MASARYKOVA UNIVERZITA

MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA Katedra ošetřovatelství Monika Navrátilová Preventivní prohlídky u praktického lékaře pro dospělé Bakalářská práce Vedoucí práce: doc. PhDr. Miroslava Kyasová, Ph.D. Brno 2010

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a použila jsem jen uvedené informační zdroje. Brno 8. června 2010 Monika Navrátilová

Děkuji doc. PhDr. Miroslavě Kyasové, Ph.D. za odborné vedení, cenné rady, připomínky a trpělivost, která mi byla při zpracování mé bakalářské práce poskytnuta. Děkuji celé své rodině za pomoc a podporu kterou mně během mého studia poskytovali. Děkuji všem respondentům, kteří věnovali svůj čas k vyplnění dotazníku, který mně pomohl k realizaci průzkumného šetření.

OBSAH ÚVOD...7 1 ZDRAVÍ JAKO NEDÍLNÁ SOUČÁST KVALITNÍHO ŽIVOTA..9 1.1 Zdraví pro všechny v 21. století 10 1.2 Hodnoty vypovídající o zdravotním stavu populace 10 1.2.1 Faktory ovlivňující zdravotní stav 11 1.2.1.1 Determinanty zdraví. 11 1.2.2 Studie vlivu životních podmínek na zdraví... 12 1.2.2.1 Žebříček faktorů dle významu, které se podílejí na úmrtí... 12 1.2.3 Změna životního stylu... 13 2 PREVENCE VE ZDRAVOTNICTVÍ 14 2.1 Prevence - důležitá součást medicíny.14 2.2 Rozdělení prevence.15 2.2.1 Druhy prevence podle objektu...15 2.2.2 Druhy prevence podle subjektu..15 2.2.3 Druhy prevence podle časového vstupu preventivního zákroku 16 2.2.4 Preventivní opatření podle S. Bartlové...16 2.2.4.1 Skupinová a individuálně orientovaná prevence...16 2.3 Prevence v primární péči 17 2.3.1 Rozdělení preventivních prohlídek.....17 2.3.1.1 Preventivní prohlídka u praktického lékaře pro dospělé 18 2.3.1.2 Preventivní stomatologická prohlídka 19 2.3.1.3 Preventivní gynekologická prohlídka...19

2.4 Dispenzarní péče...20 2.5 Screeningové programy..20 2.5.1 Mamografický screening... 21 2.5.2 Kolorektální screening 22 2.5.3 Cervikální screening...23 2.6 Očkování jako součást prevence...24 2.6.1 Očkovací látka Tetavax...25 2.6.2 Úhrada očkování a očkovacích látek..25 2.6.2.1 Hrazení očkovacích látek z prostředků zdravotního pojištění...25 2.6.2.2 Hrazení očkovacích látek státem prostřednictvím KHS..26 2.6.2.3 Hrazení očkovacích látek fyzickou nebo právnickou osobou...26 2.7 Edukace klienta v ordinaci praktického lékaře...27 2.8 Prevence sekundární...27 2.8.1 Onkologická prevence 28 2.8.1.1 Projekt 35 29 2.8.1.2. Varovné signály v onkologii......29 2.8.1.3 Informovanost pacienta s onkologickým onemocněním 29 2.9 Prevence terciární...30 2.10 Závodně preventivní péče...30 2.10.1 Rozdělení závodně preventivních prohlídek...31 2.10.2 Příklady nejčastějších nemocí spojených s prací...31 2.11 Preventivní programy zdravotních pojišťoven...32 2.12 Elektronická zdravotní knížka 32 2.13 Výsledek zdravotnických účtů 33

3 CÍLE A OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY...34 4 METODIKA PRÁCE...35 5 ANALÝZA PRŮZKUMU 36 6 DISKUSE...52 NÁVRHY NA ŘEŠENÍ PROBLÉMU..60 ZÁVĚR..61 ANOTACE 64 LITERATURA A PRAMENY..66 SEZNAM ZKRATEK...72 SEZNAM OBRÁZKŮ...73 SEZNAM TABULEK..74 SEZNAM PŘÍLOH... 75 PŘÍLOHY..76

Úvod Zdraví je stav duševní i tělesné pohody, o který bychom měli pečovat. Na zdravotním stavu jedince se podílí celá řada faktorů jako je životní styl, způsob stravování, stres, pohybová aktivita, kouření a mnoho dalších. Ovlivňuje nás prostředí, ve kterém žijeme, genetická výbava a v neposlední řadě poskytovaná zdravotní péče. K podpoře zdraví slouží prevence. Prevence je v ordinacích lékařů prováděná formou preventivních prohlídek. Díky nim můžeme zdravotní komplikace vhodným přístupem klienta i lékaře mnohdy oddálit a zmírnit tak následky budoucích zdravotních problémů. Podstata zvyšování počtu preventivních prohlídek je v přístupu a informovanosti pacientů. Důležitou úlohu také hraje vlídný přístup zdravotního personálu, komunikace mezi zdravotníkem a klientem, edukace pacienta ohledně zdravotních rizik, stanovení cílů zlepšujících zdravotní stav a v neposlední řadě příjemné prostředí ordinace a vzájemná spolupráce lékaře a sestry, která by měla být zárukou kvalitní a profesionální péče o klienta. Z těchto faktorů vyplývá, že pacient by měl získat pocit, že prevence má smysl. Je však stále mnoho klientů, kteří se prohlídky nezúčastní, jelikož nevidí smysl v návštěvě lékaře, pokud nemají zdravotní problémy. Neuvědomují si důležitost tohoto preventivního vyšetření, protože pokud se zdravotní problémy později dostaví, pak s horší prognózou. Cílem mé bakalářské práce je zjistit všeobecnou informovanost klientů o preventivních prohlídkách ve městě Zruč nad Sázavou formou dotazníku, dále podání informací týkajících se preventivních prohlídek občanům v tomto městě zveřejněním článku ve Zručských novinách. Mým úkolem je zjistit počet provedených preventivních prohlídek v ordinaci, kde pracuji, a počet prohlídek ve všech ordinacích praktických lékařů ve městě Zruč nad Sázavou, který jsem zjišťovala osobním rozhovorem s lékaři. Zajímá mě, co by klienty motivovalo k prohlídce a zda by ji absolvovali, pokud by jim byli poskytnuty veškeré informace o vyšetření. 7

Statistiky ukazují, že v České republice (dále jen ČR) absolvuje preventivní prohlídku 20 30 % klientů 1, což je zatím ještě stále malý počet. Práce je rozdělena do šesti kapitol. První kapitola se zabývá zdravím jako nedílné součásti kvalitního života. Jsou zde uvedeny nejčastější charakteristiky zdraví člověka v 21. století, vypovídající o hodnotách zdravotního stavu populace. Dále zde zmiňuji faktory ovlivňující zdravotní stav, důležité determinanty zdraví a studii o vlivu životních podmínek na zdraví. Jako příklad zde uvádím i některé faktory, které se nejvíce podílejí na úmrtí a s tím související i změna životního stylu, která se zde jeví jako nutná. Druhá kapitola je zaměřena na prevenci ve zdravotnictví, její rozdělení, druhy preventivních prohlídek a jejich podrobný obsah, seznam péče a screeningových programů, význam očkování jako součásti prevence, preventivní programy zdravotních pojišťoven, podstatu elektronické zdravotní knížky a její možné využití v péči o pacienta. Na závěr jsou uvedeny výsledky finančních nákladů na zdravotní péči. Ve třetí kapitole jsou uvedeny cíle a očekávané výsledky. Ve čtvrté kapitole se věnuji metodice. V páté kapitole analyzuji dotazník coby prostředek metody průzkumu a jeho vyhodnocení. Šestá kapitola se věnuje diskusi na téma preventivních prohlídek, kde je zhodnoceno potvrzení či nepotvrzení očekávaných výsledků vztahujících se k této problematice, srovnání s jinými autory a návrhy na řešení problémů. Závěrem se vyjadřuji ke splnění daných cílů a zároveň uvádím několik doporučení vhodné pro zlepšení a zkvalitnění zdravotní prevence. Úkolem do budoucna je právě zvýšit počet klientů, kteří se budou o své zdraví starat a zvýšit počet absolvovaných preventivních prohlídek. Preventivní opatření jsou nezbytná k zachování zdraví a předcházení nemocem, které lze oddálit zodpovědným přístupem. Je nutné, aby se o prevenci hodně mluvilo, psalo a bylo to stále aktuální téma. Je třeba si uvědomit, že každý z nás má svůj život plně ve svých rukou a jen na každém z nás záleží, jak bude se svým zdravím nakládat. 1 Srov. FAIT T., VRÁBNÍK M., ČEŠKA R. a kol., Preventivní medicína, s. 14. 8

1 Zdraví jako nedílná součást kvalitního života,,touha po zdraví a životě provází člověka od prvního úsvitu, kdy začal chápat, co je zdraví a co je život. 2 V medicíně je záblesk úsvitu ztělesněn v neúnavném výzkumu, který si razí cestu vpřed. 3 Zlepšit zdraví lidí je úkol tak závažný, že vyvolává stále otázku, co to vlastně zdraví je. 4 Definice zdraví podle Světové zdravotnické organizace (dále jen SZO):,,Zdraví je stav úplné fyzické, duševní a sociální pohody-bytí, a nikoli pouze jako nepřítomnost nemoci nebo slabosti. 5,,Zdraví může být definováno negativně jako absence nemoci, funkcionálně jako schopnost vyrovnat se s denními aktivitami, nebo pozitivně jako způsobilost a podoba balansu (vyrovnanosti). 6,,Jde o složitý vzájemný vztah interakce mezi organismem a prostředím, ve kterém se uplatňují vazby a multifaktoriální charakter prvků přírodního a sociálního prostředí. 7 Zákon o zdraví lidu č. 20 z roku 1966 definuje zdraví:,,zdraví je stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, nejen nepřítomnost choroby, je výsledkem vztahů mezi lidským organismem a sociálně-ekonomickými, fyzikálními, chemickými a biologickými faktory životního prostředí, pracovního prostředí a způsobu života." 8 2 MILTNER V., Lékařství Staré Indie, s. 9. 3 Srov. Tamtéž. 4 Srov. HOLČÍK J., ZACEK A., KOUPILOVÁ I., Sociální lékařství, s. 32. 5 http://translate.google.cz/translate?hl=cs&langpair=en%7ccs&u=http://www.who.int/about/definition/en/print.htm l/, cit.3.6.2010. 6 http://cs.wikipedia.org/wiki/zdrav%c3%ad, cit. 27.4.2010. 7 DURDISOVÁ J., Ekonomika zdraví, s. 11. 8 http://osetrovatelstvi.blog.cz/0810/zdravi-definice-modely, cit. 15.1.2010. 9

1.1 Zdraví pro všechny v 21. století,,na 51. světovém zdravotnickém shromáždění v květnu 1998 se členské státy Světové zdravotnické organizace usnesly na deklaraci, která formulovala základní politické principy péče o zdraví. 9 Přijetím deklarace bylo zdůraznění a podpoření programu SZO, který se nazývá Zdraví pro všechny ve 21. století. SZO ZDRAVÍ 21 je důležité k dosažení 21 cílů společného evropského programu k povznesení zdravotního stavu národů a regionu vlastními silami k péči o zdraví. Mezi hlavní cíle, které si SZO stanovila, patří ochrana a rozvoj zdraví lidí po celý jejich život, snížení úrazů a zmírnit utrpení, které způsobují. Prevence nemocí a podpora zdraví jsou výraznou součástí celého programu. 10 Pokud jsme zdraví, tak si ani neuvědomujeme jakou má zdraví velkou hodnotu. Začneme si to uvědomovat většinou až tehdy, když nás zasáhne nějaký zdravotní problém, nemoc (nemocobjektivně zjistitelná porucha zdraví, která má své příčiny, podmínky a typický průběh, který do určité míry lze ovlivnit) 11, úraz či jiné zdravotní postižení. Přesto mi sami z velké části zodpovídáme za náš zdravotní stav. 1.2 Hodnoty vypovídající o zdravotním stavu populace Hodnoty, které vypovídají o zdravotním stavu veřejnosti jsou: nemocnost obyvatelstva, úrazovost, úmrtnost, porodnost, střední délka života, kvantum a délka hospitalizací ve zdravotnických ústavech, součástí je i počet a délka pracovní neschopnosti, atd. Prevence se může zabývat a orientovat podle současného stavu, který nám určuje přehled nejčastějších a nejvážnějších onemocnění. Existuje několik rizikových faktorů, které ovlivňují zdravotní stav jedinců i celé populace přímo či nepřímo. 9 http://www.mzcr.cz/verejne/pages/19-zdravi-pro-vsechny-v-21-stoleti.html, cit. 10. 12.2009. 10 Srov. Tamtéž. cit. 10.12.2009. 11 Srov. HOLČÍK J., ZACEK A., KOUPILOVÁ I., Sociální lékařství, s. 34. 10

1.2.1 Faktory ovlivňující zdravotní stav Nejvíce se na zdravotním stavu jedince podílí jeho životní styl 50-80 %, odráží se v něm způsob stravování, pohyb, stres, kouření, požívání alkoholu atd. Prostředí, ve kterém jedinec žije, jej ovlivňuje z 20 25 %, tím je myšleno například kvalita ovzduší, pitné vody, potravin, ale i všechny fyzikální vlivy jako nejrůznější druhy záření, hluk 12 apod. Dále jeho genetická výbava z 15 %. Nejmenší vliv se přikládá úrovni zdravotnického systému, a to pouhých 10 15 %. Rektořík J. a kol. 13 ještě doplňuje faktory, které ovlivňují zdraví jedince, o výši příjmu a velikost majetku a o vzdělání. Lidé s vyšším vzděláním pravděpodobně dříve odhalí příznaky nemoci a více se zabývají ochranou svého zdraví ve formě preventivních aktivit a jsou ochotni více investovat do svého zdraví než lidé s nižšími příjmy. 1.2.1.1 Determinanty zdraví Mezi faktory, které ještě ovlivňují zdravotní stav je důležité se zmínit o determinantech zdraví. Determinanty jsou okolnosti a podmínky, které působí na jednotlivce či skupinu obyvatel a mohou se vzájemně ovlivnit.,,nepřímé determinanty nepůsobí přímo na organismus, přesto však mají vliv na zdravotní stav, zejména celé populace, patří sem kulturní tradice a hierarchie hodnot, politicko-ekonomický systém, demografická situace, sociální stratifikace, role jednotlivce a sociální prostředí. Mezi přímé determinanty zdraví, tedy takové determinanty, které působí přímo na lidský organismus patří, životní prostředí, genetický základ, zdravotnictví a životní styl. 14 Součástí životního stylu je výživa (výživové chování), pohybová aktivita, kouření (aktivní i pasivní), konzumace alkoholu (alkoholismus), stres, psychosociální faktory, sexuální chování, konzumace drog (drogové závislosti), hygienické návyky (vztah k infekčním chorobám), práce a pracovní podmínky, relaxace a odpočinek. 15 Na náš organismus působí velké množství faktorů. Při posuzování zdravotního stavu klienta, 12 http://www.cba.muni.cz/prevencenemoci/modules.php?name=content&pa=showpage&pid=16, cit. 18.12.2009. 13 Srov. REKTORIK J. a kol.: Ekonomika a řízení odvětví veřejného sektoru, s. 182. 14 ŠTASTNÝ J., Zdravotnictví a determinanty zdraví, http://www.recepis.cz/ke_stazeni/determinanty.recepis.pdf, cit. 28.12.2009. 15 http://www.ped.muni.cz/whealthedu/web/texty/zdravi.htm, cit. 6.12.2009. 11

je nutné mít vždy v paměti možnost působení těchto faktorů, které jedince mohou ovlivňovat. 1.2.2 Studie vlivu životních podmínek na zdraví,,terapeutické lékařství pracuje ve dvou základních krocích. 16 Prvním je vyšetření a zhodnocení zdravotního stavu klienta pod názvem diagnóza. Druhým je soustava opatření, která přispívá k řešení zdravotního problému klienta, nazvaná terapie. To samé platí i pro populační skupinu (obyvatele jednoho města, všechno obyvatelstvo státu, ženy zaměstnané v určitém výrobním odvětví, apod.). Zjišťuje se zdravotní stav, odhalením zdravotních problémů. Navrhují se a realizují nápravné kroky a s odstupem času se ověřuje efekt pomocí nového zdravotního šetření. V těchto souvislostech je zdraví studováno jako hromadný jev a jeho cílem je zjištění souhrnných charakteristik zdravotního stavu dané populace a zhodnocení její závislosti. K hodnocení studie poskytuje informace epidemiologická studie. 17 Z epidemiologických studií se zjistilo, že zdraví nejvíce ovlivňuje nevhodný způsob života (50 80 %), kuřáctví, energeticky nepřiměřená a nesprávně složená výživa, nízká pohybová aktivita, nadměrná psychická zátěž, stres, nadměrné požívání alkoholu, drogové závislosti a nevhodné sexuální chování, životní a pracovní prostředí (10-20 %), nesprávně či nevhodně zaměřená lékařská péče (10 %). 18 1.2.2.1,,Žebříček faktorů dle významu, které se podílejí na úmrtí (podle SZO): - kouření - nadměrná konzumace alkoholu - nadváha - pracovní rizika - nedostatek zeleniny a ovoce ve výživě - chudoba 16 KOTULÁN J. a kol., Preventivní lékařství, s. 5. 17 Srov. Tamtéž. 18 http://www.ped.muni.cz/whealthedu/web/texty/zdravi.htm, cit. 6.12.2009. 12

- nezaměstnanost - závislost na drogách - dopravní úrazy - nedostatek pohybu - přemíra živočišných tuků ve výživě - exhalace v ovzduší 19 Pokud se podíváme na tento žebříček hodnot, je až zarážející, kolik negativních faktorů nám ohrožuje život. Budeme-li k sobě ohleduplní, tak si každý z nás musí uvědomit, jak je prevence opravdu důležitá, chceme-li si zachovat déle své zdraví. 1.2.3 Změna životního stylu Pokud si chceme zachovat déle své zdraví, je důležité změnit svůj dosavadní životní styl. Důležitým faktorem změny životního stylu je uvědomění si svých výživových zvyklostí, výživovou hodnotu, pohybovou aktivitu, pracovní zátěž a uvědomění si stresové zátěže. 20,,Nemoci a zdravotní potíže jsou vždy projevem určité nerovnováhy. 21 Jedním ze závažných problémů, které způsobují tuto nerovnováhu, je potrava, která tělu prospívá či neprospívá. 22,,Celá řada studií dokládá skutečnost, že mezi výživou a naším zdravím existuje úzká souvislost, některé studie hovoří dokonce o 60-70% vlivu způsobu výživy na kvalitu našeho zdravotního stavu. 23 Záleží jen na každém z nás, jak budeme o své zdraví pečovat. Velkou významnou roli hraje rodina, která by měla jít příkladem a vést tak své potomky, jak správně pečovat o své zdraví. Není nic cennějšího než být zdravý a spokojený. 19 http://www.ped.muni.cz/whealthedu/web/texty/zdravi.htm, cit. 6.12.2009. 20 Srov. KOTULÁN J. a kol., Preventivní lékařství, s. 70. 21 OBERBEIL K., LENTZOVÁ CH., Ovoce a zelenina jako lék, s. 150. 22 Srov. OBERBEIL K., LENTZOVÁ CH., Ovoce a zelenina jako lék, s. 150. 23 ROGERT J. D. P., Vychutnej život!, s. 9. 13

2 PREVENCE VE ZDRAVOTNICTVÍ Prevence je soustava opatření, která vede k upevnění zdraví, k zabránění vzniku nemoci, jejímu rozvoji, šíření, komplikacím a k prodloužení pracovní schopnosti a délky aktivního života 24 se nazývá prevence. Obsahuje celou řadu návodů a rad jak pomoci a předcházet řadě zdravotních komplikací. Každý o ní víme, avšak jen malá část populace se jí zabývá a je si vědoma, jak je důležitá pro zachování zdraví. Preventivní medicína je rozvíjející se obor, kterým se zabývali lékaři (a nejen oni) již před mnoha tisíci let. O tom svědčí citát ze staré Číny:,,Dobrý lékař nemocem předchází, průměrný je léčí a špatný se zabývá už jen komplikacemi. 25 2.1 Prevence důležitá součást medicíny Prevence je každá návštěva lékaře, konzultace, kterou lékař hodnotí individuálně klienta dle prezentovaného problému a zároveň edukuje k možnému hrozícímu zdravotnímu problému. Rozvíjí se řada programů prevence a hodnotí se rizika v kardiovaskulární oblasti. V současné medicíně rostou možnosti například léčby nádorových onemocnění, profylaktické a léčebné zásahy v časných stádiích nemoci, kde roste odpovědnost lékařů prvního kontaktu za časné rozpoznání nádorů a jejich úloha v sekundární péči. 26,,Rozšiřuje se také portfolio infekčních onemocnění, proti kterým lze preventivně očkovat. 27 Prevence je nedílnou součástí zdravotní politiky. Svým významem ji můžeme zařadit na stejnou úroveň jako léčbu. Léčebně preventivní péče se nezabývá 24 VURM V., Vybrané kapitoly z veřejného a sociálního zdravotnictví, s. 27. 25 FAIT T., VRÁBLÍK M., ČESKA R. a kol., Preventivní medicína, s. 13, 21. 26 Srov. Tamtéž, s. 12. 27 Srov. Tamtéž. 14

nemocemi, úrazy, ale také chováním klienta, otázkou narození, smrti a kvalitou života. 28 Prevence se dělí na několik kategorii. 2.2 ROZDĚLENÍ PREVENCE 29 Existuje několik kritérií a hledisek, podle kterých se dá prevence dělit, podle toho, kdy dochází k preventivnímu opatření, podle toho, kdo je subjektem a kdo je objektem preventivního opatření. 2.2.1 Druhy prevence podle objektu a) Prevence hromadná, zaměřená na celou populaci b) Prevence selektivní, která je zaměřená na konkrétní rizikové skupiny obyvatel c) Prevence indikativní, týkající se osob, které jsou zařazeny do rizikové skupiny až po odborném vyšetření (např. osoby s diabetem). 2.2.2 Druhy prevence podle subjektu a) Prevence společenská, kterou vykonávají státní orgány, instituce, společenské organizace, zájmové skupiny, apod. b) Prevence osobní, kterou vykonávají jednotlivci v rámci dodržování zdravého životního stylu (např. životospráva, odvykání kouření, pravidelný pohyb, atd.), rozvoje zdravotního uvědomění, apod. c) Prevence zdravotnická, vykonávaná zdravotnickými a odbornými zařízeními, provádí očkování, zdravotní výchovu obyvatelstva, preventivní vyhledávací akce, atd. 28 Srov. HOLČÍK J., ŽÁČEK A., KOUPILOVÁ I., Sociální lékařství, s. 75. 29 HOLČÍK J. a kol., Systém péče o zdraví a zdravotnictví, východiska, základní pojmy a perspektivy, s. 48 49. 15

2.2.3 Druhy prevence podle časového vstupu preventivního zákroku a) Primární prevence (viz podkap. 2.3, s.17) b) Sekundární prevence (viz podkap. 2.8, s. 27) c) Terciární prevence (viz podkap. 2.9, s. 30) K těmto druhům prevence bychom mohli ještě zařadit prevenci primordiální, což je snaha předejít tomu, aby byly osoby exponovány faktorům prostředí, které by vedly ke zvýšení rizika onemocnění, nebo, aby si osvojily životní styl a chování vedoucí k zvýšenému riziku nemoci. 30 2.2.4 Preventivní opatření podle S. Bartlové Primárně preventivní opatření je účelné rozdělit na dvě základní skupiny. 1. Zákonná opatření, kterými jsou částečný zákaz kouření, zákaz prodeje alkoholických nápojů v závodech, ochrana bezpečnosti práce v podnicích. 2. Organizační opatření, která pomáhají svým zaměstnancům. Mezi tyto opatření patří zavedení podnikových sportovních klubů, pomoc při zdolávání stresových situací, preventivní akce občanských iniciativ a spolků, atd. 31 2.2.4.1 Skupinová a individuálně orientovaná prevence Skupinovou a individuálně orientovanou prevencí je myšlena zdravotní výchova, kterou vykonávají rodiče, mateřské školy a školy. Další prevencí je zdravotní osvěta, patří sem jednotlivé obory medicíny a vzdělávání dospělých. Poslední orientovanou prevencí je zdravotní poradenství, což je činnost profesionálních skupin zdravotníků. 32 Z uvedeného rozdělení je zřejmé, že preventivní opatření jsou součástí všeobecné politiky společnosti, jejich dílčích úseků, kterými jsou oblast finanční, hospodářská, rodinná, vzdělávací a zdravotní politika. Jsou také zahrnuty do rozsahu činností 30 Srov. FAIT T., VRÁBLÍK T., ČEŠKA R. a kol., Preventivní medicína, s. 505. 31 Srov. BARTLOVÁ S., Vybrané kapitoly ze sociologie medicíny, s. 39. 32 Srov. Tamtéž. 16

organizací na lokální úrovni, představovaných především podniky, výchovně vzdělávacími zařízeními apod. 33 2.3 Prevence v primární péči,,primární prevence zahrnuje: a) systematickou preventivní činnost, prováděnou komplexními prohlídkami b) dispenzarizace pacientů s vybranými chorobami c) intervence na podporu zdraví a proti zjištěným rizikovým faktorům d) očkování proti přenosným chorobám. 34 Systematická preventivní činnost je realizovaná komplexními preventivními prohlídkami. Za preventivní prohlídku u praktického lékaře pro dospělého hradí pojišťovna lékaři 417 Kč. 35 Od 1.února 2010 začala platit nová vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR č. 3/ 2010 Sb., stanovující obsah a rozmezí preventivních prohlídek u praktického lékaře pro dospělé, zubního lékaře a gynekologa. 36 2.3.1 Rozdělení preventivních prohlídek Preventivní prohlídka (dále jen PP) u všeobecného praktického lékaře pro dospělé hrazená zdravotní pojišťovnou se provádí od doby dovršení věku 18 let, vždy jednou za dva roky, nejdříve však 23 měsíců po provedení poslední preventivní prohlídky. 37 Závodně preventivní péče zabezpečuje ve spolupráci se zaměstnavatelem prevenci včetně ochrany zdraví zaměstnanců před nemocemi z povolání, prevenci úrazů a jiné poškození zdraví vzniklé z práce. 38 33 Srov. BARTLOVÁ S., Vybrané kapitoly ze sociologie medicíny, s. 39. 34 FAIT T., VRÁBLÍK T., ČEŠKA R. a kol., Preventivní medicína, s. 13. 35 Srov. Svět pojištěnce,,,i Vaše léčba může stát miliony, podzim 2009, s. 5. 36 Srov. Zdravotnické noviny, Infoservis,,,Obsah preventivních prohlídek rozšířen, 2010, č. 3, s. 1. 37 Srov. Tamtéž. 38 FAIT T., VRÁBLÍK T., ČEŠKA R. a kol., Preventivní medicína, s. 25. 17

Preventivní prohlídky na vlastní žádost si klient hradí sám. Patří sem prodloužení řidičského průkazu, zbrojní pas, potvrzení pro studium. Mezi PP patří také preventivní stomatologická prohlídka a gynekologická preventivní prohlídka u žen. 2.3.1.1 Preventivní prohlídka u praktického lékaře pro dospělé Součástí PP je doplnění anamnézy se zaměřením na změny, rizikové faktory a profesní rizika, v rodinné anamnéze se klade velký důraz na výskyt kardiovaskulárních onemocnění, výskyt hypertenze, diabetes mellitus, poruchy metabolizmu tuků a nádorových onemocnění. Kontroluje se očkování proti tetanu. Provádí se kompletní fyzikální vyšetření interního charakteru, včetně orientačního vyšetření zraku a sluchu, změření krevního tlaku a změření hmotnosti. Povinnou součástí preventivní prohlídky je onkologická prevence, včetně vyšetření kůže, vyšetření per rektum a vyšetření varlat a prsou spolu s poučením o nutnosti a způsobu samovyšetřování. Vyšetření EKG se provádí u osob od 40 let věku ve čtyřletých intervalech, při zjištění hypertenze, pro kterou není pacient dispenzarizován, pokaždé. Součástí PP je také laboratorní vyšetření, jehož obsahem je orientační chemické vyšetření moče, vyšetření krve a test na okultní krvácení (dále jen OK). Z krve se zjišťují hodnoty celkového plasmatického cholesterolu a plasmatických lipoproteinů včetně triacylglycerolů v rámci PP u praktického lékaře poprvé v 18 letech a dále ve 30, 40, 50 a 60 letech věku. Vyšetření glykémie od 40 let věku ve dvouletých intervalech. 39 Stanovení OK ve stolici se provádí u osob od 50 let věku ve dvouletých intervalech pomocí testu, který je k získání v ordinaci praktického lékaře. 40 Úplnou novinkou je, že pokud se pacient nerozhodl pro vyšetření stolice na přítomnost krve, nabízí se mu ve věku od 55 let možnost provedení primární screeningové kolonoskopie a to v intervalu 10 let. Kolonoskopické vyšetření indikuje 39 Srov. Zdravotnické noviny, Infoservis,,,,Obsah preventivních prohlídek rozšířen, 2010, č. 3, s. 1. 40 Srov. FAIT T., VRÁBLÍK T., ČEŠKA R. a kol., Preventivní medicína, s. 13. 18

praktický lékař. 41 U žen od 45 let věku se ověřuje, zda u nich bylo v posledních dvou letech provedeno mamografické vyšetření, popřípadě doplnění tohoto vyšetření předáním doporučení k vyšetření. 42 2.3.1.2 Preventivní stomatologická prohlídka Obsah a časové rozmezí preventivní stomatologické prohlídky je obsažen ve vyhlášce Ministerstva zdravotnictví ČR č. 3/2010 Sb. 43 Preventivní stomatologická prohlídka u dospělých se provádí jedenkrát ročně, zpravidla se mají uskutečnit po uplynutí 11 měsíců od poslední preventivní prohlídky. 44 Obsahem je vyšetření stavu chrupu, parodontu, stavu sliznice a měkkých tkání dutiny ústní. Důležitá je prevence onkologická, zaměřená na pátrání po přednádorových změnách i nádorových projevech na chrupu, parodontu, čelistech i kolem čelistních měkkých tkáních. Velmi důležitá je instruktáž o udržování správné hygieny dutiny ústní. 45 U těhotné ženy se provádí prohlídka dvakrát ročně. Důležité je poučení budoucí matky o důležitosti stomatologické preventivní prohlídky svého dítěte, a to první mezi 6. až 12. měsícem jeho věku. 46 Těhotná žena má být poučena o nutnosti sanace chrupu před porodem, aby se zamezilo přenosu kariogenních mikroorganismů z dutiny ústní matky do dutiny ústní dítěte. 2.3.1.3 Preventivní gynekologická prohlídka Informace a obsah preventivní gynekologické prohlídky je ve vyhlášce Ministerstva zdravotnictví ČR č. 3/2010 Sb. 47 Preventivní prohlídka, která se provádí od 15 let věku gynekologem jedenkrát ročně, nejdříve 11 měsíců po provedení poslední. 48 Obsahem je rodinná, osobní a pracovní anamnéza. Aktualizace této 41 Srov. http://www.vzp.cz/cms/internet/cz/klienti/prevence/cteniprozdravi/lekprevence.pdf, cit. 23.3.2010. 42 Srov. http://www.leky.sukl.cz/preventivni-prohlidky-u-vseobecneho-praktickeho-lekare-pro, cit. 23.3.2010. 43 Srov. http://www.leky.sukl.cz/preventivni-prohlidky-u-vseobecneho-praktickeho-lekare-pro, cit. 4.4.2010. 44 Srov. Zdravotnické noviny, Infoservis,,,Obsah preventivních prohlídek rozšířen, 2010, č. 3, s. 1. 45 Srov. http://www.leky.sukl.cz/preventivni-prohlidky-u-vseobecneho-praktickeho-lekare-pro, cit. 4.4.2010. 46 Srov. Tamtéž. 47 Srov. http://www.leky.sukl.cz/preventivni-prohlidky-u-vseobecneho-praktickeho-lekare-pro, cit. 4.4.2010. 48 Srov. Zdravotnické noviny, Infoservis,,,Obsah preventivních prohlídek rozšířen, 2010, č. 3, s. 1. 19

anamnézy se zřetelem na známé rizikové faktory, aspexe kůže, vyšetření prsů (aspexe, palpační vyšetření prsů a regionálních mízních uzlin), vyšetření v zrcadlech, kolposkopické vyšetření (neprovádí se u virgo žen), odběr materiálu z děložního čípku k cytologickému a bakteriologickému vyšetření, event. i virologickému vyšetření (neprovádí se u virgo žen), palpační vyšetření bimanuální vyšetření, vyšetření per rektum. Velmi důležité a také podceňované je poučení o významu preventivní protirakovinné prohlídky, nácvik samovyšetřování prsů. Mamografického vyšetření by mělo být prováděno u žen od 45 let ve dvouletých intervalech, jehož výsledek zasílá lékař radiodiagnostického oboru odesílajícímu lékaři. 49 Výjimku tvoří ženy, které mají v rodině pozitivní karcinogenní anamnézu. Tyto ženy absolvují mamografické vyšetření dle doporučení lékaře již v mladším věku. U žen dispenzarizovaných je preventivní prohlídka v oboru gynekologie a porodnictví součástí dispenzární péče. 50 2.4 Dispenzární péče Dispenzarizace je péče o pacienty ohrožené nebo již trpící chronickým onemocněním. Rozumíme tím léčebnou péči včetně vyšetření v určitých časových intervalech, ve kterých si lékař zve pacienta (ohrožené nebo již trpící závažným chronickým onemocněním) ke kontrole. 51 Seznam onemocnění, u kterých praktický lékař (případně jiný ošetřující lékař) poskytuje dispenzární péči, je uveden ve vyhlášce č. 386/2007 Sb. 52 2.5 Screeningové programy,,v České republice je správou informační podpory screeningových programů pověřen Institut biostatistiky a analýz Lékařské a Přírodovědecké fakulty Masarykovy university (dále jen IBA MU, www.iba.muni.cz). 53 IBA MU je akademické pracoviště, které se zabývá analýzou klinických dat a provozuje klinické databáze. 49 Srov. http://www.leky.sukl.cz/preventivni-prohlidky-u-vseobecneho-praktickeho-lekare-pro, cit. 15.3.2010. 50 Srov. Tamtéž. cit.15.3.2010. 51 Srov. FAIT T., VRÁBLÍK T., ČEŠKA R. a kol., Preventivní medicína, s. 14. 52 Srov. Tamtéž. cit. 15.3.2010. 53 Zdravotnické noviny,,,informační zázemí screeningů zhoubných nádorů v ČR, 2010, č. 11, s. 4. 20

Sběr dat o diagnostických výkonech byl proveden od 1. ledna 2000 do 30. června 2008. Celkem bylo poskytnuto 65 486 710 záznamů o 43 zdravotních výkonech z oblasti praktického lékařství, gynekologie, gastroenterologie, radiologie, histopatologie a cytologie. Hodnocení screeningu lze najít v Národním onkologickém registru ČR. 54,,Screeningový program je preventivní vyšetření populace nebo její části- tedy drtivé většiny lidí, kteří nemají žádné potíže ani příznaky onemocnění. Screening může být zaměřen na vrozené vývojové vady u novorozenců nebo na nádorová onemocnění u dospělých lidí. 55 V ČR existují v současné době 3 screeningové programy. Mamografický screening - prevence rakoviny prsu je určena ženám ve věku od 45 let. Kolorektální screening - prevence rakoviny tlustého střeva a konečníku, pro klienty od 50 let a cervikální screening - program zaměřený na prevenci děložního čípku, určen dospělým ženám. 56 U každého screeningu je důležité klientovi podat dostatek informací, vysvětlit důležitost daného vyšetření, odpovědět na případné dotazy a uvědomit si, že obavy a strach z vyšetření mohou na klienta negativně působit. Přes pozitivní vývoj, kterým screening zhoubných nádorů v ČR prošel, je třeba jej nadále posilovat. 2.5.1 Mamografický screening V našem státě se realizuje bezplatné rentgenologické vyšetření prsů žen starších 45 let, bez omezení horní věkové hranice nově od 1. února 2010, vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR č. 3/2010 Sb. Součástí PP je ověření, zda je k dispozici výsledek screeningového mamografického vyšetření z posledních dvou let. Není-li k dispozici, lékař doporučí vyšetření v akreditovaném centru, které má doporučení od Ministerstva zdravotnictví pro provádění mamografického screeningu. 57 V poslední době se zvýšil počet žen, které se účastní screeningu (cca 60 %). Důsledkem je podstatný nárůst záchytu prvního stádia, kde je více než 90% pravděpodobnost 54 Srov. Zdravotnické noviny,,,informační zázemí screeningů zhoubných nádorů v ČR, 2010, č. 11, s. 4. 55 Moje zdraví,,,screeningové programy pomáhají předcházet rakovině, 11/2009, s. 33. 56 Srov. Tamtéž. 57 Srov. Zdravotnické noviny, Infoservis,,,Mamografická prevence rozšířena na ženy nad 70 let, 2010, č. 2, s. 1. 21

vyléčení. 58 Žádanku na vyšetření vystaví gynekolog. Pokud chce žena vyšetření prsu provést na vlastní žádost z důvodu nahmatání bulky či z jiných klinických známek onemocnění prsu, nemusí mít žádnou žádanku. Vyšetření si hradí sama. Cena ultrazvuku prsů se pohybuje na většině center mezi 200-300 Kč, cena mamografie od 400-700 Kč. Provádí ho na jakémkoliv mamografickém pracovišti v ČR, není omezení věkem. 59 Mamografickým screeningem bylo v roce 2004 vyšetřeno 265 214 žen, u kterých bylo zachyceno 1 250 zhoubných karcinomů. V roce 2008 bylo již vyšetřeno 468 419 žen, kde počet zachycených karcinomů činil již 2 128, což nejsou opravdu malá čísla. 60 Důležitost tohoto vyšetření je opodstatněná. 2.5.2 Kolorektální screening V naší zemi, kde zaujímáme jedno z předních míst jak ve výskytu, tak v úmrtnosti na kolorektální karcinom, je screening opravdu důležitý. Provádí se pomocí jednoduchého testu na okultní krvácení do zažívacího traktu, kde může být celá řada nenádorových příčin. Prakticky by se měl realizovat u všech, kteří dosáhli věku 50 let a opakovat ho vždy po dvou letech. 61 Informace o vyšetření je možné získat v ordinaci praktického lékaře, kde získáte i test k zjištění výsledku. Test je velmi jednoduchý a bezbolestný. Pokud je výsledek pozitivní (příčinou mohou být například vnitřní hemeroidy), následuje endoskopické vyšetření tlustého střeva a konečníku kolonoskopie, která odhalí pravou příčinu krvácení. 62 V ČR je každý rok nově diagnostikováno okolo 8 000 nových onemocnění, kdy více než polovinu tvoří velmi pokročilá klinická stádia. Každý rok zemře přes 4000 pacientů s kolorektálním karcinomem. 63 Pro srovnání v roce 2006 bylo provedeno 5 335 vyšetření, z toho 1 579 byly adenomové polypy a 334 karcinomů. V roce 2009 se 58 Srov. FAIT T., VRÁBLÍK T., ČEŠKA R. a kol., Preventivní medicína, s. 264. 59 Srov. http://www.mou.cz/cz/mamograficky-screening/article.html?id=88, cit. 20.2.2010. 60 Srov. Zdravotnické noviny,,,informační zázemí screeningů zhoubných nádorů v ČR, 2010, č. 11, s. 4. 61 Srov. FAIT T., VRÁBLÍK T., ČEŠKA R. a kol., Preventivní medicína, s. 264. 62 Srov. http://www.mzcr.cz/dokumenty/az-procent-dospelych-ignoruje-kontroly-u-lekare_1605_1608_1.html, cit. 6.4.2010 63 Srov. Zdravotnické noviny,,,informační zázemí screeningů zhoubných nádorů v ČR, 2010, č. 11, s. 5. 22

provedlo 11 889 vyšetření, z toho bylo 3 725 adenomových polypů a 544 karcinomů. 64 Onemocnění, která se odhalí při screeningové kolonoskopii jsou převážně diagnostikována včas, s velmi dobrou šancí na přežití. 2.5.3 Cervikální screening Karcinom děložního hrdla je relativně častým nádorem, který postihuje v mnoha případech mladé ženy. 65 Důležitým preventivním opatřením je partnerská stálost nebo alespoň důsledné používání prezervativu, jelikož rakovinu děložního čípku způsobuje v 99 % případů lidský papillomavirus (HPV), přenášející se pohlavním stykem. Na českém trhu jsou registrovány dvě vakcíny proti infekci lidským papilomavirem (HPV).,,Obě vakcíny účinně brání proti infekci způsobené virovými typy 16 a 18. Právě typy HPV 16 a 18 jsou prokazatelně nejčastějšími původci karcinomu děložního čípku. Vakcíny působí preventivně jak proti vzniku karcinomu, tak proti vzniku prekancerózních změn, které by později mohly k nádorovému bujení vést. 66 Tabulka 1:,,Základní epidemiologické charakteristiky karcinomu děložního hrdla v ČR 67 Incidence Počet/ 100 000 žen 19,1 Absolutní počet nových onemocnění 1003 Podíl ze všech malignit u žen 3,1 % Typický věk nemocných: medián (25% 75% kvantil) Mortalita Mortalita/ 100 000 žen 8,2 Absolutní počet úmrtí na nádor 407 Podíl na celkové mortalitě 0,8 % 51 (40 63) let (data: Národní onkologický registr ČR, rok 2005). Incidence - počet nových případů/ rok. 64 Srov. FAIT T., VRÁBLÍK T., ČEŠKA R. a kol., Preventivní medicína, s. 21. 65 Srov. http://www.cervix.cz/index.php?pg=pro-lekare--epidemiologie-karcinomu-hrdla-delozniho, cit. 6.1.2010. 66 Srov. Tamtéž, cit. 6.1.2010. 67 Srov. http://www.cervix.cz/index.php?pg=pro-lekare--epidemiologie-karcinomu-hrdla-delozniho, cit. 6.1.2010. 23

Tyto uvedená fakta jednoznačně zdůvodňují posílení populačního screeningu. 2.6 Očkování jako součást prevence Očkování je významnou součástí agendy praktického lékaře pečujícího o dospělou populaci. Očkování neboli vakcinace je proces, při kterém je aplikován antigen, který má za úkol navodit stav imunizace organismu. Imunizace je vytváření nespecifické i specifické imunitní odpovědi v lidském organismu na vakcinální antigen, adjuvantní prostředky nebo na ostatní složky vakcíny. 68 Imunizace je buď aktivní nebo pasivní. Aktivní imunizace je vpravení antigenu do organismu, kdy se vytváří v imunitním systému očkované osoby imunitní odpověď (zdravotníci- očkování proti virové hepatitidě B). Při pasivní imunizaci se vpravují do organismu vytvořené homologiní nebo heterologiní protilátky do lidského organismu (tetanus, plané neštovice u těhotných žen). Cílem očkování je zabránit možnému rozvoji infekčních nemocí a propuknutí epidemie jak u lidí, tak u zvířat. Zvláštní opatrnost je zapotřebí u lidí se sníženou imunitou, alergických jedinců a u žen v těhotenství. V ordinaci se také provádí řada dalších preventivních očkování, která jsou vhodná pro klienty s rizikem pobytu v přírodě (očkování proti klíšťové encephalitidě), riziko profesionální (hepatitida A, B), očkování v souvislosti s cestováním (očkování proti žluté zimnici, choleře, japonské encephalitidě, břišnímu tyfu) a očkování oslabených a chronicky nemocných jedinců (očkování proti chřipce). 69 Očkování jsou stanovená vyhláškou MZ ČR č. 537/ 2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem v platném znění jsou ze zákona povinná a očkovanému jsou poskytnuta zdarma. 68 Srov. FAIT T., VRÁBLÍK T., ČEŠKA R. a kol., Preventivní medicína, s. 51-52. 69 Srov. http://www.vakciny.net/ockovani_cizina/cizina.html, cit. 15.1.2010. 24

Očkování by měl většinou provádět praktický lékař, který má klienta v trvalé péči. Dále mohou provádět očkování pracoviště tbc a respiračních nemocí, očkovací centra ve zdravotních ústavech, pracoviště poskytující první pomoc při poranění, antirabická střediska a poradny pro cestovní medicínu. Sledování proočkovanosti provádějí pracovníci orgánu ochrany veřejného zdraví. 70 Platnou vyhláškou upravující očkování v současné době je vyhláška 30/2004 Sb. ze dne 21. ledna 2004. 71 2.6.1 Očkovací látka Tetavax Součástí preventivní prohlídky je sledovat a provádět očkování proti tetanu. Očkování proti tetanu se provádí vakcínou tetavax. TETAVAX je injekční suspenze v jednodávkových předplněných injekčních stříkačkách 0,5 ml. Tato vakcína je určena k aktivní imunizaci proti tetanu nebo poúrazové profylaxi dětí a dospělých s neprokázaným nebo neukončeným očkováním proti tetanu. 72 2.6.2 Úhrada očkování a očkovacích látek Očkovací látky mohou být hrazeny ze zdravotního pojištění, státem prostřednictvím Krajské hygienické stanice (dále jen KHS) či fyzickou nebo právnickou osobou, která si očkování vyžádala. 2.6.2.1 Hrazení očkovacích látek z prostředků zdravotního pojištění Z prostředků zdravotního pojištění se hradí očkovací látky proti vzteklině, proti tetanu při poraněních a nehojících se ranách, proti tuberkulóze a testování s použitím tuberkulínového testu. Očkovací výkony se provádějí na pracovištích léčebné péče. 73 70 Srov. http://www.solen.cz/pdfs/med/2006/01/06.pdf, cit. 12.12.2009. 71 Tamtéž, cit. 12.12.2009. 72 http://www.sanofipasteur.cz/sanofi-pasteur2/sp-media/sp_cz/cs/124/625/tetavax%20-%20pil.pdf, cit. 14.2.2010. 73 Srov. DOMORÁZKOVÁ E. a kol., Očkování v praxi praktického lékaře, s. 16. 25

2.6.2.2 Hrazení očkovacích látek státem prostřednictvím KHS Prostřednictvím KHS jsou očkování dělena na pravidelná, zvláštní, mimořádná a další u klientů cestujících do ciziny a přijíždějících z ciziny. K pravidelnému očkování patří vakcína tetanu. Zvláštní očkování se provádí u osob, které jsou vystaveny při své pracovní činnosti nebezpečí infekce virovou hepatitidou typu B. Mimořádné očkování jsou vakcíny proti chřipce u osob stigmatizovaných, proti hepatitidě typu B, u novorozenců matek s pozitivním HBsAg - testem, u osob zařazených do pravidelné dialyzační léčby, proti dalším infekcím na základě rozhodnutí hlavního hygienika ČR nebo krajských hygieniků. K další očkování se provádí u osob odjíždějících do ciziny a přijíždějících z ciziny. Je určeno mezinárodními zdravotnickými předpisy (příkladem je očkování proti žluté zimnici). 74 2.6.2.3 Hrazení očkovacích látek fyzickou nebo právnickou osobou Očkování proti klíšťové encefalitidě, meningokokové meningitidě, virové hepatitidě typu A, typu B, chřipce (kromě stanovených ve vyhlášce), homofilovým infekcím, pneumokokovým infekcím, zvláště před cestami do zahraničí, event. proti dalším onemocněním, proti kterým je ČR registrovaná a k použití schválená očkovací látka. Zdravotnické zařízení, které poskytuje zdravotní péči za úhradu, je povinné informovat objednatele o druhu, rozsahu, podmínkách a výši finanční úhrady, po jejím poskytnutí musí vystavit doklad s údaji o zdravotní péči a o výši úhrady. 75 Pokud nastane nějaká alergická reakce, je nutné ji nahlásit lékaři a dle zdravotního stavu dále lékař zváží další kroky potřebné k léčbě reakcí. Dle stavu reakce je lékař povinen neprodleně telefonicky a pak písemně informovat příslušného epidemiologa okresní hygienické stanice, který tuto informaci po zpracování předá dále, včetně Státního ústavu pro kontrolu léčiv (dále jen SUKL). 76 Důležitá je opět edukce klienta. 74 Srov. DOMORÁZKOVÁ E. a kol., Očkování v praxi praktického lékaře, s. 13, 67. 75 Srov. Tamtéž, s. 16. 76 Srov. Tamtéž. 26

2.7 Edukace klienta v ordinaci praktického lékaře Edukace je vzdělání a výchova klienta. Cílem je, aby klient získal nové vědomosti nebo zkušenosti pomocí edukátora. Naučit klienta něčemu novému, co souvisí s léčbou a prevencí nemoci. V ordinaci praktického lékaře je edukátorem lékař, sestra nebo se jím může stát i klient sám (autoedukace). Při edukaci, kterou provádí sestra, je důležité, aby brala v úvahu věk klienta, intelekt a zkušenosti. Záleží také na sestře, jaké má zkušenosti, jak umí komunikovat, motivovat a získat důvěru klienta. Při edukaci musí sestra klientovi podávat informace jednoduché a srozumitelné. Neměla by podávat větší množství informací najednou, aby si klient informace zapamatoval. Podané informace by měla zpětně kontrolovat, aby se přesvědčila o jejich srozumitelnosti a pochopení klientem. Nejlepší je, pokud má sestra k dispozici edukační materiály, vhodné letáčky, brožurky nebo jiný edukační materiál, který může klientovi darovat nebo zapůjčit. Edukace se může uplatnit v oblasti boje proti obezitě, kouření, požívání alkoholu, drog, v ovlivnění pohybové aktivity atd. Doporučená preventivní opatření a aktivity na podporu zdraví by měla vycházet z vědeckých důkazů. 2.8 Prevence sekundární Sekundární prevence znamená včasné zachycení nemoci v počátečním stádiu, kdy je největší šance na léčbu či vyléčení, nebo léčení zachyceného onemocnění a včasné předcházení možným zdravotním komplikacím. Pokud se onemocnění sekundární prevence zachytí včas, má to příznivý vliv a průběh bude daleko jednodušší a méně zatěžující pro daného klienta. Příkladem sekundární prevence může být,,záchyt časných stadií nádorů a prekanceróz 77, ale také návštěva specializovaných ambulancí osob s diabetem, atd. Velice důležitá je zde spolupráce klienta s lékařem. 77 FAIT T., VRÁBLÍK T., ČEŠKA R. a kol., Preventivní medicína, s. 21. 27

,,Vysoce rizikové osoby jsou zařazovány do dispenzárních programů, obvykle vedených specialisty. 78 2.8.1 Onkologická prevence Nádorových onemocnění stále přibývá a přibývat i nadále bude. Cílem onkologické prevence je najít lék na rakovinu. V mnoha případech se však moderními postupy daří vyléčit počáteční stádia zhoubných chorob, v případě těch pokročilejších změnit nepříznivý osud pacienta na život s chronickým onemocněním a zmírnit jeho útrapy. 79 Dnešní léčba nádorových onemocnění se provádí pomocí celé skupiny nových léků, které působí na mechaniku vzniku, růstu a šíření nádorů. Řada z nich zesiluje účinky standardních onkologických postupů (chemoterapie, radioterapie, hormonoterapie a imunoterapie) a usnadňují chirurgické řešení rakoviny, respektive metastáz. Známe však faktory, které obecně přispívají k zhoubnému bujení - věk, genetické dispozice, expozice (vystavení) kancerogenním látkám (kouření), obezita, nedostatek pohybu, nevhodné stravovací návyky, hormonální vlivy. 80 K primární prevenci patří i odstraňování, přednádorových stavů - např. výkony na děložním čípku, preventivní odstranění tkáně či orgánu, který sice nevykazuje žádné známky nemoci, ale genetické vyšetření ukazuje na vysokou pravděpodobnost vzniku nádoru dané oblasti. 81 U žen by se mělo stát samovyšetřování prsou součástí osobní hygieny. Jednou za měsíc, po dokončení menses, by žena měla samovyšetření prsou a axil. Jakákoli změna (tvar, barva, vpadlina kůže, bulka, zatuhnutí, bolest, vtažení, výtok z bradavky či zvětšení uzlin v podpaží) je dostatečným důvodem k návštěvě lékaře. 78 FAIT T., VRÁBLÍK T., ČEŠKA R. a kol., Preventivní medicína, s. 22. 79 Srov. Moje zdraví,,,dobré zprávy v onkologii, č. 11, 2009, s. 75. 80 Srov. Moje zdraví,,,dobré zprávy v onkologii, č. 11, 2009, s. 75. 81 Srov. Tamtéž, s. 75-78. 28

2.8.1.1 Projekt 35 Projekt 35 byl zahájen před čtyřmi lety pod záštitou Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a chce zmapovat epidemiologickou situaci karcinomu prsu mladých žen do věku 35 let v ČR. V projektu je zařazeno 150 pacientek u kterých známe základní údaje týkající se anamnézy a diagnostiky. Cílem je poskytnou všechny léčebné možnosti ve správnou dobu. Výsledkem by mělo být snížení úmrtnosti mladých žen na zhoubný nádor prsu. 82 2.8.1.2 Varovné signály v onkologii Varovnými signály celkových příznaků jsou ztráta hmotnosti o 10 % za poslední půl rok, teplota nad 38 C, zvýšené pocení, ale i subfebrílie, únava, nechutenství, slabost. Mezi místní příznaky kašel, déletrvající chrapot, krev ve sputu, v moči, gynekologické krvácení mimo menstruaci nebo v postmenopauzálním období, polykací potíže, krev nebo hleny ve stolici, nevysvětlitelné bolesti, změna psychiky, neurologické obtíže, zažívací dyskomfort, změny vyprazdňovacího rytmu (střídání zácpy a průjmu), změny pigmentových névů, dyspnoe a další. 2.8.1.3 Informovanost pacienta s onkologickým onemocněním Čím více informací pacient dostane, tím se bude lépe vyrovnávat s nemocí, léčbou a životem s onkologickým onemocněním. Nemocný by se měl při svém onemocnění ptát na lokalizaci a stádium onemocnění, jaká vyšetření budou provedena a za jakým účelem, jak bude probíhat léčba, na předpokládanou délku léčby, na zařízení, kde bude léčen, na možnost či vhodnost biologické léčby, na možnosti tišení bolesti a nežádoucích účinků, kdy se bud moci vrátit k běžnému životu, jak časté budou kontroly po léčbě. Žít s onkologickým onemocněním není jednoduché, přináší to mnoho tělesných potíží, psychických útrap a změn v osobním i profesním životě. 83 82 Srov. Zdravotnické noviny, Infoservis,,,O karcinomu prsu u žen do 35 let se málo mluví - Projekt 35, 2010, č. 3, s. 4. 83 Srov. Moje zdraví,,,dobré zprávy v onkologii, 11/2009, s. 78. 29

2.9 Prevence terciární Terciární prevence se provádí u osob, které již trpí určitou nemocí, nebo u osob, které ji prodělaly. Cílem je zabránit rozvoji komplikací nebo včas odhalit návrat nemoci, která již byla vyléčena a zmizely její příznaky (tzv. recidiva), anebo včas diagnostikovat opětovné objevení se příznaků nemoci, která již došla do klidového stádia onemocnění (relaps). Osoby jsou pravidelně zvány na lékařské kontroly a vyšetření. Je zde velká snaha o navrácení do běžného aktivního života, pracovního zařazení, zdravotní výchovu k danému problému, zajištění bydlení, dopravy, sociálních služeb. 2.10 Závodně preventivní péče Závodně preventivní péče je preventivní prohlídka zaměstnanců, kterou požaduje jejich zaměstnavatel. Zaměstnavatel je povinen zajistit každému zaměstnanci prohlídku, kterou mu provede pověřený lékař. Zaměstnanci jsou povinni podle zákoníku práce č. 262/2006 v platném znění podrobit se lékařským prohlídkám. Pověřený lékař se zabývá i prevencí ochrany zdraví zaměstnanců před nemocemi z povolání a jinými poškozeními zdraví z práce a prevencí úrazů. Závodní preventivní péči upravuje zákon č. 548/1991 Sb. se zpracovaným ustanovením, které vyplývají z úmluvy o závodních zdravotních službách, která u nás byla zveřejněna vyhláškou č. 145/1998 Sb. 84 Veškeré preventivní prohlídky je nutné dokumentovat se závěrem o způsobilosti k výkonu práce na daném pracovišti. Cílem je předcházet nemocem, které souvisí s vykonávanou profesí, nebo zhoršujícímu se zdravotnímu stavu, předcházet možným úrazům a v neposlední řadě poradenská činnost. 84 FAIT T., VRÁBLÍK T., ČEŠKA R. a kol., Preventivní medicína, s. 25. 30

2.10.1 Rozdělení závodně preventivních prohlídek Vstupní prohlídka - provádí se před zařazením zaměstnance k práci a v případě jeho přeřazení na jinou práci. Periodická prohlídka - provádí se v daných termínech předem stanovených obecně závazným předpisem nebo rozhodnutím orgánu ochrany veřejného zdraví. Mimořádná prohlídka - provádí se v případech nutnosti zkrácení termínu s dopadem na zdraví, nebo je potřebné zkrátit termín periodické prohlídky, nebo kdy je to nařízeno příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví. Řadová prohlídka - se provádí jednou za 5 let u zaměstnanců, kteří nemají předepsány periodické prohlídky, u osob starších 50 let je to jednou za 3 roky. Výstupní prohlídka - měla by být provedena vždy při ukončení pracovního poměru, nebo při převedení na jinou práci u téhož zaměstnavatele. 85 2.10.2 Příklady nejčastějších nemocí spojených s prací Patří sem přenosné nemoci vzniklé kontaktem s infekční osobou, zvířetem nebo infekčním materiálem, kožní nemoci vzniklé v souvislosti s prací. Nemoci pohybové soustavy, které se také podílejí významně na krátkodobé či dlouhodobé pracovní neschopnosti. Nemoci nervové u klientů, kteří pracují s toxickými látkami. atd. 86 Existuje celá řada dalších onemocnění, která sice mohou s prací souviset, za nemoci z povolání se však nepovažují. Důvodem jsou nedostatečné epidemiologické podklady či nemožnost odlišit spolehlivě pracovní vlivy. Prevence těchto a dalších nemocí spojených s prací spočívá v poučení pacientů, nutnosti používat pracovní ochranné pomůcky tam, kde to prostředí a práce vyžadují, 85 FAIT T., VRÁBLÍK T., ČEŠKA R. a kol., Preventivní medicína, s. 25-27. 86 Srov. Kolektiv autorů, Manuál prevence v lékařské praxi,v.prevence nepříznivého působení faktorů pracovního prostředí a pracovních procesů, s. 112 118. 31