7. Veřejné výdaje. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

Transkript

1 7. Veřejné výdaje Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

2 Obsah : 7.1 Charakteristika veřejných 7.2 Ukazatele dynamiky, objemu a struktury veřejných 7.3 Klasifikace veřejných 7.4 Teorie růstu veřejných 7.5 Faktory růstu veřejných

3 7.1 Charakteristika veřejných prostřednictvím veřejných výdajů se financují veřejné potřeby (netržní činnosti státu a územní samosprávy); jednotlivé činnosti se zabezpečují a financují prostřednictvím institucí a organizací, které stát zřizuje; veřejné výdaje jsou nástrojem financování potřeb těchto institucí (nákladů na jejich činnosti); narůstá podíl cílených veřejných projektů a veřejných výdajových programů ve struktuře výdajů (nástroj zvýšené hospodárnosti a účinnosti); na významu narůstá spolupráce se soukromým sektorem, resp. spolufinancování projektů (PPP a jiné formy);

4 7.1 Charakteristika veřejných typická je výrazná dynamika růstu veřejných výdajů, i přes nižší efektivnost veřejných výdajů; v oblasti veřejných výdajů jsou naplňovány především alokační, redistribuční a stabilizační funkce veřejných financí; pokračuje výdajová decentralizace a zvyšuje se podíl alokačních výdajů na celkových veřejných výdajích; redistribuční výdaje jsou objemově významné především ve státním rozpočtu; roste dluhová služba v důsledku zvyšování deficitů veřejných rozpočtů (výdaje + úroky).

5 7. 2 Ukazatele dynamiky, objemu a struktury veřejných (1) Makroekonomická rovnice : Y = C + I + G + NX Y = agregátní poptávka; C = soukromá spotřeba; I = soukromé investice; G = vládní výdaje; NX = čistý export (vývoz-dovoz) Veřejné výdaje (VV) = = vládní výdaje (G) + transfery (TR) Vládní výdaje (G) = =výdaje na spotřebu (C G ) + výdaje na investice (I G )

6 7. 2 Ukazatele dynamiky, objemu a struktury veřejných (2) ukazatel elasticity veřejných výdajů (E) (pro srovnání dynamiky) = vyjadřuje změnu veřejných výdajů (VV) ke změně HDP mezi obdobími (např. t, t+1); = mezní sklon je dán vztahem = (VV t+1 - VV t ) : (HDP t+1 HDP t ) E = [(VV t+1 - VV t ) : VV t ] : [(HDP t+1 HDP t ) : HDP t ] Je-li : E > 1 veřejné výdaje rostou rychleji než HDP (dlouhodobě neudržitelné) E = 1 vývoj veřejných výdajů je stejný jako HDP (stejný růst či pokles) E < 1 dynamika růstu veřejných výdajů je menší než u HDP

7 7. 2 Ukazatele dynamiky, objemu a struktury veřejných (3) pro mezinárodní a časovou komparaci objemu a struktury veřejných výdajů se používají často tyto ukazatele : objem celkových veřejných výdajů a jejich struktura (absolutně i relativně); veřejné výdaje v běžných cenách a ve stálých cenách; krátkodobý a dlouhodobý vývoj veřejných

8 7.3 Klasifikace veřejných Veřejné výdaje členíme z druhového hlediska rozpočtové skladby na : 1) běžné; 2) kapitálové.

9 7.3 Klasifikace veřejných Běžné výdaje (1) jsou : neinvestiční nákupy, výdaje na mzdy, apod. neinvestiční transfery : podnikatelským subjektům; neziskovým organizacím; obyvatelstvu; jiným rozpočtům; mimorozpočtovým fondům. placené úroky; neinvestiční půjčky.

10 7.3 Klasifikace veřejných Kapitálové výdaje (2) jsou : investiční výdaje; nákup akcií, majetkových podílů, apod.; kapitálové transfery : podnikatelským subjektům; neziskovým organizacím; jiným rozpočtům; mimorozpočtovým fondům; investiční půjčky; splátky půjček, ostatní výdaje, apod.

11 7.4 Teorie růstu veřejných (1) Wagnerův zákon = podíl veřejných výdajů na národním důchodu roste s růstem důchodu na 1 obyvatele (s hospodářským rozvojem země);

12 7.4 Teorie růstu veřejných (2) Teorie prahových efektů (Peacock, Wiseman) = daň je chápána jako fiskální náklad i oběť za rozvoj veřejného sektoru; = jaké je maximální možné daňové zatížení, které je společnost ochotna nést kvůli růstu veřejných výdajů; = růst veřejných výdajů může být poplatníkům zdůvodněn např.ve vztahu k vlivu určitých krizových jevů (válka, živelné pohromy, hospodářská krize a nutné dlouhodobé obnovy země); = zvyšuje se práh zdanění; = po skončení krizové situace se zpravidla mění struktura veřejných výdajů; = vývoj veřejných výdajů má charakter skoků; = na vývoj veřejných výdajů mají vliv i změny preferencí občanů.

13 7.4 Teorie růstu veřejných (3) Teorie stupňovitého růstu = na růst veřejných výdajů mají vliv technologické změny, které jsou stále finančně náročnější; = prioritně však nejprve ovlivňují růst nákladů v soukromém sektoru, s určitým časovým zpožděním ve veřejném sektoru; = roste podíl veřejných statků ve struktuře spotřebitelské poptávky.

14 7.4 Teorie růstu veřejných (4) Baumolův zákon = růst produktivity práce v soukromém sektoru způsobuje růst mezd; = zaměstnanci veřejného sektoru usilují o růst mezd ve veřejném sektoru (i když je ve veřejném sektoru produktivita práce nižší); = při nižší elasticitě poptávky po veřejných statcích náklady na jednotku výkonu ve veřejném sektoru neustále rostou;

15 7.4 Teorie růstu veřejných (5) Teorie ekonomie blahobytu (Pigou) = teorie je spjata s vymezením funkce státu a s teoretickým rozpracováním redistribuční funkce veřejných financí; = stát má zajistit určitou životní úroveň všem občanům (i sociálně slabším vrstvám obyvatel); = stát na sebe přebírá odpovědnost za zabezpečování některých potřeb obyvatelstva, sociálních jistot (např. podpora rodin s dětmi) = zvyšují se veřejné výdaje na sociální zabezpečení

16 7.5 Faktory růstu veřejných růst produktivity práce a růst průměrných příjmů (možnost vybrat vyšší objem výnosů z daní); růst životní úrovně a úloha státu v jejím zabezpečení; roste nezaměstnanost i výdaje na podpory v nezaměstnanosti; demografické faktory (roste počet obyvatel, mění se věková a sociální struktura, populační exploze, snížení porodnosti, stárnutí obyvatel); urbanizace a mobilita obyvatel (migrační vlny);

17 7.5 Faktory růstu veřejných růst cen vstupů do veřejného sektoru (technický a technologický pokrok); inflace (generuje růst cen vstupů do veřejného sektoru); rozpočtové omezení a schopnost výběru daní; demonstrační efekt (snaha vyrovnat se vyspělým zemím); vliv elasticity poptávky po veřejných statcích; růst investic v soukromém sektoru vede k rozvoji infrastruktury v rámci veřejného sektoru; politické a sociální vlivy, populismus, vliv voliče mediána.

18