č. 1 Znárodňovací dekret (úvodní strana) I
č. 2 Dohoda o vydání věci (úvodní strana) II
č. 3 fotodokumentace nájemní dům paní S 80. léta 20. st. III
č. 4 fotodokumentace - nájemní dům paní S 80. léta 20. st. IV
č. 5 fotodokumentace nájemní dům paní S, stav 2012 V
č. 6 Zákon č. 403/1990 Sb. o zmírnění následků některých majetkových křivd (úvodní část, 1-13) 1 Systém ASPI - stav k 4.4.2012 do částky 43/2012 Sb. a 19/2012 Sb.m.s. Obsah a text 403/1990 Sb. - poslední stav textu nabývá úcinnost až od 1. 1.2014 Změna: 458/1990 Sb. Změna: 528/1990 Sb. Změna: 137/1991 Sb. Změna: 264/1992 Sb. Změna: 115/1994 Sb. Změna: 320/2002 Sb. Změna: 342/2006 Sb. Změna: 227/2009 Sb. Změna: 89/2012 Sb. 403/1990 Sb. ZÁKON ze dne 2. října 1990 o zmírnění následků některých majetkových křivd Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně: ČÁST PRVNÍ Předmět úpravy 1 Zákon se vztahuje na následky majetkových křivd způsobených fyzickým a soukromým právnickým osobám odnětím vlastnického práva k nemovitým, popřípadě movitým věcem podle vládního nařízení č. 15/1959 Sb., o opatřeních týkajících se některých věcí užívaných organizacemi socialistického sektoru, podle zákona č. 71/1959 Sb., o opatřeních týkajících se některého soukromého domovního majetku, a znárodněním zestátněním na základě výměrů některých odvětvových ministerstev, vydaných po roce 1955 a odvolávajících se na znárodňovací předpisy z roku 1948. 1) Za odnětí vlastnického práva ve smyslu tohoto zákona se považuje i přechod vlastnického práva na základě kupní smlouvy podle 4 odst. 1 a 2 vládního nařízení č. 15/1959 Sb. 2 Zmírnění následků majetkových křivd podle tohoto zákona spočívá ve vydání věci fyzické nebo soukromé právnické osobě, které byla odňata (dále jen "vlastník") na základě předpisů uvedených v 1, v poskytnutí peněžní náhrady ( 14) nebo ve vydání kupní ceny ( 15) anebo v doplatku rozdílu mezi peněžní náhradou a kupní cenou ( 16). 3 Další oprávněné osoby pořadí: (1) Zemřel-li vlastník nebo byl-li prohlášen za mrtvého, vydá se odňatá věc dalším oprávněným osobám v tomto a) dědic ze závěti, dožil-li se dne účinnosti tohoto zákona; b) děti vlastníka a jeho manžel, který žije ke dni účinnosti tohoto zákona; není-li některé z dětí vlastníka v den účinnosti tohoto zákona naživu, jsou na jeho místě oprávněnými osobami jeho děti, a není-li naživu některé z nich, jeho potomci; c) rodiče vlastníka, nejsou-li naživu osoby uvedené pod písmenem b), kteří se dožili dne smrti vlastníka; d) sourozenci, kteří žijí ke dni účinnosti tohoto zákona. V případě, že některý ze sourozenců ke dni účinnosti tohoto zákona nežije, jsou oprávněnými osobami na jeho místě jeho žijící děti. (2) Nejsou-li osoby uvedené v odstavci 1, vydá se odňatá věc dědici vlastníka, a není-li naživu, jeho žijícím dětem. (3) Náležela-li odňatá věc do spoluvlastnictví více osob, jsou oprávněnými osobami spoluvlastníci podle výše 1 Zákon č. 403/1990 Sb. o zmírnění následků některých majetkových křivd. In: Systém Aspi, automatizovaný systém právních informací. Verze 2011. Praha: Wolters Kluwer ČR. Požadavky na systém: Windows 98 a vyšší, CD ROM mechanika. VI
svých podílů; nežije-li některý z nich, řídí se pořadí dalších na jeho místě oprávněných osob podle odstavců 1 a 2. ČÁST DRUHÁ Vydání věci 4 (1) Vydání podle 2 a 3 se týká věcí, které držely ke dni účinnosti tohoto zákona právnické osoby (dále jen "povinná osoba"), s výjimkou cizích států, podniků se zahraniční majetkovou účastí2) a obchodních společností,3) jejichž společníky jsou výhradně fyzické osoby. Tato výjimka však neplatí, jde-li o věci nabyté od právnických osob po 1. říjnu 1990. (2) Povinnými osobami jsou též fyzické osoby, jež nabyly věc od státu, který získal oprávnění s ní nakládat za okolností uvedených v 1 zákona, a to v případech, kdy tyto osoby nabyly věc buď v rozporu s tehdy platnými předpisy nebo na základě protiprávního zvýhodnění osoby nabyvatele, dále i osoby blízké těchto osob, pokud na ně věc byla těmito osobami převedena. (1) Povinná osoba je povinna neodkladně vydat věc oprávněné osobě na její písemnou výzvu. 5 (2) Povinná osoba a oprávněná osoba sepíší dohodu o vydání věci a o vzájemném vypořádání nároků podle tohoto zákona. (3) Je-li předmětem dohody o vydání věci nemovitost, použije se 133 odst. 2 občanského zákoníku. (4) Pokud povinná osoba své povinnosti nesplní, oprávněná osoba může uplatnit své nároky u soudu. 6 (1) Vlastník připojí k písemné výzvě o vydání věci potvrzení krajského úřadu, v jehož správním obvodu se nemovitost nachází, o odnětí věci podle zákona č. 71/1959 Sb. nebo potvrzení odvětvového ministerstva o znárodnění po roce 1955 anebo výměr tohoto ministerstva o znárodnění a jeho rozsahu a o tom, komu byla věc odňata. Tyto doklady lze nahradit výpisem z pozemkové knihy nebo jiným věrohodným dokladem, obsahují-li právní důvod odnětí a jméno osoby (osob), které byla věc odňata. (2) V případě převodu nemovitosti podle vládního nařízení č. 15/1959 Sb. se k výzvě připojí potvrzení krajského úřadu o odnětí věci a o tom, komu byla odňata. Tyto doklady lze nahradit stejným způsobem jako doklady podle odstavce 1. K výzvě se dále připojí potvrzení a) krajského úřadu o výši částky, která byla za odňatou věc vlastníku vyplacena5) (dále jen "vyplacená částka"), s uvedením organizace, která ji zaplatila; b) Ministerstva financí o tom, zda bylo příslušným Ministerstvem financí nebo příslušnou Správou pro věci majetkové a devizové za odňaté věci vyplaceno mimořádné odškodnění ze státního rozpočtu (dále jen "odškodnění"), komu bylo vyplaceno a v jaké výši. (3) Další oprávněné osoby k výzvě rovněž připojí doklad osvědčující jejich vztah k vlastníku ( 3). 6) (4) Je-li oprávněnou osobou devizový cizozemec, přiloží k výzvě potvrzení příslušné Správy pro věci majetkové a devizové, že nemovitost nebyla vypořádána mezistátními dohodami. Oprávněná osoba je povinna do 60 dnů ode dne uzavření dohody odvést a) vyplacenou částku, a to povinné osobě, která ji vyplatila, nebo jejímu právnímu nástupci; 7 b) poskytnuté odškodnění příslušnému ministerstvu pro správu národního majetku a jeho privatizaci, kterému odvede i vyplacenou částku, zanikla-li povinná osoba bez právního nástupce. 8 K návrhu na vklad do katastru nemovitostí je oprávněná osoba povinna předložit příslušnému orgánu republiky 6a) doklad o odvedení částek uvedených v 7, případně o tom, že se uzavřela dohoda o splátkách. 9 (1) Je-li více oprávněných osob, vyplývá jejich podíl z 3 tohoto zákona, pokud se písemně nedohodly jinak. Jestliže ve lhůtě podle 19 uplatní nárok na vydání věci jen některé z nich, vydá se jim věc celá. (2) Osoby, které uplatní nárok ve lhůtě uvedené v 19 a jejichž nároky nebudou uspokojeny, mohou vůči osobám, kterým byla věc vydána, uplatnit své nároky u soudu ve lhůtě jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona. VII
10 (1) Věc se vydá oprávněné osobě ve stavu, v němž se nachází ke dni uzavření dohody. Sjednala-li povinná osoba před tímto dnem smlouvu o dodávce stavebních prací, o rekonstrukci nebo o modernizaci vydávané nemovitosti, popřípadě jinou smlouvu týkající se vydávané věci, musí dohoda obsahovat ujednání o tom, zda a v jakém rozsahu přejímá oprávněná osoba práva a závazky z této smlouvy. (2) Je-li vydávaná stavba oproti svému stavu v době odnětí znehodnocena do té míry, že ji nelze užívat pro potřeby bydlení, výroby, obchodu nebo jiných služeb bez okamžité stavební úpravy, přísluší oprávněné osobě i peněžní náhrada ( 14). (3) Jde-li o stavbu, která byla podstatně zhodnocena tak, že její cena určená ke dni uzavření dohody a stanovená postupem uvedeným v 19a převyšuje náhradu podle 14 odst. 1, je na vůli oprávněné osoby, zda se rozhodne pro tuto náhradu, nebo zda vyzve povinnou osobu k vydání nemovitosti a uhradí příslušnému ministerstvu pro správu národního majetku a jeho privatizaci rozdíl mezi takto stanovenou cenou a náhradou podle 14 odst. 1. Povinná osoba je povinna vydat věc do 30 dnů po oznámení výše jejího zhodnocení příslušným ministerstvem pro správu národního majetku a jeho privatizaci v případě, že se oprávněná osoba rozhodne pro její vydání. (4) Pozemek, na němž je umístěna stavba, která byla zřízena až po převzetí pozemku státem, se nevydává; oprávněné osobě přísluší peněžní náhrada ( 14). (5) Povinná osoba je povinna vydat pozemek, na němž byla umístěna zaniklá stavba, pokud nejde o případ podle odstavce 4. (6) Pozemek, k němuž bylo zřízeno právo osobního užívání, se nevydává; oprávněné osobě přísluší peněžní náhrada ( 14). 11 Povinná osoba nemůže proti oprávněným osobám uplatňovat žádné finanční nebo jiné nároky související s vydávanými věcmi. Rovněž oprávněná osoba, které byla věc vydána, nemůže proti povinné osobě uplatňovat jiné nároky související s vydávanou věcí, než jsou uvedeny v tomto zákoně. K zástavním právům a věcným břemenům, která vázla na věci v době jejího odnětí nebo v době jejího vydání, se nepřihlíží. 12 (1) Dnem převzetí nemovitosti oprávněná osoba vstupuje do práv a závazků pronajimatele, který uzavřel dohodu o odevzdání a převzetí bytu nebo smlouvu o nájmu nebytového prostoru v převzaté nemovitosti. (2) Dosavadním uživatelům bytů a nebytových prostor ve vydávaných nemovitostech, které slouží pro a) činnost diplomatických a konzulárních misí, b) poskytování zdravotnických a sociálních služeb, c) potřeby školství, d) provoz kulturních a tělovýchovných zařízení, e) pracovní rehabilitaci a zaměstnání zdravotně postižených osob, vzniká nárok vůči oprávněné osobě, které byla nemovitost vydána, na uzavření dohody o užívání bytů a nájmu nebytových prostor, které se řídí ustanoveními občanského zákoníku, zákona o nájmu a podnájmu nebytových prostor a předpisy souvisejícími. Oprávněná osoba může dohodu vypovědět nejdříve po uplynutí 10 let ode dne účinnosti tohoto zákona. Tento závazek oprávněné osoby přechází na všechny další vlastníky v uvedené době. (3) Nedohodne-li se o výši nájemného a podmínkách jeho placení oprávněná osoba s uživatelem bytu nebo nebytových prostor uvedených v odstavci 2, rozhodne o výši nájemného příslušný orgán státní správy podle obecně platných cenových předpisů. (4) Uživatel bytu nebo nebytových prostor, který v souladu se stavebními předpisy provedl vlastním nákladem úpravy, jimiž se byt nebo nebytové prostory zhodnotily, má nárok na náhradu zhodnocení, stanovenou podle platných cenových předpisů, od oprávněné osoby, skončí-li mu právo jejich užívání z důvodu výpovědi ze strany vlastníka nemovitosti. Povinná osoba nahradí oprávněné osobě náklady za znehodnocení nemovitosti nad běžné opotřebení. 13 Vydání movitých věcí (1) Nárok na vydání movitých věcí má oprávněná osoba, prokáže-li, že byly odňaty na základě předpisů uvedených v 1 a kde se nacházejí ke dni účinnosti tohoto zákona. (2) Movité věci, které slouží k provozu činnosti umístěné ve vydávané nemovitosti, je povinná osoba povinna nabídnout ke koupi nejprve oprávněným osobám za zůstatkovou cenu, a to nejpozději ve lhůtě uvedené v 19 odst. 2. VIII
č. 7 Zákon č. 71/1959 Sb. o opatřeních týkajících se některého soukromého domovního majetku 2 Systém ASPI - stav k 4.4.2012 do částky 43/2012 Sb. a 19/2012 Sb.m.s. Obsah a text 71/1959 Sb. - poslední stav textu 71/1959 Sb. ZÁKON ze dne 19. listopadu 1959 o opatřeních týkajících se některého soukromého domovního majetku Národní shromáždění Republiky československé usneslo se na tomto zákoně: 1 Zvyšování životní úrovně pracujících předpokládá též soustavné zvyšování úrovně jejich bydlení. Proto současně s uskutečňováním širokého programu nové bytové výstavby je třeba za nejširší aktivní účasti všeho pracujícího lidu plně využívat a zvelebovat celý dosavadní bytový fond. Část bytového fondu je však dosud v soukromém vlastnictví, není dostatečně udržována a nevyhovuje stále se zvyšujícím požadavkům na úroveň bydlení. Poněvadž i tento majetek je součástí národního bohatství, je v zájmu celé společnosti, aby bylo o něj pečováno stejně jako o majetek národní. K dosažení tohoto účelu vytváří tento zákon nezbytné hospodářské a právní předpoklady. 2 (1) Tento zákon se vztahuje na domy, které jsou ve vlastnictví fyzických osob nebo soukromých právnických osob a jsou zcela nebo převážně určeny k bydlení. (2) Tento zákon se nevztahuje na rodinné domky ve smyslu předpisů o hospodaření s byty. Nevztahuje se též na domy, které vzhledem k svému stavebnímu uspořádání, okruhu jejich uživatelů nebo jiným skutečnostem mají plnit účel rodinných domků; podrobnosti upraví prováděcí předpisy. 3 (1) K dosažení cílů sledovaných tímto zákonem může místní národní výbor se souhlasem vlastníka domu, na který se vztahuje tento zákon (dále jen "nájemní dům"), provést jeho úpravu. Úpravou se rozumí stavební úprava, přístavba, nástavba, změna stavby, dokončení stavby, přípojka na veřejné zařízení nebo udržovací práce. Při provádění úpravy má místní národní výbor práva a povinnosti stavebníka. (2) Nelze-li dosáhnout souhlasu vlastníka, může výkonný orgán okresního národního výboru rozhodnout, že úpravu podle odstavce 1 lze provést bez tohoto souhlasu. (3) Místní národní výbor, oprávněný k úpravě podle předchozích odstavců, se může dohodnout s organizací socialistického sektoru, že úpravu provede s právy a povinnostmi stavebníka tato organizace. Výkonný orgán národního výboru může byty získané touto úpravou jen poprvé přidělit jako podnikové byty ve smyslu předpisů o hospodaření s byty, a to zaměstnancům organizace, která úpravu provedla. Prováděcí předpisy stanoví podrobnosti, zejména s kterou organizací a za jakých podmínek může místní národní výbor takovou dohodu sjednat. 4 (1) Místní národní výbor uhradí ze svých rozpočtových prostředků náklady vynaložené ( 3) na úpravu. (2) Vlastník nájemního domu je povinen místnímu národnímu výboru zaplatit náhradu za provedenou úpravu. Pro tuto pohledávku vázne na nájemním domě zástavní právo, a to v pořadí přede všemi jinými právy váznoucími na nemovitosti. 5 (1) Po dobu trvání zástavního práva ( 4 odst. 2) smí vlastník nakládat s nájemním domem jen se souhlasem výkonného orgánu okresního národního výboru. Výkonný orgán okresního národního výboru může k udělování tohoto souhlasu zmocnit výkonné orgány místních národních výborů a určit přitom rozsah tohoto oprávnění. (2) Právní úkony, které jsou v rozporu s ustanovením odstavce 1, jsou neplatné. 2 Zákon č. 71/1959 Sb. o opatřeních týkajících se některého soukromého domovního majetku. In: Systém Aspi, automatizovaný systém právních informací. Verze 2011. Praha: Wolters Kluwer ČR. Požadavky na systém: Windows 98 a vyšší, CD ROM mechanika. IX
(3) Prováděcí předpisy stanoví, v kterých případech není třeba souhlasu podle odstavce 1. 6 (1) Převyšuje-li pohledávka na náhradu ( 4 odst. 2) spolu s ostatními pohledávkami organizací státního socialistického sektoru zajištěnými zástavním právem na nájemním domu dvě třetiny hodnoty domu před jeho úpravou, může výkonný orgán okresního národního výboru rozhodnout, že nájemní dům spolu se stavebním pozemkem, na kterém je vystavěn, a se zahradou hraničící s tímto pozemkem, pokud patří vlastníku nájemního domu, přechází do státního socialistického vlastnictví. (2) Nájemní dům s příslušnými pozemky (odstavec 1) přechází do státního socialistického vlastnictví ode dne, kdy rozhodnutí o přechodu vlastnictví nabude právní moci. Od tohoto dne stává se bývalý vlastník nájemního domu nájemníkem bytu, kterého v domě užívá. (3) Prováděcí předpisy stanoví, v kterých případech, za jakých podmínek a jakým způsobem může stát vypořádat některé závazky, pro které vázla na majetku (odstavec 2) zástavní práva. 7 O právních poměrech vzniklých mezi národními výbory a vlastníkem nájemního domu na základě ustanovení 3 až 5 a 6 odst. 1 a o právních poměrech vzniklých mezi místním národním výborem a organizací socialistického sektoru na základě ustanovení 3 odst. 3 rozhoduje se v řízení správním. 8 Ministerstvo financí a ministerstvo spravedlnosti v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady vydají předpisy potřebné k provedení tohoto zákona, zejména předpisy k provedení ustanovení 2 odst. 2, o řízení ( 7), o stanovení výše náhrady ( 4 odst. 2) a o jejím vymáhání. 9 Ministerstvo financí se zmocňuje upravit v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady správu nájemních domů, na které se vztahuje ustanovení 5 odst. 1 anebo na nichž váznou zástavní práva pro pohledávky organizací státního socialistického sektoru, jakož i způsob financování úprav nájemních domů ( 3). 10 Tento zákon nabývá účinnosti ode dne vyhlášení; provedou jej ministři financí a spravedlnosti v dohodě se zúčastněnými členy vlády. Novotný v. r. Fierlinger v. r. Široký v. r. Ďuriš v. r. dr. Škoda v. r. X
č. 8 leták literární soutěže 3 3 viz http://jedensvetnaskolach.cz/download/pdf/jsnspdfs_166.pdf XI
č. 9 Smlouva o poskytnutí práv pro vedení orálně-historického rozhovoru Smlouva o poskytnutí práv uzavřená níže uvedeného dne na základě 51 zákona č. 40/1964 Sb. mezi 1) Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky Vlašská 9, Praha 1 IČ: 68378114 zastoupený: a 2) bytem I. Předmět smlouvy Narátor poskytne oprávněnému na základě této smlouvy dva životopisné rozhovory za současného použití zvukových záznamových zařízení (dále jen rozhovory), které se uskuteční v dohodnutém termínu. II. Postavení oprávněného 1. Oprávněný se zavazuje, že provede doslovný přepis rozhovoru na svoje náklady. 2. Oprávněný se rovněž zavazuje, že zvukový záznam pořízený jím dle čl. I. této smlouvy a přepis rozhovorů zařadí do sbírky rozhovorů sbírky Centra orální historie Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. 3. Oprávněnému je umožněno využívat předmětný zvukový záznam a přepisy rozhovorů jen pro vědecké účely. Smluvní strany považují použití části či celku přepisu rozhovorů, případně údajů z tohoto přepisu rozhovorů, v odborné literatuře za využití v souladu s předchozí větou tohoto ustanovení. 4. Jestliže mají být předmětné zvukové záznamy či přepisy rozhovorů použity pro jiný účel než uvedený výše, je oprávněný povinen vyžádat si předchozí písemný souhlas narátora. III. Souhlas narátora 1. Narátor prohlašuje, že pořízení a požití předmětných zvukových záznamů a přepisu rozhovorů pro vědecké účely podle této smlouvy není v rozporu s jeho oprávněnými zájmy. 2. Narátor touto smlouvou uděluje oprávněnému v souladu s 9 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, v platném znění, souhlas ke zpracování údajů obsažených v předmětných zvukových záznamech a ke zpracování údajů obsažených v přepisu rozhovorů, a to na dobu trvání této smlouvy. 3. Narátor touto smlouvou potvrzuje, že jej oprávněný před podpisem této smlouvy poučil o jeho právech dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, v platném znění, a zároveň prohlašuje, že jsou mu v okamžiku podpisu této smlouvy známy údaje, v jakém rozsahu, jakým způsobem a pro jaký účel budou jeho osobní údaje oprávněným zpracovány a komu mohou být zpřístupněny či komu jsou určeny. XII
IV. Délka trvání smlouvy 1. Tato smlouva se uzavírá na dobu neurčitou s možností její výpovědi kteroukoli smluvní stranou. Výpověď nabývá účinnosti po uplynutí tříměsíční výpovědní lhůty, počínaje prvním dnem následujícího měsíce, kdy byla výpověď doručena druhé smluvní straně. Vypoví-li tuto smlouvu narátor, je taková výpověď považována za odvolání souhlasu ke zpracování jeho osobních údajů pro účely této smlouvy ve smyslu zákona č. 101/2000 Sb, o ochraně osobních údajů, v platném znění. 2. Smluvní strany jsou při uzavírání této smlouvy vědomy, že dojde-li k výpovědi této smlouvy ze strany narátora ve smyslu třetí věty předchozího odstavce tohoto článku, mohou být osobní údaje týkající se narátora, jím poskytnuté na základě této smlouvy, považovány za archiválii ve smyslu zákona č. 97/1974 Sb., o archivnictví, v platném znění, a podléhat zvláštnímu režimu zacházení stran oprávněného v souladu s tímto zákonem. V. Závěrečná ustanovení 1. Tato smlouva je vyhotovena ve dvou autentických stejnopisech, přičemž každá smluvní strana obdrží po jednom stejnopisu. 2. Tato smlouva nabývá platnosti a účinnosti dnem jejího podpisu oběma smluvními stranami. 3. Smluvní strany shodně prohlašují, že si text této smlouvy přečetly, že ji neuzavírají v tísni za nápadně nevýhodných podmínek a že s jejím obsahem souhlasí, a na základě těchto skutečností podle své svobodné a vážné vůle připojují své podpisy. V Praze, dne za oprávněného narátor XIII
č. 10 fotodokumentace z rodinného alba pana S (mimo jiné otec s matkou, vlastníci restituovaného domu) XIV