Minimální mzda = cenová regulace na trhu práce, čili regulace mzdová Cíle: garantování minimálního příjmu pracovníků státem nástroj sociální politiky zvýšení motivace k hledaní práce zvýšení zaměstnanosti
Dopady minimální mzdy Trh práce w w min2 nedobrovolně nezaměstnaní S L w min1 minimální mzda je stanovena níže než rovnovážná trh práce se vyčistí při vyšší mzdě w* w min1 w min2 min.mzda na této úrovni způsobí, že se trh práce nevyčistí, vzniká převis S nad D a nedobrovolná UNE D L L* L dobrovolně nezaměstnaní
(I)racionalita minimální mzdy je-li minimální mzda stanovena pod úrovní rovnovážné mzdy, pak nemá smysl trh se vyčistí při vyšší mzdě a všichni, kdo chtějí pracovat, práci najdou je-li stanovena nad úrovní rovnovážné mzdy, vznikne nerovnováha a nedobrovolná nezaměstnanost lidé ochotní pracovat při nižší mzdě práci ztratí, lidé jež vyšší minimální mzda motivuje pracovat, práci nenajdou MINIMÁLNÍ MZDA NA DOKO. TRHU PRÁCE NEMÁ SMYSL
Ekonomická renta z vlastnictví VF Ekonomická renta = příjem z vlastnictví VF transferový výdělek příjem z vlastnictví VF skutečně vyplacený příjem vlastníkovi VF (např. skutečně vyplacená mzda) transferový výdělek výdělek, který by vlastníkovi VF plynul z alternativního využití VF, je to minimální úroveň mzdy, za kterou jsou lidé ochotni pracovat Eko. renta = de facto obdoba přebytku výrobce rozdíl mezi skutečně vyplacenou mzdou a mzdou, za kterou je pracovní síla ochotna začít pracovat
Ekonomická renta z vlastnictví VF w S L w* Čím menší cenová elasticita nabídky daného VF, tím menší možnost alternativního využití VF a tím větší ekonomická renta D L L* L celkový skutečný výdělek z vlastnictví VF práce transferový výdělek ekonomická renta z vlastnictví VF práce
Nabídka práce INDIVIDUÁLNÍ NABÍDKA PRÁCE: nabídka práce jednoho nabízejícího, tj. jednoho člověka nabízejícího VF práce Jednotlivec nabízející práci se rozhoduje mezi dvěma statky : SPOTŘEBA (C) X VOLNÝ ČAS (H)
Volba mezi spotřebou a volným časem SPOTŘEBA je možná pouze jako důsledek vlastní práce (L) C = w. L ČAS (24 hodin denně) může být rozdělen mezi práci a volný čas L + H = 24 C = w (24 - H) C je funkce rozpočtového omezení užitek spotřebitele: U = f(c,h) optimální volba spotřeby (tedy množství hodin práce) a volného času v bodě dotyku IC a BL, čili: optimum: MRS = w, čili δu/δh/δu/δc = w
Volba mezi spotřebou a volným časem C 24.w C* U=f(C,H) H* C=w(24-H) 24 hodin H Spotřebitel bude při dané mzdové sazbě volit C* množství spotřeby (tedy w.l hodin práce) a H* hodin volného času
Vliv změny mzdové sazby na rozhodování spotřebitele převažující SE C 24.w 2 SE: s růstem mzdové sazby se volný čas stává relativně dražším spotřebitel je ochoten pracovat delší čas. SE je negativní 24.w 1 C 2 C 1 B C A U 2 IE: s růstem mzdové sazby roste reálný důchod, což umožňuje zvýšit spotřebu všech statků, včetně volného času působí proti SE a je pozitivní U 1 24 hodin H H 2 SE IE H 1 TE = SE + IE, závisí na tom, který z efektů převáží TE Zde převažuje SE s růstem w je spotřebitel ochoten více pracovat
Vliv změny mzdové sazby na rozhodování spotřebitele převažující IE C 24.w 2 SE: s růstem mzdové sazby se volný čas stává relativně dražším spotřebitel je ochoten pracovat delší čas. SE je negativní 24.w 1 C 2 C 1 B A C U 2 IE: s růstem mzdové sazby roste reálný důchod, což umožňuje zvýšit spotřebu všech statků, včetně volného času působí proti SE a je pozitivní U 1 24 hodin H TE = SE + IE H 1 SE H 2 IE TE Zde převažuje IE s růstem w spotřebitel preferuje více volného času
Individuální nabídková křivka sestává ze dvou částí: 1. převažuje SE nabídková křivka je rostoucí s růstem mzdové sazby jednotlivec nabízí větší množství práce 2. převažuje IE nabídková křivka je zpětně zakřivená od určité mzdové sazby její růst způsobuje pokles nabízeného množství práce
Individuální nabídková křivka w (CZK/h) do mzdové sazby 2OO Kč za hodinu převažuje SE 300 s L 200 při mzdové sazbě vyšší než 200 Kč za hodinu převažuje IE 100 6 7 9 L (h)
Ale: skutečnost nabídka práce je rostoucí PROČ? záleží, jak je vnímána změna mzdové sazby trvalá či dočasná změna? rozhodování o pracovním nasazení je činěno z hlediska více období jde-li o dočasnou změnu mzdové sazby, pak při vyšší mzdě dnes roste ochota pracovat jde-li o trvalou změnu mzdové sazby, pak při vyšší mzdě nemusí ke zvýšení ochoty pracovat dojít
Dlouhodobá převaha důchodového efektu Average total hours and real wages, 1870-2000 Source: Burda, Wyplosz (2003)
Odborové svazy poptávka po práci a nabídka práce odbory = zájmová skupina, v níž se organizuje pracovní síla poptávka po práci = poptávka po odborově organizované pracovní síle; nabídka práce = nabídka odborově organizované pracovní síly rozhodování mezi: preferencí mzdové sazby a preferencí určité míry zaměstnanosti důraz na mzdovou sazbu: tzv. hard line strategie důraz na zaměstnanost: tzv. jobs first strategie nabídka práce odborových svazů odvozena z indiferenční analýzy
Tvar IC podle odborářské strategie w w hard line jobs first IC IC' IC IC' L L w průměrná preference mzdové sazby i zaměstnanosti IC IC' L
Odvození nabídky práce odborů w IC' IC S L w 2 E' w 1 E D L D L ' L 1 L 2 L
Monopolní síla odborů odbory jako jediný subjekt nabízející VF práce cíle odborových svazů: maximalizace ekonomické renty členů odborů maximalizace objemu mezd členů odborů maximalizace zaměstnanosti
Monopolní síla odborů w (CZK/h) AW = TW/L = w.l/w = w MW = δtw/δl = δ(w.l)/δl w 1 w 2 w 3 F A B C S L =min. w G D L =AW=w L 1 L 2 L 3 MW L (h) A: max. ekonomické renty (plocha AFGw 1 ) L 1 množství práce za mzdu w 1 B: max. celkového objemu mezd L 2 množství práce za mzdu w 2 C: max. zaměstnanosti najímáno množství práce jako na DoKo. trhu práce mzda, za níž je ochotno pracovat L 3 množství práce je shodná se skutečně vyplácenou mzdou w 3