VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O. Eva Sacco Messnerová

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O. Eva Sacco Messnerová Kulturní dědictví a jeho úloha v cestovním ruchu v jižních Čechách Bakalářská práce 2015

Kulturní dědictví a jeho úloha v cestovním ruchu v jižních Čechách Bakalářská práce Eva Sacco Messnerová Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. katedra cestovního ruchu Studijní obor: Management destinace cestovního ruchu Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Monika Klímová Datum odevzdání bakalářské práce: 2015-04-23 E-mail: saccomessnerova.eva@gmail.com Praha 2015

Bachelor s Dissertation Cultural heritage and its role in tourism in South Bohemia Eva Sacco Messnerová The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Travel and Tourism Studies Major: Destination Management in the Travel and Tourism Industry Thesis Advisor: Mgr. Monika Klímová Date of Submission: 2015-04-23 E-mail: saccomessnerova.eva@gmail.com Prague 2015

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Kulturní dědictví a jeho úloha v cestovním ruchu v jižních Čechách zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba je shodná. V souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění, souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o... Eva Sacco Messnerová V Praze dne 23. 4. 2015

Poděkování Ráda bych touto cestou poděkovala vedoucí své bakalářské práce, paní Mgr. Monice Klímové za trpělivost, ochotu, cenné rady a odborné připomínky, kterými mi přispěla k vypracování této bakalářské práce. Dále také děkuji panu Ing. Janu Jílkovi, starostovi obce Jankov, který mi poskytl informace k řízenému rozhovoru.

Abstrakt SACCO MESSNEROVÁ, Eva. Kulturní dědictví a jeho úloha v cestovním ruchu v jižních Čechách. [Bakalářská práce] Vysoká škola hotelová. Praha 2015. 54 stran. Bakalářská práce se zabývá kulturním dědictvím a jeho úlohou v cestovním ruchu v jižních Čechách. Nejprve je obecně analyzován cestovní ruch, kulturní dědictví a památky zapsané na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Jednou z těchto památek jsou také Holašovice, na které je tato práce zaměřena. V analytické části pomocí dotazníkového šetření a řízeného rozhovoru analyzuji pozici Holašovic v cestovním ruchu. Poslední část této práce se zabývá zlepšením propagace Holašovic, jako destinace cestovního ruchu. Klíčová slova: Cestovní ruch, Holašovice, kulturní dědictví, propagace, UNESCO Abstract SACCO MESSNEROVÁ, Eva. Cultural heritage and its role in tourism in South Bohemia. [Bachelor s Dissertation] Vysoká škola hotelová. Prague 2015. 54 pages. The bachelor thesis deals with the issue of cultural heritage and its role in tourism in South Bohemia. In the first part, the terms of tourism, cultural heritage and United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization UNESCO are described. The attention is mainly paid to Holašovice, one of the UNESCO historical sights. The analytic part deals with analysis of the position of Holašovice in tourism industry. Last part deals with the promotion of Holašovice. Key words: Tourism, Holašovice, cultural heritage, promotion, UNESCO

Obsah Úvod... 9 1. Teoretická část... 10 1.1 Cestovní ruch a kulturní dědictví... 10 1.1.1 Cestovní ruch... 10 1.1.2 Klasifikace cestovního ruchu... 11 1.1.3 Kulturní dědictví v cestovním ruchu... 11 1.1.4 České dědictví UNESCO... 11 1.1.5 Hmotné a nehmotné památky UNESCO v České republice... 12 1.2 Holašovice... 20 2. Analytická část... 22 2.1 Analýza nabídky služeb v Holašovicích... 22 2.1.1 Holašovice... 22 2.1.2 Služby v Holašovicích... 23 2.1.3 Stravování a ubytování v Holašovicích... 25 2.1.4 Selské slavnosti Holašovice... 26 2.2 Dotazníkové šetření... 27 2.2.1 Vyhodnocení dotazníků... 28 2.2.2 Shrnutí dotazníkového šetření... 42 2.3 Řízený rozhovor... 43 3. Návrhová část... 45 Závěr... 47 Literatura... 49 Příloha č. 1: Dotazník... 51 Příloha č. 2: Leták k propagaci Holašovic... 54

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Množství návštěvníků informačního centra v Holašovicích v letech 1999-2014 Tabulka č. 2: Odhadovaný počet návštěvníků památky UNESCO v Holašovicích v letech 2004-2014 Tabulka č. 3: Množství návštěvníků Selské slavnosti v letech 2004-2014 Seznam grafů Graf č. 1: Pohlaví respondentů Graf č. 2: Věk respondentů Graf č. 3: Bydliště respondentů Graf č. 4: Co je to UNESCO? Graf č. 5: Kolik hmotných památek má Česká republika zapsaných na Seznamu světového a kulturního dědictví UNESCO? Graf č. 6: Mezi UNESCO památky v jižních Čechách nepatří? Graf č. 7: Při výběru návštěvy památky je rozhodující? Graf č. 8: Navštívili jste některou UNESCO památku? Graf č. 9: Kterou z uvedených památek byste nejraději navštívil/a? Graf č. 10: Navštívil/a jste Holašovice? Graf č. 11: Jak jste se o Holašovicích dozvěděl/a? Graf č. 12: V jakém období jste Holašovice navštívil/a? Graf č. 13: Při přiležitosti návštěvy Holašovic jsem dále navštívil/a? Graf č. 14: Co se Vám v Holašovicích nejvíce líbilo? Graf č. 15: Co Vám v Holašovicích chybělo? Graf č. 16: Které pravidelné akce byste rád/a viděla v nabídce Holašovic? Graf č. 17: Využil/a jste v Holašovicích některou z níže zmíněných služeb? Graf č. 18: Myslíte, že status UNESCO památky napomáhá cestovnímu ruchu v Holašovicích? Graf č. 19: Plánujete se do Holašovic vrátit? Graf č. 20: Doporučil/a byste Holašovice svým známým? Graf č. 21: Proč nechcete Holašovice navštívit?

Úvod Jako téma své bakalářské práce jsem si zvolila Kulturní dědictví a jeho úloha v cestovním ruchu v jižních Čechách. Ve své bakalářské práci analyzuji kulturní památku Holašovice, která je zapsána na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Primárním cílem práce je analýza destinace Holašovice a jejího postavení v cestovním ruchu. Sekundárním cílem je navržení dalších produktů cestovního ruchu, vedoucích ke zvýšení návštěvnosti zmíněné destinace. Pro psaní bakalářské práce jsem si stanovila tři hypotézy. V první řadě předpokládám, že holašovickému cestovnímu ruchu ve zvýšení návštěvnosti a samotné propagaci podstatně pomáhá status památky UNESCO. Dále předpokládám, že Holašovice nemají dostatečnou nabídku služeb pro cestovní ruch. V poslední hypotéze předpokládám, že propagace Holašovic v České republice jako destinace s výjimečným kulturním bohatstvím není dostatečná. Bakalářská práce je rozdělena do tří částí teoretická, analytická a návrhová část. V teoretické části se zabývám pojmy jako cestovní ruch, kulturní dědictví, UNESCO a Holašovice. Použitá metodika pro zpracování analytické části je primární analýza. Hlavním nástrojem je zde dotazníkové šetření prováděné v jižních Čechách a v Praze. Dále také řízený rozhovor s panem Ing. Janem Jílkem, starostou obce Jankov, kam spadají také Holašovice. Pro sekundární analýzu používám internetové zdroje a statistiky obce Jankov. V poslední části navrhuji zlepšení služeb cestovního ruchu v Holašovicích tak, aby se návštěvnost této jedinečné kulturní památky zvýšila. 9

1. Teoretická část 1.1 Cestovní ruch a kulturní dědictví 1.1.1 Cestovní ruch Cestování je základním pilířem pro cestovní ruch. Cestujeme nejen na dovolenou, ale také každodenně do práce, do školy, za zábavou. Cestovní ruch ale neznamená pouze cestování. Cestovní ruch je pojmem daleko obsáhlejším. Je dále spojován s dalšími specifickými službami, mezi které patří ubytování, stravování a jiné doplňkové činnosti. Činnost osoby, cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí (mimo místo bydliště), a to na dobu kratší, než je stanovena, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě (Lacina, 2010, s. 36), tímto pojmem byl definován cestovní ruch na mezinárodní konferenci o cestovním ruchu v roce 1991. Můžeme říci, že cestovní ruch je fenoménem 21. století. Cestovní ruch ovlivňuje každého obyvatele této planety. Ať už jsme samotnými účastníky, pobýváme v místě s výskytem cestovního ruchu nebo působíme jako zaměstnanci v oblasti cestovního ruchu. Existuje několik definic pro popsání pojmu cestovní ruch. Velmi zajímavá definice je od profesora Gučíka z Vysoké školy ekonomické v Bratislavě, která velmi důkladně vystihuje potřeby člověka. Cestovní ruch je formou uspokojování potřeb reprodukce fyzických i duševních sil člověka, ke kterému dochází mimo běžné životní prostředí a ve volném čase (Kotíková, 2013, s. 34). Potřeby každého jednotlivce jsou subjektivní. V současné době je potřeba cestování velmi intenzivní a týká se ve vyspělých zemích poměrně vysokého procenta obyvatel. Od roku 1989 zaznamenal cestovní ruch v České republice velký rozkvět. Otevření hranic umožnilo občanům cestovat mimo naše území, touha po poznání něčeho nového a nepoznaného je nyní na dosah ruky. Možnost cestovat mimo republiku je lákavá. Nesmíme zapomínat ani na příjezdový cestovní ruch. Jednou z prvních porevolučních atraktivit pro zahraniční návštěvníky je poznání místa za železnou oponou. Česká republika se stává velmi oblíbeným místem pro zahraniční turisty. Praha je jedním z nejnavštěvovanějších míst naší republiky, není však jediným. (Kotíková, 2013, s. 44) 10

1.1.2 Klasifikace cestovního ruchu Přesnější pojetí cestovního ruchu a jeho další dělení podle specifických ukazatelů se nazývá klasifikace cestovního ruchu. V některé odborné literatuře, a především v praxi, se také objevuje termín typologie cestovního ruchu. V české a slovenské literatuře se dále pracuje s členěním na druhy a formy cestovního ruchu. Což je další velmi důležité členění cestovního ruchu. (Zelenka, 2012, s. 169) Podle vnějších vlivů členíme druhy a formy cestovního ruchu podle Attla a Nejdla (2004, s. 16) takto: Typy cestovního ruchu podle místa realizace domácí a zahraniční cestovní ruch Typy cestovního ruchu dle motivace k účasti na cestovním ruchu rekreační cestovní ruch, kulturně poznávací cestovní ruch, zdravotně orientovaný cestovní ruch, cestovní ruch se společenskými motivy, sportovně orientovaný cestovní ruch, dobrodružný turismus, lovecký a rybolovný turismus, cestovní ruch s profesní motivací, specificky orientovaný cestovní ruch 1.1.3 Kulturní dědictví v cestovním ruchu Díky cestování poznáváme nová místa, zvyky, jiné kultury, cizí kraje a hlavně se setkáváme s odlišným způsobem života. Setkáváme se se současným životem v místě nám vzdáleném, ale samozřejmě i s životem dávno vzdáleným, který nám je zprostředkován kulturním dědictvím. Umělecké a kulturní památky těch nejrůznějších epoch nám nabízejí v podstatě nekonečné množství zážitků, poznatků a poučení, snažme se je poznat a pochopit, a jejich prostřednictvím z části prožít životy lidí před padesáti či tisíci lety se všemi jejich starostmi a sny. (Beranová, 2011, s. 7) 1.1.4 České dědictví UNESCO UNESCO je zkratkou anglického názvu United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization, která v překladu znamená Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu. V roce 1991 Česká republika přijala mezinárodní Úmluvu o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví. Tím se začlenila mezi ostatní země, které mají možnost své kulturní bohatství zaštítit pod ochrannou známku Světového dědictví. Od roku 1991 Česká republika prosadila zapsání již dvanácti míst na Seznam světového dědictví. Tímto počtem zapsaných památek má Česká republika se svojí rozlohou nadprůměrně vysoký počet památek v komparaci s jinými zeměmi. 11

České dědictví UNESCO je svazkem obcí a měst, které mají na svém území památky, které jsou zapsány na již zmíněném Seznamu světového dědictví. 29. června 2001 byla podepsána zakladatelská listina tohoto sdružení. Sdružení vzniklo za účelem chránění zájmů měst, ve kterých se památky nachází. Hlavním cílem je společná propagace, spolupráce a vzdělávací program. Pro každou památku zapsanou na Seznamu světového dědictví je členství v tomto prestižním seznamu důležitou záležitostí. Přináší prestiž, zaručuje kvalitu a bývá motivem k návštěvě daného místa. (UNESCO, oficiální online stránky [cit. 2015-04-14]) Kulturní památky zapsané na seznamu světového dědictví UNESCO samy o sobě tvoří vysoký potenciál pro kulturní a poznávací turismus. Pokud je místo něčím odlišné nebo patří do světového dědictví, stává se velkou atraktivitou pro turisty. Být zapsán na již zmíněném seznamu ovšem nestačí. K rozvoji cestovního ruchu v dané destinaci potřebujeme mnohem víc. Nabídka atraktivity kulturního dědictví musí být rozšířena o další služby, jako je ubytování, stravování, dopravní infrastruktura a propojení s dalšími destinacemi. V menší destinaci, ke které patří například Holašovice, jsou eventy velmi dobrým tahem k přilákání návštěvníků. Eventy jsou zajímavé nejen pro náhodné návštěvníky, potencionální návštěvníky, ale také pro zahraniční turisty nebo místní občany. 1.1.5 Hmotné a nehmotné památky UNESCO v České republice Seznam světového kulturního dědictví rozlišuje památky na hmotné a nehmotné. Mezi hmotné kulturní památky se řadí památky přírodního, kulturního a smíšeného charakteru. K památkám přírodního dědictví patří přírodní jevy, geologické útvary, oblasti s přirozeným výskytem ohroženého druhu zvířat nebo rostlin a také přírodní lokality výjimečné světové hodnoty. Za památky kulturního dědictví se považují sídelní lokality, stavby, areály, významná díla sochařství, malířství a jiných řemesel, která se vyznačují výjimečnou světovou hodnotou z hlediska dějin. K památkám smíšeného charakteru patří ty památky, které leží na území památky přírodního dědictví a prolínají se s přírodními a lidskými výtvory. (Národní památkový ústav online, 2015 [cit. 2015-02-15]) 12

V České republice mezi hmotné kulturní památky UNESCO patří: Historické jádro Prahy Praha, hlavní město České republiky, ležící na obou březích Vltavy, se považuje za nejvýznamnější městskou památkovou rezervaci v celé České republice. V roce 1992 bylo zapsáno historické jádro Prahy a rozloze 866 hektarů do Seznamu světového kulturního a přírodního bohatství UNESCO. Praha představuje unikátní komplex historických památek s dominantou Pražského hradu. Historické jádro Prahy leží na obou březích Vltavy a skládá se z 6 částí: Staré Město, Josefov, Nové Město, Malá Strana, Hradčany a Vyšehrad. Mezi památkové objekty patří: Královská cesta je hlavní komunikační páteří města. Trasa vede od Prašné brány Celetnou ulicí na Staroměstské náměstí, dále po Karlově mostě do Mostecké ulice a na Malostranské náměstí. Vzhůru Nerudovou ulicí na Pohořelec, dále Loretánskou ulicí k Hradčanskému náměstí a odtud už k bráně Hradu. Dnes již existuje odbočka z Nerudovy ulice přímo na Hrad. Prašná brána byla nejdůležitějším vstupem do Starého Města. Nebyla založena jako součást obranného systému hradeb, ale jako ozdoba Králova dvora. Dnešní podoba je z let 1875-1886, kdy byla restaurována a dostavěna architektem Josefem Mockerem. Prašná brána je vysoká 65 metrů a točité schodiště má 186 kamenných stupňů. Obecní dům patří k nejvýznamnějším secesním stavbám v Praze. Nachází se hned v sousedství Prašné brány. Od svého založení fungoval obecní dům jako multifunkční objekt. Je vybaven sály i salonky, které jsou vhodné k pořádání plesů, koncertů, konferencí i módních přehlídek. Celetná ulice je považována za jednu z nejstarších pražských ulic. Jméno Celetná získala již ve 13. století podle slova calt, což znamená pletené housky, které zde vyráběli místní pekaři. Staroměstské náměstí je nejstarším a nejvýznamnějším náměstím Prahy. Již v 10. století vznikalo jako tržiště na křižovatce evropských cest. Ve 14. století byla na Staroměstském náměstí vybudována Radnice. Staroměstská radnice byla centrem samosprávy Starého Města pražského od roku 1338. Za svoji existenci prošla velikým vývojem. Dnes je tvořena blokem domů z různých dob. Orloj byl vystavěn roku 1410 Mikulášem z Kadaně. Samotný Orloj sestavil Mistr Hanuš, kterého pražští radní nechali oslepit, aby nebyl schopen vyrobit něco podobného. Každou 13

hodinu se ve dvou okénkách pod stříškou objevuje 12 apoštolů, z nichž každý má svůj atribut. Klementinum. Již v 11. století můžeme najít první zmínky o založení kaple sv. Klimenta, později zde vznikl klášter s latinskou školou, která za vlády Karla IV. splynula s pražskou universitou. Karlův most. Základní kámen položil Karel IV. 9. 7. 1357, ale zcela dokončen byl až počátkem 15. století. Na zábradlí je rozmístěno 30 soch a sousoší. Ke Karlovu mostu neodmyslitelně patří Staroměstská a Malostranská mostecká věž. Nerudova ulice se uvádí jako nejpůvabnější ulice Prahy. Nachází se zde z velké části měšťanské domy a několik paláců. Pražský hrad. Od 10. století byl Pražský hrad sídlem hlavy státu, později krále, ale také biskupa. V 11. století byl vystavěn hradní kostel, bazilika svatého Víta, ve které jsou až do dneška uchovány relikvie světců: svatého Víta, Václava a Vojtěcha. Židovské město bylo založeno v místech mezi Karlovým mostem a Staroměstským náměstím. Bylo nejvýznamnější Židovskou obcí v českých zemích. Dnes tento prostor nazýváme Josefovem. Svého času bylo největším židovským sídlištěm v Evropě. Vyšehrad byl vystavěn v průběhu 10. století na Vyšehradské skále. Tento hrad je opředen mnoha pověstmi. Mezi nejznámější patří pověsti o kněžně Libuši, o Dívčí válce, o Horymírovi a mnohé další. V průběhu staletí se hrad rozrostl o kostel sv. Petra a Pavla, o hřbitov zasloužilých čestných osobností se Slavínem, rotundu sv. Martina a Vyšehradské sady. (České dědictví UNESCO, oficiální stránky, 2015) Historické jádro Českého Krumlova Centrem jihočeského regionu je město Český Krumlov, které je od roku 1992 zapsáno na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Centrum Českého Krumlova nežije pouze historií, která je přítomna na každém kroku, ale především kulturou a uměním. Celoročně nabízejí bohatou nabídku kulturních akcí. Mezi nejvýznamnější památkové objekty patří: Státní hrad a zámek Český Krumlov, který se považuje za druhý největší zámecký a hradní komplex v České republice. Zámecká věž s celým areálem tvoří hlavní dominantu města. Původně gotický hrad z 13. století byl v průběhu 17. a 18. století upraven do dnešní barokní a rokokové podoby. Na prvním zámeckém nádvoří zde stojí lapidárium s originály soch ze zámku. Od vlády Rožmberků se na zámku chovají medvědi. 14

Zámecké barokní divadlo je jedním z nejstarších dochovaných barokních divadel zámeckého typu ve střední Evropě. Kromě budovy a divadelních interiérů jsou zde zachovány stovky dekorací, kostýmů a rekvizit. Zámecké zahrady byly založeny v 16. století tehdejšími panovníky Rožmberky. Od roku 1719 získal celé českokrumlovské panství rod Schwarzenbergů a ti dosáhli největšího uměleckého růstu. Letohrádek Bellaria, tato rokoková stavba je jednou z nejhodnotnějších svého druhu v Čechách. Nachází se v zámecké zahradě, nedaleko konstrukce otáčivého hlediště. Židovská synagoga byla vystavěna v roce 1909 místní Židovskou obcí. Tato synagoga je jedna z mála, která bez větší úhony prošla obdobími světových válek a totalitního režimu. (České dědictví UNESCO, oficiální online stránky) Historické jádro Telče Na půli cesty mezi Prahou a Vídní leží město Telč. Za největší rozmach vděčí Telč panovníkovi Zachariášovi z Hradce, který zde vládl v 2. polovině 16. století. V roce 1898, příchodem železnice, dostalo město nový ráz. Ožilo, rostlo a získávalo čím dál tím více na významu. Nejdůležitější změnou města bylo v roce 1992 zapsání historického jádra města Telč na Seznam světového kulturního a přírodního bohatství UNESCO. Historické centrum města spolu s uzavřenými rybníky a branami si po celá staletí zachovalo svou osobitou tvář. Mezi nejvýznamnější památkové objekty v Telči patří: Zámek, původně gotický hrad byl přestavěn Zachariášem z Hradce v krásné renesanční sídlo. Je jedním z nejlépe dochovaných renesančních komplexů se zachovalým původním interiérem. Současně s městem byl založen také městský farní kostel s věží vysokou téměř 60 metrů. Konvikt sv. Andělů. Z původní sladovny se příchodem jezuitů kolem roku 1668 stalo sídlo konviktu, školy chrámového zpěvu a hudby. V současnosti slouží jako sídlo Vzdělávacího a konferenčního centra Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Jezuitskou kolejí za 119 let trvání řádu v Telči ji prošlo několik tisíc jezuitských noviců. V současnosti je sídlem Univerzitního centra Masarykovy univerzity v Brně Radnice vznikla spojením dvou gotických domů. První písemné zprávy o radnici pocházejí již z roku 1443, v roce 1574 byla dokončena renesanční přestavba. K městskému opevnění patřily rybníky a souvislý pás hradeb, které vznikly ve 14. století. (České dědictví UNESCO, oficiální online stránky) 15

Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře Vrcholným dílem barokní gotiky je poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. V letech 1719-1722 byl vystaven Janem Blažejem Santinim-Aichlem. Půdorys deseticípé hvězdy má ambit okolo chrámu. A i samotný chrám je postaven na půdorysu pěticípé hvězdy. Pětka je zde magické číslo. Do areálu vede pět vchodů, uvnitř chrámu je pět kaplí a pět oltářů. Díky mnoha výjimečným hodnotám byl tento poutní kostel roku 1994 zapsán do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. (České dědictví UNESCO, oficiální online stránky) Historické jádro města Kutná Hora s kostelem sv. Barbory a katedrálou Panny Marie v Sedlci Bývalá stříbrná pokladnice království, to bývala Kutná Hora. Jediná mincovna v zemi zde působila za vlády Václava II. Chrám sv. Barbory, patronky horníků, je symbolem Kutné Hory. K dalším památkám patří kostel sv. Jakuba a několik domů v historickém jádru města spolu se Sankturinovským domem, Muzeem alchymie a Muzeem historických kočárků. Bývalá mincovna je perlou mezi památkami. Mezi nejvýznamnější památkové objekty Kutné Hory patří: Chrám sv. Barbory, jehož stavbu zahájily hutě Petra Parléře v roce 1388. Chrám byl celkově dokončen po více než 500 letech od založení, a to v roce 1905. Od roku 1995 byl zapsán na Seznam světového Kulturního dědictví UNESCO. Jezuitská kolej byla vystavěna v roce 1667 Giovannim Domenicem Orsinim. Jezuitská kolej měla velikou úlohu v panoramatu města, touto úlohou chtěli jezuité zaujmout v dějinách města. Širokou cestu před kolejí nazvali Most, a to po vzoru Karlova mostu v Praze. Cestu vyzdobili sochami a sousošími sv. Jana Nepomuckého, sv. Barbory, sv. Ludwiga, sv. Isidora, sv. Ignáce z Loyoly, sv. Václava, sv. Františkem Xaverským, sv. Josef Kalasanským, sv. Florianem, sv. Františkem Borgiášem, sv. Annou a sv. Karlem Velikým. Kaple Božího těla ležící v blízkosti chrámu sv. Barbory. V 90. letech 20. století se kaple dostala na seznam 100 nejohroženějších památek na světě. V roce 2000 byla dokončena náročná rekonstrukce. Kamenný dům patří mezi vrchol měšťanské architektury. Vyniká především kamenickou výzdobou arkýře. Dnes zde najdeme expozici Českého muzea stříbra pod názvem Královské horní město Kutná Hora měšťanský život a kultura v 17. 19. století. 16

Kostnice. Tato hřbitovní kaple byla vybudovaná koncem 14. století. Podle odhadů jsou zde ostatky od více než 40 tisíc lidí. Současná výzdoba je zachovaná z roku 1870. Unikátní výzdoba kostnice je tvořena různými předměty, jako jsou lustr, kříže, monstrance, vytvořenými z kostí. Katedrála Nanebevzetí Panny Marie. Tato katedrála patří mezi největší a nejnáročněji vybudované stavby dochované v republice od roku 1300. (České dědictví UNESCO, oficiální online stránky) Kulturní krajina Lednice Valtice Lichtenštejnové po staletí budovali rozsáhlý areál o rozloze 283,09 km 2, který paří mezi nejrozsáhlejší uměle vybudované území v Evropě. Zámek, městečko a nevídaný krajinářský skvost tvoří Lednicko valtický areál. Lednicko valtický areál je tvořen z katastrů čtyř měst a z katastrů šesti obcí. V roce 1996 byl zapsán na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Mezi nejvýznamnější památkové objekty Lednicko valtického areálu patří: Zámek Lednice, který byl vybudován v novogotickém slohu v letech 1846 1858. V blízkosti zámku leží veliký skleník se sbírkou tropických a subtropických rostlin. Lednický anglický park a francouzská zahrada, které navazují na areál zámku. První zmínky o tomto parku se našly už v první polovině 16. století. Zámecký rybník s 15 ostrůvky je součástí parku. (České dědictví UNESCO, oficiální online stránky) Holašovice V roce 1998 byly Holašovice zapsány na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví jako dochovaný středověký systém obytných domů a sýpek. Selské baroko na většině průčelí dodává celé vesnici dokonalý výraz a nezapomenutelnou atmosféru. Seznam čítá celkem 120 budov. Půdorysné schéma jednotlivých usedlostí představuje unikátní příklad středověké lokace z první poloviny 13. století. (Tkáč, 2006, s. 16) Zahrady a zámek v Kroměříži Původní osada na řece Moravě se stala městem v roce 1260. Od roku 1978 bylo město vyhlášeno městskou památkovou rezervací. Arcibiskupský zámek, Květná zahrada a Podzámecká zahrada byly zapsány v roce 1998 na Seznam UNESCO. Mezi nejvýznamnější památkové objekty v Kroměříži patří: 17

Arcibiskupský zámek. V roce 1643 bylo zničeno původní goticko-renesanční sídlo vpádem švédských vojsk. Rekonstrukci zámku provedl biskup Karel II. Liechtenstein Kastelkorn. Podzámecká zahrada. V 17. století byla zahrada předělána na barokní zahradu a působila jako součást zámku. Se svojí rozlohou 64 hektarů tvoří největší historickou zahradu v republice. Přírodní park se z této zahrady stal v polovině 19. století. Přes 200 stromů ze třech světových kontinentů tvoří velmi krásný park Květná zahrada. Spojení italské renesanční architektury spolu s malířstvím a sochařstvím se stalo proslulé už v době založení zahrady v roce 1665. 244 metrů dlouhá kolonáda ohraničená 44 sochami znázorňujícími postavy z antiky a 46 bustami osobností z antiky tvoří dominantu této zahrady. (České dědictví UNESCO, oficiální online stránky) Zámek Litomyšl Rodový a renesanční zámek vyrostl v Litomyšli v letech 1568 1581 za vlády Vratislava z Pernštejna. V roce 1649 přenechali Pernštejnové pro finanční potíže zámek Trauttmansdorffům, kteří zámek upravili do barokního stylu. Ti ho v roce 1753 dále prodali. Valdštejni-Vartenberci jej dále upravili a v letech 1796-1797 vybudovali zámecké divadlo. Posledními majiteli byli Thurn-Taxisové, kteří ho koupili v roce 1885. Pro svoji uměleckou a architektonickou hodnotu, a také z úcty k Bedřichu Smetanovi, byl zámek vyhlášen Národní kulturní památkou v roce 1962. V roce 1999 byl zámek zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO. (České dědictví UNESCO, oficiální online stránky) Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci Trojiční sloup, unikátní středoevropská sochařská a urbanistická památka ležící v blízkosti olomoucké radnice, byl pro svou uměleckou a historickou hodnotu zapsán v roce 2000 na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Olomoucký kameník Václav Render toužil vytvořit památník, který by svoji velikostí a krásou neměl v jiných městech obdoby. Byl architektem a zároveň i sponzorem zhotovení této památky. Svoji práci však za života nedokončil a po jeho smrti po něm pokračovala řada dalších stavebníků. Sloup ve třech patrech symbolizuje nebeskou hierarchii. Jsou zde k vidění sochy světců, reliéfy apoštolů a personifikace Ctnosti. Nad nimi se tyčí sousoší Nanebevzetí Panny Marie a vrcholku dominuje Nejsvětější trojice. (České dědictví UNESCO, oficiální online stránky) 18

Vila Tugendhat v Brně Vila Tugendhat byla vystavěna v letech 1929-1930. Vystavěním domu byl pověřen velmi významný architekt Ludwig Mies van der Rohe. Vila byla rozvržena do tří úrovní. Na svoji dobu byla velmi moderní. V roce 1938 majitelé vily, manželé Tugendhatovi, emigrovali do Švýcarska a za války byla vila zabavena gestapem. Při osvobozování byla velmi poničena. Na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO byla zapsána v roce 2001. (České dědictví UNESCO, oficiální online stránky) Židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa v Třebíči Bazilika svatého Prokopa je jednou z nejcennějších památek města, trojlodní bazilika ve stylu románského a gotického slohu se začala stavět v roce 1230 a byla dokončena v roce 1260. Díky architektovi Kamilu Hilbertovi získala dnešní podobu. Židovská čtvrť. Území s původně zemědělskými usedlostmi získalo podobu uzavřeného židovského ghetta, striktně odděleného od ostatního okolí v letech 1723-1848. Tato židovská čtvrť patří mezi nejzachovalejší v Evropě. (České dědictví UNESCO, oficiální online stránky) Nemateriální (nehmotné) kulturní dědictví je podle Úmluvy o zachování nemateriálního kulturního dědictví památkou uvedenou na seznamu UNESCO, která má oficiální název Mistrovské dílo ústního a nemateriálního dědictví lidstva. Na seznam kulturního nemateriálního dědictví UNESCO se zapisují tradice, jejichž hlavním úkolem je ochrana, zachování, identifikace, rozvoj a podpora. (Seifertová, 2013, s. 47) V České republice mezi nehmotné kulturní dědictví zapsané na Seznamu světového dědictví Unesco patří: Slovácký Verbuňk, který byl na Seznam světového dědictví zapsán v roce 2005 jako mužský lidový tanec skočného charakteru vyskytující se v jihovýchodní části Moravy. Masopust a jeho vesnické masopustní obchůzky a masky na Hlinecku byly zapsány na Seznam světového kulturního dědictví v roce 2010. Sokolnictví bylo zapsáno na Seznam světového kulturního dědictví v roce 2010 jako tradiční aktivita lovu pomocí cvičených dravých ptáků v přirozeném prostředí. Jízda králů je dalším nehmotným kulturním dědictvím, které bylo zapsané na Světový seznam kulturního a přírodního dědictví. A to v roce 2011. Obyčej vodění jidáše. V roce 2012 byl do Seznamu nehmotného kulturního dědictví připsán obyčej z Pardubického kraje, jedná se o obchůzky s maskovanou postavou jidáše, 19

které můžeme vidět pravidelně na Bílou sobotu. (Národní památkový ústav, online, [cit. 2015-02-15] 1.2 Holašovice Jedinečná rezervace venkovské architektury, situována na samém jihu České republiky, v západním sousedství jihočeské metropole Českých Budějovic, byla zahrnuta do seznamu Světového dědictví UNESCO v roce 1998. (Tkáč, 2006, s. 43) Velká náves, která je ze všech světových stran obklopená průčelími jednotlivých 23 usedlostí vyzdobených nezapomenutelným dekorem v architektonickém stylu selského baroka, je naprosto okouzlující. Půdorys vesnice ukazuje dokonalý příklad velkorysé středověké lokace z období transformace vesnického osídlení ve 13. 14. století. I přesto, že se lidé v průběhu staletí dále stěhovali, počet usedlostí a jejich poloha je zde zachována do současné doby. Zajímavé je, že celá náves si zachovala svoji nezastavěnost. Až v průběhu 20. století se obec rozrůstá o další stavby. Nová zástavba včetně zemědělského areálu je budována na severovýchodním a jižním okraji obce, tudíž do vzhledu vesnice nezasahuje. Kompaktní středověké jádro zůstává zachováno i nadále. Návsi dominuje kovářovo stavení se samotnou kovárnou, kamenný kříž, pomník padlým, barokní kaple, vysoká máj a typický jihočeský návesní rybník. Toto vše je považováno za inventář a kouzlo samotné vesnice. Díky absenci zástavby na návsi máme možnost plně vnímat dlouhé fronty průčelí pravidelně hloubkově orientovaných usedlostí, což prozrazuje promyšlenou koncepci a organizaci založení pro předem určený počet osadníků. Jedná se o typické dispoziční schéma s charakteristickým racionálním rozmístěním objektů podřízených zemědělskému provozu podél tří stran parcely. Také tato forma trojstranného dvora, tvořena obytným domem s navazujícími chlévy, paralelně umístěnou sýpkou či výměnkem a vzadu uzavřená příčně položenou stodolou, zůstala u převažujícího počtu holešovických usedlostí v zásadě zachována. (Holašovice, 2011, s. 8) Neobvyklá konjunktura v oblasti stavebnictví způsobena politickými a hospodářskými reformami v 19. století se v Holašovicích projevila v letech 1840 1880 hlavně přestavbou dřevěných stodol, zvětšováním prostor k vlastnímu bydlení a také rozšiřováním hospodářských prostor. Vysoká a dříve nepoznaná potřeba prestiže selského stavu vyústila ke zrodu unikátního fenoménu, který je znám jako selské baroko. U jeho zrodu stáli mimořádně nadaní místní zedničtí mistři poučení a seznámení teoreticky i prakticky s církevní, městskou a panskou architekturou, kteří tvůrčím 20