Výuka a studium evangelia

Výuka a studium evangelia Příručka pro učitele a vedoucí v Seminářích a institutech náboženství

Výuka a studium evangelia Příručka pro učitele a vedoucí v Seminářích a institutech náboženství Vydala Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů Salt Lake City, Utah

Připomínky a návrhy na opravy jsou vítány. Zasílejte je prosím, včetně nalezených chyb, na adresu: Seminaries and Institutes of Religion Administration 50 E. North Temple Street, Floor 9 Salt Lake City UT 84150-0009 USA E-mail: ces-manuals@ ldschurch.org Uveďte prosím své celé jméno, adresu, sbor a kůl. Nezapomeňte uvést název příručky. Poté napište své připomínky či náměty. 2012 Intellectual Reserve, Inc. Všechna práva vyhrazena Vytištěno ve Spojených státech amerických Vydání v angličtině schváleno: 12/11 Přeložení schváleno: 12/11 Název v originále: Gospel Teaching and Learning Czech 10581 121

Obsah Předmluva...v Učte tak, jak učil Spasitel... v Úvod...ix Církevní vzdělávací systém...ix Semináře a instituty náboženství...ix 1. Cíl...1 Náš účel [1.1]... 1 Žijeme [1.2]... 2 Učíme [1.3]........................................................................................ 5 Spravujeme [1.4]... 7 2. Základní zásady výuky a studia evangelia... 10 Učte a studujte s Duchem [2.1]...10 Pěstujte studijní prostředí, které se vyznačuje láskou, úctou a společným cílem [2.2]... 13 Studujte písma denně a čtěte příručku pro daný kurz [2.3]...19 Porozumějte kontextu a obsahu jednotlivých pasáží písem a slov proroků [2.4]...23 Rozpoznejte nauky a zásady evangelia, porozumějte jim, pociťujte jejich pravdivost a důležitost a uplatňujte je [2.5]... 26 Vysvětlujte nauky a zásady evangelia, sdílejte je s druhými a vydávejte o nich svědectví [2.6]... 31 Osvojte si klíčové pasáže z písem a základní nauky [2.7]...34 3. Výuka písem v Seminářích a institutech náboženství... 38 Používání základních zásad výuky a studia evangelia [3.1]... 39 Lukáš 5 příklad výuky [3.2]...42 4. Příprava na výuku... 47 Osobní příprava [4.1]... 47 Příprava studenta [4.2]...49 Příprava lekce [4.3]... 51 5. Výukové metody, dovednosti a přístupy... 58 Otázky [5.1]... 58 Diskuse ve třídě [5.2]... 63 Společné čtení písem ve třídě [5.3]... 64 Učitelův výklad [5.4]...65 Příběhy [5.5]... 66 Diskuse a úkoly ve skupinkách [5.6]... 67 Činnosti vyžadující psaní [5.7]... 68 Křídová nebo bílá tabule [5.8]... 69 Předměty a obrázky [5.9]...70 Audiovizuální a počítačové prezentace [5.10]... 70 Hudba [5.11]... 74 Všeobecné rady a upozornění [5.12]... 76 6. Neustálé zdokonalování učitele... 78 Pánovo zaslíbení [6.1]... 79 Rejstřík...81

Předmluva Když začneme zkoumat sami sebe a hledat možnosti, jak se jako učitelé zdokonalit, můžeme snad najít lepší vzor? Můžeme se snad pustit do lepšího studia, než je zkoumání našich ideálů, cílů a metod a jejich porovnávání s ideály, cíli a metodami Ježíše Krista? (Boyd K. Packer, Teach Ye Diligently, rev. ed. [1991], 22.) Učte tak, jak učil Spasitel Zamyslete se na okamžik nad tím, co víte o Spasiteli. Dokážete si Ho v duchu představit jak jsou kolem Něho shromážděni učedníci? Dokážete si Ho představit, jak učí zástupy u Galilejského moře nebo osobně rozmlouvá s ženou u studny? Čeho si všímáte na tom, jak učí a jak vede druhé? Jak druhým pomáhal učit se, duchovně růst a obracet se k Jeho evangeliu? Měl druhé rád, modlil se za ně a neustále jim sloužil. Nacházel si čas na to, aby s nimi byl a aby jim vyjadřoval lásku. Věděl o jejich zájmech, nadějích a přáních a o tom, co se děje v jejich životě. Věděl, kdo tito lidé jsou a kým se mohou stát. Nacházel jedinečné metody, jak jim pomoci učit se a růst metody, které byly určeny právě pro ně. Když se jim nedařilo, Spasitel nepolevoval ve svém úsilí a měl je i nadále rád a dál jim sloužil. Připravoval se na výuku tím, že trávil čas o samotě a modlil se a postil. Každý den hledal v ústraní vedení svého Nebeského Otce. Pomocí písem učil a svědčil o svém poslání. Učil druhé, aby o písmech sami přemýšleli a aby díky nim nacházeli odpovědi na své otázky. Když Spasitel učil slovu Božímu s mocí a pravomocí, lidé měli v srdci hřejivé pocity a sami pro sebe věděli, že písma jsou pravdivá. Vyprávěl jim jednoduché příběhy, podobenství a příklady ze skutečného života, které jim dávaly smysl. Pomáhal jim nacházet ponaučení týkající se evangelia v jejich osobních zkušenostech a ve světě kolem nich. Mluvil o rybaření, o narození dítěte, o práci na poli. Když je učil tomu, že se mají starat jeden o druhého, vyprávěl jim příběhy o zachraňování ztracené ovce. Když učil své učedníky důvěřovat laskavé péči Nebeského Otce, nabádal je, aby pomysleli na polní lilie. Pokládal otázky, které druhé přiměly hluboce se zamyslet a vnímat své pocity. Upřímně se zajímal o jejich odpovědi a radoval se ze slov, kterými vyjadřovali svou víru. Dával jim příležitosti pokládat vlastní otázky a dělit se o vlastní postřehy, a On na jejich otázky odpovídal a naslouchal jejich zážitkům a zkušenostem. Díky Spasitelově lásce se druzí neobávali vyjadřovat své myšlenky a osobní pocity. v

Vyzýval je, aby vydávali svědectví, a když tak činili, Duch se dotýkal jejich srdce. Vy pak kým mne býti pravíte? zeptal se. Petr odpověděl a jeho svědectví se posílilo: Ty jsi Kristus, ten Syn Boha živého. Důvěřoval svým učedníkům, připravoval je a předal jim důležité zodpovědnosti týkající se toho, že mají učit druhé, žehnat jim a sloužit. Dal jim tento úkol: Jdouce po všem světě, kažte evangelium všemu stvoření. Jeho záměrem bylo pomoci jim dosáhnout obrácení skrze jejich službu druhým. Vyzýval je, aby jednali s vírou a žili podle pravd, kterým učil. Vždy, když je učil, zaměřoval se na to, aby svým následovníkům pomáhal z celého srdce žít podle evangelia. Aby toho dosáhl, dával jim příležitosti učit se skrze mocné zážitky. Když se zjevil Nefitům, vyzval je, aby k Němu jeden po druhém přišli, aby Ho mohli osobně vidět, dotknout se Ho a poznat Ho. Když vytušil, že plně nerozuměli Jeho poselství, vyzval je, aby šli domů a připravili se na to, aby se mohli vrátit a učit se dál. vi

V každé situaci byl jejich příkladem a rádcem. Učil je modlitbě tím, že se modlil s nimi. Učil je milovat a sloužit tím, jak On miloval je a jak jim sloužil. Učil je, jak učit Jeho evangeliu tím, jak mu učil On. Je zřejmé, že to, jak učil Spasitel, se liší od toho, jak se učí ve světě. Toto je tudíž vaše posvátné povolání učit tak, jak učil Spasitel. Budete-li tak činit, mladí lidé otevřou své srdce, aby do nich mohlo být zasazeno seménko evangelia, aby bobtnalo a rostlo. To je dovede k obrácení, což je hlavní cíl vaší výuky. Když mladým lidem pomáháte dosáhnout obrácení, pomáháte jim tím připravit se na to, aby celý život následovali Spasitele aby sloužili na misii, získali chrámové obřady, vychovali spravedlivou rodinu a budovali Boží království na celém světě. vii

Úvod Církevní vzdělávací systém Církevní vzdělávací systém (CVS) Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů působí pod vedením Komise pro vzdělávání a Správní rady Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů. Členy Komise pro vzdělávání jsou členové Prvního předsednictva, vybraní členové Kvora Dvanácti apoštolů a další generální autority a generální úředníci Církve. Mezi jednotlivé organizační jednotky Církevního vzdělávacího systému patří Semináře a instituty náboženství, Univerzita Brighama Younga, Univerzita Brighama Younga Idaho, Univerzita Brighama Younga Havaj a vysoká škola LDS Business College. Semináře a instituty náboženství Semináře a instituty náboženství (S&I) zajišťují náboženské vzdělávání mládeže a mladých dospělých, které probíhá ve všedních dnech. Semináře a instituty náboženství také dohlížejí na základní a střední školy v některých oblastech mimo území Spojených států. Naším úkolem v programu Seminářů a institutů náboženství není jen zajistit vzdělávání ale zajistit vzdělávání náboženské. Náboženské vzdělávání má věčný dopad a je k němu zapotřebí působení Ducha Páně. Když president J. Reuben Clark ml. promlouval k učitelům semináře a institutu, učil: Vy učitelé máte velké poslání. Jako učitelé stojíte na vrcholu vzdělávání, neboť jakou výuku lze porovnat s nedocenitelnou hodnotou a dalekosáhlým účinkem výuky, jež se zabývá člověkem, tím, jaký byl ve věčnosti včerejška, jaký je ve smrtelnosti dneška a jaký bude na věky ve věčnosti zítřka? (Stanovený směr Církve ve vzdělávání, rev. vydání [1994], 9.) Tisíce učitelů a vedoucích semináře a institutu po celém světě pomáhají mládeži a mladým dospělým v Církvi učit se evangeliu Ježíše Krista a žít podle jeho zásad. Tato příručka Výuka a studium evangelia byla připravena s cílem pomáhat učitelům v tomto jejich úsilí. Je to zdroj námětů. Učitelé se mají seznámit s jejím obsahem a znovu se k ní vracet a zaměřovat se na ty části příručky, které jsou pro ně nejužitečnější. Když budou učitelé studovat tuto příručku a usilovat o vedení od Pána, bude je Pán inspirovat při jejich přípravě, posílí jejich vztah se studenty, zvelebí jejich výuku a požehná jim Duchem, aby dokázali lépe konat Jeho dílo. ix

Cíl Seminářů a institutů náboženství Naším účelem je pomáhat mládeži a mladým dospělým porozumět učení a Usmíření Ježíše Krista a spoléhat se na ně, stát se způsobilými obdržet požehnání chrámu, a připravovat sebe, svou rodinu a ostatní na věčný život s Otcem v nebi. Našeho účelu dosáhneme tím, že: Žijeme Žijeme podle evangelia Ježíše Krista a usilujeme o společenství Ducha. Naše chování a naše vztahy s druhými lidmi jsou příkladné doma, v učebně i na veřejnosti. Neustále se snažíme zlepšovat svou práci, znalosti, postoj a charakter. Učíme Učíme studenty naukám a zásadám evangelia tak, jak jsou obsaženy v písmech a ve slovech proroků. Těmto naukám a zásadám učíme takovým způsobem, který vede k porozumění a ke vzdělávání. Ve vzdělávacím procesu pomáháme studentům plnit roli, kterou v něm mají oni, a připravujeme je na to, aby dokázali učit evangeliu druhé. Spravujeme Vhodným způsobem spravujeme programy a zdroje. Naše úsilí pomáhá rodičům v jejich zodpovědnosti posilovat rodinu. Když vyzýváme studenty, aby se zapojili do výuky, a když pro ně zajišťujeme duchovní prostředí, v němž mohou trávit čas společně a v němž se mohou společně učit, úzce spolupracujeme s vedoucími kněžství. x

Cíl Učitelům evangelia Ježíše Krista byla svěřena posvátná důvěra. Cíl jejich výuky sahá za hranice pouhého odučení lekce. Starší Dallin H. Oaks řekl: Učitel evangelia se nikdy nespokojí jen s předáním poselství nebo s pronesením kázání. Znamenitý učitel si přeje pomoci Pánovi v Jeho díle přinést Jeho dětem věčný život. ( Výuka evangelia, Liahona, leden 2000, 97 98.) Cílem Seminářů a institutů náboženství je poskytnout učitelům a vedoucím jasné vedení týkající se jejich úsilí pomáhat v Pánově díle. Notes 1 Náš účel [1.1] Naším účelem je pomáhat mládeži a mladým dospělým porozumět učení a Usmíření Ježíše Krista a spoléhat se na ně, stát se způsobilými obdržet požehnání chrámu a připravovat sebe, svou rodinu a ostatní na věčný život s Otcem v nebi. Nebeský Otec si přeje, aby každé Jeho dítě získalo věčný život. (Viz Mojžíš 1:39.) Spasitel učil: Totoť jest pak věčný život, aby poznali tebe samého pravého Boha, a kteréhož jsi poslal, Ježíše Krista. (Jan 17:3.) Náboženské vzdělávání se proto zaměřuje na to, aby studentům pomáhalo poznat a milovat Nebeského Otce a Jeho Syna Ježíše Krista a aby studentům pomáhalo porozumět Spasitelovu učení a Usmíření a spoléhat se na ně. Usmíření Ježíše Krista je ústředním bodem plánu spasení. Představuje základní pravdu, na níž jsou založeny nauky a zásady evangelia a jež má být podstatou veškeré výuky a studia evangelia. Starší Boyd K. Packer svědčil o tom, že Usmíření představuje skutečné kořeny křesťanské nauky. Můžete toho hodně vědět o evangeliu, protože z těchto kořenů vyrůstá, ale pokud znáte pouze větve, a ty nejsou spojeny s těmito kořeny, pokud byly odťaty od oné pravdy, nebude v nich žádný život, žádná podstata ani vykoupení. ( The Mediator, Ensign, May 1977, 56.) Když se studenti učí o Ježíši Kristu, řídí se Jeho učením a příkladem a uplatňují ve svém životě Jeho Usmíření, mohou získat sílu a zakusit odpuštění, uzdravení a obrácení. Starší Henry B. Eyring učil: Musíme pozvednout zrak. Musíme se držet cílů, které jsme měli vždy: zápis, pravidelná docházka, slavnostní dokončení studia, znalost písem, pociťování Ducha Svatého, který potvrzuje pravdu. Kromě toho musí být naším cílem i misijní pole a chrám. Avšak studenti toho během doby, kdy jsou našimi studenty, potřebují více. 1

VÝUKA A STUDIUM EVANGELIA Když naše mladé členy učíme milovat Spasitele Ježíše Krista, stávají se opravdovými učedníky Mistra. Tento proces je připraví na to, aby se stali oddanými a milujícími manžely a otci, manželkami a matkami vedoucími věčné rodiny. Chrámy se pak stanou přirozenou a důležitou součástí jejich života. Stanou se z nich misionáři a budou sloužit Pánu na misii jako mladí dospělí a později jako zkušené manželské páry. Když posilujeme naši mládež tím, že ji směrujeme ke Kristu, posilujeme také rodiny a Církev. (Dieter F. Uchtdorf, A Teacher of God s Children [večer s presidentem Dieterem F. Uchtdorfem, 28. ledna 2011], 3.) Do srdce studentů musí mocí Ducha Svatého sestoupit čisté evangelium Ježíše Krista. Naším cílem musí být to, aby se během doby, kdy jsou s námi, stali skutečně obrácenými ke znovuzřízenému evangeliu Ježíše Krista. ( We Must Raise Our Sights [Konference CVS o Knize Mormonově, 14. srpna 2001], 2.) Skutečné obrácení vede k nejvyšším požehnáním evangelia Ježíše Krista, která lze získat prostřednictvím chrámových obřadů. Když budou studenti uzavírat chrámové smlouvy a věrně je dodržovat, budou způsobilí tato požehnání, mezi něž patří oslavení a věčná rodina, získat. Zakusí dodatečnou duchovní sílu, větší pokoj a další osobní zjevení. Studenti, kteří se v životě soustřeďují na Spasitele a na chrám, mohou získat větší ochranu před světskými svody a klamy a mohou se lépe připravit na to, aby vykonali vše, o co je Otec v nebi může požádat. Mohou mít dost síly na to, aby pevně vytrvali na cestě vedoucí k věčnému životu, a mohou lépe pomáhat členům své rodiny i jiným, aby našli tutéž cestu učednictví a následovali ji. Žijeme [1.2] Žijeme podle evangelia Ježíše Krista a usilujeme o společenství Ducha. [1.2.1] Jednou z nejdůležitějších věcí, které může učitel předat studentům ve snaze pomoci jim naplňovat Cíl Seminářů a institutů, je jeho vlastní důsledná a věrná poslušnost evangelia Ježíše Krista. Když se učitelé snaží vypěstovat si charakter podobný Kristu a usilují o to, aby v každé oblasti svého života poznávali Nebeského Otce a dělali mu radost, jsou požehnáni určitou mírou božské moci, která může ovlivnit to, jak jejich studenti přijímají a chápou poselství evangelia. Když učitelé věrně žijí podle evangelia, jsou způsobilí mít společenství Ducha Svatého. Toto společenství je naprosto zásadní podmínkou pro to, aby byli učitelé v seminářích a institutech úspěšní. V Nauce a smlouvách Pán zdůrazňuje: Neobdržíte-li Ducha, učiti nebudete. (NaS 42:14.) Starší Robert D. Hales řekl: Učitelé v semináři a v institutu náboženství mají mnoho zodpovědností, ale aby tyto zodpovědnosti mohli plnit, musí nejprve usilovat o osobní spravedlivost. Jako učitelé musíme žít podle evangelia takovým způsobem, aby byl Duch vždy s námi. ( Teaching by Faith [večer se starším Robertem D. Halesem, 1. února 2002], 1.) Naše chování a naše vztahy s druhými lidmi jsou příkladné doma, v učebně i na veřejnosti. [1.2.2] Učitelé mají zodpovědnost žít bezúhonně a být úctyhodným příkladem nauk a zásad, kterým učí. Za všech okolností mají mluvit, sloužit a žít tak, jak se sluší na někoho, kdo miluje Pána a kdo se těší společenství Ducha Svatého. 2

Cíl Zcela zásadní je to, jak učitelé jednají v soukromí domova a jak se chovají ke své manželce a k dětem. Jednání učitelů v těchto nanejvýš důležitých vztazích má být charakterizováno přesvědčováním, shovívavostí, jemností a mírností a láskou nepředstíranou. (NaS 121:41.) President Ezra Taft Benson řekl toto: Doufáme, že jako manželé máte mezi sebou vynikající vztah. Doufáme, že ve vašem domově přebývá duch pokoje a Spasitelovy lásky, a že to je zjevné všem těm, kteří k vám přicházejí. Ve svém domově nemáte mít hádky a neshody. Vy, jakožto manželský pár, zastupujete První předsednictvo ve všem, co děláte, a v tom, jak se jevíte druhým. ( The Gospel Teacher and His Message [proslov adresovaný náboženským vzdělavatelům CVS, 17. září 1976], 7.) Ve třídě mají učitelé den za dnem příležitost projevovat křesťanské vlastnosti, jako je pravá láska, trpělivost, laskavost, ohled na druhé a úcta k tomu, co je posvátné. Učitelé si mají se studenty udržovat pozitivní a vhodný vztah a mají se vyvarovat toho, aby někomu věnovali nepřiměřenou pozornost, kterou by druzí mohli nesprávně chápat nebo by si ji mohli nesprávně vykládat nebo která by mohla vyvolat spekulace či fámy. Když se učitelé účastní školních, veřejných a církevních akcí a událostí, mají se snažit chovat tak, jak by se choval Kristus. Mají se snažit vytvořit si vhodný a na vzájemné podpoře založený vztah s rodiči, s kolegy, s církevními vedoucími a s lidmi v obci. Když se o toto učitelé důsledně snaží, projevují upřímný vnitřní závazek žít podle evangelia Ježíše Krista, a jejich moc působit pozitivně na život druhých vzroste. Neustále se snažíme zlepšovat svou práci, znalosti, postoj a charakter. [1.2.3] Učitelé, jakožto děti Boží, v sobě mají určitou část božskosti, která v sobě zahrnuje touhu zlepšovat se, jít kupředu a stát se více takovým, jako jsou Nebeský Otec a Ježíš Kristus. Učitel má neustále pěstovat tuto touhu a s pomocí Pána a druhých má jednat podle nabádání, která vedou ke zdokonalení. Starší Gordon B. Hinckley kladl důraz na trvalou potřebu osobního růstu: Věřím v pokrok. Věřím v růst. Rozvíjejte se dál, bratři a sestry, ať již vám je třicet let nebo sedmdesát. ( Four Imperatives for Religious Educators [proslov adresovaný náboženským vzdělavatelům CVS, 15. září 1978], 2.) Máme-li se zdokonalovat, vyžaduje to touhu, píli, trpělivost a pomoc od Pána, o niž usilujeme skrze přemítání a modlitbu. Starší Henry B. Eyring učil o jedné důležité zásadě týkající se sebezdokonalování: Většina z nás má jisté zkušenosti s úsilím zdokonalit sám sebe. Ze zkušenosti jsem se ohledně toho, jak se lidé a organizace zdokonalují, naučil toto: nejlepší je zaměřit se na malé změny, o které se můžeme snažit v rámci toho, co děláme často. Ve vytrvalosti a opakování se skrývá velká moc. A pokud si na základě inspirace vybereme, které správné maličkosti změníme, přinese důsledná poslušnost velké zdokonalení. ( The Lord Will Multiply the Harvest [večer se starším Henrym B. Eyringem, 6. února 1998], 3.) Každý z vás si již dlouho uvědomuje, že učíte tím, jací jste. Vaše charakterové rysy si budou druzí pamatovat lépe než určitou konkrétní pravdu v určité konkrétní lekci. Neboť je-li naše učednictví opravdové, bude se projevovat a druzí si ho budou pamatovat. Tyto aspekty týkající se toho, jak si vás budou druzí pamatovat, a vaší osobní spravedlivosti, vám umožní být opravdovým přínosem pro život vašich studentů. (Neal A. Maxwell, But a Few Days [proslov určený náboženským vzdělavatelům CVS, 10. září 1982, 2.) 3

VÝUKA A STUDIUM EVANGELIA V semináři a institutu se mají učitelé neustále snažit zlepšovat svou práci, znalosti, postoj a charakter. Práce. Učitelé se mají pravidelně snažit zdokonalovat svou schopnost učit a vykonávat administrativní zodpovědnosti. Toho mohou docílit tím, že se uvážlivě, vytrvale a pilně snaží poznávat a uplatňovat základní zásady a dovednosti. Když budou učitelé a vedoucí hledat pomoc v materiálech pro seminář a institut a u svých inspektorů, kolegů, studentů, vedoucích kněžství a dalších, pomůže jim to lépe posoudit jejich výkon, a také získat potřebné vedení, které jim pomůže zlepšit se v oblastech, kde to potřebují nejvíce. Znalost. Učitelé se mají neustále snažit studovat kontext, Bratří a sestry, nikdo z nás toho neví obsah a nauky a zásady obsažené v písmech a ve slovech proroků. Díky tomu se prohloubí jejich porozumění Spasitelovu evangeliu a Jeho Usmíření a budou lépe schopni žeh- dost. Proces učení se je nekonečný. Musíme číst, musíme si všímat, musíme nat životu svých studentů. Učitelé si mají osvojovat znalost vstřebávat a musíme přemítat o tom, zásad a efektivních metod výuky, které jsou obsaženy v písmech i v materiálech pro seminář a institut, a mají těmto čemu otevíráme svou mysl. zásadám a metodám dobře porozumět. Také se mají obeznámit se zásadami správné administrativní činnosti (viz oddíl (Gordon B. Hinckley, Four Imperatives for Religious Educators, 2) 1.4 Spravujeme na straně 7) a rozumět ustanovením a postupům programu seminářů a institutů. Postoj. Učitelův postoj do značné míry určuje to, jak šťastně Jestliže lidé přijdou ke mně, ukáži jim se cítí a jakou má schopnost působit pozitivně na studenty. Učitelé, kteří se neustále snaží být dobré mysli (viz NaS jejich slabost. A milost má postačuje pro všechny, kteří se přede mnou 68:6), snaží se sloužit druhým, usilují o jednotu a v obtížných situacích se snaží nacházet to nejlepší, budou požehnáním pro život studentů a kolegů, s nimiž se stýkají. pokoří; neboť pokoří-li se přede mnou a budou-li míti víru ve mne, pak učiním, že slabé věci Charakter. Učitelé, kteří se snaží žít podle evangelia a kteří se pro ně stanou silnými. se důsledně a upřímně snaží zdokonalovat svou výuku, prohlubovat znalosti a zlepšovat postoj, si přirozeně vypěstují (Eter 12:27) charakter nutný k tomu, aby mohli pomáhat naplňovat Cíl Seminářů a institutů. Starší Richard G. Scott učil: Tím, čím chceme být, se stáváme tak, že každý den jsme soustavně tím, čím se stát chceme. Spravedlivý charakter je ušlechtilým projevem toho, čím se stáváte. Spravedlivý charakter je cennější než jakákoli hmotná věc, kterou vlastníte, jakékoli poznání, které získáte studiem, či jakýkoli cíl, kterého jste dosáhli. ( Proměňující moc víry a charakter, Liahona, listopad 2010, 43.) Klíč ke snaze zdokonalit výuku, prohloubit znalosti a zlepšit postoj a charakter nakonec spočívá v následování příkladu Ježíše Krista. President Howard W. Hunter řekl: Právě učení a příklad Pána Ježíše Krista utváří naše chování a formuje náš charakter ve všech oblastech našeho života v osobní oblasti, v rodině, v zaměstnání a ve veřejném životě i v tom, jak oddaní jsme Církvi, která nese Jeho jméno. ( Standing as Witnesses of God, Ensign, May 1990, 60.) 4

Cíl Učíme [1.3] Učíme studenty naukám a zásadám evangelia tak, jak jsou obsaženy v písmech a ve slovech proroků. [1.3.1] Znalost, porozumění a svědectví týkající se nauk a zásad evangelia Ježíše Krista poskytnou studentům vedení a dostatečnou sílu na to, aby se rozhodovali v souladu s vůli Nebeského Otce. Nauka je základní a neměnná pravda plynoucí z evangelia Ježíše Krista. Starší Boyd K. Packer učil: Pravá nauka, když je pochopena, mění postoje a chování. Studium nauk evangelia zlepší chování rychleji, než by ho zlepšilo studium chování. ( Little Children, Ensign, Nov. 1986, 17.) Starší Richard G. Scott zdůraznil: Zásady jsou koncentrované pravdy připravené pro použití v širokém spektru situací. Díky jedné pravdivé zásadě můžete svá rozhodnutí vidět zřetelně i v těch nejzmatenějších a nejzávažnějších situacích. ( Acquiring Spiritual Knowledge, Ensign, Nov. 1993, 86.) Písma a slova proroků obsahují nauky a zásady evangelia, které se mají učitelé a studenti snažit pochopit, kterým mají učit a které mají uplatňovat v životě. Pán nařídil těm, kteří učí evangeliu v těchto posledních dnech: [Učte] zásadám evangelia mého, jež jsou v Bibli a v Knize Mormonově, ve které je plnost evangelia. (NaS 42:12.) Pán také potvrdil, jak důležité je chápat a následovat učení proroků posledních dnů. Budeš dbáti na všechna jeho slova a přikázání, která ti bude dávati, když je obdrží. Neboť slovo jeho budete přijímati jako z mých vlastních úst. (NaS 21:4 5.) V roce 1938 president J. Reuben Clark ml., když mluvil v zastoupení Prvního předsednictva, pronesl pamětihodný proslov adresovaný učitelům semináře a institutu. V tomto proslovu řekl: Vaším hlavním zájmem, vaší základní a téměř jedinou povinností je učit evangeliu Pána Ježíše Krista, jak bylo zjeveno v těchto posledních dnech. Máte učit tomuto evangeliu a používat přitom jako svůj zdroj a autoritu standardní díla Církve a slova těch, které Bůh povolal, aby vedli Jeho lid v těchto posledních dnech. Ať zaujímáte jakékoli postavení, vaším úkolem není měnit nauky Církve nebo je upravovat, neboť ty jsou hlásány ve standardních dílech Církve a prostřednictvím těch, jejichž pravomocí je oznamovat mysl a vůli Páně Církvi. (Stanovený směr Církve ve vzdělávání, rev. vydání [1994], 10; viz také NaS 42:12 13.) Těmto naukám a zásadám učíme takovým způsobem, který vede k porozumění a ke vzdělávání. [1.3.2] Když se učitelé rozhodují, jak mají učit naukám a zásadám evangelia, mají vybrat metody, které povedou studenty k tomu, aby porozuměli těmto důležitým pravdám a aby byli poučeni a povzneseni Duchem Svatým. Učitelé a studenti porozumí naukám a zásadám tehdy, když pochopí jejich význam, 5

VÝUKA A STUDIUM EVANGELIA Právě upřímností a důsledností našeho jednání inspirovaného vírou dáváme najevo Nebeskému Otci a Jeho Synu Ježíši Kristu naši ochotu učit se a přijímat pokyny od Ducha Svatého. (David A. Bednar, Seek Learning by Faith, 3.) uvědomí si jejich vztah k ostatním zásadám a naukám a poznají jejich důležitost v plánu spasení i v osobním životě. Opravdové porozumění věčným zásadám a naukám se může dostavit jen tehdy, když jedinci žijí podle zásad evangelia a když je jejich mysl osvícena Duchem Svatým. Porozumění písmům má být spojeno se vzděláváním. Anglické slovo edify [vzdělávat] pochází původně z kořene latinských slov aedes, což znamená příbytek nebo chrám, a facere, což znamená učinit. (Viz Collins English Dictionary Complete and Unabridged [2003], edify.) Slovo vzdělávat se tudíž vztahuje na budování chrámu a znamená duchovně budovat nebo posilovat. Se vzděláváním je spojena radost, pokoj, osvícení a touha žít spravedlivě. V písmech se slibuje, že pokud učitel i student jednají během výuky pod vedením Ducha, ten, kdo káže, a ten, kdo přijímá, rozumějí si navzájem a oba jsou vzděláváni a radují se spolu. (NaS 50:22.) Ve vzdělávacím procesu pomáháme studentům plnit roli, kterou v něm mají oni, a připravujeme je na to, aby dokázali učit evangeliu druhé. [1.3.3] Studium evangelia, které vytváří příznivé podmínky pro obrácení a pomáhá studentům, aby jim evangelium přirostlo hluboko k srdci, vyžaduje od učitele něco více než jen horlivé úsilí. Proces duchovního učení se vyžaduje úsilí a používání svobody jednání ze strany studenta. Starší Henry B. Eyring učil: Opravdové obrácení závisí na studentovi, který hledá ve víře upřímně a s velkým úsilím. ( We Must Raise Our Sights, 4.) Starší David A. Bednar zdůraznil, že úsilí, které studenti vynaloží, přizve vliv Ducha Svatého do jejich srdce: Učitel dokáže vysvětlovat, ukazovat, přesvědčovat a svědčit a to vše s velkou duchovní mocí a účinností. V konečném důsledku ale obsah poselství a svědectví Ducha Svatého proniká do srdce pouze tehdy, jestliže mu příjemce dovolí vstoupit. Žák, který používá svobodu jednání tím, že jedná v souladu se správnými zásadami, otevírá vůči Duchu Svatému své srdce a přivolává Jeho učení, dosvědčující moc a potvrzující svědectví. ( Seek Learning by Faith [večer se starším Davidem A. Bednarem, 3. února 2006], 1, 3.) Písma učí tomu, že ti, kteří usilují o duchovní poznávání, mají připravit svou mysl a srdce na získání ponaučení; mají pilně usilovat o poznání a porozumění studiem, přemítáním a modlitbou; a mají následovat nabádání, která obdrží od Ducha Svatého. (Viz Ezdráš 7:10; 1. Nefi 10:17 19; NaS 138:1 11; Joseph Smith Životopis 1:10 20.) Mnohým studentům může připadat neobvyklé, a možná i obtížné, že by měli vynakládat takové úsilí, aby se z písem učili. Učitelé jim ale mohou pomoci v tom, aby pochopili svou roli v učení se evangeliu, přijali ji a naplňovali ji. Učitelé mohou studentům pomoci poznat, jak se mají zhostit aktivní role ve svém duchovním vzdělávání, tím, že je budou povzbuzovat k tomu, aby si osvojili zvyk každý den studovat písma. aby připravovali své srdce a mysl na vliv Ducha. 6

Cíl aby objevovali a formulovali nauky a zásady, které se nějak týkají jejich osobního života. aby prohlubovali porozumění písmům skrze pilné studium, rozjímání a modlitbu. aby pokládali otázky a hledali odpovědi, které jim pomohou lépe porozumět evangeliu a tomu, jak se evangelium týká jejich života. aby se s druhými dělili o své postřehy, zážitky a názory. aby druhým vysvětlovali nauky a zásady evangelia a vydávali svědectví o jejich pravdivosti. aby si osvojili dovednosti týkající se studia písem, jako je například označování veršů, vyhledávání odkazů a používání pomůcek pro studium písem. Když studenti plní svou roli v duchovním vzdělávání, projevují tím ochotu nechat se učit Duchem Svatým. Často mají o písma větší zájem a jsou z nich nadšeni. Chápou nauky a zásady jasněji a dokážou si na ně lépe vzpomenout a s větší pravděpodobností budou v životě uplatňovat to, čemu se učí. Když studenti objevují nauky a zásady evangelia, pokládají otázky a dělí se o odpovědi, učí se tím také cenným dovednostem pro osobní, samostatné studium. Díky tomu, že se studenti takto zapojí do výuky, budou schopni efektivněji učit evangeliu členy své rodiny, přátele a ostatní. Budou také lépe připraveni učit naukám a zásadám evangelia v budoucnosti jako misionáři, rodiče, učitelé a vedoucí v Církvi. Spravujeme [1.4] Rozhodnutí [studentů] zapojit se do výuky je projevem svobody jednání, které dovoluje Duchu Svatému, aby jim předával osobní poselství, které vyhovuje jejich osobním potřebám. Vytvoření atmosféry, v níž se studenti zapojují do výuky, zvyšuje pravděpodobnost, že Duch jim předá důležitější ponaučení, než jim můžete předat vy. Toto zapojení se do výuky vnese do jejich života vedení Ducha. (Richard G. Scott, To Learn and to Teach More Effectively, Brigham Young University 2007 2008 Speeches [2008], 4 5.) Vhodným způsobem spravujeme programy a zdroje. [1.4.1] Pojem spravování lze definovat nejen jako vedení druhých a služba druhým, ale i jako řízení a spravování programů a zdrojů. Ježíš Kristus, jakožto dokonalý příklad ve všem, byl vzorem božských vlastností, které má opravdový vedoucí. Všichni vedoucí a učitelé v semináři a institutu, nehledě na to, jaké mají v současnosti pověření, mají příležitost a také zodpovědnost vést a řídit způsobem, kterým vedl a řídil Kristus. Pravá láska, vize a pokora nám umožňují vykonávat Pánovo dílo tak, jak by si to přál. Pravá láska neboli čistá láska Kristova má být základem učitelova vztahu ke studentům, vedoucím kněžství, rodičům, kolegům a inspektorům. Pravá láska není pouhý pocit, ale způsob jednání a bytí. (Viz Moroni 7:45.) Vedoucí s vizí poskytuje inspirované vedení, pomáhá druhým osvojit si smysl pro společný cíl a vštěpuje lidem kolem sebe nadšení. Písma učí, že když nebývá vidění, lid [hyne]. (Přísloví 29:18.) Pokora umožňuje administrátorům a učitelům uvědomovat si, že jsou závislí na Pánu, a povzbuzuje je k tomu, aby spolupracovali s ostatními na naplňování Cíle Seminářů a institutů. Pán řekl: A nikdo nemůže pomáhati v tomto díle, ledaže bude pokorný a plný lásky, maje víru, naději a pravou lásku, jsa umírněný ve všech věcech, kterékoli budou do péče jeho svěřeny. (NaS 12:8.) 7

VÝUKA A STUDIUM EVANGELIA A pravá láska je trpělivá a je dobrotivá a nezávidí a není nadutá, nehledá své, nedá se snadno vydrážditi, neobmýšlí zlého a neraduje se z nepravosti, ale raduje se v pravdě, snáší všechny věci, věří všem věcem, doufá ve všechny věci a ve všech věcech vytrvá. (Moroni 7:45) Každý učitel a vedoucí má příležitost a zodpovědnost řídit programy a zdroje vhodným způsobem. Administrativní zodpovědnosti mají duchovní cíl žehnat jedincům. Stanovování rozpočtů, vyplňování zpráv, péče o církevní majetek a zdroje, zajišťování bezpečnosti, dohlížení na programy, účast na radách [a komunikace se studenty, rodiči a vedoucími kněžství] to vše jsou základní administrativní povinnosti. (Administering Appropriately: A Handbook for CES Leaders and Teachers [2003], 2.) Starší Henry B. Eyring učil: Nikdy, nikdy nepodceňujte duchovní hodnotu toho, když dobře vykonáváte časné záležitosti pro ty, kterým sloužíte. ( The Book of Mormon Will Change Your Life [sympózium CVS o Knize Mormonově, 17. srpna 1990], 7.) Naše úsilí pomáhá rodičům v jejich zodpovědnosti posilovat rodinu. [1.4.2] Rodiče mají prvořadou zodpovědnost učit své děti evangeliu Ježíše Krista; mají dohlížet na jejich sociální vývoj, na to, jaké tvoří mezilidské vztahy, jaká mají měřítka v oblékání a v úpravě svého vzhledu; a mají odpovídat na jejich otázky týkající se nauky. Vedoucí Církve mohou rodičům v této zodpovědnosti pomáhat. Vedoucí a učitelé semináře a institutu v prvé řadě pomáhají rodičům tím, že učí studenty evangeliu Ježíše Krista tak, jak je obsaženo v písmech a ve slovech proroků, a kladou důraz na naukový význam rodiny a na to, že členové rodiny a rodinné činnosti si zasluhují vysokou prioritu. (Viz Administering Appropriately, 4.) Učitelé mají povzbuzovat studenty, aby ctili své rodiče a aby vyhledávali jejich rady a vedení. Učitelé mohou také rodiče informovat o tom, o čem ve třídě učí. Když vyzýváme studenty, aby se zapojili do výuky, a když pro ně zajišťujeme duchovní prostředí, v němž mohou trávit čas společně a v němž se mohou společně učit, úzce spolupracujeme s vedoucími kněžství. [1.4.3] Všechny programy v rámci Seminářů a institutů náboženství probíhají pod vedením generálních i místních vedoucích kněžství, kteří drží příslušné klíče kněžství. Je důležité, aby vedoucí a učitelé semináře a institutu ve své snaze žehnat mládeži a mladým dospělým úzce spolupracovali s místními vedoucími kněžství. Pod vedením vedoucích kněžství se společně radí a snaží se zajistit, aby byl každý mladý a mladý dospělý zván a povzbuzován k zápisu do příslušného studijního kurzu, k účasti v tomto kurzu a k jeho absolvování. Učitelé a administrátoři se mají s vedoucími kněžství aktivně zapojovat do snahy zapisovat studenty semináře a institutu do příslušných kurzů a udržet je v těchto kurzech a nemají se spokojit s tím, že budou učit jen ty studenty, kteří přicházejí na výuku. V souladu se stanovenými pravidly a postupy vedoucí a učitelé semináře a institutu také úzce spolupracují s vedoucími kněžství ve snaze zajistit prostory pro třídy a vhodné duchovní a sociální prostředí, kde se může posilovat svědectví studentů a prohlubovat jejich znalost evangelia. 8

Cíl Učitelé a administrátoři se mají řídit stávajícími pravidly programu semináře a institutu a mají se radit s místními vedoucími kněžství ohledně druhů a frekvence společenských akcí a projektů služby, aby tak činnosti plánované a vedené vedoucími kněžství a pomocných organizací spíše podporovali, než narušovali. Učitelé a administrátoři mají také spolupracovat s vedoucími Mladých mužů a Mladých žen a mají vhodným způsobem povzbuzovat mládež, aby se zapojila do programů Povinnost vůči Bohu a Osobní pokrok. Tam, kde je to proveditelné, se učitelé semináře mají radit s ostatními učiteli, poradci a vedoucími mládeže o potřebách mladých. (Podrobnější informace o zásadách a pravidlech administrativní činnosti v programu semináře a institutu najdete v příručce Administering Appropriately.) 9