IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD

IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD IV.1. Hlavní tendence ve vývoji zahraničního obchodu Zahraniční obchod významně ovlivňuje výkonnost národního hospodářství ČR. Od roku 1993 je obchodní bilance deficitní, zpočátku se výše deficitu meziročně zvyšovala, po roce 1996 se naopak postupně snižovala až do roku 1999. Výrazné zhoršení deficitu v roce 2000 bylo převážně ovlivněno zvýšením dovozních cen paliv. Tento vliv přestal v roce 2001 působit a při vyšší vývozní dynamice 13,1 % (v běžných cenách a hodnotě vývozu 1 268,5 mld. Kč) než dovozní 11,7 % (hodnotě dovozu 1 387,5 mld. Kč) byl deficit obchodní bilance meziročně nižší o 1,8 mld. Kč (119 mld. Kč). Obrat zahraničního obchodu se v b. c. meziročně zvýšil o 293 mld. Kč (tj. o 12,4 %). Změnil se přitom i poměr mezi vývozem a dovozem, když se podíl vývozu zvýšil meziročně o 1 procentní bod na 48 %. V dolarovém vyjádření vývoz vzrostl o 15,1 % na 33,4 mld. USD, dovoz o 13,7 % na 36,5 mld. USD. Deficit 3,1 mld. USD zůstal na stejné úrovni jako v roce 2000. Zastavení nárůstu deficitu obchodní bilance Graf č. IV.1 Zahraniční obchod 1993 2001 (meziroční změna vývozu a dovozu v %, saldo v mld. Kč) 40 20 0-20 4,5 17,0 8,8 23,4 33,6 6,3 13,4 17,9 17,6 8,9 13,9 6,4 6,4 27,6 23,4 11,7 13,1 40 20 0-20 -40 % -60-80 -100-120 -140-160 39,5 64,4 80,2 99,6 120,8 119,0 153,0 150,4 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 Bilance Vývoz Dovoz -40-60 -80-100 -120-140 -160 mld. Kč Pramen: ČSÚ, graf MPO Růst vývozu i dovozu pokračoval, v průběhu roku se však tempo jejich růstu zpomalovalo v důsledku vysoké srovnatelné základny a zúžení trhu vyspělých zemí vzhledem ke zpomalení růstu jejich ekonomik. Od 2. čtvrtletí vlivem většího Pokračování růstu vývozu i dovozu 105

zpomalení dovozu (když růst cen paliv byl proti roku 2000 výrazně nižší) než vývozu však deficit obchodní bilance přestal meziročně narůstat, ve 3. a 4. čtvrtletí byl již dokonce meziročně nižší. Tabulka č. IV.1.1 Meziroční dynamika vývozu, dovozu a saldo v roce 2001 Ukazatel 1. čtvrtletí 2. čtvrtletí 3. čtvrtletí 4. čtvrtletí rok 2001 Vývoz (v %) v b. c. 24,3 14,5 10,5 5,1 13,1 Dovoz (v %) v b. c. 26,1 13,5 8,4 2,0 11,7 Saldo v r. 2000 (v mld. Kč) 17,2 24,2 31,8 47,6 120,8 Saldo v r. 2001 (v mld. Kč) 26,3 24,9 29,0 38,8 119,0 Meziroční změna salda (v mld. Kč) 9,1 0,7 2,8 8,8 1,8 Vývoz (v %) v s. c. 21,5 14,1 11,2 8,3 13,4 Dovoz (v %) v s. c. 23,8 14,4 11,5 8,9 14,1 Pramen ČSÚ, propočty MPO Ve stálých cenách byl růst vývozu pomalejší než dovozu Pro výpočet vývoje zahraničního obchodu ve stálých cenách je ČSÚ používán cenový deflátor, který odráží změny v komoditní struktuře. V roce 2001 zaostával růst vývozu ve stálých cenách za růstem dovozu o 0,7 bodu (13,4 % resp. 14,1 %) a deficit obchodní bilance ve stálých cenách byl za stejné období o 26,6 mld. Kč vyšší než v běžných cenách. Tento rozdíl představuje vliv příznivého cenového vývoje na obchodní bilanci. Zahraniční obchod byl ovlivněn několika hlavními faktory: pozitivními negativními rychlejší růst vývozu než dovozu v běžných cenách, který byl ovlivněn meziročním poklesem dovozních cen (v tom zejména poklesem cen paliv a strojů a dopravních prostředků), zastavení nárůstu deficitu celkové obchodní bilance, která v běžných cenách meziročně mírně klesla jako výsledek dalšího snížení deficitu se státy s vyspělou tržní ekonomikou a evropskými zeměmi s tranzitivní ekonomikou vč. SNS, zvýšení přebytku bilance strojů a dopravních prostředků především v důsledku příznivého vývoje obchodu se státy s vyspělou tržní ekonomikou (změna pasiva na akti vum) a evropskými zeměmi s tran zitivní ekonomikou vč. SNS (zvýšení aktiva), což překrylo zvýšení deficitu s rozvojovými zeměmi a mimoevropskými zeměmi s tranzitivní a státní ekonomikou. zpomalení dynamiky vývozu i dovozu, což bylo ovlivněno vysokou srovnatelnou základnou a zpomalením dynamiky světového zahraničního obchodu (z 11,5 % v roce 2000 na 1 % v roce 2001) v souvislosti s ochlazením hospodářské kon junktury, zvýšení deficitu s rozvojovými zeměmi a mimoevropskými zeměmi s tranzitivní a státní ekonomikou (v důsledku enormního růstu dovozu o 30 %, resp. 47 %, zatímco vývoz do těchto teritorií za ním výrazně zaostával do rozvojových zemí dokonce poklesl), meziroční růst deficitu chemikálií o 10 mld. Kč na 69,5 mld. Kč (především plastů v prvotní formě, léčiv a farmaceutických výrobků), který odráží zvýšenou potřebu řady odvětví, avšak dlouhodobě zvyšuje deficit celkové obchodní bilance. 106

Cenový vliv na obchodní bilanci byl na rozdíl od roku 2000 pozitivní, směnná relace se v průběhu roku postupně zlepšovala (ze 100,2 v 1. čtvrtletí na 104,5 ve 4. čtvrtletí) a v průměru za celý rok dosáhla 101,9. Meziroční růst vývozních cen dosáhl 0,4 %, zatímco dovozní ceny klesly o 1,5 %. Meziroční pokles dovozních cen (který trval od května) byl poznamenán poklesem dovozních cen strojů a dopravních prostředků. Pouze u dvou komoditních skupin dovozní ceny meziročně vzrostly: u potravin o 0,9 % a nápojů o 0,3 %. Zlepšení směnné relace Tabulka IV.1.2 Meziroční index dovozních a vývozních cen v roce 2001 1. čtvrtletí 2. čtvrtletí 3. čtvrtletí 4. čtvrtletí Rok 2001 Dovozní ceny celkem 104,0 100,3 97,5 92,7 98,5 Paliva 118,3 108,1 92,3 72,6 96,1 Stroje a dopravní prostředky 99,2 98,4 98,2 96,8 98,1 Deflátor dovozu* ) 101,9 99,2 97,3 93,7 97,9 Vývozní ceny celkem 104,2 101,1 99,6 96,9 100,4 Stroje a dopravní prostředky 99,2 99,1 99,4 97,7 98,9 Tržní výrobky tříděné podle materiálu 106,1 102,0 101,0 98,9 101,9 Deflátor vývozu* ) 102,4 100,3 99,3 97,0 99,7 Směnná relace 100,2 100,8 102,2 104,5 101,9 * ) Index cen po přepočtu na aktuální zbožovou strukturu Pramen: ČSÚ V průměru od začátku roku byl mírný růst vývozních cen (meziročně o 0,4 %) ovlivněn na jedné straně růstem cen tržních výrobků tříděných hlavně podle materiálu (o 1,9 %) a potravin (o 4,3 %), na druhé straně poklesem cen strojů a dopravních prostředků (o 1,1 %). Vývozní ceny klesly meziročně poprvé v srpnu. Do indexu cen vývozu a dovozu se promítají vedle změny struktury vývozu i dovozu také změny kurzu koruny k zahraničním měnám. Posílení koruny v roce 2001 vůči třem základním měnám (EUR, DEM shodně o 4,3 % a USD o 1,5 %), které se podílí 78 % na platbách za vývoz zboží ČR, ovlivnilo zpomalení meziroční dynamiky vývozu v korunovém ekvivalentu o více než 4 procentní body. Závěrečná etapa přechodu na jednotnou evropskou měnu ovlivnila i měnovou strukturu zahraničního obchodu ČR. Ve vývozu se podíl obchodu v EUR meziročně zvýšil na více než dvojnásobek (na 35,2 %), zatímco podíl plateb v DEM klesl (o 14,6 bodu na 28,5 %), snížil se také podíl v USD na 14,2 %. Obdobně tomu bylo ve struktuře dovozu, kde podíl obchodovaný v DEM a USD klesl (o 11,3 bodu, resp. o 0,9 bodu), zatímco podíl v EUR vzrostl (o 15,7 bodu) na 35,7 %. Ze struktury podle sektorů národních účtů vyplývá, že podniky pod zahraniční kontrolou se podílely zhruba 60 % na vývozu i dovozu (58,9 %, resp. 60,7 %). Jejich výsledná bilance byla deficitní (95,3 mld. Kč) a tvořila čtyři pětiny celkového deficitu. K deficitu podniků pod zahraniční kontrolou přispěly podobně jako v roce 2000 zejména obchodní organizace ( 221,1 mld. Kč), které se na celkovém dovozu podílely zhruba 20 %, na vývozu 4 %. Průmyslové podniky se na celkovém vývozu podílely 80,6 %, z toho průmyslové podniky pod zahraniční kontrolou 53,4 %. Vzhledem k tomu, že podíl průmyslových podniků na celkovém dovozu byl nižší (57,1 %, resp. 38,4 % podniky pod zahraniční kontrolou), dosáhly vysoce přebytkové bilance (230 mld. Kč, resp. 144,6 mld. Kč). Malé a střední podniky (do 250 zaměstnanců) měly v důsledku většího podílu na dovozu (47,6 %) než na vývozu (35,2 %) obchodní bilanci vysoce deficitní Posílení koruny vůči základním měnám Měnová struktura ovlivněna přechodem na EUR Zhruba 60 % zahraničního obchodu zajiš ují podniky pod zahraniční kontrolou Malé a střední podniky realizovaly 35 % vývozu 107

(214,4 mld. Kč). K tomuto deficitu přispěly zejména obchodní firmy (s deficitem 261 mld. Kč). IV.2. Změny v teritoriální struktuře Další posílení podílů států s vyspělou tržní ekonomikou na vývozu a) V teritoriální struktuře pokračovalo posilování podílu států s vyspělou tržní ekonomikou na vývozu (o 0,3 bodu), kam směřovaly více než tři čtvrtiny celkového vývozu. Vzhledem k pomalejšímu růstu dovozu se deficit s těmito státy snížil (o 14,8 mld. Kč na 38,9 mld. Kč). Na obchodní bilanci působila: pozitivně změna pasiva strojů a dopravních prostředků na aktivum (12,4 mld. Kč, tj.meziročně +32,5 mld. Kč). Zejména šlo o zařízení k telekomunikaci, záznamu a reprodukci zvuku, jejichž vývoz vzrostl o 132 %, zatímco jejich dovoz klesl o 13 %, takže došlo ke změně pasiva na aktivum. Podobně značně rychlejší vývoz než dovoz a změnu pasiva na aktivum měla položka kancelářské stroje a zařízení k automatickému zpracování dat; negativně bilance chemikálií, která dlouhodobě zatěžuje celkovou obchodní bilanci s tímto teritoriem (její deficit 79 mld. Kč se zvýšil meziročně o 10,7 mld. Kč) a dále bilance tržních výrobků tříděných (jejíž aktivum meziročně kleslo o 7,1 mld.kč na 13 mld. Kč). Přes rychlejší růst vývozu než dovozu se opět zhoršil deficit léčiv a farmaceutických výrobků (o 3,4 mld. Kč na 25,5 mld. Kč). Na zvýšení deficitu plastů v prvotní formě (o 2,4 mld. Kč) měl vliv zejména pokles jejich vývozu o 11 %. Tabulka č. IV.2.1 Vývoj zahraničního obchodu v teritoriální struktuře v roce 2001 Vývoz v mld. Kč Dovoz v mld. Kč Saldo v mld. Kč 2001 Meziroční 2001 Meziroční 2001 Meziroční změna změna změna Celkem 1 268,5 147,4 1 387,5 145,6 119,0 1,8 * státy s vyspělou tržní ekonomikou 952,8 114,4 991,6 99,6 38,9 14,8 ** EU 874,1 105,3 857,7 87,2 16,4 18,2 * rozvojové země 42,5 0,3 75,4 17,8 32,9 18,1 * evrop. země s tranzitivní ekonomikou a země SNS 269,1 32,7 275,7 14,3 6,6 18,4 ** SEDVO 215,8 26,5 174,3 15,2 41,6 11,3 * ostatní země s tranz. a stát. ekonomikou, vč. nespec. 4,1 0,7 4 4,8 13,9 40,6 13,2 Pramen: ČSÚ Aktivum s Německem kleslo na polovinu V obchodě s Německem, naším největším obchodním partnerem, byl zaznamenán značný meziroční pokles aktiva (na 26,5 mld. Kč, tj. o polovinu) jako odraz podprůměrného růstu vývozu (o 6,6 %, v souvislosti s poklesem německé konjunktury) a nadprůměrného růstu dovozu (14 %). Podíl Německa na českém vývozu klesl o 2,4 bodu na 38,1 %, na dovozu však vzrostl o 0,6 bodu na 32,9 %. S Německem pokleslo zejména aktivum strojů a dopravních prostředků 108

(o 16,6 mld. Kč na 8,4 mld. Kč) a tržních výrobků tříděných hlavně podle materiálu (o 5,2 mld. Kč na 10,1 mld. Kč). Především se snížila aktivní bilance silničních vozidel (o 3,3 mld. Kč na 17,6 mld. Kč), elektrických zařízení, přístrojů a spotřebičů (o 3,5 mld. Kč na 20,9 mld. Kč), zvýšil se deficit strojů všeobecně užívaných v průmyslu (o 4,8 mld. Kč na 6,6 mld. Kč), když dovozy těchto položek vzrostly o více než 20 %. V rámci EU byl pokles podílu Německa na vývozu nahrazen nadprůměrným růstem vývozu zejména do Velké Británie (o 44,2 %), Belgie (o 54,5 %) a Francie (o 20,7 %). Lepší výsledky s těmito a dalšími zeměmi (u prvních dvou zemí změna pasiva na aktivum: s Velkou Británií zlepšení o 17,1 mld. Kč, s Belgií o 7,6 mld. Kč, u Francie snížení pasiva o 4,3 mld. Kč) vyrovnaly ztrátu s Německem, takže obchodní bilance s EU se změnila z mírného pasiva na aktivum (z 1,8 mld. Kč na 16,4 mld. Kč). S EU se zvýšilo zejména aktivum strojů a dopravních prostředků (o 28,6 mld. Kč na 39,8 mld. Kč) a různých průmyslových výrobků (o 5,3 mld. Kč na 32,2 mld. Kč). Jednalo se o zařízení k telekomunikaci, záznamu a reprodukci zvuku (jejichž vývoz vzrostl o 128 %, zatímco jejich dovoz klesl o 16 %, takže se deficit 17,8 mld. Kč změnil na přebytek 9,7 mld. Kč) a zařízení k automatickému zpracování dat (kde se deficit 4,1 mld. Kč rovněž změnil na přebytek 12 mld. Kč). Přebytek bilance silničních vozidel mírně vzrostl na 57,3 mld. Kč. S Velkou Británií se zvýšilo aktivum silničních vozidel (o 3,6 mld. Kč na 13 mld. Kč) a změnila se bilance kancelářských strojů a zařízení k automatickému zpracování dat z pasivní na aktivní (změna o 5,5 mld. Kč na 3,9 mld. Kč vlivem zvýšení vývozu o 160 %). S Belgií se zhruba na desetinásobek zvýšil vývoz televizorů, což zvýšilo aktivum v položce zařízení k telekomunikaci a záznamu a reprodukci zvuku o 8,1 mld. Kč na 8,6 mld. Kč. S Francií se vymazalo dřívější pasivum 3,4 mld. Kč u položky zařízení k telekomunikaci a záznamu a reprodukci zvuku (vliv poklesu dovozu při současném zvýšení vývozu o 100 %). Ztráta s Německem vyrovnána lepšími výsledky s Velkou Británií, Belgií a Francií Tabulka č. IV.2.2 Přehled o rozhodujícím vlivu zemí na výši deficitu obchodní bilance v roce 2001 Celkový Meziroč. Země deficit změna Přehled deficitů ve vybraných komoditních skupinách (SITC) podílejících v mld. Kč v mld. Kč se na celkovém deficitu dané země (v mld. Kč) ČR celkem 119,0 1,8 nerostná paliva 87,6 chemikálie 69,5 potraviny 19,2 Rusko 57,4 7,9 nerostná paliva 61,0 tržní výrobky 3,1 suroviny 2,9 Čína 37,6 13,3 stroje a dopr. prostř. 19,7 průmysl. výrobky 11,2 tržní výrobky 3,4 Itálie 21,4 0,4 stroje a dopr. prostř. 9,9 průmysl. výrobky 6,4 chemikálie 3,7 Japonsko 21,0 1,7 stroje a dopr. prostř. 17,2 průmysl. výrobky 2,4 tržní výrobky 1,9 USA 17,3 3,7 stroje a dopr. prostř. 12,4 chemikálie 4,3 průmysl. výrobky 2,4 Francie 12,3 4,3 chemikálie 8,4 stroje a dopr. prostř. 2,0 potraviny 1,1 Tchajwan 11,2 2,8 stroje a dopr. prostř. 9,0 tržní výrobky 1,1 průmysl. výrobky 1,0 Malajsie 10,8 5,8 stroje a dopr. prostř. 8,6 chemikálie 0,6 tržní výrobky 0,6 Norsko 8,5 1,4 nerostná paliva 11,5 suroviny 0,1 Finsko 4,6 0,7 stroje a dopr. prostř. 0,9 tržní výrobky 1,5 průmysl. výrobky 1,0 Pramen: ČSÚ 109

Pokles deficitu s evropskými zeměmi s tranzitivní ekonomikou vč. zemí SNS ovlivněn lepšími výsledky se Slovenskem a Ruskem Nepříznivý vývoj obchodu s rozvojovými zeměmi a mimoevropskými zeměmi s tranzitivní a státní ekonomikou Meziročně nejvíce vzrostl deficit s Čínou b) Snížení deficitu s evropskými zeměmi s tranzitivní ekonomikou včetně zemí SNS (o 18,4 mld. Kč na 6,6 mld. Kč) ovlivnilo zejména významné zvýšení aktiva strojů a dopravních prostředků (o 9,7 mld. Kč na 42,2 mld. Kč). Se Slovenskem se vlivem nadprůměrného růstu vývozu a stagnace dovozu zlepšila aktivní bilance (o 15,9 mld. Kč na 27,4 mld. Kč). Zlepšila se především bilance strojů a dopravních prostředků v důsledku vyššího růstu vývozu (zvýšení aktiva o 6,2 mld. Kč) a tržních výrobků tříděných hlavně podle materiálu (změna pasiva 4,9 mld. Kč na aktivum 0,8 mld. Kč, vlivem poklesu dovozu). Výsledek obchodu se Slovenskem se promítl do zvýšení aktiva se zeměmi SEDVO o 11,3 mld. Kč na 41,6 mld. Kč. S ostatními zeměmi SEDVO se aktivum snížilo, např. s Polskem o 2,8 mld. Kč, Slovinskem o 1,6 mld. Kč, Ma arskem o 1,1 mld. Kč. Deficit s Ruskem se snížil o 7,9 mld. Kč na 57,4 mld. Kč, když dovoz klesl o 5,3 % a vývoz se zvýšil o 24,5 %. Ke zlepšení bilance přispěl pokles deficitu paliv o 3,2 mld. Kč na 61 mld. Kč (vliv nižších dovozních cen ropy) a zvýšení aktiva strojů a dopravních prostředků o 4 mld. Kč na 6,5 mld. Kč (šlo zejména o nárůst vývozu silničních vozidel o 64 %). c) Nepříznivě se vyvíjel obchod s rozvojovými zeměmi, s nimiž deficit obchodní bilance meziročně výrazně vzrostl o 18,1 mld. Kč v důsledku poklesu vývozu (0,8 %) a razantního růstu dovozu (o 30,8 %). Dvě třetiny obchodu s rozvojovými zeměmi jsou zajiš ovány asijskými rozvojovými zeměmi, se kterými se deficit zvýšil. Zejména se zhoršil výsledek obchodu s Malajsií (o 5,8 mld. Kč na 10,8 mld. Kč), Singapurem (o 3,8 mld. Kč na 2,3 mld. Kč) a Tchaj wanem (o 2,8 mld. Kč), se kterým byl nejvyšší deficit ze všech rozvojových zemí (11,2 mld.kč). Největší zvýšení deficitu s rozvojovými zeměmi se projevilo v obchodě se stroji a dopravními prostředky (o 17,6 mld. Kč na 19,4 mld. Kč). O 8,5 mld. Kč se zhoršil deficit elektrických zařízení, přístrojů a spotřebičů (když o 33 % klesl jejich vývoz a dovoz vzrostl o 64 %) a zhruba o stejnou částku deficit kancelářských strojů a zařízení k automatickému zpracování dat (při zvýšení dovozu na dvojnásobek). d) Výsledky s mimoevropskými zeměmi s tranzitivní a státní ekonomikou vč. nespecifikovaných byly nepříznivé zvýšení deficitu o 13,2 mld. Kč (na 40,6 mld. Kč) vlivem vysokého růstu dovozu (46,8 %), když vývoz vzrostl o 19,2 %. Obchod s těmito zeměmi byl ovlivněn Čínou, která se na dovozu podílela 95 % a na vývozu 74 %. Deficit s Čínou vzrostl o 13,3 mld. Kč na 37,6 mld. Kč. Růst dovozu (o 51,5 %) byl ovlivněn zejména stroji a dopravními prostředky (zvýšení dovozu na více než dvojnásobek, zatímco jejich vývoz stagnoval a deficit této skupiny vzrostl o 11,5 mld. Kč na 19,7 mld. Kč). Vysoký deficit (11,2 mld. Kč) vznikl také v obchodě s různými průmyslovými výrobky. U strojů se jednalo zejména o kancelářské stroje a zařízení k automatickému zpracování dat (kde zvýšení dovozu o 240 % zhoršilo deficit o 9,1 mld. Kč na 12,8 mld. Kč), a zařízení k telekomunikaci a záznamu a reprodukci zvuku (zvýšení dovozu o 69 % zvýšilo deficit o 1,1 mld. Kč na 2,7 mld. Kč). U různých průmyslových výrobků šlo o růst oděvních výrobků a obuvi, kde deficit vzrostl o 1mld. Kč na 5,6 mld. Kč. 110

IV.3. Změny v komoditní struktuře V komoditní struktuře dominovaly opět stroje a dopravní prostředky. Jejich podíl na celkovém vývozu dosáhl již 47,3 % (tj. o 2,8 bodu meziročně více), na dovozu 42,2 % (tj. zvýšení o 2,2 bodu), na meziročním přírůstku celkového vývozu se podílely 69 %, na přírůstku dovozu 61 %. Aktivní saldo skupiny se výrazně zvýšilo (o 12,9 mld. Kč na 14,6 mld. Kč, zejména v důsledku příznivého vývoje se státy s vyspělou tržní ekonomikou) a částečně tak eliminovalo zhoršení bilance jiných komoditních skupin. Při pokračující recesi ve světě byly pozitivní změny této zbožové skupiny založeny na dynamickém růstu vývozu podniků pod zahraniční kontrolou, který ovlivnil předchozí příliv přímých zahraničních investic. Stroje a dopravní prostředky tvořily zhruba dvě třetiny přírůstku vývozu i dovozu Tabulka IV.3.1 Komoditní struktura v roce 2001 podle SITC (v mld. Kč) Celkem 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Vývoz v % 100,0 2,7 0,7 3,0 3,0 0,1 6,4 24,5 47,3 12,2 0,1 Dovoz v % 100,0 3,9 0,5 2,9 9,1 0,2 10,9 20,2 42,2 10,1 0,0 Bilance v mld. Kč 119,0 19,2 1,5 1,7 87,6 1,7 69,5 28,8 14,6 15,0 0,9 Meziroční změna 1,8 2,0 0,5 1,9 1,9 0,3 10,0 1,5 12,9 2,8 0,3 0 potraviny 1 nápoje a tabák 2 suroviny 3 nerostná paliva 4 živočišné a rostl. tuky 5 chemikálie 6 tržní výrobky tříděné podle materiálu (jde zejména o kůže a kožené výrobky, výrobky z pryže, ze dřeva, papír a výrobky z něj, textilní výrobky kromě oděvů, cement, sklo, porcelán, keramiku, železo, neželezné kovy, kovové výrobky) 7 stroje a dopravní prostředky 8 různé průmyslové výrobky (jde zejména o prefabrikované budovy, zdravotnickou, instalační ap. techniku, nábytek, galanterii, oděvy, obuv, přístroje, zbraně, munici, sportovní potřeby a hračky 9 nezatříděné Pramen: ČSÚ Na obchodní bilanci největší komoditní skupiny, tj. SITC 7, působil: příznivě pokles pasiva v položce zařízení k telekomunikaci a záznamu a reprodukci zvuku o 27 mld. Kč na 0,5 mld. Kč (jako výsledek enormního zvýšení vývozu o 107,6 % při současném poklesu dovozu o 7,9 %) a zvýšení aktiva silničních vozidel o 7,3 mld. Kč na 91,3 mld. Kč (přestože dovoz rostl o 6 bodů rychleji než vývoz). Podíl osobních automobilů na celkovém vývozu vzrostl o 0,3 bodu na 8,8 % (na dovozu o 0,1 bodu na 2,1 %), podíl dílů a příslušenství motorových vozidel se zvýšil o 0,5 bodu na 6,1 % (na dovozu o 0,6 bodu na 4,1%). Zhruba o pětinu vzrostl dovoz osobních automobilů použitých, nepříznivě růst pasiva v položce elektrických zařízení, přístrojů a spotřebičů o 21,2 mld. Kč na 36 mld. Kč a pasiva strojních zařízení pro určitá odvětví průmyslu o 5,4 mld. Kč na 9,7 mld. Kč (u obou především vlivem nižšího růstu vývozu než dovozu). Strojní zařízení dovezené pro průmysl v budoucnu dále posílí proexportní aktivity. Na výši deficitu obchodní bilance v roce 2001 se ze tří čtvrtin podílela nerostná paliva, maziva a příbuzné materiály, u kterých se přes meziroční pokles dovozních cen deficit mírně zhoršil (o 1,9 mld. Kč na 87,6 mld. Kč). Na rozdíl od roku 2000, kdy dovoz vzrostl nominálně o 84 %, loni to bylo jen o zhruba 5 %. Dle energetické statistiky MPO bylo v roce 2001 dovezeno 3,4 mil. tun ropných výrobků za 33,6 mld. Kč, zatímco v roce 2000 bylo dovezeno 2,8 mil. tun za Deficit nerostných paliv opět nejvyšší 111

Tabulka č. IV.3.2 Stroje a dopravní prostředky v roce 2000 a 2001 Vývoz Dovoz Bilance mld. Kč meziroční mld. Kč meziroční mld. Kč meziroční index index změna mld. Kč SITC 7 celkem 600,1 120,4 585,6 117,9 14,6 12,9 71 stroje a zařízení k výrobě energie 35,3 106,9 40,1 108,2 4,7 0,7 72 strojní zařízení pro určitá odvětví průmyslu 41,5 107,5 51,1 119,3 9,7 5,4 73 kovozpracující stroje 18,5 110,0 19,3 119,5 0,8 1,5 74 stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu 75,6 125,5 79,8 117,1 4,1 3,7 75 kancelářské stroje a zařízení k automatickému zpracování dat 39,4 200,1 64,3 145,3 24,9 0,3 76 zaříz. k telekomunikaci a zázn. a reprodukci zvuku 44,7 207,6 45,2 92,1 0,5 27,0 77 elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče 128,5 105,2 164,6 120,2 36,0 21,2 78 silniční vozidla 202,3 115,4 111,1 121,6 91,3 7,3 79 ostatní dopravní a přepravní prostředky 14,4 129,3 10,3 93,5 4,1 4,0 Pramen: ČSÚ Největší meziroční nárůst deficitu u chemikálií Pokles vývozu obilovin působil na zvýšení deficitu potravin Tržní výrobky zvýšily aktivní bilanci 31,6 mld. Kč. Ropy bylo dovezeno 6 mil. tun, což představovalo pětiprocentní množstevní nárůst, ale v důsledku poklesu dovozních cen se hodnota ve výši 39,3 mld. Kč snížila zhruba o 10 %. Zemního plynu se dovezlo 9,7 mld. m 3 (meziroční zvýšení o 5,2 %). Růst hodnoty (o 8 %) na 43,8 mld. Kč byl ovlivněn zvýšenými dovozními cenami plynu. Vývoz elektrické energie se proti roku 2000 mírně zvýšil. Celkem se vyvezlo 12,4 mil. MWh v hodnotě 7,5 mld. Kč (z toho téměř 73 % do SRN). Deficit zemního plynu meziročně vzrostl o 6,3 mld. Kč na 45,1 mld. Kč, naopak deficit ropy a ropných výrobků klesl (o 3,4 mld. Kč na 60,3 mld. Kč). Zvýšila se aktivní bilance uhlí a elektrického proudu. Komoditní skupinou s druhým největším deficitem, která dlouhodobě zhoršuje obchodní bilanci, jsou chemikálie a příbuzné výrobky. Jejich meziroční nárůst deficitu o 10 mld. Kč na 69,5 mld. Kč ovlivnil nízký přírůstek vývozu (jen 2,6 %) při vyšším růstu dovozu (8,7 %). Největší deficit mají stále léčiva a farmaceutické výrobky (23,9 mld. Kč při meziročním zvýšení o 2,6 mld. Kč i při značně rychlejším růstu vývozu o 27,4 % než dovozu o 16,5 %), které je však možné v řadě případů substituovat stejné kvalitními výrobky domácí produkce. Také plasty v prvotní formě zvýšily deficit o 3,1 mld. Kč na 13,3 mld. Kč při poklesu vývozu o 8,4 %. Komoditní skupina potraviny a živá zvířata se podle výše deficitu řadí na třetí místo (19,2 mld. Kč). Meziroční zhoršení o 2 mld. Kč bylo ovlivněno zejména poklesem vývozu obilovin a obilných výrobků (o 43 %), takže dříve aktivní saldo této položky 3,7 mld. Kč se dostalo do mírného deficitu 0,2 mld. Kč. Opět se zvýšil deficit zeleniny a ovoce (o 1,2 mld. Kč na 12,3 mld. Kč), když jejich vývoz poklesl (o 4,8 %). Naopak se zvýšilo aktivum cukru a výrobků z něj, když jejich vývoz zaznamenal značný růst (o 66,7 %) při mírném růstu dovozu. Druhá největší skupina, tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu, měly bilanci kladnou, a to 28,8 mld. Kč s meziročním zvýšením o 1,5 mld. Kč při přibližně stejném tempu vývozu i dovozu (8,5 %, resp. 8,7 %). Největší podíl (více než 25 %) na vývozu skupiny měly kovové výrobky (s kladnou bilancí 22,4 mld. Kč), když se podařilo využít doznívající konjunkturu. K akti- 112

Graf č. IV.3.1 Zbožová struktura vývozu dle SITC v letech 2000 a 2001 mld. Kč 600 500 400 300 0 Potraviny a živá zvířata 1 Nápoje a tabák 2 Surové materiály, nepoživatelné, s výjimkou paliv 3 Nerostná paliva, maziva a příbuzné materiály 4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky 5 Chemikálie a příbuzné výrobky, j.n. 6 Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 7 Stroje a dopravní prostředky 8 Různé průmyslové výrobky 200 100 0 0 1 2 3 4 5 6 7 8 2000 2001 Pramen: ČSÚ, graf MPO Graf č. IV.3.1 Zbožová struktura dovozu dle SITC v letech 2000 a 2001 mld. Kč 600 500 400 300 0 Potraviny a živá zvířata 1 Nápoje a tabák 2 Surové materiály, nepoživatelné, s výjimkou paliv 3 Nerostná paliva, maziva a příbuzné materiály 4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky 5 Chemikálie a příbuzné výrobky, j.n. 6 Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 7 Stroje a dopravní prostředky 8 Různé průmyslové výrobky 200 100 0 0 1 2 3 4 5 6 7 8 2000 2001 Pramen: ČSÚ, graf MPO vu skupiny nejvíce přispěly výrobky z nekovových nerostů (s aktivem 28,3 mld. Kč), naopak neželezné kovy měly bilanci výrazně deficitní (22,8 mld. Kč). Surové materiály, nepoživatelné, s výjimkou paliv změnily mírně aktivní bilanci na pasivní (z 0,2 mld. Kč na 1,7 mld. Kč) v důsledku poklesu vývozu o 3 % (zejména korku a dřeva, vlákniny a sběrového papíru). Dvě nejmenší komoditní skupiny obchodní bilanci výrazně neovlivnily, když nápoje a tabák mírně zvýšily aktivum (na 1,5 mld. Kč) a živočišné a rostlinné oleje tuky a vosky mírně zvýšily pasivum (na 1,7 mld. Kč). Suroviny změnily svůj aktivní výsledek na pasivní 113

Vzrostl podíl výrobků s vyšším stupněm zpracování Ve struktuře podle stupně zpracování klesl podíl výrobků s nižším stupněm zpracování, ve vývozu o 2,3 bodu (na 13,6 %) a v dovozu o 1,1 bodu (na 21,4 %) ve prospěch strojírenských a elektrotechnických výrobků (viz tabulka IV.3.3). Tabulka č. IV.3.3 Struktura vývozu a dovozu dle stupně zpracování v roce 2000 a 2001 Podíl v % Vývoz Dovoz 2000 2001 2000 2001 A. Výrobky s nižším stupněm zpracování 15,3 13,6 22,5 21,4 potraviny a suroviny pro výrobu potravin 4,2 3,8 5,0 4,8 suroviny vč. energetických a druhotné odpady 2,6 2,5 8,9 8,3 polotovary 8,5 7,3 8,6 8,3 B. Výrobky s vyšším stupněm zpracování 84,7 86,4 77,5 78,6 strojírenské a elektrotechnické výrobky 52,1 55,0 46,0 48,2 ostatní finální výrobky 32,6 31,4 31,5 30,4 Pramen: MPO Nejrychlejší růst měly dovozy pro investiční užití Ve struktuře dovozu dle způsobu užití se především v důsledku přílivu zahraničních investic zvýšil podíl dovozů pro investiční užití (o 1,1 bodu) na 33,3 % (viz tabulka IV.3.4). Nejnižší meziroční růst zaznamenaly dovozy pro osobní spotřebu (o 9,5 %), když jejich podíl poklesl o 0,4 bodu. Největší pokles podílu měly dovozy pro výrobní užití o 0,7 bodu (na 46,6 %). Po vyloučení náhradních dílů činily dovozy pro výrobní užití 57,3 % a pro investiční užití 22,6 % celkového dovozu v roce 2001. Tabulka č. IV.3.4 Rozdělení dovozu dle způsobu užití 2000 2001 mld. Kč % mld. Kč % Index 01/00 Dovoz celkem 1 241,9 100,0 1 387,5 100,0 111,7 z toho pro: osobní spotřebu 254,7 20,5 279,0 20,1 109,5 investiční užití 399,4 32,2 461,5 33,3 115,5 výrobní užití 587,8 47,3 647,0 46,6 110,1 Pramen: MPO Růst podílu HI- TECH výrobků pokračoval Příznivě lze hodnotit pokračování růstu podílu HI-TECH výrobků (dle definice OECD), který u vývozu dosáhl 9,1 % (při meziročním zvýšení o 1,3 bodu) a v dovozu 15 % (při meziročním zvýšení o 0,9 bodu). Obchodní bilance těchto výrobků byla deficitní (92,6 mld. Kč, což je o 5,4 mld. Kč meziročně více). Při zvýšení vývozu HI TECH výrobků o 31,5 % nejvíce vzrostl vývoz letecké techniky a výpočetní techniky (o 119 %, resp. 115 %), dále elektroniky a telekomunikačních zařízení (o 64 %). Tyto tři položky se na vývozu HI TECH podílely zhruba dvěma třetinami, jejich bilance zůstala deficitní 71,7 mld. Kč, avšak deficit se meziročně snížil (o 6,1 mld. Kč). V důsledku výrazného poklesu vývozu elektrotechnických a chemických výrobků (o 40 %, resp. 24 %) se jejich bilance zhoršila (u první položky se snížil přebytek o 8 mld. Kč na 3,7 mld. Kč, u druhé vzrostl deficit o 2 mld. Kč na 6,4 mld. Kč). 114

Vývoz po aktivním zušlechtění vzrostl meziročně o 10,5 % na 388,5 mld. Kč, jeho podíl na celkovém vývozu poklesl (o 0,8 bodu) na 30,6 %. Zušlech ovací styk, který významně ovlivňuje obchodní bilanci, přispívá přechodně ke stabilizaci některých průmyslových odvětví a současně zakládá možnost přechodu na sofistikované činnosti. K meziročnímu přírůstku celkového vývozu přispěl vývoz po aktivním zušlechtění čtvrtinou. Na přírůstku 36,9 mld. Kč se podílelo zejména zvýšení vývozu kancelářských strojů a počítačů (o 18,1 mld. Kč) a rádiových, televizních a spojových zařízení (o 15,9 mld. Kč). Podíl dovozu k aktivnímu zušlechtění se zvýšil (o 0,8 bodu) na 19,9 %, když jeho objem vzrostl (o 38,3 mld. Kč) na 275,9 mld. Kč. Nejvyšší přírůstky měl dovoz rádiových, televizních a spojových zařízení (o 15,8 mld. Kč) a kancelářských strojů a počítačů (o 14,6 mld. Kč). Obchod v aktivním zušlech ovacím styku měl aktivní bilanci 112,6 mld. Kč, tj. o 1,4 mld. Kč méně než v roce 2000. Pasivní zušlech ovací styk meziročně poklesl a netvoří již ani 1 %. V únoru 2002 pokračoval již třetí měsíc pokles dovozu (meziročně o 8 %), zatímco vývoz mírně vzrostl (o 0,4 %); obchodní bilance byla aktivní 1,8 mld. Kč (což je meziroční zlepšení o 9,2 mld. Kč). Naposledy byla obchodní bilance aktivní v září 2001 a před tím v září 1999. Na pokles dovozu působily především nižší dovozní ceny, posílení kurzu koruny a vysoká srovnatelná základna (v únoru 2001 byl růst dovozu téměř 40 %). V kumulaci (leden únor) v běžných cenách vývoz poklesl meziročně o 0,8 %, dovoz o 5,7 % a deficit obchodní bilance ve výši 4,3 mld. Kč byl o 10,7 mld. Kč meziročně nižší. Na toto zlepšení působil především pokles deficitu nerostných paliv (o 5,3 mld. Kč na 11,1 mld. Kč) a růst aktiva strojů a dopravních prostředků (o 5,7 mld. Kč na 12 mld. Kč). Aktivní bilance zušlech ovacích procesů mírně klesla Na počátku roku 2002 poklesl dovoz i vývoz 115