Krajská hygienická stanice Zlínského kraje se sídlem ve Zlíně Bulletin č. 1 hygiena Vydání 1/2011 5. května 2011 Vychází první číslo bulletinu odboru hygieny Vážení čtenáři, do rukou se Vám dostává první číslo bulletinu Odboru hygieny Krajské hygienické stanice Zlínského kraje se sídlem ve Zlíně. Tento bulletin bude vycházet pravidelně v periodě jednoho kvartálu. Aktuální číslo 1 je tedy souhrnem událostí a zpráv za období leden až březen 2011 a dále je v něm obsažen přehled nemocí z povolání za rok 2010 pro celý Zlínský kraj. Tento bulletin si klade za cíl nejen přinášet pravidelné statistiky o činnosti odboru hygieny v rámci celého Zlínského kraje, ale i seznamovat čtenáře s odbornou problematikou v daném oboru. Ing. Pavlína Pencová OBSAH: Úvod 1 Činnost odboru hyg. 2 Přehledy kontrol a podnětů 3 Kategorizace prací přehledy 4 Hluk v prac. prostředí 4-5 Stanoviska přehledy 6 Nemoci z povolání 7-8 Použitá literatura 9 O KHS ZK 10
Bulletin č. 1 hygiena V čem spočívá činnost odboru hygieny? provádíme státní zdravotní dozor podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění ve spojení s nařízením vlády ČR č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, v režimu zákona č.552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů Činnost odboru hygieny provádíme preventivní dozor posuzováním projektových dokumentací k novým nebo rekonstruovaným stavbám, ke změně užívání stavebních objektů a účastníme se jednání svolaných stavebními úřady a dalšími dotčenými orgány státní správy provádíme dozor nad zajištěním závodní preventivní péče provádíme dozor v oblasti ochrany zdraví při nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a přípravky (dále jen NCHLP ), včetně zkoušek odborné způsobilosti pro nakládání s NCHLP provádíme ověřování pracovních podmínek na pracovišti jako podklad pro případné hlášení nemoci z povolání provádíme dozor v oblasti ochrany zdraví při působení zdrojů elektromagnetického záření a při práci s lasery řešíme podněty občanů na nevyhovující pracovní podmínky spolupracujeme s orgány státní správy v oblasti ochrany zdraví při práci řešíme problematiku kategorizace prací posuzujeme návrhy a oznámení na zařazení prací do kategorií podle míry zdravotního rizika a stanovujeme rizikové Stránka 2
Přehled kontrol v prvním čtvrtletí 2011 Vydání 1/2011 V 1. čtvrtletí roku 2011 bylo v rámci výkonu státního zdravotního dozoru provedeno na odboru hygieny celkem 202 kontrol. Kontroly byly uskutečněny ve všech typech provozů (malé, střední i velké podniky) a také u osob samostatně výdělečně činných. Státní zdravotní dozor byl zaměřen především na kontrolu kategorizace prací, ověření pracovních podmínek, zajištění závodní preventivní péče a také na kontrolu nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a přípravky a byl uskutečněn zejména v oblasti chemického průmyslu, strojírenství, plastikářské a gumárenské výroby, elektrotechnického a dřevozpracujícího průmyslu. Z celkového počtu 202 kontrol bylo 106 kontrol provedeno v rámci plánovaného státního zdravotního dozoru prováděného podle kontrolního plánu stanoveného pro r. 2011. 18 kontrol bylo provedeno z důvodu ověřování podmínek vzniku nemocí z povolání, 10 kontrol na základě podnětů. Ostatní kontrolní činnost pak byla zaměřena na opakované kontroly plnění nařízených opatření ze strany KHS ZK, účasti na měření v rámci státního zdravotního dozoru ve spolupráci se Zdravotním ústavem se sídlem v Ostravě a na kontroly organizací, které doposud nepodaly návrh na zařazení prací do kategorií. Podněty v prvním čtvrtletí 2011 V průběhu 1. čtvrtletí roku 2011 bylo provedeno také 10 kontrol na základě podnětů. Podněty byly na KHS ZK se sídlem ve Zlíně podávány zejména zaměstnanci firem, v některých případech i zaměstnanci po ukončení pracovního poměru u daného zaměstnavatele. Podněty podávali i občané bydlící v těsné blízkosti provozoven, kteří si stěžovali na nadměrný hluk či prach z provozujících činností. Největší podíl šetřených podnětů se týkal nevyhovujícího pracovního prostředí (nevyhovující mikroklimatické podmínky na pracovištích, nadměrný hluk na pracovišti, nevyhovující osobní ochranné pracovní prostředky). Některé podněty se také týkaly nevyhovujícího sanitárního zařízení (znečištěné sanitární zařízení, nevyhovující docházková vzdálenost záchodů od pracoviště, nedostatečný počet WC sedadel, umyvadel, sprch). 2 podněty se týkaly odstraňování části stavby obsahující azbest - střešní eternitové krytiny. Stavební firmy, které prováděly, nepodaly na KHS ZK se sídlem ve Zlíně hlášení prací s azbestem. Na základě vykonaného SZD byl jeden podnět vyhodnocen jako oprávněný a firmě bude uložena pokuta. Přehledy kontrol Kontroly v rámci státního zdravotního dozoru dle 82 odst. 2 písm. b) zákona č. 258/2000 Sb., v platném znění, tvoří podstatnou část činnosti odboru hygieny v rámci tzv. běžného hygienického dozoru. Stránka 3
Bulletin č. 1 hygiena Kategorizace prací V průběhu 1. čtvrtletí r. 2011 vydal odbor hygieny 28 Rozhodnutí ke kategorizaci prací, která se týkala zařazení prací do výsledné kategorie druhé rizikové, třetí a čtvrté. Rozhodnutí byla na základě podaných návrhů vydávána jak malým a středním podnikům, tak i velkým firmám či fyzickým osobám podnikajícím. Nejčastěji se jednalo o zařazení prací do kategorie 2R, 3, 4 z hlediska rizikového faktoru hluk. Činnost odboru hygieny Kategorizace prací je základním nástrojem pro hodnocení vlivu na zdraví a je dána zákonem, konkrétně v ustanovení 37 zákona č. 258/2000 Sb., v platném znění. HLUK Hluk v pracovním prostředí zaměstnanců je jeden z významných rizikových faktorů. Z fyzikálního hlediska se jedná o mechanické vlnění pružného prostředí ve frekvenčním pásmu 20 Hz až 2O khz. Zdrojem hluku v pracovním prostředí jsou různé výrobní technologie v průmyslu, v zemědělství, některé dopravní prostředky, používání hlučných a často i vibrujících nástrojů a zařízení. Hluk negativně ovlivňuje osoby fyzicky i psychicky. Hluk působí na lidský sluch, avšak ovlivňuje funkci různých systémů; jeho účinky se rozdělují na: specifické sluchové účinky akutní akustické trauma, poruchy sluchu z hluku, maskování, zhoršené zpracování nových poznatků aj., systémové účinky jednoznačně prokázáno, že expozice hluku vyvolává akutní zvýšení tepové frekvence a krevního tlaku; dlouhodobá expozice nadměrnému hluku je spojena s rizikem kardiovaskulárních onemocnění Expozice intenzivnímu hluku vyvolává nejprve dočasný posun sluchového prahu, přičemž při dlouhodobé expozici nadměrnému hluku při práci, kdy hladiny hluku jsou vyšší než 85 db, dochází k oboustrannému trvalému posunu sluchového prahu (který lze posoudit jako profesionální nedoslýchavost). Expozice vysokým hladinám hluku v práci bez ochrany sluchu po delší časové období vede tedy především ke ztrátě sluchu, avšak přispívá také ke vzniku pracovních nehod a úrazů (na hlučných pracovištích vzniká více úrazů). Hodnocení expozice hluku měřením se rozděluje na měření hluku na pracovním místě, měření hluku v pracovním prostoru, měření hlukové zátěže jednotlivce. Metody hodnocení hlukové expozice, jejich účinků na sluch a metody předpovědi sluchových ztrát jsou mezinárodně normalizovány (ČSN ISO 9612, 1999, 7029). Posuzování hluku na pracovištích se provádí výlučně využitím limitů hlukové imise. Hygienické limity jsou zakotveny v nařízení vlády ČR č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A pro fyzickou práci nevyžadující duševní soustředění, sledování a kontrolu sluchem je 85 db (A). Stránka 4
Vydání 1/2011 Kategorizaci prací u rizikového faktoru hluk v pracovním prostředí se provádí na základě hodnocení expozice zaměstnanců rizikovému faktoru hluk. Podle míry tohoto rizikového faktoru se, kterou vykonávají zaměstnanci zařazuje do čtyř kategorií. Kritéria pro zařazení prací do kategorií určuje vyhláška MZ ČR č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli. Porucha sluchu způsobená hlukem patří mezi profesionální onemocnění. Míra a závažnost poškození sluchu se v ČR hodnotí z prahového tónového audiogramu výpočtem celkové procentuální ztráty podle Fowlera. Při celkové ztrátě sluchu do 20% si postižený poruchu zpravidla neuvědomuje, ztráty do 40% může kompenzovat zvýšenou pozorností a teprve při vyšších ztrátách má komunikační obtíže. Preventivní opatření proti nadměrné expozici hluku v pracovním prostředí by se měla primárně soustředit už na období pořizování možných zdrojů hluku (technologie, přístroje, nástroje apod.)., kdy je potřeba soustředit pozornost na deklarace hodnot hluku, uváděné výrobcem. Originální protihlukové kryty zařízení a další cílená opatření na zdrojích hluku jsou zpravidla nejúčinnější. Mezi další preventivní opatření patří omezení cest šíření hluku, akustické úpravy prostředí se zdrojem hluku, organizační a technologická opatření (střídání zaměstnanců u hlučných strojů, bezpečnostní přestávky,...), osobní ochranné pracovní prostředky (chrániče sluchu) a v neposlední řadě také preventivní prohlídky zaměřené na vyšetření sluchu u zaměstnanců v hlučných provozech. Za zmínku také stojí skutečnost, že dle ustanovení 9 nařízení vlády ČR č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací pokud se vyhodnocením změřených hodnot prokáže, že přes uplatněná opatření k odstranění nebo minimalizaci hluku překračují ekvivalentní hladiny hluku A přípustný expoziční limit 80 db, nebo že průměrná hodnota špičkového akustického tlaku C je větší než 112 Pa, musí zaměstnavatel poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky k ochraně sluchu účinné v oblasti kmitočtů daného hluku. Jestliže je překročen přípustný expoziční limit 85 db, respektive nejvyšší přípustná hodnota 200 Pa, musí zaměstnavatel zajistit, aby osobní ochranné pracovní prostředky zaměstnanci používali. HLUK Hluk je jakýkoliv nepříjemný, rušivý nebo pro člověka škodlivý zvuk. Stránka 5
Bulletin č. 1 hygiena Stanoviska Za uplynulé období vydal odbor hygieny velké množství stanovisek k projektovým dokumentacím v rámci jednotlivých stupňů stavebního řízení. Projektové dokumentace předkládali investoři z řad malých, středních i velkých podniků. Převládala průmyslová odvětví: strojírenství, dřevozpracující průmysl, chemický průmysl. Ve většině případů se nejednalo o velké investiční akce, ale spíše o přístavby ke stávajícím výrobním objektům, či rozšíření a opravy stávajících výrobních objektů. Činnost odboru hygieny Stanoviska jsou KHS ZK vydávána jako stanoviska dotčeného správního úřadu dle ustanovení 77 zákona č. 258/2000 Sb., v platném znění. Stránka 6
Nemoci z povolání v našem kraji za rok 2010 Vydání 1/2011 V roce 2010 bylo provedeno ve Zlínském kraji 63 šetření v rámci ověřování podmínek vzniku onemocnění pro účely posuzování nemoci z povolání podle 82 odst. 2 písm. g) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (včetně opakovaných šetření a účastí na měření relevantních faktorů ) a přiznáno bylo celkem 25 nemocí z povolání. Nemoci z povolání Na žádost odborné lékařky pro nemoci z povolání pro Zlínský kraj provádí pověření referenti v oboru hygieny KHS ZK se sídlem ve Zlíně ověřování podmínek vzniku onemocnění na pracovišti posuzovaného. Na základě vyjádření KHS ZK se sídlem ve Zlíně hlásící středisko (ve Zlínském kraji nestátní zdravotnické zařízení MUDr. Adámkové) uzná nebo neuzná zmíněné onemocnění jako profesionální. Postup při uznávání nemocí z povolání je dán vyhláškou MZ ČR č. 342/1997 Sb., v platném znění. Nejvíce nemocí z povolání ve Zlínském kraji bylo v roce 2010 evidováno ve strojírenském průmyslu, dále ve zdravotnictví a potravinářství. Podle pohlaví převažovaly ženy. Podle kapitol bylo hlášeno nejvíce nemocí infekčních a přenosných (kapitola V.), se stejným počtem i nemocí kožních (kapitola IV.). Za nimi následovaly nemoci plic a dýchacích cest (kapitola III.) a velmi časté jsou i nemoci z fyzikálních škodlivin (kapitola II.), konkrétně z přetížení především horních končetin, a to z jednostranné nadměrné zátěže, přičemž nejčastější diagnózou byl Syndrom karpálního tunelu. Stránka 7
Bulletin č. 1 hygiena Nemoci z povolání ve Zlínském kraji, r. 2010 Zlínský kraj se v rámci celé České republiky řadí ke krajům s nízkým počtem nemocí z povolání; tradičně zaujímá kolem 3% z celkového počtu hlášených profesionálních nemocí v České republice. Monitoring výskytu, vývoje a struktury nemocí z povolání je prováděn v Národním registru nemocí z povolání a na Centru pracovního lékařství Státního zdravotního ústavu v Praze. Incidence přiznání nemocí z povolání v České republice je oproti jiným evropských zemím relativně nízká, což značí přísná kritéria přiznání. Nemoc z povolání je nutno chápat jako závažný zdravotní a sociálně-právní problém, který dopadá především na posuzovaného ve vztahu k dalšímu výkonu a návazně i ve vztahu k finančnímu zabezpečení, ale v konečném důsledku také na zaměstnavatele. Zájmem každého zaměstnavatele by proto mělo být vytvořit takové pracovní podmínky, aby nemoci z povolání na pracovištích nevznikaly. Stránka 8
Vydání 1/2011 Použitá literatura: TUČEK, Milan; CIKRT, Miroslav; PELCLOVÁ, Daniela. Pracovní lékařství pro praxi. Vyd. první. Praha : Grada Publishing, a.s., 2005. 328 s. ISBN 80-247-0927-9. BRHEL, P.; MANOUŠKOVÁ, M.; HRNČÍŘ, E. Pracovní lékařství : Základy primární pracovnělékařské péče. První vyd. Brno : Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2005. 338 s. ISBN 80-7013-414-3. Česko. Nařízení vlády ČR č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2006, 51, s. 1842-1854. Stránka 9
Krajská hygienická stanice Zlínského kraje se sídlem ve Zlíně Havlíčkovo nábřeží 600 760 01, Zlín Telefon: 577 006 711 Fax: 577 006 746 E-mail: khs@khszlin.cz Podle 82 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vznikla ke dni 1. ledna 2003 Krajská hygienická stanice Zlínského kraje se sídlem ve Zlíně (dále jen KHS ZK ), a to v rámci restrukturalizace hygienické služby. Podle 82 odst. 1) ve spojení s bodem 14. Přílohy č. 2 cit. zákona je KHS ZK zřízena pro území okresů Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín a Zlín. KHS ZK je správním úřadem orgánem státní správy v ochraně veřejného zdraví. Sídlem KHS ZK je budova na Havlíčkově nábřeží 600, 760 01, Zlín. Ředitelkou KHS ZK je MUDr. Dana Šviráková, do úřadu ji s účinností od 20. prosince 2007 jmenoval ministr zdravotnictví ČR. Úkoly, jejichž plnění náleží krajským hygienickým stanicím jsou uvedeny v 82 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Stránka 10