1.1 Zdroje reprodukčního materiálu zdroj semen porost semenný sad rodičovský strom klon směs klonů

ZDROJE REPRODUKČNÍHO MATERIÁLU A PRAVIDLA JEHO PŘENOSU Legislativní rámec od 1. 1. 2004 Zákon o lesích č. 289/1995 Sb. (noveliz. 29) Vyhláška č. 139/2004 Sb. Zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin 149/2003 Sb. Vyhláška č. 29/2004 Sb. REPRODUKČNÍ MATERIÁL (RM) semenný materiál (šišky, plodenství, plody, semena) části rostlin (řízky, rouby, explantáty, pruty ) sadební materiál (rostliny ze semen, částí rostlin nebo z přirozeného zmlazení) 1.1 Zdroje reprodukčního materiálu zdroj semen porost semenný sad rodičovský strom klon směs klonů a) ZDROJ SEMEN - strom na lesní půdě nebo mimo les - pouze pro sběr semenného materiálu b) POROST pro sběr semenného materiálu a sad. materiálu z přirozeného zmlazení reprodukovat porosty kvalitní porosty roztřídit fenotypová klasifikace porostů klasifikují se porosty: OL, TP, BR DG, VJ, JDO ostatních dřevin kriteria: 1. informace o původu od 30 let od 40 let od 60 let autochtonní porost (z nepřetržitého přirozeného zmlazení nebo uměle založený reprodukčním materiálem generativního původu z téhož porostu) původ = u autochtonních místo, na kterém se porost nachází = u neautochtonních místo, odkud pochází reprod. materiál 2. objemová produkce

3. zdravotní stav 4. morfologické znaky stromů 5. jakost dřeva Fenotypové třídy A - porosty hospodářsky vysoce hodnotné B - ostatní porosty nadprůměrné hospodářské hodnoty C - porosty průměrné hospodářské hodnoty D - porosty geneticky a hospodářsky nevhodné Pozn.: u smíšených porostů se zařazují všechny zastoupené dřeviny klasifikace probíhá s obnovou LHP nebo LHO provádí ji fyzická nebo právnická osoba, která má licenci Mze C) SEMENNÝ SAD (SS) Cíle: účelová výsadba vybraných klonů (roubovanců) obhospodařovaná tak, aby sprášení pylem z rostlin mimo sad bylo minimalizováno usnadnit vzájemné křížení kvalitních jedinců urychlit nástup plodnosti usnadnit sběr Zásady při zakládání SS zakládají se pro SM, BO, MD, LP, JV, JL, TR, HR (efektivita sadů BK, DB, JD nízká) zdroj roubů = mimořádně kvalitní jedinci (ortety klonů) podnože = prosto- i krytokořenné sazenice zakládání SS v příznivých podmínkách (klima, půda, expozice ) výměra 4-5 ha, spon 10 x 10 až 12 x 12 m dostatečný počet klonů (genetická variabilita) Rozloha Min. počet klonů sadu 2 ha 36 klonů 2-3 ha 49 klonů do 5 ha min. 64 klonů nad 5 ha min. 81 klonů - izolace od ostatních porostů stejné dřeviny Projekt: 1. lokalizace sadu druh dřeviny počet a soupis vysázených klonů

plán výsadby a rozmístění roubovanců vzdálenost od porostů téže dřeviny - projekt = podklad k uznání SS jako zdroje kvalifikovaného RM RODIČOVSKÝ STROM (RS) strom určený k produkci potomstva kontrolovaným nebo volným sprášením strom, vynikající objemovou produkcí, tvárností, vhodným větvením, čištěním kmene, příp. jinými vlastnostmi pro generativní způsob reprodukce e) KLON (K) - vegetativní potomstvo jediného výchozího jedince výchozí jedinci klonu (ortety) jsou mimořádně kvalitní stromy dtto RS - pro vegetativní způsob repodukce slouží k odběru roubů pro zakládání SS Pozn: - dříve výběrový strom - dnes pro sběr semen = RS pro odběr roubů = K SMĚS KLONŮ (SK) směs určených klonů se stanovenými podíly jednotlivých klonů (pro vegetativní způsob reprodukce) jednotlivé klony (ramety), tvořící směs, musí být identifikovatelné SK = např. matečnice pro odběr řízků k pěstování řízkovanců nebo klonový archiv 1.2 Kategorie reprodukčního materiálu (RM) (dle zákona 149/2003 Sb.) a) identifikovaný RM pro výběr zdroje nebyla stanovena žádná kritéria b) selektovaný RM zdroj byl vybrán na základě hromadné selekce c) kvalifikovaný RM zdroj nebo jeho složky byly vybrány individuálním výběrem (SS, RS, K, SK) d) testovaný RM zdroj byl ověřen srovnávacími nebo genetickými testy

Zdroj Kategorie reprodukčního materiálu Identifikovaný selektovaný Kvalifikovaný testovaný zdroj semen X porost X X X semenný sad X X rodičovský strom X X Klon X X směs klonů X X

1.3. Zásady uvádění do oběhu a použití RM při obnově 3 (149/2004 Sb.), 29 (289/1995 Sb.) RM 45 druhů dřevin (příl. zák. 149/2003) jen identifikovaný, selektovaný, kvalifikovaný nebo testovaný u SM, BO a MD (vybrané dřeviny) a modřínu eurojaponského jen selektovaný, kvalifikovaný nebo testovaný RM 3. RM získaný vegetativním rozmnožováním pouze kvalifikovaný nebo testovaný 4. RM nepůvodních druhů TP, jejich hybridů a hybridů nepůvodních TP s domácími druhy pouze testovaný 5. geneticky modifikovaný RM pouze testovaný 6. v případě naléhavé potřeby může OVS (MZe) povolit i u vybraných dřevin použití identifikovaného RM 2. UZNÁVÁNÍ ZDROJŮ REPRODUKČNÍHO MATERIÁLU - úřední schvalování pro sběr reprodukčního materiálu - veškerý RM z uznaných zdrojů!!! 2.1 Požadavky na uznání zdrojů - lze uznat: zdroj identifikovaného RM zdroj semen b) porost fenotyp. třídy C nebo třídy A a B, pokud nebyly uznány jako zdroje selektovaného nebo testovaného RM Požadavky: nejsou zdroj selektovaného RM lze uznat porosty fenotyp. třídy A nebo B Požadavky: porosty fen. třídy D nesmí být blíž než 100 m od porostů fen. třídy B a 200 m od porostů třídy A - plocha porostu min. 1 ha menší plocha jen u porostů vzniklých vlastnickým rozdělením nebo u zbytků cenných populací. min. počet stromů 40 ks zdroj kvalifikovaného RM lze uznat SS, RS, K, SK Požadavky:

semenný sad: zachován počet a skladba klonů dle projektu dobrý zdravotní stav nastoupila plodnost (nadpoloviční většina klonů plodí) rodič. strom, klon stromy s požadovanými vlastnostmi, identifikovatelné směs klonů jednotlivé klony identifikovatelné dostatečná genetická různorodost zdroj testovaného RM lze uznat: P, SS, RS, K, SK jejichž vlastnosti byly ověřeny srovnávacími nebo genetickými testy 2.2 Obecné zásady uznávání zdrojů uznávání u všech dřevin zdroje se uznávají na dobu určitou pokud zdroj nesplňuje podmínky pro uznání, OVS uznání zruší každá uznaná jednotka má evidenční číslo - zdrojům selektovaného a testovaného RM lze stanovit ochrannou lhůtu nebo v nich omezit těžbu Uznaná jednotka (UJ) = jeden nebo více uznaných zdrojů poskytujících RM stejné kategorie navrhuje je pověřená osoba v posudku: 1. zdroje selektovaného RM porosty třídy A se neslučují!!! porosty třídy B lze sloučit v rámci: - téže dřeviny - téhož vlastníka - téže oblasti provenience - téhož výškového pásma - téže genové základny 2. zdroje kvalifikovaného a testovaného RM - neslučují se

Evidenční číslo UJ CZ 2C 1 DBZ 00005-06- 7 -A- G999-1 1. označení státu 2. kód kategorie RM (1= identifikovaný, 2 = selektovaný, 3 = kvalifikovaný, 4 = testovaný) 3. kód typu zdroje 1 = zdroj semen 2A = porost fen. třídy A 2B = porost fen. třídy B 2C = porost fen. třídy C 3 = semenný sad 4 = rodičovský strom 5 = klon 6 = směs klonů 4. zkratka dřeviny 5. pořadové číslo zdroje 6. kód oblasti provenience (PLO) 7. kód výškového pásma (lvs) 8. označení OVS 9. označení UJ nacházejících se v genové základně Omezení těžby nebo ochranná lhůta - stanovuje OVS dle posudku pověřené osoby - během ochranné lhůty mýtní úmyslná těžba pouze se souhlasem OVS, a to za účelem: sběru osiva zkvalitnění porostu pro podporu přirozené obnovy Postup při uznávání zdrojů RM a) uznání zdroje identifikovaného RM - vlastník žádost na krajský úřad + doklad o fenotypové třídě (porost), u zdroje semen místní šetření - OVS rozhodne a přidělí evid. č. UJ b) uznání zdroje selektovaného, kvalifikovaného a testovaného RM - vlastník žádost o odborný posudek pověřené osobě (VS VÚLHM Kunovice) - terénní šetření posudek (vyjádření k položkám, návrh na sloučení do UJ, evid. č. UJ, ochranná lhůta )

- vlastník žádost o uznání na OVS (kraj) - OVS vydá rozhodnutí - vlastník vypracuje uznávací list 2.4 Evidence zdrojů RM vlastník OVS, který uznal zdroj, v jeho územní působnosti ústřední evidence pověřená osoba vede Rejstřík uznaných zdrojů RM (veřejně přístupný) 3. PRAVIDLA PŘENOSU RM (semenářská rajonizace) - cíl: a) zamezit živelnému pohybu RM a omezit ho na nezbytnou míru b) pokud je přenos nutný, správně ho usměrnit c) zabránit dovozu RM do oblastí s cenným genofondem rámcem pro přenos jsou: v horizont. směru oblasti provenience (=PLO) ve vertikálním směru výšková pásma (= lvs) 41 PLO, 9 lvs 3.1 Podrobnosti o přenosu reprod. materiálu (vyhl. 139/2004 Sb.) 1. uvnitř PLO, a to: v rámci 1. až 4 výškového pásma (lvs) bez omezení, s výjimkou PLO 17 (Polabí), 34 a 35 (Horno- a Dolnomoravský úval) kde nelze do 1. lvs přenášet ze 3. a 4. lvs) od 5. lvs lze přenášet s vertik. posunem o ± lvs s tím, že lze přenášet RM ze 4. lvs do 5. lvs a naopak smrk a kleč nelze přenášet z nižších stupňů do 8. a 9. lvs. Je možný vzájemný přenos mezi 8. a 9. lvs. 2. přenos mezi PLO - podle pravidel pro jednotlivé dřeviny v přílohách s vert. posunem dle odst. 1 3. RM ze SS, RS, K a SK podle údajů v rozhodnutí o uznání zdroje

4. GENOVÉ ZÁKLADNY (GZ) komplexy lesních porostů s významným podílem cenných regionálních populací lesních dřevin o rozloze, jež postačuje k udržení biologické různorodosti populace, která je schopna vlastní reprodukce lesy zvláštního určení (v zákoně č. 289/1995 Sb. v 8 "lesy k zachování biologické různorodosti ) o vyhlášení žádá vlastník nebo OVS z vlastního podnětu o vyhlášení rozhoduje OVS (na základě odb. posudku pověřené osoby) vymezují se pro všechny dřeviny (převaha porostů fen. třídy A,B) rámcem pro vymezení je PLO GZ v jedné nebo několika oddělených částech výměra jedné GZ min. 100 ha způsob reprodukce - přirozená obnova, v případě nutnosti umělá, RM ze stejné GZ režim hospodaření: podřízen poslání, stanoven LHP (LHO) dle posudku pověřené osoby význam: zachování genofondu zdroj osiva součást ÚSES v terénu se neoznačují, pouze na mapách PLODNOST LESNÍCH DŘEVIN, PERIODICITA PLODNOSTI, ODHAD ÚRODY 1. PLODNOST LESNÍCH DŘEVIN - schopnost dřevin zakládat květní pupeny a vytvářet semena a plody 1.1 Faktory plodnosti dřevin: faktory vnitřní (endogenní) stupeň vývoje nástup plodnosti po přechodu do etapy dospělosti (zralosti), tj. po kulminaci výškového a tloušťkového přírůstu etapu dosahují dříve:

a) druhy rychlerostoucí b) solitery c) jedinci vegetativního původu dědičný základ faktory vnější (exogenní) podnebí vliv na: počátek plodnosti periodicitu plodnosti počasí (teplota, srážky) zasahuje do všech stádií reprod. cyklu světlo vliv na: nástup plodnosti a periodicitu květní indukci i pohlaví zaklád. květů výživa (půdní podmínky) vliv na: počátek plodnosti periodicitu biotičtí škodliví činitelé zasahují do reprodukčního cyklu imise vliv na: periodicitu plodnosti kvalitu semen 2. PERIODICITA PLODNOSTI DŘEVIN = výskyt úrod v určitých intervalech - intervaly nejsou zcela pravidelné roky úrod = semenné roky a) druhy téměř každoročně plodící (BŘ, OL, TP, VR) (bohatá úroda 1x za 2 roky) b) druhy s kratší periodicitou (2-3 roky) (MD, BO, JL, JS, LP, HB) c) druhy s delší periodicitou (3 roky a více)(sm, BK, DB) Důvody periodicity plodnosti 1. fyziologické (vyčerpání zásobních látek) 2. morfologické (nižší počet pupenů pro iniciaci květ. primordií) průběh počasí (teplé suché počasí stimuluje květní iniciaci)

3. ODHAD ÚRODY = úkon, při kterém se podle určitých znaků usuzuje na velikost úrody semen nebo plodů Význam: 1. plánování sběru a zpracování sem suroviny 2. příprava na přirozenou obnovu Přehled stupňů úrody Označení stupně Charakteristika 0 neúroda stromy neplodí 1 slabá úroda malé množství plodů na volně rostoucích a okrajových stromech 2 Střední úroda dobrá až hojná plodnost volných a okrajových stromů, slabší plodnost stromů uvnitř porostu 3 Bohatá úroda hojná plodnost volných a okrajových stromů i stromů uvnitř porostu Stupně úrody podle počtu šišek na přivrácené straně koruny (pro SM, JD) Označení stupně úrody Průměrný počet šišek na 1 stromě 0 neúroda 0 1 slabá úroda 1-40 šišek 2 střední úroda 41-70 šišek 3 bohatá úroda nad 71 šišek Výpočet předpokládané hmotnosti šišek A = a. v. k A - předpokládaná hmotnost šišek na ploše známé výměry a - šišky spočítané na přivrácených stranách korun v - průměrná hmotnost šišky k - korekční faktor dle prům. počtu šišek na 1 stromě SM 1-40 šišek k = 1,4 41-70 šišek k = 1,8 nad 71 šišek k = 2,5 JD k = 1,6 k = 2,0 (při bohaté úrodě)

Hlášení o očekávané úrodě Termín 1. května JL, OS 15. června BŘ 30. července BO, DG, JD, MD, SM, BK, JS, JV, JŘ, LP, OL SBĚR A ZPRACOVÁNÍ SEMEN A PLODŮ LESNÍCH DŘEVIN 1. PLÁN SBĚRU SEMEN A PLODŮ (místo sběru porosty, doba a způsob sběru, množství sbíraných plodů a semen, počet pracovníků, sběrna a přechodné sklady) Výhody sběru semen při bohaté úrodě vyšší kvalita plodů a semen (větší podíl plných semen) nižší ztráty na úrodě vyvolané ptáky a jinými škůdci nižší ekonomické náklady na sběr 2. DOBA SBĚRU stupně zralosti semen a plodů - zralost mléčná - zralost vosková - zralost morfologická (tvrdá) - zralost fyziologická semena sbírat v morfologické zralosti Opad semen a plodů po dozrání ihned: TP, OS, VR, JL, DB, BK, BŘ, JD, VJ po několika týdnech: LP, JS, JV po delší době (měsíce): SM, BO, MD Důsledky sběru nezralých plodů a semen obtížné luštění nezralých šišek pomalé a neúplné klíčení semen nízká vitalita semenáčků větší výskyt abnormálních semenáčků a jejich citlivost k chorobám

snížené předpoklady osiva k dlouhodobému skladování Předčasný sběr = sběr před termínem stanoveným ČSN u druhů, u nichž je doba od dozrání po opad krátká (JD,DG, VJ) povolení vydává VS VÚLHM Kunovice zajistit posklizňové dozrávání (pozvolná ztráta vody, přehazování) nesmí se hned luštit Sběr za zelena dormantní druhy (HB, LP, JS) (dormance vyvolaná nedorostlým embryem nebo nepropustným endospermem) sběr ve voskové zralosti osivo nesmí proschnout okamžitě vyset osivo nelze skladovat Termíny: JVB JS LP HB polovina VIII konec VIII / počátek IX konec VIII / počátek IX konec IX 3. VLASTNÍ SBĚR SEMEN A PLODŮ 3.1 Způsoby sběru semen ze stojících stromů a keřů z pokácených stromů opadlých na zem 3.1.1 Sběr ze stojících stromů a keřů využití mechanizace plošiny, setřasače, helikoptéry, balon) žebříkové soupravy souprava švédských žebříků c) žebříky žebříky jednoduché a dvojité d) stupačkové soupravy souprava s Wolfgangovými stupačkami

Baumwelo e) horolezecká lana a lanové smyčky 3.1.2 Sběr z pokácených stromů nevyžaduje zvláštní vybavení 3.1.3. Sběr semen opadlých na zem a) ručně b) pomocí pneumatických vysavačů Kalábův vysavač, vysavače komun. odpadu c) pomocí plachet nebo sítí Výhody: možnost využít i středních a slabých úrod lze zachytit všechna semena semena se nedostanou do přímého kontaktu s půdou lze zajistit přesnou evidenci původu Nevýhody: obtíže s rozmisťováním sítí na svazích nebo v porostech s přirozeným zmlazením nutnost čistění bezprostředně po sběru 3. 2 Bezpečnost a ochrana zdraví sběr ze stojících stromů pouze muži 18-60 let kvalifikační průkaz (kurs) zdravotní vysvědčení min. tříčlenná skupina znalost traumatologického plánu přezkoušené trhačské soupravy zásady: stálé jištění lanem nepřeskakovat z vrcholu na vrchol nesbírat za mlhy, větru a sněžení, při větru sestoupit mráz max. - 8 o C sběr z nízkých stromů pomocí žebříků - pouze dospělí - přesah žebříku min. 70 cm

- zajistit proti sklouznutí sběr z keřů a pokácených stromů - brigádníci, ženy i mládež - sběr min. 100 m od těžební skupiny - u trnitých keřů ochranné pomůcky - pokud byl porost chemicky ošetřován, sběr po uplynutí ochranné lhůty 3.3 Pravidla sběru semen a plodů nesbírat za deštivého a trvale vlhkého počasí (nebezpečí zapaření) za vlhka lze sbírat: a) plody s vyšším obsahem vody (BK, DB) b) přezrálé lusky, které za sucha pukají (čilimník, janovec, akát ) c) plody povrchově vlhké, které lze snadno přesušit 3. 4. Předpisy vztahující se ke sběru licence MZe (dle 30, odst.1, zákona 289/95 Sb.) povinnost vést evidenci povolení ke sběru (vydává LS LČR nebo vlastník) list o původu musí být vystaven pro každý oddíl průvodní štítek v každém balení oddílu 4. MANIPULACE SE SEMENY A PLODY PO SBĚRU 4.1 Přechodné skladování semenné suroviny a) listnáče s velkými semeny -DB, OŘ - plody rozložit na plochu na výšku dlaně - plody smí jen povrchově oschnout b) listnáče s přeléhavými semeny HB, JS, LP - po sběru za zelena nesmí proschnout, ale nesmí se ani zapařit - okamžitý výsev - v plné zralosti zajistit postupné prosychání c) dužnaté plody JŘ, TŘ, JB, HR, keře - max. rychle k odpeckování a zpracování d) šišky jehličnanů (DG, JD) a plody BK - ve větratelných prostorách, vrstva na výšku dlaně, zpočátku denně přehazovat e) šišky jehličnanů (SM, BO, MD) - v pytlích řídce tkaných, plných do 2/3

pytle v nízké vrstvě, zajistit větrání - volně ložené - v nízkých vrstvách, pravidelně přehazovat dle obsahu vody (viz hektolitrová sypná hmotnost) 4.2 Přeprava semen a plodů - po železnici, nákladními auty, poštou, chladírenskými vozy - po sběru vysoký obsah vody, nebezpečí znehodnocení zapařením nebo mrazem - zapaření lze zabránit: přepravou proschlých semen zkrácením doby přepravy vhodným typem obalu (ne PE pytle!) přehazováním a větráním v průběhu přepravy Zásady: a) šišky SM, MD, BO, BOČ, šištice OL - pytle plné do 2/3 - volně ložené - vrstva 1 m, OL 0,80 m b) semena s vyšším obsahem vody DB, BK, OŘ) - pytle plné do 2/3, v nízkých vrstvách - volně ložené - vrstva 40-60 cm c) stratifikovaná semena - koše, bedny s vlhkými pilinami b, c - nepřepravovat v mrazu nebo zajistit izolaci!!

PŘIROZENÁ DÉLKA ŽIVOTA SEMEN, JEJICH STÁRNUTÍ A SKLADOVÁNÍ 1. PŘIROZENÁ DÉLKA ŽIVOTA SEMEN = doba, po kterou si morfologicky zralé semeno za normálních podmínek udržuje životnost (klíčivost) - přiroz. délku života ovlivňují: a) dědičně podmíněné vlastnosti rozdíly ve stavbě osemení, charakteru zásobních látek u jednotlivých druhů v rámci druhu individuální genetické dispozice b) stupeň zralosti - plně vyzrálé semeno si udržuje životnost déle c) vnější podmínky - vlhkost prostředí - teplota prostředí - přístup vzduchu - světlo - mikroflora vlhkost prostředí dle vlhkosti v době zralosti 1. semena s nižším obsahem vody (20-30%) SM, BO, MD, HB, LP,BŘ 2. semena s vyšším obsahem vody (cca 50 %) DB, OŘ, kaštanovník, obsah vody není stálý, semena vytvářejí tzv. rovnovážnou vlhkost (RV) s vlhkostí prostředí - dle aktuálního obsahu vody v semeni: spodní kritický obsah vody - s. je životné, při poklesu obsahu vody = smrt horní kritický obsah vody nedormantní s. za vhodných podmínek klíčí hodnoty kritických mezí jsou druhově specifické Fyziologický stav semen dle obsahu vody anabioza semeno je na spodním kritickém obsahu vody je ve stavu metabolického klidu životnost je zachována abioza 17

obsah vody jako při dozrání prodýchávají se zásoby životnost se udržuje kratší dobu bioza horní kritický obsah vody intenzivní metabolismus nedormantní semeno klíčí teplota ovlivňuje rychlost metabol. procesů a prodýchávání zásob vysoké teploty = smrt semene přístup vzduchu nemá stejný vliv na semena všech druhů pro některé druhy je podmínkou udržení životnosti - u některých druhů působí nepříznivě světlo má omezený vliv mikroflora - degradace zásobních látek semene - vylučování toxických produktů 2. STÁRNUTÍ SEMEN - komplex morfologických, fyziologických a biochemických změn, které vedou přes postupné snižování kvality semen až k jejich smrti Obecné projevy stárnutí semen - změna barvy - zvýšená citlivost k ozáření nížená tolerance semen k nepříznivým podmínkám skladování a klíčení zpomalené klíčení snižování až ztráta klíčivosti horší růst a větší výskyt abnormálních semenáčků 18

3. SKLADOVÁNÍ SEMEN Podstata: volbou vhodných podmínek zpomalit stárnutí a prodloužit přirozenou délku života semene navodit stav anabiózy, kdy má semeno nejnižší možný obsah vody, při kterém si ještě zachovává životnost (tzv. spodní kritický obsah vody) spodní kritický obsah vody je druhově specifický ke snížení metabolické aktivity přispívá i nízká teplota Rozdělení semen z hlediska skladování a) semena ortodoxní v průběhu zrání prosychají snáší snížení obsahu vody na 5-10 % udržují životnost v suchém stavu lze je skladovat za minusových teplot b) semena rekalcitrantní v průběhu zrání nesnižují obsah vody (semena homoiohydrická) nesnáší snížení obsahu vody vysoký spodní kritický obsah vody (30-50 %) nesnáší mrazové teploty při skladování vyžadují přístup vzduchu při skladování 4. PRAKTICKÉ POSTUPY SKLADOVÁNÍ SEMEN Typy skladování semen v praxi - skladování krátkodobé (skladování do nejbližšího biologicky vhodného období výsevu, tzv. skladování přes jednu zimu) - skladování dlouhodobé (řádově roky) 4.1 Skladování ortodoxních semen a) ortodoxní jehličnany (SM, BO, MD, DG, TS...) krátkodobé skladování - neliší se od dlouhodobého dlouhodobé skladování - obsah vody 5 7 % - vysoušet při max. 18 20 o C 19

- teplota skladování 0 3 o C - uzavřené obaly Jedle bělokorá krátkodobé skladování - obsah vody 15-18 % - teplota + 3 o C dlouhodobé skladování - obsah vody 9-12 % - teplota - 5 až - 10 o C - uzavřené nádoby - při vyskladnění osivo aklimatizovat 24 hod. při + 3 o C b) ortodoxní listnáče BK, BŘ, OL, OS, HB, LP, JS, JŘ, JL, JV. (mimo JVK) krátkodobé skladování BŘ, OL - přirozeně proschlé nažky - zavěšené kalikové sáčky (nepěchovat) - suché, chladné, větrané prostory HB, JS, LP - většinou se ukládají do stratifikace JL, TP, VR - krátkodobě se neskladují, hned výsev dlouhodobé skladování - semena vysoušet šetrně při 18-20 o C - při provoz. skladování teploty 0-3 o C (ekonomika) - vždy v uzavřených obalech - skladovatelnost lze prodloužit uložením v teplotách - 3 až - 18 o C - obsah vody 6 10% Buk lesní Krátkodobé skladování a) jámy pod porostem b) větrané sklepy vrstva 25 cm obsah vody 18 -. 20 % RVV 80-90 % teplota 3-5 o C ochrana před mrazem 20

c) klimatizovaný sklad obsah vody 18-20 % teplota 0-5 o C otevřené nádoby (přepravky) Dlouhodobé skladování obsah vody 7-10 % teplota vysoušní 18-20 o C teplota skladování - 5 až - 10 o C uzavřené obaly pokles životnosti ovlivněn vstupní jakostí bukvic 4.2 Skladování rekalcitrantních semen DB, OŘ, klen, kaštanovník, jírovec předpoklady úspěšného skladování a) zabránění ztráty vody b) ochrana proti přehřátí i mrazu c) zajištění přístupu vzduchu d) omezení rozvoje plísní a hub Dub letní a dub zimní Krátkodobé skladování 1. ve volné přírodě - skládky pod porostem - jámy - krechty - stírky 2. v uzavřených prostorách větratelné sklepy a kůlny obsah vody 40-48 % přehazovat, mlžit teplota 0-5 o C Dlouhodobé skladování žaludy plavením roztřídit (použít žaludy, které klesnou po 1 hod. ) 21

namořit fungicidním přípravkem klimatizovaný sklad teplota 0 o až max. 2 o C obsah vody min. 40 % zajistit přístup vzduchu (větrací trubice v nádobě, přehazování...) skladovat lze: 1. bez media - problém s udržením vlhkosti mlžit 2. s mediem - písek, piliny, rašelina... pravidelná kontrola obsahu vody a teploty před vyskladněním nechat žaludy 1 měsíc při teplotě 3 o C skladovatelnost max. přes 2 zimy (ale velké ztráty životnosti!) 5. KRYOKONZERVACE - metoda dlouhodobého skladování biolog. materiálu za extrémně nízkých teplot (- 135 až - 196 o C - materiál je v hluboce zmrzlém stavu - metabolismus je redukován v důsledku: a) nedostatku tekuté vody b) snížení kinet. energie molekul c) snížení rychlosti difuzních pochodů - při kryokonzervaci je vystaven biolog. materiál: 1. snížení teploty 2. vysušení (desikaci) Kryoprotektiva - brání vytváření ledových krystalů v buňkách - snižují hranici mrznutí vody (umožňují přesun nitrobuněčné vody do mezibuň. prostor) - používají se osmoticky aktivní látky (cukry, polymery, polyvinylpyrolidon..) - nutná správná koncentrace (pozor na osmotickou dehydrataci buněk!) Úspěch kryokonzervace ovlivňuje: obsah vody v semeni (je druhově specifický) 2. rychlost mrznutí a tání různé režimy specif. pro druh: rychlé mrznutí 22

pomalé mrznutí rychlé tání pomalé tání 3. mechanické vlastnosti semen - schopnost rychle měnit objem - možnost mechanického poškození 4. chemické vlastnosti semen - přirozený obsah kryoprotektivních látek Zhodnocení kryokonzervace: perspektivní metoda vysoké finanční nároky nelze použít pro provozní skladování význam pro genové banky KLÍČENÍ SEMEN, KLÍČNÍ KLID (DORMANCE), PODSTATA A ZPŮSOBY JEHO PŘEKONÁVÁNÍ 1. Klíčení semen - proces obnovení růstu embrya v semeni odděleném od mateřské rostliny a vývoj embrya v nezávislý semenáček 1.1 Podmínky klíčení 1.1.1 vnější podmínky klíčení vlhkost teplota - teplotní křivka, rozpětí dle areálu - min. nad 0 o C, max. 45 o C, - optimum druhově specifické 20-30 o C kyslík - akceptor elektronů při respiraci - nedostatek O 2 inhibuje klíčení - limitující faktor v zaplavených půdách světlo - jen u málo druhů je nezbytnou podmínkou klíčení - může stimulovat klíčení 23

1.1. 2 vnitřní podmínky klíčení semeno je životné semeno přešlo z morfologické do fyziologické zralosti 2. KLÍČNÍ KLID (DORMANCE) je stav, ve kterém životná semena neklíčí ani v podmínkách pro klíčení vhodných pravidelná fáze v životním cyklu některých dřevin výsledek přizpůsobení k sezónním změnám podmínek prostředí (zabraňuje, aby semeno vyklíčilo v nevhodnou dobu) není taxonomickým znakem (např. P. sylvestris x P. cembra) 2.1 Význam klíčního klidu (dormance) význam pro přežití druhu (posunuje klíčení v času a prostoru) ovlivňuje geografickou distribuci druhu 2. 2 Podstata a příčiny klíčního klidu - základní příčiny dormance semenné obaly přítomnost inhibitorů růstu morfologický stav embrya (stupeň jeho diferenciace a růstu) 2.2.1 Dormance vyvolaná semennými obaly semeno morfologicky i anatomicky vyvinuté, osemení (oplodí) brání klíčení nepropustnost obalů je ovlivněna a) genetickými faktory b) průběhem počasí v době zrání c) stářím osiva mechanismy působení: nepropustnost pro vodu nepropustnost pro plyny mechanická zábrana pro radikulu inhibiční látky v osemení mechanismy působí samostatně nebo v kombinaci 24

Výskyt: Leguminosaceae (Robinia, Gleditsia, Sophora...) Ericaceae (Erica) Rhamnaceae (Rhamnus) Anacordiaceae (Rhus) 2.2.2 Dormance vyvolaná přítomností inhibitorů růstu inhibitory = heterogenní skupina látek (kys. abscisová /ABA/, amonium, etylén, terpeny, org. kyseliny..) jsou uloženy v různých strukturách semene (embryo, endosperm, testa, perikap) mechanismus působení: 1. inhibice metabolismu - embryo nemůže mobilizovat zásobní látky z endospermu nebo děloh 2. inhibice respirace brzdí růst: a) celého embrya b) části embrya (př. epikotyl u Viburnum) Výskyt: javory, buk, líska, bříza, dub červený, douglaska, jedle, tis inhibitory vyvolávají dormanci samostatně nebo v kombinaci s jinými příčinami 2.2.3 Dormance vyvolaná nevyspělostí embrya ke klíčení embrya diferencovaná ale nedorostlá embrya nediferencovaná a nedorostlá nejsou vyspělá ke klíčení musí dokončit vývoj a dorůst na celou délku embryonální komůrky 25

Výskyt: Fraxinus excelsior Pinus cembra Ginkgo biloba Taxus baccata 2. 3. Typy klíčního klidu 2. 3.1 klíční klid primární pravidelná, geneticky podmíněná fáze ve vývoji dle délky periody dormance: a) semena s krátkým klíčním klidem (týdny až 3 měsíce) VJ, DG, JD, BK, JV.. b) semena s dlouhým klíčním klidem (2-3 roky) HB, JS, TS... = semena přeléhavá 2.3.2 klíční klid sekundární reakce na nepříznivé podmínky klíčení (např. vysoká teplota, nedostatek vody po imbibici..) může se vyskytnout i u druhů, které normálně dormanci nemají 3. Překonávání dormance 3.1 Překonávání dormance v přírodě - střídavým působením vlhkosti, teploty, provzdušnění a činností mikroorganismů 3.2 překonávání dormance ve školce předosevní příprava - postup dle příčiny, která dormanci vyvolala 3.2.1 Překonání dormance vyvolané nepropustnými semennými obaly působení na osemení za sucha Skarifikace mechanické narušení osemení (skarifikační stroje, propalovací jehly, třepání se střepy skla ) výhody: semena jsou suchá (mechanizovaný výsev) postup bezpečný pro obsluhu nevýhody: osivo nesmí obsahovat dužnaté části dobu nutno předem stanovit 26

skarifikované osivo nelze dlouho skladovat (napadení mikrorganismy) působení na osemení za vlhka Macerace v H 2 SO 4 (kyselá skarifikace) narušení nepropustného osemení pomocí konc. H 2 SO 4 vybavení: výhody: 95 % H 2 SO 4 kyselinovzdorná nádoba síta na proplachování zásoba vody ochranné prostředky pro pracovníky + proškolení H 2 SO 4 lze opakovaně využít macerovaná semena lze až 1 měsíc skladovat nevýhody: potřeba kontrolovat teplotu dobu nutno stanovit pro každý oddíl nutné osušení před výsevem nebezpečí pro pracovníky Máčení v horké vodě změkčení osemení ponořením do vody 75-100 C teplé a postupným chladnutím výhody: nevyžaduje žádné zařízení metoda je snadná a levná nevýhody: obtížná standardizace metody nutné osušení semen před výsevem 3.2.2 Překonání dormance vyvolané přítomností inhibitorů a/nebo morfologickým stavem embrya Stratifikace vystavení hydratovaných semen specifickému teplotnímu režimu po určitou dobu a) Stratifikace s mediem semena se mísí s mediem (poměr 1:1 až 1:3) směs se ukládá do: stratifikačních nádob stratifikačních jam Požadavky na medium : 27

1. udržovat vlhkost 2. zajišťovat výměnu vzduchu 3. odvádět teplo 4. izolovat semena ( infekce) Příklady medií: vrchovištní rašelina písek perlit, vermikulit směsi (písek + rašelina, písek + perlit) b) stratifikace bez media semena je třeba předem namočit semena uložit do PE sáčku Předpoklady úspěšné stratifikace dostatečná vlhkost semeno musí být v hydratovaném stavu kropení, máčení ( 24 hod. při 10 C) dlouhodobě skladovaná semena předem aklimatizovat aerace perforovaná víka přehazování, otevírání nádob a přesýpání vhodná teplota (teplotní režim) závisí na příčině dormance typy stratifikace dle použité teploty studená (3-5 C) - ruší účinek inhibitorů teplostudená ( 2 fáze teplostudené stratifikace) teplá (20-30 C) - dorůstá embryo studená (3-5 C) - ruší se účinek inhibitorů - v průběhu stratifikace se zvyšuje i propustnost semenných obalů - specifické teplotní režimy pro jednotlivé dřeviny (fluktuace teplot v rámci teplé fáze TR, TS) dostatečně dlouhá doba hloubka dormance různá dle druhu, původu, roku sklizně.. v oddílu nemají semena stejnou hloubku dormance (některá klíčí, jiná ještě ne) - 28

- stratifikace za kontrolovaného obsahu vody - 28-32 % (stačí k překonání dormance, ale ne pro klíčení) pravidelná kontrola semen Termín stratifikace a) před síjí sušení - sladování - stratifikace s/bez madia - výsev b) před uskladněním stratifikace bez média - sušení - skladování - zvlhčení - výsev c) během skladování sušení - skladování - stratifikace bez m.- sušení - skladování - zvlhčení - výsev 29

Rámcové doby stratifikace semen lesních dřevin Listnáče Dřevina stratifikace teplá studená teplota ( o C) doba (týdny) teplota ( o C) doba (týdny) buk lesní 3 5 6-12 javor klen 3 5 14 javor mléč 3 5 12-18 javor babyka 3 5 12-24 jeřáb ptačí 3 5 16-26 třešeň ptačí 3 5 52 habr obecný 20 4 3 5 14-16 lípa malolistá 20 16-18 3 5 14-18 lípa velkolistá 15-20 16-18 3 5 20-24 jasan ztepilý 15-20 6-16 3 5 16 Jehličnany boprovice limba 3-5 24-36 borovice vejmutovka 3-5 3-4 douglaska tisolistá 3-5 4 jedle bělokorá 3-5 3-4 jedle obrovská 3-5 3-4 jedlovec kanadský 3-5 4 jalovec obecný 20-30 8-13 3-5 13 tis červený 15-20 24 3-5 12 30

31