Vyjádření. k žádosti o vydání integrovaného povolení RACIOLA JEHLIČKA s. r.o.

Vyjádření k žádosti o vydání integrovaného povolení RACIOLA JEHLIČKA s. r.o. V Praze, 26.2.2007

Zadavatel: Krajský úřad Zlínského kraje Odbor životního prostředí a zemědělství tř. Tomáše Bati 21, 761 90 Zlín IČ: 70891320 Kontakt: posta@kr-zlinsky.cz 577 043 111 Zpracovatel: CENIA, česká informační agentura životního prostředí Úsek pro agenturní činnosti Kodaňská 10, 100 10 Praha 10 IČ: 45249130 Kontakt: info@cenia.cz, 267 225 232 Č.j.: 2731/CEN/07 Schválil: RNDr. Jan Prášek, ředitel úseku pro agenturní činnosti Kontroloval: Ing. Milena Drašťáková Odborný garant: Ing. Jitka Zagorová Vypracoval: Ing. Jitka Zagorová Archivní výtisk č. 1 CENIA, česká informační agentura životního prostředí, 2007 2

Obsah 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE PROVOZOVATELE ZAŘÍZENÍ... 4 2. ÚDAJE O ZAŘÍZENÍ... 4 2.1. SEZNAM PRŮMYSLOVÝCH ČINNOSTÍ A POPIS ZAŘÍZENÍ DLE PŘÍLOHY Č. 1... 4 2.2. SEZNAM PRŮMYSLOVÝCH ČINNOSTÍ A POPIS ZAŘÍZENÍ MIMO RÁMEC PŘÍLOHY Č. 1... 4 2.3. PŘÍMO SPOJENÉ ČINNOSTI... 5 3. STANOVISKO K ŽÁDOSTI... 5 4. NÁVRH ZÁVAZNÝCH PODMÍNEK PROVOZU ZAŘÍZENÍ... 6 4.1. OVZDUŠÍ... 6 4.2. VODA... 6 4.3. HLUK, VIBRACE A NEIONIZUJÍCÍ ZÁŘENÍ... 8 4.4. NAKLÁDÁNÍ S ODPADY... 8 4.5. OPATŘENÍ K VYLOUČENÍ RIZIK PO UKONČENÍ ČINNOSTI... 9 4.6. OCHRANA ZDRAVÍ ČLOVĚKA, ZVÍŘAT A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ... 9 4.7. HOSPODÁRNÉ VYUŽITÍ SUROVIN A ENERGIE... 10 4.8. OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ HAVÁRIÍM... 10 4.9. OPATŘENÍ TÝKAJÍCÍ SE SITUACÍ ODLIŠNÝCH OD PODMÍNEK BĚŽNÉHO PROVOZU... 10 4.10. DÁLKOVÉ PŘEMISŤOVÁNÍ ZNEČIŠTĚNÍ A ZAJIŠTĚNÍ VYSOKÉ ÚROVNĚ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ JAKO CELKU... 10 4.11. OSTATNÍ PODMÍNKY... 11 4.12. KONTROLA A MONITOROVÁNÍ... 11 4.13. POSTUP VYHODNOCOVÁNÍ PLNĚNÍ PODMÍNEK INTEGROVANÉHO POVOLENÍ... 11 5. VYPOŘÁDÁNÍ SE STANOVISKY A PŘIPOMÍNKAMI ÚČASTNÍKŮ ŘÍZENÍ... 12 6. STANOVENÍ BAT... 13 6.1. TABULKOVÉ ZPRACOVÁNÍ DLE BREF... 13 6.2. ZPRACOVÁNÍ DLE UKAZATELŮ PŘÍLOHY Č. 3... 15 POUŽITÍ LÁTEK MÉNĚ NEBEZPEČNÝCH... 15 PODPORA ZHODNOCOVÁNÍ A RECYKLACE LÁTEK... 15 SROVNATELNÉ PROCESY... 15 TECHNICKÝ POKROK... 16 CHARAKTER, ÚČINKY A MNOŽSTVÍ EMISÍ... 16 DATUM UVEDENÍ ZAŘÍZENÍ DO PROVOZU... 17 DOBA POTŘEBNÁ K ZAVEDENÍ BAT... 18 SPOTŘEBA A DRUH SUROVIN POUŽÍVANÝCH V TECHNOLOGICKÉM PROCESU A JEJICH ENERGETICKÁ ÚČINNOST... 18 POŽADAVEK PREVENCE A OMEZENÍ CELKOVÝCH DOPADŮ EMISÍ... 19 7. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... 21 8. SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK... 22 3

1 Identifikační údaje provozovatele zařízení Název zařízení: Provozovatel zařízení: Adresa sídla: IČ: 25532073 Průmyslové činnosti dle přílohy č. 1 zákona č. 76/2002 Sb.: Druh žádosti: Umístění zařízení: Porážka jatečné drůbeže RACIOLA JEHLIČKA s.r.o. Pod Valy 221, 688 01 Uherský Brod 6.4. a) Žádost podle 42 zákona č. 76/2002 Sb. Pod Valy 221, 688 01 Uherský Brod, Zlínský kraj, k. ú. 772984 Uherský Brod Parcelní čísla: viz příloha č. I C žádosti o vydání IP 2 Údaje o zařízení 2.1 Seznam průmyslových činností a popis zařízení dle přílohy č. 1 Porážka jatečné drůbeže o kapacitě 43,2 t/den. Zařízení na porážku jatečné drůbeže zahrnuje technologický proces vyskladňování živé drůbeže, navěšování, omračování, paření, škubání, odstranění nevyužitelných částí, kuchání, odběr drobů, dočištění. Následuje chlazení drůbeže, kalibrace a balení, hluboké zamrazení a expedice. Zařízení je rozčleněno na technologické jednotky: Porážka kuřat Porážka slepic Porážka kachen Jateční zpracování drůbeže Chlazení drůbeže Hluboké zmrazování a mražení Porcování a balení 2.2 Seznam průmyslových činností a popis zařízení mimo rámec přílohy č. 1 Výroba energie Plynová kotelna o výkonu 3,5 páry/h o jmenovitém tepelném výkonu 2,79 MW Čištění odpadních vod odlučovače tuků Chlazení a výroba tlakového vzduchu Čerpací stanice chladících vod Kompresorová stanice Regulační stanice plynu 4

Rozvod elektrické energie (Trafostanice) Vzduchotechnika Sklady (MTZ, chemických látek a přípravků, olejů a hořlavin) Mrazírny Shromažďovací místa (odpadů. VŽP) Vodovodní přípojka 2.3 Přímo spojené činnosti Skladování (MTZ) Nakládání s odpady Nakládání s VŽP Nakládání s odpadními vodami Kontrola, údržba a seřízení systémů Vnitropodniková doprava Laboratorní činnost Zásobování pitnou vodou Manipulace se zvířaty Sanitace Nakládání s pohonnými hmotami a mazivy Desinfekce, dezinsekce, deratizace 3 Stanovisko k žádosti Na základě požadavku, č. j. KUZL 1992/2007, ze dne 8.1.2007, jsme posoudili žádost o vydání IP společnosti RACIOLA JEHLIČKA s.r.o. Doporučujeme vydat IP za níže navržených závazných podmínek provozu zařízení. K žádosti nebylo doloženo: 1) Měření hluku vzhledem ke chráněným stavbám a chráněnému venkovnímu prostoru staveb. 5

4 Návrh závazných podmínek provozu zařízení Termín plnění podmínek IP je stanoven od data nabytí právní moci IP, pokud není uvedeno v textu jinak. 4.1 Ovzduší a) Plynová kotelna střední stacionární zdroj znečišťování ovzduší Kotel K1 typu VSP 2,5 o tepelném výkonu 2,5 t páry/h, výrobce SIGMA SLATINA Brno o jmenovitém tepelném výkonu 1,63 MW. Hořák typu APH 25 PZ o jmenovitém tepelném výkonu 0,7 2,7 MW výrobce PBS Třebíč. Rok výroby kotle a hořáku je 1990. Palivem je zemní plyn. Kotel K2 typu VSP 1000 o tepelném výkonu 1 t páry/h, výrobce SIGMA SLATINA Brno o jmenovitém tepelném výkonu 1,16 MW. Hořák typu APH 16 PZ o jmenovitém tepelném výkonu 0,3 1,6 MW výrobce PBS Třebíč. Rok výroby kotle a hořáku je 1989. Palivem je zemní plyn. Tabulka 4.1. 1. Návrh závazných emisních limitů Emisní zdroj Kotle K1 K3 Látka nebo ukazatel Jednotka Návrh závazného limitu * CO mg.m -3 100 NO x mg.m -3 200 SO 2 mg.m -3 35 * dle nařízení vlády č. 352/2002 Sb. Měřící místo pro měření emisí je umístěno na horizontální části kouřovodu, těsně za jednotlivými kotli před vstupem do komína. Provozovatel zajistí autorizované měření emisí u jednotlivých kotlů jedenkrát za 3 roky. Pokud provozovatel doloží, že dodavatel paliva zaručuje stálý obsah síry v palivu (podle 4 nařízení vlády č. 352/2002 Sb.) budou emise SO 2 stanoveny výpočtem pomocí emisního faktoru jedenkrát za rok. b) Jatka střední stacionární zdroj znečišťování ovzduší 1) Provozovatel stanoví koncentraci pachových látek dle vyhlášky č. 362/2006 Sb. Termín: do 1.8. 2007 4.2 Voda Odpadní vody Podle 39 odst. 8, zákona č. 274/2001 Sb. bude v rámci IP vydáno povolení k vypouštění odpadních vod z areálu společnosti RACIOLA JEHLIČKA s.r.o. do veřejné kanalizace města ve správě Slováckých vodovodů a kanalizací, a.s., k čištění na ČOV. Dosud platné povolení k vypouštění odpadních vod z jatek, č.j. OZP/1759/06-4/Dl, ze dne 7.6.2006, bude nahrazeno IP a podmínky povolení budou zohledněny v IP. 6

Poznámka: Technologická odpadní voda z jatek je odváděna do veřejné kanalizace. Odpadní vody z jatečního provozu jsou před vypuštěním do kanalizace mechanicky předčištěny s následným průtokem přes lapač tuků. 1) Vypouštět odpadní vody předčištěné v lapači tuků z provozu porážka drůbeže z areálové kanalizace do veřejné kanalizace na pozemcích p.č. 672/1 a 7152/1 v k.ú. Uherský Brod v maximálním množství 9,95 m 3 /den, 302 m 3 /měsíc, 3 632 m 3 /rok, a maximální hodnotě průtoku 0,12 l/s. Dodržovat stanovené emisní limity a podmínky: Tabulka 4. 2. 1. Emisní zdroje a závazné emisní limity - jatka Složka životního prostředí nebo upravovaná oblast/emisní zdroj Látka nebo ukazatel Navrhovaná hodnota p * (mg/l) Navrhovaná hodnota m ** (mg/l) Bilance t/rok Vypouštění předčištěných odpadních vod do kanalizace jatka * průměr ** maximum CHSK Cr BSK 5 EL AOX ph 1 800 1 200 60 0,5 6 8,5 3 000 3 000 80 0,5 3,50 2,33 0,22 0,002 Četnost kontroly kvality odpadních vod v ukazatelích BSK 5, CHSK Cr, EL, AOX a ph, se stanovuje 4 x ročně. Měřící místo je stanoveno na odtoku odpadních vod na výusti do kanalizace. Množství vypouštěných odpadních vod bude stanoveno podle skutečného odběru vody dle vodoměru. Budou se odebírat 2 hodinové směsné vzorky získané sléváním 8 objemově stejných dílčích vzorků odebíraných v intervalu 15 minut v době největší produkce odpadních vod. Rozbory jakosti vypouštěné odpadní vody bude provádět oprávněná laboratoř. Výsledky rozborů předčištěných odpadních vod budou zaznamenávány do provozního deníku předčisticího zařízení. Zařízení k předčištění odpadní vody budou provozována dle platného provozního řádu. Kopie protokolů o rozborech odpadní vody bude provozovatel lapače tuků zasílat 1 x ročně vodoprávního úřadu a provozovateli veřejné kanalizace (SVK, a.s., UH) a budou k dispozici u provozovatele i pro potřebu kontroly např. ČIŽP. 2) Provozovatel provede úpravy předčištění odpadní vody, které zamezí úniku VŽP do veřejné kanalizace. Termín: provozovatel upřesní technické řešení a termín realizace na ústním jednání o žádosti 7

Poznámka: Vzhledem k tomu, že se v provozu jatek vyskytují dlouhodobé problémy ve vypouštění předčištěných odpadních vod, kdy do veřejné kanalizace uniká VŽP, navrhujeme zvýšit četnost měření kvality vypouštěných odpadních vod z 1 x ročně na 4 x ročně. Provozovatel používá čistící a desinfekční přípravky na bázi chloru. Navrhujeme pravidelné sledování AOX v odpadních vodách. Podklad: Městský úřad Uherský Brod, č.j. OŽP/302/07/So, ze dne 7.2.2007 Srážkové vody Srážkové vody ze střech a zpevněných ploch jsou vedeny do veřejné kanalizace. 4.3 Hluk, vibrace a neionizující záření 1) Plnit hygienický limit hluku dle nařízení vlády č. 148/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vzhledem ke chráněným stavbám a chráněnému venkovnímu prostoru staveb ve smyslu 30 zákona č. 258/2000 Sb. Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A se stanoví součtem základní hladiny hluku LAeq,T = 50 db a příslušné korekce pro denní nebo noční dobu a místo. Pro denní dobu je limit 50 db (A) a pro noční dobu je limit 40 db (A). 2) Provozovatel provede měření hluku vzhledem ke chráněným stavbám a chráněnému venkovnímu prostoru staveb. Při neplnění hygienického limitu provozovatel ve spolupráci s KHS Zlínského kraje zrealizuje opatření, která zajistí dodržování zákonných hygienických limitů hluku vzhledem ke chráněným stavbám a chráněnému venkovnímu prostoru staveb. Po zrealizování protihlukových opatření provede kontrolní měření hladiny akustického tlaku. Termín: navrhne provozovatel na ústním jednání o žádosti Poznámka: Provozovatel nedoložil měřením hluku plnění hygienického limitu vzhledem ke chráněným stavbám a chráněnému venkovnímu prostoru staveb. Provozovatel doložil měření hluku v pracovním prostředí, které je pro vydání IP nerelevantní. 4.4 Nakládání s odpady V rámci řízení o IP bude vydán souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady. Předmětem nakládání s nebezpečnými odpady bude jejich třídění, shromažďování a předávání oprávněné osobě k další úpravě, využití nebo odstranění. 1) Nakládáno bude s následujícími odpady: 13 02 08* Jiné motorové, převodové a mazací oleje 13 03 07* Minerální nechlorované izolační a teplonosné oleje 15 01 10* Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné 15 02 02* Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže 8

neurčených), čistící tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami 16 06 01* Olověné akumulátory 17 06 05* Stavební materiály obsahující azbest 20 01 21* Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť 20 01 35* Vyřazené elektrické a elektronické zařízení obsahující nebezpečné látky neuvedené pod čísly 20 01 21 a 20 01 23. Poznámka: Provozovatel předložil Rozhodnutí o udělení souhlasu k nakládání s nebezpečnými odpady, č.j. OZP/1481/03/Kub, ze dne 20.11.2003. Rozhodnutí bude nahrazeno v řízení o IP. Do IP budou převzaty všechny podmínky výše uvedeného rozhodnutí. V případě používání kat. č. 15 01 10* je třeba mít souhlas k netřídění odpadů, o který provozovatel v žádosti nepožádal. Doporučujeme do rozhodnutí místo odpadu kat. č. 15 01 10* zařadit druhově rozlišené odpady stejné kategorie (15 01 01 O/N, 15 01 02 O/N, 15 01 04 O/N). Do seznamu byly zařazeny odpady kat. č. 17 06 05* a 20 01 35*, které provozovateli v minulosti vznikly, ale nejsou součástí Rozhodnutí o udělení souhlasu k nakládání s nebezpečnými odpady. Souhlas k upuštění od třídění nebo odděleného shromažďování nebo soustřeďování odpadů podle 16 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., vydané KÚ Zlínského kraje, OŽPZ, č.j. KUZL 1209/2004 ŽPZE-Sm, ze dne 19.1.2004, bude zrušen. Vzhledem k tomu, že vyhláška č. 381/2001 Sb., byla ve svém 2 odst. 4 změněna vyhláškou č. 503/2004 Sb., je nutno na vydaný souhlas pohlížet s ohledem na 78 odst. 4 písm. a) zákona o odpadech, tedy, že došlo ke změně rozhodných podmínek pro vydání výše uvedeného rozhodnutí (změna legislativy). Odpad živočišných tkání kat. č. 02 02 02 je podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002, v platném znění, považován za VŽP, nelze jej považovat za odpad. 2) Nakládat s vedlejšími živočišnými produkty (VŽP) vznikajícími při porážce drůbeže dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002, v platném znění. 3) Nakládat s VŽP podle Provozního řádu potravin, schváleného KVS Zlínského kraje, kde bude vyjmenován materiál VŽP, který vzniká v zařízení a jeho zatřídění do jednotlivých kategorií. 4) Provozovatel zpracuje směrnici o nakládání s odpady, jejíž součástí bude systém hodnocení možnosti regenerace a recyklace surovin, meziproduktů a odpadů. 4.5 Opatření k vyloučení rizik po ukončení činnosti Tři měsíce před ukončením provozu bude KÚ Zlínského kraje, OŽPZ předložen plán sanace zařízení. 4.6 Ochrana zdraví člověka, zvířat a životního prostředí 1) Provozovatel prokazatelně zajistí pravidelné školení svých zaměstnanců v oblasti ŽP. 9

4.7 Hospodárné využití surovin a energie 1) Sledovat 1 x měsíčně specifické spotřeby energie a vody v jednotlivých provozech výroby (vztaženo na t poražené drůbeže). O výsledcích vést dokumentaci a jedenkrát ročně provést vyhodnocení. V případě zvyšování měrných spotřeb energie a vody navrhnout a realizovat po dohodě s KÚ Zlínského kraje OŽPZ, opatření. 2) Provozovatel bude plnit průběžně opatření, která vyplývají ze závěrů energetického auditu, a další která vedou k úsporám energie a vody. Vyhodnocení bude předkládat v roční závěrečné zprávě o plnění podmínek IP KÚ Zlínského kraje, OŽPZ. 4.8 Opatření pro předcházení haváriím Provozovatel předložil Plán opatření pro případy havárie (Havarijní plán) Havarijní plán je zpracován podle vyhlášky č. 450/2005 Sb. bude vydán v rámci řízení o vydání IP. Provozovatel nepředložil protokolární záznam o plnění povinností vyplývajících z 4 zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií v platném znění a návrh na nezařazení objektu. Provozovatel má schválený Povodňový plán objektu. Provozovatel nemá zaveden systém EMS (EN ISO 14 001). 1) Chemické látky a přípravky, které mají nebezpečnou vlastnost žíravost nebo jsou toxické budou skladovány tak, aby bylo zabráněno jejich úniku (sklady těchto látek budou uzavřeny a vybaveny záchytnými jímkami nebo dvouplášťovými nádržemi). Přípravky na bázi kyselin a zásad nesmí být skladovány společně. 2) Opatřit systém chlazení vhodnými bezpečnostními prvky. Zhodnotit možnost instalace stabilních čpavkových čidel propojených na akustickou signalizaci. Termín: upřesní provozovatel na ústním jednání o žádosti Poznámka: V centrálním chladícím zařízení je používán jako chladící médium čpavek (3 t). V systému čpavkového chlazení není zařazena bezodtoká jímka. Provozovatel nepoužívá chladiva poškozující ozónovou vrstvu (R 22 ). 4.9 Opatření týkající se situací odlišných od podmínek běžného provozu Podmínky nejsou stanoveny. Poznámka: Opatření týkající se havarijních situací jsou stanovena provozními řády. 4.10 Dálkové přemisťování znečištění a zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku Podmínky nejsou stanoveny. 10

4.11 Ostatní podmínky Podmínky nejsou stanoveny. 4.12 Kontrola a monitorování Kontrola dodržování emisních limitů: CO, NO x, SO 2, u kotlů K1 - K3 (tab. 4.1.1 vyjádření) BSK 5, CHSK Cr, EL, a ph u vypouštěných odpadních vod (tab. 4.2.1 vyjádření). Další kontroly a monitoring: Bude stanovena koncentrace pachových látek. Je navržen monitoring spotřeb energie a vody (kap.4.7 vyjádření). 4.13 Postup vyhodnocování plnění podmínek integrovaného povolení KÚ Zlínského kraje, OŽPZ bude předkládána závěrečná zpráva plnění podmínek IP (výsledky kontrol, monitoringu včetně komentáře a vyhodnocení) vždy za kalendářní rok, a to k 31.3. následujícího roku. Navrhujeme následující způsob vyhodnocování podmínek IP: Provozovatel prokáže dodržování emisních limitů u zdrojů znečišťování ovzduší. Provede porovnání dosažených emisních koncentrací s předcházejícím obdobím a případné rozdíly zdůvodní. V případě, že dojde ke zvýšení emisních koncentrací prokáže plnění nápravných opatření. V termínech stanovených v IP prokáže stanovení koncentrace pachových látek u zdroje Jatka, U malých zdrojů znečišťování ovzduší provozovatel prokáže, že byla provedena kontrola měření účinnosti spalování a kontrola spalinových cest. V případě, že se při kontrolách objeví závady, prokáže provozovatel plnění nápravných opatření. Provozovatel prokáže dodržování emisních limitů u vypouštěných odpadních vod. Provede porovnání dosažených emisních koncentrací s předcházejícím obdobím a případné rozdíly zdůvodní. V případě, že dojde ke zvýšení emisních koncentrací prokáže plnění nápravných opatření. Provozovatel předloží zhodnocení dosahovaných měsíčních specifických spotřeb energie a vody (vztaženo na t poražené drůbeže). Případné výkyvy v hodnotách budou vysvětleny. V případě zvyšování spotřeb energie a vody navrhne provozovatel opatření a jejich následnou realizaci. 11

5 Vypořádání se stanovisky a připomínkami účastníků řízení KÚ Zlínského kraje odborem OŽPZ integrovaného povolení od: byla doručena vyjádření k žádosti o vydání Městského úřadu Uherský Brod, č.j. OŽP/302/07/So, ze dne 7.2.2007 KHS Zlínského kraje se sídlem ve Zlíně, č.j. ZL 272/216/2007-01, ze dne 9.2.2007 Vypořádání s připomínkami Městského úřadu Uherské Hradiště Vodní hospodářství: Z hlediska zájmů chráněných zákonem č. 254/2001 Sb., není k vydání IP zásadních připomínek. Upozorňujeme pouze na skutečnost, že v předmětném provozu jatek jsou dlouhodobé problémy ve vypouštění odpadních vod do veřejné kanalizace, kdy spolu s odpadními vodami uniká množství konfiskátů živočišného původu (peří, krky, pařáty, celé části kuřat), což způsobuje značné potíže provozovateli městské ČOV. Společnost RACIOLA JEHLIČKA, s.r.o., byla vyzvána k předložení návrhu technického řešení tohoto problému a to nejpozději do 28.2.2007. Řešeno v kapitole 4.2 a v kapitole 6. Odpadové hospodářství bez připomínek Ochrana ovzduší bez připomínek Vypořádání s připomínkami KHS Zlínského kraje Emise do ovzduší Pachové látky nebyly dosud měřeny, dle vyhlášky č. 362/2006 Sb., je povinost provést měření do 1.8.2007 pro jatka o kapacitě 50 t a vyšší. Řešeno v kapitole 4.1 vyjádření. Zdroje hluku Výsledky měření hluku v pracovní prostředí je třeba projednat s oddělením hygieny práce KHS ZK územní pracoviště v Uherském Hradišti. Řešení: měření hluku v pracovním prostředí není předmětem IP. V žádosti není řešena problematika hluku šířícího se vně společnosti RACIOLA JEHLIČKA s.r.o. jak ze stacionárních zdrojů hluku, tak hluku souvisejícího s dopravou do společnosti. Toto je třeba doplnit. Řešeno v kapitole 4.3. vyjádření. 12

6 Stanovení BAT Porovnání bylo provedeno s materiálem BREF O nejlepších dostupných postupech na jatkách a v průmyslu zpracovávajícím jejich vedlejší produkty z května 2005. 6. 1 Tabulkové zpracování dle BREF Tabulka 6. 1. 1 Plnění jednotlivých ukazatelů BAT technologie BAT Skutečnost Plnění hlediska Použití CIP Sanitační satelitní stanice Sanitační zařízení MERAK s předem nastaveným dávkováním čistících prostředků Použití trysek pro přívod vody (škubání) Používá se Suchý sběr odpadu z podlah Provádí se Potlačování pachu (biologické filtry) Potlačování prachu při příjmu drůbeže Nepřetržitý suchý a segregovaný sběr VŽP po celé délce linky Pneumatická doprava VŽP do kontejnerů Rychloschlazovna s pneumatickým posunem Nepoužívá se Používáno pouze odsávání vzdušniny bez aspirace Používá se Používá se Používá se s hydraulickým posunem standard v ČR Neplněno Neplněno Chlazení vzduchem Používá se Chlazení krve pod 10 C Dvojitý sběrného kanálu pro odtok krve Odsávání VŽP (př. krve) vakuovým systémem Krev není dál zpracovávána, je do 24 hodin vyvážena na kafilerii Krev je odsávána, dvojitý sběrný kanál není instalován částečně Zdroj: BREF kap.2.1.2.15, 4.3., 4.2 a 5.1. (Jatka) Tabulka 6. 1. 2 Plnění jednotlivých ukazatelů BAT voda BAT Skutečnost Plnění hlediska Opakované použití vody na mytí přepravních klecí Používá se Montáž a používání odpadů se síty či lapači Používá se 13

Používání recyklované vody (př. z paření, pro unášení..) Používá se Účinnější sprchové hlavice v menším počtu Používá se Používání hadic osazených ruční tryskou Používá se Měření spotřeby vody na úrovni konkrétních operací Nepoužívá se Neplněno Tlakové mytí provozu Používá se Úklidové hadice s ruční spouští Používá se Předčištění odpadní vody flotací Nepoužívá se Neplněno Suché čištění Používá se Zdroj: Kapitola 4.3, 4.1.11, 5.1 (Jatka) Tabulka 6. 1. 3 Plnění jednotlivých ukazatelů BAT energie BAT Skutečnost Plnění hlediska Systém řízení chlazení Chlazení je řízeno centrálně, automaticky Mikrospínače zavírání dveří chladících komor Specifické měření spotřeby energie u jednotlivých operací Provedení izolace potrubních rozvodů (pára, voda, stlačený vzduch, u čpavkového chlazení) Směšovací ventily voda/pára, řízené termostatem Nepoužívá se Evidence spotřeby na jednotlivých výrobních úsecích Provádí se Používá se jiná standardní technologie (ventily voda/voda) Neplněno Zářivkové osvětlení Provádí se Rekuperace tepla z chladících zařízení Nepoužívá se Je doporučeno jako vysokonákladové opatření EA, neplněno Frekvenční měniče otáček Provádí se Zdroj: Kapitola 4.1 BREF 2005 (Jatka) 14

6. 2 Zpracování dle ukazatelů přílohy č. 3 zákona č. 76/2002 Sb. Použití nízkoodpadové technologie Zařízení produkuje odpady, které souvisejí s jeho výrobním zaměřením. Z jateční výroby vzniká velké množství vedlejších živočišných produktů (materiál II. a III. kategorie), které jsou pod pravomocí veterinárních předpisů. Zaměstnanci jsou školeni v oblasti odpadového hospodářství. Hledisko je plněno. Použití látek méně nebezpečných Ve výrobě jsou používány chemické látky a přípravky v množství nezbytně nutném. Pro mytí a sanitaci zařízení je převážně využívána tlaková voda. Doporučuje se postupně nahradit desinfekční prostředky na bázi aktivního chlóru (Merades A, Merax 67, Merax AC) z důvodů zvyšování hodnoty AOX v odpadních vodách šetrnějšími prostředky. V centrálním chladícím systému je používán jako chladivo čpavek (3 t). Při manipulaci s nebezpečnými látkami a přípravky budou dodržovány zásady pro bezpečné nakládání a jednotlivé činnosti v rámci nakládání s nebezpečnými látkami nebo přípravky budou prováděny dle zákona č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů. Hledisko bude plněno. Řešeno v kapitole 4.2 a 4.8 vyjádření. Podpora zhodnocování a recyklace látek Odpad je tříděn a následně předáván k odstraňování. Pro splnění kritérií BAT je třeba, aby provozovatel průběžně hodnotil možnosti regenerace a recyklace surovin, meziproduktů a odpadů a podle výsledků tyto možnosti využíval. Provozovatel bude dodržovat Provozní řád použití VŽP, schválený KVS Zlínského kraje ve kterém je popsáno nakládání s vedlejšími živočišnými produkty. Hledisko je plněno. Řešeno v kapitole 4.4 vyjádření. Srovnatelné procesy Z hlediska porovnání srovnatelných procesů je jatecký provoz vybaven standardní technikou zařízení. Příjem drůbeže: Drůbež je navážena speciálně upravenými vozidly v plastových přepravkách. Po vyskladnění drůbeže v kryté příjmové hale se plastové přepravky odsunou k mytí a desinfekci do myčky. Vzhledem tomu, že se ptáci vzpírají a mávají křídly při vykládání a zavěšování, tvoří se v těchto prostorech velké množství prachu. Prach se obecně odvádí odsávacím větráním přes nohavicové filtry. Omračování, podřezání a vykrvení: Omračování ptáků probíhá ve vodní lázni elektrickým proudem. V našich podmínkách je tento způsob omračování drůbeže standardem. BAT technikou pro omračování drůbeže je omračování inertními plyny (BREF kap. 4.2.3.2). Podřezání je prováděno podřezávacím automatem u kuřat a vpichem u ostatní drůbeže nad vykrvovacím žlabem. Krev je zachycena do sběrných nádrží. Chlazení krve není uvedeno. 15

VŽP jsou vyváženy do 24 hodin. Následně je drůbež napařena v pařící vaně se vzduchovým vířením. Vana je automaticky regulována. Při vnášení ptáků do pařící lázně může docházet k bezděčné defekaci a k hromadění exkrementů ve vodě. U většiny instalací jsou pařící tanky vyprazdňovány na konci denní směny do žlabu pro mokré peří. Za BAT je považována recyklace pařící vody pro unášení peří (BREF kap. 4.2.3.4.2). Provozovatel nevyužívá dvojitý sběrnýkanál pro odtok krve. Krev je vakuově odsávána a voda pro unášení peří je recyklována. Škubání: Ihned po napaření se provádí strojní škubání v diskových šestiřadých škubačích. BAT pro škubání je použití trysek pro přívod vody do škubacího stroje na místo zavlažovacích trubek (BREF kap.4.2.3.4.1). Jsou používány tryska. Následuje operace voskování. Odřezání hlav a běháků: Operace probíhá na automatech s rotačními kruhovými noži. Kuchání: Kuchání se provádí strojně. Játra, srdce a krky jsou plaveny do čerpadel a dopravovány do chladírny. Žaludky vodní drůbeže jsou dočištěny ručně a žaludky ostatní drůbeže jsou strojně dočišťovány. Chlazení: Chlazení navazuje na proces porážky drůbeže. Chlazení probíhá v rychloschlazovacích tunelech vzduchem s mlžením. Jedná se o suchý způsob zchlazování. Většina zpracovatelů přešla na chlazení vzduchem, protože je to způsob, který vykazuje úspory médií a chlazení vzduchem může zredukovat míru kontaminace až trojnásobně oproti chlazení ponorem (BREF kap. 4.2.3.6.1). Rychlost posunu dopravníku je nastavována pomocí frekvenčních měničů otáček. Proces porážky je z části automaticky řízen a část procesu tvoří manuální práce. Proces zmrazování a mrazírenské skladování Zmrazování probíhá v automaticky řízeném mrazícím tunelu při teplotě vzduchu 35 C pomocí deskových zamrazovačů.. Doba zamrazení je cca 3 hodiny. Vážení a balení drůbeže Drůbež je po kalibraci automaticky tříděna a strojně balena. Hledisko je plněno. Technický pokrok Z údajů v žádosti vyplývá, že je technický pokrok respektován. Zařízení je vybaveno technologickými celky odpovídajícími současným trendům s ohledem na přísné hygienické a veterinární podmínky provozu, vyvolané novými legislativními požadavky. Při výrobě je využíváno automatického řízení procesů technologie. Prostory jsou vybaveny klimatizací prostor. Je používáno satelitní čištění s automatickou regulací dávkování čistících prostředků, k sanitaci je používána tlakové voda. Hledisko je plněno. Charakter, účinky a množství emisí Ovzduší Hlavním zdrojem emisí do ovzduší jsou jatka střední zdroj znečišťování ovzduší NO x, CO, SO 2, kotle v centrální plynové kotelně. Provozovatel dodržuje limity, které vyplývají ze zákona. 16

Pachové látky při dodržování stanovených technologických postupů by emise pachových látek neměly překračovat přípustnou míru obtěžování zápachem. Jako prevenci zápachu lze doporučit udržování mírného podtlaku ve výrobních prostorách.. Hledisko je plněno. Voda V odpadních vodách jateckého průmyslu je nutné eliminovat především tuky, exkrementy, krev a obsah čistících a desinfekčních prostředků. Zdrojem emisí do vody je příjem ptáků, mytí transportních klecí a vozidel, vykrvení, paření a škubání, mokrý transport peří, vyjímání a zpracování vnitřností, čištění nástrojů, výrobních prostor, nádob a kontejnerů. Odpadní vody neobsahují zvlášť nebezpečné závadné látky ve smyslu přílohy č. 1 zákona č. 254/2001 Sb. Odpadní vody technologické jsou po mechanickém předčištění odváděny veřejnou kanalizací na ČOV ve správě Slováckých vodovodů a kanalizací, a.s. Rozbory odpadních vod zajišťuje akreditovaná laboratoř. V BREFu kap. 4.1.42.3 je BAT omezování použití čistících a dezinfekčních prostředků obsahujících aktivní chlor. Přípravky obsahující chlor mohou produkovat nebezpečné halogenované organické látky a chlorované uhlovodíky, které mohou oslabit nebo narušit anaerobní zpracování materiálů v odpadní vodě. Vzhledem k tomu, že provozovatel používá čistící a desinfekční prostředky na bázi aktivního chlóru, doporučujeme sledovat obsah AOX ve vypouštěných odpadních vodách. BAT technologické odpadní vody jsou jímány přímo u zdroje a rozdělené dle stupně znečištění. Provozovatel má zmapovány veškeré kanalizační cesty a směry toků. Srážková voda musí být segregována (BREF kap. 4.1.5). Provozovatel uplatňuje princip předčištění odpadní vody. Ze všech tekutých odpadů pocházejících z provozu jatek drůbeže má krev největší dopad na hodnoty CHSK Cr. Drůbeží krev má CHSK Cr asi 400 g/l a u typických drůbežích jatek by vypouštění krve do proudu odpadních vod způsobilo zdvojnásobení jejich zátěže CHSK Cr. (BREF kap. 3.1.3.2). Provozovatel používá k předčištění technologických vod lapač tuků (BREF kap. 4.1.43.9). Předčištění odpadní vody pomocí flotace (BREF kap. 4.1.43.10) je účinnější metoda předčišťování odpadních vod. Zařízení pro předčištění odpadní vody je třeba rekonstruovat. V provozu jatek jsou dlouhodobé problémy s únikem VŽP do veřejené kanalizace, proto doporučujeme uvažovat o využití flotace. Hledisko není plněno. Řešeno v kapitole 4.2. Hluk Provozní zařízení vnitřní i venkovní je zdrojem hluku. Hluk emitují zejména doprava, středisko příjmu, porážecí linka, myčka transportérů, klimatizační jednotky a strojovna chlazení. Provozovatel bude dodržovat emisní limity dané platnou legislativou. Provozovatel nedoložil plnění hygienického limitu vzhledem ke chráněným stavbám a chráněnému venkovnímu prostoru staveb. Stížnosti na hluk ze zařízení nejsou zaznamenány. Hledisko nelze zhodnotit. Datum uvedení zařízení do provozu Porážka jatečné drůbeže byla uvedena do provozu 60-tých letech 20. století. V roce 2004 byla provedena rekonstrukce zařízení. 17

Doba potřebná k zavedení BAT Zařízení je provozováno v souladu s právními předpisy ČR. Zařízení bylo průběžně modernizováno. Používaná technologie odpovídá BAT. Alternativní úpravy lze očekávat v závislosti na požadavcích trhu a legislativy. BAT týkající se spotřeby vody a energie doporučujeme realizovat s ohledem na jejich ekonomickou dostupnost. Spotřeba a druh surovin používaných v technologickém procesu a jejich energetická účinnost Spotřeba, druh a množství použitých surovin se řídí technologickými předpisy. Jejich dodržování je v zájmu zachování kvality výrobku nezbytné. Spotřeba vody Spotřeba, druh a množství použitých surovin se řídí technologickými předpisy. Jejich dodržování je v zájmu zachování kvality výrobku nezbytné. Tabulka 6.2. 1 Porovnání měrného objemu spotřeby vody Výroba 2002 2003 2004 2005 l vody/ t produkce l vody/ t produkce l vody/ t produkce l vody/ t produkce RACIOLA x x 12 499 9 705 Zařízení stejného výrobního zaměření Zařízení stejného výrobního zaměření 6 800 6 900 6 300 x 5179 6 466 6 552 x Porovnání bylo provedeno se zařízeními se stejným výrobním zaměřením a přibližně stejnou produkcí. Měrná spotřeba vody je v porovnání s ostatními provozovateli na vyšší úrovni.. BREF (kap. 3.1.1 tabulka 3.4) uvádí spotřeby vody v rozmezí 5 070 16 290 l/t. V BREF se jedná o spotřebu vody, která se vztahuje na porážku drůbeže. Čištění a sanitace zařízení je prováděno tlakově s automatickým desinfekčním zařízením. V měrné spotřebě vody provozovatel dosahuje úrovně BAT. Hledisko je plněno. Spotřeba energie V systému chlazení se používá chlazení drůbeže vzduchem. Chlazení ponorem bylo nahrazeno chlazením vzduchem. Měrná spotřeba elektrické energie má v letech 2004 až 2005 mírně stoupající úroveň. V roce 1990 byla provedena generální oprava kotle v plynové kotelně. Rozsáhlou rekonstrukcí prošel systém chlazení. Provozovatel v zařízení nevyužívá odpadní teplo z technologických procesů. Ke zlepšení situace lze doporučit instalaci spalinového výměníku v kotelně, využití odpadního tepla z chlazení a mražení. Nejvyšší spotřeba energie je pro ohřev TUV a proces napařování, proto je možné doporučit instalaci samostatného parního vyvíječe pro napařovací vany. Spotřebu energie na tunu produkce uvádí spotřebitel 18

pro rok 2004 486,5 kwh/t a pro rok 2005 497,4 kwh/t. BREF (kap. 3.1.1 tabulka 3.4) uvádí měrnou spotřebu v rozmezí 152 857 kwh/t. Měrná spotřeba energie uváděná provozovatelem vyhovuje hodnotám uvedeným v BREF. Hledisko je plněno. Doporučujeme využití odpadního tepla z technologických procesů. Spotřeba surovin Primární surovinou pro zařízení je drůbež. Jateční drůbež podléhá přísné veterinární kontrole. Sekundárními vstupy se rozumí procesní voda, čistící a desinfekční prostředky, zemní plyn a elektrická energie, chladivo čpavek a obalové materiály. Zvolená technologie je zaměřena na maximální využití vstupní suroviny Hledisko je plněno. Požadavek prevence a omezení celkových dopadů emisí Opatření k omezení celkových dopadů emisí na ŽP: Opatření zavedená k omezení celkových dopadů do životního prostředí a omezení rizik s nimi spojených: tlakové čištění provozu optimalizace dávkování čistících prostředků kotelna na spalování ekologicky šetrnějšího paliva rekonstrukce teplené izolace potrubních rozvodů automatické řízení teplot v chlazených prostorách Doporučené BAT, které lze využít k omezení celkových dopadů do životního prostředí a omezení rizik s ním spojených: využití rekuperace tepla ze spalin, chlazení, mražení rekonstrukce kotelny instalace detekčního zařízení a světelné signalizace pro případ úniku čpavku instalace bezodtokové jímky v systému čpavkového chlazení (BAT) využití ekologických šetrných prostředků k sanitaci zařízení certifikace EN ISO 14 001 (EMS) Všechna tato opatření vedou k omezení celkových dopadů emisí a rizik na ŽP. Je třeba zvážit i jejich dostupnost nejen z hlediska ekonomické náročnosti a hledat alternativu. Provozovatel splňuje emisní limity do ovzduší dané legislativou. Hledisko je plněno. 19

Požadavek prevence a omezení celkových dopadů emisí na životní prostředí a rizik s nimi spojenými na minimum Pracovníci jsou školeni v oblasti bezpečného provozování zařízení a řešení možných havarijních situací. Řešení mimořádných situací je v rámci zařízení řešeno interními směrnicemi systému řízení. Bude dodržován Havarijní plán nebezpečných látek, zpracovaný na základě 39 zákona č. 254/2001 Sb. Provozovatel prokáže protokolem o nezařazení objektu, že se na zařízení se nevztahují povinnosti zákona č.59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií. Hledisko je plněno. 20

7 Seznam použité literatury Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Nařízení vlády č. 352/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečištění ovzduší. Vyhláška č. 362/2006 Sb., ve znění novely 509/2005 Sb. o způsobu stanovení koncentrace pachových látek, přípustné míry obtěžování zápachem a způsobu jejich zjišťování. Vyhláška č. 20/2002 Sb., o způsobu a četnosti měření množství a jakosti vody Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií). Zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů. Vyhláška č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu a odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů). Vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a o omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Vyhláška č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami, náležitostech havarijního plánu a způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků Vyhláška č. 554/2002 Sb., kterou se stanoví vzor žádosti o vydání integrovaného povolení, rozsah a způsob jejího vyplnění. Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší). Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii ve znění zákonů č. 119/2000 Sb., č. 13/2002 Sb., č. 137/2002 Sb., č. 226/2003 Sb., č. 444/2005 Sb. a č. 230/2006 Sb. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002, o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu, které nejsou určeny pro lidskou potřebu. BREF O nejlepších dostupných technologiích v průmyslu potravin, nápojů a mléka návrh z května 2005. BREF O nejlepších dostupných postupech na jatkách a v průmyslu zpracovávajícím jejich vedlejší produkty z května 2005 21

8 Seznam použitých zkratek BAT BREF ČIŽP OI ČOV EIA EMS IP IRZ KHS KÚ KVS MěÚ MTZ OkÚ OV OŽPZ POH TZL SVK, a.s., UH VŽP nejlepší dostupná technika referenční dokument České inspekce životního prostředí, oblastní inspektorát čistírna odpadních vod posuzování vlivů na ŽP Environmental Management System integrované povolení integrovaný registr znečišťování krajská hygienická stanice krajský úřad krajská veterinární správa městský úřad materiálně-technická základna okresní úřad odpadní voda odbor životního prostředí a zemědělství plán odpadového hospodářství tuhé znečišťující látky Slovácké vodovady a kanalizace, a.s., Uherské Hradiště vedlejší živočišné produkty 22