OBČANSKÉ SOUDNÍ ŘÍZENÍ (občanské právo procesní) OSNOVA: Definice, prameny Soudy Účastníci řízení a jejich zástupci Účast státního zastupitelství Řízení v prvním stupni Opravné prostředky Výkon rozhodnutí Správní soudnictví Úpadek, konkurs, reorganizace, oddlužení DEFINICE, PRAMENY Občanské soudní řízení upravuje postup soudu a účastníků tak, aby byla zajištěna spravedlivá ochrana práv a oprávněných zájmů účastníků. soudy projednávají a rozhodují spory a jiné právní věci a provádějí výkon rozhodnutí, která nebyla splněna dobrovolně. Pramen: Občanský soudní řád. Sporné řízení: žaloba (žalobce, žalovaný) spory se sousedem Nesporné řízení: návrh (navrhovatel, odpůrce) - řízení o svěření dítěte do péče jednoho z rodičů, prohlášení za mrtvého SOUDY Nestanoví-li zákon jinak, jsou k řízení v 1. st. příslušné okresní soudy. Krajské soudy rozhodují jako soudy 1. st. ve sporech o nárocích vycházejících z autorského zákona, ve sporech o vzájemné vypořádání dávky důchodového pojištění mezi zaměstnavatelem a příjemcem této dávky, ve sporech o vzájemném vypořádání přeplatku na dávce nemocenského pojištění, ve sporech o určení nezákonnosti stávky nebo výluky, ve sporech o neplatnost skončení pracovního nebo služebního poměru, ve věcech obchodního práva Nejvyšší soud České republiky rozhoduje jako soud 1. st., stanoví-li tak zvláštní právní předpis. Krajské soudy rozhodují o odvoláních proti rozhodnutím okresních soudů jako soudu 1. st. Vrchní soudy rozhodují o odvoláních proti rozhodnutím krajských soudů jako soudu 1. st. Nejvyšší soud rozhoduje o dovoláních proti rozhodnutím krajských nebo vrchních soudů jako soudů odvolacích.
Samosoudce, senát V řízení před soudem jedná a rozhoduje senát nebo jediný soudce (samosoudce). Všichni členové senátu jsou si při rozhodování rovni. V řízení před okresním soudem jedná a rozhoduje senát ve věcech pracovních, v ostatních věcech jedná a rozhoduje v řízení před okresním soudem samosoudce. V řízení před krajským soudem jako soudem prvého stupně jedná a rozhoduje samosoudce. Vrchní soudy jednají a rozhodují v senátech. Nejvyšší soud jedná a rozhoduje v senátech. ÚČASTNÍCI ŘÍZENÍ Účastníci mají v občanském soudním řízení rovné postavení. Mají právo jednat před soudem ve své mateřštině. Účastníku, jehož mateřštinou je jiný než český jazyk, soud ustanoví tlumočníka. Totéž platí, jde-li o ustanovení tlumočníka účastníku, s nímž se nelze dorozumět jinak než některým z komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob. Za právnickou osobu jedná její statutární orgán, vedoucí jejího odštěpného závodu nebo vedoucí, její prokurista, může-li podle udělené prokury jednat samostatně. Za stát před soudem vystupuje úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových organizační složka státu příslušná podle zvláštního právního předpisu v ostatních případech. Za obec a za vyšší územn ě samosprávný celek jedná kdo je podle zvláštního zákona oprávněn je zastupovat navenek, nebo jejich zaměstnanec, který tím byl touto osobou pověřen. Zástup účastníků na základě zákona Fyzická osoba, která nemůže před soudem jednat samostatně, musí být zastoupena svým zákonným zástupcem. na základě plné moci Zástupcem si účastník může vždy zvolit advokáta. Účastník si může zvolit zástupcem též notáře. na základě rozhodnutí Není-li zastoupena fyzická osoba, která jako účastník řízení nemůže před soudem samostatně jednat, ustanoví jí předseda senátu opatrovníka, je-li tu nebezpečí z prodlení. Stejně se postupuje, stanoví-li tak zvláštní předpis.
ÚČAST STÁTNÍHO ZASTUPITELSTVÍ Státní zastupitelství může vstoupit do zahájeného řízení ve věcech určení, zda je třeba souhlasu rodičů dítěte k jeho osvojení, uložení výchovného opatření, nařízení ústavní výchovy a prodloužení ústavní výchovy, pozastavení, omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti, způsobilosti k právním úkonům, prohlášení za mrtvého, určení data narození nebo úmrtí fyzické osoby, navrácení dítěte ve věcech mezinárodních únosů dětí ŘÍZENÍ V PRVNÍM STUPNI Zahájení řízení Řízení se zahajuje na návrh nebo žalobu. Návrh (žaloba) musí kromě obecných náležitostí obsahovat jméno, příjmení, bydliště účastníků, popřípadě rodná čísla účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z něj patrno, čeho se navrhovatel domáhá. Žalobou (návrhem na zahájení řízení) lze uplatnit, aby bylo rozhodnuto zejména osobním stavu (o rozvodu, o neplatnosti manželství, o určení, zda tu manželství je či není o zrušení, neplatnosti nebo neexistenci partnerství, o určení otcovství, o osvojení, o způsobilosti k právním úkonům, o prohlášení za mrtvého); o splnění povinnosti, která vyplývá ze zákona, z právního vztahu nebo z porušení práva; o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem. Místní příslušnost Nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. M Obecným soudem fyzické osoby, která je podnikatelem, je ve věcech vyplývajících z obchodních vztahů okresní soud, v jehož obvodu má místo podnikání Obecným soudem právnické osoby je okresní soud, v jehož obvodu má sídlo. Obecným soudem obce je okresní soud, v jehož obvodu má své území. Namísto obecného soudu, je k řízení příslušný soud, v jehož obvodu měli manželé poslední společné bydliště, v jehož obvodu je sídlo matriky, která oznámila soudu, že nelze zjistit datum narození nebo datum úmrtí fyzické osoby, v jehož obvodu je nemovitost. Přípravné jednání K přípravnému jednání předvolá předseda senátu účastníky a jejich zástupce. Při přípravném jednání předseda senátu zejména:
v součinnosti s účastníky objasní, zda jsou splněny podmínky řízení, a případně přijme opatření k odstranění zjištěného nedostatku podmínek řízen, vyzve účastníky, aby do protokolu doplnili svá potřebná tvrzení o skutečnostech rozhodných pro věc a návrhy na provedení důkazů k jejich prokázání, pokusí se o smírné vyřešení věci. Hlavní jednání Jednání je veřejné. Veřejnost může být pro celé jednání nebo pro jeho část vyloučena, jen kdyby veřejné projednání věci ohrozilo tajnost utajovaných informací chráněných zvláštním zákonem, obchodní tajemství, důležitý zájem účastníků nebo mravnost. Předseda senátu zahajuje, řídí a končí jednání, uděluje a odnímá slovo, provádí dokazování, činí vhodná opatření, aby zajistil splnění účelu jednání, a vyhlašuje rozhodnutí. Po zahájení jednání předseda senátu vyzve žalobce (navrhovatele), aby přednesl žalobu nebo sdělil její obsah, a žalovaného, aby přednesl nebo sdělil obsah podaných písemných vyjádření ve věci; Náklady řízení Náklady řízení jsou zejména hotové výdaje účastníků a jejich zástupců, včetně soudního poplatku, ušlý výdělek účastníků a jejich zákonných zástupců, náklady důkazů, odměna notáře za prováděné úkony soudního komisaře a jeho hotové výdaje, odměna správce dědictví a jeho hotové výdaje, tlumočné, náhrada za daň z přidané hodnoty a odměna za zastupování (advokát, notář). Svědci a fyzické osoby mají právo na náhradu hotových výdajů a ušlého výdělku (svědečné). Placení nákladů řízení Každý účastník platí náklady řízení, které vznikají jemu osobně, a náklady svého zástupce. Společné náklady platí účastníci podle poměru účastenství na věci a na řízení; nelze-li poměr účastenství určit, platí je rovným dílem. V řízení o dědictví platí odměnu notáře a jeho hotové výdaje, popřípadě též náhradu za daň z přidané hodnoty, dědic, který nabyl dědictví, jež není předluženo. Náhrada nákladů řízení Účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Rozhodnutí Rozsudek Rozsudkem rozhoduje soud o věci samé. Je rozhodnuto o celé projednávané věci. Doručený rozsudek, který již nelze napadnout odvoláním, je v právní moci. Usnesení Usnesením se rozhoduje zejména o podmínkách řízení, o zastavení nebo přerušení řízení, o odmítnutí návrhu, o změně návrhu, o vzetí návrhu zpět, o smíru, o nákladech řízení, jakož i o věcech, které se týkají vedení řízení.
OPRAVNÉ PROSTŘEDKY Odvolání řádný OP Žaloba na obnovu řízení mimořádný OP Žaloba pro zmatečnost mimořádný OP Dovolání mimořádný OP Odvolání je opravný prostředek proti rozhodnutí soudu prvního stupně, lze podat do patnácti dnů, než rozsudek nabude právní moc. Odvolací soud má čtyři možnosti: odmítne odvolání, potvrdí odvolání, změní rozhodnutí, zruší rozhodnutí a vrátí věc soudu prvního stupně. Žalobou na obnovu řízení účastník může napadnout pravomocný rozsudek nebo pravomocné usnesení, jsou-li tu skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy, které bez své viny nemohl použít v původním řízení před soudem prvního stupně, pokud mohou přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve věci. Žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout pravomocné rozhodnutí soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu, kterým bylo řízení skončeno, jestliže bylo rozhodnuto ve věci, která nenáleží do pravomoci soudů, rozhodoval vyloučený soudce nebo přísedící, soud byl nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát, bylo rozhodnuto v neprospěch účastníka v důsledku trestného činu soudce nebo přísedícího, Dovolání účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, o dovolání rozhoduje Nejvyšší soud. VÝKON ROZHODNUTÍ Srážky ze mzdy Přikázání pohledávky Příkaz k výplatě z účtu u peněžního ústavu Prodej movitých věcí a nemovitostí Zřízení soudcovského zástavního práva na nemovitostech Prodej podniku Uspokojení práv na nepeněžité plnění Vyklizení a) bez náhrady b) se zajištěním bytové náhrady nebo přístřeší
Odebrání věci Rozdělení společné věci Provedení prací a výkonů SPRÁVNÍ SOUDNICTVÍ Soudy přezkoumávají na základě žalob nebo opravných prostředků rozhodnutí správních orgánů (soud přezkoumá rozhodnutí stavebního úřadu o neudělení stavebního povolení, rozhodnutí policie ČR o udělení pokuty, atd.). ÚPADEK - konkurs, reorganizace, oddlužení, vyrovnání Úpadek Dlužník je v úpadku, jestliže má více věřitelů a po dobu delší než 30 dnů není schopen plnit své závazky. Když je dlužník PO nebo FO podnikatel, je v úpadku i tehdy, je-li předlužen (jeho dluhy jsou vyšší než majetek. Soud zahajuje insolvenční řízení na návrh dlužníka nebo jeho věřitelů. Insolvenční soud vydává rozhodnutí o úpadku a jsou čtyři možnosti: konkurz, reorganizace, oddlužení, vyrovnání. Konkurz smyslem je likvidace, na návrh likvidátora, dlužníka, věřitele, prohlášením konkurzu nemusí vždy končit provoz samotného podniku, insolvenční správce naopak může zkoumat možnost pokračování v provozu, je ustanoven správce konkurzní podstaty má stejné úkoly, ale větší pravomoc než likvidátor, jmenuje ho soud, rozprodej majetku (po částech, jako celek). Když je konkurzní řízení zrušeno, majetek dlužníka je prodán, vše to pro něj končí. Ale pozor! Pokud v budoucnu nabude nějaký majetek, nebo budou jeho pravidelné příjmy přesahovat určitou sumu, věřitelé, jejichž pohledávky nebyli plně uspokojeny, se jich mohou začít znovu domáhat. Konkurz prostě neznamená, že v budoucnu už své staré dluhy nebudet muset dlužník platit. Reorganizace je určena zejména pro velké dlužníky podnikatele pro velké podniky (roční obrat min. 100 mil. Kč a min. 100 zaměstnanců), je určena i ostatním dlužníkům, pokud se na reorganizaci dohodnou s věřiteli - tzv. předpřipravená reorganizace podmínkou je sestavení reorganizačního plánu a jeho schválení alespoň polovinou věřitelů, reorganizační plán obvykle sestavuje dlužník, mohou to učinit i věřitelé, poté ho schvaluje soud, pokud se reorganizace nepovede, jediným řešením je prohlášení konkurzu.
Oddlužení (osobní bankrot) určeno pro nepodnikatele, takový člověk musí být schopen uspokojit své věřitele jednorázově nebo prostřednictvím splátek ve lhůtě nejdéle 5 let a celkem uhradit alespoň 30% svých závazků, po uhrazení oněch 30 % je dlužník zcela osvobozen od hrazení zbytku dluhů. Vyrovnání nucené Nedošlo-li v konkursu ještě k vydání rozvrhového usnesení, může úpadce navrhnout, aby konkurs byl ukončen nuceným vyrovnáním. Hlavní rozdíl oproti konkursnímu řízení spočívá v tom, že během vyrovnání nedochází ke zpeněžení konkursní podstaty. Dlužník přichází s návrhem jak řešit úpadek. Toto vyjednávání probíhá pod dozorem soudu. Věřitelé následně hlasují, zda dlužníkem podaný návrh přijmou či nikoliv. Způsob nuceného vyrovnání umožní dlužníkovi zachovat provoz podniku, odvrátit propouštění zaměstnanců a poskytne prostor pro nový rozjezd. V případě nuceného vyrovnání se věřitelé dobrovolně vzdávají části svých pohledávek. Výměnou získávají šanci na úhradu alespoň některých dluhů - min. 45 %. Dochází k částečnému zaplacení dluhů s tím, že zaniká povinnost dlužníka uhradit zbytek pohledávek. Konkurz a vyrovnání Konkurz je na rozdíl od vyrovnání více limitován právními předpisy. Vyrovnání je volnější už ze své podstaty, jde především o dohodu mezi dlužníkem a věřiteli řešit nastalou situaci. S tím je spojená i velikost splacených závazků. V případě konkurzu mají věřitelé právo požadovat splacení celého objemu závazků i po ukončení konkurzu, v případě vyrovnání se věřitelé sami vzdávají části objemu splatných závazků. Konkurz a exekuce Hlavním rozdílem exekučního a konkurzního řízení je počet věřitelů. V případě exekuce má dlužník pouze jednoho věřitele, v případě konkurzu musí mít více než jednoho věřitele. Podnik, který se dostane do exekuce, je primárně povinný uhradit závazky toho věřitele, který podal návrh na exekuci jako první (platí zde zásada kdo dřív přijde, ten dřív inkasuje). Podnik, který se dostane do konkurzu, je povinný uhradit závazky všech, kteří se do konkurzu přihlásí jako neuspokojení věřitelé. Konkurz a likvidace Hlavním rozdílem konkurzu a likvidace je očekávaný rozsah splacení závazků podniku v úpadku. V případe konkurzu se očekává pouze částečné uhrazení závazků, v případě likvidace se vedle úplného uhrazení závazků očekává i zůstatek, na který mají právo vlastníci s tzv. právem na podíl na likvidačním zůstatku.