V ě z eňská služba České republiky G en erální ředitelst v í P r a h a Soudní č. 1672/1a, pošt. přihrádka 3, 140 67 Praha 4, tel.: 244 024 111, fax: 244 024 809, ISDS: b86abcb Č. j.: VS-1054-6/ČJ-2018-800040-INFZ (žadatel) V Praze dne 2. února 2018 Počet výtisků: 1 Výtisk č.: 1 Počet listů: 3 (oboustranně) E-mailem R O Z H O D N U T Í o o d m í t n u t í ž á d o s t i o p o s k y t n u t í i n f o r m a c e Ředitel odboru správního Generálního ředitelství Vězeňské služby České republiky, jako věcně příslušný orgán organizační složky státu, bezpečnostního sboru a správního úřadu, Vězeňská služba České republiky, organizační jednotka Generální ředitelství Vězeňské služby České republiky, subjektu povinného ve smyslu ustanovení 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů ( zákon o svobodném přístupu k informacím ) poskytovat informace o činnosti vztahující se k jeho působnosti ( povinný subjekt ), v řízení o žádosti o poskytnutí informace, jak ji osobně do sídla povinného subjektu dne 5. ledna 2018 podal účastník řízení... ( žadatel ) a která byla povinným subjektem zaevidována pod čj. VS-1054-1/ČJ-2018-800040-INFZ, jejímž prostřednictvím se žadatel domáhá poskytnutí informací dle zákona o svobodném přístupu k informacím, a to konkrétně požadavkem na zaslání dokumentů označených jako změnové listy, krycí listy rozpočtů a rozpočty s uvedením jmen a příjmení osob a jejich podpisů jednajících na straně objednatele a zhotovitele, které byly pořízeny na stavbě prováděné na základě Smlouvy o dílo č. 022/1/13 uzavřené dne 11. 9. 2013 mezi povinným subjektem a zhotovitelem díla VAPES CE s.r.o., IČ 258 88 595, se sídlem Stonavská 51/6, 735 35 Horní Suchá, předmět díla byl vymezen projektovou dokumentací "Snížení energetické náročnosti a využití obnovitelného zdroje energie (OZE) pro vytápění Věznice Příbram, č. projektu 09033773", zpracovanou v 10/2011 společností DES Praha s.r.o., se sídlem Terronská 880/58, 160 00 Praha 6, IČ 272 31 151. Zejména žadatel žádá o změnové listy ZL 00 až ZL 40, rozpočty a krycí listy rozpočtů, které byly mezi zástupci objednatele díla a zhotovitele díla podepsány v jednacím řízení bez uveřejnění č. j. VS 41/235/001/2015-50/LOG/502, které se uskutečnilo na základě písemné výzvy náměstka pro ekonomiku a logistiku Ing. M. H. ve Věznici Příbram dne 25. 6. 2015; dále se žádá o poskytnutí kopií všech podepsaných změnových listů, krycích listů a rozpočtů, a to bez ohledu na to, zda byly podepsané všemi oprávněnými osobami, a bez ohledu na to, zda se staly podkladem pro uzavření smlouvy o dílo, r o z h o d l t a k t o : Ž á d o s t o p o s k y t n u t í i n f o r m a c e ze dne 5. ledna 2018 s e o d m í t á v c e l é m r o z s a h u
podle ustanovení 15 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, z důvodu uvedeného v ustanovení 11 odst. 1 písm. b) a 11 odst. 4 písm. b) zákona o svobodném přístupu k informacím. O d ů v o d n ě n í Bezpečnostnímu sboru a správnímu úřadu Vězeňská služba České republiky, organizační jednotka Generální ředitelství Vězeňské služby České republiky, jako subjektu povinnému ve smyslu ustanovení 2 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím poskytovat informace vztahující se k jeho působnosti, byla dne 5. ledna 2018 doručena písemná žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím. Podání učinil (žadatel). Žádost byla povinným subjektem řádně zaevidována pod čj. VS- 1054-1/ČJ-2018-800040-INFZ. I. Povinný subjekt při posuzování žádosti a priori posoudil, zda žadatel dostál požadavkům stanoveným v ustanovení 14 odst. 2 zákona o svobodném přístupu k informacím. Povinný subjekt neshledal důvody pro uplatnění postupu ve smyslu 14 odst. 5 zákona o svobodném přístupu k informacím, neboť učiněné podání mělo veškeré náležitosti žádosti o poskytnutí informace jmenované v 14 odst. 2 zákona o svobodném přístupu k informacím; ze žádosti je zřejmé, kterému povinnému subjektu je určena, a žadatel se jejím prostřednictvím domáhá poskytnutí informace ve smyslu tohoto zákona. Meritem žádosti o poskytnutí informace jsou požadavky na zaslání kopií vyjmenovaných dokumentů, a to změnové listy, krycí listy rozpočtů a rozpočty s uvedením jmen a příjmení osob a jejich podpisů jednajících na straně objednatele a zhotovitele, které byly pořízeny na stavbě prováděné na základě Smlouvy o dílo č. 022/1/13 uzavřené dne 11. 9. 2013 mezi povinným subjektem a zhotovitelem díla VAPES CE s.r.o., IČ 258 88 595, se sídlem Stonavská 51/6, 735 35 Horní Suchá, předmět díla byl vymezen projektovou dokumentací "Snížení energetické náročnosti a využití obnovitelného zdroje energie (OZE) pro vytápění Věznice Příbram, č. projektu 09033773", zpracovanou v 10/2011 společností DES Praha s.r.o., se sídlem Terronská 880/58, 160 00 Praha 6, IČ 272 31 151. Zejména žadatel žádá o změnové listy ZL 00 až ZL 40, rozpočty a krycí listy rozpočtů, které byly mezi zástupci objednatele díla a zhotovitele díla podepsány v jednacím řízení bez uveřejnění č. j. VS 41/235/001/2015-50/LOG/502, které se uskutečnilo na základě písemné výzvy náměstka pro ekonomiku a logistiku Ing. M. H. ve Věznici Příbram dne 25. 6. 2015.. Dále se žadatel domáhal poskytnutí kopií všech podepsaných změnových listů, krycích listů a rozpočtů, a to bez ohledu na to, zda byly podepsané všemi oprávněnými osobami, a bez ohledu na to, zda se staly podkladem pro uzavření smlouvy o dílo.. V dalším postupu řízení o žádosti povinný subjekt shledal, že poměrně rozsáhle formulovaná žádost by z objektivních důvodů nemohla být vyřízena v zákonem stanovené lhůtě. Proto pod čj. VS-1054-4/ČJ-2018-800040-INFZ ze dne 12. ledna 2018, v souladu se smyslem a účelem ustanovení 14 odst. 7 písm. c) zákona o svobodném přístupu k informacím, zaslal žadateli sdělení o tom, že řízení o podané žádosti vyžaduje jak vyhledání četných informací, tak konzultaci se subjekty, jež mají závažný zájem na výsledku řízení a rozhodnutí o žádosti, tudíž povinný subjekt v této souvislosti přijal závěr, že je nezbytné lhůtu pro vyřízení podané žádosti prodloužit o 10 kalendářních dní. 2
II. Povinný subjekt dále žádost posoudil jak z hlediska skutkového, tak právního stavu. V této souvislosti povinný subjekt konstatuje, že právo na informace jest zakotveno v čl. 17 Listiny základních práv a svobod ( Listina ) a podle systematiky Listiny je řazeno mezi politická práva. Společným znakem politických práv a svobod je pak umožnit občanům účast na správě věcí veřejných v celostátním a rovněž tak místním měřítku. Čl. 17 Listiny garantuje právo na informace jako právo, jehož účelem je zajištění možnosti veřejnosti účastnit se rozhodovacích procesů; je tím jednou z podmínek umožňující zapojení občanů do veřejného a společenského života. Podle čl. 17 odst. 5 Listiny základních práv a svobod jsou státní orgány a orgány územní samosprávy povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti, načež podmínky a provedení stanoví zákon. Též Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod v čl. 10 stanoví, že každý má právo na svobodu projevu; právo zahrnuje svobodu zastávat názory, přijímat a rozšiřovat informace nebo myšlenky bez zasahování státních orgánů a bez ohledu na hranice. Výkon těchto svobod, jelikož zahrnuje i povinnosti i odpovědnost, nicméně, může podléhat podmínkám, omezením nebo sankcím, které stanoví zákon a které jsou nezbytné v demokratické společnosti v zájmu národní bezpečnosti, veřejné bezpečnosti, předcházení nepokojům, předcházení zločinnosti, dále v zájmu ochrany zdraví, morálky, ochrany pověsti nebo práv jiných, zabránění úniku důvěrných informací či zachování autority a nestrannosti soudní moci. Právní úpravu práva na informace podrobněji provádí zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, který upravuje jak základní podmínky, za nichž mají být informace poskytovány, tak také podmínky přístupu k nim; podústavním způsobem zajišťuje právo veřejnosti na informace, jež mají k dispozici státní orgány, orgány územní samosprávy, jakož i jiné subjekty, které legitimně rozhodují o právech a povinnostech občanů a právnických osob. Jak vyplývá z ustanovení 4 zákona o svobodném přístupu k informacím, povinné subjekty poskytují informace na základě žádosti nebo zveřejněním. Dlužno na tomto místě dodat, že žadatelem oslovený povinný subjekt respektuje požadavky na zveřejňování informací o své činnosti, což lze mimo jiné dokladovat i již dřívějším poskytnutím informací žadateli v obdobné záležitosti. Konkrétně, pod čj. VS-6286-6/ČJ- 2017-800040-INFZ ze dne 16. listopadu 2017 bylo žadateli sděleno, že text smlouvy a jejích dodatků mezi povinným subjektem a zhotovitelem posudků či jiných odborných vyjádření se poskytuje v souladu s ustanovením 6 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, odkazem na zveřejněnou informaci, která je dostupná nepřetržitě na profilu zadavatele (E-ZAK), jakož byly poskytnuty vyžádané znalecké posudky. Právo na svobodný přístup k informacím není absolutní. Již samotný zákon o svobodném přístupu k informacím stanoví několik omezení. Pokud se jedná o výčet důvodů pro omezení poskytnout informace (pro odmítnutí žádosti), jsou stanoveny zejména v ustanoveních 2 odst. 3 a 4 nebo v ustanovení 7 až 11 (tento není a nemůže být vyčerpávající; je tedy ústavně konformní, byl-li by ještě rozšířen jiným zákonem) zákona o svobodném přístupu k informacím Kupříkladu podle ustanovení 2 odst. 4 zákona o svobodném přístupu k informacím povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření 3
nových informací. To značí, že zákon o svobodném přístupu k informacím nestanovuje povinnost nové informace vytvářet nebo vyjadřovat názory povinného subjektu k určité problematice, přičemž toto ustanovení nemá sloužit k nepřiměřenému zužování práva na informace, ale má zamezit žádostem o informace mimo sféru zákona za situace, kdy zvláště časté jsou v této souvislosti žádosti o právní analýzy, hodnocení. Anebo, například podle ustanovení 11 odst. 1 písm. b) může povinný subjekt omezit poskytnutí informace, jde-li o novou informaci, která vznikla při přípravě rozhodnutí povinného subjektu, pokud zákon nestanoví jinak, avšak pouze do doby, kdy se příprava ukončí rozhodnutím ; není přitom rozhodné, jestli novou informaci vytvořil sám povinný subjekt nebo třetí osoba. Vhodno doplnit, že povinný subjekt při posuzování skutkového a právního stavu, správním uvážení a při zohlednění relevantní judikatury a respektovaných komentářů ohledně práva na poskytování informací postupoval souladně taktéž s úpravou podle Instrukce Ministerstva spravedlnosti čj. 13/2008-SOSV-SP, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, ve znění Instrukce Ministerstva spravedlnosti čj. 575/2011-OT-OSV. Povinný subjekt v posuzované věci zcela dostál taktéž požadavku Ústavního soudu (Nález Ústavního soudu IV. ÚS 1684/11 ze dne 31. července 2013), kdy Ústavní soud jednoznačně zdůraznil, že naplnění podmínky nezbytnosti omezení základního práva jednotlivce na informace vyplývající ze zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, je nutné zkoumat v každé jednotlivé věci podle okolností konkrétního případu. III. Žadatel dne 5. ledna 2018 podal žádost o informaci ve znění, jak jest popsáno v záhlaví tohoto rozhodnutí. Z merita písemné žádosti lze dovodit, že jde o novou informaci ve smyslu ustanovení 11 odst. 1 písm. b) zákona o svobodném přístupu k informacím, která vznikla při přípravě rozhodnutí povinného subjektu, pokud zákon nestanoví jinak; to platí jen do doby, kdy se příprava ukončí rozhodnutím. Povinný subjekt tedy po posouzení obsahu žádosti dospěl k závěru, že jsou splněny důvody pro neposkytnutí informací, neb jsou žadatelem vyžadovány v té chvíli stále ještě podkladové informace, které vznikly a vznikají při přípravě rozhodnutí. Dlužno doplnit, že za rozhodnutí povinného subjektu, lze mít (lze považovat) v podstatě jakékoli rozhodnutí, nikoliv pouze a jen rozhodnutí učiněné například podle správního řádu. Tedy, rozhodnutím povinného subjektu je potřeba rozumět jakékoli řešení určité záležitosti povinným subjektem. Nelze tento pojem vykládat restriktivně pouze na správní rozhodnutí (jak naznačuje rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 44/2008-116), poněvadž zákon s takovým omezujícím chápáním pojmu rozhodnutí nepočítá. Ve svém důsledku by takový výklad vedl v mnoha případech ke znemožnění řádného rozhodování povinných subjektů. Rozhodnutí povinného subjektu může mít formalizovanou podobu (např. vydání správního rozhodnutí, přijetí usnesení zastupitelstva apod.), ale může být i neformální, např. v podobě uzavření smlouvy, ukončení určité činnosti apod. 4
Na podporu výše uvedeného výkladu povinný subjekt odkazuje i na aktuální judikaturu, např. na publikovaný rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 11 A 149/2012-63 (3023/2014 Sb. Nejvyšší správní soud), který jako nové informace ve smyslu 11 odst. 1 písm. b) vyhodnotil podkladové materiály pro jednání obecních orgánů, a za rozhodnutí podle tohoto ustanovení usnesení přijaté hlasováním (viz Furek, A., Rothanzl, L., Jirovec, T.: Zákon o svobodném přístupu k informacím. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2016, 1256 s.). Podal-li žadatel žádost o informaci ve znění, jak je popsáno v záhlaví tohoto rozhodnutí, znamená to, že vyžadovaná informace je podkladovým materiálem pro rozhodnutí povinného subjektu o dalším postupu ve sporu se společností VAPES CE s.r.o. Předmětný spor stále probíhá a je veden před Obvodním soudem pro Prahu 4, sp. zn. 21 C 235/2017, tudíž i nadále trvá povaha požadované informace jako podkladové informace. Ze které povinný subjekt vychází při přípravě podání v rámci probíhajícího soudního sporu. S ohledem na stále probíhající řízení mezi povinným subjektem a VAPES CE s.r.o. tak stále ještě ani nepadlo definitivní rozhodnutí povinného subjektu o případné úhradě požadované spol. VAPES CE s.r.o. K výrokové části rozhodnutí, jímž se žádost o poskytnutí informace ze dne 5. ledna 2018 odmítá v celém rozsahu podle ustanovení 15 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím, z důvodu uvedeného v ustanovení 11 odst. 1 písm. b) a 11 odst. 4 písm. b) tohoto zákona, povinný subjekt dále odůvodňuje aplikaci 11 odst. 4 písm. b) zákona o svobodném přístupu k informacím. Podle ustanovení 11 odst. 4 písm. b) zákona o svobodném přístupu k informacím platí, že povinné subjekty dále neposkytnou informace o rozhodovací činnosti soudů s výjimkou rozsudků. Předmětem ochrany je v tomto případě informace související s vlastním rozhodováním soudů a postupem soudů a jejich úkony směřujícími ke zjištění skutkového stavu věci, úkony účastníků učiněnými vůči soudu a ostatním účastníkům řízení. Jak konstatoval Městský soud v Praze v rozsudku čj. 6 Ca 114/2009-52, výjimka z informační povinnosti povinných subjektů ve smyslu ustanovení 11 odst. 4 písm. b) zákona o svobodném přístupu k informacím je vymezena povahou informace, resp. jejím obsahem, nikoli typem subjektu, který jimi disponuje. Nic z dikce ustanovení 11 odst. 4 písm. b) zákona o svobodném přístupu k informacím nenasvědčuje tomu, že by se této výjimky mohly dovolávat pouze vybrané povinné subjekty, nikoliv všechny povinné subjekty ve smyslu 2 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím. IV. Na základě výše uvedeného povinný subjekt tak odmítl poskytnout informace, jak vyplývá z výrokové části tohoto rozhodnutí, protože požadované informace tvoří podklad pro další postup povinného subjektu v probíhajícím soudním řízení. Povinný subjekt má legitimní zájem na neposkytnutí vyžádané informace, spočívající v tom, že nelze zcela vyloučit, že by se vyžadované informace, v případě jejich poskytnutí, mohly dostat do dispozice protistrany v soudním řízení, spol. VAPES CE s.r.o., čímž by bylo povinnému subjektu znemožněno hájit zájmy České republiky ve sporu s VAPES CE s.r.o. v aktuálně probíhajícím soudním řízení sp. zn. 21 C 235/2017 u Obvodního soudu pro 5
Prahu 4 a navazujících řízeních, jak to povinnému subjektu ukládá zejména ustanovení 14 odst. 4 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, v platném znění. Pakliže povinný subjekt (byť i jen zčásti) žádosti o poskytnutí informace nevyhoví, ve lhůtě pro vyřízení žádosti vydává podle ustanovení 15 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím rozhodnutí o odmítnutí žádosti, popřípadě o odmítnutí části žádosti. P o u č e n í Proti tomuto rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti lze podat odvolání, a to ve lhůtě 15 dnů od doručení písemného rozhodnutí o odmítnutí žádosti. Odvolání se podává k nadřízenému orgánu prostřednictvím povinného subjektu, který napadené rozhodnutí o odmítnutí žádosti vydal; nadřízeným orgánem je Ministerstvo spravedlnosti České republiky. Jaroslav Bauer v. r. z pov. ředitel odboru správního Generální ředitelství Vězeňské služby České republiky Za správnost: JUDr. Bělecký 6