Turistický spolek Pohorská jednota zde už v roce 1891 postavil první útulnu nazývanou Pústevňa a jak se zvyšoval zájem o horskou turistiku, přibývaly rychle i další ubytovny. Nejznámějšími stavbami Pusteven jsou jistě ubytovna Maměnka a restaurace Libušín. Obě stavby navrhoval slovenský architekt Dušan Jurkovič, který zde využil architektonické prvky mnoha lidových staveb Valašska. Pústevňa První dřevěná útulna s restaurací na pohlednici kolem roku 1910. 1 získaly své jméno od poustevníků, kteří zde podle pověstí žili. Za svou podobu ale vděčí Pohorské jednotě. 4 4 Vážení návštěvníci, vítáme vás na Naučné stezce, která vede z Pusteven po hřebeni na. Pokud se rozhodnete projít stezku celou, ujdete 5 km a uvidíte 9 panelů. Dozvíte se o tajemném podzemí, o nejasnostech kolem boha a, o životě na salaši a spoustu dalších zajímavostí o historii a přírodě radhošťského hřebene. Tanečnica Už v době výstavby (1924 26) 1 2 3 psaly tehdejší noviny, že tato nová útulna bude z největších STAVBÁM HROZILO ZBOURÁNÍ Za druhé světové války byli na Pustevnách uby- ve státě. Byl to na svou dobu továni vojáci. V té době Libušín a Maměnka velmi komfortní hotel s více zchátraly tak, že se po válce uvažovalo o jejich 2 než 80 pokoji. zbourání. Byly zachovány i díky přímluvě jejich autora, architekta Jurkoviče. 5 Dnes jsou tyto dvě stavby spolu se starou útulnou a zvoničkou Libušín Jídelní pavilon Libušín, otevřený v roce 1899. Na jeho vnitřní výzdobě se podílel Mikuláš Aleš. 5 Šumná Pro místní firmy byla na konci 19. století výstavba kamenné útulny v takové nadmořské výšce neobvyklá. Proto Pohorská jednota pro stavbu druhé ubytovny pozvala raději italského stavitele Bertiniho a zedníky z Alp. 3 Maměnka Maměnka i Libušín byly dlouho v havarijním stavu. Po nedávné opravě můžete dnes v Maměnce vidět pokoje vybavené podle původního vzhledu v zelené, okrové, červené a modré barvě. vyhlášeny za Národní kulturní památku. CENY V UBYTOVNÁCH KOLEM ROKU 1920 nocleh 80 haléřů až 3 koruny pečeně 1 koruna káva 30 haléřů Ubytování v Tanečnici po jejím otevření stálo 30 korun za den (s plnou penzí). K vytvoření naučné stezky přispěli: Správa CHKO Beskydy, Lesy České republiky s.p., a internetový server Beskydy.cz. fotografie: archiv nakladatelství WART Henryk Wawreczka (publikace Beskydy a Pobeskydí 1890-1939 )/ tisk: Velkoplošný tisk / 2007
O prvních turistech návštěvu hor a zajímavých krajin moravsko-valašských usnadňovati, lásku k nim pěstovati a k vědeckému prozkoumání Valašska přispívati Hlavní účel Pohorské jednoty podle stanov z roku 1888 Nejstarším českým turistickým spolkem byla Pohorská jednota. Byla založena ve Frenštátu pod Radhoštěm už v roce 1884, tedy o čtyři roky dřív než mnohem známější Klub českých turistů. Pohorská jednota se zaměřovala na Beskydy a blízké okolí, proto se počtem členů nikdy nemohla s Klubem českých turistů měřit. Přesto měla své odbory v mnoha městech na Moravě, ale také třeba v Praze nebo v Bratislavě. V roce 1937 měla Pohorská jednota 5 686 členů. Členem spolku byl i Leoš Janáček nebo Petr Bezruč. Po roce 1948 musel spolek ukončit činnost a k jeho obnovení došlo až v roce 1990. Když německý spolek Beskidenverein projevil zájem o turistickou útulnu na Radhošti pod kaplí, koupila ji rychle Pohorská jednota. Musela se proto hodně zadlužit, ale útulna se tak nedostala do německých rukou. Jedním z důvodů, proč Pohorská jednota vznikla, byla snaha omezit v Beskydech velký vliv německých turistů. Českým turistům se dařilo udržet vliv v oblasti Smrku, Kněhyně a Radhoště, protože toto území patřilo olomouckému arcibiskupství. Zbytek Beskyd od Lysé hory až k Jablunkovu patřil Habsburkům, kteří podporovali jen německé turisty ze spolku Beskidenverein. Rozhledna Cyrilka stojí na Stupních už přes 100 let. Blízko Pusteven stávala ještě další podobná rozhledna - Metodějka na vrchu Okrúhlý. (Všimněte si, jméno Cyril se na začátku století psalo se dvěma L.) K vytvoření naučné stezky přispěli: Správa CHKO Beskydy, Lesy České republiky s.p.,, a.s. a internetový server Beskydy.cz. fotografie: archiv nakladatelství WART Henryk Wawreczka (publikace Beskydy a Pobeskydí 1890-1939 ) / tisk: Velkoplošný tisk / 2007
O stromech, větru a sněhu Stromy na hřebeni musí odolávat drsnému horskému počasí. Vydrží nápory větru, sněhu i námrazy. Díky tomu ale vypadají jinak než stromy v údolí. Podmínky na hřebeni nedovolují stromům vyrůst do takové výšky, jakou uvidíte třeba jen o sto metrů níž. Drsné podnebí ale mění také jejich tvar. Koruny nejsou pravidelné a větve na jedné straně někdy úplně chybí. Čím výše vystupujeme, tím více krní rostoucí zde bukoví a smrčí, zapsal o lesích na Radhošti na začátku 20. století botanik František Gogela. Beskydy patří k nejdeštivějším místům u nás. NÁMRAZA Nejčastěji vzniká za mlhy, větru a při teplotě slabě pod nulou. Vlhkost z mlhy nebo z oblaků pak na chladných předmětech vytváří led. Narůstá proti směru pohybu vzduchu. Na jedné větvi může námraza vážit i stovky kilogramů. VÍTR Na horách bývá vítr silnější než v údolí, ale stromy jsou mu přizpůsobené a bez problémů vydrží i tehdy, když už by člověk ve větru nedokázal jít. Snadno poznáte, odkud tady nejčastěji fouká. Z toho směru mají stromy kratší větve nebo je nemají vůbec. Na opačné straně stromu jsou pak větve nejdelší. Podle toho mluví odborníci o vlajkových korunách. Pokud by všechna voda, která na Radhošti naprší (a nasněží) za rok, spadla najednou a neodtekla, měla by vodní hladina výšku 1,3 metru. Naprší (a nasněží) tu o polovinu víc vody než v Rožnově. Průměrná teplota na vrcholu Radhoště je 4 C. SNÍH Sníh je na Radhošti většinou víc než 150 dnů v roce. Může lámat větve a vrcholky stromů, ale na horách není pro stromy tak nebezpečný jako námraza. 1 000 m n. m. - 26 m 1 100 m n. m. - 14 m Obrázek ukazuje, jak se s nadmořskou výškou mění výška stromů. Je to výška stoletých smrků na různých místech svahu od sochy Varování v turistickém původci z 1. poloviny 20. století: Podnebí je poměrně drsné, jsme v horách. Když se náhle obrátí vítr a vane od SV studený polák, jsou tepelné rozdíly velmi značné, s tím se musí počítat. a do údolí Kněhyně. Výšku stromů 900 m n. m. - 32 m samozřejmě ovlivňuje třeba také půda a jiné K vytvoření naučné stezky přispěli: Správa CHKO Beskydy, Lesy České republiky s.p.,, a.s. a internetový server Beskydy.cz. podmínky, ale na hřebeni je limitující právě drsné klima. Lesníci říkají, že tu rostou zakrslé 800 m n. m. - 34 m smrkové bučiny. fotografie: Vojtěch Bajer / tisk: Velkoplošný tisk / 2007 / zvláštní poděkování za pomoc patří LČR s. p., Lesní správě Rožnov p. R., Ing. Liboru Dobešovi
Vidíte díky ovcím Skutečně, radhošťský hřeben je odlesněný jen díky ovcím. Tedy i díky kozám, které se dřív na salaších pásly s ovcemi dohromady. Ovce a kozy byly na salaši jen menší část roku. Na salaš se s nimi vycházelo asi v polovině května a zpátky do údolí se vracelo pravidelně na Svatého Václava (28. září). Na jaře a na podzim se pásly na loukách v podhůří a v zimě byl dobytek ve chlévech na úbočí hor nebo v údolí u domů. Kdyby se tu v minulosti nepáslo, asi by nebyl jiný důvod zlikvidovat tady les. Salašnictví totiž dokázalo využít i neúrodnou půdu na hřebenech a prudkých svazích, která byla pro jiné hospodaření nevyužitelná. Podobně byly odlesněné téměř všechny hřebeny v Beskydech a na Valašsku. Ovce valašky nejsou vhodné pro chov na maso a nemají kvalitní vlnu. Hlavním užitkem z jejich chovu byl sýr a další mléčné výrobky. Salaš na Černé hoře byla jednou z posledních salaší na Rožnovsku. Nejdéle pásl ovce bača Blinka na Radhošti, ovce vyháněl na salaš ještě několik let po válce. Ze salaše zůstaly dnes jen zbytky základů. Aby se hřebenové pastviny Radhoště a s nimi Takto vypadala salaš na Černé hoře u Radhoště na konci 19. století. Pojem salaš znamenal pro Valachy celé letní horské hospodářství stavby, pastevce, stádo i přilehlé pastviny. Na Valašsku se chovaly ovce valašky, které dobře snáší drsné podmínky v horách. V rožnovském skanzenu můžete vidět malé stádo tohoto plemene a také původní stavby ze salaše. K vytvoření naučné stezky řada chráněných rostlin a živočichů zachovaly, zajišťuje Správa CHKO Beskydy v posledních letech jejich vypásání. přispěli: Správa CHKO Beskydy, Lesy České republiky s.p., a internetový server Beskydy.cz. fotografie: Pavla Rechtenbergová, Tomáš Ondruch, František Jaskula, Andrea Kropáčová / tisk: Velkoplošný tisk / 2007 / poděkování patří Chovatelské stanici Vrabčí Hnízdo v Rožnově pod Radhoštěm.
O názvech hor Gigula, Magura, Grúň, Kyčera, Příslop hory a kopce v Beskydech mají často jména, která jinde na Moravě nebo v Čechách neuslyšíte. Setkat se s nimi můžete jen v oblastech, kde se na salaších chovaly ovce. Přinesli je sem přistěhovalci z Haliče (části dnešního Polska) a z Uher (Slovenska), kteří spolu se svými stády ovcí osídlovali Beskydy. Proto stejná jména hor uslyšíte na Slovensku, Ukrajině nebo i v Rumunsku prostě v celém karpatském pohoří, kde se v minulosti salašnicky hospodařilo. Ta jména nebyla jen obyčejnými názvy. Obyvatelé hor podle nich poznali třeba to, jaký má hora tvar a jestli je na ní jen les nebo i pastviny. GRÚŇ táhlý horský hřbet, který odbočuje z hlavního hřebene GRAPA roklina nebo příkrý svah s výmoly PŘÍSLOP, PŘÍSCHLOP sedlo mezi dvěma vrchy nebo sedlo mezi hlavním a bočním hřebenem KYČERA strmý kopec na vrcholu úplně nebo aspoň částečně zalesněný JAK VZNIKL NÁZEV RADHOŠŤ Často se dočtete, že název je odvozený od jména slovanského boha: => Radgost =>. Odborníci ale dnes předpokládají, že název zřejmě vznikl ze slovanského mužského jména Radhost. V překladu by to znamenalo Radhostova hora. Když bylo blízko sebe víc vrcholů podobného tvaru, přidalo se ještě další jméno, aby se od sebe NÁZVY, KTERÉ OZNAČOVALY KVALITU A POLOHU LUK A PASTVIN snadno rozeznaly. Karolinka JAVOŘINA horská pastvina řídce porostlá lesem POLANA horská pastvina uprostřed lesů SIHLA mokřad nebo mokrá louka nevhodná pro pastvu SPINA lesní louka Halenkov Nový Hrozenkov Stanovnická Kyčera Válečkova Kyčera Planinská Kyčera Kyčera pod Boroškou na mapě Jana Ámose Komenského z roku 1627 K vytvoření naučné stezky přispěli: Správa CHKO Beskydy, Lesy České republiky s.p., a internetový server Beskydy.cz. Čerňanská Kyčera Slovensko fotografie: archiv nakladatelství WART Henryk Wawreczka (publikace Beskydy a Pobeskydí 1890-1939 )/ tisk: Velkoplošný tisk / 2007
Proč je kaple dřevěná Kaple Cyrila a Metoděje vypadá, jako by byla celá postavená ze dřeva. Ale ještě před 100 lety byla jen poloviční a celá kamenná. kapli postavili ve stylu byzantských staveb, aby tak poukazovala na původ Cyrila a Metoděje, kteří k nám z Byzantské říše přišli. Když byla v roce 1898 dokončena její stavba, oslavy na Radhošti se prý zúčastnilo 30 tisíc lidí. Po mnoha neúspěšných opravách se v roce 1925 přistoupilo k zásadní změně. Kamennou kapli obili šindelem, aby její stěny lépe chránil proti drsnému horskému klimatu. Z historických zápisů a map víme, že první kaple na vrcholu tu stála už ve 2. polovině 18. století. Ví se jen, že byla dřevěná, ale neznáme její podobu ani rok stavby nebo dobu zániku. Kaplí prochází hranice Moravskoslezského a Zlínského kraje. Stavba totiž stojí zčásti na území Trojanovic a zčásti na Dolní Bečvě. Při opravě byla ke kapli ještě přistavěna zvonice. Dnes už to většině lidí připadá, že takhle musela kaple vypadat od počátku. Aby stavitelé ušetřili, použili na stavbu kámen z okolí vrcholu. Ten však byl nekvalitní a snadno nasával vlhkost. Proto prý při delších deštích byly v kapli kaluže vody. Přibližně v místech, kde dnes stojí budova vysílače, stávala Útulna, která byla postavena už v době budování kaple. Zkusili jste si přeložit hlaholicí psaný text z otevřené knihy, kterou drží svatý Cyril? Je to začátek Janova evangelia: Na počátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha a to Slovo byl Bůh... K vytvoření naučné stezky přispěli: Správa CHKO Beskydy, Lesy České republiky s.p., a internetový server Beskydy.cz. fotografie: Vojtěch Bajer, archiv nakladatelství WART Henryk Wawreczka (publikace Beskydy a Pobeskydí 1890-1939 )/ tisk: Velkoplošný tisk / 2007