Č.j. S 9/00-1213/00-220 V Brně dne 12.5.2000 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení č.j. S 9/00-220, zahájeném dne 29.2.2000 podle 18 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, a v souladu s 12 zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 495/1992 Sb. a zákona č. 286/1993 Sb., na návrh účastníka řízení, jímž je společnost Bayer Aktiengesellschaft, se sídlem Bayerwerk, 51368 Leverkusen, Spolková republika Německo, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 18.2.2000 Mgr. Luďkem Vránou, advokátem, LINKLATERS & ALLIANCE, sdružení advokátů, Praha 1, Jáchymova 2, ve věci udělení povolení ke spojení podniků Bayer Aktiengesellschaft, se sídlem Bayerwerk, 51368 Leverkusen, Spolková republika Německo, a Lyondell Chemical Company, se sídlem One Houston Center, Suite 700, 1221 McKinney Houston, Texas 77010, Spojené státy americké, ve smyslu 8a zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění uvedených změn a doplňků, vydává jako orgán příslušný podle 11 odst. 1 písm. a) téhož zákona toto r o z h o d n u t í : Spojení podniků, k němuž došlo tím, že společnost Bayer Aktiengesellschaft, se sídlem Bayerwerk, 51368 Leverkusen, Spolková republika Německo, získala na základě Rámcové smlouvy o nákupu aktiv a akcií ze dne 16.11.1999 část podniku společnosti Lyondell Chemical Company, se sídlem One Houston Center, Suite 700, 1221 McKinney Houston, Texas 77010, USA, a to část zabývající se výrobou polyolů, je ve smyslu 2 odst. 3 zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 495/1992 Sb. a zákona č. 286/1993 Sb., jednáním, k němuž došlo v cizině a jehož účinky se projevují na tuzemském trhu. Toto spojení podniků se podle 8a zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 495/1992 Sb. a zákona č. 286/1993 Sb., povoluje. O d ů v o d n ě n í : Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen úřad ) zahájil dne 20.9.1999 na návrh účastníka řízení společnosti Bayer Aktiengesellschaft, se sídlem Bayerwerk, 51368 Leverkusen, Spolková republika Německo (dále jen Bayer ), správní řízení S 9/00-220 ve věci udělení povolení ke spojení podniků podle 8 odst. 1 písm. b) zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 495/1992 Sb. a zákona č. 286/1993 Sb. (dále jen zákon ). Navrhovatel je v řízení před úřadem právně zastoupen na základě plné moci ze dne 18.2.2000 Mgr. Luďkem Vránou, advokátem, LINKLATERS & ALLIANCE, sdružení advokátů, Praha 1, Jáchymova 2.
Ke spojení podniků došlo v zahraničí na základě Rámcové smlouvy o nákupu aktiv a akcií uzavřené dne 16.11.1999 mezi společností Lyondell, Delaware, Texas, USA, a jejími dceřinnými společnostmi na jedné straně, a společností Bayer a jejími dceřinnými společnostmi na druhé straně (dále jen Smlouva ), který tak získal část podniku Lyondell Chemical Company, se sídlem One Houston Center, Suite 700, 1221 McKinney Houston, Texas 77010, USA (dále jen Lyondell ), zabývající se výrobou polyetherových polyolů. Správní řízení bylo opakovaně přerušeno, jednak z důvodu odstranění nedostatků podání a jednak na návrh zástupce účastníka řízení z důvodu časové náročnosti pro obstarání podkladů vyžádaných úřadem pro posouzení spojení podniků. Při posuzování spojení podniků a jeho účinků na tuzemský trh úřad vycházel z těchto podkladů: žádost o udělení povolení ke spojení podniků, doklad o zaplacení správního poplatku, Smlouva ze dne 16.11.1999, plná moc k zastupování účastníka řízení, doklady o zápisech a sídlech spojovaných podniků, informace o dodávkách výrobků spojovaných podniků na tuzemský trh, výhody spojení, informace odběratelů, kteří odebírali výrobky spojovaných podniků, informace konkurentů spojovaných podniků o svých dodávkách na tuzemský trh. Charakteristika spojovaných podniků Společnost Bayer Aktiengesellschaft je mateřskou společností skupiny Bayer. Předmětem podnikání holdingu je vývoj, výroba a prodej v následujících oblastech: zdravotní péče (léky, diagnostické systémy a insekticidy pro domácnost), zemědělství (ochrana rostlin a výrobky pro zdraví zvířat), chemické výrobky a polymery (plasty, guma, polyuretany, nátěrové hmoty, speciální suroviny a vlákna). Bayer má po celém světě několik stovek dceřinných společností s diverzifikovaným výrobním programem soustředěným do výše uvedených oblastí. Dle předložených údajů se v roce 1998 výše uvedené oblasti podílely na obratu Bayeru takto: zdravotní péče (25 %), zemědělství (11 %), chemické výrobky (16 %) a polymery (32 %). Zbývajících 16 % z celkového obratu Bayeru tvoří společnost Agfa-Gevaert, v níž má Bayer 30 % podíl. V České republice působí Bayer prostřednictvím společnosti BAYER s.r.o., se sídlem Praha 9, Litvínovská 609, v níž je jediným společníkem. Předmětem podnikání této společnosti je servisní činnost, koupě zboží za účelem dalšího prodeje a prodej, zprostředkovatelské služby v oblasti obchodu a služeb, vedení personální agendy, vedení účetnictví, automatizované zpracování dat, obstaravatelské služby v oblasti správy autoprovozu, činnost organizačních a ekonomických poradců. Tato společnost zprostředkovává obchody Bayeru na základě provize. Společnost Lyondell Chemical Company patří do skupiny Lyondell, Delaware, Texas, USA. Lyondell Chemical Company se zabývá výzkumem, výrobou a prodejem 2
v oblasti chemických polotovarů a derivátů. Podnikání v oblasti polyetherových polyolů získal Lyondell v červenci 1998 akvizicí společnosti ARCO Chemical Company. Lyondell nemá podle zjištění úřadu v ČR založenu dceřinnou společnost, ani nevykonává kontrolu nad tuzemským soutěžitelem. Popis spojení podniků Dle předložených podkladů Bayer získal na základě Rámcové smlouvy o nákupu aktiv a akcií uzavřené dne 16.11.1999 se společností Lyondell, Delaware, Texas, USA, a jejími dceřinnými společnostmi část podniku společnosti Lyondell zabývající se výrobou polyetherových polyolů. Tato transakce zahrnuje výrobní závody v USA a EU včetně prodejních závodů po celém světě. Bayer dále přebral veškerá obchodní aktiva, pasiva, nemovitý majetek a goodwill zahrnující výzkum, vývoj, výrobu, marketing a prodej polyetherových polyolů pro uretanové aplikace, včetně smluv se zákazníky a technologií v oblasti polyetherových polyolů. Bayer rovněž získal kontrolu nad dvěma nepřímými dceřinnými společnostmi Lyondellu, které mají své výrobní závody v Asii. Bayer nenabyl žádné akcie společnosti Lyondell. Posouzení spojení Evropskou komisí Posouzením dopadů spojení Bayer a Lyondell na společný trh EU se zabývala také Evropská komise (dále jen EK ), která svým rozhodnutím č.j. COMP/M.1796- Bayer/Lyondell ze dne 21.2.2000 spojení povolila. Dále zástupce účastníka řízení informoval úřad, že popsaná transakce byla z hlediska hospodářské soutěže posuzována také před příslušnými orgány ve Spojených státech amerických, Polsku, Tchaj-wanu a Brazílii. Vymezení relevantního trhu Relevantním trhem je prostorový a časový střet nabídky a poptávky zboží, které je schopno uspokojit určitou, konkrétní potřebu spotřebitele. Analýza relevantního trhu je založena na samostatném posouzení tří aspektů - výrobkového, geografického a časového. Výrobkový trh je definován omezenou množinou zboží (výrobků, výkonů či služeb, dále jen výrobky ). Zahrnuje všechny identické výrobky a ty výrobky, které spotřebitelé považují za zaměnitelné nebo nahraditelné vzhledem k jejich vlastnostem, ceně nebo zamýšlenému způsobu použití. Geografický trh zahrnuje území, kde podmínky soutěže jsou dostatečně homogenní a které může být odlišeno od ostatních území zejména tím, že podmínky soutěže na těchto jiných územích jsou zřetelně odlišné. Časové vymezení trhu vyjadřuje četnost (pravidelnost, opakovanost) střetu nabídky a poptávky a odlišuje jej od střetu nabídky a poptávky, k níž dochází nahodile, popř. jen ojediněle. Je nutné vzít v úvahu i minulý a očekávaný vývoj trhu v čase. 3
Bayer dodává na tuzemský trh výrobky z oblasti zdravotní péče, zemědělství, chemických výrobků a polymerů. Lyondell dodává na tuzemský trh polyetherové polyoly. Při posuzování uvedeného spojení podniků úřad odhlédl od výrobkových trhů, na kterých působí z uvedených podniků pouze Bayer. Uvedené výrobkové trhy považuje úřad v daném spojení podniků za značně vzdálené ve vztahu k výrobkovým trhům, u nichž dochází spojením podniků ke koncentraci v horizontální úrovni. Spojením podniků nedojde u těchto výrobkových trhů ke změnám, neboť Lyondell se na těchto výrobkových trzích hospodářské soutěže neúčastní. V řízení se úřad zaměřil na posouzení dopadů spojení na tom výrobkovém trhu, na němž si Bayer a Lyondell konkurují, tj. polyetherové polyoly. Úřad pro vymezení relevantního trhu vycházel z údajů za rok 1999. Polyoly jsou chemické polotovary, které jsou společně s diisokyanáty hlavní složkou při výrobě polyuretanových pěn (dále jen PUR ), je možné je použít také k výrobě nátěrových hmot, lepidel, tmelů a elastomerů (aplikace CASE). PUR jsou vyráběny buď z polyetherových polyolů (dále jen PP ), nebo polyesterových polyolů (dále jen PES ). Podle názorů konkurentů i spotřebitelů spojovaného podniku obecně neexistuje vzájemná zastupitelnost PP a PES z hlediska účelu užití, vlastností a ceny. PUR vyráběné z PES mají odlišnou kvalitu a vyrábí se z nich jiný druh výrobků (textilní fólie, podešve bot, poloměkké části nábytku /např. opěrky u křesel/, volanty apod.). PES jsou nadto dražší než PP. Z těchto důvodů dospěl úřad k závěru, že se jedná o dva odlišné výrobkové trhy. Skupinu PP lze dále členit podle toho, zda jsou používány pro tvrdé PUR (PP s krátkým řetězcem) nebo měkké PUR (PP s dlouhým řetězcem), neboť mají různou technickou specifikaci a různé fyzikální vlastnosti, a uživatelé je proto považují za nezaměnitelné. Někteří soutěžitelé považují přechod ve výrobě mezi PP používanými pro výrobu tvrdé pěny (zejména jako izolační materiál) a PP používanými pro výrobu měkké pěny (zejména pro komfortní užití v automobilovém a nábytkářském průmyslu /např. vycpávky sedadel/) obecně za technicky a ekonomicky problematické. Každý typ polyolu je tedy prodáván jiné skupině konečných uživatelů, kteří obecně považují PP s krátkým řetězcem a PP s dlouhým řetězcem za nezaměnitelné z hlediska zamýšleného účelu užití. Podíl Bayeru na dodávkách PP na tuzemský trh nepřesahuje 30 % celkového obratu daného trhu, zatímco dodávky PP Lyondellu tento podíl převyšují. Své výrobky dodávají spojované podniky odběratelům v rámci celého území České republiky. Odběrateli spojovaných podniků jsou v převážné míře společnosti, které odebírané výrobky užívají pro vlastní výrobu, a jsou tedy jejich konečnými spotřebiteli. Dodávky pro tyto odběratele mají pravidelný, opakující se charakter. Na základě uvedených skutečností vymezil úřad relevantní trh pro účely posuzovaného spojení podniků takto: Z hlediska výrobkového jde o trh polyetherových polyolů, který se člení na dva samostatné subtrhy: polyetherové polyoly s krátkým řetězcem a polyetherové polyoly s dlouhým řetězcem. 4
Obdobným způsobem vymezila relevantní výrobkový trh EK ve svém výše citovaném rozhodnutí COMP/M.1796-Bayer/Lyondell. Z hlediska geografického jde o trh vymezený územím České republiky, neboť podmínky pro dodávky uvedených výrobků jsou na celém území ČR dostatečně homogenní. Z hlediska časového jde o trh trvalý, charakterizovaný pravidelně se opakujícími dodávkami. Postavení spojovaných podniků na relevantním trhu a účinky (dopady) spojení na tuzemském trhu Úřad se při zjišťování podílu dodávek spojovaných podniků na tuzemský trh střetl s problémem zjištění celkového objemu dodávek PP, neboť takový přehled žádný z příslušných orgánů státu nevede. Úřad se proto rozhodl oslovit přímo výrobce a distributory PP. Na trh PP dodávaly oba spojované podniky. Podíl Bayeru na tomto trhu byl nižší než 30 % celkového obratu, podíl Lyondellu přesáhl 30 %. Spojením podniků dojde k navýšení dominantního postavení spojeného podniku. Na subtrhu PP s krátkým řetězcem převyšoval podíl Bayeru výrazně 30 % podíl na celkovém obratu, podíl Lyondellu na tomto subtrhu byl nižší než 30 %, zatímco na subtrhu PP s dlouhým řetězcem Bayer nedosahoval podílu 30 %, avšak Lyondell tento podíl převyšoval. Na těchto subtrzích dojde k mírnému navýšení tržního podílu spojeného podniku. Hospodářské soutěže se na tuzemském trhu účastní i další soutěžitelé, z nichž žádný nemá podíl přesahující 30 %. Jedná se pouze o zahraniční soutěžitele, tuzemský výrobce v ČR neexistuje. Pro spotřebitele zůstane zachována alternativní možnost získat obdobné výrobky i od ostatních soutěžitelů. Pro vstup nového soutěžitele na uvedený trh neexistuje formální překážka. Na základě těchto skutečností došel úřad k závěru, že i přes navýšení tržního podílu spojeného podniku zůstane na obou subtrzích zachována účinná soutěž. V souvislosti s posuzováním účinků spojení oslovil úřad také nejvýznamnější konkurenty spojovaných podniků (např. Enichem, Shell, Huntsman/ICI, BASF, Novácke chemické závody, Rokita) se žádostí o názor, zda v posuzovaném spojení spatřují ohrožení svého postavení na trhu. Z došlých odpovědí vyplývá, že se tito konkurenti necítí uvedeným spojením podniků ohroženi. Distribuční systém přístup odběratelů k výrobkům Bayer i Lyondell neuzavřeli žádnou smlouvu o obchodním zastoupení na trzích ČR, své výrobky dodávají na tuzemský trh přímo jednotlivým odběratelům. Jak bylo uvedeno výše, česká dceřinná společnost Bayeru pouze zprostředkovává obchody na území ČR, a to za provizi. Úřad oslovil nejvýznamnější odběratele PP se žádostí o vyslovení jejich názoru na možný dopad spojení. Z odpovědí oslovených odběratelů vyplývá, že na trhu bude i po spojení dostatečně široká nabídka zastupitelných výrobků konkurenčních dodavatelů. 5
Právní rozbor Podle 8 odst. 1 písm. b) zákona se za spojování podniků považuje, pokud jeden soutěžitel získá do vlastnictví podnik nebo podstatnou část podniku jiného soutěžitele. Společnost Bayer dle uzavřené Smlouvy získá kontrolu nad částí podniku Lyondellu, a to část zabývající se výrobou a distribucí PP. Posuzované spojení je svým charakterem na výrobkových trzích spojením horizontálním, neboť Bayer a Lyondell si na tuzemském trhu navzájem konkurovali v dodávkách PP. Na relevantním trhu PP a na obou subtrzích (PP s dlouhým a krátkým řetězcem), na nichž se hospodářské soutěže v ČR účastní oba spojované podniky, dojde k navýšení dominantního podílu spojeného podniku. Z výše uvedeného vyplývá, že spojení zahraničních subjektů, k němuž došlo v cizině se svými účinky projeví i na tuzemském trhu; z uvedeného důvodu spojení uvedených podniků podléhá ve smyslu 2 odst. 3 zákona řízení před úřadem. V další části se úřad zaměřil na posouzení hospodářských výhod spojení předložených spojovanými podniky ve vazbě na popsanou míru narušení hospodářské soutěže. Hospodářské výhody spojení Podle 8a odst. 2 zákona úřad spojení povolí, jestliže zúčastnění soutěžitelé prokáží, že újma, která narušením soutěže může vzniknout, bude převážena hospodářskými výhodami, jež spojení přinese. Z předložených výhod úřad posoudil jako nejvýznamnější z hlediska podpory technického a ekonomického rozvoje a přínosu pro spotřebitele následující výhody: Vývoj dokonalejších výrobků za nižší ceny a ve větším množství z tohoto důvodu spojení podniků umožní soustředit komplex prostředků na výzkum a vývoj, a tak vytvořit předpoklad pro uvádění kvalitnějších produktů na trh. Rozšíření a snazší dostupnost služeb poskytovaných konečným spotřebitelům v důsledku využití vzájemných zkušeností s distribucí výrobků budou moci spojované podniky pružněji reagovat na poptávku spotřebitelů. Komplexnější nabídka výrobků spojeného podniku odběratelé budou mít po spojení k dispozici komplexnější nabídku výrobků od spojeného podniku. Po posouzení hospodářských výhod spojení ve vazbě k míře narušení hospodářské soutěže, projevující se na tuzemském trhu v důsledku spojení uskutečněného v zahraničí, dospěl úřad k závěru, že výhody spojení převáží újmu, která narušením hospodářské soutěže může vzniknout. Na trhu polyetherových polyolů obecně působí silná konkurence, která vytváří tlak na vyšší efektivnost podnikání např. i cestou spojování soutěžitelů. 6
Přestože spojením podniků dojde k mírnému navýšení tržního podílu tohoto subjektu na relevantním trhu, úřad konstatuje, že další soutěžitelé působící na daném trhu jsou schopni účinně konkurovat spojenému subjektu. Úřad vzal rovněž v úvahu, že předložené výhody spojení z dlouhodobého hlediska přinesou prospěch i spotřebitelé. Ve smyslu 12 odst. 6 zákona úřad umožnil, aby se zástupce účastníka řízení před vydáním rozhodnutí vyjádřil k předmětu řízení a k výsledkům šetření. Zástupce účastníka řízení se práva vyjádřit se k předmětu řízení a k výsledkům šetření písemně vzdal. Úřad v souladu s 11 odst. 1 písm. j) zákona zveřejnil v Obchodním věstníku č. 14/2000 ze dne 5.4.2000 oznámení o podání návrhu na zahájení správního řízení ve věci udělení povolení ke spojení podniků s tím, že případné připomínky je možné zaslat úřadu do 8 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení. K uveřejněnému oznámení neobdržel úřad ve stanovené lhůtě žádnou připomínku. Na základě všech shora uvedených skutečností a po posouzení dopadů spojení na tuzemský trh úřad rozhodl, jak je ve výroku uvedeno. P o u č e n í o o p r a v n é m p r o s t ř e d k u : Podle 61 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, lze proti tomuto rozhodnutí do 15 dnů ode dne doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže II. výkonného odboru. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Mgr. Vladimíra Hájková pověřená řízením II. výkonného odboru Toto rozhodnutí obdrží: Mgr. Luděk Vrána, advokát LINKLATERS & ALLIANCE sdružení advokátů Jáchymova 2 110 00 Praha 1 7