Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji na léta Schváleno zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne. 9. usnesením č. /9 Zpracovatel: Pracovní skupina pro vznik a realizaci střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji ( Řídící skupina ) ve spolupráci s pracovními skupinami a odborem sociálních věcí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje
OBSH STŘEDNĚDOBÝ PLÁN ROZVOJE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V MORVSKOSLEZSKÉM KRJI N LÉT... OBSH.... ÚVOD VIZE... 5 Povinnost krajů zpracovávat střednědobý plán rozvoje sociálních služeb...5. ZÁKLDNÍ CHRKTERISTIK MS KRJE...7. ZÁKLDNÍ STRTEGICKÉ DOKUMENTY...5. Program rozvoje MS kraje... 5. Koncepce sociálních služeb v MS kraji... 5. Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v MS kraji...5. Dílčí navazující strategické dokumenty...6.. Koncepce kvality sociálních služeb v MS kraji (včetně transformace pobytových sociálních služeb). 6.. Strategické dokumenty v oblasti protidrogové politiky MS kraje...7.. Strategické dokumenty v oblasti integrace romské komunity v MS kraji...7.. Koncepce prevence kriminality...7.5 Další strategické dokumenty MS kraje s přesahem do resortu sociálních věcí... 8.5. Moravskoslezský krajský plán vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením...8.5. Koncepce zdravotní péče v MS kraji... 9.5. Prevence rizikových projevů chování u dětí a mládeže...9. PROCES STŘEDNĚDOBÉHO PLÁNOVÁNÍ ROZVOJE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V MS KRJI.... Tvorba střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v MS kraji.... Vyhodnocení. fáze procesu střednědobého plánování v MS kraji.... Organizační struktura procesu střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb v MS kraji..... Pracovní skupina pro vznik a realizaci střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v MS kraji ( Řídící skupina )..... Koordinátor procesu střednědobého plánování..... Pracovní skupiny... 5. POPIS STVU FINNCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB MS KRJE...6 5. Popis stavu sociálních služeb...6 5.. Přehled sociálních služeb dle druhu a místa poskytování...6 5.. Přehled sociálních služeb dle poskytovatele/zřizovatele...8 5. Financování sociálních služeb... 5.. Příspěvek na péči... 5.. Dotace ze státního rozpočtu pro poskytovatele sociálních služeb... 5.. Finanční prostředky z ESF...6 5.. Úhrady od uživatelů služeb...6 5..5 Úhrady od zdravotních pojišťoven...6 5..6 Dotace z rozpočtu kraje a obcí...6 5..7 Další finanční zdroje...7 5. nalýza financování sociálních služeb v MSK...7 5.. Podíl zdrojů na financování sociálních služeb v MSK... 7 5.. nalýza nákladů sociálních služeb... 6. PRIORITY V OBLSTI SOCIÁLNÍCH SLUŽEB N LÉT...6 6. Proces střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb...7 6.. Dosavadní proces střednědobého plánování na obcích s pověřeným obecním úřadem...5 6.. Potřebnost sociálních služeb MS kraje...56 6.. Plánovaný rozvoj sociálních služeb vycházející z potřeb obcí s pověřeným obecním úřadem...59 6.. Rozvoj sociálních služeb vycházející z potřeb MS kraje...66 6. Kvalita sociálních služeb...75 6.. Rámcové podmínky pro získání finančních prostředků z rozpočtu MPSV...77 6.. Financování sociálních služeb a jejich rozvoje v letech...78
6.. Vyjednání veřejného závazku...79 6.. Kvantitativní ukazatele v sociálních službách...8 7. OPTŘENÍ KTIVITY STŘEDNĚDOBÉHO PLÁNU...8 9. PŘÍLOHY...87 9. Textové přílohy...87 9.. Sociální vyloučení...87 9.. Charakteristika cílových skupin stanovených zákonem o sociálních službách...88 9. Tabulkové přílohy... Tab. příl. č. : Věková struktura obyvatelstva dle pětiletých věkových skupin a okresů v MS kraji k.. 8... Tab. příl. č. : Počet plateb a vyplacené příspěvky na péči v obcích s rozšířenou působností v MS kraji v roce 8...5 Tab. příl. č. : Počet plateb dávek hmotné nouze v obcích s pověřeným obecním úřadem v roce 8...6 Tab. příl. č. : Sociální služby dle druhu a poskytovatele/zřizovatele ve správních obvodech obcí s pověřeným obecním úřadem k.. 9...7 Tab. příl. č. 5: Sociální služby poskytované v MS kraji s registrací mimo MS kraj (k.. 9)... Tab. příl. č. 6: Stav sociálních služeb v MS kraji k.. 9 a. 5.... Tab. příl. č. 7: Objem příspěvku na péči v letech 8 -...5 Tab. příl. č. 8: Validita dotazníkového šetření dle jednotlivých druhů sociálních služeb...6 Tab. příl. č. 9: Projekty obcí s pověřeným obecním úřadem podpořené v rámci dotačních řízení MS kraje v letech 5 9... 7 Tab. příl. č. : Plánovaný rozvoj u obcí s pověřeným obecním úřadem v MS kraji...9 9. Mapové přílohy...6. PŘEHLED ZKRTEK...7. POUŽITÉ ZDROJE...7
Vážení spoluobčané, Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji na léta -, který se Vám nyní dostává do rukou, určuje základní principy a směr plánování rozvoje sociálních služeb na území Moravskoslezského kraje v následujícím období. Zabývá se procesem střednědobého plánování, potřebností a kvalitou sociálních služeb a financováním sítě sociálních služeb. Sociální služby vznikají na základě identifikovaných potřeb obyvatel určitého území. Obce, odborníci na místní komunitu mapují potřeby na svém území a promítají je na úroveň krajskou. Vzájemnou spoluprací obcí s krajem tak vzniká obraz potřeb všech obyvatel Moravskoslezského kraje. Některé potřeby je možno uspokojit prostřednictvím zdrojů nacházejících se v komunitě, jinými je zapotřebí zabývat se na úrovni celého kraje. Jednou z priorit Moravskoslezského kraje v následujícím období bude zachování stability a udržitelnosti efektivně vzájemně propojené sítě sociálních služeb poskytující všechny potřebné druhy a formy sociální pomoci. Proto bude revidována potřebnost a funkčnost všech registrovaných sociálních služeb v kraji, neboť rozvoj stávající sítě služeb, při zachování objemu finančních prostředků do této oblasti vkládaných, není z dlouhodobého hlediska udržitelný. Klíčová bude zejména otázka financování, která musí být konzultována a řešena na všech úrovních. Proces střednědobého plánování je procesem dynamickým, neustále se vyvíjejícím. Proto i dokumenty, jež se jej snaží reflektovat, musí být pravidelně vyhodnocovány a aktualizovány. Jen tak může být pro obyvatele Moravskoslezského kraje zajištěna síť kvalitních a dostupných sociálních služeb, pomocníků v jejich nepříznivé životní situaci. Příprava a tvorba tohoto strategického dokumentu Moravskoslezského kraje trvala více než rok a jeho obsah byl konzultován ve všech pracovních skupinách zřízených na krajské úrovni. Završením celého procesu bylo veřejné připomínkovací řízení, v rámci kterého obdržel Moravskoslezský kraj bezmála připomínek. Připomínkovacími místy pro veřejnost se staly obce s pověřeným obecním úřadem, což přispělo k posílení již existujících vazeb mezi obcemi, poskytovateli a komunitou, které se plánování rozvoje sociálních služeb bezprostředně týká a co víc, přímo vychází z jejích individuálních potřeb. Rovněž byla posílena spolupráce a partnerství mezi krajem a obcemi a dalšími významnými partnery, mezi které patří zejména příspěvkové organizace kraje a obcí a nevládní neziskové organizace, poskytující sociální služby, bez nichž není možné vytvořit funkční prostředí podpory, pomoci a péče občanům Moravskoslezského kraje. Dovolte mi, abych závěrem poděkoval všem, kteří se na tvorbě tohoto dokumentu podíleli, a to jakoukoli formou. Vaší spolupráce si velmi vážíme a budeme za ni rádi i v následujícím období. Ing. RSDr. Svatomír Recman náměstek hejtmana kraje
. ÚVOD VIZE Partnerstvím zadavatelů k provázané síti kvalitních sociálních služeb zajišťujících funkční podporu, pomoc a péči občanům Moravskoslezského kraje. Cíl Vytvoření sítě kvalitních a dostupných sociálních služeb na základě potřeb identifikovaných obcemi nebo krajem a nastavení jejího efektivního financování, včetně udržitelného rozvoje. Povinnost krajů zpracovávat střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Dne.. 7 nabyl účinnosti zákon č. 8/6 Sb., o sociálních službách (dále jen zákon o sociálních službách ), který přinesl řadu zásadních změn do oblasti poskytování sociálních služeb. Zákon o sociálních službách vymezuje základní zásady pro poskytování sociálních služeb. Rozsah a forma pomoci a podpory poskytnuté prostřednictvím sociálních služeb musí zachovávat lidskou důstojnost člověka. Pomoc musí vycházet z individuálně určených potřeb jedince, musí aktivizovat, podporovat rozvoj samostatnosti, motivovat k takovým činnostem, které nevedou k dlouhodobému setrvávání nebo prohlubování nepříznivé sociální situace, a posilovat sociální začleňování. Sociální služby musí být poskytovány v zájmu jejich příjemců, v náležité kvalitě a takovými způsoby, aby bylo vždy důsledně zajištěno dodržování lidských práv a základních svobod. Zjišťování zájmů jednotlivců úzce souvisí s procesem mapování potřeb těchto osob. Plán rozvoje sociálních služeb je, dle zákona o sociálních službách,, písm. h), výsledkem procesu aktivního zjišťování potřeb osob ve stanoveném území a hledání způsobů jejich uspokojování s využitím dostupných zdrojů. Obsahem plánu je popis a analýza existujících zdrojů a potřeb, včetně ekonomického vyhodnocení, strategie zajišťování a rozvoje sociálních služeb, povinnosti zúčastněných subjektů, způsob sledování a vyhodnocování plnění plánu a způsob, jakým lze provést změny v poskytování sociálních služeb. Povinnost kraje zpracovat střednědobý plán rozvoje sociálních služeb vyplývá ze zákona o sociálních službách, 95, písm. d). Význam dokumentu dokládá také jeho stanovení povinnou přílohou k souhrnné žádosti kraje o dotaci Ministerstva práce a sociálních věcí na podporu poskytování sociálních služeb. Povinnost jeho doložení je ukotvena v, odst. ), písm. b) zákona o sociálních službách. V rámci procesu střednědobého plánování zvolil MS kraj již v roce 7 cestu komplexního pojetí této problematiky, a to zaměřením se na oblasti přímo spojené s udržením a rozvojem sítě sociálních služeb. Těmito oblastmi jsou zjišťování potřebnosti služeb, zavádění a zvyšování jejich kvality a v neposlední řadě otázka jejich financování. Každá z uvedených oblastí je v rámci procesu střednědobého plánování Moravskoslezského kraje řešena v rámci činnosti konkrétní pracovní skupiny za tímto účelem zřízené. Potřeby obyvatel Moravskoslezského kraje jsou mapovány na místní úrovni jednotlivými obcemi. V současné době je proces střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb započat ve všech obcích s pověřeným obecním úřadem. Do procesu začaly vstupovat i některé obce s obecním úřadem, které vstupují do spolupráce s okolními obcemi, anebo se po vzájemné dohodě zapojují do plánování obcí s pověřeným obecním úřadem, jež mají s tímto procesem již zkušenost a jsou členy krajské pracovní skupiny zaměřené na plánování sociálních služeb. Tímto vzniká prostor nejen pro komplexní řešení identifikovaných problémů v určité lokalitě, ale také pro síťování sociálních služeb na daném území tak, aby bylo dostupných zdrojů vhodných k uspokojování identifikovaných potřeb využito co nejefektivněji a nejhospodárněji. Zmapované potřeby obyvatel MS kraje se pak následně promítají do krajského střednědobého plánu v podobě deklarovaného rozvoje sociálních služeb na území obcí. S ohledem na specifičnost Moravskoslezského kraje, která se značí vysokým počtem registrovaných sociálních služeb nerovnoměrně rozložených na jeho území, není možné pracovat na krajské úrovni Hovoří-li se v následujícím textu o zákonu č. 8/6 Sb., o sociálních službách, jedná se vždy o zákon ve znění pozdějších přepisů tohoto zákona platných do doby schvalování tohoto strategického dokumentu zastupitelstvem kraje. 5
v triádě tak silné, jako je tomu na úrovni obcí. Přestože jsou zástupci zadavatelů, poskytovatelů a uživatelů v krajských pracovních skupinách zastoupeni, je nezbytné podporovat a posilovat především procesy probíhající na úrovni obcí, neboť právě zde jsou nacházena ta nejvhodnější řešení životních situací jednotlivců, jež potřebují pomoc a podporu. Z tohoto důvodu jsou obce pro proces střednědobého plánování pro kraj nepostradatelné, neboť jsou schopny na základě znalosti daného prostředí nejlépe vyhodnotit, zda jsou dostupné zdroje nacházející se v okolí pro uspokojování identifikovaných potřeb dostatečné nebo zda je zapotřebí jejich dalšího rozvoje. Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji na léta navazuje na předchozí střednědobý plán pro období 8 a 9, který byl zastupitelstvem kraje schválen usnesením č. 8/5 ze dne 8. 6. 7, a vytyčuje jasné směřování Moravskoslezského kraje v oblasti rozvoje sociálních služeb. Byl zpracován ve spolupráci s obcemi na území kraje, se zástupci poskytovatelů sociálních služeb a se zástupci osob, kterým jsou sociální služby poskytovány. 6
. ZÁKLDNÍ CHRKTERISTIK MS KRJE Moravskoslezský kraj (dále jen MS kraj ) leží na severovýchodě České republiky (dále jen ČR ). Svou rozlohou 5 7 km zaujímá MS kraj 6,9 % území celé ČR. V rámci ČR sousedí s krajem Olomouckým a Zlínským. Z hlediska územních celků jiných států pak sdílí hranici se Slezským a Opolským vojvodstvím v Polsku a s Žilinským krajem na Slovensku. Po geografické stránce je MS kraj rozmanitým regionem. Ze západu je sevřen masívem Hrubého Jeseníku, který přechází do Nízkého Jeseníku, náhorní plošiny a Oderských vrchů. Střední část kraje je typická hustě osídleným nížinatým terénem Opavské nížiny, Ostravské pánve a Moravské brány. Směrem na jihovýchod krajina opět získává horský charakter a kulminuje hřbety Moravskoslezských Beskyd. Součástí MS kraje jsou také místa s významnými a cennými přírodními zvláštnostmi, jež jsou chráněny v rámci chráněných krajinných oblastí Beskydy, Jeseníky a Poodří a maloplošných chráněných území. MS kraj je vymezen 6 okresy Bruntál (BR), Frýdek-Místek (F-M), Karviná (K), Nový Jičín (NJ), Opava (OP) a Ostrava-město (OV) a je rozdělen na správních obvodů obcí s rozšířenou působností (a správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem), do kterých spadá celkem 99 obcí, z toho je měst. Obr. č. : Správní rozdělení MS kraje k.. 8 Zdroj: Statistická ročenka MS kraje 9 7
Demografické údaje MS kraj je počtem přes 5 obyvatel (z toho je 67 59 žen a 6 66 mužů) nejlidnatějším krajem v ČR. Se svými 99 obcemi však patří k regionům s nejmenším počtem sídel. Tomu odpovídá i hustota osídlení obyvatel na km, přičemž hustota osídlení celé ČR je obyvatel na km. Průměrná rozloha katastru obce 8, km je druhá největší v ČR. V obcích do 99 obyvatel bydlí téměř % občanů kraje, v obcích od 5 do 999 obyvatel okolo % občanů, v obcích od 5 do 9 999 obyvatel žije přes % občanů. V obcích nad obyvatel žije téměř 6 % občanů, tj. v rámci ČR výjimečné. V krajské metropoli Ostravě žije přes 7 obyvatel, tj. zhruba,5 % občanů. Dalšími statutárními městy s počtem obyvatel nad 5 jsou Frýdek-Místek, Havířov, Karviná a Opava. Celkově ve městech žije 76, % obyvatel. K.. 8 byl průměrný věk obyvatelstva MS kraje, let. Z hlediska věkové struktury obyvatelstva převažovaly ve věkových skupinách a 5 6 ve všech okresech, vyjma okresu Ostrava-město, kde bylo v kategorii 5 6 více žen, muži. V kategorii 65 a více bylo ve všech okresech více žen. Tab. č. : Věková struktura obyvatelstva v MS kraji k.. 8 Věková skupina: MSK BR F-M K NJ OP OV 78 75 99 597 7 9 8 5 85 7 5 6 89 578 7 655 9 856 96 86 8 777 5 95 9 65 let a více 8 9 7 67 896 6 5 5 5 55 97 868 7 7 86 5 56 77 6 75 CELKEM OBYVTEL Podrobnější složení obyvatelstva MS kraje dle pětiletých kategorií uvádí tabulková příloha č.. Nízká porodnost je základním rysem současné populační situace nejen v MS kraji. Dochází tak ke stárnutí obyvatelstva a k jeho pozvolnému vymírání. Počet obyvatel v MS kraji ubývá také migrací. V posledních letech jsou zaznamenány signály o změně trendu, kdy dochází k mírnému zvýšení porodnosti. Obr. č. : Věková struktura obyvatelstva MS kraje k.. 8 Zdroj: Statistická ročenka MS kraje 9 8
Důchody a jejich průměrná výše K prosinci 8 bylo na území MS kraje evidováno celkem 6 osob pobírajících důchod. Tento počet se skládal z osob pobírajících důchod starobní (plný, poměrný), invalidní (plný, částečný), vdovský a vdovecký a sirotčí, přičemž největší podíl tvoří osoby se starobním důchodem (7 8 osob). Vdovské a vdovecké důchody tvořily pouhých 5 % ze všech důchodů, sirotčí pouhé %. V porovnání s předchozími roky byl zaznamenán plynulý pozvolný nárůst počtu vyplácených důchodů starobních plných, částečných invalidních a vdoveckých. U ostatních došlo oproti roku 7 k mírnému poklesu v jejich počtu. Tab. č. : Příjemci důchodu a jejich průměrný věk v prosinci 8 Příjemci důchodu CELKEM Důchod: průměrný věk počet starobní plné MUŽI ŽENY průměrný věk počet průměrný věk počet 7 66 67 78 68 95 6 65 67 8 8 658 8 invalidní plné 99 56 5 89 57 8 55 invalidní částečné 7 5 9 6 97 5 6 8 vdovské vč. kombinovaný 7 99 7 - - 7 99 7 vdovecké vč. kombinovaný 6 7 6 7 - - 6 799 7 986 6 8 7 starobní poměrné sirotčí CELKEM PŘÍJEMCŮ 6 5 85 856 Z hlediska podílu příjemců důchodů, dle dělení na okresy, je patrné, že největší procento příjemců důchodů se nacházelo v okresech Ostrava-město a Karviná. Nejmenší procento příjemců v porovnání s celkovým počtem v MS kraji bylo v okrese Bruntál. Tab. č. : Příjemci důchodu dle okresů MS kraje v prosinci 8 Počet příjemců důchodu v okresech MS kraje Důchod: starobní plný starobní poměrný BR F-M 8 K 8 7 NJ 8 86 OP OV 77 9 7 6 57 58 86 invalidní plný 7 8 8 9 695 6 8 96 invalidní částečný 8 78 6 7 8 8 6 695 vdovské vč. kombinovaný 5 576 57 6 86 8 59 9 7 vdovecké vč. kombinovaný 85 895 8 9 566 75 sirotčí 568 97 575 85 8 866 7 68 56 8 7 777 8 88 5 9 879 CELKEM PŘÍJEMCŮ Z pohledu výše průměrných důchodů vyplácených v roce 8 byly všechny důchody kromě vdovského a starobního poměrného nad celorepublikovým průměrem. 9
Tab. č. : Průměrná výše důchodů a její výše dle pohlaví (prosinec 8) Rok Průměrná výše důchodů (bez součástí) (v Kč): 6 Rok 8 7 8 MUŽI ŽENY starobní plný 8 6 8 8 9 69 8 starobní poměrný 69 5 7 6 7 5 55 invalidní plný 8 6 8 85 9 6 56 8 9 invalidní částečný 5 5 5 6 5 6 577 5 5 vdovské vč. kombinovaný vdovecké vč. kombinovaný sirotčí CELKEM PŘÍJEMCŮ 8 559 9 8 55-55 88 8 7 7-8 5 87 5 7 5 98 8 88 5 7 57 78 5 8 79 Tab. č. 5: Průměrná výše důchodů dle okresů MS kraji (prosinec 8) Průměrná výše důchodu (bez součástí) v jednotlivých okresech MSK (Kč) Důchod: BR F-M K NJ OP OV starobní plný 9 7 9 6 9 98 9 59 9 7 9 87 starobní poměrný 5 85 5 9 5 9 5 69 5 6 5 invalidní plný 9 86 9 578 7 9 66 9 75 9 69 invalidní částečný 5 89 6 86 6 6 6 98 6 6 vdovské vč. kombinovaný vdovecké vč. kombinovaný sirotčí CELKEM PŘÍJEMCŮ 9 977 9 9 9 9 8 9 976 79 5 5 99 85 8 96 5 68 5 9 5 7 5 8 5 55 6 57 6 59 56 5 56 6 58 S účinností zákona č. 6/8 Sb., jímž byl novelizován zákon o důchodovém pojištění, byl s účinností od.. nově definován termín invalidita pro účely tohoto zákona. Namísto termínů plná a částečná invalidita byla zavedena třístupňová invalidita invalidita prvního, druhého a třetího stupně. Rovněž došlo ke změně terminologie u vyplácených dávek, kdy se nově jedná o invalidní důchod (pro invaliditu prvního, druhého nebo třetího stupně). Data obsažená v části týkající se důchodů se vztahují k období před účinností novely zákona o důchodovém pojištění, proto jsou uváděny termíny užívané do.. 9. Držitelé průkazů mimořádných výhod Z hlediska krajů se MS kraj zařadil celkovým počtem 9 959 osob, jež jsou držiteli průkazu mimořádných výhod, na. místo za Hl. m. Prahu, Středočeský a Jihomoravský kraj. Nejvyšší počet osob se zdravotním postižením, jimž byl průkaz vystaven, se nacházelo v kategorii zvláště těžké postižení (celkem 57 osob). Tab. č. 6: Držitelé průkazu mimořádných výhod k.. 8 Počet osob s přiznanými mimořádnými výhodami Postižení: těžké MSK BR F-M K NJ OP OV 7 765 58 7 9 98 9 79 zvláště těžké 57 676 66 9 8 9 8 zvláště těžké s nutností průvodce 77 757 79 987 88 85 5 9 959 69 866 8 57 776 5 97 6 9 CELKEM OSOB Držitelé průkazu mimořádných výhod tvořili přibližně, % populace MS kraje. Ve věkové struktuře do 7 let se nacházelo 5, % všech držitelů průkazu.
Tab. č. 7: Držitelé průkazu mimořádných výhod k.. 8 (mladší 8 let) Počet osob s přiznanými mimořádnými výhodami Postižení: MSK BR F-M K NJ OP OV těžké 7 7 9 zvláště těžké 5 8 9 9 55 76 7 9 96 68 78 57 86 6 57 8 zvláště těžké s nutností průvodce CELKEM OSOB Příspěvek na péči V roce 8 proběhlo v MS kraji celkem 9 plateb příspěvků na péči, přičemž celková vyplacená částka se rovnala 56 57 96 Kč. Nejvíce plateb proběhlo v okrese Ostrava-město. Kromě okresu Bruntál a Nový Jičín překročil vyplacený obnos ve všech okresech částku 5 Kč. Tab. č. 8: Počet přiznaných příspěvků na péči v okresech MS kraje v roce 8 Příspěvek na péči: počet plateb vyplacené příspěvky v Kč Rok 8 MSK BR F-M K NJ OP OV 9 6 8 79 88 6 7 677 7 8 5 56 57 96 5 75 59 59 9 8 797 96 7 68 57 Zdroj: Počet přiznaných příspěvků portál MPSV, vyplacené příspěvky MSK Přehled uskutečněných plateb a vyplacených příspěvků na péči v jednotlivých obcích s rozšířenou působností MS kraje uvádí tabulková příloha č.. Průmysl MS kraj patří mezi nejdůležitější průmyslové oblasti střední Evropy. Jádrem je ostravsko-karvinská průmyslová a těžební pánev, jejíž industrializace byla úzce spojena zejména s těžbou uhlí a s navazujícím rozvojem těžkého průmyslu a hutnictví. Kraj je tak celostátním centrem hutní výroby, současně je zde soustředěna i těžba černého uhlí téměř celé produkce ČR, i když dochází k poklesu vytěženého množství. Vedle těchto tradičních odvětví se v kraji dále prosazuje výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, výroba dopravních prostředků a výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken. Odvětvová struktura MS kraje přináší v současnosti nemalé problémy, které souvisejí s jeho restrukturalizací a jež jsou spojeny zejména s vyšší mírou nezaměstnanosti. Relativně nejlépe je na tom okres Nový Jičín, nejhůře jsou na tom okresy Ostrava-město. Okres Bruntál a Karviná se řadí mezi okresy s největší mírou nezaměstnanosti v celé ČR. Vskutku palčivým problémem je pak podíl dlouhodobě nezaměstnaných (déle než měsíců) na celkovém počtu nezaměstnaných, který je v našem regionu výrazně vyšší než celorepublikový průměr. Nezaměstnanost MS kraj patří dlouhodobě ke krajům s vyšší mírou nezaměstnanosti. K.. 8 činila míra registrované nezaměstnanosti v MS kraji 8,5 %, celorepubliková míra registrované nezaměstnanosti byla k témuž datu 6 %. Přestože došlo ve srovnání s roky 6 (,6%) a 7 (9,6%) k jejímu poklesu, byla v porovnání s ostatními kraji jedna z nejvyšších. K.. 8 bylo v MS kraji evidováno celkem 57 55 neumístěných uchazečů o zaměstnání. Celkem 5, % z tohoto počtu tvořily ženy. Kromě okresu Nový Jičín (8,6 %) a Frýdek-Místek (5 %) bylo registrováno ve všech okresech MS kraje větší procento neumístěných uchazeček, přičemž největšího počtu dosáhl okres Karviná (celkem 9 85 žen). V porovnání s ostatními kraji bylo v MS kraji v prosinci roku 8 evidováno vysoké procento nezaměstnaných se zdravotním postižením. Z celorepublikového počtu 6 6 osob se zdravotním postižením, které byly vedeny jako uchazeči o zaměstnání, bylo v MS kraji evidováno celkem 6 osob. Z pohledu MS kraje pak tvořila tato skupina celých 8,5 % nezaměstnaných. S výjimkou okresů Bruntál (5, %), Frýdek-Místek (,9 %) a Nový Jičín (9,9 %) se procento uchazečů se zdravotním postižením pohybovalo v rozmezí 6, 7, % všech evidovaných osob daného okresu.
Z celkového počtu 57 55 uchazečů o zaměstnání v MS kraji byla jedna třetina evidována po dobu kratší měsíců a stejná část byla evidována měsíců a více. Osoby, jež se délkou evidence řadí do kategorie evidovaných po dobu 6 9 měsíců, tvořily 6 % celkového počtu uchazečů, evidovaní v kategorii měsíců pak % z celku. Nejmenší počet nezaměstnaných byl evidován v kategorii délky evidence 9 měsíců. Nejvíce nezaměstnaných osob v MS kraji se nacházelo ve věkové kategorii 5 5 let. Tab. č. 9: Věková struktura neumístěných uchazečů dle okresů MS kraje k.. 8 Počet uchazečů v jednotlivých okresech MSK Věk: MSK BR F-M K NJ OP OV do 8 8 87 5 97 9 89 8 5 7 6 88 9 6 555 5 5 8 6 856 75 5 5 5 9 679 76 759 5 86 6 55 6 9 6 96 656 95 58 9-6 9 9 57 55 5 89 6 8 6 896 5 5 7 5 6 65 let a více CELKEM UCHZEČŮ Nejvíce evidovaných uchazečů o zaměstnání spadalo z hlediska dosaženého vzdělání do kategorie vyučených (celkem 7 osob) a osob se základním či nedokončeným základním vzděláním (celkem 8 78 osob). Další kategorií s relativně vysokým výskytem byly osoby s úplným středním odborným vzděláním ukončeným maturitou (6 889 osob). Ostatní kategorie pak počtem evidovaných žadatelů nepřekročily hranici 5 osob. Tab. č. : Vzdělanostní struktura neumístěných uchazečů podle okresů MSK k.. 8 Vzdělání: Počet uchazečů v jednotlivých okresech MSK MSK základní BR F-M K NJ OP OV 8 78 7 86 5 8 679 89 5 985 965 6 79 669 7 7 8 6 99 5 67 vyučení s maturitou 5 5 85 85 58 úplné střední všeobecné s maturitou 585 77 7 9 7 87 85 úplné střední odborné s maturitou 6 889 7 5 66 757 97 69 79 7 9 8 9 6 99 7 67 5 9 76 57 55 5 89 6 8 6 896 5 5 7 5 6 střední bez maturity vyučení vyšší vysokoškolské CELKEM UCHZEČŮ Z celkového počtu 57 55 uchazečů o zaměstnání evidovaných v MS kraji mělo pouze 6 osob nárok na podporu v nezaměstnanosti, přičemž v kategorii evidence do měsíců se nacházelo celkem 9 87 osob. S přibývající délkou evidence (dělenou do kategorií po měsících) počet uchazečů s nárokem na podporu klesá vždy o více než o polovinu, tzn., že v kategorii s délkou evidence od - 6 měsíců se nacházelo pouze 675 osob. Včetně neukončeného a bez vzdělání
Tab. č. : Neumístění uchazeči o zaměstnání s nárokem na podporu v nezaměstnanosti podle výše měsíčního nároku a podle okresů MS kraje k.. 8 Výše podpory v nezaměstnanosti (V Kč): Počet uchazečů o zaměstnání s nárokem na podporu v nezaměstnanosti v jednotlivých okresech MSK MSK do 5 BR F-M K NJ OP OV 6 5 6 5 95 5 5 5 5 5 7 89 76 5 5 87 75 55 56 7 77 68 5 5 979 68 8 56 55 9 697 5 55 57 6 86 9 75 58 55 65 96 7 7 78 85 56 86 65 75 8 7 9 75 85 96 79 5 5 85 95 8 7 65 6 96 56 95 a více 79 65 6 68 6 98 55 988 98 77 8 5 89 86 5 5 7 5 97 5 8 5 CEKLEM UCHZEČŮ průměrná výše měsíční podpory Dávky státní sociální podpory V roce 8 bylo přiznáno celkem 657 69 dávek, což bylo téměř o / méně než v roce 7. K téměř polovičnímu poklesu počtu dávek došlo u přídavku na dítě, pokles přiznaných dávek byl zaznamenán také u sociálního příplatku, příspěvku na bydlení či pohřebného. Tab. č. : Přiznané a vyplacené dávky státní sociální podpory v MS kraji Rok 7 Dávka: počet přiznaných dávek přídavek na dítě Rok 8 výše vyplacených dávek počet přiznaných dávek výše vyplacených dávek 75 5 9 57 9 885 798 sociální příplatek 77 5 785 9 9 559 98 příspěvek na bydlení 6 9 5 6 9 5 5 rodičovský příspěvek 99 7 77 55 5 7 96 7 pěstounská péče, z toho: 885 57 6 5 87 - na potřeby dítěte 7 8 7 5 8 75 69 - odměna pěstouna 6 59 6 99 8 6 66 5 667 78 97 5 porodné 66 5 689 8 86 69 pohřebné 8 6 7 77 8 85 6 6 6 7 8 9 59 6 95 7 657 69 5 57 69 - převzetí dítěte - motorové vozidlo příspěvek na školní pomůcky CELKEM Více než polovina přiznaných dávek v MS kraji za rok 8 byla tvořena přídavkem na dítě (56,7 %). Další významný podíl na vyplacených dávkách pak měl rodičovský příspěvek (9,7 %) a sociální příplatek ( %). Nejvíce dávek bylo přiznáno v okresech Ostrava-město a Karviná. S tímto faktem pak úzce souvisí procento finančních prostředků, jež byly na dávkách státní sociální podpory v těchto okresech vyplaceny. včetně zpětně vyplácených dávek
Tab. č. : Vyplacené dávky státní sociální podpory podle okresů MS kraje v roce 8 Dávka: Výše vyplacených dávek v roce 8 (tis. Kč) MSK BR F-M K NJ OP OV přídavek na dítě 885 798 88 8 5 99 9 6 8 6 7 sociální příplatek 559 98 59 957 65 9 5 98 5 78 55 75 77 69 příspěvek na bydlení 5 5 7 8 9 59 785 869 8 7 75 rodičovský příspěvek 96 7 6 99 565 559 79 87 9 7 9 77 pěstounská péče, z toho: 5 87 8 5 7 5 59 7 5 - na potřeby dítěte 75 69 6 67 6 8 59 8 99 9 79 - odměna pěstouna 66 5 6 57 7 8 7 99 6 955 6 6 - převzetí dítěte 8 5 65 75 - motorové vozidlo 59 6 8 86 69 86 896 8 97 9 6 8 5 56 8 85 665 5 75 5 7 9 9 5 8 7 5 8 67 5 57 69 66 76 86 59 8 88 65 579 79 78 569 6 porodné pohřebné příspěvek na školní pomůcky CELKEM Zdrojem všech výše uvedených statistických údajů, není-li uvedeno jinak, je Český statistický úřad pobočka Ostrava. Jedná se o data zachycující stav vybraných statistických ukazatelů v roce 8, resp. k.. 8. Dávky hmotné nouze V roce 8 proběhlo v Moravskoslezském kraji celkem 6 7 plateb dávek hmotné nouze, přičemž 66, % bylo tvořeno platbami příspěvku na živobytí a 9, % doplatku na bydlení. Zbylých, % tvořily platby dávek mimořádné okamžité pomoci. Tab. č. : Počet plateb dávek hmotné nouze v roce 8 v jednotlivých okresech MS kraje Dávka: K NJ OP OV 5 5 9 577 87 65 8 5 7 5 68 5 67 6 788 696 89 9 98 8 8 6 5 6 9 nebezpečí sociálního vyloučení 7 6 7 5 77 uhrazení jednorázového výdaje 5 8 559 5 77 7 7 uhrazení nezbytných nákladů 58 85 85 8 8 9 6 7 85 57 8 99 8 8 99 5 příspěvek na živobytí doplatek na bydlení mimořádná okamžitá pomoc Počet plateb hrozba újmy na zdraví mimořádná událost CELKEM MSK BR F-M 75 7 5 8 77 76 Zdroj: portál MPSV Počet plateb dávek hmotné nouze v obcích s pověřeným obecním úřadem MS kraje za rok 8 uvádí tabulková příloha č.. ktualizovaná statistická data uvedená v této kapitole lze nalézt na internetových stránkách Českého statistického úřadu (www.czso.cz) či Ministerstva práce a sociálních věcí (portal.mpsv.cz).
. ZÁKLDNÍ STRTEGICKÉ DOKUMENTY Sociální politika MS kraje je primárně deklarována ve Střednědobém plánu rozvoje sociálních služeb, který je vypracován na základě ustanovení odst. d); 95 zákona o sociálních službách. Specifické oblasti sociální politiky MS kraje jsou pak podrobněji rozpracovány v dalších dílčích navazujících strategických dokumentech.. Program rozvoje MS kraje Program rozvoje MS kraje je strategickým dokumentem specifikujícím cíle, opatření a rozvojové aktivity Moravskoslezského kraje, jež budou ze strany kraje v jeho samostatné působnosti podporovány. Program rozvoje platný na období let 6 8 byl rozdělen do čtyř částí:. Úvod,. Sociálně-demografická analýza,. Vize, strategické cíle, opatření,. Specifikace opatření. V části nazvané Vize, strategické cíle, opatření zpracovává 5 prioritních oblastí. Ty jsou rozděleny na strategických cílů a dále rozpracovány na jednotlivá opatření. Sociální oblasti se věnuje v pořadí třetí prioritní oblast ( Dynamická společnost ), jež se skládá ze souhrnné analýzy, SWOT analýzy a jednotlivých strategických cílů. V rámci SWOT analýzy byly identifikovány např. tyto příležitosti: zavádění střednědobého plánování a standardů kvality v oblasti sociálních služeb, lepší prezentace sociálních služeb a její informační zajištění. Zásadním cílem pro oblast sociálních služeb se stal strategický cíl č. Udržení a rozvoj sítě sociálních služeb v rozsahu odpovídajícím potřebám v souladu se standardy kvality a optimalizace financování poskytovaných sociálních služeb. Návazný strategický dokument, Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje na léta 9 6 (dále jen Strategie rozvoje MS kraje ), jenž byl zastupitelstvem kraje schválen usnesením č. /9 ze dne.., obsahuje 5 globálních strategických cílů. Na sociální oblast se zaměřuje globální cíl Kvalitní a kulturní prostředí, služby a infrastruktura pro život, práci a návštěvu, konkrétněji pak specifický cíl. Zajistit obyvatelům kraje zdravotní a sociální služby. Ve Strategii rozvoje MS kraje byly zohledněny výstupy všech níže uvedených odvětvových strategických dokumentů zaměřených na oblast sociálních služeb, začleňování, prevence aj.. Koncepce sociálních služeb v MS kraji Dokument byl zastupitelstvem kraje schválen usnesením č. /88/ ze dne 8... Základem pro zpracování tohoto materiálu byla sociodemografická analýza MS kraje z pohledu sociální politiky a analýza stávajících sociálních služeb poskytovaných na území kraje. Oblasti, jež jsou v Koncepci sociálních služeb v MS kraji zpracovány, se týkají rezidenčních, terénních a intervenčních služeb, standardů kvality a vzdělávání v sociálních službách. Dále se dokument věnuje oblasti střednědobého plánování a financování sociálních služeb a obsahuje rovněž analýzu krajských zařízení poskytujících sociální služby. Koncepce sociálních služeb je dlouhodobým strategickým dokumentem, který stanovuje vizi, priority a cíle v obecné rovině.. Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v MS kraji Jedná se o řídící dokument v oblasti sociálních služeb a návazných aktivit. První Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb MS kraje na rok 8 9 byl zastupitelstvem kraje schválen usnesením č. 8/5 ze dne 8. 6. 7 a deklaroval tyto základní principy: zajištění sociálních služeb zaměřených na seniory by mělo být záležitostí obcí, podpora kraje bude směřovat zvláště k zajištění sociálních služeb poskytovaných cílovým skupinám se specifickými problémy (princip statistické významnosti počet osob cílové skupiny je statisticky významný již na úrovni obce zajištění služby je záležitostí obce; počet osob 5
cílové skupiny je statisticky významný až na úrovni kraje zajištění služby je záležitostí kraje), upřednostnění terénních a intervenčních typů služeb před rezidenčními, v oblasti rezidenčních služeb: o podpora koedukovaných zařízení komunitního typu, o zajištění služeb sociální péče v zařízeních, které budou svými stavebně-technickými parametry odpovídat standardům kvality sociálních služeb, o při rozvolňování ústavů respektovat současný trend preference koedukovaných zařízení, kdy jsou zároveň opouštěny dispozičně nevyhovující objekty, o změnit strukturu pracovníků v krajských zařízeních s cílem zajistit cílovým skupinám klientů péči odpovídající jejich skutečným potřebám, změnit strukturu pracovníků v ústavních zařízeních s cílem zajistit cílovým skupinám klientů péči odpovídající jejich skutečným potřebám, podpořit aktivity v rámci celoživotního vzdělávání pracovníků, podporovat poskytování sociálních služeb odpovídajících standardům kvality sociálních služeb, podpořit vznik chybějících zařízení pro klienty se specifickými potřebami podpořit zřízení chybějících zařízení pro klienty potřebující velmi intenzivní typ péče a zařízení pro osoby s psychózou a chronickou závislostí na alkoholu, podporovat plánování sociálních služeb v obcích. Střednědobý plán na rok 8 9 rovněž nastínil kritéria financování sociálních služeb v daném období. Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb se stal zastřešujícím dokumentem pro všechny ostatní, dílčí, strategické dokumenty MS kraje v oblasti sociální politiky, které dále rozvíjí základní myšlenky a principy v něm obsažené.. Dílčí navazující strategické dokumenty.. Koncepce kvality sociálních služeb v MS kraji (včetně transformace pobytových sociálních služeb) Dokument, který byl zastupitelstvem kraje schválen usnesením č. / ze dne 6. 6. 8, se skládá ze dvou stěžejních oblastí. První část popisuje oblast kvality ve spojení se sociálními službami obecně, druhá se úzce zaměřuje na problematiku pobytových sociálních služeb. Na základě mnohaleté práce kraje v oblasti kvality sociálních služeb byl v tomto strategickém dokumentu vyjádřen jasný postoj kraje v sociální oblasti a určen směr sociální politiky kraje ve vztahu ke kvalitě poskytovaných sociálních služeb a k procesu transformace pobytových sociálních služeb. Myšlenky, které jsou v dokumentu popsány, spočívají zejména v důrazu na nedílnou součást kvality v plánování rozvoje sociálních služeb. V oblasti kvality poskytovaných sociálních služeb deklaruje dokument tyto priority: podporovat poskytovatele sociálních služeb ze strany MS kraje v zavádění a sebehodnocení kvality poskytovaných sociálních služeb, podporovat vzdělávací aktivity poskytovatelů sociálních služeb, zajistit dostupnost informací k tématu zavádění a rozvoje kvality, k inspekcím poskytování sociálních služeb, k transformaci pobytových sociálních služeb, rozvíjet spolupráci mezi různými subjekty (poskytovatelé sociálních služeb, obce apod.). 6
V oblasti transformace pobytových sociálních služeb deklaruje dokument tyto priority: podporovat proces transformace a realizovat transformaci stávajících pobytových zařízení, zajistit uživatelům sociálních služeb bydlení, které odpovídá běžnému bydlení vrstevníků, upřednostňovat bydlení osob se zdravotním postižením v přirozeném prostředí s dostatečnou návazností na běžné zdroje v bytech či malých komunitách do 8 osob, pro uživatele s vyšší mírou podpory budovat menší zařízení komunitního typu s maximálním počtem uživatelů (u zařízení pro seniory maximální počet uživatelů, u dětí se zdravotním postižením maximální počet 8 osob), respektovat individualitu a soukromí uživatelů zajistit bydlení v jednolůžkových pokojích s možností odpočinku, praní i vaření (obývací pokoj, koupelna s pračkou, kuchyň). Jedná se o strategii, která zásadním způsobem stanovuje vizi, cíle a konkrétní opatření vedoucí k restrukturalizaci infrastruktury zařízení sociální péče, ke změně přístupu k péči a podpoře osob se zdravotním postižením. Přenos myšlenek a vizí uvedených v Koncepci kvality sociálních služeb v MS kraji (včetně transformace pobytových sociálních služeb) do praxe je realizován naplňováním opatření a aktivit. kčního plánu Koncepce kvality sociálních služeb v MS kraji (včetně transformace pobytových sociálních služeb), který byl schválen usnesením rady kraje č. 97/76 ze dne.. 8... Strategické dokumenty v oblasti protidrogové politiky MS kraje Protidrogová politika MS kraje směřuje k řešení problémů spojených s užíváním drog v kraji. Protidrogovou politiku kraje tvoří čtyři základní pilíře primární prevence, léčba a resocializace, snižování rizik spojených s užíváním drog a snižování dostupnosti drog. V roce 5 byla schválena usnesením zastupitelstva kraje č. 8/778/ ze dne.. 5 Strategie protidrogové politiky MS kraje 5 9. Navazující strategický materiál v oblasti protidrogové politiky MS kraje by měl zahrnout období... Strategické dokumenty v oblasti integrace romské komunity v MS kraji Strategie integrace romské komunity MS kraje na období 6 9 byla zpracována na základě usnesení Rady MS kraje č. 8/688 ze dne 7.. 5 přijatého na základě návrhu Výboru pro národnostní menšiny Zastupitelstva MS kraje. Obsahem se dokument opírá o vládní Koncepci romské integrace a některé další koncepční dokumenty. Jeho cílem je snaha analyzovat současnou situaci příslušníků romských komunit žijících v kraji a zajistit vhodné podpůrné mechanismy, které by mohly napomoci jejich integraci do většinové společnosti. V rámci plnění akčního plánu tohoto dokumentu byly vytyčeny čtyři specifické cíle: zmírnění současných důsledků sociální exkluze v MS kraji, efektivní prevence sociální exkluze v kraji, koordinace aktivit a subjektů podílejících se na řešení problematiky romské integrace, zlepšení současných podmínek v oblasti vzdělávání a rovného přístupu ke vzdělávání. Navazující strategický materiál by měl zahrnout období... Koncepce prevence kriminality Koncepce prevence kriminality MS kraje na léta 9 (dále jen Koncepce prevence kriminality ) byla schválena usnesením zastupitelstva kraje č. 5/ ze dne 5. 9. 8. 7
Jedná se o první samostatný strategický materiál, který vymezuje základní úlohu kraje v rámci preventivní politiky zaměřené na zmírnění, popř. eliminaci výskytu trestné činnosti na jeho území, resp. území jednotlivých obcí. Úkolem kraje by měla být hlavně koordinace, sběr dat, částečná finanční podpora a mapování jednotlivých činností v oblasti prevence kriminality. Součástí materiálu je mimo jiné bezpečnostní analýza MS kraje zahrnující údaje z oblasti sociálnědemografických ukazatelů, vývoje a výskytu trestné činnosti a institucionálního zajištění systému prevence kriminality. Jmenované oblasti se společně s provedenou SWOT analýzou staly podkladem pro formulaci základních cílů a opatření preventivní politiky kraje. Mezi hlavní cíle, které si Koncepce prevence kriminality klade, patří: udržení stávajících a doplnění chybějících služeb v síti aktivit prevence kriminality, omezení příležitostí k páchání trestné činnosti a zvyšování možností dopadení pachatele, informování veřejnosti o problematice prevence kriminality a jejich aktivizace, posilování kompetencí veřejnosti a pracovníků subjektů, participujících v systému prevence, při plánování a realizaci vlastních preventivních opatření. Uvedené cíle budou po dobu platnosti Koncepce podporovány v rámci dotačního programu nazývaného Krajský program prevence kriminality. Jeho účelem je subvence preventivních aktivit a opatření, které povedou ke snížení míry a závažnosti kriminality na jeho území. Mezi základní cílové skupiny, kterým bude věnována zvýšená pozornost, patří:. Pachatelé trestných činů (nezletilí a mladiství s kriminální zkušeností; recidivisté).. Oběti trestných činů (dětské oběti trestné činnosti; dětské oběti šikany; oběti násilné trestné činnosti včetně domácího násilí; senioři).. Rizikoví jedinci v postavení potenciálních pachatelů nebo obětí (predelikventní děti a mládež; dysfunkční rodiny; obyvatelé sociálně vyloučených lokalit; osoby ohrožené sociálním vyloučením; senioři; osoby propuštěné z výkonu trestu; osoby závislé na návykových látkách).. Veřejnost. Smyslem podpory cílových skupin a opatření uvedených v Koncepci je vytvořit takové zázemí pro občany MS kraje, které jim bude poskytovat dostatečnou ochranu a pocit bezpečí, a systematicky tak posilovat důvěru veřejnosti v instituce veřejné správy a samosprávy, neziskového sektoru i vlastní občanskou uvědomělost a angažovanost..5 Další strategické dokumenty MS kraje s přesahem do resortu sociálních věcí.5. Moravskoslezský krajský plán vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením Tento strategický materiál se zabývá problematikou lidí se zdravotním postižením. Zajímá se o všechny aspekty jejich života a identifikuje problémy, s nimiž se tito lidé v běžném životě potýkají. Dokument určuje sociální politiku kraje ve vztahu k lidem se zdravotním postižením. Zastupitelstvo kraje schválilo v předchozích letech již dva krajské plány:. Moravskoslezský krajský plán vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením na období 5. Moravskoslezský krajský plán vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením na období 6 8 Usnesením zastupitelstva kraje č. // ze dne 5. 9. 8 byl přijat Moravskoslezský krajský plán vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením na období 9 (dále jen Krajský plán vyrovnávaní příležitostí ), který navazuje na dva výše uvedené plány. Cílem tohoto dokumentu je vytvořit v kraji podmínky pro zlepšení kvality života obyvatel se zdravotním postižením. 8
Idea vyrovnávání příležitostí je ukotvena v řadě mezinárodních i národních dokumentů a krajskému plánu se daří implementovat její podstatu na regionální úrovni. Krajský plán vyrovnávání příležitostí je postaven na třech pilířích: aktivní zapojení osob s postižením, meziresortní spolupráce, uplatňování principu design for all. V oblasti sociálních služeb a poradenství si tento dokument vytyčuje 5 stěžejních cílů:. V rámci kraje zmapovat a následně budovat spektrum sociálních služeb poskytovaných lidem se všemi druhy postižení.. Podporovat činnost aktivit navazujících na poskytování sociálních služeb, reagují-li na potřeby osob s postižením.. Postupně rozvíjet službu sociální rehabilitace jako jednoho z prvků ucelené rehabilitace osob se zdravotním postižením.. Preferovat terénní služby poskytované v přirozeném prostředí uživatelů a služby poskytující podporu rodinám osob s postižením. 5. Vytvořit prostor pro transformaci rezidenčních služeb sociální péče, podporovat uživatele v životě v přirozené komunitě, upřednostňovat služby typu chráněného bydlení nebo podporu samostatného bydlení. Jedná se o interdisciplinární dokument shrnující komplexně problematiku osob se zdravotním postižením za účelem vytváření podmínek pro sociální inkluzi osob se zdravotním postižením..5. Koncepce zdravotní péče v MS kraji Tento dokument byl odborem zdravotnictví zpracován ve spolupráci s výborem sociálním a zdravotním zastupitelstva kraje na základě podrobné analýzy statistických ukazatelů všech zdravotnických zařízení v kraji a podrobně se zabývá jednotlivými zdravotními službami, jejich charakteristikou a specifiky a současně předkládá návrhy řešení jednotlivých problémových oblastí ve zdravotnictví. Koncepci zdravotní péče v MS kraji schválilo zastupitelstvo kraje usnesením č. /88/ dne 8....5. Prevence rizikových projevů chování u dětí a mládeže Základním principem prevence rizikových projevů chování u dětí a mládeže v resortu školství je výchova dětí a mládeže ke zdravému životnímu stylu, osvojení si pozitivního sociálního chování, rozvoj a podpora sociálních kompetencí vedoucích k harmonickému rozvoji osobnosti. Základními východisky efektivní primární prevence je kontinuita, systematičnost a komplexnost preventivního působení s ohledem na věk dítěte a jeho aktuální prožívání světa. Primární prevence je zaměřena zejména na rizikové faktory spolupodílející se na vzniku sociálně patologických jevů. Strategie prevence rizikových projevů chování u dětí a mládeže v MS kraji na období 9 byla přijata usnesením zastupitelstva kraje č. 7/668 ze dne.. 9. Evropská sociální charta, Deklarace práv mentálně postižených osob, Deklarace práv zdravotně postižených osob, Standardní pravidla pro vyrovnávání příležitostí osob se zdravotním postižením, Evropský akční plán o rovných příležitostech osob se zdravotním postižením, Národní akční plán sociálního začleňování, Střednědobá koncepce státní politiky vůči občanům se zdravotním postižením na období 9, Národní plán podpory a integrace občanů se zdravotním postižením na období 6 9, Národní plán vytváření rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období, Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením. 9
. PROCES STŘEDNĚDOBÉHO PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V MS KRJI ROZVOJE. Tvorba střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v MS kraji S ohledem na náročnost procesu plánování rozvoje sociálních služeb na území kraje bylo v roce 7 navrženo postupovat ve třech fázích, a to:. fáze, Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v MS kraji na rok 8 9 Fáze byla zaměřena na stabilizaci současného stavu, na stabilizaci stávající sítě poskytovatelů sociálních služeb v kraji, zmapování stávající situace (popis a analýza území, existujících zdrojů a potřeb, analýza a vymezení poskytovatelů sociálních služeb).. fáze, Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v MS kraji na léta Fáze je zaměřena na vytváření systému rozvoje sociálních služeb v kraji, jednání a dohoda mezi subjekty o převzetí veřejného závazku za určité druhy služeb, návrh systému financování sociálních služeb v kraji (např. procentní spoluúčast kraje u jednotlivých druhů služeb a navržení vývojové křivky podpory nebo útlumu).. fáze, Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v MS kraji na léta 5 8 Fáze bude zaměřena na rozvoj sociálních služeb a vytvoření strategie k jejich zajištění, půjde o plán k vytvoření sítě místně i typově dostupných sociálních služeb; vytvoření sítě poskytovatelů, kteří budou mít garanci stabilního financování, současně bude vytvořen systém sledování a vyhodnocování plánu rozvoje.. Vyhodnocení. fáze procesu střednědobého plánování v MS kraji Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji na rok 8 9 vznikal v době, kdy docházelo v oblasti sociálních služeb ke zcela zásadním změnám. Plán neobsahoval žádná výslovná opatření či aktivity. Priority sociální politiky v plánu obsažené vycházely z dílčích strategických dokumentů. Mnohé z nich se podařilo v průběhu let 8 9 naplnit. Nejdynamičtější oblastí, v níž docházelo nejen k rozvoji sociálních služeb, ale také ke změně celkového konceptu poskytování služeb sociální péče osobám se zdravotním postižením, byla oblast transformace. Principy deklarované Koncepcí kvality sociálních služeb v MS kraji začaly být v průběhu tohoto období uplatňovány i na úrovni dalších poskytovatelů, nejen příspěvkových organizací kraje. ktivně byla řešena také problematika vzdělávání pracovníků, oblast kvality poskytovaných sociálních služeb a rozvoje procesu střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb na úrovni obcí. MS kraj vyhlašoval již od roku 5 dotační tituly zaměřené na podporu procesů zavádění standardů kvality sociálních služeb a podporu procesu střednědobého plánování. V následujících letech se k těmto dotačním titulům přidala také podpora vzdělávání pracovníků v sociálních službách či podpora aktivit poskytovatelů sociálních služeb vycházejících z plánu nápravných opatření přijatých na základě výsledku inspekce poskytování sociálních služeb, auditu, konzultace s externím odborníkem (registrovaným inspektorem sociálních služeb). Proces zvyšování kvality sociálních služeb na území MS kraje byl podpořen také dotačním titulem zaměřeným na podporu aktivit spojených s naplňováním standardu č. vyhlášky č. 55/6 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. V období let 8 9 se podařilo naplnit i konkrétní cíle z oblasti rozvoje sociálních služeb uvedené v tomto strategickém dokumentu. Dle studie Pojetí rané péče v MS kraji došlo k pokrytí regionu Novojičínska službou rané péče, rovněž byla zřízena pilotní sociální služba domova se zvláštním režimem, Domov Přístav, určená osobám bez přístřeší se specifickými potřebami.
Vývojem procházel také proces střednědobého plánování na úrovni obcí. V roce 9 byl proces střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb započat již ve všech obcích s pověřeným obecním úřadem. Většina těchto obcí má zpracován strategický dokument, v němž je problematika plánování rozvoje sociálních služeb ukotvena. Do procesu se začínají zapojovat také obce s obecním úřadem, a to buď prostřednictvím spolupráce s obcí s pověřeným obecním úřadem, anebo prostřednictvím spolupráce několika obcí s obecním úřadem určitého regionu. Výraznou pomocí v procesu plánování rozvoje sociálních služeb se stala také elektronická databáze, Registr poskytovatelů sociálních služeb, jež byla zřízena na základě zákona o sociálních službách s účinností od.. 7. Databáze rozšířila možnosti analýzy stavu sociálních služeb nejen na úrovni celého kraje, ale i na místní úrovni. Data z Registru poskytovatelů sociálních služeb jsou využívána na všech úrovních procesu střednědobého plánování, vyhledáváním sociální služby ze strany veřejnosti, potenciálních uživatelů, počínaje a analytickými dokumenty na úrovni MPSV konče. Cílem Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v MS kraji na rok 8 9 byla stabilizace sítě sociálních služeb. V období platnosti plánu se podařilo udržet síť dlouhodobě poskytovaných sociálních služeb a nedošlo k zániku sociálních služeb z důvodu neposkytnutí finanční podpory z dotačního řízení vyhlašovaného MPSV. Byl položen základ udržitelného rozvoje sociálních služeb. Postupně dochází k restrukturalizaci alokace finančních prostředků a vyvažování spolufinancování sociálních služeb bez ohledu na typ jejich zřizovatele. ktivním přístupem MS kraje se podařilo v rámci individuálního projektu MS kraje Podpora a rozvoj služeb sociální prevence v MS kraji získat k financování služeb sociální prevence prostředky z evropských strukturálních fondů. Tento krok byl jedním z nejvýznamnějších faktorů posilujících zajištění a udržení sítě sociálních služeb v předchozím období. Stěžejní cíl tohoto strategického dokumentu byl naplněn. MS kraj se dostává do druhé etapy procesu střednědobého plánování, v níž bude docházet k vytváření systému rozvoje sociálních služeb v kraji.