B. OPERATIVNÍ ČÁST OBSAH B.1 - Úkoly příslušných správních úřadů, složek integrovaného záchranného systému, případně i dalších dotčených správních úřadů, včetně úkolů, sil a prostředků jiných fyzických a právnických osob při havárii B.2 - Způsob koordinace řešení závažné havárie B.3 - Kritéria pro možné vyhlášení odpovídajících krizových stavů, jestliže vnější havarijní plán k řešení mimořádné události zjevně nepostačuje B.4 - Způsob zabezpečení informačních toků při řízení záchranných a likvidačních prací B.5 - Zásady činnosti při rozšíření nebo možnosti rozšíření dopadů havárie mimo zónu havarijního plánování a systém napojení a spolupráce dotčených správních úřadů 1
B.1 Úkoly příslušných správních úřadů, složek integrovaného záchranného systému, případně i dalších dotčených správních úřadů, včetně úkolů, sil a prostředků jiných fyzických a právnických osob při havárii B.1.1 Příslušné správní úřady Magistrát hlavního města Prahy v čele s primátorem hl. m. Prahy a) koordinuje záchranné a likvidační práce při řešení mimořádné události (závažné havárii) vzniklé na území hlavního města Prahy, pokud přesahuje území jednoho správního obvodu městské části stanovené Statutem hl. m. Prahy, a velitel zásahu vyhlásil nejvyšší stupeň poplachu nebo jej o to požádal anebo jej o koordinaci požádal starosta městské části stanovené Statutem hl. m. Prahy; pro koordinaci záchranných a likvidačních prací může primátor hl. m. Prahy použít Krizový štáb hl. m. Prahy, b) zodpovídá za varování a vyrozumění. Úřad městské části Praha 14 a) vykonává v přenesené působnosti výkon státní správy pro území správního obvodu Praha 14, b) koordinuje záchranné a likvidační práce při řešení mimořádné události vzniklé ve správním obvodu městské části stanovené Statutem hl. m. Prahy, pokud jej velitel zásahu o koordinaci požádal; pro koordinaci záchranných a likvidačních prací může starosta městské části stanovené Statutem hl. m. Prahy použít krizový štáb příslušné městské části. Úřad městské části Praha 19 a) vykonává v přenesené působnosti výkon státní správy pro území správního obvodu Praha 19, b) koordinuje záchranné a likvidační práce při řešení mimořádné události vzniklé ve správním obvodu městské části stanovené Statutem hl. m. Prahy, pokud jej velitel zásahu o koordinaci požádal; pro koordinaci záchranných a likvidačních prací může starosta městské části stanovené Statutem hl. m. Prahy použít krizový štáb příslušné městské části. Úřad městské části Praha 20 a) vykonává v přenesené působnosti výkon státní správy pro území správního obvodu Praha 20, b) koordinuje záchranné a likvidační práce při řešení mimořádné události vzniklé ve správním obvodu městské části stanovené Statutem hl. m. Prahy, pokud jej velitel zásahu o koordinaci požádal; pro koordinaci záchranných a likvidačních prací může starosta městské části stanovené Statutem hl. m. Prahy použít krizový štáb příslušné městské části. 2
Úřady městských částí Praha 14, Praha 19, Praha 20 a Praha Satalice v čele se starosty a) organizují po dohodě s velitelem zásahu nebo primátorem hl. m. Prahy evakuaci osob z ohroženého území příslušné městské části, b) organizují činnost městské části v podmínkách nouzového přežití obyvatel, c) jsou oprávněni vyzvat právnické a fyzické osoby k poskytnutí osobní a věcné pomoci. B.1.2 Základní a ostatní složky IZS Složky integrovaného záchranného systému (IZS) jsou povinny se při zásahu řídit příkazy velitele zásahu, popřípadě pokyny starosty městské části stanovené Statutem hl. m. Prahy, primátora hl. m. Prahy nebo Ministerstva vnitra, pokud provádějí koordinaci záchranných a likvidačních prací. Ostatní složky IZS jsou povolávány a plní úkoly na základě požadavku velitele zásahu. B.1.3 Povinnosti právnických a fyzických osob při mimořádných událostech Právnické osoby jsou povinny a) poskytnout osobní nebo věcnou pomoc na přímou výzvu velitele zásahu nebo starosty městské části nebo prostřednictvím operačního a informačního střediska IZS, b) strpět vstup osob provádějících záchranné a likvidační práce na pozemky a do staveb a použití nezbytné techniky, provedení terénních úprav, budování ochranných staveb, vyklizení pozemku a odstranění staveb, jejich částí a porostů, pokud jsou vlastníky nebo uživateli nemovitostí. Fyzické osoby jsou povinny a) strpět omezení vyplývající z opatření stanovených při mimořádné události a omezení nařízená velitelem zásahu při provádění záchranných a likvidačních prací, b) poskytnout osobní nebo věcnou pomoc na přímou výzvu velitele zásahu nebo starosty městské části, c) strpět, pokud je to nutné k provádění záchranných a likvidačních prací a pokud je uživatelem nebo správcem nemovitosti, vstup osob provádějících záchranné a likvidační práce na pozemky nebo do objektů, použití nezbytné techniky, provedení terénních úprav, budování ochranných staveb, vyklizení pozemku a odstranění staveb, jejich částí, zařízení a porostů, d) poskytnout veliteli zásahu informace o skutečnostech, které by mohly ohrozit život nebo zdraví osob provádějících zásah nebo ostatního obyvatelstva, zejména informace o výbušninách, nebezpečných chemických látkách, zdrojích ionizujícího záření, dravých či nebezpečných zvířatech. 3
B.2 Způsob koordinace řešení závažné havárie Koordinací složek IZS při společném zásahu se rozumí koordinace záchranných a likvidačních prací včetně řízení jejich součinnosti. Jednotlivé stupně koordinace dle velikosti vzniklé závažné situace: Taktická úroveň koordinace Koordinace složek IZS velitelem zásahu (velitel jednotky požární ochrany nebo řídící důstojník HZS hl. m. Prahy) v místě nasazení složek a v prostoru předpokládaných účinků mimořádné události. Operační úroveň koordinace Koordinace složek IZS na operační úrovni provádí OPIS IZS (Krajské operační a informační středisko (KOIS) HZS hl. m. Prahy), popřípadě operační a informační středisko MV - generálního ředitelství HZS ČR (stálé orgány pro koordinaci složek IZS). Strategická úroveň koordinace Koordinace složek IZS starostou příslušné městské části (starosta a krizový štáb příslušné městské části) popřípadě primátorem hl. m. Prahy (Krizový štáb hl. m. Prahy). 4
B.3 Kritéria pro možné vyhlášení odpovídajících krizových stavů, jestliže vnější havarijní plán k řešení mimořádné události zjevně nepostačuje Krizovou situací se (pro účely zákona o krizovém řízení) rozumí škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací, narušení kritické infrastruktury nebo jiné nebezpečí, při nichž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu. Vzhledem k množstvím skladovaných nebezpečných látek a velikosti předpokládaného ohroženého území se při vzniku závažné havárie v areálu Plnírny PB Satalice předpokládá maximálně vyhlášení krizového stavu stav nebezpečí. Na základě výsledků analýz a hodnocení rizik, které jsou uvedeny ve schválené bezpečnostní zprávě, je dosah následků závažné havárie za hranici stanovené zóny havarijního plánování vyhodnocen jako vysoce nepravděpodobný. Stav nebezpečí: a) jako bezodkladné opatření se může vyhlásit, jsou-li v případě živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie, nehody nebo jiného nebezpečí ohroženy životy, zdraví, majetek, životní prostředí, pokud nedosahuje intenzita ohrožení značného rozsahu, a není možné odvrátit ohrožení běžnou činností správních úřadů a složek IZS, b) lze vyhlásit jen s uvedením důvodů, na dobu nezbytně nutnou pro celé území kraje nebo jeho část. Rozhodnutí o vyhlášení stavu nebezpečí musí obsahovat krizová opatření a jejich rozsah, c) je vyhlášen primátorem hl. m. Prahy, který o tom neprodleně informuje vládu, Ministerstvo vnitra a sousední kraje, pokud mohou být krizovou situací dotčeny, d) lze vyhlásit na dobu nejvýše 30 dnů, kterou může primátor hl. m. Prahy prodloužit jen se souhlasem vlády. 5
B.4 Způsob zabezpečení informačních toků při řízení záchranných a likvidačních prací Varování, vyrozumění a tísňové informování bude zajištěno pomocí infrastruktur Jednotného systému varování a vyrozumění (JSVV) a Autonomního systému varování a vyrozumění (ASVV). Tuto činnost zajišťuje Operační středisko krizového štábu hl. m. Prahy (OS KŠ HMP); blíže viz plány C.1 Vyrozumění a C.2 Varování obyvatelstva. Způsob zabezpečování informačních toků Technické zabezpečení a) zabezpečení předávání informací a komunikace při řízení likvidace následků závažné havárie je uskutečňováno pomocí telefonů, faxů, elektronické pošty a mobilních telefonů prostřednictvím veřejné pevné nebo mobilní telekomunikační sítě jednotlivých operátorů, b) v případě selhání nebo výpadku těchto prostředků zabezpečuje HZS hl. m. Prahy pro předávání informací náhradní způsob (rádiové stanice, spojky, apod.), c) ke komunikaci mezi základními složkami IZS je využíváno vlastního rádiového spojení nebo rádiové sítě určené pro základní složky IZS. Organizační zabezpečení a) KOIS HZS hl. m. Prahy a OS KŠ HMP zabezpečuje nepřetržitou pohotovost pro příjem a předávání zpráv, dokumentů a podkladů mezi složkami IZS, krizovými štáby, dotčenými správními úřady a dalšími silami, působícími při řešení likvidace následků závažné havárie. 6
B.5 Zásady činnosti při rozšíření nebo možnosti rozšíření dopadů havárie mimo zónu havarijního plánování a systém napojení a spolupráce dotčených správních úřadů Na základě analýz a hodnocení rizik, které jsou uvedené ve schválené bezpečnostní zprávě, je vysoce nepravděpodobné rozšíření dopadů havárie mimo zónu havarijního plánování. 7