Údaje o stříkačce SDH Česká Třebová Českou Třebovou navštívil červený kohout několikrát. V roce 1636 vyhořelo 57 domů (zůstalo jen 30) a v roce 1745 zůstalo z celého náměstí jen 6 domů. V roce 1872 vyhořely na náměstí 4 domy. To však už přijeli na pomoc hasiči z Ústí nad Orlicí a Litomyšle, neboť v těchto městech již byly hasičské sbory založeny roku 1871. Po tomto požáru se starosta města Alexandr Vrba rázně rozhodl přesvědčit městskou radu k založení zdejšího hasičského sboru. 16. března 1873 se konala ustavující valná hromada za účasti 150 členů, mezi nimiž byli všichni cvičící bratři zdejší sokolské jednoty. Velitelem byl zvolen městský radní Jan Rybička. Město zakoupilo čtyřkolovou stříkačku o dvou proudech za 1400 zlatých, dále hákové skládací žebříky a nářaďový vůz, darovalo dříví na Typ: Výrobce: Rok výroby: automobilová stříkačka pro přepravu mužstva LAURIN & KLEMENT, Mladá Boleslav nástavba R. A. Smekal, Praha - Smíchov 1925 Pravá strana stříkačky. 2
3
4 stavbu leziště a propůjčilo pozemek na hasičské cvičiště. Aby byl dobře zajištěn výcvik členstva, povolali Gustava Pozděnu, hasiče z Náchoda, který zde dva měsíce cvičil mužstvo, za což byl placen městem. První veřejné vystoupení se konalo 10. srpna 1873 za účasti hasičů z Litomyšle, Svitav, Lanškrouna, Ústí n.o., Vysokého Mýta, Chocně, Vamberka a Kostelce nad Orlicí. K prvnímu většímu požáru vyjeli hasiči zdejšího sboru 15. března 1874 do Dlouhé Třebové k požáru rychty. První hasičská zbrojnice s bytem pro sborového strážníka byla postavena v Klácelově ulici pod farou roku 1877 za 1500 zlatých. To už město zakoupilo další stříkačku. Po deseti letech činnosti byla ve sboru ustavena tři oddělení, každé mělo svoji stříkačku a potřebný počet žebříků a dalšího nářadí, mělo svoji četu lezeckou, stříkací a ochrannou, kterým velel náčelník. Každá četa byla složena z četaře, členaře, zdravotníka a pěti členů. Celý sbor řídil velitel, který měl svého náměstka a jednatele. Při cvičení i hašení docházelo k častým úrazům. Proto byl již po pěti letech činnosti založen podpůrný fond pro nemocné a invalidy. Do této pokladny byla odváděna část příspěvků členů, výnosů ze zábav a z darů od občanů. Často to byly jediné peníze, které postižení
dostávali. Problém byl také s rychlostí dopravy stříkačky k požáru. Situaci nezlepšilo ani nařízení městské rady vyplatit prvnímu kočímu, který přijede ke zbrojnici, 5 zlatých. Sbor měl tehdy potíže s koňskou přípřeží přesto, že v tu dobu bylo v České Třebové přes 100 koní. V roce 1887 pořídili občané města pro hasičský sbor spolkový prapor, který byl posvěcen na náměstí při polní mši. Slavnosti se zúčastnil i okresní 5
6
hejtman baron Pražák, který byl velkým propagátorem hasičské myšlenky. Sbor se zajímal také o další nákup nové techniky. V roce 1891 chtěl např. zakoupit parní stříkačku s výkonem 500 litrů za minutu s dostřikem 40 metrů, která mohla pracovat až se čtyřmi proudy (oproti dvěma proudům u ruční stříkačky). Doba vytápění kotle činila 15 minut a dalších 15 minut doprava k požáru. Pro dobrovolné sbory to jistě nebylo nejlepší řešení. Přitom cena nabízené stříkačky činila 3000 zlatých. Českotřebovský sbor měl oproti jiným městům velikou výhodu. Bratr J. B. Hubálek byl zvolen do výboru zemské hasičské jednoty a později se stal předsedou technické komise. Všechny hasičské novinky, které celá řada výrobců nejen českých, ale i rakouských a německých, se prostřednictvím J. B. Hubálka v České Třebové zkoušely. Vysoký počet členů (přes 300, ale polovina byla přispívajících) si sbor udržel až do začátku první světové války. V roce 1904 se uskutečnila stavba nové zbrojnice v Chorinově ulici. V přízemí byly garáže, vpravo spolková místnost a nad ní byt sborového strážníka. Už tehdy se při zakládání domu počítalo s pozdější přístavbou. Stavbu provedl stavitel Plašil za 20 tisíc zlatých. Z toho 16 tisíc půjčila městu Občanská záložna a sám sbor dal 4000 zl. Zbrojnice byla slavnostně odevzdána 15. 8. 1904. Postupně se zlepšovalo hasičské vybavení. V r. 1910 byl za 500 zl. zakoupen mechanický 13 m dlouhý (dřevěný) žebřík. V roce 7
1913 bylo za 2100 K vybudováno na dvoře zbrojnice nové leziště. V r. 1914 měl sbor dodavač vody, dvě čtyřkolové a dvě dvoukolové stříkačky, 3 hadicové vozíky (800 m hadic), 2 vozy na nářadí, dalších 13 hákových a 12 střešních žebříků, 170 ks opasků a přilby. Během I. světové války pracovala na nádraží hasičská záchranná družina. Střídaly se zde nepřetržitě 3 desetičlenné čety. Jen v letech 1917 a 1918 projelo třebovským nádražím 182 tisíc raněných osob. Hasiči zde přenesli z vlaku do vlaku na 2500 raněných vojáků a civilistů. Na konci války 28. srpna 1918 umírá ve věku 67 let J. B. Hubálek. Byl starostou sboru od roku 1898. Jeho jménem byla označena hasičská župa č. 119, jejímž byl prvním starostou. Po válce začala éra motorových stříkaček. Ve válce mnoho vojáků poznalo automobily, a tak o obsluhu ručních stříkaček přestal být zájem. Sbor se proto zajímal o koupi autostříkačky. Její cena byla ovšem 100 000 až 230 000 Kč a sbor měl v pokladně 7 tisíc. První sbírka vynesla pouhých 6 tisíc. Sbor si proto nejdříve nechal zmotorizovat u firmy Štěpánek v Kostelci n. Labem (1922) dodavač vody, který se hned nato dobře osvědčil při požáru dřevěných budov v parnické továrně HPS. Rok 1924 byl rokem usilovného sbírání prostředků 8
na autostříkačku: textilka Pollack darovala dva tisíce Kč, Česká pojišťovna tisíc, pivovar Lom tisíc, pila Felcman tisíc, župa Hubálkova 4000 Kč, zemský správní výbor 30 tisíc, spořitelna města půjčila 30 tisíc na 5% úrok, Občanská záložna 25 tisíc na 6% úrok, Živnostenská záložna odmítla půjčit. Také město dávalo od r. 1920 dva tisíce ročně. Od majitelů domů se začala vybírat požární dávka. Sen o automobilové stříkačce se uskutečnil až roku 1925. Hasičský sbor zakoupil vozidlo s motorem a podvozkem od firmy Laurin & Klement a s třípístovým čerpadlem 18 atm. od firmy R. A. Smekal za 150 tisíc Kč bez hadic. Směnky na šedesátitisícový dluh, který zbyl po vyčerpání všech dotací, podepsali Em. Karger a Jan Bäumler. 15. března jela stříkačka na veletrh a odtud do České Třebové. V roce 1931 činil zbytek dluhu na Laurinku 21 tisíc korun a již se pomýšlelo na novou stříkačku. Na zkoušku byla sboru zapůjčena přenosná stříkačka firmy Flader s dvouválcovým motorem 15 HP a rotačním čerpadlem 12 atm. a sací výškou 8 metrů (cena 27 tisíc Kč). Stříkačka dobře vyhovovala a nakonec ve Třebové zůstala. V roce 1932 zakoupil sbor podvozek auta Chevrollet (r. výr. 1926, čtyřválcový motor 2500 cm3 za 14.800,- Kč a za zhotovení karoserie u firmy Kumpošt v Žamberku dal 6.800.- Kč. Peníze byly půjčeny v městské spořitelně. Dále sbor zakoupil ještě stříkačku Flader. Tím se zadlužil částkou 46.000 Kč. Dobrý kup to přitom nebyl - s podvozkem a brzdami byly stále problémy. V květnu 1932 zemřel jeden ze zakládajících členů bratr Markl a jako první byl vezen na Laurince. Po něm pak řada dalších. V roce 1937 postupně ubývalo členů. Květnová 9
a zářijová mobilizace oslabila stav ve sboru a po rozpuštění Čs. armády v říjnu se většina vojáků do sboru nevrátila (byli roztrpčeni Mnichovským diktátem). Rozpadl se hudební odbor, ze sboru vystoupilo 23 členů. Toho roku se v historii sboru poprvé neškolilo a necvičilo. V roce 1948 bylo všechno úsilí věnováno nástavbě zbrojnice. 10