R O Z H O D N U T Í. částečně o d m í t á

Transkript

1 Doručeno dne: MINISTERSTVO FINANCÍ Informační kancelář Vážený pan Tomáš Pecina datum nar.: Slezská 1668/ Praha 2 datová schránka: whehjsc PID: MFCR8XRYKH Č. j.: MF-17539/2018/10-3-Roz Zpracovatel: Erlichová Pavla Počet listů: 5 Praha R O Z H O D N U T Í Ministerstvo financí (dále jen,,povinný subjekt ) podle ustanovení 15 a 20 odst. 4 písm. a) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen Zákon ), rozhodlo ve správním řízení vedeném podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve věci žádosti o poskytnutí informací podle Zákona, takto: částečně o d m í t á na základě ustanovení 11 odst. 3 a 8a ve spojení s ustanovením 15 Zákona, žádost o poskytnutí informací podanou Tomášem Pecinou, nar , bytem Slezská 1668, Praha 2 (dále jen,,žadatel ), který žádá o poskytnutí informací v tomto znění: "na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, a s odkazem na Váš přípis Městskému soudu v Praze ze dne 8. června 2018 ve věci sp. zn. 6 A 52/2018, žádám o zaslání kopie kompletní závěrečné vyšetřovací zprávy Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), včetně všech příloh, v anglickém jazyce, týkající se projektu farmy Čapí hnízdo na adrese Dvůr Semtín 1, Olbramovice." z důvodu, že I. povinný subjekt neposkytuje informace, které Evropský úřad pro boj proti podvodům (dále jen "OLAF") získal od třetí osoby při plnění úkolů v rámci kontrolní, dozorové, dohledové nebo obdobné činnosti prováděné na základě zvláštního právního předpisu, podle kterého se na ně vztahuje povinnost mlčenlivosti, a nejedná se o informace, které vznikly při plnění úkolů OLAF jeho činností, a II. část informací obsažených v Závěrečné zprávě Evropského úřadu pro boj proti podvodům (dále jen Závěrečná zpráva ) ve věci projektu č. CZ.1.15/2.1.00/ Multifunkční kongresový areál Čapí hnízdo pod

2 označením Case No OF/2015/1348/B4 představuje osobní údaje fyzických osob, které může povinný subjekt poskytnout jen v souladu s právními předpisy, upravujícími jejich ochranu. O d ů v o d n ě n í: Povinnému subjektu bylo dne 4. července 2018 doručeno podání žadatele podle Zákona. Žadatel se svým podáním domáhal poskytnutí informací v tomto znění: "na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, a s odkazem na Váš přípis Městskému soudu v Praze ze dne 8. června 2018 ve věci sp. zn. 6 A 52/2018, žádám o zaslání kopie kompletní závěrečné vyšetřovací zprávy Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), včetně všech příloh, v anglickém jazyce, týkající se projektu farmy Čapí hnízdo na adrese Dvůr Semtín 1, Olbramovice." Povinný subjekt svým dopisem ze dne 24. července 2018 pod č. j. MF-17539/2018/10-2/709 IK poskytl žadateli požadovaný dokument s výjimkou příloh č. 5 až 8, které obsahují stanoviska auditovaného subjektu, částí příloh č. 1 až 4, příloh č. 9 až 23, tedy dokumentů, nebo částí dokumentů, které byly získány od třetí osoby při plnění úkolů v rámci kontrolní činnosti a dále s výjimkou anonymizovaných částí dokumentu, které obsahují osobní údaje některých osob, a to z toho důvodu, že jejich právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého života a právo na ochranu před neoprávněným zveřejňováním osobních údajů by bylo tímto poskytnutím porušeno. I. Součástí Závěrečné zprávy jsou taktéž její přílohy č. 5 až 23 a části příloh č. 1 až 4 (dále jen "Přílohy"), které povinný subjekt neposkytne s ohledem na ustanovení 11 odst. 3 Zákona. Podle ustanovení 11 odst. 3 Zákona se neposkytují informace, které získal povinný subjekt od třetí osoby při plnění úkolů v rámci kontrolní, dozorové, dohledové nebo obdobné činnosti prováděné na základě zvláštního právního předpisu, podle kterého se na ně vztahuje povinnost mlčenlivosti anebo jiný postup chránící je před zveřejněním nebo zneužitím, přičemž povinný subjekt poskytne pouze ty informace, které při plnění těchto úkolů vznikly jeho činností. Přílohy jsou informacemi, které OLAF získal od třetí osoby, a to auditovaného subjektu, při plnění kontroly prováděné ve smyslu čl. 8 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 2185/1996 ze dne 11. prosince Vzhledem k tomu, že toto Nařízení se vztahuje výlučně na "orgány Evropských společenství", postupuje povinný subjekt v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy, viz komentářová literatura (Furek, A., Rothanzl, L, Jírovec, T. Zákon o svobodném přístup k informacím a související předpisy. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2016, s. 533), kde se výslovně uvádí, že ustanovení čl. 8 odst. 1 nařízení č. 2185/1996 samo předpokládá,

3 že informacím musí být poskytnuta ochrana "pouze" v rozsahu, jenž odpovídá ochraně srovnatelných informací podle vnitrostátního práva. To znamená, že povinný subjekt přistupuje k posouzení možnosti zveřejnění Příloh analogicky tomu, jak by byla posuzována možnost zveřejnění Příloh, pokud by informace byla získána kontrolní činností prováděnou povinným subjektem dle 11 odst. 3 Zákona. Pro vyloučení všech pochybností povinný subjekt dodává, že i přes to, že všechny Přílohy jsou nedílnou součástí Závěrečné zprávy, se v tomto případě nejedná o informace, které vznikly při plnění úkolů OLAF jeho činností, jak lze v kontextu vnitrostátního práva mimo jiné dovodit z aktuální judikatury soudů. K tomu viz například rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 As 66/ ze dne , který stanovil, že za informace vzniklé činností povinného subjektu nutno považovat pouze jeho produkty, tj. zejména kontrolní závěry vtělené zpravidla do protokolu či jiného dokumentu, který povinný subjekt sám vytvořil. V odůvodnění tohoto rozhodnutí Nejvyšší správní soud rovněž uvádí, že při vyřizování žádosti tak, s ohledem na znění uvedeného ustanovení, odmítne povinný subjekt žádost v rozsahu, v němž je požadováno vydání dokumentů (kopií) předaných třetí, např. kontrolovanou, osobou. Dále dle důvodové zprávy k zákonu č. 61/2006 Sb., kterým byl novelizován mj. zákon o svobodném přístupu k informacím povinný subjekt za podmínek stanovených v zákoně neposkytuje informace, které získal od třetí osoby (především kontrolovaného subjektu), ale naopak v souladu se zákonem poskytne ty informace, které na základě svých zjištění, informací od třetích osob (včetně osoby kontrolované) sám vytvořil. Tato povinnost se týká především samého jádra kontrolní, dozorové, dohledové či obdobné činnosti, tedy závěrů zda, kým a jakým způsobem byly porušeny právní či jiné předpisy a normy, jejichž kontrola či dohled nad jejich dodržováním je povinnému subjektu svěřen, popřípadě jaká nápravná či sankční opatření byla uložena (alespoň v základních rysech). Za informace poskytované dle zákona je nutné považovat též informace o postupu povinného subjektu, neboť i ty vytvořil povinný subjekt svou činností (pokud má povinný subjekt informace o tom, že jeho zaměstnanci provedli kontrolu a její závěry, obě tyto informace vznikly jeho činností a je tedy povinen je podle zákona zpřístupnit). Popsaným postupem bude dostatečným způsobem naplněno právo veřejnosti na informace a zároveň budou ochráněna práva a oprávněné zájmy třetích osob, které jsou kontrolní, dozorové, dohledové či obdobné činnosti podrobeny. Je tedy zřejmé, že i přes to, že Přílohy jsou nedílnou součástí Závěrečné zprávy, nejde o informace vzniklé činností OLAF, resp. nejedná se o produkt jeho činnosti. V této části je tedy i s ohledem na judikaturu nezbytné žádost odmítnout, neboť opačný postup by mohl vést například k poškozování jednotlivých účastníků hospodářské soutěže a naopak ke zvýhodnění jejich konkurentů, kteří by se mohli jednoduchým způsobem dostat k citlivým vnitropodnikovým informacím. Taková praxe by měla neblahý vliv nejen na postavení kontrolních a dozorových orgánů a na chování kontrolovaných subjektů vůči nim, ale mohla by zásadním způsobem destabilizovat sledované trhy. Z výše uvedených důvodů není povinný subjekt oprávněn takové informace poskytnout, a proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí.

4 II. Ze Zákona plyne, že povinné subjekty musí poskytovat zásadně veškeré informace, které mají k dispozici. Výjimku tvoří informace, jejichž poskytnutí Zákon výslovně vylučuje nebo v nutné míře omezuje. Jedná se např. o informace chráněné zvláštními právními předpisy (např. utajované informace nebo obchodní tajemství) nebo o informace, které by porušily ochranu osobnosti a soukromí osob. Poskytnutí takových informací musí být povinným subjektem odepřeno. Povinný subjekt z tohoto důvodu neposkytuje anonymizované části předmětného dokumentu, které obsahují jména a příjmení fyzických osob. Podle ustanovení 8a Zákona poskytne povinný subjekt informace týkající se osobnosti, projevů osobní povahy, soukromí fyzické osoby a osobní údaje jen v souladu s právními předpisy, upravujícími jejich ochranu. Anonymizované údaje v předmětném dokumentu naplňují definici osobního údaje podle příslušných právních předpisů, a to zejména zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o ochraně osobních údajů ). Osobní údaje jsou ustanovením 4 písm. a) zákona o ochraně osobních údajů vymezeny následovně: Osobním údajem (se rozumí) jakákoliv informace týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů. Subjekt údajů se považuje za určený nebo určitelný, jestliže lze subjekt údajů přímo či nepřímo identifikovat zejména na základě čísla, kódu, nebo jednoho či více prvků, specifických pro fyzickou, fyziologickou, psychickou, ekonomickou, kulturní nebo sociální identitu. Jména a příjmení osob a ové adresy obsažené v dokumentu svou povahou vedou k určitelnosti subjektů údaje. Je tak naplněn předmět zákona o ochraně osobních údajů a tyto údaje nemohou být podle Zákona z úřední povinnosti poskytnuty (k tomu viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , č. j. 4 As 29/ , ve kterém NSS výslovně uvádí, že již samotné uvedení jména povinným subjektem naplňuje prvek jednoznačné určitelnosti subjektu údaje ve smyslu zákona o ochraně osobní údajů). Povinný subjekt dbal ve smyslu judikatury (např. viz nález Ústavního soudu č.j. I. ÚS 321/2006 ze dne 18. prosince 2006) na to, aby bylo v tomto případě dosaženo co nejširšího uplatnění obou chráněných hodnot. Z tohoto důvodu poskytl povinný subjekt žadateli požadované informace včetně osobních údajů těch osob, které jsou osobami veřejně činnými, osob, jejichž osobní údaje jsou oprávněně zpřístupněny jako součást veřejného seznamu a také osob, které jsou příjemci veřejných prostředků dle ustanovení 8b Zákona (tyto osoby se staly příjemci veřejné dotace poskytnuté z Regionálního operačního programu Střední Čechy). U těchto osob nepochybně existuje legitimní zájem na tom, aby byly požadované údaje veřejnosti známy. Oproti tomu neexistuje legitimní důvod, proč by měl povinný subjekt poskytovat osobní údaje veškerých fyzických osob uvedených v dokumentu. U nich by bylo poskytnutí požadovaných informací nepřiměřeným zásahem do jejich

5 práva na soukromí a ochranu osobních údajů, kam informace o jejich ekonomickém či společenském chování nepochybně patří. Z výše uvedených důvodů tudíž bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí. P o u č e n í: Proti tomuto rozhodnutí lze podat v souladu s ustanovením 16 a 20 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů a ustanovení 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí, rozklad ministru financí, Letenská 15, Praha 1 - Malá Strana prostřednictvím Ministerstva financí, Letenská 15, Praha 1 - Malá Strana. otisk úředního razítka.. Mgr. Pavel Polanský vedoucí oddělení