Č. j.: Spr 122/2014-000 ZPRÁVA O REALIZACI AKREDITOVANÝCH PROBAČNÍCH PROGRAMŮ V ROCE 2013

Č. j.: Spr 122/2014-000 ZPRÁVA O REALIZACI AKREDITOVANÝCH PROBAČNÍCH PROGRAMŮ V ROCE 2013 Praha 2014 1

Obsah Anotace a základní pojmy 3 1. Zpráva o výsledcích akreditačního řízení Ministerstva spravedlnosti ČR 5 2. Přehled probačních programů realizovaných v roce 2013 7 3. Územní pokrytí ČR probačními programy v roce 2013 9 4. Počet klientů v probačních programech v roce 2013 11 5. Praktické poznatky z realizace probačních programů v roce 2013 16 5.1. Časová struktura a forma programů 16 5.1.1. Celková délka programu 16 5.1.2. Počet realizací probačních programů a jejich základní charakteristiky 17 5.1.3. Frekvence setkávání v programu 18 5.1.4. Forma práce s klienty (individuální, skupinová a rodinná setkání) 18 5.1.5. Délka jednoho setkání s klientem 19 5.2. Obsahové zaměření probačních programů 19 5.3. Systém spolupráce s rodinou, obětí a komunitou 21 5.4. Systém spolupráce PMS a dalších subjektů 23 5.4.1. Systém spolupráce PMS s poskytovateli probačních programů 23 5.4.2. Systém spolupráce PMS s OČTŘ v rámci realizace probačních programů 24 5.5 Vyhodnocení výchovného vlivu probačních programů na klienta 25 5.5.1 Subjekt, se kterým je vyhodnocován výchovný vliv probačních programů na klienta 25 5.5.2. Termín vyhodnocování výchovného vlivu probačního programu 26 5.6. Kritéria sledovaná PMS při rozhodování o podání návrhu na uložení PP 26 5.7. Potenciál ukládání probačních programů 26 6. Zpráva o výsledcích dotačního řízení na realizaci akreditovaných probačních programů u Ministerstva spravedlnosti ČR 27 7. Charakteristiky jednotlivých probačních programů, realizovaných v roce 2013 28 7.1. Probační program Probační program Šance 28 7.2. Probační program Změnit směr 29 7.3. Probační program Učební program - mladiství 30 7.4. Probační program PROBOŠ 31 7.5. Probační program Probační program KOST 32 7.6. Probační program PRÁVO VOLBY 33 7.7. Probační program Právo pro každý den 34 7.8. Program resocializace mladých obviněných nebo odsouzených (REP) 36 7.9. Probační program Přechodné zaměstnání 37 7.10. Probační program Proxima Sociale 38 7.11. Probační program MOST 39 7.12. Probační program AURITUS 40 7.13. PUNKT RODINA (Průšvihy Už Nedělám, Kámo. Tečka.) 41 8. Závěrečná shrnutí 42 9. Závěry a doporučení dalších kroků 45 10. Zdroje dat a použitá literatura 46 2

Anotace a základní pojmy Předkládáme vám Zprávu o realizaci akreditovaných probačních programů v roce 2013. Jsou v ní shrnuty všechny poznatky o proběhlých probačních programech pro mladistvé pachatele trestných činů, a proto věříme, že tato zpráva může být dobrým podkladem pro ucelenější obraz o výkonu tohoto opatření ukládaného v ČR v rámci zákona o soudnictví ve věcech mládeže. Při hodnocení efektivity probačních programů jsme vycházeli z výzkumů IKSP (2011) ze kterého vyplývá, že účinnost probačních programů ovlivňují mimo jiné tyto skutečnosti: model příčin trestné činnosti, odhalování rizik budoucí recidivy, odhad kriminogenních potřeb a dynamických rizikových faktorů, užití metod, podporujících aktivitu a osobní účast pachatele, aplikace kognitivně-behaviorálních modelů, proškolený a motivovaný personál, adekvátní prostředky, systematická evaluace individuálních pokroků i celkových výsledků programu, vykonávání programu v komunitě, adaptace programu na lokální podmínky a multi-modální přístup (kombinace více metod a postupů). Zpráva obsahuje poznatky získané z podkladů středisek PMS, ze Zprávy o průběhu a výsledcích dotačního řízení pro poskytování finančních prostředků ze státního rozpočtu ČR nestátním neziskovým organizacím realizujícím probační programy v roce 2013 u Ministerstva spravedlnosti ČR a z manuálů jednotlivých probačních programů. Snažili jsme se prostřednictvím těchto zdrojů získat data poskytující celistvé informace o jednotlivých probačních programech, ale také o spolupráci v rámci celého systému ukládání tohoto opatření. Doufáme, že se nám to podařilo. 3

Základní pojmy, se kterými zpráva pracuje, jsou: Probační a mediační služba (PMS) byla zřízena zákonem 257/2000 Sb. o Probační a mediační službě ze dne 14. července 2000 a svou činnost zahájila 1. ledna 2001. Usiluje o zprostředkování účinného a společensky prospěšného řešení konfliktů, spojených s trestnou činností a současně organizuje a zajišťuje efektivní a důstojný výkon alternativních trestů a opatření s důrazem na zájmy poškozených, ochranu komunity a prevenci kriminality. Práce s mladistvými tvoří specifickou oblast činnosti Probační a mediační služby. Pracovníci PMS zajišťují dle zákona č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže výkon výchovných a trestních opatření, dohled nad mladistvým a výkon společensky prospěšných činností. Spolupráce, spočívající mimo jiné v nabídce vhodných probačních programů, je nabízena jak mladistvým pachatelům a jejich rodinám, tak i poškozeným. Probační programy ve smyslu zákona o soudnictví ve věcech mládeže jsou programy sociálního výcviku, psychologického poradenství, terapeutické programy, programy zahrnující obecně prospěšnou činnost, vzdělávací, doškolovací, rekvalifikační nebo jiné vhodné programy k rozvíjení sociálních dovedností a osobnosti mladistvých, které směřují k tomu, aby se mladiství vyhnuli chování, které by bylo v rozporu se zákonem, k podpoře jejich vhodného sociálního zázemí a k urovnání vztahů mezi nimi a poškozenými. Akreditace je rozhodnutí, jímž se potvrzuje, že probační program splňuje Standardy kvality a zároveň svým obsahem a formou uplatňuje účinné a efektivní postupy snižující rizika opakování trestné činnosti mladistvých pachatelů a zároveň zvyšuje odpovědnost mladistvých za řešení následků spáchaného činu a vedení řádného života v souladu se zákonem. Akreditace je udělována na dobu určitou. Akreditační řízení je realizované dle 17 zákona č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých souvisejících zákonů u Ministerstva spravedlnosti ČR. O udělení akreditace rozhoduje ministr spravedlnosti na základě doporučení Akreditační komise. Seznam akreditovaných probačních programů je zveřejněn na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti. Akreditační řízení je realizované průběžně dle potřeby. Dotační řízení je realizované podle 17 zákona č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých souvisejících zákonů u Ministerstva spravedlnosti České republiky. Poskytovatelům probačních programů je každoročně umožněno v dotačním řízení Ministerstva spravedlnosti ČR čerpat finanční prostředky ze státního rozpočtu na realizaci programů. Dotace jsou udělovány na 1 kalendářní rok. Postup v praxi: Po udělení akreditace je probační program zapsán do registru akreditovaných probačních programů, který vede Ministerstvo spravedlnosti ČR. Poté může být uložen soudcem, případně státním zástupcem jako výchovné opatření spočívající v povinnosti mladistvého obviněného či odsouzeného podrobit se programu se specifickým zaměřením. Program může být se souhlasem mladistvého uložen jako výchovné opatření v rámci přípravného řízení a řízení před soudem i v rámci řízení vykonávacího. Program je možno uložit i v souběhu s jiným opatřením, např. nahrazením vazby dohledem, u podmíněného upuštění od potrestání s dohledem, u podmíněného odsouzení, u podmíněného zastavení trestního stíhání, u obecně prospěšných prací, u podmíněného odsouzení s dohledem či u podmíněného propuštění s dohledem. Poskytovatelům probačních programů je každoročně umožněno v dotačním řízení Ministerstva spravedlnosti ČR čerpat finanční prostředky ze státního rozpočtu. 4

Zpráva o realizaci akreditovaných probačních programů v roce 2013 se skládá z 9 částí: 1. Zpráva o výsledcích akreditačního řízení Ministerstva spravedlnosti ČR na roky 2014-2016 2. Přehled probačních programů realizovaných v roce 2013 3. Územní pokrytí probačními programy v roce 2013 4. Počet klientů v probačních programech v roce 2013 5. Praktické poznatky z realizace probačních programů v roce 2013 6. Zpráva o výsledcích dotačního řízení Ministerstva spravedlnosti ČR pro rok 2013 7. Charakteristiky probačních programů, realizovaných v roce 2013 8. Závěrečná shrnutí 9. Závěry a doporučení dalších kroků 1. Zpráva o výsledcích akreditačního řízení pro probační programy u Ministerstva spravedlnosti ČR Akreditační řízení (dále jen AŘ), realizované podle 17 zákona č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých souvisejících zákonů u Ministerstva spravedlnosti České republiky na období 2014 2016, proběhlo v souladu se schváleným Metodickým pokynem Ministerstva spravedlnosti. Akreditační řízení je třístupňové. V prvním stupni AŘ byla provedena evidence žádostí o udělení akreditace a kontrola všech formálních náležitostí ze strany Ministerstva spravedlnosti. Formálně prověřené žádosti byly včetně příloh a veškeré dokumentace předány PMS k následnému zpracování odborných posudků expertů, jmenovaných ředitelem PMS. Ve druhém stupni AŘ expertní hodnotitelé provedli v souladu s metodikou vyhodnocení projektů z hlediska obsahového a metodického a z hlediska splnění definovaných standardů kvality. Experti posoudili a obodovali projekty podle definovaných kritérií (Teoretická východiska a obsahové zaměření probačního programu, Principy práce s mladistvým pachatelem v probačním programu, tj. jasná formulace cílů a vymezení cílové skupiny, metody práce, Způsob sledování a vyhodnocení účinnosti probačního programu, Spolupráce poskytovatele probačního programu s probačním úředníkem, Výběr, výcvik a supervize jednotlivých pracovníků probačního programu a způsob hodnocení jejich výkonu a Prostorové a materiální vybavení potřebné pro realizaci probačního programu). Posudky byly předány Akreditační komisi MSp (dále jen AK) jako podklad k realizaci osobních rozhovorů se žadateli. Ve třetím stupni AŘ se konaly rozhovory AK se žadateli. Na základě rozhovorů se žadateli a expertních posudků zpracovala Akreditační komise finální stanovisko k doporučení udělení/neudělení akreditace. Toto stanovisko bylo předloženo k rozhodnutí ministryni spravedlnosti, která o udělení akreditace rozhodla. V akreditačním řízení pro probační programy pro léta 2014 2016 bylo akreditováno 12 probačních programů. 5

Poř. č. Probační programy akreditované v rámci dotačního titulu "Rozvoj probačních a resocializačních programů pro mladistvé delikventy" s řádnou akreditací platnou v období 1. 1. 2014-31. 12. 2016 Název probačního programu Místně příslušné středisko PMS spolupracující s programem Poskytovatel Adresa poskytovatele 1 Téčko Tachov Kotec, o. s. Nádražní náměstí 299/8, 353 01 Mariánské Lázně 2 Změnit směr Brno Ratolest Brno, o. s. Špitálka 16, 602 00 Brno 3 PUNKT skupina České Budějovice, Chomutov, Sokolov, Beroun, Plzeň, Cheb, Praha, Most, Ústí nad Labem 4 PUNKT rodina České Budějovice, Chomutov, Sokolov, Beroun, Plzeň, Cheb, Praha, Most, Ústí nad Labem 5 Probační program PROBOŠ (probační program pro mladistvé v konfliktu se zákonem, který má souvislost s užíváním návykových látek) RUBIKON Centrum Korunní 101, 130 00 Praha 3 RUBIKON Centrum Korunní 101, 130 00 Praha 3 Frýdek-Místek Renarkon, o. p. s. Mariánskohorská 29, 702 00 Ostrava 6 PROBAČNÍ PROGRAM KOST (=Komunikačně Osobnostně Sociální Trénink) Plzeň, Rokycany, Klatovy, Domažlice, Olomouc Člověk v tísni, o. p. s. Šafaříkova 24, 120 00 Praha 2 7 Probační program PRÁVO VOLBY 8 Program resocializace mladých obviněných a odsouzených Písek Jablonec nad Nisou, Semily Arkáda sociálně psychologické centrum, o. s. Husovo nám. 2/24, 397 01 Písek REP, o. s. Chvalčovice 25, 463 42 Bílá 9 Přechodné zaměstnání Pardubice SKP - Centrum, o. s. Jungmannova 2550, 530 02 Pardubice 10 Probační program Auritus Tábor Farní charita Tábor, Auritus centrum pro lidi ohrožené drogou 11 Probační program Proxima Sociale Klokotská 114, 390 01 Tábor Praha Proxima Sociale, o. s. Rakovského 3138, 143 00 Praha 12 12 Probační program MOST Třebíč Diecézní charita Brno, Oblastní charita Třebíč Tř. Kpt.Jaroše 9, 602 00 Brno 6

2. Přehled probačních programů realizovaných v roce 2013 Pro naplnění hlavních cílů práce s mladistvými klienty byla v roce 2013 připravena široká škála probačních programů, různého zaměření a forem. Jejich přehled je znázorněn v tabulce níže. Tab. 1 Souhrnný přehled akreditovaných probačních programů realizovaných v roce 2013 Název probačního programu ŠANCE ZMĚNIT SMĚR UČEBNÍ PROGRAM - MLADISTVÍ PUNKT rodina PROBOŠ PROBAČNÍ A RESOCIALIZAČNÍ PROGRAM KOST Forma práce Soudní okresy Realizátor Individuální se zapojením rodiny Kombinace skupinové a individuální se zapojením rodiny Skupinová s individuálními prvky práce Skupinová s individuálními prvky práce Individuální se zapojením rodiny Skupinová s individuálními prvky práce Frýdek Místek Farní sbor Slezské církve evangelické v Třinci Počet uskutečněných běhů probačního programu Počet klientů zařazených do probačního programu 1 1 Brno Ratolest Brno, o. s. 1 24 Břeclav Ratolest Brno, o. s. 1 1 České Budějovice Rubikon Centrum, o. s. 1 4 Beroun Rubikon Centrum, o. s. 1 4 Karlovy Vary Rubikon Centrum, o.s. 1 6 Sokolov Rubikon Centrum, o.s. 1 6 Teplice Rubikon Centrum, o.s. 1 8 Český Krumlov Rubikon Centrum, o.s. 1 2 Liberec Rubikon Centrum, o.s. 1 5 Ústí nad Labem Rubikon Centrum, o.s. 1 4 Děčín / Rumburk Rubikon Centrum. o.s. 1 7 Kladno Rubikon Centrum, o. s. 1 3 Karlovy Vary Rubikon Centrum, o. s. 1 5 Chomutov Rubikon Centrum, o. s. 4 4 Litoměřice Rubikon Centrum, o. s. 1 5 Teplice Rubikon Centrum, o. s. 1 3 Kutná Hora Rubikon Centrum, o.s. 1 4 Frýdek-Místek Renarkon o. p. s. 4 4 Plzeň Člověk v tísni o.p.s. 1 7 Rokycany Člověk v tísni o.p.s. 1 6 Olomouc Člověk v tísni o.p.s. 2 2 PRÁVO VOLBY Skupinová Písek ARKÁDA, o. s. 1 4 PRÁVO PRO KAŽDÝ DEN Skupinová s individuálními prvky práce České Budějovice Český Krumlov Tábor Česká Lípa ICOS Český Krumlov ICOS Český Krumlov ICOS Český Krumlov Akademie Jana Amose Komenského 1 4 1 1 9 11 1 2 Liberec Centrum Generace Liberec 1 8 Hradec Králové Prostor Pro Hradec Králové 1 10 ALCEDO - středisko volného 1 1 Zlín času, Vsetín Ostrava o.s. S.T.O.P., Ostrava-Přívoz 1 6 Vsetín Alcedo, Středisko volného času 1 12 7

RESOCIALIZACE MLADÝCH OBVINĚNÝCH A ODSOUZENÝCH PŘECHODNÉ ZAMĚSTNÁVÁNÍ PROXIMA SOCIALE MOST Individuální i se skupinovými prvky práce se zapojením rodiny Individuální i se skupinovými prvky práce se zapojením rodiny Kombinace skupinové a individuální práce se zapojením rodiny Individuální se zapojením rodiny Praha - východ Cesta integrace, o.p.s. Říčany 1 7 Praha - západ Cesta integrace, o.p.s. Říčany 1 4 Mladá Boleslav REP o. s. 1 1 Jablonec nad Nisou REP o. s. 5 5 Semily REP o. s. 7 7 Pardubice SKP-CENTRUM, o.p.s. 8 8 Praha Proxima Sociale, o. s. 2 13 Třebíč AURITUS Individuální Tábor Diecézní charita Brno, K -centrum NOE AURITUS, Farní charita Tábor Zdroj dat: MRAPP 2013 a Programové manuály jednotlivých probačních programů 12 12 6 6 8

3. Územní pokrytí ČR probačními programy V roce 2013 bylo v ČR realizováno 13 akreditovaných probačních programů v 31 soudních okresech. Oproti roku 2012 došlo opětovně k poklesu počtu soudních okresů, ve kterých byl realizován probační program. V roce 2012 bylo realizováno 11 probačních programů ve 33 soudních okresech a v roce 2011 ve 39 soudních okresech 15 probačních programů (Tab. 2). Navýšení počtu realizovaných probačních programů o dva bylo způsobeno souběhem končícího programu Učební program mladiství a nově realizovaným programem PUNKT Rodina, který tento program rozvíjí. Nově byl akreditován protidrogový program Auritus. Trend snižování počtu soudních okresů pokračoval i v roce 2013. Ve většině těchto soudních okresů byl realizován jen jeden probační program. Pouze v pěti soudních okresech byly realizovány dva probační programy (ve čtyřech soudních okresech v roce 2012). Oproti předchozím letům se rozšířila praxe postupování klientů ze soudního okresu, kde není dostupný probační program do okresu, kde program realizovaný je. Jednalo se o čtyři soudní okresy (1 v roce 2012), z kterých byli klienti zařazeni do probačního programu v sousedním soudním okrese. Nejvíce okresů, kde byl realizován probační program, bylo v roce 2013 v Severočeském soudním kraji. V tomto kraji byl ve většině soudních okresů (vyjma soudních okresů Most a Louny) realizován alespoň jeden z probačních programů (Obr. 1). Nejméně soudních okresů bylo oproti roku 2012 v rámci Jihomoravského soudního kraje, kde probační program realizovaly pouze dva soudní okresy. Tab. 2 Počet realizovaných PP a soudních okresů, kde byly realizovány v letech 2011 2013 Rok Počet realizovaných PP Počet soudních okresů, kde byl realizován PP 2011 15 39 2012 11 33 2013 13 Zdroj dat: MRAPP 2011 2013 31 Obr. 1 - Lokalizace probačních programů v jednotlivých krajích v rámci ČR v roce 2013 Zdroj dat: MRAPP 2013 9

Nejrozšířenějším probačním programem s téměř celorepublikovou působností zůstal i v roce 2013 program Právo pro každý den. Držitelem akreditace Ministerstva spravedlnosti ČR je Partners Czech o.p.s. Realizace programu na jednotlivých místech ČR zajišťovaly různé nevládní organizace, které měly činnost s Partners Czech smluvně dojednanou. Probační program Právo pro každý den byl realizován v 8 soudních okresech a územně pokryl téměř všechny soudní kraje s výjimkou Prahy a Západočeského soudního kraje. Druhý nejčastější program byl Učební program mladiství, realizovaný v 8 soudních okresech. Držitelem řádné akreditace probačního programu Učební program - mladiství je občanské sdružení Rubikon Centrum (dříve Sdružení pro probaci a mediaci v justici), který realizaci probačního programu také v převážné části soudních okresů zajišťuje. Třetím nejrozšířenějším programem je PUNKT rodina, který navazuje na Učební program mladiství a snaží se o větší zainteresování rodiny mladistvého. PUNKT Rodina byl realizován v 7 soudních okresech. Ve třech soudních okresech proběhl program Probační a resocializační program KOST (Komunikačně osobnostní trénink). Držitelem akreditace je organizace Člověk v tísni o.p.s. Ve třech soudních okresech (Semily, Mladá Boleslav a Jablonec nad Nisou) se dlouhodobě uplatňuje zavedený program Resocializace mladých obviněných a odsouzených. Realizátorem programu je občanské sdružení REP. Ostatní probační programy Šance, Změnit směr, Proboš, Právo volby, Přechodné zaměstnání, Proxima Sociale, Auritus a Most) měly lokální působnost. Pokrytí jednotlivých soudních krajů probačními programy v roce 2013: Nejvíce soudních okresů, ve kterých byl realizován vždy alespoň jeden probační program v roce 2013, bylo v Severočeském soudním kraji. Nabídka probačních programů zde zahrnovala 4 probační programy v 10 soudních okresech. K dispozici byly především programy Právo pro každý den, Učební program mladiství, PUNKT Rodina, které v Jablonci nad Nisou doplnil probační program Resocializace mladých obviněných a odsouzených (REP). Celkem bylo v Severočeském soudním kraji do probačních programů zařazeno 51 klientů, 24 z nich z rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení. V Jihočeském soudním kraji byly z hlediska realizace probačních programů pokryty 4 soudní okresy. Nejvíce byly realizovány probační programy Právo pro každý den a Učební program - mladiství. Tyto programy doplnily v Písku probační program Právo volby a v Táboře Auritus. Celkem bylo v Jihočeském soudním kraji do probačních programů zařazeno 40 klientů, 19 z nich z rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení. Jihomoravský soudní kraj měl v roce 2013 pokryty 2 soudní okresy dvěma různými probačními programy a to Změnit směr a Most. Celkově bylo do probačních programů v Jihomoravském soudním kraji zařazeno 37 klientů, z toho 11 klientů z rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení. Ve Východočeském soudním kraji se v roce 2013 realizovaly ve 3 soudních okresech 3 probační programy, skupinové Právo pro každý den a individuální programy Přechodné zaměstnání a Program resocializace mladých obviněných nebo odsouzených. Do probačních programů bylo zařazeno 25 klientů, z toho 18 klientů z rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení. V Severomoravském soudním kraji se probační programy realizovaly ve 4 soudních okresech. Kromě probačního programu Právo pro každý den se v tomto regionu realizovaly další tři probační programy, a to skupinový Probační a resocializační program KOST a individuální probační programy Proboš a Šance. Do probačních programů bylo zařazeno 26 klientů, z toho 24 z rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení. Západočeský soudní kraj byl pokryt 4 soudními okresy, kde byly realizovány tři probační programy, a to Probační a resocializační program KOST, Učební program mladiství a PUNKT rodina. Celkově bylo do probačních programů zařazeno 30 klientů, z toho 20 z rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení. Soudní kraj Praha realizoval v roce 2013 jeden probační program, a to Proxima Sociale. Do probačních programů bylo zařazeno 13 klientů, z toho 10 z rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení. 10

Ve Středočeském soudním kraji se v roce 2013 realizovaly v 5 soudních okresech 4 probační programy - Právo pro každý den, Učební program mladiství, PUNKT Rodina a Program resocializace mladých obviněných a odsouzených. Do probačních programů bylo zařazeno 23 klientů, z toho 10 z rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení. Způsob realizace probačních programů v roce 2013: Probační programy s národní působností byly v roce 2013 realizovány buď samotným tvůrcem, který měl v různých regionech v rámci České republiky vybudované zázemí a disponoval dobrou znalostí lokálního prostředí, nebo byly realizovány dalšími poskytovateli formou licenční smlouvy, uzavřené s tvůrcem programu a vlastníkem know-how. V obou typech způsobu realizace lze předpokládat potenciál k rozšiřování působnosti programu do dalších regionů v rámci ČR. 4. Počet klientů v probačních programech V roce 2013 bylo do probačních programů v rámci celé České republiky zařazeno celkem 245 klientů oproti 404 klientům v roce 2012. V roce 2012 bylo tedy do probačních programů zařazeno o necelých 65 % klientů více než v roce 2013. V roce 2011 pak ve srovnání s rokem 2013 pak bylo v probačních programech o necelých 90 % více klientů (Tab. 3) Tab. 3 Počet klientů zařazených do probačního programu, stíhané osoby podle P ČR a SZ Rok Počet klientů zařazených do PP Index rok-1/rok Osob - stíh./vyš. (P ČR) Index rok-1/rok Osob - trestní stíhání (SZ) Index rok-1/rok 2011 464 1,15 5606 1,15 3256 1,06 2012 404 1,65 4857 1,16 3078 1,29 2013 245 4190 2392 Zdroj dat: MRAPP 2011 2013, Celková kriminalita za období 2011; 2012; 2013 / PČR, Statistické listy 2011; 2012; 2013 / CSLAV - MSp Jak je patrné z uvedených údajů (tab. 3), dochází stejně jako v loňském roce k poklesu počtu klientů zařazených do probačního programu i k poklesu stíhaných osob v rámci evidované kriminality mladistvých (jak z pohledu dat P ČR, tak SZ). Na rozdíl od loňského roku je však pokles počtu stíhaných osob výrazně menší než pokles klientů zařazených do probačního programu. S ohledem na to, že došlo k obdobnému snížení počtu evidovaných mladistvých pachatelů a že struktura provinění mladistvých nedoznala výraznějších změn, lze říci, že permanentní pokles počtu zařazených klientů do probačního programu je oproti původním předpokladům jen z části způsoben klesající četností evidované kriminality mladistvých (kvantifikované vyjádření odhadu meziročního snížení odpovídá počtu 55 klientům). Předpokladem by tedy bylo, že pokles byl způsoben poklesem samotného počtu realizovaných běhů probačních programů. Meziročně však došlo k poklesu počtu běhů jen o 6 běhů a v případě individuálních probačních programů jen o 13 osob. I tento pokles je tedy jen dalším z dílčích důvodů poklesu počtu klientů zařazených do probačního programu (při průměrném počtu 8 klientů na jeden běh se jedná o odhad snížení jen o 61 klientů). Ze součtu výše uvedených hodnot je patrné, že došlo ještě k výraznějšímu poklesu, než by potenciálně způsobily uvedené faktory. Jedním z dalších důvodů poklesu počtu klientů tak může být např. snížení míry akceptace návrhu uložení probačního programu PMS a jednotlivých OČTŘ, (přibližně 70 % veškerých návrhů) nebo existence faktorů jako motivace, nespolupráce rodiny atd., které brání uložení probačního programu mladistvému. Snížení akceptace návrhu PMS ze strany OČTŘ a výpadek počtu klientů v soudních okresech, kde oproti minulým letům nebyl realizován probační program, mohou mít za následek zbývající část poklesu počtu klientů zařazených v roce 2013 do probačního programu. Všechny výše uvedené vlivy mohou být z velké části způsobeny odlišným přístupem zúčastněných stran k vnímání probačního programu jako nástroje sankční politiky, proto považujeme za důležité realizovat hlubší analýzu 11

procesu ukládání a výkonu probačních programů z pohledu všech zúčastněných složek, tedy státního zastupitelství, soudů i Probační a mediační služby. Nejvíce klientů vstoupilo do probačního programu Právo pro každý den. Bylo to 74 klientů, tedy přibližně 30 % všech klientů. Druhým početně nejobsazenějším programem byl s počtem 39 klientů Učební program mladiství. Třetím v pořadí byl probační program PUNKT rodina s počtem 31 klientů. Zbylé probační programy již zahrnovaly maximálně 25 klientů a minimálně jednotek klientů (tab. 1). Obr. 2 Počet klientů zařazených do probačního programu v přípravném a vykonávacím řízení v roce 2013 v jednotlivých krajích Zdroj dat: MRAPP 2013 V roce 2013 bylo do probačních programů zařazeno 165 klientů v přípravném řízení a řízení před soudem, což činí 67,3 % všech klientů oproti 65,1 % v roce 2012, resp. 60,1 % v roce 2011. Již třetí rok za sebou tedy dochází k nárůstu podílu zařazení mladistvého do probačního programu před rozhodnutím soudu nebo státního zástupce. Vykonávací řízení tvořilo s 80 klienty 32,7 % všech klientů zařazených do akreditovaných probačních programů. Standardně největší podíl zařazených klientů do probačních programů v přípravném řízení od roku 2011 je opětovně v rámci Jihočeského a Severomoravského kraje (Tab. 2, Obr. 2). Naopak opačná situace, tedy zařazování klientů do probačních programů v rámci vykonávacího řízení se vyskytuje v rámci Jihomoravského kraje. Navíc oproti roku 2011 se podíl vykonávacího řízení ještě navýšil. V rámci přípravného řízení byly nejčastěji využívány probační programy Přechodné zaměstnání Auritus, Právo volby Šance. Naopak vykonávacímu řízení dominovali probační programy Změnit směr a Most, kde přípravné řízení tvořilo méně jak čtvrtinu klientů programu. 12

Tab. 2 Počet klientů zařazených do probačního programu v přípravném a vykonávacím řízení v roce 2013 v jednotlivých krajích Soudní kraj Počet klientů zařazených do PP celkem Počet klientů zařazených do PP v přípravném řízení Počet klientů zařazených do PP ve vykonávacím řízení Počet klientů zařazených do PP zařazených z rozhodnutí OČTŘ Počet klientů zařazených do PP zařazených bez rozhodnutí OČTŘ Praha 13 8 5 10 3 Středočeský 23 14 9 10 13 Jihočeský 40 39 1 19 21 Západočeský 30 22 8 20 10 Severočeský 51 31 20 24 27 Východočeský 25 20 5 18 7 Jihomoravský 37 8 29 11 26 Severomoravský 26 23 3 24 2 ČR 245 165 80 136 109 Zdroj dat: MRAPP 2013 Z rozhodnutí státního zástupce, či soudce (dále jen OČTŘ orgán činný v rámci trestního řízení) bylo do probačních programů v roce 2013 zařazeno 136 klientů, což tvořilo 55,5 % podílu všech klientů oproti stabilním hodnotám předcházejících roků. Podíl vrostl o necelých 10 procentních bodů. Bez rozhodnutí soudce či státního zástupce bylo zařazeno 109 klientů, tj. 44,5 % všech klientů. Největší podíl klientů zařazených z rozhodnutí státního zástupce či soudce byl zaznamenán tradičně v Severomoravském soudním kraji (Tab. 2, Obr. 3). V roce 2013 řádně ukončilo některý z probačních programů 139 klientů oproti 270 klientům v roce 2012. Porovnáním vstupu a pozitivního výstupu klienta z probačního programu (řádně ukončení probačního programu) lze zkonstruovat tzv. Index řádného ukončení probačního programu, který ale nelze považovat za ukazatel kvality poskytovaného programu. Tento index činil v roce 2012 průměrně 66,8 klientů a v roce 2013 pouze 56,8 klientů, kteří řádně ukončili některý probační program, na 100 klientů, kteří do programu nastoupili. V roce 2011 tento index činil 63,4 klientů. Při porovnání tohoto ukazatele lze říci, že pravděpodobně došlo k poklesu řádného dokončování programů nebo došlo k četnějším případům realizace probačního programu přes dva ročníky. 13

Obr. 3 Počet klientů zařazených do probačního programu v roce 2013 z rozhodnutí či bez rozhodnutí OČTŘ Zdroj dat: MRAPP 2013 Probační program řádně ukončilo 181 klientů z 245 klientů, kteří zahájili probační program v roce 2013. Znamená to tedy, že více jak 26 % klientů probační program nedokončilo nebo z něj bylo vyloučeno. Mírně nadprůměrně (80 %) dokončovali klienti řádně probační programy spadající do kategorie skupinových probačních programů. Podíl 70 % klientů, kteří řádně dokončili probační program, pak měli individuální probační programy. Nejmenší podíl (necelých 60 %) pak připadl na kategorii kombinovaných probačních programů. V rámci jednotlivých krajů řádně dokončilo probační program ve Středočeském kraji (více jak 85 % klientů). Výrazně pod průměrem v rámci tohoto ukazatele se pohybují Praha a Jihomoravský kraj, u kterých dokončilo probační program řádně méně jak 60 % klientů (Obr. 4). Největší podíl klientů, kteří řádně ukončili probační program, byl u dvou probačních programů, a to Právo volby a Šance. U obou probačních programů řádně dokončili všichni klienti. Jelikož se jednalo o programy s velmi malým počtem zařazených klientů, nelze takto vysoký podíl plně porovnávat s ostatními programy. Výrazně vysoký podíl (nad 80 %) byl u probačních programů Resocializace mladých obviněných a odsouzených, PUNKT a Právo pro každý den. Naopak nejmenší podíl (pod 60 %) dosáhli Změnit směr, Auritus, Proboš, Proxima sociale (Obr. 5). 14

Obr. 4 Počet klientů podle způsobu vykonání probačního programu a soudních krajů v roce 2013 Zdroj dat: MRAPP 2013 15

Obr. 5 Počet klientů podle způsobu vykonání probačního programu a probačních programů v roce 2013 Zdroj dat: MRAPP 2013 5. Praktické poznatky z realizace probačních programů v roce 2013 5.1 Časová struktura a forma probačních programů 5.1.1 Celková délka programu Průměrný počet hodin jednoho probačního programu v roce 2013 byl 33,5 hodin. Oproti roku 2012 došlo tedy k malému zkrácení průměrné doby probačního programu o necelou jednu hodinu. Nejkratší běh byl jako v loňském roce 10 hodinový běh individuálního probačního programu Proboš v soudním okrese Frýdek Místek. Naopak nejdelší, 63 hodinový běh, byl deklarován v soudním okrese Chomutov v rámci probačního programu PUNKT. Mladiství pachatelé, kteří kompletně dokončili probační program, absolvovali v roce 2013 v součtu celkem 6 491 hodin v některém z probačních programů. Ve srovnání s loňským rokem je zde patrný propad, způsobený zejména ekvivalentním poklesem počtu zařazených klientů do probačních programů. Průměrná doba, po kterou je zařazen mladistvý klient do probačního programu se liší dle realizovaného programu, nicméně průměrně se realizace pohybuje okolo 3,5 měsíce. Opakem jsou krátké, ale zato velmi intenzivní týdenní formy probačního programu, které jsou realizované povětšinou během prázdnin. Nejdelší doba je pak uvedena v případě probačního programu MOST v rámci soudního okresu Třebíč, kdy je mladiství zařazen do programu po dobu až 10 měsíců. 16

5.1.2 Počet realizací probačních programů (tzv. běhů 1 ) a jejich základní charakteristiky V roce 2013 bylo realizováno a ukončeno celkem 75 běhů probačních programů, tedy o 3 více než v roce předcházejícím. Bohužel počet realizovaných běhů v roce 2013 byl zejména tvořen běhy individuálních probačních programů, které jsou o poznání jednoduší naplnit než v případě probačních programů skupinových. Patrné je to na meziročním srovnání počtu realizovaných běhů, kdy v roce 2012 bylo realizováno pouze 30 běhů individuálních probačních programů a 42 ostatních, zatímco v roce 2013 se uskutečnilo 44 běhů individuálních a ostatních jen 31. Na tomto srovnání se nejvíce projevuje stěžejní problém stávající realizace probačních programů, to jest nutnost naplnit jednotlivé běhy probačních programů, což je s ohledem na stabilně klesající počet evidovaných mladistvých pachatelů (i s ohledem na jejich ochotu / souhlas se zapojením do programu) čím dál více obtížnější. V případě skupinových a kombinovaných probačních programů bylo tedy realizováno 31 běhů probačních programů, což znamená, že došlo oproti roku 2012 k celkovému poklesu o 11 realizovaných běhů. Nejméně, tedy jeden ukončený běh PP, byl realizován u naprosté většiny, tedy 25 probačních programů, které byly realizovány v rámci soudních okresů. Nejvíce, tedy tři ukončené běhy, nebyly v roce 2013 oproti roku 2012 vůbec realizovány, dva běhy byly realizovány pouze v regionech spadající do kategorie větších měst. U individuálních probačních programů bylo tedy v roce 2013 realizováno a ukončeno 44 běhů. Četnost běhů probačních programů je znázorněna na obrázku níže (obr. 6). V roce 2013, tedy v rámci roku kdy byl probační program zahájen, bylo ukončeno 39 běhů (52 %) v roce následujícím to pak činilo zbylých 36 běhů (48 %). Obr. 6 - Běhy akreditovaných probačních programů a jejich základní charakteristiky v roce 2012 Zdroj dat: MRAPP 2013 1 Během probačního programu se rozumí jedna realizace probačního programu, která může být v průběhu roku zopakována vícekrát. 17

5.1.3 Frekvence setkávání Nejčetnějším způsobem frekvence setkávání v rámci jednotlivých realizací probačních programů je setkávání klientů s lektory jedenkrát týdně (28). Dvakrát týdně dochází k setkání v rámci šesti soudních okresů. Pouze v jednom případě bylo uvedeno, že setkávání probíhá pouze jednou za dva týdny a to v soudním okrese Beroun v rámci Učebního programu - mladiství. V jednom případě byla také realizována tzv. prázdninová forma probačního programu, kdy mladiství podstoupili intenzivní harmonogram a setkali se 5x za jeden týden. 5.1.4 Forma práce s klienty v rámci realizovaných probačních programů Probační programy využívají dvě základní formy práce - individuální a skupinovou. Tyto dva přístupy se mohou programově kombinovat nebo mohou být využívány vzájemně jako doplněk hlavní formy práce. I v roce 2013 tvořily obě formy skupinových akreditovaných programů necelých 60 % všech programů realizovaných v rámci soudních okresů. Individuální forma práce se vyskytla v 8 (23 %) a kombinovaná forma v 7 (19 %) soudních okresech (obr. 7). Z rozložení probačních programů v rámci České republiky podle formy práce je patrné, že skupinové programy jsou zejména dostupné resp. realizované v západní části republiky. Naopak individuální programy jsou spíše tradiční pro Východočeský a Severomoravský kraj (obr. 8). Obr. 7 - Forma práce s klienty v probačních programech v roce 2013 Zdroj dat: MRAPP 2013 18

Obr. 8 - Forma práce s klienty v probačních programech v soudních okresech v roce 2013 Zdroj dat: MRAPP 2013 5.1.5 Délka jednoho setkání Průměrná délka jednoho setkání v rámci všech realizovaných běhů probačních programů v roce 2013 odpovídala délce 2,5 hodiny. Individuální probační programy dosahovaly nejkratší průměrné délky setkání v rozsahu 1,2 hodiny. Délka setkání v rámci kombinovaných programů byla v průměru 2,1 hodiny (v rozmezí 1,5 3,5 hod.). Nejdelší průměrnou délku setkání necelé 2,5 hodiny (v rozmezí 2 3 hod.) měly v rámci jednotlivých soudních okresů probační programy skupinové. Zvláštní kategorii potom tvoří probační program Právo pro každý den, který byl realizován v rámci soudních okresů Tábor, Česká Lípa a Zlín. Jedná se o krátké a intenzivní formy probačního programu, jehož běhy byly realizovány v rámci prázdnin. V uvedených soudních okresech, kde byla tato forma programu realizována, se setkání pohybovala v rozmezí doby 6 8 hodin/den po dobu cca jednoho týdne. 5.2 Obsahové zaměření probačních programů Jednou z důležitých charakteristik probačních programů je obsahové zaměření probačního programu, tedy tematická oblast, na kterou se konkrétní probační programy v rámci jednotlivých soudních okresů specializují. Zejména lokální probační programy odráží svým obsahovým zaměřením problémy, které je potřeba v regionu aktuálně řešit. Tabulka č. 5 shrnuje četnost výskytu jednotlivých obsahových zaměření v probačních programech realizovaných v roce 2013 podle posouzení probačního úředníka. K nejčetněji se vyskytujícím zaměřením napříč probačními programy a soudními okresy patřila zaměření Zvyšování právního vědomí, Uvědomění si dopadu provinění na oběti a Zvládání agrese a násilí spolu se Zvyšováním finanční gramotnosti a řešení předluženosti. Všechna uvedená zaměření se vyskytla ve více jak 70 % soudních okresů, kde byly probační programy v roce 2013 realizovány. K nejméně početným obsahovým zaměřením pak patřil Rozvoj měkkých dovedností, který byl realizován jen v necelé třetině realizovaných probačních programů. Mezi další obsahové 19

zaměření bylo také zařazeno např. téma sebepoznání nebo komunikace. Dle zjištěných výsledků byl v roce 2013 nejkomplexnější probační program (program obsahoval podle probačního úředníka všechna obsahová zaměření) realizován v soudním okrese Pardubice a jednalo se o program Přechodné zaměstnávání. Tab. 5 Obsahové zaměření probačních programů v roce 2013 Obsahové zaměření Počet soudních okresů, kde byl realizován PP (%) Zvyšování právního vědomí 30 83,3 Uvědomění si dopadu provinění na život oběti 28 77,8 Zvládání agrese a násilí 25 69,4 Zvyšování finanční gramotnosti a řešení předluženosti 25 69,4 Rozvoj pozitivních rodinných vztahů 22 61,1 Rozvoj pracovních dovedností a vzdělávání 17 47,2 Zvládání závislostí 13 36,1 Rozvoj měkkých dovedností 11 30,6 Jiné zaměření 8 22,2 Zdroj dat: MRAPP 2013 V rámci rozložení probačních programů podle jednotlivých obsahových zaměření, můžeme pozorovat významnou disparitu v případě zvládání agrese a násilí jako jednoho z komponentu probačního programu, kdy se toto zaměření vyskytuje dvakrát více v západní části České republiky. Toto zjištění je silně v kontrastu s faktem, že východní část České republiky má zvýšený podíl klientů PMS, kteří spáchali závažnou trestnou činnost s násilným charakterem. Je tedy otázkou proč v těchto krajích, kde je vysoký podíl registrované kriminality mladistvých včetně výskytu násilí, a v regionu jsou dostupné individuální programy, nedochází k četnějšímu ukládání a realizaci právě k tomu určených probačních programů (obr. 9 a 10). Obr. 9 - Obsahové zaměření probačních programů v soudních okresech v roce 2013 Zdroj dat: MRAPP 2013 20

Obr. 10 - Obsahové zaměření probačních programů v soudních okresech v roce 2013 Zdroj dat: MRAPP 2013 5.3 Systém spolupráce s rodinou, obětí a komunitou Oproti loňským rokům došlo k výraznému nárůstu podílu spolupráce s rodinou v rámci soudních okresů, kde byl realizován probační program. Podle výsledků monitoringu realizace akreditovaných probačních programů bylo zjištěno, že do probačního programu v různých formách byli zapojeni rodinní příslušníci mladistvého pachatele ve více jak 86 % (31) soudních okresů, což znamená, že se podíl oproti roku 2012 (20 % / 8) zvýšil více jak čtyřnásobně (tab. 6). Tab. 6 - Forma práce (spolupráce) s klienty v probačních programech v roce 2013 Počet probačních programů realizovaných Forma práce (%) v rámci soudního okresu Spolupráce s rodinou 31 86,1 Spolupráce s obětí 3 8,3 Spolupráce s komunitou 3 8,3 Zdroj dat: MRAPP 2013 Za jednu z hlavních příčin delikventního chování mládeže bývá mnohými odborníky považována právě nedostatečně fungující rodina. Zapojení rodinných příslušníků do práce s mladistvým delikventem v průběhu programu může pozitivně podpořit nejen výchovné prostředí, ale i nápravu vztahů mezi mladistvým a rodiči. Je tedy pozitivní, že kvalitativní vývoj akreditovaných probačních programů respektuje tento trend a převážná část programů tuto formu zařadila do metodických manuálů probačních programů. Na rozdíl od zapojení rodiny jsou ostatní formy probačních programů (spolupráce s obětí a komunitou) využívány dle probačních úředníků jen minimálně až sporadicky. V obou případech spolupráce se jedná o 3 soudní okresy. V případě zapojení oběti do nápravy mladistvých delikventů v rámci probačních programů je fakticky využíván jen v soudních okresech Sokolov, Vsetín a Olomouc, kde jsou realizovány probační programy: končící program Učební program mladiství, Právo pro každý den a KOST. Spolupráce s komunitou byla navázána v soudních okresech Praha, Liberec a Vsetín. Zde byly realizovány probační programy Proxima Sociale, Učební program mladiství a Právo pro každý den. 21

Obr. 11 - Forma práce (spolupráce) s klienty v probačních programech v soudních okresech v roce 2013 Zdroj dat: MRAPP 2013 Součástí monitoringu realizovaných probačních programů byl také podrobný popis systému metod spolupráce s rodinou klienta, obětí a komunitou. V rámci soudních okresů, kde byly realizovány probační programy, do kterých byla zapojena spolupráce rodiny (86 %), bylo realizováno Úvodní informativní setkání s rodinou klienta před zahájením programu ve 22 soudních okresech, což tvoří více než 70% podíl. Podíl zastoupení úvodního informativních setkávání s rodinou před zahájením samotného programu se jeví z pohledu praxe jako pozitivní, zejména z důvodu potenciálně úspěšnějšího zapojení klienta do probačního programu a celkového průběhu programu za podpory rodiny. V návaznosti na průběh programu byla realizována i Vzájemná zpětná vazba rodičů a lektora, a to v 17 soudních okresech (54 %) kde byla v probačním programu evidována spolupráce s rodinou. Rodinné setkání spolu s Poradenstvím při řešení problémů v rodině klienta pak bylo zastoupeno ve 13 soudních okresech (42 %). Důležitým podpůrným prvkem z pohledu praxe byly rovněž Motivační pohovory lektora s rodiči, které se však v rámci realizace uskutečnily pouze v 7 soudních okresech a návštěva v rodině klienta pak již byla použita pouze v rámci jednoho soudního okresu. V případě jiného způsobu spolupráce byla uvedena participace rodiny např. při evaluaci (tab. 7). Tab. 7 Systém spolupráce s rodinou klienta realizovaných probačních programů v roce 2013 Systém spolupráce s rodinou klienta Počet soudních okresů, kde byl realizován PP (% ze spolup. s rodinou) Úvodní infor. setkání lektora s rodinou klienta před zah. prog. 22 71,0 Vzájemná zpětná vazba rodičů a lektora v průběhu programu 17 54,8 Rodinné setkání (lektor, rodina, klient) 13 41,9 Motivační pohovor lektora s rodiči 7 22,6 Poradenství při řešení problémů v rodině klienta 13 41,9 Návštěva v rodině klienta 1 3,2 Jiný způsob spolupráce s rodinou klienta 9 29,0 Celkem 31 100,0 Zdroj dat: MRAPP 2013 22

Spolupráce s obětí a spolupráce s komunitou v rámci realizovaných probačních programů probíhala v roce 2013 shodně ve třech soudních okresech. V rámci monitoringu byly sledovány tyto způsoby práce: dopis fiktivní oběti písemná omluva, diskuse nad tématem dopadu trestných činu na oběť, instruktážní film, fiktivní plán odškodnění a případné další způsoby řešení dopadu trestného činu. V případech spolupráce s komunitou byly sledovány činnosti jako dobrovolná práce v komunitě, práce ve prospěch obce. S ohledem na nízkou četnost výskytu spolupráce s obětí a komunitou v rámci probačních programů dosahují uvedené metody četnosti jen několika jednotek případů. 5.4 Systém spolupráce PMS a dalších subjektů 5.4.1 Spolupráce PMS s poskytovatelem probačního programu Kvalitní spolupráce a pravidelná komunikace PMS s poskytovateli probačního programu je považována za jeden z důležitých prvků úspěšné práce s mladistvými klienty. Jedním z ukazatelů tohoto faktoru je participace probačního úředníka na úvodních setkáních při zahájení probačního programu. V rámci monitoringu realizace akreditovaných probačních programů na střediscích PMS bylo zjištěno, že se úvodního setkání účastní probační úředník při každém zahájení běhu probačního programu, resp. při zahájení programu mladistvým klientem v 26 soudních okresech, kde byl probační program realizován. Meziročně vzrostl podíl plné participace probačního úředníka na úvodním setkání přibližně o 14 procentních bodů z necelých 58 % na 72 %. Je tedy patrné, že i přes limitované časové možnosti probačních úředníků má přítomnost probačního úředníka při zahájení rostoucí potenciál. Varianta "jen někdy" a nikdy byla uvedena u 7 a 3 soudních okresů probačních programů (20 % a 8 %). V těchto případech je často uváděn důvod časová vytíženost pracovníků nebo nastavení jiné formy participace než účast na úvodním setkání. Zvláštní skupinu pak tvoří případy, kdy jsou mladiství umístěni do programu mimo původní region. V těchto případech hraje velkou roli dojezdová vzdálenost a fakt, že účast je zastoupena, zejména v rámci skupinových probačních programů, místně příslušným probačním úředníkem. Četnost komunikace: Probační úředníci hodnotili komunikaci s poskytovatelem o průběhu realizace probačního programu v roce 2013 jako pravidelnou v téměř 94 %. Naopak jako nepravidelnou ji hodnotilo jen 6 %. K výraznému zlepšení komunikační úrovně mezi poskytovatelem a probačním úředníkem došlo i v souvislosti s menší četností zařazených klientů, což je patrné na růstu podílu pravidelné komunikace o přibližně 20 procentních bodů. Minimální úroveň komunikace s poskytovatelem probíhá při zahájení, v průběhu a při ukončení realizace probačního programu, tedy pouze třikrát. Počet kontaktů je nejvíce ovlivněn zejména délkou probačního programu a místem jeho realizace s ohledem na vzdálenost od střediska Probační a mediační služby. Největší počet kontaktů dosáhl počtu 18 kontaktů za jeden běh programu. Došlo tak k velmi mírnému poklesu hodnoty ze 7,6 na 7,2 pravidelných kontaktů za jeden běh. Forma komunikace: Obdobně jako v roce 2012 i v roce 2013 komunikoval probační úředník s poskytovatelem nejčastěji písemně. Méně často probíhala komunikace telefonicky nebo osobně. Jedinou změnou byl mírný nárůst podílu komunikace písemné a telefonické na úkor početního propadu osobního kontaktu. V případě 15 probačních programů probíhala komunikace s poskytovatelem zároveň písemně, telefonicky i osobně. Kombinaci dvou forem komunikace volila střediska PMS ve 12 případech. Jednalo se zejména o telefonický a písemný kontakt. Pouze písemně komunikovala střediska PMS s poskytovateli v případě 6 realizovaných probačních programů (obr. 12). 23

Obr. 12 Forma komunikace PMS s poskytovatelem PP v rámci realizace probačního programu Zdroj dat: MRAPP 2013 5.4.2 Spolupráce PMS s orgány činnými v trestním řízení (dále jen OČTŘ) v průběhu realizace probačních programů Četnost komunikace: Probační úředníci hodnotili komunikaci s OČTŘ o realizaci probačního programu v roce 2013 jako pravidelnou v téměř 89 %. Naopak ve zhruba 11 % byla komunikace s OČTŘ hodnocena jako nepravidelná. Znamená to tedy, že došlo k růstu podílu pravidelné komunikace o přibližně 13 procentních bodů. Oproti roku 2012 můžeme usuzovat, že probační úředníci pravidelněji a tedy v užším kontaktu komunikovali s partnery (poskytovatelé, OČTŘ) v rámci realizace probačních programů. Průměrně komunikovala pravidelně střediska PMS s OČTŘ o průběhu jednoho běhu probačního programu 1,81 krát, nejméně 1 krát a nejvíce 4 krát. Na rozdíl od komunikace s poskytovatelem tak došlo k drobnému navýšení průměru o desetinu kontaktu. Forma komunikace: Nejčastěji komunikovala střediska PMS s OČTŘ o realizaci a přístupu klienta k probačnímu programu v roce 2012 i v roce 2013 písemnou formou. Méně často pak probíhala komunikace telefonicky nebo osobně. I v roce 2013 probíhala komunikace s OČTŘ zároveň písemně, telefonicky i osobně v rámci 3 realizací probačních programů. Kombinaci dvou forem komunikace s OČTŘ volila střediska PMS v 8 případech, kdy se jednalo o kombinaci formy telefonické a písemné. Pouze písemně komunikovala střediska PMS s OČTŘ v případě 25 realizovaných probačních programů. Můžeme tak usuzovat, že došlo k využívání i jiných forem, než prosté administrativní komunikace (obr. 13). 24