Zásah při haváriích s výskytem nebezpečných látek. Za havárii nebezpečné látky je považována mimořádná událost, kdy se nebezpečná látka ocitla mimo kontrolu v tak velkých množstvích, že jsou ohroženi lidé, zvířata a životní prostředí Úniky nebezpečných látek se mohou vyskytovat tam, kde se neb.látky vyrábí, zpracovávají, skladují nebo při jejich přepravě. Charakteristickými znaky, které vypovídají na místě zásahu o přítomnosti nebezpečných látek jsou: - označení přepravního prostředku nebo obalu výstražnými tabulemi, výstražnými identifikačními tabulemi, bezpečnostními tabulemi a manipulačními značkami apod. Zásahy s přítomností nebezpečných látek jsou charakterizovány zejména nebezpečím výbuchu, nebezpečím intoxikace, nebezpečím poleptání, nebezpečím ionizujícího záření a nebezpečím infekce. Úkoly a postup činnosti Úkolem jednotek při havárii nebezpečných látek jsou činnosti vedoucí ke snížení bezprostředních rizik a omezení rozsahu havárie s cílem stabilizovat situaci. Činnost jednotky musí být co nejvíce bezpečná pro jednotku a její činností nesmí být vyvolána neúnosná rizika pro okolí. Úkolem každé jednotky při havárii s nebezpečnou látkou jsou tzv. prvořadá opatření: - průzkum, zjistit zda jde skutečně o havárii s nebezpečnou látkou, - opatření k záchraně osob a zvířat a uzavření místa havárie, - přivolání pomoci včetně jednotek předurčených pro zásahy na havárie s nebezpečnou látkou. Dokud se nezjistí o jakou nebezpečnou látku se jedná, musí být opatření jednotky v následujícím sledu: a) s ohledem na směr větru zajistit dostatečný odstup od místa havárie b) uzavřít místo havárie, určit nebezpečnou a vnější zónu, c) vyloučit iniciační zdroje, d) nasadit na průzkum a na práci v nebezpečné zóně co nejmenší počet hasičů a pracovat s nejvyšší úrovní ochranných prostředků, připravit zjednodušenou dekontaminaci, e) jistit hasiče v nebezpečné zóně, f) připravit hasební prostředky pro požární zásah (trojnásobná požární ochrana voda, pěna, prášek)
g) pokud je to možné zabránit dalšímu úniku nebo rozšiřování nebezpečné látky (ohraničení, vodní clona, překrytí (pěna, folie apod.). h) pokusit se identifikovat nebezpečnou látku, opatřit informace o jejím nebezpečí, i) pokud je to možné provést opatření na zachycení popřípadě odstranění nebezpečné látky, Příjezd na místo zásahu Jednotka se musí přibližovat k místu havárie zpravidla po směru větru a směr větru neustále kontrolovat, nesmí zajíždět do bezprostřední blízkosti místa mimořádné události. (dostatečný odstup od místa havárie je zpravidla 100 m), Průzkum: provádět za použití nejvyšší ochrany (přetlakový oblek a dýchací přístroj) zjistit o jakou látku jde zda nejsou ohrožené osoby o jaký způsob havárie jde provést první opatření k zamezení dalšího úniku nebezpečné látky Identifikace nebezpečí: Jde o havárii nebezpečné látky? Jde-li o havárii nebezpečné látky o jakou látku jde? Jaké nebezpečí představuje identifikovaná látka? Pokud jde o únik NL, místo zásahu se rozdělí na zóny s charakteristickým nebezpečím. Jde o vytvoření: - nebezpečné zóny, - vnější zóny a v ní - týlového prostoru, - nástupního prostoru, - dekontaminačního prostoru. Nebezpečná zóna - prostor maximálního ohrožení -velikost se řídí druhem nebezpečné látky a skupenstvím: kapaliny- louhy a žíraviny 5 m. plyny, páry a prachy jedovaté a žíravé 15 m. látky schopné výbuchu- páry, plyny a prachy 30 m. radioaktivní látky 50 m. třaskaviny rozsáhlá oblaka par 100 až 1000m. je nutno brat v úvahu možnost šíření oblaku par ve směru větru -zóna ohrožení
Týlový prostor
Postup při zásahu Chlazení nádob: - jedná se o prvotní opatření při požáru - nejenom u acetylénu v tlakových lahvích, ale i u řady dalších látek ( organické peroxidy), muže zahřátí na poměrně malou teplotu (50-70 st.c.) vést k nekotrolovatelným chemickým reakcím a následným explozím. Vyloučit zápalné zdroje : používat -nejiskřivé nářadí, -elektrické přístroje určené do výbušného prostředí, -správné ochranné oděvy, zajistit vypnutí venkovního elektrického vedení, vlhčení apod. Snížit odpar nebezpečné látky: přikrýt povrch použitím střední pěny, folii nebo stabilizovanými pěnami, přečerpat látku do uzavřených nádob, snížit teplotu této látky, Omezení rozsahu havárie: utěsněním trhliny obalu, nebo poškozené armatury, ohraničením uniklé látky, jímaní vyteklé látky, přečerpávání, snížení kontaminace okolního prostředí (vhodné sorbenty a p.) srážení plynu a par vodou. Prostě a jednoduše: Je zapotřebí zjistit o co jde, zachránit lidi popř.zvířata, zastavit únik a zabránit dalšímu šíření látky a zároveň si uvědomit, co může hrozit záchranářům i okolí, povolat a zajistit potřebné síly, prostředky a uvědomit další dotčené orgány, zlikvidovat požár a v případě nutnosti zajistit evakuaci okolí, stále sledovat situaci a zajistit dekontaminaci. A to všechno pokud možno co nejrychleji! Neboť čas jsou peníze!
Při tom všem počítat s mnoha komplikacemi! a) nedostatek sil a prostředků (téměř vždy v počátku zásahu) nebo jejich chybný odhad, b) jedna nebezpečná látka může mít i několik nebezpečných vlastností, c) rozdíl mezi označením nebezpečné látky a skutečně přítomnou nebezpečnou látkou, d) nelze spolehlivě určit uniklé množství nebezpečné látky, e) náhlá změna situace a důsledku reakce nebezpečné látky, f) vzájemná reakce látek, g) náhlá změna meteorologické situace, h) nepříznivý vliv klimatických podmínek na šíření látek, i) rychlým šířením plynných látek v ovzduší, j) nebezpečnou látku není možné identifikovat, k) nedisciplinovanost obyvatelstva při stanovení režimových opatření, podcenění nebezpečí, l) podcenění nebezpečí od spolupracujících složek IZS a nerespektování organizace místa zásahu včetně nebezpečné zóny, m) chování nebezpečné látky nemusí být totožné s deklarovanými vlastnostmi (vliv místních podmínek, koncentrace apod.), n) nelze zamezit úniku nebezpečných látek nebo odstavit technologie, o) skryté a těžko pozorovatelné šíření nebezpečné látky, Pozn. Samozřejmně se neučte všechny tyto komplikace, jde mi jen o to, abyste si vytvořili určitou představu. Dekontaminace Dekontaminací se roz rozumí snížení škodlivého účinku kontaminantu na takovou bezpečnou úroveň, která neohrožuje zdraví a život osob a zvířat, a jeho likvidace. Dekontaminace se dělí podle druhu odstraňovaných látek na: detoxikaci u látek chemických, dezaktivaci u radioaktivních látek, dezinfekci u biologických látek, Podle provedení je dekontaminace suchá nebo mokrá. Suché způsoby jsou zejména mechanické, např. odsávání, otírání za sucha. K mokrým způsobům patří používání roztoků, pěn, vodní páry, otírání, postřik. Jednotky provádějí dekontaminaci převážně mokrým způsobem. K výhodám mokrého způsobu dekontaminace patří: dostatečná spolehlivost a účinnost, snadné jímání odpadních produktů dekontaminace, pokud je nutno je zachytávat. K nevýhodám mokrého způsobu dekontaminace patří: velké množství odpadních vod, a jejich následná možná likvidace, nepříznivý dopad na dekontaminovanou techniku a životní prostředí vlivem oxidačních a chloračních vlastností některých dekontaminačních směsí, omezená doba použitelnosti dekontaminačních směsí - omezující povětrnostní podmínky (např. nízké teploty), nezbytná doba aktivního působení dekontaminační směsi.