DOPOLEDNÍ BLOK PŘEDNÁŠEK - ZAHRANIČNÍ PŘEDNÁŠEJÍCÍ KAREN BULTITUDE Karen působí jako Senior Lecturer pro Science Communication na University of the West of England v Bristolu. Její aktivity zahrnují výuku Science Communication v MSc programech, vedení již vyhlášeného magisterského kurzu Science Communication na University of the West of England i rozsáhlé portfolio projektů souvisejících s metodami, které umožňují zapojování veřejnosti prostřednictvím její 'přímé' účasti. Mezi nedávno realizované významné projekty patří STEM Directories, které jsou k dispozici po celém Spojeném království, jedná se o státem sponzorovanou databanku činností obohacujících a rozšiřujících aktivity na školách a vyšších odborných školách; program Walking with Robots, který podporuje vědce zabývající se robotickým výzkumem v celém Spojeném království, a zároveň zapojuje veřejnost a program Meet the Gene Machine sestávající z aktivit a podvečerních lekcí kontinuálního profesního rozvoje zajišťovaných sítí spolupracujících vědeckých center. Karen je jedním z devíti národních mentorů pro zapojování veřejnosti, kteří působí při Radě pro technický a přírodovědný výzkum (Engineering and Physical Sciences Research Council, EPSRC), v roce 2008 získala prestižní cenu Joshua Philips Memorial Prize for Science Engagement za praktický přístup k výuce vědy. Science Communication proč a jak? V celém rozvinutém světě se projevuje všeobecný trend dokládající, že se společnost od vědy stále více vzdaluje. K překonání nedůvěry veřejnosti, zlepšení vědecké gramotnosti i k tomu, aby mohli občané hrát ve svých demokraciích informovanou roli, je třeba vědecká témata účinně komunikovat. Tato prezentace zdůrazní hlavní důvody pro science communication a také nastíní řadu mechanismů, které mohou být pro tyto účely nejvhodnější. Budu se věnovat nejlepším praktikám z mezinárodního pohledu a při té příležitosti využiji různé případové studie, se kterými jsem se jako praktik v tomto oboru setkala; těším se, že se s vámi budu moci podělit o svých '5 nejlepších tipů' vedoucích k úspěchu.
IAN GRIFFIN Ian Griffin je výkonným ředitelem Science Oxford, neziskové organizace 'podporující rozvoj vědy a podnikání.' Školy, firmy a vědce spojujeme s veřejností, organizace Science Oxford také v současnosti buduje nové vědecko-kulturní centrum v Oxfordu. Po získání doktorátu z astronomie na University College London se Ian 20 let věnoval řízení vědeckých center a programům pro zapojování veřejnosti v různých institucích po celém světě. Mezi lety 1990 1995 byl ředitelem planetária Armagh Planetarium v Severním Irsku. V letech 1995 1999 stál v čele planetária a observatoře Astronaut Memorial Planetarium and Observatory v Cocoa na Floridě v USA. Od roku 1999 do roku 2001 byl generálním ředitelem Auckland Observatory na Novém Zélandu. Mezi lety 2001 2004 stál v čele kanceláře pro vztahy s veřejností programu Hubbleova vesmírného teleskopu agentury NASA ( Office of Public Outreach for NASA's Hubble Space Telescope Programme) v Baltimore v americkém Marylandu. Projekt Hubbleova vesmírného teleskopu Ian opustil, aby se ujal funkce ředitele Muzea vědy a průmyslu v anglickém Manchesteru, které řídil v letech 2004 až 2007. Ve své současné funkci Ian působí od roku 2008. Ianovy osobní webové stránky naleznete na adrese www.ian-griffin.com Případová studie Hubbleův teleskop Hubbleův vesmírný teleskop je bezpochyby jedním z historicky nejúspěšnějších projektů 'velké vědy.' Od jeho vynesení na oběžnou dráhu v dubnu 1990 data, která teleskop vysílá, způsobila revoluci v našem chápání vesmíru. Počínaje určováním hmotnosti ledových objektů vně sluneční soustavy až po pomoc při určování charakteru tmavé hmoty a gravitačních čoček Hubbleův teleskop přinesl něco nového téměř do všech oblastí astronomie. Netypické pro takovýto projekt 'velké vědy' bylo, že projekt Hubbleova teleskopu hned od počátku podporoval aktivní zapojování veřejnosti. Řekl bych, že díky tomu se projekt Hubbleova teleskopu zapsal do povědomí veřejnosti tak, jako žádný jiný z velkých vědeckých programů. Jako šéf kanceláře pro vztahy s veřejností jsem mezi lety 2000 2004 dohlížel na všechny činnosti, jejichž prostřednictvím byla veřejnost zapojována do projektu Hubbleova vesmírného teleskopu. Ve své prezentaci popisuji filozofii a strategický přístup, který jsme zvolili pro komunikaci výsledků pozorování, popisuji také, jak jsme měřili dopad našich činností. Závěrem pohovořím o tom, jak moje poznatky z tohoto projektu ovlivnily můj osobní pohled na způsob, jakým by instituce měly komunikovat vědecké informace a zapojovat veřejnost.
ODPOLEDNÍ BLOK PŘEDNÁŠEK ZKUŠENOSTI Z ČR DANIEL SOBOTKA, JITKA SVATOŠOVÁ Individuální projekt národní: Podpora technických a přírodovědných oborů Individuální projekt národní Podpora technických a přírodovědných oborů je širokospektrální popularizační projekt, jehož hlavním cílem je zavedení systému marketingové podpory technicky a přírodovědně orientovaných oborů na vysokých školách. Projektové aktivity jsou ve třech pilířích motivační aktivity, komunikace vědy a podpora výuky přímo i nepřímo zaměřeny na skupinu potenciálních uchazečů o studium. Projekt reaguje na stále zřetelnější celoevropský nedostatek technicky a přírodovědně orientovaných odborníků. Je součástí skupiny projektů reformy terciárního vzdělávání a je koncipován s důrazem na trvalou udržitelnost. Projekt je financován z prostředků Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR. V týdnu před konferencí SCICOM zveřejnil projekt výsledky analytických studií, které zkoumají různé aspekty klesajícího zájmu o studium těchto oborů zejména na vysokých školách z pohledu zaměstnavatelů, studentů a žáků středních a základních škol. Protože se jedná o problém celoevropský, zaměřila se jedna ze studií i na zahraniční zkušenosti. Všechny studie nepřímo potvrzují trend k alarmujícímu nedostatku vysokoškolsky vzdělaných odborníků v technických a přírodovědných oborech. Ze závěrů vyplývá, že studenti pokládají technické a přírodovědné obory za perspektivní, kreativní a zároveň náročné. Vliv na motivaci k jejich dalšímu studiu mají zejména učitelé a studentovy vlastní výsledky v matematice, chemii, fyzice a biologii na střední a základní škole. Výrazně se na nízkém zájmu o technické a přírodovědné obory projevuje převaha dívek na gymnáziích, které nemají zájem dál tyto obory studovat. Je zřejmé, že bez většího zapojení žen se věda a technika v budoucnu neobejde. Zaměstnavatelé kritizují u absolventů nedostatečnou znalost cizích jazyků a požadují dovednosti z oblasti projektového řízení. Upozorňují na zastaralý způsob výuky na vysokých školách, která podle závěrů jedné ze studií podává studentům správné vzdělání nesprávným způsobem. Zaměstnavatelé dále projevili nespokojenost s nízkou kvalitou matematického vzdělání na základních a středních školách a navrhují přijmout systémová opatření na zvýšení kvality výuky. Z analýzy dat získaných v zahraničí vyplývá, že změny ve výuce přírodovědných a technických oborů vycházejí ze systémového přístupu. Odpovědnost za tyto změny obvykle nese centrální instituce podporovaná sítí regionálních center. Tak tomu je např. v Irsku, Francii, Španělsku, Německu či Norsku. Do implementace bývají zapojeny základní, střední a vysoké školy, výzkumné instituce a např. muzea, technologické parky, planetária i zástupci výrobní sféry či veřejnosti. Právě některým výstupům studie zahraničních zkušeností bude na konferenci SCICOM věnována největší pozornost. Kompletní studie jsou veřejnosti dostupné na internetových stránkách Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v sekci IPn pro terciární vzdělávání, výzkum a vývoj.
KAREL ČADA, ALICE ČERVINKOVÁ Zaostřeno na vědu komunikace vědy v médiích Věda je utvářena a komunikována různými způsoby. V laboratořích, v muzeích, ve vědeckých časopisech či ve školách. Různě pro různá publika. Jedním z důležitých prostředků komunikace a zároveň i místem, kde je věda utvářena, jsou masová média. V příspěvku se budeme zabývat tím, jak utvářejí vědu média, respektive jakou vědu utvářejí. Česká média ve většině případů prezentují výsledky vědy, nikoliv procesy (vstupující do) utváření vědecké znalosti - překládají pouze výsledky vědeckého poznání pro širší publikum. Zprostředkovávají různé vědecké odpovědi (na vědecké otázky), vlastní otázky vznášejí jen minimálně. V zájmu společnosti i vědy není pouze zvyšovat povědomí o vědě a výsledcích bádání, ale je důležité pěstovat takovou komunikaci vědy, která povede k rozvinuté a kritické vědecké gramotnosti. PETR TOMEK Věda a média Populárně-vědecké časopisy jsou v současnosti omezenou částí trhu časopisů, která zprostředkuje informace o rozvoji vědy a techniky širší veřejnosti. Mají určitá charakteristická specifika, jako jsou nestandardní skupiny čtenářů, způsoby získávání informací a jejich prezentování i například grafická forma. Jejich hlavním společným rysem je ale to, že odborné informace nabízejí jako druh zábavy. Aby vůbec mohly existovat, potřebují určitou základní úroveň vzdělanosti populace i spolupráci vědecké veřejnosti. Tomu a také malému nahlédnutí do nejbližší budoucnosti časopisů je věnován můj příspěvek.
FRANTIŠEK JEŽEK Prezentace projektu SCICOM Projekt SCICOM se zabývá otázkami komunikace vědy v prostředí vysoké školy, mezi žáky a učiteli středních škol a i v nejširší veřejnosti. Jedním z hlavních cílů projektu je vytvoření modulárního systémů vzdělávání v oblasti science communication, dále pak ověření a uplatnění tohoto systému zejména mezi akademickými pracovníky a studenty doktorských studijních programů. Řešitelem projektu je Západočeská univerzita v Plzni, zásadním partnerem s finančním příspěvkem je Regionální technické muzeum, o.p.s. Dalšími významnými partnery projektu s finančním příspěvkem jsou dvě střední školy. Zvolili jsme jednu střední školu v Plzni -Střední průmyslovou školu elektrotechnickou, Plzeň a jednu školu mimoplzeňskou, a to Gymnázium a Střední odbornou školu, Rokycany. S oběma středními školami máme mnohaletou spolupráci a velmi dobré vztahy. Věříme, že projekt SCICOM nám umožní ověření a rozvinutí nových forem působení na žáky při utváření pozitivního vztahu k vědě, objevování a kreativitě. Uvítali jsme i zájem České marketingové společnosti o náš projekt. Uveďme některé otázky, na které bude proslovený příspěvek hledat odpovědi: Je skutečně zájem o studium technických a přírodních věd malý? Proč absolventi středních škol s vynikajícími všeobecnými studijními předpoklady v relativně malé míře volí studium technických a přírodních věd? Může si naše země a naše regiony dovolit dosavadní špatné hospodaření s talenty? A hlavně:jak můžeme tuto situaci změnit? Má smysl uvažovat o studijních programech zaměřených na komunikaci vědy? V rámci prezentovaného projektu, který jsme slavnostně zahájili na začátku září 2009, je připravována srovnávací studie systémů a praxe komunikace vědy v řadě evropských i mimoevropských zemí. První fáze (sběr dat, analytická část) zpracování studie byla ukončena v listopadu 2009 a do února 2010 budou práce ukončeny (syntetická část). Významným výstupem našeho projektu je v této fázi řešení projektu i uspořádání této mezinárodní konference. Projekt má samozřejmě všechny náležitosti projektů ze strukturálních fondů, tedy klíčové aktivity, harmonogram, rozpočet, monitorovací indikátory apod. Za nimi se nachází hlavní cíl, totiž příprava pracovníků všech stupňů k tomu, aby na novém základě a v nové kvalitě mohl fungovat trojúhelník střední škola vysoká škola moderní technické muzeum. Naše vize je založena na tom, že každý z partnerů nabízí do celého systému to, co dokáže provádět v nejvyšší kvalitě. Zároveň chceme, aby kromě motivační a demonstrační části komunikace vědy nebyla opomenuta individualizovaná péče o jednotlivce, zejména o nesporné talenty.