D.2.4.1 Územní rozhodnutí a územní souhlas Územní rozhodnutí a územní souhlas Umisťovat stavby nebo zařízení, jejich změny, měnit jejich vliv na využití území, měnit využití území a chránit důležité zájmy v území lze jen na základě územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, nestanoví-li zákon jinak ( 76 SZ). Druhy územních rozhodnutí, územní souhlas, veřejnoprávní smlouva Územním rozhodnutím je rozhodnutí o ( 77 SZ): a) umístění stavby nebo zařízení (dále jen rozhodnutí o umístění stavby), b) změně využití území, c) změně stavby a o změně vlivu stavby na využití území, d) dělení nebo scelování pozemků, e) ochranném pásmu. Rozhodnutí o umístění stavby vymezuje stavební pozemek, umisťuje navrhovanou stavbu, stanoví její druh a účel, podmínky pro její umístění, pro zpracování projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení, pro ohlášení stavby a pro napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. Zákon stanoví případy, kdy rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas není vyžadován ( 79 odst. 1 a 3, 4, 5 SZ, 10 odst. 1 až 6 V3). Rozhodnutí o změně využití území stanoví nový způsob užívání pozemku a podmínky jeho využití. Je stanoveno, kdy je vyžadováno rozhodnutí o změně využití území i kdy rozhodnutí o změně využití území ani územní souhlas není zapotřebí ( 80 odst. 1 až 4 SZ, 11 odst. 1 až 6 V3). Rozhodnutí o změně stavby a o změně vlivu stavby na využití území (rozhodnutí o změně stavby) stanoví podmínky pro požadovanou změnu stavby a její nové využití nebo podmínky upravující vliv na životní prostředí a nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. Je stanoveno, kdy je vyžadováno rozhodnutí o změně stavby i kdy rozhodnutí o změně využití území ani územní souhlas není zapotřebí ( 81 odst. 1 až 4 SZ, 12 odst. 1 až 6 V3). Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků stanoví podmínky pro nové rozdělení nebo scelení pozemků. Žádost musí podat všichni vlastníci všech dotčených pozemků a staveb na nich ( 82 odst. 1 až 3 SZ, 13 odst. 1 až 4 V3). Rozhodnutí o ochranném pásmu chrání stavbu, zařízení nebo pozemek před negativními vlivy okolí nebo chrání okolí stavby či zařízení nebo pozemku před jejich negativními účinky ( 83 odst. 1 až 3 SZ, 14 odst. 1 až 4 V3). Územní souhlas představuje nově zavedený institut územního plánování může nahradit územní rozhodnutí (v případě rozhodnutí o umístění stavby, změně využití území, změně vlivu stavby na využití území), a to na základě oznámení o záměru, pokud je záměr v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, poměry v území se podstatně nemění a záměr nevyžaduje nové nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. Územní souhlas nelze vydat, obsahuje-li závazné stanovisko dotčeného orgánu podmínky, nebo pokud záměr podléhá posouzení z hlediska vlivů na životní prostředí podle zvláštního právního předpisu. Pokud záměr nesplňuje podmínky pro jeho vydání, stavební úřad rozhodne usnesením, že záměr bude projednán v územním řízení. Platnost územního souhlasu je 12 měsíců ( 96 odst. 1 až 7 SZ, 16 odst. 1 až 4 V3). D.2.4.1-1
Veřejnoprávní smlouva může nahradit územní rozhodnutí v případě umístění stavby, změně využití území a změně vlivu stavby na využití území, pokud dotčené orgány se záměrem souhlasí. Využití veřejnoprávní smlouvy namísto vydání správního rozhodnutí vytváří prostor pro řešení bezrozsporových případů, které je tak přímo v rukou žadatele (stavebníka) a pro které neplatí žádné lhůty podle správního řádu ( 78 odst. 3 a 4 SZ, 17 odst. 1 a 2 V3). Regulační plán nahrazuje v řešené ploše ve schváleném rozsahu územní rozhodnutí a je závazný pro rozhodování v území. Regulační plán vydaný krajem je dále závazný pro územní plány a regulační plány vydávané obcemi. Regulační plán nenahrazuje územní rozhodnutí v nezastavěném území ( 62 odst. 2, 63, 65 odst. 1, 77 odst. 2 SZ). Územní řízení Územní rozhodnutí vydává příslušný stavební úřad na základě územního řízení nebo zjednodušeného územního řízení. V případě jednoznačných podmínek v území může stavební úřad podle správního řádu spojit územní a stavební řízení. V zákonem stanovených případech si vydání územního rozhodnutí může vyhradit ( 84 odst. 1, 78 odst. 1, 7 odst. 1 SZ). Je-li k územnímu řízení, kterým se vydává rozhodnutí o změně využití území nebo o ochranném pásmu, příslušný podle zvláštních právních předpisů jiný správní orgán než stavební úřad, rozhodne tento orgán jen v souladu se závazným stanoviskem stavebního úřadu ( 84 odst. 2 SZ). Územní řízení ( úplné ): v zastavěném území (pro všechny typy územního rozhodnutí), v zastavitelných plochách vymezených k zastavění v územním plánu (pro všechny typy územního rozhodnutí), zastavěném území v hranicích intravilánu (pro všechny typy územního rozhodnutí), v nezastavěném území (stavby, zařízení a jiná opatření pouze pro zemědělství lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra), na nezastavitelných pozemcích (výjimečně možno umístit technickou infrastrukturu způsobem, který neznemožní jejich dosavadní užívání). Pojetí účastníků územního řízení je v novém stavebním zákoně podstatně širší, než tomu bylo v dosavadní právní úpravě. Kromě žadatele a vlastníka pozemku nebo stavby, na kterých má být uskutečněn záměr, není-li sám žadatelem, nebo toho, kdo má jiné věcné právo k takovému pozemku nebo stavbě, jsou účastníky územního řízení osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám nebo k sousedním pozemkům může být územním rozhodnutím dotčeno. Účastníkem územního řízení je vždy obec, dále osoby, o kterých tak stanoví zvláštní právní předpis, zástupce veřejnosti, společenství vlastníků jednotek podle zvláštního právního předpisu. Účastníky řízení nejsou nájemci bytů, nebytových prostor nebo pozemků ( 85 odst. 1 až 3 SZ). Územní řízení se zahajuje na základě žádosti podané příslušnému stavebnímu úřadu. Žádost musí obsahovat obecné náležitosti, základní údaje o požadovaném záměru, doklady prokazující vlastnické právo nebo doklad o právu založeném smlouvou provést stavbu nebo opatření k pozemkům nebo stavbám, rozhodnutí dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, závazná stanoviska, pokud byla obstarána před zahájením řízení, nejde-li o koordinované závazné stanovisko, vydané správním úřadem, který je příslušný vydat D.2.4.1-2
územní rozhodnutí, stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury, dokumentaci záměru ( 86 odst. 1 až 3 SZ, 4 odst. 1 až 4 V3). Vyžaduje-li záměr posouzení vlivu na životní prostředí, připojí žadatel k žádosti stanovisko příslušného úřadu podle zvláštního právního předpisu. Bude-li toto hodnocení prováděno souběžně s územním řízením, připojí žadatel dokumentaci vlivu záměru na životní prostředí. Stanoví-li tak zvláštní právní předpis, nebo pokud bude navrhovaný záměr svými negativními vlivy překračovat limitní hodnoty stanovené zvláštními právními předpisy za hranicí pozemků určeného k jeho realizaci, předloží žadatel současně žádost o vydání rozhodnutí o ochranném pásmu. ( 86 odst. 4 a 5 SZ) Územní řízení je zahájeno oznámením stavebního úřadu, který k projednání žádosti nařídí veřejné ústní projednání. Je-li to účelné, spojí jej s ohledáním na místě; konání veřejného ústního jednání oznámí nejméně 15 dnů předem. Je-li v území vydán územní nebo regulační plán, doručuje se oznámení o zahájení územního řízení účastníkům řízení a dotčeným orgánům jednotlivě, účastníkům řízení veřejnou vyhláškou. Žadatel zajistí, aby informace o jeho záměru a o tom, že podal žádost o vydání územního rozhodnutí, byla bezodkladně poté, co bylo nařízeno veřejné ústní jednání, vyvěšena na místě určeném stavebním úřadem nebo na vhodném veřejně přístupném místě u stavby nebo pozemku, na nichž se má záměr uskutečnit, a to do doby veřejného ústního jednání. Součástí informace je grafické vyjádření záměru, popřípadě jiný podklad, z něhož lze usuzovat na architektonickou a urbanistickou podobu záměru a na jeho vliv na okolí. Zúčastní-li se veřejného ústního jednání více osob z řad veřejnosti a mohlo-li by to vést ke zmaření účelu veřejného ústního jednání, vyzve je stavební úřad, aby zvolili společného zmocněnce ( 87 odst. 1 až 3 SZ, 9 odst. 1 a 2 V3). Zjistí-li stavební úřad, že žádost nemá požadované náležitosti, vyzve žadatele k jejímu doplnění nebo úpravě a řízení přeruší. Nebude-li žádost ve stanovené lhůtě doplněna či upravena, řízení se zastaví. Stavební úřad územní řízení přeruší také v případě, že záměr klade takové požadavky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, že jej nelze bez vybudování příslušných nových staveb a zařízení nebo úpravy stávajících realizovat, a zároveň vyzve žadatele k předložení plánovací smlouvy ( 88 SZ). V případě, že je žádost o vydání územního rozhodnutí úplná a dalšího projednání schopná, doručuje se oznámení o zahájení územního řízení a nařizuje se vždy veřejné ústní jednání ( 87 SZ). Závazná stanoviska dotčených orgánů, námitky účastníků řízení a připomínky veřejnosti musí být uplatněny nejpozději při veřejném ústním jednání, jinak se k nim nepřihlíží. K závazným stanoviskům a námitkám k věcem, o kterých bylo rozhodnuto při vydání územního nebo regulačního plánu, se nepřihlíží. Účastník řízení ve svých námitkách uvede pouze skutečnosti, které zakládají jeho postavení jako účastníka řízení, a důvody podání námitek; k námitkám, které nesplňují uvedené požadavky, se nepřihlíží. Obec uplatňuje v územním řízení námitky k ochraně zájmů obce a zájmů občanů obce. O námitce, o které nedošlo k dohodě mezi účastníky řízení, rozhodne stavební úřad v rozsahu jeho působnosti. Nedošlo-li k dohodě o námitce občanskoprávní povahy, stavební úřad si o ní učiní úsudek a rozhodne ve věci; to neplatí v případě námitek týkajících se existence práva nebo rozsahu vlastnických práv. ( 89 odst. 1 až 5 SZ). V územním řízení stavební úřad posuzuje, zda je záměr žadatele v souladu s vydanou územně plánovací dokumentací, zda žádost obsahuje všechny zákonem požadované náležitosti a přílohy, zejména údaj o tom, zda stavba či záměr vyžadují posouzení vlivu na životní prostředí. Stavební úřad mimo jiné zkoumá též soulad záměru s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot, s požadavky na ochranu nezastavěného území, D.2.4.1-3
s požadavky na dopravní a technickou infrastrukturu, s požadavky na ochranu veřejných zájmů a oprávněných zájmů účastníků řízení ( 90, 91 odst. 1 až 6 SZ). Zjednodušené územní řízení stavební úřad může rozhodnout o umístění stavby, o změně využití území, o změně stavby a o dělení a scelování pozemků ve zjednodušeném územním řízení, jestliže záměr je v zastavitelné ploše nebo v zastavěném území, záměr nevyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí, žádost má všechny předepsané náležitosti a žádost je doložena závaznými stanovisky dotčených orgánů a souhlasem účastníků řízení, kteří mají vlastnická nebo jiná věcná práva k pozemkům, jenž jsou předmětem územního řízení nebo mají společnou hranici s těmito pozemky, a stavbám na nich; závazná stanoviska a souhlasy účastníků řízení musí obsahovat výslovný souhlas se zjednodušeným řízením ( 95 odst. 1 až 5 SZ, 15 odst. 1 a 2 V3). Územní rozhodnutí Výsledkem územního řízení je územní rozhodnutí, kdy stavební úřad schvaluje navržený záměr a stanovuje podmínky pro využití a ochranu území, podmínky pro další přípravu a realizaci záměru, zejména pro projektovou přípravu stavby; vyžaduje-li to posouzení veřejných zájmů při provádění stavby, při kontrolních prohlídkách stavby nebo při vydávání kolaudačního souhlasu, může uložit zpracování prováděcí dokumentace stavby. V rozhodnutí stavební úřad rozhodne o námitkách účastníků řízení, v odůvodnění vyhodnotí připomínky veřejnosti a stanoví dobu platnosti rozhodnutí, má-li být delší než stanoví tento zákon. U staveb dočasných nebo v rozhodnutí o změně využití území pro dočasné činnosti stanoví lhůtu pro odstranění stavby nebo ukončení činnosti a následný způsob úpravy území. V případech spojeného územního a stavebního řízení stanoví v potřebném rozsahu podmínky pro provedení záměru. V případě zamítnutí žádosti toto odůvodní, což v platné právní úpravě dosud chybí ( 92 odst. 1 a 2 SZ, 10 až 14 V3). Územní rozhodnutí se doručuje veřejnou vyhláškou a pouze v případech, kdy není v území vydán územní nebo regulační plán, se doručuje všem účastníkům jednotlivě. Zákon umožňuje převod práv a povinností z územního rozhodnutí na základě veřejnoprávní smlouvy v souladu s navrhovanou úpravou nového správního řádu na jinou osobu ( 92 odst. 3 SZ). Platnost územního rozhodnutí Platnost územního rozhodnutí o umístění stavby, změně využití území, změně stavby a o dělení nebo scelování pozemků je 2 roky ode dne nabytí právní moci, nestanoví-li stavební úřad v odůvodněných případech lhůtu delší. Zákon upravuje problematiku platnosti územního rozhodnutí a podmínky, kdy zaniká platnost územního rozhodnutí a kdy je možno tuto platnost prodloužit. Stavební zákon současně upravuje zánik územního rozhodnutí v důsledku upuštění žadatele od záměru ( 93 odst. 1 až 6 SZ). Změna a zrušení územního rozhodnutí Územní rozhodnutí lze změnit pouze na základě žádosti toho, komu přísluší vykonávat práva z něho vyplývající. Oproti dosavadní právní úpravě se předpokládá pouze náhrada příslušné části výroku územního rozhodnutí nikoli náhrada jednoho rozhodnutí za druhé. Rozhodnutí o ochranném pásmu lze změnit nebo zrušit i na žádost toho, komu z něj vyplývá povinnost; vyžaduje-li to veřejný zájem, lze rozhodnutí o ochranném pásmu změnit nebo zrušit i z podnětu dotčeného orgánu podle zvláštního právního předpisu. Územní rozhodnutí lze z moci úřední změnit nebo zrušit v řízení o umístění veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšného opatření ( 94 odst. 1 až 5 SZ). D.2.4.1-4
Použité zdroje Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). (SZ) Vyhláška MMR č..../2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření. Znění k 8. 9. 2006. (V3) D.2.4.1-5