nechali dcer, a žádného syna nebylo, tehdy dcery tch spoleníkuov rovný diel mjte v tch statcích, vedle nálezu prvnieho. (Matthiae quinto A. 5.) (ZZVlad. 174 - Výpis z r. 1535 Arch. V. p. 510., Arch. II. p..390 a 392.) L. P. 1440 v pátek ped Hromnicemi páni smíili sú se 1440 kesansky, a tu po tom míru jednali mezi sebú, kterak by sob krále volili (po krále Albrechtové smrti) a zemi u pokoj a ád uvedli. Ale na tom snmu páni beze vší poteby stavili sú práva zemská, a pikázali komorníkóm, aby ižádnému práva nevydávali (a v tom uinili zemanóm velikú zádavu.). A tak to zastavenie práv trvalo až do krále Ladislava. (Staí letopis.) L. P. 1441 páni propustili úedníky u desk zemských a dvo- 1441 ských na zvod panstvie. Kteí dlužní dáli dskami zápisóv i což zadržáno úroky, každý aby platil a dal úrok ; a úedníci mají každému pomáhati podle svých písah. (Staí letofiis.) L. P. 1440 Toho asu byla nesnáz mezi pány a zemany o 1446 sedání v sudu u desk zemských; nebo zemane za starodávna mli sedati mezi lavicemi súdnými zemskými, jakož stojí zapsáno ve dskách zemských od starodávna ; a toho zemane dovedli skuten (Staí letop.) I. Dúpovec I. 25. Trh anebo zápis muože se státi ped jedním úedníkem desk 1452 zemských, když páni zemští saudce pospolu jsauce k tomu povolení dadí (V 1. Daupovcových J. 25, kdež Ulricus de Rožmberk prodal zámek Lipnici Mikulášovi Trkovi.) {Nálezové, O trhu etc.) Flaveo citationum. (V Modiých póhonnýcl.) Svdomie listovnie ped saudem zemským, vtším i menším, i 1452

16 ped dvorským, nemá pijímáno býti, jest-liže jsú ti živi, kto je dávají. ež mstská svdomie podle prvnieho svolonie zemského mají jjijímána býti (jakož o tom rozsudek v Modrých pohonných I. B. 1452). (ZZVlad. 270.) II. Dúpovec F. 17. 1454 Anno Domini d454 domini barones deputati et electi per La- 27. Mart. (Jislaum regem Boemiae ad audiendum, tractandum et sententiandum causas terrigenarum regni ejusdem, quae coram eis proponerentur (16). A z svolenie panóv a zeman a z rozkázánie KMsti pan Jiík z Kunstatu správce kralovstvie tyto zemany jmenuje k sudu k tomuto, však bez pohoršenie práv panóv a zeman, do šesti let, vedle toho, jakž mezi nimi s obú stranu CMst. slavné pamti uinil (8) (Arch. IIL 310.) II. Dpoveo G. 16. (Nález o tom, kdež Jan uinil odpor proti uvázání Krišfanovu a Kišfan okázal, že má zápis od tyidcíti let.) Proti tomu J n pravil: Ponvadž tak dávný zápis ml, pro si se ven neuvázal? a v tom asu ty ddiny sú odprodány. A že jsi v tom asu dal zemským letuom projíti, odporuov tomu neiniv, z té píiny dali páni Janovi proti Kišfanovi za právo. (PJ0--) II. Dúpoveo J. 2. Domini barones in pleno iudioio residentes: Jakož sú žádali 1454 27. Mart. zemane na Králov Msti i na pániech, aby mšané ddin svobodných a zbožie od zeman nekupovali a žeby tudy veliká ujma byla království i korun na rytierských lidech, na služb KMsti a na obran všie zem invenerunt pro jure: Aby nižádný mštnín po dnešní den nižádných ddin a zboží svobodných nekupoval, bez KMsti zvláštnieho povoleiiie. {Arch. III. 311.) Žádnému mšenínu, žádnému mstu, žádnému ddinníku, sedláku žádnému nic nemá ve dsky kladeno býti ; neb jest jim kupovánie zbožie svobodných zapov(lieno (v 11. dskách Dúpovcových J. 2. Páni na plném sudu...) {VSehrd IV. 6.) A tu když sú toho asu žádali páni a rytístvo na králi JMsti a na pániecii a súdciech zemských, aby nebylo dopuštno svobodných

17 rlediii oí] vládyk kupovati, a to pi tom tii píinu pokládajíce, žehy tady ujma veliká dala se králi a konin, a to na lidech rytíských, a to na Jeho Milosti služb i tudicž vsí zemi na obran : z takových píin aby po dnešní den žádný mštnín svobodného zboží a ddin nekupoval, bez povolení krále JMsti zvláštního. Než král JMst. a»áni dávají tomu moc, což sú sob prvé nakupili až do dnešníh(» (\n(i, to jim má predse jíti a ve dsky se klásti podle práva a ádu zen)ského. (Oji.) Mstu, konventu, ddinníku nemá, ani mštnínu ve dsky kladeno býti, bez povolení. (V druh. Daup. J. 2. Páni nalezli" atd.) (Nálezové, O kladení do deslc etc.) Mšfané nemají kupovati ddictví. (O tom sec. Dúpovcc.1. 2 {Nálezové, O kladeni etc.) O kladení do desk a kupování zboží na zemi, msta jiná krom mst Pražských (neb msta Pražská v tom svobodu mají) žádají, aby pi tom zachována byla, jako jsú prvé zachovávána: kteíž mají obdarovánie od králuov prvjších i JMsti krále nynjšího, do jisté summy aby mohli na zemi kupiti, to aby jim jíti mohlo. A kteráž by toho nemla, ale pak, kdyžby zvláštnie povoicnie krále J. Msti jmly, to aby jim šlo. Jakož nález obecní ve dskách ukazuje: II. Joannis Daupowecz J. IJ, ten nález aby ohledán byl, a [)i lom msta aby byla zachována. (Kusové od mst položení r. 1479. Arch. V. 895.) II. Dúpoveo O. 6. (Nález obecný o držení pokojném za ádu a práva.) Tu kdež pohoní Hrobský Bohfinka, páni nalezli: Jestliže on Hrobský to jirovede, že jest enk ty ddiny držal za krále Václava ti léta a XVIII nedlí bez nároku, tehdy z té píiny dávají páni Mrobskému za právo..\ pakli neprovede, tehdy páni dávají zápisu moc Bohnkovi dskami uinnému (dskám totiž zápisu Bohnkova). {Oji. - Arch. III. 311.) II. Dúpoveo P. 8. (Nález o tom, že jeden dskami se zapsal, kdyžby s tím listem jiroezaným ke dskám pišel, že len zápis dskami uinný moci žádné mieti nemá). V té pi mezi Burianem z Guthštajna a Jakubem z Vesovic páni za právo nalezli: Ponvadž to znamenit ve dskách stojí, kdyžby Bukovina aneb rukojm jeho ke dskám pišel a okázal, že jest list proezaný, aby ten zápis dále žádné moci neml, kterýž Jireek, Codex lil. 2. <«

18 je dskami uinný, a on Bukovina to jest tak uinil a okázal list proezaný : z té píiny dali páni Jakubovi za právo. (Oji. - Arch. III. 312.) II. Dúpovec P. 29. 1. Páni na plném sudu nalezli :.Již po tento dnešní den, ktož na koho vloží útok, ten má tudiež hned jmenovati a napsáno má býti, z eho chce pohnati. A jakž útok vloží, aby ped se dohnal konen do suchých dní najprv budúcích. A to vždy do každých suchých dní, komuž by se kdy koho pohnati udalo. Pakliby nedohnal, tehdy 10 kop gr. tomu dáti má, proti komuž jest útok vložil. A bude-li shledáno, že by na zmatek a neprav pohnal, tehdy bu ten také dvé nedlí v vži v panské vazb držán, a pohnanému jeho náklady navra, což by mohl pohnaný písahu svú obdržeti, a nad to 10 k. gr. pohnanému daj ve dvú nedlí, anebo se s pohnaným vedle jeho vuole smluv. A nebude-li se zdáti a chtieti pohnanému za náklady písahati, to muož opustiti, než toliko 10 k. gr. pedepsaných bud jemu dáno. (V II. Dúpovcových P. 29.) (Arch. IIL p. 312. - ZZVlad. 80, 445.) Každý ktož útok zapisuje dole neb kdežkoli jinde, y šraciech nebo krom šrakóv, hned má jmenovati, z eho chce pohnati, a to má hned zapsáno býti. (Dóvod toho v 11. Dúpovcových P. 29. Páni na plném sudu.) (Vsehrd III. 5.) Ktož pak útok buto v šraciech pi sudu nebo dole krom sudu na koho vložila vloze útok nepožene vedle práva do suchých dní najprvnjších, a ten na kohož útok vložen jest na suché dni najprv píštie, to pánóm oznámí na sud, a vedle práva za opatenie žádati bude : každý ten ktož utkna nedožene neb nepožene, má nález j)anský trpti a dv nedlí v panské vazb sedti v vži. (To stojí v 11. Dúpovcových P. 29. Páni). ( Vsehrd III. 4.) Kdož útok uiní, by pak nebyl zapsán, jaká pokuta na to. (Pi lom jest nkolik artikuluóv. V 2. aupov. P. 29. Páni" ald.) {Nálezové^ O zmatku.) '1. (Stal sie nález obecný, kterak pi výprosách odúímtných lidé tnají se zachovati etc.) Item kdož jest co na králi za odúmrf vyprosil, a tomu to jest již pisúzeno, ])i tom rozsudku tak ta vc zuosta ; a z toho což jest již pisúzeno až do siež chvíle, ze škod ten nemá pohonn býti na tom, na kom jest se ta výprosa stala ; to bu prominuto. Než to cožby ješt nebylo pisúzeno, a jestli žehy pak ten královo právo obdržel na výprosníku, ten toho poživ ; a pakli neobdrží, tehdy ten na kom se jest výprosa stala, bude moci toho ze