VÝSLEDKY MĚŘENÍ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ. mobilními vozy ČHMÚ. Zpracoval: Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava, červen 2013

Transkript

1 ÝLEDKY MĚŘENÍ NEČIŠTĚNÍ ODUŠÍ mobilními vozy ČHMÚ pracoval: Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava, červen 213 Mgr. Blanka Krejčí, RNDr. ladimíra olná Fotografie: Ing. Pavel molík

2 MĚŘENÍ Měření znečišťujících látek v ovzduší probíhalo přístroji umístěnými v mobilních měřících vozech ČHMÚ. Měřicí vůz je vybaven obdobně jako stacionární automatizované stanice ČHMÚ analyzátory s kontinuálním měřením koncentrací oxidu siřičitého (O 2 ), oxidů dusíku (NO-NO 2 -NO X ), suspendovanými částicemi PM 1, oxidu uhelnatého (CO), přízemního ozonu (O 3 ) a benzenu. Měření škodlivin je doplněno sledováním doprovodných meteorologických veličin, tj. směru a rychlosti větru, teploty a vlhkosti vzduchu, atmosférického tlaku a globálního slunečního záření na 1 m vysokém stožáru. Okamžité naměřené hodinové hodnoty byly v reálném čase zobrazovány na internetových stránkách ČHMÚ a po verifikaci jsou uloženy v databázi Informačního systému kvality ovzduší provozovaného ČHMÚ ( a na internetových stránkách projektu AIR- ILEIA ( Obr. Mobilní měřicí vůz s analyzátorem částic na polské lokalitě Rudnik a vůz na české lokalitě Ostrava-Radvanice 2

3 LOKALITY Na polské i české straně zájmového území bylo vybráno celkem šest lokalit v pásu do 2 km od společné hranice tak, aby měření doplnila a zpřesnila údaje z národních sítí stacionárního imisního monitoringu obou zemí. Polsku se jednalo o pozaďové mimoměstské lokality v průmyslové imisně zatížené oblasti Hornoslezské pánve, v Česku o lokality v sídlech s velkým podílem lokálního vytápění. Na každé lokalitě proběhly v období od prosince 211 do února 213 dvě měřicí kampaně v délce 9 týdnů, reprezentující různá období roku. To umožnilo zdokumentovat imisní charakter dané lokality za různých meteorologických (rozptylových) podmínek. Tab. Lokality s měřením Číslo kampaně Lokalita X Y Nadm. výška ačátek měření Ukončení měření Dnů měření 1 Bolatice - Š " " 25 m Adresa ákladní škola a Mateřská škola Bolatice, Školní Bolatice 2 Pogrzebień - vrch 5 3'3.5" 1 17'2.76" 26 m Ul. Lubomska 5, -25 Pogrzebień 3 Marklowice 5 1'56.5" 1 3'25.96" 2 m zkoła Podstawowa nr 2 im. Kornela Makuszyńskiego w Marklowicach, Ul. Wiosny Ludów 7, -321 Marklowice ratimov 9 6'" 1 1'5. 25 m U stadionu 6/5, ratimov 5 Ostrava- 9 '2.5" Radvanice/ČHMÚ 1 2'17.3" 25 m Nad Obcí 1, Ostrava-Radvanice ákladní škola a Mateřská škola Bolatice, 6 Bolatice - Š " " 25 m Školní Bolatice Ochotnicza traż Pożarna Rudnik, ul. 7 Rudnik 9 5'26.29" 1 1'9.65" 272 m Centralna 37, 3-19 Hażlach Cuber Tadeusz, ul Lubomska 5, -25 Pogrzebień - vrch 5 3'3.5" 1 17'2.76" 26 m Pogrzebień, tel.: ratimov 9 6'" 1 1'5. 25 m U stadionu 6/5, ratimov 1 Ostrava- 9 '2.5" Radvanice/ČHMÚ 1 2'17.3" 25 m Nad Obcí 1, Ostrava-Radvanice zkoła Podstawowa nr 2 im. Kornela 11 Marklowice 5 1'56.5" 1 3'25.96" 2 m Makuszyńskiego w Marklowicach, Ul. Wiosny Ludów 7, -321 Marklowice Ochotnicza traż Pożarna Rudnik, ul. Rudnik 9 5'26.29" 1 1'9.65" 272 m Centralna 37, 3-19 Hażlach 3

4 Obr. Mapa lokalit s měřením mobilním vozem (červeně) doplněná o lokality stacionárního imisního monitoringu (žlutě) ÝLEDKY pracovány jsou hodinové průměrné koncentrace znečišťujících látek z jednotlivých měřicích kampaní, pro hodnocení byla použita i naměřená data meteorologických veličin. Pro porovnání s lokalitami stacionárního imisního monitoringu byly v tabulkách a mapových zobrazeních na jednotlivých lokalitách použity hodnoty průměrných denních imisních koncentrací z databáze Informačního systému kvality ovzduší ČHMÚ a polské organizace Wojewódzki Inspektorat Ochrony Środowiska w Katowicach - WIOŚ ( tabulkách byly porovnány průměrné hodnoty všech měřených škodlivin pro jednotlivé kampaně; podrobně pomocí grafů byly zobrazeny denní koncentrace na reprezentativních lokalitách dvou škodlivin s nejvyšším počtem lokalit: O 2 a PM 1. grafech průměrných denních koncentrací O 2 a PM 1 umístěných na mapových podkladech jsou použita relativní měřítka, která se liší mezi jednotlivými

5 kampaněmi. edná se o znázornění poměru koncentrací na jednotlivých lokalitách mezi sebou, ne mezi kampaněmi. Při hodnocení průměrných denních a hodinových koncentrací znečišťujících látek vzhledem k imisním limitům byly použity hodnoty uvedené v ákoně č. 21/2 b. ze dne 2. května 2 o ochraně ovzduší. grafech průměrného denního chodu hodinových hodnot znečišťujících látek a teploty vzduchu je pro většinu měřených škodlivin zachycen obvyklý průběh znečištění s minimem koncentrací v denních hodinách. Přízemní ozon (nejvýrazněji v teplém období roku) vykazuje opačný denní chod, korespondující s denním chodem venkovní teploty vzduchu a intenzitou slunečního záření, takže denní maximum se vyskytuje okolo poledne, minima ráno a večer. edná se o typický chod pro tuto škodlivinu, vznikající sekundárně působením slunečního záření na chemické prekursory v ovzduší. Časové údaje jsou uvedeny ve světovém čase UTC (CET - středoevropský čas = UTC + 1 hodina). Pro hodnocení vztahu mezi znečištěním ovzduší a směrem proudění byly vypočteny z průměrných naměřených 1hodinových hodnot znečišťujících látek a měření směru a rychlosti větru větrné růžice, růžice imisního zatížení lokality a růžice průměrných a maximálních koncentrací. Pro větrné růžice (relativní četnosti výskytu proudění z daného směru) byly do kategorie bezvětří zahrnuty všechny průměrné 1hodinové údaje naměřené při rychlosti větru menší než.5 m.s -1, směr proudění byl rozdělen do tříd (šestnáctisměrná růžice). Škodlivostní (koncentrační) růžice ukazují, ze kterých směrů větru jsou přicházející hodnoty koncentrací v dané lokalitě nejvyšší, bez ohledu na jejich četnost: růžice průměrných koncentrací - průměrné koncentrace v závislosti na směru proudění jsou vypočtené jako aritmetický průměr ze všech platných 1hodinových koncentrací dané škodliviny naměřených v hodnoceném období při proudění z příslušného směru a růžice maximálních koncentrací jako maximální 1hodinová koncentrace z daného směru. Růžice imisního zatížení lokality (součet koncentrací při proudění z daného směru vyjádřený v procentu celkového součtu koncentrací na dané lokalitě v hodnoceném období) ukazují, ze kterých směrů je lokalita nejvíce zatížena znečištěním ovzduší. Lokalita může být např. nejvíce zatížena ze směru s nízkými hodnotami koncentrací, ale s vysokou četností směru větru a naopak. Při plošně homogenně rozložených koncentracích škodlivin v ovzduší by vzhledem ke způsobu výpočtu růžice imisního zatížení odpovídaly větrným růžicím. jejich odlišnosti je možno usuzovat na významnější zdroje ve směru, ze kterého je transportováno relativně více škodlivin, než odpovídá větrné růžici. 5

6 Bolatice Š KAMPAŇ 1: ; KAMPAŇ 6: Bolatice leží v Moravskoslezském kraji v okrese Opava, v jižní části Hlučínské pahorkatiny nedaleko hranic s Polskem. Obec obklopují ze všech stran výšiny s nadmořskou výškou do 3 m. Měřicí lokalita se nacházela na východním okraji obce v areálu základní a mateřské školy. První měřicí kampaň proběhla v nejchladnější části roku, v topném období. Druhá kampaň naproti tomu v letních měsících, kdy by měření mělo být ovlivněno lokálními zdroji vytápění pouze minimálně nebo téměř vůbec. Obr. Měření na lokalitě Bolatice 6

7 Obr. Umístění měření na lokalitě Bolatice (pohled z místa měření) Obr. Mapa umístění měřicího vozu, Bolatice 7

8 Úroveň naměřených imisních koncentrací Hodnoty znečišťujících látek s výjimkou ozonu (v zimním období koncentrace této látky dosahují ročního minima) byly v letní měřicí kampani nižší než v zimní: průměrná koncentrace O 2 byla přibližně čtvrtinová, NO 2 a CO cca poloviční, koncentrace PM 1 tvořila v letní kampani 65 % hodnoty zimní kampaně; největší rozdíl byl v koncentraci benzenu, jehož průměrná hodnota naměřená v letní kampani tvořila pouze 1 % hodnoty zimní. K překročení krátkodobých imisních limitů pro O 2 a NO 2 nedošlo; v zimní kampani došlo v 1 dnech k překročení denní mezní hodnoty PM 1 5 µg.m -3, což tvoří 22 % všech průměrných denních hodnot ve sledovaném období. letní kampani došlo v několika dnech k překročení hodnoty maximální denní hodinové koncentrace µg.m 3 - platná legislativa umožňuje překročení maximálně 25 krát v průměru za 3 roky, ovšem legislativně stanovený dlouhodobý cíl nepředpokládá ani jedno překročení uvedené mezní hodnoty. Měřené škodliviny vykazovaly denní chod obvyklý pro zájmovou oblast. U PM 1 (nejvýrazněji), O 2, NO 2, CO i benzenu jsou viditelná dvě denní maxima - ranní a večerní špičky krátkodobých koncentrací, nejvýraznější v chladné polovině roku - topné sezóně. letní kampani bylo nejvýraznější maximum přízemního ozonu v odpoledních hodinách. zimní kampani byla průměrná koncentrace oxidu siřičitého O 2 vyšší než na lokalitách v Opavě, ve tudénce a v Ostravě (s výjimkou lokality Ostrava-Radvanice) a dalších pozaďových lokalitách, srovnatelná s Bohumínem, ale přibližně poloviční ve srovnání s městskými lokalitami v Polsku. Maximální denní koncentrace byly srovnatelné s nejbližšími českými lokalitami, maximální koncentrace v Polsku byly několikanásobně vyšší. Průměrné i maximální denní koncentrace oxidu dusičitého NO 2 byly v Bolaticích srovnatelné s ostatními českými porovnávanými pozaďovými lokalitami (ěřňovice, tudénka) a nižší než na českých i polských městských lokalitách. Průměrná koncentrace suspendovaných částic PM 1 byla v Bolaticích vyšší než na Ostravsku, srovnatelná s Bohumínem a ěřňovicemi. Maximální krátkodobá denní koncentrace byla nižší než 1 µg.m -3 (obdobná jako např. v Ostravě-Fifejdách), ale výrazně nižší než v Bohumíně a ěřňovicích a několikanásobně nižší než na lokalitách v Polsku. Průměrná koncentrace oxidu uhelnatého CO byla v Bolaticích mírně vyšší než na jediné další české dostupné lokalitě v oblasti s měřením této veličiny, Ostravě-Přívozu. Maximální denní hodnoty byly srovnatelné. yšší maximální denní hodnoty byly naměřeny na lokalitách v Polsku. Koncentrace přízemního ozonu O 3 byly na všech lokalitách srovnatelné. Průměrné denní koncentrace benzenu byly v Bolaticích překvapivě vysoké, obdobné jako na ostravských lokalitách s tímto měřením. Na tyto

9 Koncentrace znečišťujících látek [µg.m -3 ], směr větru [ ] Teplota [ C], rychlost větru [m.s -1 ] naměřené výsledky z Bolatic by proto bylo vhodné v budoucnu navázat dalším měřením, spojeným s místním šetřením. polském Rybniku byla průměrná koncentrace benzenu zhruba dvojnásobná. Maximální denní koncentrace byla srovnatelná s Ostravou-Fifejdami, nižší než v Ostravě-Přívozu. Maximální hodnota naměřená v Polsku byla mnohonásobně vyšší. letní kampani byly průměrné koncentrace O 2 nízké, na úrovni pozaďových stanic, koncentrace NO 2 nejnižší v oblasti, hodnoty PM 1 srovnatelné s Ostravskem a Karvinskem, a tedy vyšší než na pozaďových lokalitách, koncentrace CO jedny z nejnižších a koncentrace benzenu rovněž nejnižší mezi hodnocenými lokalitami - na rozdíl od zimní kampaně. Průměrná koncentrace O 3 byla na úrovni porovnatelné s ostatními lokalitami (rozložení koncentrací ozonu bývá obvykle plošně homogenní) Obr. Průměrné hodinové hodnoty měřených veličin na lokalitě Bolatice, KAMPAŇ O2 CO/1 NO2 PM1 benzen O3 směr větru teplota rychlost větru 9

10 Koncentrace [µg.m -3 ] Teplota [ C] Koncentrace znečišťujících látek [µg.m -3 ], směr větru [ ] Teplota [ C], rychlost větru [m.s -1 ] Obr. Průměrné hodinové hodnoty měřených veličin na lokalitě Bolatice, KAMPAŇ O2 CO/1 NO2 PM1 benzen O3 směr větru teplota rychlost větru O2 NO2 CO/1 O3 PM1 benzen teplota Obr. Průměrný denní chod hodinových hodnot znečišťujících látek a teploty vzduchu na lokalitě Bolatice, KAMPAŇ

11 KAMPAŇ Škodlivina BOLATICE Os.-Poruba/ČHMÚ Os.-Fifejdy Os.-ábřeh Os.-Přívoz Os.-Mar. Hory Os.-Radvanice Bohumín Č. Těšín Frýdek-Místek Havířov Karviná ěřňovice tudénka Opava-Kateř. Třinec-Kos. Čeladná Bielsko-Biała Cieszyn Gliwice Rybnik Tychy Wodzisław Śl. Koncentrace [µg.m -3 ] Teplota [ C] O2 NO2 CO/1 O3 PM1 benzen teplota Obr. Průměrný denní chod hodinových hodnot znečišťujících látek a teploty vzduchu na lokalitě Bolatice, KAMPAŇ Tab. Porovnání denních průměrných koncentrací znečišťujících látek v µg.m -3 Bolatice s lokalitami stacionárního imisního monitoringu na lokalitě 1 6 O NO PM CO C 6 H O O NO PM CO C 6 H O

12 Obr. Průměrné denní koncentrace O 2 v µg.m -3 KAMPAŇ 1 Obr. Průměrné denní koncentrace PM 1 v µg.m -3 KAMPAŇ 1

13 Obr. Průměrné denní koncentrace O 2 v µg.m -3 KAMPAŇ 6 Obr. Průměrné denní koncentrace PM 1 v µg.m -3 KAMPAŇ 6 13

14 ávislost znečištění na směru proudění lokalitě Bolatice je vyhodnocení směru proudění poněkud limitováno blízkostí budov (hlavně v severním sektoru), které mohly ovlivnit výsledky měření. Nicméně tvary pole větrné růžice v obou kampaních odpovídaly převažujícímu proudění v celé oblasti s nejvýraznější složkou. letní kampani byla její převaha nižší a projevilo se i proudění jako druhé nejčetnější. Podíl bezvětří byl v obou kampaních poměrně vysoký, v letní kampani tvořil téměř čtvrtinu všech případů. imní kampaň: atímco podíl bezvětří tvořil na lokalitě 17 % všech hodinových měření, podíl imisního zatížení lokality při bezvětří tvoří u většiny škodlivin 25 % (s výjimkou O 2, kde se jedná o 1 % a odpovídá tak větrné růžici). U všech škodlivin se projevilo nižší imisní zatížení, než odpovídá větrné růžici ze směrů - a -. U O 2 se v růžici imisního zatížení projevil proti větrné růžici větší podíl znečištění ze severních směrů. U PM 1 vyšší hodnoty přicházejí ze - směrů. To ukazuje na roli dálkového přenosu znečištění od severu-východu (z Polska, Ostravsko-Karvinska) v možné kombinaci s vlivem místních zdrojů (lokální topeniště) - jak ukazuje růžice maximálních koncentrací. U NO 2 vyšší imisní zatížení než podle větrné růžice přináší směr. Růžice imisního zatížení CO se nejvíce ze všech škodlivin shoduje s větrnou růžicí. Pouze u benzenu se projevilo vyšší imisní zatížení pocházející z směru (kromě - směru jako u ostatních škodlivin). Lze zde předpokládat vliv lokálních zdrojů vytápění v obci. Nejvyšší průměrná koncentrace O 2 byla naměřena ve směru, maximální koncentrace shodně přicházejí ze směrů. Růžice maximálních koncentrací NO 2 je poměrně vyrovnaná, v průměrných koncentracích opět převažují směry. Obdobný tvar má růžice průměrných koncentrací PM 1, ale maximální hodnoty znečištění byly u této škodliviny naměřeny v a směru (předpoklad lokálního vlivu blízkých zdrojů). U CO má růžice průměrných koncentrací opět podobný tvar jako u předchozích škodlivin s nejvyššími hodnotami z a směru, maximální koncentrace byla ale naměřena v a směrech (podobně jako u PM 1 ). elmi podobný tvar jako u PM 1 má růžice maximálních koncentrací benzenu; růžici průměrných koncentrací dominuje nejvyšší hodnota ve směru. 1

15 letní kampani byl podíl bezvětří vyšší, ale imisní zatížení O 2 při bezvětří bylo výrazně nižší, než odpovídá větrné růžici. Naopak výrazně vyšší bylo zatížení ze směrů 1. yšší imisní zatížení při bezvětří vykazovaly koncentrace NO 2 a PM 1. U těchto škodlivin bylo naproti tomu výrazně nižší zatížení z směrů. Průměrné i maximální koncentrace O 2, NO 2, CO i benzenu byly nízké, u PM 1 se v obou případech projevily nejvyšší hodnoty přicházející ze poloviny horizontu. 1 informací shromážděných v rámci přeshraničních česko-polských projektů - projekty lepšení kvality ovzduší v příhraniční oblasti Česka a Polska ( a Informační systém kvality ovzduší v oblasti Polsko- Českého pohraničí ve lezském a Moravskoslezském regionu ( v rámci Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika-polská republika (OPP ČR PR ), vyplynuly podstatně vyšší emise škodlivin z lokálních topenišť v regionu lezského vojvodství, přibližně dvojnásobná úroveň znečištění ovzduší a rovněž poněkud rozdílné chování koncentrací O 2 v regionu lezského vojvodství oproti regionu Moravskoslezského kraje. Při podobné hustotě zástavby jsou vyšší emise způsobeny především větším podílem topenišť, která spalují pevná paliva, a rovněž použitím paliva odlišné kvality a odlišnými technickými parametry domácích kotlů. Kromě jiného bylo konstatováno, že tuhá paliva používaná v regionu lezského vojvodství mají větší obsah síry než paliva používaná v regionu Moravskoslezského kraje. 15

16 KAMPAŇ 1: Bezvětří: 17. % Oxid siřičitý (imisní zatížení při bezvětří: 17.9 %) KAMPAŇ 6: Bezvětří: 23. % Oxid siřičitý (imisní zatížení při bezvětří: 15.1 %) ětrná růžice v % průměrná konc. O2 v µg.m-3 /2 imisní zatížení O2 v % maximální konc. O2 v µg.m-3 /2 ětrná růžice v % průměrná konc. O2 v µg.m-3*3 imisní zatížení O2 v % maximální konc. O2 v µg.m-3 /2 Oxid dusičitý (imisní zatížení při bezvětří: 25.5 %) Oxid dusičitý (imisní zatížení při bezvětří: 32.2 %) ětrná růžice v % průměrná konc. NO2 v µg.m-3/2 imisní zatížení NO2 v % maximální konc. NO2 v µg.m-3 / ětrná růžice v % průměrná konc. NO2 v µg.m-3 imisní zatížení NO2 v % maximální konc. NO2 v µg.m-3 /2 uspendované částice PM 1 (imisní zatížení při bezvětří: 25.3 %) uspendované částice PM 1 (imisní zatížení při bezvětří: 32.7%) ětrná růžice v % průměrná konc. PM1 v µg.m-3 /3 imisní zatížení PM1 v % maximální konc. PM1 v µg.m-3 /9 ětrná růžice v % průměrná konc. PM1 v µg.m-3 /3 imisní zatížení PM1 v % maximální konc. PM1 v µg.m-3 /

17 Oxid uhelnatý (imisní zatížení při bezvětří: 2.2 %) Oxid uhelnatý (imisní zatížení při bezvětří: 2.5 %) ětrná růžice v % průměrná konc. CO v µg.m-3 / imisní zatížení CO v % maximální konc. CO v µg.m-3 / ětrná růžice v % průměrná konc. CO v µg.m-3 /3 imisní zatížení CO v % maximální konc. CO v µg.m-3 / Benzen (imisní zatížení při bezvětří: 2.6 %) Benzen (imisní zatížení při bezvětří: 27.9 %) ětrná růžice v % průměrná konc. BN v µg.m-3 * imisní zatížení BN v % maximální konc. BN v µg.m-3 ětrná růžice v % průměrná konc. BN v µg.m-3 *7 imisní zatížení BN v % maximální konc. BN v µg.m-3*3 Obr. ávislost znečištění na směru proudění - větrné a škodlivostní růžice Bolatice 17

18 Pogrzebień vrch KAMPAŇ 2: ; KAMPAŇ : Lokalita Pogrzebień se nachází ve lezském vojvodství, v ratibořském okrese východně od Ratiboře v katastrálním území obce Kornowac, která patří k nejčistším v celém lezském vojvodství. Měření bylo umístěno u rodinného domu na vrcholové části kopce (26 m n. m.) na vyvýšené části území, položeném až 1 m nad dolinou Odry, které je otevřené a velmi dobře provětrávané. První měření na lokalitě Pogrzebień probíhalo v chladné části roku, začátek měření spadal do období mrazivých dnů s vysokými koncentracemi znečištění ovzduší a inverzním charakterem počasí. Druhá měřicí kampaň proběhla v září a na začátku října, reprezentovala tak imisně příznivější část roku během netopné sezóny. Obr. Měření na lokalitě Pogrzebień 1

19 N NW NE W E W E Obr. Umístění měření na lokalitě Pogrzebień (pohled z místa měření) Obr. Mapa umístění měřicího vozu, Pogrzebień 19

20 Úroveň naměřených imisních koncentrací Hodnoty znečišťujících látek s výjimkou ozonu (v zimním období koncentrace této látky dosahují ročního minima) byly v letní měřicí kampani výrazně nižší než v zimní: průměrná koncentrace O 2 byla přibližně třetinová, NO 2 a CO cca poloviční, koncentrace PM 1 tvořila v letní kampani % hodnoty zimní kampaně, průměrná koncentrace benzenu v letní kampani tvořila přibližně čtvrtinu zimní hodnoty. K překročení krátkodobých imisních limitů pro O 2 a NO 2 nedošlo; v zimní kampani došlo v dnech k překročení denní mezní hodnoty PM 1 5 µg.m -3, což tvoří 3 % všech průměrných denních hodnot ve sledovaném období. letní kampani došlo v jednom dni k překročení hodnoty maximální denní hodinové koncentrace µg.m 3 - platná legislativa umožňuje překročení maximálně 25 krát za 3 roky, ovšem legislativně stanovený dlouhodobý cíl nepředpokládá ani jedno překročení uvedené mezní hodnoty. Měřené škodliviny vykazovaly obvyklý denní chod. U PM 1 (nejvýrazněji), O 2, NO 2, CO i benzenu jsou viditelná dvě denní maxima - ranní a večerní špičky krátkodobých koncentrací, nejvyšší v chladné polovině roku - topné sezóně. zimní kampani měly koncentrace NO 2 a CO jen nevýrazný denní chod s mírným poklesem v denních hodinách. Tento charakter denního chodu znečištění odpovídá v zimním období dennímu chodu teploty, kde nejvyšších denních hodnot je dosahováno mezi hodinou. této části dne tak dochází k přechodnému zlepšení rozptylových podmínek a snížení koncentrací znečištění. U O 2 se naopak na této lokalitě nejnižší koncentrace objevovaly v nočních a časných ranních hodinách, denní maximum připadalo na hodinu. Denní chod benzenu měl kvůli výpadkům v měření pouze omezenou vypovídací hodnotu. letní kampani bylo nejvýraznější maximum přízemního ozonu v odpoledních hodinách. zimní kampani byla průměrná koncentrace oxidu siřičitého O 2 v lokalitě Pogrzebień srovnatelná s koncentracemi na Karvinsku Karviné, většinou vyšší než v Opavě a Ostravě, ale výrazně nižší než na městských lokalitách stacionárního monitoringu v Polské republice Rybnik, Tychi, Wodzislaw, Bielsko-Biala. Maximální denní koncentrace O 2 byla vyšší než na většině českých lokalit, ale srovnatelná nebo nižší než na polských městských lokalitách. Průměrná denní koncentrace oxidu dusičitého NO 2 byla v lokalitě Pogrzebień jedna z nejnižších, nejblíže hodnotám v Opavě a ve tudénce a nižší než na českých i polských městských lokalitách. Maximální koncentrace byla srovnatelná s hodnotami na většině českých lokalit, ale nižší než na většině polských městských lokalit. Průměrná koncentrace suspendovaných částic PM 1 v lokalitě Pogrzebień byla srovnatelná s hodnotami 2

21 Koncentrace znečišťujících látek [µg.m -3 ], směr větru [ ] Teplota [ C], rychlost větru [m.s -1 ] naměřenými v Ostravě-ábřehu, Ostravě-Přívozu a v Ostravě-Mariánských Horách, Bielsko- Bialej a Českém Těšíně, byla vyšší než v Čeladné, Třinci, Opavě, tudénce, Těšíně. yšší průměrná koncentrace než v Pogrzebieni byla naměřena na lokalitách v Bohumíně, ěřňovicích, Havířově, Ostravě-Radvanicích, Gliwicích a v obci Tychy. ýrazně vyšší průměrná koncentrace byla naměřena v polském Rybniku a Wodzislawi. obdobném poměru vychází i porovnání maximálních denních koncentrací. Průměrná koncentrace oxidu uhelnatého CO byla v Pogrzebieni srovnatelná s jedinou další českou dostupnou lokalitou v oblasti s měřením této veličiny, Ostravou-Přívozem, ale dvakrát až čtyřikrát nižší než na polských městských lokalitách. Koncentrace přízemního ozonu O 3 byly na všech lokalitách srovnatelné (v zimním období koncentrace této látky dosahují ročního minima vzhledem k sekundárnímu vzniku této škodliviny, spojenému s působením slunečního záření). Průměrná denní koncentrace benzenu byla v Pogrzebieni nižší než na ostravských lokalitách s tímto měřením (s výjimkou Ostravy-Přívozu), a rovněž v polském Rybniku. Byla mírně vyšší než v Třinci-Kosmosu. druhé kampani v teplé části roku byly průměrné koncentrace O 2 a PM 1 srovnatelné s oblastí Karvinska, mírně vyšší než na pozaďových lokalitách. Koncentrace NO 2 patřily mezi nejnižší v oblasti, koncentrace CO mírně nižší než Ostravě-Přívozu a na některých polských městských lokalitách a koncentrace benzenu nejnižší mezi hodnocenými lokalitami. Průměrná koncentrace O 3 byla na úrovni porovnatelné s ostatními lokalitami (rozložení koncentrací ozonu bývá obvykle plošně homogenní) O2 CO/1 NO2 PM1 benzen O3 směr větru teplota rychlost větru Obr. Průměrné hodinové hodnoty měřených veličin na lokalitě Pogrzebień, KAMPAŇ

22 Koncentrace [µg.m -3 ] Teplota [ C] Koncentrace znečišťujících látek [µg.m -3 ], směr větru [ ] Teplota [ C], rychlost větru [m.s -1 ] Obr. Průměrné hodinové hodnoty měřených veličin na lokalitě Pogrzebień, KAMPAŇ O2 CO/1 NO2 PM1 benzen O3 směr větru teplota rychlost větru O2 NO2 CO/1 O3 PM1 benzen teplota -3.5 Obr. Průměrný denní chod hodinových hodnot znečišťujících látek a teploty vzduchu na lokalitě na lokalitě Pogrzebień, KAMPAŇ

23 KAMPAŇ Škodlivina POGREBIEŃ Os.-Poruba/ČHMÚ Os.-Fifejdy Os.-ábřeh Os.-Přívoz Os.-Mar. Hory Os.-Radvanice Bohumín Č. Těšín Frýdek-Místek Havířov Karviná ěřňovice tudénka Opava-Kateř. Třinec-Kos. Čeladná Bielsko-Biała Cieszyn Gliwice Rybnik Tychy Wodzisław Śl. Koncentrace [µg.m -3 ] Teplota [ C] O2 NO2 CO/1 O3 PM1 benzen teplota Obr. Průměrný denní chod hodinových hodnot znečišťujících látek a teploty vzduchu na lokalitě Pogrzebień, KAMPAŇ Tab. Porovnání denních průměrných koncentrací znečišťujících látek v µg.m -3 na lokalitě Pogrzebień s lokalitami stacionárního imisního monitoringu 2 O NO PM CO C 6 H O O NO PM CO C 6 H O

24 Obr. Průměrné denní koncentrace O 2 v µg.m -3 KAMPAŇ 2 Obr. Průměrné denní koncentrace PM 1 v µg.m -3 KAMPAŇ 2 2

25 Obr. Průměrné denní koncentrace O 2 v µg.m -3 KAMPAŇ Obr. Průměrné denní koncentrace PM 1 v µg.m -3 KAMPAŇ 25

26 ávislost znečištění na směru proudění zhledem k poloze měřicí lokality se jedná o velmi dobře provětrávané území, kde podíl bezvětří v první kampani tvořil pouze 1.2 % a ve 2. kampani 1. % všech hodinových měření. první měřicí kampani mělo nejvyšší četnost proudění ze směrů, ve druhé kampani převažovaly směry. zimní kampani se u všech škodlivin projevilo nižší imisní zatížení ze směrů - a -. Naopak výrazně vyšší imisní zátěž, než odpovídá větrné růžici u všech škodlivin jednoznačně přichází buď od severu, nebo od jihu a vyšší je rovněž při bezvětří. Ukázalo se, že přísun znečištění neodpovídá směrům převládajícího proudění (které jsou od jihu až jihozápadu nebo severozápadu), ale že dominantní imisní zátěž s velkou pravděpodobností pochází z lokálních zdrojů blízkých obcí: na severu se jedná o centrum obce Pogrebień, na jihu o obec Lubomia. Lze proto předpokládat, že role dálkového přenosu znečištění na lokalitě Pogrzebień (konkrétně v nejchladnějších částech roku) není pro výsledné koncentrace určující. Nejvyšší průměrná i maximální hodinová koncentrace O 2 byla naměřena ze směru, stejně jako u všech ostatních hodnocených škodlivin. yšších hodnot dosahovalo i znečištění ze směru. tejná situace je u koncentrací NO 2 : nejvyšší průměrná i maximální hodinová koncentrace byla naměřena ze směru (a za bezvětří), dalšími směry s vyšším znečištěním jsou opět. Obdobně pro PM 1 platí, že se nejvyšší průměrná koncentrace vyskytla ze směru a za bezvětří (2 µg -3 ), nejvyšší maximální z a směrů. U CO má růžice průměrných koncentrací opět maximum z směru, maximální koncentrace byla ale naměřena při bezvětří (315 µg.m -3 ). Obdobný tvar jako u ostatních škodlivin má růžice maximálních koncentrací benzenu, výrazně se zde projevilo ale i vyšší průměrné znečištění z směru; růžice benzenu má ovšem kvůli výpadkům v měření pouze omezenou vypovídací hodnotu. ýsledky druhé měřicí kampaně potvrdily větší podíl imisního zatížení, než odpovídá větrné růžici, z jižních směrů, zvláště. tomto směru se nachází oblast hustě osídleného území v dolinách Odry a Olše, charakteristická vysokým znečištěním ze zdrojů s nízkou emisí. Podíl imisního zatížení ze směrů a je nižší než odpovídá větrné růžici. Růžice maximálních i průměrných koncentrací pro O 2, NO 2 a CO vykazují nejvyšší hodnoty přicházející z směrů. Extrémní je tvar růžic u benzenu s jednoznačným maximem ve směru. U PM 1 se projevily maxima v směrech. 26

27 KAMPAŇ 2: Bezvětří: 1.2 % Oxid siřičitý (imisní zatížení při bezvětří:. %) KAMPAŇ : Bezvětří: 1. % Oxid siřičitý (imisní zatížení při bezvětří: 1. %) 2 2 ětrná růžice v % průměrná konc. O2 v µg.m-3 / imisní zatížení O2 v % maximální konc. O2 v µg.m-3 /7 ětrná růžice v % průměrná konc. O2 v µg.m-3 imisní zatížení O2 v % maximální konc. O2 v µg.m-3 /2 Oxid dusičitý (imisní zatížení při bezvětří: 3.3 %) Oxid dusičitý (imisní zatížení při bezvětří: 1.5 %) ětrná růžice v % průměrná konc. NO2 v µg.m-3/ imisní zatížení NO2 v % maximální konc. NO2 v µg.m-3 /6 ětrná růžice v % průměrná konc. NO2 v µg.m-3 imisní zatížení NO2 v % maximální konc. NO2 v µg.m-3 /2 uspendované částice PM 1 (imisní zatížení při bezvětří:.2 %) uspendované částice PM 1 (imisní zatížení při bezvětří: 1.2%) 2 2 ětrná růžice v % průměrná konc. PM1 v µg.m-3 /1 imisní zatížení PM1 v % maximální konc. PM1 v µg.m-3 /2 ětrná růžice v % průměrná konc. PM1 v µg.m-3 / imisní zatížení PM1 v % maximální konc. PM1 v µg.m-3 / 27

28 Oxid uhelnatý (imisní zatížení při bezvětří: 3.7 %) Oxid uhelnatý (imisní zatížení při bezvětří: 1.9 %) 2 ětrná růžice v % průměrná konc. CO v µg.m-3 /1 imisní zatížení CO v % maximální konc. CO v µg.m-3 /15 ětrná růžice v % průměrná konc. CO v µg.m-3 /5 imisní zatížení CO v % maximální konc. CO v µg.m-3 / Benzen (imisní zatížení při bezvětří: 5. %) Benzen (imisní zatížení při bezvětří: 1.7 %) ětrná růžice v % průměrná konc. BN v µg.m-3 *2 imisní zatížení BN v % maximální konc. BN v µg.m-3 ětrná růžice v % průměrná konc. BN v µg.m-3 * imisní zatížení BN v % maximální konc. BN v µg.m-3 Obr. ávislost znečištění na směru proudění - větrné a škodlivostní růžice Pogrzebień 2

29 Marklowice KAMPAŇ 3: ; KAMPAŇ 11: Lokalita Marklowice se nachází v oblasti Horního lezska v jižní části lezského vojvodství v okrese wodzisławském, na pahorkatinném území Rybnické náhorní planiny, je součástí Hornoslezské uhelné pánve. Oblast je negativně zasažena převážně důlní a hutní průmyslovou činností. 2 km severozápadně odtud se nachází koksovna Radlin, v okruhu zhruba 15 kilometrů pak množství dalších průmyslových závodů, šachet a důlních výsypek. Měření v první kampani probíhalo na jaře, v přechodné části roku, kdy meteorologické podmínky rozptylu znečišťujících látek (následně pak i imisní koncentrace škodlivin v ovzduší) střídavě oscilovaly mezi hodnotami převládajícími spíše v chladné nebo teplé části roku. Druhá kampaň proběhla uprostřed zimního období, které je typické častým výskytem nepříznivých podmínek pro rozptyl znečišťujících látek v atmosféře a vysokými úrovněmi znečištění ovzduší. Obr. Měření na lokalitě Marklowice 29

30 N NW NE W E W E Obr. Umístění měření na lokalitě Marklowice (pohled z místa měření) Obr. Mapa umístění měřicího vozu, Marklowice 3

31 Úroveň naměřených imisních koncentrací Hodnoty znečišťujících látek byly v první měřicí kampani, která proběhla v přechodném období roku, nižší než v zimní: průměrná koncentrace O 2 tvořila přibližně % koncentrace naměřené v zimní kampani, hodnoty NO 2 7 %, koncentrace PM 1 a benzenu byla cca poloviční, koncentrace CO tvořila 59 % hodnoty zimní kampaně. Pro ozon platilo, že průměrná koncentrace byla přibližně dvojnásobná (v zimním období koncentrace této látky dosahují ročního minima). K překročení krátkodobých imisních limitů pro O 2 a NO 2 nedošlo; v první kampani došlo k překročení denního imisního limitu pro PM 1 5 µg.m -3 v 21 % dnů (9 případů), ve druhé, zimní, kampani v 1 dnech, což tvoří přibližně polovinu všech průměrných denních hodnot ve sledovaném období. Měřené škodliviny vykazovaly denní chod obvyklý pro zájmovou oblast. U PM 1 (nejvýrazněji), O 2, NO 2, CO i benzenu jsou viditelná dvě denní maxima - ranní a večerní špičky krátkodobých koncentrací, nejvýraznější v chladné polovině roku - topné sezóně. U PM 1 a O 2 v první kampani nastávalo dopolední maximum mezi hodinou a večerní špička mezi hodinou (toto večerní maximum bylo u O 2 a PM 1 vyšší než ranní). zimní kampani se obě maxima PM 1 posunula blíže k poledním hodinám. U ozonu denní maximum nastává v nejteplejší části dne, v odpoledních hodinách. první kampani v přechodné části roku byla průměrná koncentrace O 2 v lokalitě Marklowice jedna z nejvyšších. yšší průměrná koncentrace byla naměřena pouze na městských stanicích Rybnik a Ostrava-Radvanice, srovnatelné byly hodnoty v lokalitách Tychy a Wodzislaw. Koncentrace na ostatních českých lokalitách byly výrazně nižší, s výjimkou příhraničních lokalit většinou méně než poloviční. obdobném poměru vychází i porovnání maximálních denních koncentrací. Průměrná denní koncentrace NO 2 byla v lokalitě Marklowice na střední úrovni mezi ostatními stanicemi. Průměrná koncentrace PM 1 patřila spolu s Rybnikem a Wodzislaví mezi nejvyšší. Nejnižších, přibližně polovičních hodnot dosáhly koncentrace v Opavě, Třinci-Kosmosu a Těšíně. Nejvyšší maximální denní hodnoty na obdobné úrovni jako v Marklowicích byly naměřeny v Gliwicích, a Wodzislawi. Průměrná koncentrace CO byla v Marklowicích mírně vyšší než na jediné další dostupné české lokalitě v oblasti s měřením této veličiny, Ostravě-Přívozu, srovnatelná s koncentrací v Těšíně, a zároveň nejméně dvakrát nižší než na polských městských lokalitách Bielsko- Biala, Rybnik a Wodzislaw. Průměrná denní koncentrace benzenu byla v Marklowicích na průměrné úrovni mezi ostatními lokalitami, mírně nižší než na ostravských lokalitách s tímto 31

32 Koncentrace znečišťujících látek [µg.m -3 ], směr větru [ ] Teplota [ C], rychlost větru [m.s -1 ] měřením. Byla mírně vyšší než v Třinci-Kosmosu. Koncentrace přízemního ozonu byly na všech lokalitách přibližně srovnatelné (maximálních hodnot dosahují koncentrace O 3 vzhledem k sekundárnímu vzniku této škodliviny, spojenému s působením slunečního záření, v pozdějších jarních a v letních měsících). zimní kampani byly koncentrace O 2 výrazně vyšší než na českých lokalitách, srovnatelné s hodnotami měřenými na polských městských stanicích stacionárního monitoringu. U NO 2 byla naměřená průměrná hodnota na úrovni srovnatelné s karvinskými i ostatními polskými lokalitami v oblasti. Koncentrace PM 1 se blížily hodnotám dvojnásobku hodnot na pozaďových lokalitách české části zájmového území (Čeladná, Opava, tudénka). Nižší hodnoty byly naměřeny i na nejznečištěnějších českých lokalitách ve ěřňovicích a v Bohumíně. rovnatelných hodnot dosahovaly pouze polské městské lokality Rybnik a Wodzislaw. Průměrná hodnota CO byla nejvyšší ze všech ostatních lokalit. Koncentrace benzenu patřily k nižším. Průměrná koncentrace O 3 byla na úrovni porovnatelné s ostatními lokalitami Obr. Průměrné hodinové hodnoty měřených veličin na lokalitě Marklowice, KAMPAŇ O2 CO/1 NO2 PM1 benzen O3 směr větru teplota rychlost větru 32

33 Koncentrace [µg.m -3 ] Teplota [ C] Koncentrace znečišťujících látek [µg.m -3 ], směr větru [ ] Teplota [ C], rychlost větru [m.s -1 ] Obr. Průměrné hodinové hodnoty měřených veličin na lokalitě Marklowice, KAMPAŇ O2 CO/1 NO2 PM1 benzen O3 směr větru teplota rychlost větru O2 NO2 CO/1 O3 PM1 benzen teplota 2 Obr. Průměrný denní chod hodinových hodnot znečišťujících látek a teploty vzduchu na lokalitě Marklowice, KAMPAŇ

34 KAMPAŇ Škodlivina MARKLOWICE Os.-Poruba/ČHMÚ Os.-Fifejdy Os.-ábřeh Os.-Přívoz Os.-Mar. Hory Os.-Radvanice Bohumín Č. Těšín Frýdek-Místek Havířov Karviná ěřňovice tudénka Opava-Kateř. Třinec-Kos. Čeladná Bielsko-Biała Cieszyn Gliwice Rybnik Tychy Wodzisław Śl. Koncentrace [µg.m -3 ] Teplota [ C] O2 NO2 CO/1 O3 PM1 benzen teplota -2 Obr. Průměrný denní chod hodinových hodnot znečišťujících látek a teploty vzduchu na lokalitě Marklowice, KAMPAŇ Tab. Porovnání denních průměrných koncentrací znečišťujících látek v µg.m -3 na lokalitě Marklowice s lokalitami stacionárního imisního monitoringu 3 O NO PM CO C 6 H O O NO PM CO C 6 H O

35 Obr. Průměrné denní koncentrace O 2 v µg.m -3 KAMPAŇ 3 Obr. Průměrné denní koncentrace PM 1 v µg.m -3 KAMPAŇ 11 35

36 Obr. Průměrné denní koncentrace O 2 v µg.m -3 KAMPAŇ 3 Obr. Průměrné denní koncentrace O 2 v µg.m -3 KAMPAŇ 11 36

37 ávislost znečištění na směru proudění Lokalita Marklowice je otevřená, většinou dobře provětrávaná. Podíl bezvětří proto tvořil na lokalitě v první měřicí kampani pouze 3.2 % všech hodinových měření a v 2. kampani 1.3 %. Tvar větrné růžice v obou kampaních odpovídá poli proudění charakteristickému pro přeshraniční území této části Česka a Polska, kdy nejvýraznější je složka, což se projevilo hlavně ve 2. měřicí kampani. první kampani se nižší imisní zatížení, než odpovídá větrné růžici, viditelně projevilo u O 2 ze směrů -, a při bezvětří, u NO 2 ze směru - a -, u PM 1 ze směrů - a, u CO velmi výrazně z směrů, u benzenu ze směrů - a -. Naopak výrazně vyšší imisní zátěž, než odpovídá větrné růžici, se projevila u O 2 z - a směrů, u NO 2 jednoznačně z směru (pravděpodobně vliv nedaleké komunikace) a při bezvětří, u PM 1 z směru, u CO při bezvětří a proudění z - a - směrů, u benzenu jednoznačně při proudění z až směrů. těchto směrech je možno hledat buď lokální, nebo vzdálenější zdroje znečištění, které významněji přispívají ke znečištění na lokalitě s měřením. Nejvyšší průměrná hodinová koncentrace O 2 byla naměřena z a směru. Maximální hodinová koncentrace ze směrů a. U koncentrací NO 2 jsou nejvyšší průměrné i maximální hodinové hodnoty měřeny při bezvětří (39.2 µg.m -3 průměrná koncentrace, 75. µg.m -3 maximální koncentrace), dále pak při proudění ze směrů a --. Pro PM 1 platí, že se nejvyšší průměrná koncentrace vyskytla ze směru, nejvyšší maximální při bezvětří (23 µg.m -3 ) a z směru. Rovněž u CO byla nejvyšší průměrná koncentrace dosažena při bezvětří ( µg.m -3 ), dále při proudění ze a. Maximální koncentrace byla naměřena ze směru. Nejvyšší průměrná koncentrace benzenu se vyskytla při proudění ze směru, maximální hodinová při a směrech proudění. e druhé (zimní) kampani se nápadně velmi jednoznačně projevil nižší podíl imisního zatížení z směrů, než jaký byl podíl tohoto proudění ve větrné růžici. Toto proudění bývá spojeno s vyššími rychlostmi větru, takže při něm dochází k velmi dobrému rozptylu škodlivin do vyšších vrstev atmosféry a výsledné imisní koncentrace se snižují. Naopak, při bezvětří a při proudění z východní poloviny horizontu byla imisní zátěž vyšší, než odpovídá větrné růžici. U O 2 a NO 2 se jednalo o - a - směry. U PM 1, CO a benzenu byl největší rozdíl při proudění z, ale i a směru. růžicích maximálních i průměrných koncentrací za celou kampaň se u všech škodlivin maxima nacházela za bezvětří (průměrné koncentrace v µg.m -3 : O 2 7.1, NO 2 56., PM , CO a C 6 H 6.), a dále v směrech. 37

38 KAMPAŇ 3: Bezvětří: 3.2 % Oxid siřičitý (imisní zatížení při bezvětří: 1.6 %) KAMPAŇ 11: Bezvětří: 1.3 % Oxid siřičitý (imisní zatížení při bezvětří: 2.5 %) ětrná růžice v % průměrná konc. O2 v µg.m-3 /2 imisní zatížení O2 v % maximální konc. O2 v µg.m-3 / ětrná růžice v % průměrná konc. O2 v µg.m-3 /3 imisní zatížení O2 v % maximální konc. O2 v µg.m-3 /5 Oxid dusičitý (imisní zatížení při bezvětří: 5.7 %) Oxid dusičitý (imisní zatížení při bezvětří: 2.2 %) ětrná růžice v % průměrná konc. NO2 v µg.m-3/2 imisní zatížení NO2 v % maximální konc. NO2 v µg.m-3 / ětrná růžice v % průměrná konc. NO2 v µg.m-3/3 imisní zatížení NO2 v % maximální konc. NO2 v µg.m-3 /5 uspendované částice PM 1 (imisní zatížení při bezvětří: 3. %) uspendované částice PM 1 (imisní zatížení při bezvětří: 3.1%) ětrná růžice v % průměrná konc. PM1 v µg.m-3 /5 imisní zatížení PM1 v % maximální konc. PM1 v µg.m-3 /13 ětrná růžice v % průměrná konc. PM1 v µg.m-3 / imisní zatížení PM1 v % maximální konc. PM1 v µg.m-3 /2 3

39 Oxid uhelnatý (imisní zatížení při bezvětří: 5.5 %) Oxid uhelnatý (imisní zatížení při bezvětří: 2.1 %) ětrná růžice v % průměrná konc. CO v µg.m-3 /1 imisní zatížení CO v % maximální konc. CO v µg.m-3 /15 ětrná růžice v % průměrná konc. CO v µg.m-3 /1 imisní zatížení CO v % maximální konc. CO v µg.m-3 /15 Benzen (imisní zatížení při bezvětří: 2. %) Benzen (imisní zatížení při bezvětří: 2.7 %) ětrná růžice v % průměrná konc. BN v µg.m-3 *2 imisní zatížení BN v % maximální konc. BN v µg.m-3 ětrná růžice v % průměrná konc. BN v µg.m-3 *2 imisní zatížení BN v % maximální konc. BN v µg.m-3 Obr. ávislost znečištění na směru proudění - větrné a škodlivostní růžice Marklowice 39

40 ratimov KAMPAŇ : ; KAMPAŇ 9: Město ratimov se rozkládá v okrese Ostrava-město, v Moravskoslezském kraji po obou stranách historické zemské hranice Moravy a lezska, je součástí ostravské aglomerace. Území lze charakterizovat jako plochou pahorkatinu v Ostravské pánvi, je silně poznamenáno negativními účinky průmyslu na krajinu. 1 km severním směrem se nachází průmyslový hutní areál ArcelorMittal Ostrava a.s. Měření probíhala na zahradě rodinného domu ve východní části obce. Měřicí kampaně na lokalitě ratimov probíhaly souběžně s měřením na lokalitě Ostrava- Radvanice. Paralelní výsledky měření tak mohou být porovnány mezi sebou navzájem. První měřicí kampaň proběhla v netopné sezóně v teplé části roku, v květnu až červenci. Druhá kampaň naproti tomu v chladné polovině roku v měsících říjnu až prosinci, kdy docházelo opakovaně k výskytu situací s nepříznivými rozptylovými podmínkami zdraví škodlivých látek v ovzduší. Obr. Měření na lokalitě ratimov

41 Obr. Umístění měření na lokalitě ratimov (pohled z místa měření) Obr. Mapa umístění měřicího vozu, ratimov 1

42 Úroveň naměřených imisních koncentrací Hodnoty znečišťujících látek byly v letní měřicí kampani nižší než v zimní: průměrná koncentrace O 2 a PM 1 tvořila v letní kampani 57 % hodnoty zimní kampaně, koncentrace NO 2 a CO byla přibližně poloviční; největší rozdíl byl shodně jako na paralelně měřící lokalitě Ostrava-Radvanice v koncentraci benzenu, jehož průměrná hodnota naměřená v letní kampani tvořila pouze 22 % hodnoty zimní. Pro ozon platilo, že průměrná koncentrace byla přibližně trojnásobná (v zimním období koncentrace této látky dosahují ročního minima). šechny naměřené průměrné koncentrace kromě ozonu, v letní i zimní kampani, byly na lokalitě Ostrava-Radvanice při souběžném měření vyšší než ve ratimově. Koncentrace CO, ve ratimově tvořily 63 % (letní kampaň) a 3 % (zimní kampaň) průměrných hodnot v Ostravě-Radvanicích, u benzenu to bylo 5 a 55 %, u PM 1 6 a 7 %, u NO 2, kde byly rozdíly nejmenší, se jednalo o 95 a 91 %, u O 2 o 9 a 66 %. Naopak koncentrace přízemního ozonu ve ratimově tvořily 11 a % průměrných hodnot v Ostravě- Radvanicích. K překročení krátkodobých imisních limitů pro O 2 a NO 2 nedošlo; v zimní kampani došlo v 21 dnech k překročení denní mezní hodnoty PM 1 5 µg.m -3, což tvoří 2 % všech průměrných denních hodnot ve sledovaném období. Ovšem i v letní kampani došlo ve dnech (6 % případů) k překročení denní mezní hodnoty PM 1. letní kampani došlo několikrát k překročení hodnoty maximální denní hodinové koncentrace µg.m 3 - platná legislativa umožňuje překročení maximálně 25 krát v průměru za 3 roky, ovšem legislativně stanovený dlouhodobý cíl nepředpokládá ani jedno překročení uvedené mezní hodnoty. Měřené škodliviny vykazovaly denní chod obvyklý pro zájmovou oblast. U PM 1 (nejvýrazněji), O 2, NO 2, CO i benzenu jsou viditelná dvě denní maxima - ranní a večerní špičky krátkodobých koncentrací, nejvýraznější v chladné polovině roku - topné sezóně. e ratimově byla v obou kampaních večerní špička PM 1 vyšší než ranní maximum. Denní maximum přízemního ozonu se vyskytuje v odpoledních hodinách, v nejteplejší části dne. zimní kampani byla průměrná koncentrace O 2 srovnatelná s karvinskými lokalitami a polskými městy Cieszyn, Gliwice nebo Tychy, vyšší než na českých pozaďových lokalitách, ale nižší než v polském Rybniku, kde byla naměřena hodnota přibližně trojnásobná. Průměrné koncentrace NO 2 byly srovnatelné s pozaďovými lokalitami. Nedosahovaly průměrných hodnot naměřených na městských lokalitách v Ostravě, na Karvinsku ani v Polsku. 2

43 Koncentrace znečišťujících látek [µg.m -3 ], směr větru [ ] Teplota [ C], rychlost větru [m.s -1 ] Průměrná koncentrace suspendovaných částic PM 1 byla obdobná jako na některých stanicích v Ostravě, na Karvinsku, celkově na střední úrovni celé zájmové oblasti. Na polských lokalitách Rybnik a Wodzislaw byly koncentrace na dvojnásobné úrovni. yšší byly též hodnoty v Ostravě-Radvanicích a ve ěřňovicích. Průměrná koncentrace CO byla na srovnatelně nízké úrovni jako v Cieszyně. Průměrná koncentrace benzenu byla nízká, srovnatelná s hodnotou měřenou na pozaďové lokalitě Čeladná. Koncentrace přízemního ozonu O 3 patřila mezi střední. letní kampani byly průměrné koncentrace O 2 a PM 1 na průměrné úrovni většiny lokalit na české i poské části území, nižší než v Ostravě-Radvanicích, ale vyšší než na pozaďové lokalitě Čeladná. Koncentrace NO 2 se blížily spíše pozaďovým lokalitám v oblasti. Koncentrace CO patřily mezi průměrné a koncentrace benzenu mezi nejnižší. Průměrná koncentrace O 3 byla na úrovni porovnatelné s ostatními lokalitami (rozložení koncentrací ozonu bývá obvykle plošně homogenní) Obr. Průměrné hodinové hodnoty měřených veličin na lokalitě ratimov, KAMPAŇ : O2 CO/1 NO2 PM1 benzen O3 směr větru teplota rychlost větru 3