STAV ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ VE ZLÍNSKÉM KRAJI

STAV ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ VE ZLÍNSKÉM KRAJI v období 2012/2013

Obsah 1. Základní informace o území 5 2. Podnebí a klimatické podmínky 7 3. Ovzduší XX 4. Voda XX 5. Půda XX 6. Horninové prostředí XX 7. Příroda a krajina XX 8. Lesy XX 9. Odpady XX 10. Staré ekologické zátěže XX 11. Aktivity neziskového sektoru v oblasti ochrany životního prostředí XX 12. IPPC XX 13. Činnost a náklady v oblasti životního prostředí XX 14. Nové druhy v přírodě Zlínského kraje XX Vysvětlení zkratek XX Obsah 3

1. Základní informace o území Charakteristika kraje Zlínský kraj byl ustanoven k 1. lednu 2000 na základě ústavního zákona č. 347 ze dne 3. prosince 1997 o vytvoření vyšších územních samosprávných celků. Vznikl sloučením okresů Zlín, Kroměříž a Uherské Hradiště, které patřily k Jihomoravskému kraji, a okresu Vsetín, který spadal do Severomoravského kraje. Spolu s Olomouckým krajem tvoří region soudržnosti Střední Morava. S účinností od 1. 1. 2003 se vytvořilo 13 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (obce III. stupně), v jejichž rámci působí 25 územních obvodů pověřených obcí (obce II. stupně). Nachází se na východě republiky, kde jeho východní okraj tvoří hranici se Slovenskem. Na jihozápadě sousedí s krajem Jihomoravským, na severozápadě s Olomouckým a v severní části s krajem Moravskoslezským. Svou rozlohou 3963 km 2 je čtvrtým nejmenším krajem v republice. Má celkem 305 obcí (z toho 30 měst), ve kterých ke konci roku 2013 žilo 586 299 obyvatel. Hustota zalidnění 148 obyvatel/km 2 výrazně převyšuje republikový průměr. Nejvyšší zalidněnost je v okrese Zlín (184 obyvatel/km 2 ) a nejnižší v okrese Vsetín (126 obyvatel/km 2 ). Území má členitý charakter. Z převážné části je kopcovitý, tvořený pahorkatinami a pohořími. V části kraje, v povodí Moravy, se táhne rovinatá úrodná oblast Haná na Kroměřížsku a Slovácko na Uherskohradišťsku. Severní částí kraje probíhají Moravskoslezské Beskydy s nejvyšší horou Čertův mlýn (1206 m), na východě se rozkládají Javorníky s nejvyšší horou Velký Javorník (1 071 m) a dále směrem k jihu Bílé Karpaty s nejvyšší horou Velká Javořina (970 m), které také tvoří hranici se Slovenskem. Směrem k jihu od Moravskoslezských Beskyd vybíhá Hostýnsko Vsetínská hornatina a Vizovická vrchovina. Na jihozápadě kraje se zvedají Chřiby s nejvyšším bodem Brdo (587 m). Mezi Chřiby a výše zmíněnými pahorkatinami probíhá od západu z Olomouckého kraje Hornomoravský úval přes okres Kroměříž až do okresu Zlín. Kolem řeky Moravy, v okrese Uherské Hradiště, probíhá Dolnomoravský úval, který dále pokračuje do Jihomoravského kraje. Od západu k jihu, přes oba úvaly, protéká největší řeka kraje Morava, do které se vlévá většina toků protékajících územím. Jsou to především v severní části řeka Bečva a v jižní části řeka Olšava. Kraj má celkem příznivé klimatické podmínky. Z klimatických hodnot naměřených v meteorologických stanicích na území kraje byla zjištěna v roce 2013 průměrná teplota vzduchu 8,5 C a celkový úhrn srážek 769 mm/m2. Většina půd kraje je minerálně chudá, s výjimkou draslíku a hořčíku, s nedostatkem humusu. Jsou to hnědé půdy vrchovin a podzoly, které směrem k jihu místy přecházejí do hnědých půd nižších poloh. Na rozdíl od kopcovité Základní informace o území 5

a hornaté části s chudými štěrkovitými a kamenitými středně těžkými až těžkými půdami je v obou úvalech úrodná hnědozemě i černozemě a v okolí řeky Moravy také kvalitní lužní půdy. Pro svažitost a členitost terénu velké části kraje je obdělávání půdy obtížné. Z celkového půdního fondu kraje je 48,9 % zemědělské a 51,1 % nezemědělské půdy. Nejvíce zemědělské půdy má okres Uherské Hradiště (57 277 ha, z toho je 70,1 % půdy orné). Zcela odlišné rozdělení půdy je v okrese Vsetín, ve kterém podíl nezemědělské půdy je výrazně vyšší (64,6 %) a z níž 83,8 % zabírají lesy, převážně smrkové. Kraj je chudý na nerostné suroviny. Využívána jsou hlavně ložiska cihlářských hlín, štěrkopísků (tato ložiska mají celorepublikový význam) a stavebního kamene, místní význam má těžba pískovce. V omezené míře se zde vyskytují naleziště ropy a zemního plynu. Zlínský kraj má velkou rozlohu chráněné přírody a krajiny. Velkoplošná území zahrnují dvě chráněné krajinné oblasti, Beskydy a Bílé Karpaty, které představují zhruba 30 % území. CHKO Bílé Karpaty patří mezi šest biosférických rezervací UNESCO v republice. Na území kraje se dále nachází 40 přírodních rezervací, z toho 6 národních a 128 přírodních památek, z toho 2 národní a 6 přírodních parků. V červenci 2000 bylo založeno sdružení právnických osob Euroregion Bílé - Biele Karpaty, zaměřené na všestranný rozvoj přeshraniční spolupráce regionů na území chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. Euroregion zahrnuje území působení sdružení Región Biele Karpaty se sídlem v Trenčíně a území působení sdružení Region Bílé Karpaty se sídlem ve Zlíně. Českou část euroregionu tvoří okresy Uherské Hradiště, Zlín a Vsetín a část okresu Kroměříž a dále několik obcí okresu Hodonín s mikroregionem Horňácko patřícím do Jihomoravského kraje. V roce 2012 žilo na území Zlínského kraje 587693 obyvatel. Vývoj věkového složení obyvatel je charakterizován zvyšujícím se podílem obyvatel v poproduktivním věku, proti roku 2011 se zvýšil podíl obyvatel starších 64 let z 16,8 % na 17,3 %. Přesto je věková struktura z ekonomického hlediska stále příznivá. Průměrný věk obyvatel Zlínského kraje v roce 2012 byl 41,7 let. Ekonomika v kraji byla a je založena především na zhodnocování vstupních surovin a polotovarů. V tvorbě hrubého domácího produktu se Zlínský kraj řadí na 7. místo mezi kraji v ČR. V roce 2012 dosáhla průměrná hodnota HDP na 1 obyvatele kraje 322246 Kč. Zdroj: ČSÚ Základní údaje o území Zlínského kraje k 31. 12. 2012 a k 31. 12. 2013 ČR, kraj, okresy Česká republika Zlínský kraj Kroměříž Uherské Hradiště Vsetín Zlín v tom Hustota Rok Rozloha (km 2 ) 1) Počet obyvatel muži ženy Průměrný věk obyvatelstva na 1 km 2 2012 78866 10516125 5164349 5351776 41,3 133 2013 78866 10512490 5162380 5350039 41,5 133 2012 3963 587693 287350 300343 41,7 148 2013 3963 586299 286789 299510 42,0 148 2012 796 106995 52099 54896 41,9 134 2013 796 106692 52018 54674 42,1 134 2012 991 143494 70173 73321 41,8 145 2013 991 143129 70011 73118 42,1 144 2012 1143 144675 71143 73532 41,3 127 2013 1143 144362 70996 73118 41,5 126 2012 1043 192529 93935 98594 41,9 186 2013 1043 192116 93764 98352 42,1 184 Zdroj: ČSÚ 2. Podnebí a klimatické podmínky Počasí ve Zlínském kraji v roce 2012 Průměrná roční teplota vzduchu v kraji byla 8,7 C, což je o šest desetin stupně Celsia více než krajový teplotní normál. Rok 2012 byl hodnocen jako teplotně nadnormální (teplý). Podle hodnocení normality byl měsíc únor charakterizován jako chladný (podnormální), měsíce červen a červenec jako teplé (nadnormální) a srpen a listopad jako silně nadnormální (velmi teplé). Ostatní měsíce roku byly charakterizovány jako teplotně normální. Nejteplejším měsícem roku v kraji byl srpen s průměrnou teplotou vzduchu 18,6 C (červenec 18,5 C) a nejchladnějším únor s průměrnou teplotou -5,8 C. Nejvyšší kladná teplotní odchylka od normálu byla zjištěna v listopadu (+2,7 C) a nejvyšší záporná v únoru (-5,3 C). Nejvyšší průměrnou roční teplotu vzduchu v kraji, 10,1 C, zaznamenala stanice Kroměříž a Staré Město. Druhá nejvyšší Bystřice pod Hostýnem a Holešov (9,8 C) a třetí nejvyšší Vizovice, Rožnov pod Radhoštěm a Valašské Meziříčí (9,0 C). Nejnižší průměrná roční teplota vzduchu byla na Beneškách (sněhoměrný polštář) a to 6,3 C, druhá nejnižší na Beneškách (manuální stanice) 6,7 C, třetí ve Valašské Senici (7,0 C), dále na Marušce a to 7,4 C, a 7,5 C na Horní Bečvě. V kraji byla nejvyšší průměrná měsíční teplota naměřena v červenci i v srpnu na stanici Staré Město (20,9 C), dále 20,8 C v červenci a srpnu v Kroměříži, 20,6 C v červenci v Bystřici pod Hostýnem a 20,2 C v červenci v Holešově. Nejnižší měsíční teplota byla vždy v únoru na Beneškách (sněhoměrný polštář) a to -8,6 C, dále na stanici Benešky (-8,1 C), na Marušce (-7,7 C), na Horní Bečvě (-7,3 C) a ve Valašské Senici (-7,0 C). Nejvyšší průměrná denní teplota byla v kraji zaznamenána dne 1. července v Holešově a to 28,5 C, 28,1 C v Kroměříži a 28 C v Bystřici pod Hostýnem a Vizovicích (vše 1. července). Nejnižší průměrná denní teplota vzduchu byla dne 4. února zaznamenána na Beneškách (polštář) a to -19,4 C, -19,2 C v Huslenkách 3. února, 4. února na Beneškách (stanice) -18,8 C a -18,6 C na Marušce (2. února). Obecně nejteplejší dny v roce 2012 podle průměrné denní teploty vzduchu byly: 1. a 5. červenec. Nejchladnější dny v roce 2012 podle průměrné denní teploty vzduchu byly: 3. únor, 2. únor a 4. únor. Nejvyšší maximální denní teplota vzduchu (36,4 C) byla v kraji změřena vždy 20. srpna na stanici Kroměříž. Staré Město a Valašské Meziříčí (35,9 C), Bystřice pod Hostýnem (35,5 C) a 35 C v Holešově. Nejnižší minimální teplota vzduchu (-26,8 C) byla naměřena na stanici Huslenky dne 2. února, -24,4 C dne 3. února ve Štítné a -24,0 C 6 Stav životního prostředí ve Zlínském kraji v období 2012/2013 Podnebí a klimatické podmínky 7

3. února v Rožnově pod Radhoštěm a Valašské Senici. Nejnižší minimální přízemní teplota vzduchu (-31,6 C) byla naměřena ve Valašské Senici dne 3. února, -29,0 C v Huslenkách (3. února) a -27,8 C na Horní Bečvě (4. února). Územní teploty vzduchu v roce 2012 ve srovnání s dlouhodobým průměrem za období 1961 1990 Pramen: ČHMÚ ČR, kraje Ukazatel Měsíc 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. Rok celkem ČR T -0,2-5,4 5,1 8,4 14,4 16,9 18,2 18,2 13,3 7,4 4,8-1,4 8,3 N -2,8-1,1 2,5 7,3 12,3 15,5 16,9 16,4 12,8 8,0 2,7-1,0 7,5 O 2,6-4,1 2,6 1,1 2,1 1,4 1,3 1,8 0,5-0,6 2,1-0,4 0,8 Zlínský T -0,9-5,8 4,6 9,2 14,5 17,6 19,4 18,7 14,4 8,4 6,3-1,9 8,7 N -2,5-0,5 3,3 8,2 13,1 16,1 17,4 17,0 13,4 8,7 3,5-0,6 8,1 O 1,6-5,3 1,3 1,0 1,4 1,5 2,0 1,7 1,0-0,3 2,8-1,3 0,6 T průměrná měsíční teplota vzduchu ( C) N dlouhodobý průměr za období 1961 až 1990 ( C) O odchylka průměrné měsíční teploty vzduchu v roce 2012 od dlouhodobého průměru ( C) Roční úhrn srážek byl v kraji průměrně 751 mm, což je 96 % ročního krajového srážkového normálu. Rok 2012 byl charakterizován jako srážkově normální. Podle hodnocení normality byly měsíce červen a říjen označeny jako vlhké (nadnormální). Měsíc leden jako silně nadnormální. Měsíce březen, duben, srpen a říjen byly hodnoceny jako suchý (podnormální). Zbylé měsíce roku byly charakterizovány jako srážkově normální. Nejdeštivějším měsícem roku v kraji byl červen s průměrným úhrnem 132 mm (130 % normálu) a nejsušším měsícem byl březen se 44 mm (39 % normálu). Největší procentní kladnou odchylku srážek od normálu měl říjen (207 %) a leden (203 %) nejnižší již uvedený březen. Nejvyšší roční srážkový úhrn v kraji zaznamenala stanice Velké Karlovice (1147,2 mm), Valašská Senice (1136,1 mm), Horní Bečva-Kudlačena (1095,5 mm), Benešky (1092,9 mm) a Horní Bečva (1082,7 mm). Nejnižší krajský úhrn byl naměřen na stanici Staré Město (506,5 mm), dále na stanici Morkovice-Slížany (506,8 mm), Kroměříž měla 518,9 mm, stanice Hluk 554,6 mm a Kvasice (574,6 mm). Na stanicích byl nejvyšší měsíční srážkový úhrn změřen vždy v lednu na stanici Velké Karlovice (224,3 mm), Horní Bečva-Kudlačena (223,9 mm) a na Horní Bečvě (210,8 mm). Nejnižší měsíční úhrn byl naměřen v březnu: Morkovice-Slížany (2,0 mm), Kroměříž (2,9 mm) a Staré Město (3,3 mm). Nejvyšší denní srážkový úhrn byl v kraji zaznamenán dne 12. června na stanici Koryčany a to 93,5 mm, Napajedla (82 mm) a Kvasice (66,5 mm). Územní srážky v roce 2012 ve srovnání s dlouhodobým průměrem za období 1961 1990 Pramen: ČHMÚ Měsíc Rok ČR, kraje 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. celkem ČR Sr 81 34 15 39 48 84 113 75 49 56 39 56 689 N 42 38 40 47 74 84 79 78 52 42 49 48 674 % 193 89 38 83 65 100 143 96 94 133 80 117 102 Zlínský Sr 92 48 16 24 49 133 76 35 72 104 30 44 723 N 47 46 44 56 82 102 89 83 58 50 64 60 786 % 196 104 36 43 60 130 85 42 124 208 47 73 98 Ukazatel Sr úhrn srážek (mm) N dlouhodobý průměr srážkového úhrnu za období 1961 1990 (mm) % úhrn srážek v roce 2012 v procentech dlouhodobého průměru (Sr/N*100) V roce 2012 v kraji průměrně spadlo 127 cm nového sněhu. Na stanicích jsme nejvíce naměřili 393 cm na Beneškách, 357 cm ve Valašské Senici, 310 cm na Horní Bečvě, 306 cm ve Velkých Karlovicích. 303 cm na Kudlačeně a 252 cm na Marušce. Nejméně napadlo 13 cm v Morkovicích-Slížanech, 21 cm v Napajedlích, 23 cm v Kostelanech a Kvasicích a 29 cm ve Starém Městě. Nejvyšší měsíční úhrn nového sněhu byl zaznamenán v lednu na Beneškách (210 cm), na Kudlačeně (176 cm) a 173 cm ve Valašské Senici. Nejvyšší denní úhrn nového sněhu v roce 2012 a to 60 cm v kraji napadl dne 15. února ve Velkých Karlovicích, 50 cm na Beneškách a 45 cm v Huslenkách (vše 15. února). Nejvyšší hodnota celkové sněhové pokrývky byla v kraji zaznamenána ve Velkých Karlovicích dne 17. února a to 139 cm, 138 cm na Beneškách (18. února) a 132 cm ve Valašské Senici (18. února). Nejnižší maximum celkové sněhové pokrývky bylo zaznamenáno v Morkovicích-Slížanech (pouze 5 cm), 9 cm ve Starém Městě a 11 cm v Kroměříži a Nivnici. Nejvyšší vodní hodnota celkové sněhové pokrývky byla zaznamenána na Beneškách (325 mm) dne 20. února. Dále na Kudlačeně dne 20. února a to 276 mm a také 237 mm dne 20. února ve Valašské Senici. V kraji svítilo Slunce průměrně 1828 hod. (110 % normálu) Nejvíce slunečního svitu v roce 2012 bylo zaznamenáno na stanici Staré Město (2010,6 hod.), 1949,3 hod. v Holešově a 1941,8 hod v Kroměříži. Nejméně slunečního svitu bylo na Horní Bečvě (1622,8 hod.), ve Vsetíně (1667,4 hod.) a ve Vizovicích (1723,7 hod.). Nejvyšší měsíční suma slunečního svitu byla zaznamenána v květnu v Holešově (285,8 hodin), v Kroměříži (278,6 hod.) a ve Starém Městě (278,3 hod.). Nejméně svítilo Slunce v prosinci ve Vizovicích (35,5 hod.) a v listopadu na Stanici Strání (37,1 hod.) a opět ve Vizovicích (38,1 hod., listopad). Nejvyšší denní úhrn slunečního svitu byl změřen 16. června na Marušce, kdy Slunce svítilo 15,5 hod., téhož dne 14,9 hod. v Holešově a 23. července na Marušce a 14,8 hod. ve Starém Městě dne 16. června. V kraji jsme zaznamenali 32 tropických dnů ve Starém Městě, 26 dnů v Kroměříži, 25 dnů v Holešově, 21 dnů v Luhačovicích, Vizovicích, Valašském Meziříčí a Huslenkách. Ve Velkých Karlovicích bylo zaznamenáno 201 dnů s výskytem srážek. 200 dnů na Horní Bečvě, 198 dnů na Marušce, 194 dnů ve Vsetíně a 182 dnů v Rajnochovicích. Nejméně srážkových dnů měly Huslenky (131), Zděchov (137) a Horní Lideč (143). 8 Stav životního prostředí ve Zlínském kraji v období 2012/2013 Podnebí a klimatické podmínky 9

Počasí ve Zlínském kraji v roce 2013 Průměrná roční teplota vzduchu v kraji byla 8,4 C, což je o tři desetiny stupně Celsia více než krajový teplotní normál. Rok 2013 byl hodnocen jako teplotně normální. Podle hodnocení normality byly měsíce březen a září charakterizovány jako chladné (podnormální), měsíce srpen a říjen až prosinec jako teplé (nadnormální) a červenec jako mimořádně nadnormální (mimořádně teplý). Ostatní měsíce roku byly charakterizovány jako teplotně normální. Nejteplejším měsícem roku v kraji byl červenec s průměrnou teplotou vzduchu 19,6 C a nejchladnějším leden s průměrnou teplotou -2,7 C. Nejvyšší kladná teplotní odchylka od normálu byla zjištěna v červenci (+2,2 C) a nejvyšší záporná v březnu (-3,2 C). Nejvyšší průměrnou roční teplotu vzduchu v kraji, 9,7 C, zaznamenala stanice Staré Město. Druhá nejvyšší Kroměříž (9,6 C), třetí nejvyšší Bystřice pod Hostýnem a Holešov (9,4 C) a dále 8,8 C Vizovice a Valašské Meziříčí (8,7 C). Nejnižší průměrná roční teplota vzduchu byla na Beneškách a to 6,0 C, druhá nejnižší ve Valašské Senici (7,0 C), třetí nejnižší na Marušce (7,1 C), dále na Horní Bečvě (7,4 C) a v Hošťálkové (7,7 C). V kraji byla nejvyšší průměrná měsíční teplota naměřena v červenci na stanici Staré Město (21,7 C), dále 21,2 C v červenci v Kroměříži a v Bystřici pod Hostýnem a 20,8 C v červenci v Bojkovicích a v Holešově. Nejnižší měsíční teplota byla v únoru na Beneškách a to -5 C, dále v lednu na Marušce (-4,5 C), v únoru na Beneškách (-3,8 C) a v lednu ve Valašské Senici (-3,5 C). Nejvyšší průměrná denní teplota byla v kraji zaznamenána dne 8. srpna v Bojkovicích a to 31,6 C, 30,7 C ve Vizovicích dne 29. července a 30,5 C ve Štítné nad Vláří dne 29. července. Nejnižší průměrná denní teplota vzduchu byla dne 26. ledna zaznamenána v Hošťálkové a to -11,7 C, -11,5 C na Beneškách 25. ledna a tamtéž 23. března (-11,3 C) a -11,2 dne 26. ledna. Nejvyšší maximální denní teplota vzduchu (37,8 C) byla v kraji změřena vždy 8. srpna na stanici Staré Město, 37,7 C v Bystřici pod Hostýnem, 37,4 C v Bojkovicích, 37,1 C v Kroměříži a 36,9 C v Holešově. Nejnižší minimální teplota vzduchu (-18 C) byla naměřena na stanici ve Štítné nad Vláří dne 26. ledna, -17,1 C dne 27. ledna v Hošťálkové a -16,5 C 21. Února tamtéž. Nejnižší minimální přízemní teplota vzduchu (-23,9 C) byla naměřena dne 2. února, -22,3 C 26. ledna, -20,2 C 24. března a 2. dubna (vše ve Valašské Senici), dále -20 C ve Štítné 26. ledna a -19,1 C v Hošťálkové (21. února). Územní teploty vzduchu v roce 2013 ve srovnání s dlouhodobým průměrem za období 1961 1990 Pramen: ČHMÚ ČR, kraje Ukazatel Měsíc 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. Rok celkem ČR T -1,8-1,4-0,7 8,1 12,0 15,9 19,4 17,7 11,8 9,0 4,1 1,2 7 9-2,8-1,1 2,5 7,3 12,3 15,5 16,9 16,4 12,8 8,0 2,7-1,0 7,5 N -2,8-1,1 2,5 7,3 12,3 15,5 16,9 16,4 12,8 8,0 2,7-1,0 7,5 Zlínský T -2,6-0,9 0,3 8,7 13,0 16,5 19,7 18,6 11,8 10,0 4,9 1,6 8,5 N -2,5-0,5 3,3 8,2 13,1 16,1 17,4 17,0 13,4 8,7 3,5-0,6 8,1 O -0,1-0,4-3,0 0,5-0,1 0,4 2,3 1,6-1,6 1,3 1,4 2,2 0,4 T průměrná měsíční teplota vzduchu ( C) N dlouhodobý průměr za období 1961 až 1990 ( C) O odchylka průměrné měsíční teploty vzduchu v roce 2013 od dlouhodobého průměru ( C) Roční úhrn srážek byl v kraji průměrně 750 mm, což je 95 % ročního krajového srážkového normálu. Rok 2013 byl charakterizován jako srážkově normální. Podle hodnocení normality byly měsíce leden, únor a září označeny jako vlhké (nadnormální). Měsíce duben a prosinec byly hodnoceny jako velmi suché (silně podnormální). Červenec byl mimořádně suchý (mimořádně podnormální). Zbylé měsíce roku byly charakterizovány jako srážkově normální. Nejdeštivějším měsícem roku v kraji bylo září s průměrným úhrnem 118 mm (203 % normálu) a nejsuššími měsíci byl červenec se 12,5 mm (14 % normálu). Největší procentní kladnou odchylku srážek od normálu mělo říjen (203 %) a nejnižší již uvedený červenec. Nejvyšší roční srážkový úhrn v kraji zaznamenala stanice Benešky (1077,3 mm), Horní Bečva-Kudlačena (1005,1 mm), Horní Bečva (988,8 mm), Valašská Senice 963,2 mm a Velké Karlovice (937 mm). Nejnižší krajský úhrn byl naměřen na stanici Štítná nad Vláří (604,9 mm), dále Staré Město (607,1 mm), Morkovice-Slížany (639,2 mm), Valašské Meziříčí (655,4 mm) a Kvasice (755,7 mm). Na stanicích byl nejvyšší měsíční srážkový úhrn změřen vždy v září na stanici Valašská Senice (182,8 mm), Valašská Bystřice (181 mm) v v červnu, opět v červnu Rajnochovice (174,8 mm), v září Benešky (173,7 mm) a v červnu Vsetín (171,4 mm). Nejnižší měsíční úhrn byl naměřen v červenci v Kvasicích (1,7 mm), v červenci v Napajedlích (2,2 mm) a opět v červenci v Kroměříži (2,7 mm). Nejvyšší denní srážkový úhrn byl v kraji zaznamenán dne 9. srpna v Kvasicích (72,7 mm), 52,1 mm dne 19. srpna na Beneškách a 51,6 mm dne 9. srpna ve Starém Hrozenkov Územní srážky v roce 2013 ve srovnání s dlouhodobým průměrem za období 1961 1990 Pramen: ČHMÚ Měsíc Rok ČR, kraje 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. celkem ČR Sr 61 51 36 26 113 146 34 85 74 44 36 19 727 N 42 38 40 47 74 84 79 78 52 42 49 48 674 % 145 134 90 55 153 174 43 109 142 105 73 40 108 Zlínský Sr 65 73 67 19 101 119 11 87 116 38 52 19 769 N 47 46 44 56 82 102 89 83 58 50 64 60 786 % 138 159 152 34 123 117 12 105 200 76 81 32 98 Ukazatel Sr úhrn srážek (mm) N dlouhodobý průměr srážkového úhrnu za období 1961 1990 (mm) % úhrn srážek v roce 2013 v procentech dlouhodobého průměru (Sr/N*100) V roce 2013 v kraji průměrně spadlo 168 cm nového sněhu. Na stanicích jsme nejvíce naměřili 378 cm na Beneškách, 312 cm ve Valašské Senici, 307 cm na Horní Bečvě-Kudlačeně, 290 cm na Marušce a 278 cm ve Velkých Karlovicích. Nejméně napadlo 67 cm ve Starém Městě, 80 cm v Napajedlích a 83 cm v Kvasicích. Nejvyšší měsíční úhrn nového sněhu byl zaznamenán v březnu na Beneškách (117 cm), v únoru na Beneškách a Kudlačeně (103 cm), v únoru na Marušce a v březnu na Horní Bečvě (94 cm) a 88 cm v březnu ve Valašské Senici a na Marušce. Nejvyšší denní úhrn nového sněhu v roce 2013 a to 36 cm v kraji napadl dne 14. března na Kudlačeně, 34 cm dne 31. března v Kelči a 33 cm dne 31. března v Rožnově pod Radhoštěm. Nejvyšší hodnota celkové sněhové pokrývky byla v kraji zaznamenána na Beneškách dne 21. února a to 88 cm, 70 cm tamtéž (1. dubna) a 68 cm na Kudlačeně (21. února). Nejnižší maximum celkové sněhové pokrývky bylo zaznamenáno v Kvasicích (14 cm), 15 cm v Napajedlích a Starém Městě a 17 cm v Uherském Brodě. Nejvyšší vodní hodnota celkové sněhové pokrývky byla zaznamenána na Beneškách (180 mm) dne 11. února. Dále na Marušce 150 mm dne 8. dubna a 140 mm na Kudlačeně dne 18. února. V kraji svítilo Slunce průměrně 1548 hod. (93 % normálu). Nejvíce slunečního svitu v roce 2013 bylo zaznamenáno na stanici v Holešově (1707,9 hod.), ve Starém Město (1657,5 hod.) a 1652,18 hod v Kroměříži. Nejméně slunečního svitu bylo ve Valašské Senici (1344,3 hod.), na Horní Bečvě (1384,7 hod.), ve Vsetíně (1450,4 hod.) a ve Vizovicích (1479,4 hod.). Nejvyšší měsíční suma slunečního svitu byla zaznamenána v červenci v Holešově (339,9 hodin), v Kroměříži (334,9 hod.) a ve Strání (331,1 hod.). Nejméně svítilo Slunce v lednu na Horní Bečvě (10,6 hod.), v lednu ve Valašském Meziříčí (12,8 hod.) a v lednu ve Vsetíně (13,7 hod.). 10 Stav životního prostředí ve Zlínském kraji v období 2012/2013 Podnebí a klimatické podmínky 11

Nejvyšší denní úhrn slunečního svitu byl změřen 13. června na Marušce a tamtéž 21. července kdy Slunce svítilo 15,0 hod., v Holešově 13. června a 21. července tamtéž (14,8 hod.). V kraji jsme zaznamenali 24 tropických dnů ve Starém Městě, 19 dnů v Kroměříži, 18 dnů ve Štítné, 17 dnů v Holešově, Hošťálkové a Vsetíně. V kraji bylo zaznamenáno 7 dnů s tropickou nocí na Marušce, 6 v Bystřici pod Hostýnem, 5 v Holešově a Starém Městě. Na Marušce bylo zaznamenáno 212 dnů s výskytem srážek. 207 dnů ve Vsetíně a na Horní Bečvě, 202 dnů ve Velkých Karlovicích a Valašské Senici a 201 dnů v Hošťálkové. Nejméně srážkových dnů měly Kvasice 131 dnů, Morkovice-Slížany 136 dnů a Valašské Klobouky 144 dnů. Extrémní hodnoty meteorologických prvků ve Zlínském kraji v roce 2008 2012 Pramen: ČHMÚ Meteorologická stanice Nejvyšší denní maximální teplota vzduchu Nejnižší denní minimální teplota vzduchu Nejvyšší denní úhrn srážek Nejvyšší denní výška sněhové pokrývky C datum měření C datum měření mm datum měření cm datum měření Holešov (224 m n. m.) 2008 31,7 23. 6. -11,3 17. 2. 41,0 18. 5. 6,0 7. 1. 2009 33,5 23. 7. -20,8 9. 1. 31,5 19. 6. 25,0 23. 2. 2010 34,3 16. 7. -19,0 27. 1. 38,5 1. 6. 25,0 4. 2. 2011 33,4 26. 8. -18,1 30. 1. 48,9 30. 6. 11,0 27. 1. 2012 35,0 20. 8. -18,4 13. 2. 55,4 12. 6. 13,0 13. 12. 3. Ovzduší 3.1 Emise Výchozím podkladem pro emisní bilanci v uvedených letech jsou údaje ze souhrnné provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší, které jsou ověřovány Českou inspekcí životního prostředí a Krajským úřadem Zlínského kraje. Majoritním zdrojem znečištění TZL ve Zlínském kraji je doprava a malé zdroje především lokální topeniště pro vytápění domácností (spalování uhlí v domácnostech a spoluspalováním odpadu), které produkují více než pětinásobné množství tuhých látek než vyjmenované zdroje dohromady, zatímco u vyjmenovaných zdrojů klesají. S nejvyššími emisemi TZL ve Zlínském kraji jsou Alpiq Zlín, s. r. o. Teplárna Zlín, DEZA, a. s. Energetika, ZPS SLÉVÁRNA, a. s., Zlínské cihelny, s. r. o. Závod Malenovice. Největší pokles zaznamenaly emise oxidu siřičitého SO 2, poklesly v období od roku 2009 do 2013 na cca 79 %. Na snížení emisí SO 2 se nejvíce podílely Teplárna Otrokovice, a. s., DEZA, a. s. Energetika. Emise oxidů dusíku NO x poklesly v období od roku 2009 do 2013 Zdrojem znečištění oxidy dusíku ve Zlínském kraji jsou především mobilní zdroje. Na poklesu mají opět největší vliv Teplárna Otrokovice, a. s., DEZA, a. s. Energetika, Alpiq Zlín, s. r. o. Teplárna Zlín, CTZ, s. r. o., Uherské Hradiště kotelna na tuhá paliva Zdrojem znečištění oxidu uhelnatého ve Zlínském kraji jsou především mobilní zdroje. Dalším významným zdrojem jsou však také malé zdroje, především lokální topeniště pro vytápění domácností, které produkují zhruba čtvrtinu všech emisí CO. Produkce emisí VOC ve sledovaných letech 2009 2013 mírně vzrostla. Zdrojem znečištění VOC ve Zlínském kraji jsou malé zdroje, zejména lakovny atp. Dalšími významnými zdroji jsou zvláště velké a velké zdroje SPUR, a. s. Zlín, MITAS, a. s., výrobní úsek AGRO Otrokovice, DEZA, a. s., Valašské Meziříčí Chemické výroby, COLORLAK, a. s., ALBO SCHLENK, s. r. o. výroba hliníkových past a pigmentů, Bojkovice. Na rozdíl od předcházejících let (konec 20. století) již nejsou nejvýznamnějším původcem znečištění ovzduší v kraji velké a střední zdroje znečištění, ale naopak malé zdroje umístěné v objektech pro bydlení a doprava vedená přes intravilány obcí. 12 Stav životního prostředí ve Zlínském kraji v období 2012/2013 Ovzduší 13

Celkové emise hlavních znečišťujících látek ze zdrojů, podíly podle kategorií zdrojů znečišťování ovzduší (kt.rok-1)v roce 2010 a 2011 Rok REZZO TZL SO 2 NOx CO VOC Emise celkem 2010 1-2 0,1298 2,5644 1,5777 0,6042 1,334 2011 1-2 0,1818 3,3959 1,8984 0,7626 1,2869 Velké zdroje 2010 1 0,068 2,505 1,498 0,463 1,165 2011 1 0,106 3,327 1,767 0,548 1,067 Střední zdroje 2010 2 0,0618 0,0594 0,0797 0,1412 0,1690 2011 2 0,0758 0,0689 0,1314 0,2146 0,2199 Zdroj: ČHMÚ Podle údajů z registru emisí a zdrojů znečisťování ovzduší (REZZO), který spravuje Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), je zřejmé, že se ve Zlínském kraji v posledních letech emise znečisťujících látek snižovaly. Nejvýraznějším zdrojem znečistění ve Zlínském kraji byly i v roce 2010 mobilní zdroje znečistění (REZZO 4), a to s podílem na celku 56,6 % u tuhých látek, 60,9 % u oxidů dusíku a 66,0 % oxidu uhelnatého. Největší podíl znečistění oxidem siřičitým šel na vrub velkým stacionárním zdrojům (REZZO1), a to 77,6 %. Největší zátěží pro kvalitu ovzduší ve Zlínském kraji byly mobilní zdroje znečistění (REZZO4, v této skupině jsou zahrnuta mobilní zařízení se spalovacími nebo jinými motory, která znečišťují ovzduší, zejména silniční a motorová vozidla, železniční kolejová vozidla, plavidla a letadla). U emisí tvořených tuhými znečisťujícími látkami došlo v průběhu čtyř let k poklesu o 2,1 % a jejich podíl na těchto emisích v kraji však vzrostl o 0,3 procentního bodu na 56,6 %. U emisí oxidu dusíku a oxidu uhelnatého došlo od roku 2006 k poklesu produkce o 14,9 % a 34,5 %. Jejich podíl na celku těchto emisí v kraji od počátečního roku sledovaného období u oxidu dusíku klesl z 63,9 % o 3,0 p.b. na 60,9 % a u oxidu uhelnatého také poklesl o 6,7 p.b na 66,0 %. Na znečistění oxidem siřičitým se mobilní zdroje podílely v roce 2010 necelým procentem (0,52 %). U znečistění těmito látkami došlo v průběhu čtyř let ke snížení o 1,8 %. Největšími producenty emisí oxidu siřičitého v kraji byly velké stacionární zdroje znečisťování (REZZO1, kam patří stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu vyšším než 5 MW a zařízení zvlášť závažných technologických procesů). V roce 2010 tvořily na zlínském celku těchto emisí 77,6 %. Proti předchozímu roku bylo zaznamenáno snížení emisí o 15,1 % a proti roku 2006 došlo k poklesu o 34,2 % a za čtyři roky se tak jejich podíl snížil o 5,6 p.b. Také střední stacionární zdroje znečistění (REZZO2, což jsou stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu od 0,2 do 5 MW, zařízení závažných technologických procesů, uhelné lomy a plochy s možností hoření, zapaření nebo úletu znečišťujících látek) a malé (REZZO3, kam patří stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu nižším než 0,2 MW, zařízení technologických procesů nespadajících do kategorie velkých a středních zdrojů, plochy, na kterých jsou prováděny práce, které mohou způsobovat znečišťování ovzduší, skládky paliv, surovin, produktů a odpadů a zachycených exhalátů a jiné stavby, zařízení a činnosti, výrazně znečišťující ovzduší) svým podílem přispívají na znečisťování ovzduší v kraji. Zvláště malé zdroje rozhodně nejsou zanedbatelné. V roce 2010 byl jejich podíl znečistění tuhými látkami 34,6 % (zvýšení podílu za 4 roky o 2,5 p.b.), oxidem siřičitým 20,6 % (od roku 2006 došlo ke zvýšení podílu o 6,4 p.b.), oxidy dusíku 4,9 % (pokles podílu za čtyři roky o 1,9 p.b.) a oxidem uhelnatým 26,7 % (nárůst podílu za sledované období o 9,1 p.b.). Čistota nebo znečistění ovzduší jednotlivých územních celků je dána jednak rozmístěním stacionárních zdrojů výrazně znečisťujících ovzduší (tedy podniků produkujících emise, dále i umístěním ploch, na kterých jsou skládky paliv, surovin, produktů a odpadů) a v neposlední řadě také mobilními zdroji, tedy dopravní zatížeností silničních a železničních tepen v kraji. Z grafu 4.6 je zřejmé, že nejvyšší znečistění emisemi oxidu siřičitého bylo opět zjištěno ve zlínském okrese (2,65 t/km 2 ). Nejvyšší hodnoty tuhých znečisťujících látek (0,36 t/km 2 ), oxidu dusíku (1,27 t/km 2 ) a oxidu uhelnatého (1,37 t/km 2 ) byly naměřeny v okrese Vsetín. Ve všech čtyřech sledovaných druzích emisí znečisťujících ovzduší (REZZO1-4) dosahovaly zjištěné údaje za Zlínský kraj nižší hodnoty, než činily průměry za celou republiku. Mezi kraji se Zlínský kraj umístil v emisích tvořených tuhými znečisťujícími látkami na druhém nejlepším místě (tedy byla zde naměřená druhá nejnižší hodnota těchto emisí mezi kraji). V produkci emisí oxidu siřičitého obsadil kraj 7. příčku, oxidu dusíku 6. pozici a oxidu uhelnatého čtvrté místo. Z celorepublikového pohledu tak Zlínský kraj patřil mezi kraje s čistým ovzduším. Meziroční změna emisí hlavních znečišťujících látek 2010/2009 (tis. t.rok-1) TZL SO 2 NOx CO VOC Emise celkem 0,067 0,709 0,070 0,198 0,184 Velké zdroje 0,035 0,659 0,072 0,134 0,152 Střední zdroje 0,032 0,05-0,002 0,064 0,032 Zdroj: ČHMÚ 3.2 Imise 3. 2. 1 Síť imisního monitoringu V roce 2010 až 2013 probíhal ve Zlínském kraji monitoring imisí na 6 lokalitách. Z toho 4 lokality spadají do státní sítě imisního monitoringu ČR spravované Českým hydrologickým ústavem a jsou akreditovány podle ČSN EN ISO/IEC 17025:2005. Jedná se o lokality Zlín (PM 10, PM 2,5, SO 2, NO, NO 2, NO x, CO, O 3, benzen, toluen, polyaromatické uhlovodíky, těžké kovy), Uherské Hradiště (PM 10, NO, NO 2, NO x ), Vsetín - hvězdárna (PM 10 ) a Štítná nad Vláří (O 3 ). Lokality Valašské Meziříčí Masarykova, resp. Hranická (PM 10 ) a Zlín Svit (PM 10, SO 2, NO 2, O 3 ) má ve správě Ekovia. V roce 2013 mělo dojít k optimalizaci státní sítě imisního monitoringu, termín vyhlášení soutěže na obnovu sítě byl přesunut na rok 2014. Přesto již proběhly některé změny v síti, které reflektují optimalizaci státní sítě imisního monitoringu a byly provedeny na náklady ČHMÚ. Měření CO bylo z pozaďové lokality ve Zlíně přesunuto na dopravní lokalitu v Uherském Hradišti, kde lze očekávat vyšší koncentrace (ale zdaleka ne nadlimitní). Dále byla zřízena ve Valašském Meziříčí lokalita pro odběr PAH, která bude v rámci obnovy sítě doplněna o automatizovaný monitoring zaměřený na suspendované částice a těkavé organické látky (benzen). V rámci obnovy sítě by měla přibýt ve Zlínském kraji vesnická pozaďová lokalita, která doposud v kraji chybí (zřejmě na Kroměřížsku). 3. 2. 2. Oblasti s překročeným imisním limitem (dříve oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší) Až do roku 2011 bylo pro vymezení zón a aglomerací se zhoršenou kvalitou ovzduší využíváno zákona o ochraně ovzduší č. 86/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů a nařízení vlády č. 597/2006 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší. Podle limitních úrovní bylo provedeno pro jednotlivé lokality vyhodnocení překračování limitu pro roční průměrné koncentrace PM 10, NO 2, olova, benzenu, kadmia, arsenu, niklu a benzo(a)pyrenu. Dále byly vypočteny četnosti překračování denních limitů pro frakci PM 10 a SO 2, hodinových limitních hodnot pro SO 2 a NO 2 a 8hodinových limitních hodnot oxidu uhelnatého a přízemního ozonu. Na základě map územního rozložení příslušných imisních charakteristik kvality ovzduší byly dle zákona 86/2002 Sb. každoročně vymezeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO), tj. takové oblasti, ve kterých byl překročen imisní limit pro ochranu zdraví lidí pro alespoň jednu znečišťující látku (jedná se o SO 2, CO, PM 10, Pb, NO 2 a benzen). Obdobně byly identifikovány i oblasti s překročením cílového imisního limitu alespoň pro jednu znečišťující látku (kadmium, arsen, nikl, benzo(a)pyren a ozon). Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, také vymezuje nové zóny a aglomerace pro hodnocení kvality ovzduší. Zlínský kraj tak již není hodnocen samostatně, ale společně s Olomouckým krajem jako zóna Střední Morava (NUTS II). Přesto je možné čísla vztahující se pouze ke Zlínskému kraji najít v ročenkách ČHMÚ na portále ČHMÚ. Hodnocení pro zatím poslední rok, tj. rok 2012, je již vztaženo k novému vymezení zón a aglomerací podle zákona č. 201/2012 Sb. Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší stanovuje imisní limity pro vybrané znečišťující látky bez dalšího rozlišení na imisní a cílové imisní limity. Pro rok 2012 jsou tak poprvé vymezeny oblasti s překročením imisních limitů hromadně pro všechny znečišťující látky, které jsou sledovány z hlediska ochrany lidského zdraví. 14 Stav životního prostředí ve Zlínském kraji v období 2012/2013 Ovzduší 15

Bylo tedy vyhodnoceno překračování imisních limitů pro roční průměrné koncentrace PM10 a PM2,5, NO2, olova, benzenu, překračování 8hodinového limitu CO, překračování denních limitů pro PM10 a SO2 a překračování hodinových imisních limitů pro SO2 a NO2 (imisní limity stanoveny bodem 1 Přílohy č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší; dříve imisní limity). Dále bylo vyhodnoceno překračování imisních limitů pro roční průměrné koncentrace benzo(a)pyrenu, kadmia, arsenu a niklu a pro nejvyšší max. denní 8hod. koncentraci přízemního ozonu (imisní limity stanoveny bodem 3 a 4 Přílohy č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší; dříve cílové imisní limity). Mapa oblastí ČR s překročenými cílovými imisními limity pro ochranu zdraví (bez zahrnutí ozónu) v roce 2010 (zdroj ČHMÚ) Z důvodu návaznosti na hodnocení v předešlých letech byla zvláště vymezena i území s překročením imisních limitů stanovených bodem 1 (dříve oblasti s překročením imisních limitů tzv. OZKO) a území s překročením imisních limitů stanovených bodem 3 (dříve oblasti s překročením cílových imisních limitů bez zahrnutí ozonu). A zpětně byla dle nové legislativy dopočtena plocha s překročenými imisními limity od roku 2005. Plocha území zóny Střední Morava (v %) s překročenými imisními limity dle zákonů 201/2012 Sb. a 86/2002 Sb. 1 Rok LV bez O 3 LV s O 3 LV (st.) TV bez O 3 (st.) TV s O 3 (st.) 2005 58,47 100,00 58,42 7,98 99,75 2006 44,02 99,72 41,49 10,74 98,49 2007 13,96 98,97 11,24 5,34 98,94 2008 2,88 99,97 0,80 2,47 99,97 2009 7,95 94,26 6,67 2,82 92,56 2010 64,54 89,45 57,40 39,36 66,09 2011 51,52 79,43 51,21 43,53 76,84 2012 59,45 85,69 26,18 59,33 85,57 Mapa oblastí ČR s překročenými cílovými imisními limity pro ochranu zdraví (včetně ozónu) v roce 2010 (zdroj ČHMÚ) Zdroj dat: ČHMÚ 1 LV bez O 3 překročení imisních limitů dle 201/2012 Sb. bez zahrnutí přízemního ozonu, LV s O 3 překročení imisních limitů dle 201/2012 Sb. se zahrnutím přízemního ozonu, LV (st.) překročení imisních limitů dle již neplatného zákona 86/2002 Sb; TV bez O 3 (st.) překročení cílových imisních limitů bez zahrnutí přízemního ozonu dle již neplatného zákona 86/2002 Sb, TV s O3 (st.) překročení cílových imisních limitů se zahrnutím přízemního ozonu dle již neplatného zákona 86/2002 Sb. Mapa vyznačení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví, v roce 2010 (zdroj ČHMÚ) Při interpretaci výsledků hodnocení je nutné zdůraznit, že mapy znečištění ovzduší jsou vytvářeny na základě měření, které je s ohledem na požadavky legislativy směrováno především do velkých aglomerací. Podle odborného odhadu a na základě výsledků publikovaných prací však lze s vysokou pravděpodobností očekávat, že zvýšené, ale i nadlimitní koncentrace řady látek se vyskytují i v malých obcích, kde se imise neměří a ve kterých v České republice žije poměrně značná část populace. Jedná se zejména o koncentrace částic, polyaromatických uhlovodíků a těžkých kovů. Zásadní roli na znečištění ovzduší hraje geomorfologie území, dopravní zátěž a způsob vytápění. Při použití dřeva a uhlí pro vytápění dochází ke zvýšení emisí částic, polyaromatických uhlovodíků a těžkých kovů. Pokud je v lokálních topeništích spalován odpad, dochází navíc k emitování nebezpečných dioxinů. Již z mapy je patrné, že v roce 2010 došlo na zhruba polovině plochy území zóny Zlínský kraj k překročení imisního limitu. Jedná se zejména o západní část území zóny, zejména pak nížiny podél toku řeky Moravy, které jsou významně ovlivňovány dálkovým přenosem z Polska a Moravskoslezského kraje. Pro vymezení OZKO jsou nejdůležitější koncentrace PM 10. Jedná se zejména o průměrné 24hodinové koncentrace, které překračují platný imisní limit. V případě cílových imisních limitů (mimo O3) se jedná výhradně o koncentrace benzo(a)pyrenu, coby legislativního zástupce PAH. V předešlých letech docházelo k vymezení OZKO pouze na malých částech území zóny Zlínský kraj. 16 Stav životního prostředí ve Zlínském kraji v období 2012/2013 Ovzduší 17

Nejmenší OZKO byla vymezena v letech 2008 a 2009, zejména rok 2008 lze z hlediska kvality ovzduší považovat za nejlepší za posledních 10 let. Mapa oblastí zóny Zlínský kraj s překročenými imisními limity pro ochranu zdraví v letech 2007 2010 (zdroj ČHMÚ) Výměry území zóny Zlínský kraj, na nichž byly v letech 2001 až 2010 vyhlášeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (% celkového území zóny/aglomerace) pro jednotlivé škodliviny uvádí tabulka. Vývoj úrovně znečištění ovzduší ve vztahu k lidskému zdraví (v % území zóny) v letech 2001 2010 Z výše uvedeného vyplývá, že ve Zlínském kraji je nejdůležitější sledovat koncentrace částic PM 10 a PM 2,5 a polyaromatické uhlovodíky. Překračování imisních resp. cílových imisních limitů zobrazují následující grafy. Z uvedených grafů je patrné, že v případě obou charakteristik dochází k dlouhodobému překračování imisních limitů. Obě škodliviny dosahují svých maxim v zimním období. Vzhledem k emisní charakteristice jsou ve Zlínském kraji na vině zejména doprava a malé zdroje, avšak významně dochází k ovlivnění kvality ovzduší i ze zdrojů mimo Zlínský kraj (zejména z Polska a Moravskoslezského kraje) díky dálkovému transportu znečištění. V případě průměrných ročních koncentrací PM 10 dochází pouze výjimečně a výhradně na dopravních stanicích (Uherské Hradiště a Zlín Svit). Z grafů rovněž vyplývá, že situace se v různých letech někdy až dramaticky liší. Hodně závisí na délce topné sezóny a teplotě v zimě, které určují množství emisí z vytápění. Dalším důležitým faktorem jsou meteorologické podmínky, zejména pak zdali se vyskytují delší epizody s inverzním charakterem počasí během teplotní inverze dochází k stabilizaci atmosféry, je téměř bezvětří a škodliviny se tedy kumulují pod hranicí inverze podobně jako pára pod pokličkou. Pokud situace trvá delší dobu a je doprovázena nepřítomnosti srážek, mohou koncentrace dosáhnout hodnot a podmínek pro vyhlášení smogových signálů. U ostatních škodlivin k překračování imisních limitů nedochází. PM 2,5 se ve Zlíně pohybuje v blízkosti nového cílového imisního limitu. Koncentrace NO 2 se na dopravních stanicích pohybují nad horní mezí pro posuzování, u ostatních lokalit není překročena dolní mez pro posuzování. Troposférický ozón se pohybuje v blízkosti cílového imisního limitu a jeho koncentrace jsou závislé na délce slunečního svitu a teplotě v letním období. Zbývající škodliviny sledované legislativou (SO 2, benzen, CO, olovo, arsen, kadmium, nikl) nepřekračují nikde na území Zlínského kraje dolní mez pro posuzování. 3. 2. 3 Informační systém kvality ovzduší ve Zlínském kraji Od roku 2013 je možné navštívit nový portál Informační systém kvality ovzduší ve Zlínském kraji. Cílem projektu je objektivně poskytovat veřejnosti aktuální informace o kvalitě ovzduší v systému on-line. Vzniká tak veřejně přístupný informační systém, který bude sloužit jak obyvatelstvu, školám, tak v rozhodovacím procesu výkonu státní správy i samosprávy. Výstupy tohoto projektu jsou plně slučitelné a kompatibilní s výstupy státního monitoringu AIM (automatizovaný informační systém) a doplňují měření v oblastech a sídlech, která státní monitoring nepokrývá, v tomto Graf: projektu Nejvyšší jsou navíc 24hodinová měřeny škodliviny, koncentrace které AIM PM nezajišťuje. 10, Zlínský kraj, 2002-2011 Graf: Nejvyšší 24hodinová koncentrace PM 10, Zlínský kraj, 2002 2011 90 80 70 Nejvyšší 24hodinová koncentrace PM 10, zóna Zlínský kraj 2002-2011 Rok PM 10_DP PM 10_RP Celkem B(a)P Ni O 3 2001 0,90% 4,40% 4,30% 0,10% 81,30% 2002 3,60% 3,60% 0,20% 97,00% 2003 12,00% 12,00% 100% 2004 5,80% 5,80% 97,60% 2005 70,70% 0,30% 70,70% 3,80% 99,30% 2006 32,40% 0,70% 32,40% 14,90% 100% 2007 6,70% 6,70% 7,80% 100% 2008 1,00% 1,00% 2,85% 100% 2009 2,37% 2,37% 3,30% 99,42% 2010 53,77% 53,77% 48,08% 47,90% Koncentrace (µg*m -3 ) 60 50 40 30 20 10 0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Kroměříž-ZÚ Štítná nad Vláří Uherské Hradiště Valašské Meziříčí - Masarykova Vsetín - hvězdárna Zlín Zlín-Svit V roce 2010 žilo v OZKO cca 436.000 obyvatel (74 % zóny) v rámci zóny Zlínský kraj. Graf: Průměrná roční koncentrace benzo(a)pyrenu, Zlínský kraj, 2002-2011 18 Stav životního prostředí ve Zlínském kraji v období 2012/2013 Ovzduší Průměrné roční koncentrace B(a)P, zóna Zlínský kraj 19 2002-2011

Zlín-Svit Graf: Průměrná roční koncentrace benzo(a)pyrenu, Zlínský kraj, 2002-2011 Graf: Průměrná roční koncentrace benzo(a)pyrenu, Zlínský kraj, 2002 2011 2,5 Průměrné roční koncentrace B(a)P, zóna Zlínský kraj 2002-2011 Koncentrace (ng*m -3 ) 2 1,5 1 0,5 0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Zlín 3.3 Opatření ke snižování znečišťování ovzduší DEZA, a. s. - významným zlepšením dopadů výroby na kvalitu ovzduší byla výstavba nové utěsněné spouštěcí stanice dehtu a s tím související hermetizace zásobníků dehtu a zneškodňování odplynů z těchto zařízení 20 na nové dopalovací jednotce ENETEX 4. Z velkých ekologických investic dále byla realizována hermetizace zařízení na provoze naftalen a v loňském roce byl zahájen provoz na realizované investiční akci Likvidace exhalací naftalen. Přínosem této akce, která představovala investici 59 mil. Kč, je snížení emisí naftalenu z tohoto zdroje o 99 % což reprezentuje 36 tun ročně a další snížení zápachu. (2011). KOVONAX, spol. s r. o. inovace a automatizaci technologického procesu pokovení nábytkových dílců ve stávající pokovovací lince Ni-Cr Galvanická linka niklování, chromování. (2011). Galvena, s. r. o. Zařízení na povrchovou úpravu kovů galvanovna změna a obnova technologie spočívající v úpravě ručního zinkování, eloxovací linky a mořící linky (2010). V letech 2012 a 2013 byla rovněž přijata velká řada opatření ke snížení znečištění ovzduší v kraji a snížení energetické spotřeby. Jednalo se o zateplování veřejných budov, výměnu zdrojů vytápění, doplnění systému o solární systémy na ohřev TUV, opatření v zemědělské výrobě i nákup úklidové techniky pro města i menší obce. V každém roce se jednalo cca o 200 až 250 projektů, které jsou významným příspěvkem ke zlepšení kvality ovzduší v kraji. 4. Voda Z hlediska odtoku byl rok 2012 v povodí horní Moravy a Bečvy celkově průměrný až podprůměrný. Na řece Bečvě byl průtok průměrný, na Vsetínské a Rožnovské Bečvě podprůměrný, na Juhyni (58 % Qa) silně podprůměrný. V povodí Bečvy byly odtokově výraznější jarní a podzimní měsíce (březen, říjen, listopad), naopak méně vodné byly letní měsíce, kromě průměrného až nadprůměrného června. Povodí střední a dolní Moravy bylo odtokově podprůměrné. Na toku Moravy byly průtoky podprůměrné (70 %), na přítocích (Moštěnka, Rusava, Olšava) byly silně podprůměrné (51 % až 58 %) až mimořádně podprůměrné (Dřevnice 46 %, Haná 44 %). Charakteristický byl vodnější březen (120 %), měsíce únor, duben, květen, červenec až září a prosinec byly podprůměrné, ostatní měsíce byly průměrné. Nejméně vodným měsícem byl červenec s podprůměrnými až silně podprůměrnými průtoky a minima se vyskytla v srpnu na úrovní Q355d. Průměrné průtoky na vybraném profilu v povodí Moravy Vodoměrná Plocha povodí Průměrné průtoky v roce 2012 [m 3.s 1 ] Q a Tok stanice [km 2 ] Q 30d Q 180d Q 355d Q r (1981 2010) Q r / Q a Morava Kroměříž 7 030.31 92.5 19.8 8.94 36.0 52.0 0.692 Zdroj: ČHMÚ, Hydrologická ročenka 2012 V roce 2012 byly na území Zlínského kraje zaznamenány 2 případy vývoje povodňové situace a to v únoru na Rožnovské Bečvě v Rožnově pod Radhoštěm, kdy byl vyhlášen stav pohotovosti 2. stupeň povodňové aktivity (SPA) a červnu na Juhyni nastal stav bdělosti 1. stupeň SPA. 20 Stav životního prostředí ve Zlínském kraji v období 2012/2013 Voda 21

Vyhlášené povodňové situace Datum Tok Profil Stav [cm] Průtok [m 3.s -1 ] Doba opakování [roky] SPA 29. 2. 2012 Rožnovská Bečva Rožnov pod Radhoštěm 217 14.0 <2 2 13. 6. 2012 Juhyně Kelč 113 18.0 2 1 Zdroj: ČHMÚ, Hydrologická ročenka 2012 Rok 2012 byl oproti dlouhodobému normálu v rámci celého území Zlínského kraje srážkově mírně podprůměrný až průměrný, ve východní části kraje až o 25% více než je průměr. Nejvyšší roční úhrn srážek (1 147 mm) byl v roce 2012 naměřen na stanici Velké Karlovice-Pluskovec. Úhrn srážek v kalendářním roce 2012 (mm) Srovnání spotřeby vody, ceny vodného a stočného v krajích v roce 2012 Území Specifické množství vody fakturované celkem (l/os./den) Specifické množství vody fakturované domácnostem (l/os./den) Cena vodného (Kč/m 3 ) bez DPH Cena stočného (Kč/m 3 ) bez DPH Česká republika 133,7 87,9 32,7 29,6 Zlínský kraj 116,5 76,8 33,1 30,1 Zdroj: ČSÚ, 2012 Zlínský kraj měl nejmenší množství fakturované vody v rámci krajů. Vodné měl v 2012 Zlínský kraj 7. nejdražší a stočné 6. nejdražší v rámci krajů ČR Porovnání podílu fakturované a nefakturované vody v roce 2012 Území Česká republika celkem Voda fakturovaná pitná (v tis. m 3 ) v tom pro domácnosti zemědělství průmysl ostatní odběratelé celkem (tis. m 3 ) z toho ztráty vody v trubní síti (tis. m 3 ) Voda nefakturovaná podíl ztrát (%) vlastní potřeba vody (tis. m 3 ) ostatní nefakturovaná (tis. m 3 ) 480 745 315 875 7 236 55 642 101 991 135 699 118 961 19,3 14 725 2 013 Zlínský kraj 23 423 15 440 749 2 462 4 772 6 730 5 792 19,2 837 102 Zdroj: ČSÚ, 2012 Ve Zlínském kraji bylo realizováno mnoho staveb řešících zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Z těch nejvýznamnějších uvádíme pro jednotlivé okresy Zlínského kraje tyto: Okres Kroměříž V roce 2012 byl vybudován vodovod v obci Brusné, Střížovice, v místní části Popovice (obec Rataje), Ludslavice, Míškovice a Kostelec u Holešova. V obci Chvalčov byla uvedena do trvalého provozu úpravna vody a došlo k napojení obce Tučapy na skupinový vodovod Kroměříž (vodovodní přívodní řad z Prusinovic do Tučap a rekonstrukce stávajícího vodojemu v Tučapech). V Němčicích pak byly propojeny dva stávající vodovodní řady. Zdroj: ČHMÚ, Hydrologická ročenka 2012 4.1 Zásobování pitnou vodou Ve Zlínském kraji bylo v roce 2012 vyrobeno 30,313 mil. m3 pitné vody. Ztráty vody pak ve vodovodních sítích představovaly 19,2 %. Celkem bylo zásobeno pitnou vodou z vodovodů pro veřejnou potřebu 549202 obyvatel, což představuje 93,4 % obyvatel kraje. Zlínský kraj je v podílu počtu zásobovaných obyvatel z vodovodů na 8. místě mezi 14 kraji. Hlavními provozovateli vodovodů v kraji jsou firmy Moravská Vodárenská, a. s., Slovácké vodárny a kanalizace, a. s. Uherské Hradiště, Vodovody a kanalizace Kroměříž, a. s. a Vodovody a kanalizace Vsetín, a. s. V roce 2013 byla provedena přístavba komory vodojemu Prusinovice (150 m 3 ). V obcích Loukov, Sobělice, Břest, Koryčany, Zdounky, Těšnovice a v místních částech města Hulín Chrášťany a Záhlinice byl vybudován vodovod. Okres Uherské Hradiště V roce 2012 byl vybudován vodovod v obci Břestek, Buchlovice, Huštěnovice, Kněžpole, Osvětimany, Ostrožská Nová Ves, Polešovice a v Újezdci u Luhačovic. V roce 2013 pak byl rozšířen vodovod v obcích Babice, Kudlovice, Kunovice, Ostrožská Lhota, Polešovice, Popovice, Ostrožská Nová Ves a v Suché Lozi. Okres Vsetín V roce 2012 byl prodloužen vodovod v místní části města Valašské Meziříčí v Hrachovci, dále v Kladerubech, v Hutisku (lokalita Dvořiska). Došlo k propojení vodojemů Písečný a Dolní Paseky v Rožnově pod Radhoštěm, byla provedena optimalizace vodovodu Rožnov pod Radhoštěm Tylovice a bylo zajištěno zásobování obce Velká Lhota pitnou vodou. V roce 2013 byl prodloužen vodovodu v části města Valašské Meziříčí Brňov, dostavěn vodovod v obci Halenkov a v Zašové byl vybudován vodovod pro nový stavební obvod. 22 Stav životního prostředí ve Zlínském kraji v období 2012/2013 Voda 23

Okres Zlín V roce 2012 byly vybudovány vodovody v obcích Študlov, Brumov Bylnice, Valašské Klobouky, Bohuslavice u Zlína, Lukov, Želechovice nad Dřevnicí, Oldřichovice, Všemina a v nové obytné zástavbě v obci Bělov. V roce 2013 byl prodloužen vodovod v Dolní Lhotě, Pozlovicích, Sehradicích. Dále byl ve městě Vizovice vybudován vodovod a také v obci Rokytnice, Poteč, Březová, Doubravy, Velký Ořechov a také v místních částech města Zlína v Kostelci, Kudlově a ve Štípě. 4.2 Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Chráněné oblasti přirozené akumulace vod ( 28 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách) tvořící pro své přírodní podmínky významnou přirozenou akumulaci vod jsou vyhlašovány nařízením vlády. Na území Zlínského kraje se nacházejí 3 chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Jedná se o CHOPAV Beskydy (Nařízení vlády č. 40/1978 Sb.), CHOPAV Vsetínské vrchy (Nařízení vlády č. 10/1979 Sb.) a CHOPAV Kvartér řeky Moravy (Nařízení vlády č. 85/1981 Sb.). V chráněných oblastech přirozené akumulace vod se v rozsahu stanoveném nařízením vlády zakazuje zmenšovat rozsah lesních pozemků, odvodňovat lesní a zemědělské pozemky, těžit rašelinu či nerosty povrchovým způsobem nebo provádět jiné zemní práce, které by vedly k odkrytí souvislé hladiny podzemních vod, těžit a zpracovávat radioaktivní suroviny, ukládat radioaktivní odpady a ukládat oxid uhličitý do hydrogeologických struktur s využitelnými nebo využívanými zásobami podzemních vod. Ministerstvo životního prostředí může po předchozím souhlasu vlády povolit výjimku z uvedených zákazů. 4.3 Stav povrchových vod Dílčí povodí Moravy a přítoků Váhu Jakost povrchových vod ve vodních tocích se hodnotí na základě koncentrací vybraných základních ukazatelů znečištění. Organické znečištění je vyjádřené ukazateli BSK5 a CHSKCr, nutrienty pak reprezentují dusičnanový dusík a celkový fosfor. Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) CHOPAV Plocha (km 2 ) Podíl na ploše kraje (%) Beskydy 622,8 15,7 Vsetínské vrchy 402,5 10,1 Kvartér řeky Moravy 188,2 4,7 Zdroj: VÚV T.G.M. Hodnocení podle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění Monitorováno bylo 13 profilů většinou na menších a hraničních tocích. Nejvíce ukazatelů (88) bylo sledováno na Moravě a Vláře (hodnoceno bylo 83 resp. 81 ukazatelů). Na ostatních profilech byly monitorovány pouze základní ukazatele, na Klanečnici, Říce byly sledovány i jednotlivé prvky, jejichž koncentrace všude vyhověly limitním hodnotám. Na nejvíce sledovaném profilu v Brumově na Vláře nepřekročily limity organické látky, vyjma sumy benzo(g,h,i) perylenu a indeno(1,2,3-c,d) pyrenu, který dosáhl 4. třídy, s téměř 4násobně překročenou hodnotou NEK rozhodovací. Mikrobiologické ukazatele nebyly sledovány na žádném z profilů tohoto dílčího povodí. Plaveniny a sedimenty Na tocích povodí Moravy jsou dlouhodobě měřeny nejvyšší okamžitě i roční hodnoty koncentraci plavenin v rámci pozorovací sítě. Na většině profilů má průměrná roční koncentrace plavenin od roku 2010 klesající tendenci. V bezesrážkových obdobích a při setrvalých stavech hladin se koncentrace plavenin pohybovaly do 10 až 15 mg.l 1. Zvýšený chod plavenin byl zaznamenán opakovaně v průběhu ledna při vzestupech hladin v souvislosti s oblevou, případně i dešťovými srážkami, kdy koncentrace krátkodobě dosahovaly hodnot mezi 50 až 80 mg.l 1, na dolním toku Moravy a na Olšavě až do 300 mg.l 1 při kulminacích průtoků vody. Další a významnější chod plavenin byl zaznamenán na všech stanicích při zvětšených průtocích vody koncem února a začátkem března po oblevě a tání sněhu, a to se zvýšenými hodnotami 50 až 200 mg.l 1 po dobu 5 až 10 dnů a v kulminacích až do 500 mg.l 1. Na většině profilů byla v tomto období změřena roční maxima viz tabulka. Roční maxima plavenin na vybraných tocích ve Zlínském kraji 2012 2012 1985 2000 c c max G pl G pl prům Gpl / Gpl Tok Profil [mg.l 1 ] [mg.l 1 ] datum [t.rok 1 ] [t.rok 1 ] prům Morava Spytihněv 26 442 1. 3. 2012 58 505 - - Olšava Uhersky Brod 31 1 434 29. 2. 2012 6 210 18 567 0.33 Zdroj: ČHMÚ, Hydrologická ročenka 2012 Obr. Jakost v povrchových vodách dle ČSN 75 7221 I. a II. neznečištěná a mírně znečištěná voda III. znečištěná voda IV. silně znečištěná voda V. velmi silně znečištěná voda Povrchové vody Hodnocení podle ČSN 75 7221 Ve skupině A bylo hodnoceno 13 profilů především na menších tocích a potocích v oblasti česko-slovenské hranice. III. třidou byl nejčastěji klasifikován celkový fosfor (5 profilů), v ústí Říky pak třidou V. Pro NL 105 C byla zjištěna IV. třída na profilu Brumov na Vláře. Nejlepší klasifikace dosáhl profil Štítná nad Vláří na Zelenském potoce, kde byly ukazatele hodnoceny třídou I., výjimečně II., přičemž hodnoceno na nich bylo 10 ukazatelů z 16. AOX byly monitorovány na profilu na Vláře v Brumově a dosáhly třídy II. Specifické organické látky byly sledovány na profilu Brumov na Vláře. II. třídy dosáhly koncentrace na pro sumu PAU i pro trichlormethan. I. třídy dosáhly všechny ukazatele ze skupiny kovů a metaloidů na profilu Květná na Klanečnici. Z mikrobiologických a biologických ukazatelů byl sledován pouze chlorofyl, na Vláře v Brumově byl klasifikován II. třídou. 24 Stav životního prostředí ve Zlínském kraji v období 2012/2013 Voda 25

Vysvětlivky: Souhrn hodnocení ukazatelů BSK 5, CHSK Cr, N-NH 4+, N-NO 3-, P celk. a saprobní index zoobentosu za 2011 2012 Skupiny ukazatelů: A Obecné fyzikální a chemické ukazatele, B Specifické organické látky, C Kovy a metaloidy, D Mikrobiologické a biologické ukazatele Třídy jakosti: I Neznečištěná voda, II Mírně znečištěná voda, III Znečištěná voda, IV Silně znečištěná voda, V Velmi silně znečištěná voda Zdroj: MŽP z podkladů, s. p. Povodí V průběhu května a letních měsíců se po intenzívnějších srážkách při rychlých vzestupech hladin krátkodobě zvedaly koncentrace plavenin na 100 až 300 mg.l 1, na dolní Moravě a na Olšavě až na 450 mg.l 1. Poslední významnější epizoda byla zaznamenána v druhé a třetí dekádě října na Bečvě a na Moravě při vzestupech hladin po intenzivních srážkách ve východní časti ČR, na Moravě v Kroměříži byla přitom zaznamenána roční maxima. V porovnání s dlouhodobými průměry byly roční koncentrace plavenin podprůměrné (60 %), na střední Moravě až extrémně podprůměrné (30 %). Nejvyšší měsíční odtoky plavenin byly vyhodnoceny v březnu a v únoru, kdy odteklo průměrně 40 až 60 % ročního množství plavenin. Nejvyšší specifické odtoky plavenin byly vyhodnoceny na Olšavě v Uherském Brodě (15 t.rok 1.km 2 ). Významnější znečištění pevných matric je dlouhodobě monitorováno zejména u látek skupiny PAU. Signály zvýšeného až rizikového znečištěni byly zaznamenány podobně jako v předchozích letech v plaveninách i sedimentech na většině profilů Moravy a na Dřevnici v Otrokovicích v sedimentech nejčastěji v obsazích benzo(a)pyrenu. Na Olšavě v Uherském Brodě nevyhověly limitu NEK obsahy niklu v sedimentu, na Moravě v Kroměříži a na Dřevnici v Otrokovicích obsahy hexachlorbenzenu v sedimentech. Ojediněle v rámci celé sítě byly překročeny NEK u chloralkanů C 10 C 13 na Dřevnici v Otrokovicích. Přehled koncentrací polutantu benzo(a)pyren v plaveninách a sedimentech se signálem zvýšeného (kategorie B) a rizikového znečištění (kategorie C) dle MP MŽP (1996) viz tabulka. Přehled znečištění v sedimentech a plaveninách na vybraných profilech Dílčí povodí Tok Profil Datum vzorek Koncentrace μg.kg 1 kategorie dle MP MŽP (1996) Morava a přítoky Váhu Kroměříž Morava 1. 11. 2012 sediment 1 670 B 13. 11. 2012 plavenina 1 810 B Otrokovice Dřevnice 16. 5. 2012 sediment 2 170 C Spytihněv Morava Zdroj: ČHMÚ, Hydrologická ročenka 2012 4.4 Odpadní vody 31. 10. 2012 sediment 2 310 C 13. 11. 2012 plavenina 1 920 B V roce 2012 bylo napojeno 531 854 obyvatel na kanalizaci, což je 90,4 % obyvatel Zlínského kraje. Celkové množství odpadních vod vypouštěných do povrchových vod v roce 2012 bylo 45 774 tis. m 3. Převažující typické kontaminanty vypouštěných odpadních vod jsou např. CHSK Cr, BSK 5, amoniakální dusík, dusičnanový dusík a fosfor. Hlavními provozovateli Kanalizací v kraji jsou firmy MORAVSKÁ VODÁRENSKÁ, a. s., Slovácké vodárny a kanalizace, a. s. Uherské Hradiště, Vodovody a kanalizace Kroměříž, a. s. a Vodovody a kanalizace Vsetín, a. s. Je žádoucí, aby se zvyšoval počet obyvatel připojených na kanalizaci pro veřejnou potřebu a zvyšování podílu obyvatel připojených na kanalizaci zakončenou ČOV. Koncepci řešení v oboru vodovodů a kanalizací představuje Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje http://www.kr-zlinsky.cz/plan-rozvoje-vodovodu-a-kanalizaci-zlinskeho-kraje-cl-617.html. Vybavenost obcí vodohospodářskou infrastrukturou v roce 2013 2013 okres počet obcí vodovod není napojení OV na ČOV nemá počet obcí % počet obcí % Kroměříž 79 3 + 1 částečně 4 58 + 5 částečně 76 Uherské Hradiště 78 5 + 1 částečně 6 34 44 Vsetín 59 2 3 14 + 1 částečně 24 Zlín 91 3 + 1 částečně 3 55 + 6 částečně 60 Zlínský kraj 307 13 + 3 částečně 4 161 + 12 částečně 52 Zdroj: krajský úřad Obr.: Počet obcí v jednotlivých okresech Zlínského kraje, kde nejsou napojeny OV na ČOV Počet obcí v jednotlivých okresech Zlínského kraje, kde nejsou napojeny OV na ČOV 60 % 24 % 44 % Ve Zlínském kraji kraji je 13 je 13 čistíren čistíren odpadních odpadních vod s vod kapacitou s kapacitou větší než větší 10000 než ekvivalentních 10 000 ekvivalentních obyvatel. (Bystřice pod obyvatel. Hostýnem, (Bystřice Holešov, Kroměříž, pod Hostýnem, Valašské Holešov, Meziříčí, Vsetín, Kroměříž, Zubří, Valašské Uherské Meziříčí, Hradiště, Uherský Vsetín, Brod, Zubří, Brumov-Bylnice, Uherské Luhačovice, Hradiště, Napajedla, Uherský Otrokovice Brod, a Brumov-Bylnice, Zlín-Malenovice). Účinnost Luhačovice, čištění Napajedla, odpadních vod Otrokovice na ČOV ve a Zlínském kraji Zlín-Malenovice). u jednotlivých ukazatelů Účinnost znečištění čištění je u BSK odpadních 5 98%, CHSK vod na Cr 96%, ČOV NL 98%, ve Zlínském N celk 79% a kraji P u celk 82%. jednotlivých V rámci celé ČR je pak ukazatelů průměr účinnosti znečištění čištění je OV u BSK u u BSK 5 98%, 5 98%, CHSK Cr Cr 95%, 96%, NL NL 98%, 98%, N N celk 75% celk 79% a P a celk 83%. P celk 82%. V rámci celé ČR je pak průměr účinnosti čištění OV u u BSK 5 98%, CHSK Cr 95%, NL 98%, N celk 75% Způsoby a P celk dosavadního 83%. odkanalizování ve Zlínském kraji: Způsoby obce s vybudovanou dosavadního kanalizací odkanalizování pro veřejnou Zlínském potřebu zakončenou kraji: komunální ČOV, obce s vybudovanou kanalizací pro veřejnou potřebu zakončenou komunální ČOV, obce s vybudovanou kanalizací (do které jsou zaústěny jak vody dešťové, tak vody splaškové, předčištěné v domovních obce ČOV s nebo vybudovanou septicích nebo kanalizací nečištěné), (do která které není jsou zakončena zaústěny ČOV, jak vody dešťové, tak vody splaškové, předčištěné v domovních ČOV nebo septicích nebo nečištěné), která není obce bez zakončena kanalizace ČOV, (žumpy, septiky s přepadem, domovní ČOV). obce bez kanalizace (žumpy, septiky s přepadem, domovní ČOV). U obcí velikosti do 300 obyvatel Zlínský kraj doporučuje zaměřit se na přiměřené čištění odpadních vod a u obcí U o velikosti obcí velikosti do 500 do obyvatel 300 obyvatel upřednostnit Zlínský přiměřené kraj doporučuje čištění odpadních zaměřit vod se před na budováním přiměřené centralizovaného čištění čištění. odpadních Důvodem je vod neúměrná a u obcí ekonomická o velikosti náročnost. do 500 obyvatel upřednostnit přiměřené čištění odpadních vod před budováním centralizovaného čištění. Důvodem je neúměrná ekonomická náročnost. Tab.: Čistírny odpadních vod pro veřejnou potřebu ve Zlínském kraji 73 % Kroměříž Uherské Hradiště Vsetín Zlín 2008 2009 2010 2011 2012 Počet ČOV celkem 86 90 93 97 100 26 Stav životního prostředí ve Zlínském kraji v období 2012/2013 Voda V tom: 27 mechanické 1 1 1 1 0

Čistírny odpadních vod pro veřejnou potřebu ve Zlínském kraji 2008 2009 2010 2011 2012 Počet ČOV celkem 86 90 93 97 100 V tom mechanické 1 1 1 1 0 Z toho s dalším odstraňováním mechanicko-biologické 85 89 92 96 100 dusík (N) 17 20 20 20 19 fosfor (P) 2 2 1 1 1 dusíku i fosforu (N+P) 24 24 27 30 33 Celková kapacita ČOV (m 3 /den) 181 303 181 814 182 376 193 574 193 733 Zdroj: statistické ročenky ČR Ve Zlínském kraji bylo realizováno mnoho staveb řešících odkanalizování a čištění odpadních vod. Z těch nejvýznamnějších zprovozněných v letech 2012 a 2013 jsou za jednotlivé okresy tyto: Okres Kroměříž V roce 2012 byla vybudována kanalizace v obci Brusné, v Kostelci u Holešova, v Míškovicích, v Ludslavicích, v místní části Popovice (obec Rataje), v Ludslavicích, Střížovicích, v obci Záříčí byla rozšířena kanalizace a došlo k napojení na kanalizaci v Chropyni. V obcích Těšnovice, Kvasice a m.č. Trávník byla prodloužena kanalizace. V roce 2013 pak byla provedena rozsáhlá akce Holešovsko sever kanalizace, kdy došlo k vybudování nové kanalizace v místních částech Holešova Tučapy, Količín a byly tak odkanalizovány na čistírnu odpadních vod ve Všetulích, součástí byla také nová kanalizační stoka v Holešově. Dále byl vyřešen odvod OV z obce Zahnašovice (napojení na ČOV Všetuly). V obcích Loukov, Břest a Koryčany pak došlo k výstavbě kanalizace. Okres Uherské Hradiště V roce 2012 byly uvedeny kanalizace pro trvalý provoz v těchto obcích Břestek, Buchlovice, Huštěnovice, Kněžpole, Ostrožská Nová Ves, Osvětimany, Polešovice a v Újezdci u Luhačovic. V roce 2013 do zkušebního provozu uvedena ČOV pro obce Břestek, Tupesy, Zlechov pro 3950 EO. Do zkušebního provozu byly uvedeny ČOV Bánov a ČOV Strání. Dále byla dostavěna kanalizace v obci Babice, Kudlovice, Kunovice, Ostrožská Lhota, Polešovice, Popovice, Ostrožská Nová Ves a v Bánově a jednotná kanalizace v Bojkovicích. Okres Vsetín V roce 2012 bylo provedeno odkanalizování obcí Vidče a Střítež nad Bečvou, prodloužena kanalizace v obci Kladeruby a uvedena do trvalého provozu kanalizace a ČOV v obci Jablůnka. V roce 2013 pak byla dostavěna kanalizace v obci Halenkov, v obci Zašová pro nový stavební obvod a kanalizace a ČOV v obci Bystřička a v obci Pržno. Okres Zlín V roce 2012 byl zahájen zkušební provoz ČOV Nevšová a byla doplněna stávající síť pro centrální odkanalizování místní části Nevšová. Dále byla uvedena kanalizace do trvalého provozu v obcích Nedašova Lhota, Brumov Bylnice, Valašské Klobouky, Drnovice, Lípa, Lukov, Zlín-Mladcová, Želechovice nad Dřevnicí. V obci Všemina pak jednotná kanalizace a byla intenzifikována čistírna odpadních vod ve Slušovicích. V roce 2013 byla prodloužena veřejná kanalizace v Dolní Lhotě, kanalizace v obci Oldřichovice, Nedašov, Rokytnice, Loučka, Doubravy, Velký Ořechov, Zlín-Kostelec, Zlín-Kudlov, Zlín-Štípa a jednotná kanalizace ve Vizovicích. 4.5 Havárie Dle údajů České inspekce životního prostředí bylo v roce 2012 zaznamenáno na území Zlínského kraje celkem 19 havarijních úniků závadných látek, z toho 13 do vod povrchových a 4 případy, kdy unikly závadné látky do podzemních vod, ve 2 případech došlo k ohrožení podzemních i povrchových vod. Dle původu znečištění se jednalo nejčastěji o odpadní vody 6 případů (33 %), v 5 případech šlo o ropné látky (26 %), po jednom případě se jednalo o chemické látky (5 %), chlorované uhlovodíky (5 %) a odpady ze živočišné výroby (5 %). V 5 případech se původ znečištění nepodařilo zjistit (většinou se jednalo o vizuální znečištění toku). K hlavním příčinám havárií patřil lidský faktor 7 případů (37 %), technické závady 3 případy (16 %), přírodní vlivy 1 případ (5 %), blíže nespecifikované příčiny 8 případů (42 %). V roce 2013 bylo zaznamenáno celkem 20 havarijních úniků závadných látek, z toho 12 do vod povrchových a 7 do podzemních vod. V jednom případě došlo k ohrožení podzemních i povrchových vod. Dle původu znečištění se jednalo nejčastěji o ropné látky 12 případů (60 %), po dvou případech se jednalo o odpadní vody (10 %), chemické látky (10 %), ostatní látky (10 %) a kyslíkový deficit (10 %). K hlavním příčinám havárií patřil lidský faktor 11 případů (55 %), technické závady 3 případy (15 %), přírodní vlivy 2 případy (10 %), ve 4 případech se příčinu havárie nepodařilo zjistit (20 %). Havarijní úniky závadných látek 2012 2013 Počet havarijních úniků celkem 19 20 Z toho do vod podzemních 4 7 do vod povrchových 13 12 Znečištění způsobené úniky ropných látek 5 12 Zdroj: KÚ, ČIŽP 4.6 Záplavová území chemických látek 1 2 Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Rozsah záplavového území stanovuje vodoprávní úřad na podkladě návrhu správce vodního toku (např. Povodí Moravy, s. p., Lesy ČR, s. p.) pro průtoky s periodicitou výskytu jedenkrát za 5, 20 a 100 let (Q 5, Q 20, Q 100 ). V zastavěných územích, v zastavitelných plochách podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích se vymezuje aktivní zóna záplavového území, kde se nesmí umísťovat, povolovat ani provádět stavby, mimo výjimek uvedených v 67 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. U stávajících objektů v aktivní zóně se může provádět údržba staveb a stavební úpravy, pokud nedojde ke zhoršení odtokových poměrů. Dále je zakázána těžba nerostů a zemin, provádění terénních úprav, které zhoršují odtok povrchových vod a také zřizování oplocení, živých plotů, táborů, kempů a jiných dočasných ubytovacích zařízení a skladování odplavitelného materiálu, látek a předmětů. Pro tyto vodní toky na území Zlínského kraje jsou stanovena záplavová území: Bečva, Bratřejovka, Brumovka, Březnice, Bystřice (do Moštěnky), Bystřice (do Vsetínské Bečvy), Dlouhá řeka (Morávka), Dřevnice, Fryštácký potok, Haná, Juhyně, Kolelač, Kyjovka, Litava, Ludkovický potok, Luhačovický potok, Lutonínka, Morava. Moštěnka, Okluky, Olšava, Ratibořka, Rožnovský Bečva, Rusava, Říka, Senice, Stanovnice, Trnávka, Vlára, Vstínká Bečva, Zelenský potok, Salaška, Kotojedka, Olšinka (Hoštický potok), Zacharka. Na internetových stránkách Zlínského kraje http://gis.kr-zlinsky.cz/ je ve složce On-line mapy v sekci Záplavová území dostupné grafické znázornění stanovených záplavových území (s možností volby zobrazení jednotlivých periodicit Q) i s jejich textovým zněním. Aktuální informace o stavech na vodních tocích, nádržích a o srážkách jsou dostupné na www.pmo.cz nebo na www.chmi.cz. 28 Stav životního prostředí ve Zlínském kraji v období 2012/2013 Voda 29

Použité zkratky AOX ukazatel halogenované organické sloučeniny BSK 5 ukazatel biochemická spotřeba kyslíku 5denní c, c max koncentrace (maximální koncentrace) ČOV čistírna odpadních vod G pl odtok plavenin chloralkany C 10 C 13 ukazatel skupina uhlovodíků CHSK Cr ukazatel chemická spotřeba kyslíku stanovená dichromanem MP MŽP (1996) Metodický pokyn MŽP (Kritéria znečištění zemin a podzemní vody uveřejněné ve Věstníku MŽP 3/1996) N celk ukazatel celkový dusík NEK, NEK rozhodovací normy environmentální kvality pro znečišťující látky NL 105 C ukazatel nerozpuštěné látky sušené při 105 C N-NH 4 + ukazatel amoniakální dusík N-NO 3 - ukazatel dusičnanový dusík PAU ukazatel polycyklické aromatické uhlovodíky P celk. ukazatel celkový fosfor Q 355d průměrný denní průtok dosažený nebo překročený po 355 dní v roce Q 5, Q 20, Q 100 označení stanoveného záplavového území pro průtok 5, 20 a 100leté vody Q a dlouhodobý průměrný průtok Q r průměrný roční průtok SPA stupeň povodňové aktivity 5. Půda Zemědělská půda je ve Zlínském kraji zastoupena 193 632 ha, což je 48,86 % z celkové výměry půdy a stupeň zornění představuje 63,3 %. V roce 2012 je evidováno o 305 ha zemědělské půdy méně než v roce 2011. A v roce 2013 o 565 ha méně než v roce 2012. V roce 2012 došlo ke snížení orné půdy o 611 ha a naopak k nárůstu trvale travního porostu o 310 ha oproti roku 2011. V roce 2013 pak ke snížení orné půdy o 805 ha a k nárůstu TTP o 183 ha oproti roku 2012. Největší zastoupení orné půdy je na území obce s rozšířenou působností (ORP) Kroměříž (28 048 ha) oproti tomu nejmenší výměru orné půdy má území ORP Rožnov pod Radhoštěm (2 195 ha). Největší výměra trvale travního porostu se nachází na území ORP Vsetín (14 033 ha), oproti tomu nejmenší výměra je na území působnosti ORP Holešov (486 ha). Stále přetrvává zatížení půdy vodní erozí na pahorkatinách a větrnou erozí v rovinatých oblastech. Protierozní ochrana je postupně navrhována v rámci komplexních pozemkových úprav, při tvorbě územních plánů a krajinotvorných programů. Na celkové výměře půdního fondu Zlínského kraje se na konci roku 2012 podílela zemědělská půda 48,86 % a nezemědělská 51,14 %. Meziroční úbytek zemědělské půdy ve Zlínském kraji činil 305 ha. Nejvíce zemědělské půdy ubylo na území ORP Uherské Hradiště (101 ha), nejméně pak na území ORP Valašské Klobouky a Rožnov pod Radhoštěm (1 ha). Největší plochu orné půdy na konci roku 2012 mělo území ORP Kroměříž (28 048 ha, tj. 23% podíl z celkové výměry orné půdy v kraji), nejméně orné půdy bylo na území ORP Rožnov pod Radhoštěm (2 195 ha, tj. 2%). Meziroční úbytek orné půdy o výměře 611 ha byl kompenzován nárůstem ploch trvalých travních porostů (310 ha). 30 Stav životního prostředí ve Zlínském kraji v období 2012/2013 Půda 31

Bilance půdy a podíly z celkové výměry (stav k 31. 12. 2012) Druh 2012 ha % Zemědělská půda celkem 193 632 48,86 Z toho orná půda 122 619 30,94 trvalé travní porosty 57 043 14,39 Nezemědělská půda celkem 202 679 51,14 Z toho lesní půda 157 628 39,77 vodní plochy 5 113 1,29 Celková výměra 396 312 Poznámka: % uvádí se procentický podíl jednotlivých druhů půdy z celkové výměry půdy v kraji Zdroj: ČSÚ Bilance půdy ve Zlínském kraji v období 2008 2013 (stav k 31. 12. 2013) v ha 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Výměra 396 358 396 356 396 315 396 320 396 312 396 300 Zemědělská půda 194 778 194 564 194 130 193 937 193 632 193 067 V tom orná půda 124 966 124 396 123 606 123 230 122 619 121 814 zahrady 9 887 9 891 9 897 9 894 9 901 9 911 ovocné sady 2 813 2 962 3 041 3 093 3 084 3 120 trvalé travní porosty 56 125 56 329 56 600 56 733 57 043 57 226 chmelnice - - - - - - vinice 987 987 986 986 986 995 Nezemědělská půda 201 579 201 791 202 185 202 383 202 679 203 214 V tom lesní pozemky 157 411 157 454 157 486 157 560 157 628 157 670 vodní plochy 5 043 5 062 5 068 5 083 5 113 5 164 zast. plochy a nádvoří 7 217 7 211 7 213 7 208 7 189 7 178 ostatní plochy 31 908 32 065 32 418 32 532 32 750 33 202 Pramen: ČÚZK, ČSÚ Celková výměra nezemědělské půdy ve Zlínském kraji na konci roku 2012 činila 202 680 ha. Meziroční nárůst nezemědělské půdy činil 297 ha. Nejvíce nezemědělské půdy přibylo na území ORP Uherské Hradiště a Otrokovice, naopak nejmenší nárůst nezemědělské půdy byl na území ORP Vizovice, Valašské Klobouky a Rožnov pod Radhoštěm. Z celkové výměry Zlínského kraje 3 963 km 2 připadla na konci roku 2012 51,14 % na nezemědělskou půdu. Z toho bylo 77,77 % lesních pozemků, 2,52 % vodních ploch, 3,56 % zastavěných ploch a nádvoří a 16,16 % ostatních ploch. Z ostatních ploch zaujímala 12 490 ha celková dopravní plocha, navýšení oproti roku 2011 činilo 127 ha. Z toho zabírala 1 102 ha dráha, 56 ha dálnice, 2 870 ha silnice, 8 354 ha ostatní komunikace a 108 ha ostatní dopravní plocha. Výměru ostatních ploch dále tvoří 2 016 ha zeleň, 1 035 ha sportoviště a rekreační plocha, 181 ha hřbitov, urnový háj, 7 ha kulturní a osvětová plocha, 3 629 manipulační plocha, 411 ha dobývací prostor, 66 ha skládka, 5 371 ha jiná plocha a 7 542 ha neplodná půda. K nejvyššímu nárůstu ostatní plochy došlo v roce 2012 v okrese Zlín (97 ha), nejméně pak v okrese Vsetín (9 ha). K nejvyššímu navýšení výměry ostatní plochy ve Zlínském kraji oproti předchozímu roku došlo u ostatních komunikací o 102 ha a zeleně o 143 ha. Úbytek a nárůst půdy ve Zlínském kraji v období 2010 2013 (v ha) 2010 2011 rozdíl 2012 rozdíl 2013 rozdíl zemědělská půda 194 130 193 937-193 193 632-305 193 067-565 orná půda 123 606 123 230-376 122 619-611 121 814-805 trvalý travní porost 56 600 56 733 +133 57 043 +310 57 226 +183 nezemědělská půda 202 185 202 383 +198 202 680 +297 203 214 +534 lesní pozemky 157 486 157 560 +74 157 628 +68 157 670 +42 ostatní plochy 32 418 32 532 +114 32 750 +218 33 202 +452 Ekologické zemědělství ve Zlínském kraji Dle údajů Ministerstva zemědělství na stránkách www.eagri.cz bylo do systému ekologického hospodaření ve Zlínském kraji k 31. 12. 2012 zařazeno celkem 359 ekologických podnikatelů s výměrou 37 706 hektarů (z toho je 2749 ha ještě v přechodném období). Pro porovnání: V celé ČR bylo k uvedenému datu 3 923 ekofarem s výměrou půdy 488543 hektarů. Nejvíce půdy v ekologickém zemědělství má aktuálně Jihočeský a Karlovarský kraj. Podíl Zlínského kraje na plochách v ekologickém zemědělství v ČR tak činí 7,7 % a na počtu takto hospodařících farem pak 9,2 %. Většinu těchto ploch tvoří ve Zlínském kraji trvalé travní porosty, orné půdy je v regionu jen malé procento. Je to dáno i přírodními podmínkami. Významnou část území pokrývají menší pohoří například Bílé Karpaty, Beskydy, Hostýnské a Vizovické vrchy. Svažité pozemky nejsou příliš vhodné k orbě, zemědělci musí brát ohled například na nebezpečí eroze. Ekologické farmy v kraji se zaměřují zejména na chov skotu bez tržní produkce mléka (masná plemena) na loukách a pastvinách, v menší míře je rozšířen chov ovcí, mléčného skotu, koní a ostatních zvířat. Řada ekozemědělců pěstuje ovoce a někteří jej také zpracovávají nebo dodávají do hostětínské moštárny. Jsou zde i ekofarmy, které se specializují již řadu let na pěstování bio zeleniny, část zemědělců má zeleninu jako doplňkový sortiment k další produkci. V kraji se pěstují ekologicky i tržní plodiny zejména obiloviny. Velká část produkce na orné půdě slouží zejména k zajištění krmiva pro zvířata. Několik málo ekofarem provozuje i agroturistiku. V kraji je ke stejnému datu registrováno 29 výrobců biopotravin (zpracovatelů). Pouze některé z ekofarem svoji produkci dále zpracovávají nebo nabízejí k přímému prodeji ze dvora. Aby mohl být výrobek označen jako biopotravina, musí být nejen vyroben, ale také zpracován a distribuován dle zásad ekologického zemědělství. Většímu rozšíření zpracovatelských kapacit brání jednak přísné hygienické a veterinární předpisy, částečně také finanční možnosti zemědělců a zpracovatelů. Kontakty na některé regionální ekofarmy, výrobce či prodejce jsou na webových stránkách www.iskopanice.cz v Katalogu ekozemědělství Zlínského kraje a Hodonínska. Celorepublikovou databázi ekologických podnikatelů vede Ministerstvo zemědělství. Je veřejně přístupná na stránkách www.eagri.cz. 32 Stav životního prostředí ve Zlínském kraji v období 2012/2013 Půda 33

Pro racionální využívání nerostných surovin, zejména štěrků a štěrkopísků, byla v roce 2006 na objednávku kraje zpracována Studie limitů těžby, postupné využitelnosti a ochrany zásob ložisek nerostných surovin ve Zlínském kraji. (Zpracovatel: krajský úřad) 6. Horninové prostředí V oblasti ochrany a využívání ložisek nerostných surovin nedošlo v roce 2012 a 2013 proti předchozímu období k výraznějším změnám. Oblast kraje je s ohledem na geologickou stavbu území poměrně chudá na výskyt ložisek nerostných surovin. Nejvýznamnějšími zdroji nerostných surovin v kraji jsou ložiska štěrkopísků, vázaná na kvartér údolní nivy řeky Moravy (Chropyně, Hulín, Napajedla, Ostrožská Nová Ves, Polešovice). Je snaha těžebních společností o otvírku dalších ložisek (Plešovec, Uherský Ostroh). Těžba ložisek stavebního kamene v oblasti Chřibů (Žlutava) a v oblasti Bílých Karpat (ložiska Bučník, Bzová) má jen regionální charakter. Využívání ložisek cihlářských hlín se již delší dobu ve Zlínském kraji nerozvíjí. V některých cihelnách byl provoz v předcházejících letech přerušen (Biskupce, Kunovice). V cihelně Havřice byla výroba cihlářského zboží zastavena, zařízení bylo odvezeno, a průmyslové objekty byly zbourány. Při projednávání plánu likvidace důlního díla hliniště bývalé cihelny bylo přihlédnuto k výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů vázaných na vodní biotop v zatopené části dobývacího prostoru. Proto byl v tomto území zaregistrován Významný krajinný prvek Havřická cihelna. V souvislosti s celkovým poklesem zájmu o cihlářskou surovinu probíhá postupné přehodnocování jejích zásob i na ostatních ložiscích. Ložiska černého uhlí se vyskytují při severní hranici Zlínského kraje, v tomto prostoru byla ověřená i ložiska zemního plynu. K jejich využívání se dosud nepřikročilo. Při diskusích o případné otvírce nastávají vážné střety zájmů, mimo jiné s orgány ochrany přírody, vzhledem k tomu, že se ložiska nacházejí v CHKO Beskydy. Další vznikající problémy je nutné řešit při zajišťování ochrany zdrojů podzemních a povrchových vod (CHOPAV Kvartér řeky Moravy) v souvislosti s těžbou ložisek štěrkopísků. Ke střetům zájmů na úseku ochrany půdního fondu dochází v průběhu příprav k využívání ložisek nerostných surovin, kdy vznikají požadavky na zábory lesní i zemědělské půdy. Pokračující snaha vyhovět zvyšujícím se požadavkům na zajištění dostatku místních stavebních materiálů pro rekonstrukci stávajících silnic a výstavbu komunikací dálničního typu v kraji vede k rozšiřování těžby těchto ložisek. 34 Stav životního prostředí ve Zlínském kraji v období 2012/2013 Horninové prostředí 35

Přehled vyhlášených MZCHÚ v rámci soustavy Natura 2000 v prosinci 2013 7. Příroda a krajina Územní ochrana přírody Na území kraje zasahují dvě velkoplošná zvláště chráněná území, chráněné krajinné oblasti Beskydy a Bílé Karpaty. V kraji bylo v roce 2012 evidováno 176 maloplošných chráněných území o celkové rozloze 2 103 ha konkrétně 6 národních přírodních rezervací (NPR), 2 národní přírodní památky (NPP), 40 přírodních rezervací (PR) a 128 přírodních památek (PP) a 6 přírodních parků o celkové rozloze 62 265 ha. Zlínský kraj prostřednictvím krajského úřadu pečuje ve své působnosti o 106 maloplošných zvláště chráněných území, na jejichž management a péči v roce 2012 vydal téměř 3 000 tis. Kč. Na úseku ochrany přírody a krajiny byla také zabezpečována implementace a ochrana území evropské soustavy Natura 2000 realizací projektů z OPŽP. Bylo provedeno projednání, zaměření hranic a označení 46 evropsky významných lokalit (EVL). U 18 částí EVL s výskytem prioritních druhů a stanovišť byla v závěru roku 2013 zřízena ochrana formou maloplošných zvláště chráněných území - přírodních památek (PP) a přírodních rezervací (PR). Zvláště chráněná území (stav k 31. 12. 2012) podle Ústředního seznamu ochrany přírody Kategorie Celkem (počet) Rozloha (ha) Národní park (NP) (NP) - - Chráněná krajinná oblast (CHKO) 2 117 167 Maloplošná ZCHÚ (celkem) 176 2 103 Z toho Národní přírodní rezervace (NPR) 6 414 Národní přírodní památka (NPP) 2 29 Přírodní rezervace (PR) 40 1 086 Přírodní památka (PP) 129 573 Přírodní park 6 62 265 Název Kategorie Výměra (ha) Katastrální území Okres Důvod ochrany Bašnov PP 17,47 Střížovice KM kuňka ohnivá (Bombina bombina) Čěrťák PP 8,4299 Staré Město UH hořavka duhová (Rhodeus sericeus amarus) Hříštěk PP 1,9159 Stříbrnice UH vrkoč útlý (Vertigo angustior), ohniváček černočárný (Lycaena dispar), modrásek bahenní (Maculinea nausithous), luční pěnovcové prameniště Chvalčov PP 1,19 Chvalčova Lhota KM čolek velký (Triturus cristatus) Kurovický lom Mokřad u Slováckých strojíren PP (přehlášení MZCHÚ) 15,39 Kurovice KM čolek velký (Triturus cristatus), geologická a paleontologická lokalita mezinárodního významu PP 7,38 Uherský Brod UH kuňka žlutobřichá (Bombina variegata) Ocásek PR 9,7509 Koryčany KM biotop květnaté bučiny Ovčírka PP 1,44 Šumice UH kuňka ohnivá (Bombina bombina) Pod Obecním kopcem PP 5,1997 Lukoveček lesní pěnovcové prameniště, květnaté bučiny Pod duby PP 13,77 Polichno ZL bourovec trnkový (Eriogaster catax) Remízy u Bánova PP 15,82 Bánov, Bystřice pod Lopeníkem Stonáč PP (přehlášení MZCHÚ) UH bourovec trnkový (Eriogaster catax) 4,61 Bílany KM kuňka ohnivá (Bombina bombina) Stráně u Popovic PP 14,06 Popovice UH bourovec trnkový (Eriogaster catax) Trubiska PP 0,8264 Pozděchov VS vrkoč útlý (Vertigo angustior) Rochus PP 20,37 Jarošov, Mařatice Salašské pěnovce PP 5,8548 Salaš u Velehradu UH UH bourovec trnkový (Eriogaster catax) lesní pěnovcové prameniště Údolí Okluky PP 4,60 Kvačice UH bourovec trnkový (Eriogaster catax) Kobylí hlava Zdroj: krajský úřad PP (přehlášení MZCHÚ) 3,49 Hluk UH hadinec nachový (Echium russicum) Zdroj: Správy NP, AOPK ČR, KÚ 36 Stav životního prostředí ve Zlínském kraji v období 2012/2013 Příroda a krajina 37

Evropsky významné lokality (EVL) a ptačí oblasti (PO) evropské soustavy Natura 2000 Kraj, okresy Evropsky významné lokality Ptačí oblasti Počet 1) Rozloha (ha) Počet 1) Rozloha (ha) Zlínský kraj 68 113 705 3 34 723 Kroměříž 14 10 081 1 4 470 Uherské Hradiště 27 30 956 - - Vsetín 12 64 670 3 29 630 Zlín 23 7 998 1 624 1) počet lokalit a oblastí za kraj nemusí odpovídat součtu za okresy, neboť lokality a oblasti se rozkládají na území více okresů Zdroj: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, ČSÚ Záchranné programy a stanice Krajský úřad zajišťuje regionální programy péče o vybrané ohrožené druhy rostlin a živočichů. Pro vybrané druhy rostlin a živočichů jsou vytvořeny projekty aktivní péče, jejichž cílem je minimalizovat negativní faktory způsobující ohrožení dotčených druhů a zvýšit početnost populací na lokalitě. Odborný dohled na realizace projektů provádí AOPK ČR ve spolupráci s vědeckými institucemi. V zajištění této kompetence mají nezastupitelnou úlohu některé nevládní ochranářské organizace ZO ČSOP SCILLA Vlčnov, ZO ČSOP Zelené údolí u Doubrav, ZO ČSOP Vsetín, ZO ČSOP Uherskohradišťsko a Záchranná stanice volně žijících živočichů v Buchlovicích (pro okresy Kroměříž, Uh. Hradiště a Zlín), pro okres Vsetín pak Záchranná stanice v Bartošovicích. Realizované programy aktivní péče o vybrané chráněné druhy Stepní druhy rostlin Hlucké pahorkatiny hlaváček jarní, hadinec nachový, len chlupatý, koniklec velkokvětý, kavyl tenkolistý Motýli modrásek hořcový, modrásek očkovaný, modrásek ligrusový, pestrokřídlec podražcový, bourovec trnkový Ptáci vlha pestrá, rybák obecný, moták lužní, sova pálená, lejsek malý Obecná ochrana přírody Ve Zlínském kraji je zřízeno 6 přírodních parků k ochraně krajinného rázu významných území a oblastí o celkové výměře 62 265 ha. V okrese Vsetín bylo okresním úřadem v roce 2000 navrženo 5 přírodních parků, jejich vyhlášení se však nerealizovalo. Přehled přírodních parků Zlínského kraje Název přírodního parku Okres Výměra (ha) Rok vyhlášení Hostýnské vrchy 20 400 Hostýnské vrchy Kroměříž 9 800 1995 (1989 klidová oblast) Hostýnské vrchy Zlín 10 600 1993 Chřiby 22 535 Chřiby Kroměříž 6 300 1996 (1991 klidová oblast) Chřiby Uherské Hradiště 14 500 2000 Chřiby Zlín 1 735 2001 Prakšická vrchovina Uherské Hradiště 4 482 1999 Vizovické vrchy Zlín 13 300 1993 Záhlinické rybníky Kroměříž 500 1995 Želechovické paseky Zlín 1 048 2001 Celkem 62 265 Zdroj: krajský úřad 38 Stav životního prostředí ve Zlínském kraji v období 2012/2013 Příroda a krajina 39