106 odpovìdí na vaše dotazy

Oldøich Kužílek 106 odpovìdí na vaše dotazy Pøíruèka pro obèany o svobodném pøístupu k informacím Projekt Právo na informace 1

Dìkujeme Nadaci Open Society Fund Praha za finanèní podporu Obèanskému sdružení Actio in distans za spolupráci na internetové podobì projektu Právo na informace Otevøená spoleènost, o.p.s., 2001 2

Obsah Tato publikace...5 Kdo a koho mùže žádat o informace?...6 O jaké informace žádat?...8 Jak žádost podat?...10 Jak se žádost vyøídí?...13 Lhùta...13 Neuspokojivá odpovìï...14 Odepøení...15 Jak má úøad vyøídit poskytnutí informací?...16 Na které informace mám èi nemám právo?...18 Hospodaøení obce...19 Výbìrová øízení, kontroly...20 Obchodní tajemství, cenné papíry...22 Ochrana osobnosti a soukromí...24 Jaká je úhrada nákladù?...27 Kdy a jak mám podat odvolání?...31 Kdy a jak se mám o informaci soudit?...33 Ještì nìjaké otázky?...35 Povinnì zveøejòované informace...35 Internet...36 Výroèní zpráva...37 Zápisy z jednání rady, zastupitelstva a dalších orgánù...37 Ostatní...39 PØÍLOHY Vývojový diagram vyøízení žádosti o informace... 28-29 Zákon è. 106/1999 Sb., o svobodném pøístupu k informacím...43 Žádost o poskytnutí informace...53 Odvolání proti rozhodnutí o odmítnutí žádosti...54 Obèanské poradny...55 3

4

Tato publikace vznikla jako souhrn otázek, které obèané vznesli v poradnì specializovaného serveru pro svobodu informací www.ostosest.cz, na rùzných semináøích k této problematice, anebo které vyplynuly z konkrétních pøípadù. Ten, kdo se zatím nesetkal se sporem okolo pøístupu k informacím, které ho zajímají, si mùže položit otázku: Na co mi budou informace, které si vyžádám? mùžete zjistit, co se bude ve vašem okolí stavìt mùžete se dovìdìt, kolik se vynakládá na úklid vaší obce nebo mìsta mùžete se informovat, za kolik se pronajímá dùm patøící obci nebo státu mùžete zjistit, komu byl veøejný majetek pronajat mùžete se dozvìdìt, jaké poradce má ministr nebo starosta mùžete získat pøehled o zadávaných zakázkách ve vašem mìstì, kraji... mùžete sledovat hospodaøení nejen vaší obce mùžete se dozvìdìt to, co vás zajímá a na co jste zatím nemìli odvahu se zeptat mùžete také dát úøedníkùm najevo, jaké informace je dùležité zveøejòovat mùžete sledovat, kdo a jak za vás rozhoduje mùžete znát, co všechno se ze státních prostøedkù hradí mùžete zjistit, kdo z vašich zastupitelù jezdí na služební cesty a kam mùžete srovnávat úroveò služeb zamìstnancù státní správy v jednotlivých mìstech mùžete získat pøehled, na co se ptají ostatní obèané mùžete... Svobodný pøístup k informacím je podmínkou svobodného rozhodování a demokracie. Obèan je pravým vlastníkem všech informací, které shromáždily a vytvoøily úøady. Mùže si je kdykoli vyžádat. Mùže vìdìt, proè se to èi ono rozhodlo tak èi onak, aby mohl skuteènì informovanì a tedy svobodnì rozhodnout, komu dá svùj hlas v pøíštích volbách. Proto pøístup k informacím dìlá z anonymní osoby v soukolí státní mašinérie skuteènì plnohodnotného obèana. Úøední monopol nad informacemi navíc poskytuje neobyèejnou moc veøejným èinitelùm i zamìstnancùm státní správy. Vytváøí tak prostøedí, v nìmž se daøí drobné i rozsáhlé korupci. Proto pøístup k informacím a zájem obèanù o nì pùsobí jako lék proti nehospodárnosti, nerovnosti a zneužívání postavení. 5

Kdo a koho mùže žádat o informace? 1. Kdo mùže požádat o informaci? Toto právo má každý. Pokud kdokoli chce získat informaci, která nebyla zveøejnìna (anebo mu z jakéhokoliv dùvodu zpùsob zveøejnìní nevyhovuje, tøeba se obává chyby na internetu), mùže o informaci požádat. 2. Které orgány se svou žádostí mohu oslovit? Povinných subjektù je obrovské množství. V zásadì se lze obrátit na všechny veøejné instituce, kterým je zákonem svìøena pravomoc rozhodovat a jsou placeny z našich daní. Napøíklad všechna ministerstva, všechny orgány státní správy, obce, kraje, organizace typu ÈNB, Rada Èeského rozhlasu, Èeská televize, vysoká škola, Akademie vìd, Fond národního majetku. Také právnické a fyzické osoby, které rozhodují o právech obèanù. Jsou to napøíklad patentoví zástupci, notáøi atd. Nezapomínejme na nemocnice nebo na zdravotní pojiš ovny (v urèitých situacích rozhodují o právu na zdravotní péèi). Okolo problematiky nemocnic jsou velké nejasnosti a spory. V jádru jde o pøístup k informacím o kvalitì péèe poskytované jednotlivými lékaøskými zaøízeními. Zatím pojiš ovny a nemocnice kladou odpor, odkazují se na zcela neprávní argumentaci napø. na stanovisko kardiochirurgické spoleènosti, které vyjadøuje názor, že veøejnost není schopna správnì pochopit význam informací o úspìšnosti urèitých operací, a proto se jí tyto informace nebudou poskytovat. V poslední dobì však již vìtšina nemocnic a pojiš oven na informování veøejnosti pøistupuje. 3. Jsou mìstské èásti také povinny poskytovat informace? Všechny mìstské èásti a mìstské obvody jsou povinnými subjekty. Rozdíl mezi nimi mùže být jen v tom, co spadá do jejich pùsobnosti. Z hlediska poskytování informací je podstatné, co jim statut mìsta svìøil do pùsobnosti, a jen o tom musejí poskytovat informace (nic jim však nebrání poskytovat i další jim dostupné informace). Ovšem pokud jde napø. o povinnost zveøejnit výroèní zprávu, tu mají stejnou všechny mìstské èásti a obvody, nebo jim to ukládá pøímo zákon. 4. Vztahuje se zákon o poskytování informací è. 106/99 Sb. rovnìž na školy, vèetnì vysokých a univerzit? Zákon è. 106/99 Sb. se jednoznaènì vztahuje i na vysoké školy. Patøí do tzv. úplné informaèní povinnosti podle odst. 1 2. Ten zní: 6

Povinnými subjekty, které mají podle tohoto zákona povinnost poskytovat informace vztahující se k jejich pùsobnosti, jsou státní orgány a orgány územní samosprávy a veøejné instituce hospodaøící s veøejnými prostøedky. Nelze mít pochybnost o tom, že veøejná vysoká škola pøesnì vyhovuje definici veøejná instituce hospodaøící s veøejnými prostøedky. Proto vysoké školy musejí poskytovat v režimu zákona è. 106/99 Sb. všechny informace, které mají, (napø. prùmìrné platy pedagogù, poèty vozidel, majetek školy atd.). Jediné omezení pøi tomto poskytování informací je tam, kde se žádost dotkne informace, která je chránìna z jiného, zákonem pøesnì stanoveného dùvodu. Nejèastìji to bude oblast osobních údajù (napø. tedy lze poskytovat jen souhrnné údaje o platech èi studijních výsledcích, nikdy ne jmenovitì). 5. Vztahuje se povinnost poskytovat informace taky na Policii ÈR a obecní (mìstskou) policii? Ano, i tyto organizaèní složky státu èi obce spadají pod informaèní povinnost. Z jejich èinnosti budou zpravidla omezeny ty informace, které spadají pod okruh utajovaných skuteèností (definuje je zákon o utajovaných skuteènostech a naøízení vlády k nìmu). Taky budou èasto omezeny informace povahy osobních údajù. Ale ostatní informace, napøíklad o poètu vozidel, poètu vyøešených pøípadù, vzdìlanosti pøíslušníkù, jejich platech (nikoli individuálnì) jsou povinny poskytovat. 6. Je pøíspìvková organizace, zøízená mìstem a financovaná z rozpoètu mìsta, povinna poskytnout informace o svém hospodaøení? Je-li organizace plnì napojena na mìstský rozpoèet, resp. je-li z nìho financována, máte právo na veškeré informace podle zákona è. 106/1999 Sb. Je zde pøímá souvislost s ustanoveními zákona è. 128/2000 Sb. o obcích. 7

O jaké informace žádat? 7. Jaká je definice pojmu informace pro úèel zákona? Zákon zámìrnì nepodává žádnou definici informace. Ani by to nebylo možné. Pojem informace je v zákonì použit jako obecný pojem, každému známý z praxe. Není ho tøeba dále specifikovat, podobnì jako napøíklad pojmy podání, právo anebo povinnost. 8. Jak lze zjistit, v èí kompetenci je informace? Jedinì znalostí dané problematiky. V oblasti pøístupu k informacím neplatí, že úøad vaši nesprávnì adresovanou žádost pøedá správnému úøadu. Existují také vyhledávací servery, mapující veøejnou správu (napøíklad www.centralniadresa.cz; www.obce.cz a další). 9. Jak lze zjistit, je-li pravda, že se požadovaná informace nevztahuje k pùsobnosti orgánu? Informace se vztahuje k pùsobnosti instituce, pokud se tato danou vìcí na základì svých povinností zabývá. Princip pøístupu k informacím znamená možnost obèana podívat se na údaje, které na úøadì leží, s nimiž úøad pracuje. Jedna a táž informace se proto mùže vztahovat k pùsobnosti více úøadù, a všechny jsou povinny ji poskytnout. Není rozhodující, zda žádanou informaci úøad vytváøí èi o ní rozhoduje, ale zda s ní pracuje. Vìc dobøe prozkoumejte a zorientujte se. V pochybnostech podejte žádost znovu se zpøesnìním a zdùraznìte, proè by mìla patøit do pùsobnosti úøadu. Pokud opìt neuspìjete, je potøeba se odvolat. 10. Mùžeme požadovat i informace o poøadnících, tøeba v domovech dùchodcù? Ano povinnými subjekty jsou zde ty orgány, které rozhodují o právu na zdravotní péèi a na sociální pomoc. Poøadník jako informace, vypovídající právì o realizaci tohoto práva, pak musí být pøístupnou informací. Samozøejmì ale budou chránìny osobní údaje v nìm uvedených osob, takže by mìlo jít jen o poøadí jmen (jméno samo není považováno za osobní údaj). Nelze se však pøíliš efektivnì domáhat podrobných sociálních dùvodù, proè byl kdo zaøazen to už je právì chránìná osobní sféra. 11. Je povinen orgán státní správy poskytnout informaci z územnì plánovací dokumentace z roku 1964? Ano, je povinen ji poskytnout. Má ji uloženu ten úøad (pøípadnì jeho právní nástupce), který ji pùvodnì poøídil. Zákon è. 106/99 Sb. nijak 8

neomezuje v èase pøístup k informacím, tedy ani ke starým informacím. Zákon è. 50/1976 Sb. (stavební zákon) nestanoví žádné zvláštní omezení pøístupu k informacím, obsaženým ve stavební dokumentaci. Jediné omezení tedy nastane podle zákona è. 106/99 Sb. v oblasti ochrany osobních údajù (o stavebnících apod.). Také musí být dodržena ochrana soukromí podle obèanského zákoníku (napøíklad nesmìjí být poskytnuty pùdorysy obytných domù a bytù). Dále je myslitelná ochrana utajovaných skuteèností, pokud by šlo o nìjakou bezpeènostní, vojenskou a podobnou stavbu. 9

Jak žádost podat? 12. Musím nìjak vysvìtlit, proè chci požadovanou informaci a co s ní budu dìlat? Motivace žádosti, co s informacemi chcete dìlat, jak je budete interpretovat, je vaše osobní záležitost a úøad po tom nesmí ani pátrat, ani to jakkoli posuzovat èi komentovat. Do žádosti se nic takového neuvádí. 13. Jak vypadá žádost? Podává se ústnì nebo na nìjakém formuláøi? Formy podání žádosti mohou být rùzné. Dva hlavní zpùsoby jsou ústní a písemný. Oba tyto zpùsoby mohou být uskuteènìny i telekomunikaèním zaøízením, tedy napøíklad telefonickým hovorem anebo faxem èi elektronickou poštou. Formuláøe pøedepsané nejsou, úøad mùže pro usnadnìní nabídnout nezávazný formuláø. Úøady nìkdy pøedkládají žadateli formuláø pro podání žádosti, v nìmž je pøedtištìno mnoho nadbyteèných údajù, které nemají právo po žadateli chtít. Takový formuláø tedy lze brát jen jako pomùcku, která nemá žádnou právní závaznost, a je správné vyplnit jen ty údaje, které jsou pro vyøízení konkrétní žádosti nezbytné (napø. adresa pro pøípad, kdy žadatel chce zaslat informaci poštou). Pokud pro vyøízení žádosti takové osobní údaje nejsou potøebné, je jejich vyžadování porušením zákona o ochranì osobních údajù (zákon è.101/2000 Sb.) 14. Musím poslat svou žádost doporuèenì nebo staèí obyèejný dopis? Žádost mùžete podat jakkoliv, pokud si však chcete zajistit silnìjší dùkazní prostøedky pro pøípadný spor (napøíklad máte podezøení, že úøad nebude pøi vyøízení postupovat korektnì), je potøeba podat žádost buï osobnì v podatelnì úøadu a nechat si podání potvrdit na kopii, anebo poslat žádost doporuèenì. Ve všech pøípadech je podstatné mít kopie od všeho, co píšete a posíláte, a psát si data, kdy jste co obdržel (pro dodržení lhùt, v nichž musíte reagovat na sdìlení úøadu). To je dùležité proto, že na sdìlení úøadu je sice datum vyhotovení, na obálce vìtšinou je otisk podacího razítka pošty, z nìhož je nìkdy èitelné datum, ale nikde není zaznamenáno, kdy jste zásilku obdrželi. Za pár dní bývá problém si to pøesnì vzpomenout. 15. Jak se správnì zeptat na urèitou informaci? Informace je vìc se zvláštními rysy. Je svým zpùsobem velmi tekutá, nemá pøesný rozmìr, ohranièení. Informace se navzájem k sobì rùznì váží, a naopak lze každou informaci dìlit na dílèí informace. Proto je 10

nutné jednak formulovat žádost tak, aby úèinnì míøila k jádru toho, co se chceme dozvìdìt, a jednak se musíme smíøit s tím, že èasto budeme po prvním dotazu žádat o zpøesnìné informace znovu, protože teprve prvním dotazem zjistíme, na co a jak se vlastnì máme zeptat. Èasto je dobré specifikovat informaci vìcí, ke které se vztahuje a ještì napøíklad datem, kdy se projednávala v urèitém orgánu. Také je možné ji urèit jako informaci obsaženou v konkrétním dokumentu. 16. Mohu se zeptat i jen telefonem? Ústní žádost podá žadatel buï pøi osobní návštìvì na úøadu, nebo pøi telefonickém hovoru. Na ústní žádost je úøad (úøedník) povinen odpovìdìt stejnì jako na písemnou žádost. Ústní žádost (protože u ní nelze dobøe doložit, jak znìla) však nemùže vést k formalizovanému procesu opravných prostøedkù (odvolání), pokud je žadatel s poskytnutou informací nespokojený. V takovém pøípadì musí podat žádost písemnì. Pro ústní žádost ani nejsou stanoveny lhùty pro vyøízení. Vychází se z toho, že ústními žádostmi se øeší bìžné kontakty s úøady. Vždy, když by došlo ke sporu, musí žadatel podat žádost písemnì. 17. Musí obecní úøad sdìlit informace i osobám, které v obci nežijí? Právo na informace není vázáno na bydlištì. Obyvatelé dané obce mají oproti ostatním jen trochu vyšší oprávnìní ve formì pøístupu k informacím. 18. Jaké údaje po mnì úøad mùže chtít pøi podání žádosti? Princip je jednoduchý: lze požadovat jen takovou identifikaci žadatele, k níž je zákonný dùvod. Ten je v rùzných situacích rùzný, a odvozuje se od okolností, k nimž je identifikace potøebná. Pokud je tøeba doruèit rozhodnutí do vlastních rukou, pak je tøeba zjistit poštovní adresu a úøad ji tedy mùže od žadatele žádat. Pokud bude tøeba vyžádat úhradu nákladù, pak mùže úøad žádat pøimìøenou identifikaci, sloužící k pøípadnému vymáhání zpùsobené škody. Takovou identifikací mùže být jméno, pøíjmení a adresa bydlištì podle OP. 19. Musí dožádaný subjekt ovìøovat, zda žádost podává za právnickou osobu oprávnìná osoba, napø. v Obchodním rejstøíku? Nemusí to ovìøovat, stejnì jako nemusí ani nemá právo ovìøovat totožnost žadatele fyzické osoby. Jedinou výjimkou mùže být situace, kdy bude vyžadovat vysokou úhradu nákladù a chce se proto ujistit, že opravdu vzniká závazek konkrétní osoby. Pak ale nemusí ovìøovat zrovna v obchodním rejstøíku, postaèí napøíklad dopis právnické osoby žádající informace podepsaný jednatelem. 11

20. Mùže po mnì úøad pøi podání žádosti požadovat složení nìjaké zálohy? Pøijetí žádosti (ústní èi písemné) nesmí být nikdy podmínìno zaplacením úhrady èi zálohy. Takto podmínìno mùže být pouze vydání již výsledné poskytované informace (tedy na konci procesu poskytnutí informace). 21. Jak zjistím výši úhrady za poskytnutí informace, kterou mùže úøad požadovat? K orientaci žadateli slouží povinnì zveøejnìný (napø. vyvìšený) ceník. Žadatel má právo vyžádat si od úøadu pøedpokládanou výši úhrady nákladù. Zákon nestanoví, zda tato výše musí být potvrzena ihned pøi podání žádosti anebo (pokud posouzení její výše vyžádá èas) až o nìco pozdìji. Pøedpokládaná výše úhrady však, pokud ji žadatel vyžaduje, nemùže být sdìlena až na závìr pøi poskytnutí informace. 22. Mohu si vyžádat i formu poskytnutí informací, napøíklad fotokopie urèitého dokumentu? Úøad není vázán v tom, jakou technickou formu pro poskytnutí informace zvolí. Poskytnutím informace se míní poskytnutí jejího nehmotného substrátu, nikoli nutnì urèité technické podoby zachycení informace (napø. žadatel si nemùže vynucovat, že urèitá informace mu bude poskytnuta právì formou fotokopie originálu. Úøad mùže zvolit napø. výpis požadované èásti z originálu.). Nicménì vždy je zaruèeno, že žadatel, pokud to sám chce, mùže získat nìjakou fyzickou podobu informace (opis, kopii èásti, pøepis na disketu), kterou si mùže odnést. Nemùže tedy být odkázán jen na nahlédnutí do spisu èi jiného podkladu. Zpravidla úøad poskytuje informace podle žádosti, napøíklad na elektronickou formu žádosti odpoví stejnou cestou. 12

Jak se žádost vyøídí? Lhùta 23. Jak dlouho trvá vyøízení žádosti? Od kdy do kdy se poèítá lhùta pro vyøízení? Lhùta pro poskytnutí informace je 15 dní. Informace má ale úøad poskytnout vždy co nejdøíve je to možné, tedy ihned, jakmile má informaci k disposici (vyhledanou, okopírovanou apod.). Zákon stanoví nejpozdìjší lhùtu pro jejich poskytnutí. Poskytnout informaci zbyteènì až na konci lhùty, pokud ji úøad má pøipravenou døív, by byl nesprávný úøední postup. Lhùta zaèíná bìžet následující den po podání žádosti a konèí vždy v pracovním dni, tzn. pokud konec lhùty pøipadne na nedìli, lhùta konèí v pondìlí vèetnì. Lhùta je ze strany úøadu splnìna, když je odpovìï ve lhùtì pøedána k poštovní pøepravì. Ke lhùtì tedy vždy musíme poèkat ještì dva tøi dny, zda zásilka nedojde poštou. Okamžik poskytnutí informace nastane, když je žadateli sdìleno, že má informaci pøipravenu. Tzn. že ve lhùtì napøíklad dostanete sdìlení, že vámi požadovaná informace je k vyzvednutí na úøadì. To se využije hlavnì tehdy, když je tøeba zaplatit úhradu nákladù proti vydání informace. Doruèování (vyzvednutí) informace se již do lhùty samozøejmì zapoèítat nemùže. V praxi však úøad obvykle ani nesdìluje, že je informace pøipravena, a ve lhùtì vám ji prostì pošle. 24. Mùže si úøad nìjak lhùtu prodloužit? Jak se to dozvím? Úøad mùže lhùtu pro poskytnutí informace prodloužit nejvýš o deset dnù, ale jedinì ze tøí pøesnì popsaných dùvodù: a) vyhledání a sbìr požadovaných informací v jiných úøadovnách, které jsou oddìlené od úøadovny vyøizující žádost, b) vyhledání a sbìr objemného množství oddìlených a odlišných informací požadovaných v jedné žádosti, c) konzultace s jiným povinným subjektem, který má závažný zájem na rozhodnutí o žádosti, nebo mezi dvìma nebo více složkami povinného subjektu, které mají závažný zájem na pøedmìtu žádosti. Úøad vás o prodloužení musí informovat v základní (neprodloužené) lhùtì. Technický zpùsob tohoto sdìlení závisí na tom, jak byla žádost podána (když napø. úøad zná jen telefon žadatele, zavolá mu; pokud žádost byla podána elektronickou poštou, mùže úøad toutéž cestou sdìlit prodloužení lhùty; samozøejmou možností je i poslání poštou, pokud 13

žadatel uvedl poštovní adresu). Pro pøípad sporu bude telefonické sdìlení zaznamenáno do spisu formou poznámky, sdìlení elektronickou poštou je uloženo v poštovním programu úøadu. Neuspokojivá odpovìï 25. Co když mi úøad sdìlí, že informaci vlastnì nepotøebuji, protože na té vìci není nic zvláštního? I s takto absurdními odpovìïmi se lze setkat. Pokud však nenastal žádný z pøípadù, kdy úøad nemohl pro formální nedostatky žádost vìcnì vyøídit (anonymní, nepøesná èi k úøadu se nevztahující žádost), zbývají úøadu pouze dvì možnosti: informaci poskytnout nebo na základì rozhodnutí neposkytnout (stejnì jako neposkytnutí je nutno hodnotit i poskytnutí pouhé èásti požadované informace). Pokud se na požadovanou informaci nevztahuje žádné omezovací ustanovení zákona, úøad ji musí v plném rozsahu poskytnout. Uvedená odpovìï ve skuteènosti pøedstavuje rozhodnutí o zamítnutí žádosti, i když je formulována jako jakési povídání. Proti takovému neoprávnìnému rozhodnutí je tøeba se odvolat a v pøípadì neúspìchu i podat žalobu. 26. Co když dostanu jen èást požadované informace a zbytek úøad jaksi pøejde? Úøad èasto sdìlí jen èást požadovaných informací a obejde svou povinnost vystavit rozhodnutí ke zbylé èásti informací, které omezil (tváøí se jako že vyhovìl, aèkoliv zèásti nevyhovìl). Pak je tøeba vzít toto sdìlení jako právní úkon, který má charakter rozhodnutí, u kterého ale úøad nesplnil své povinnosti a nevybavil ho potøebnými náležitostmi. I proti takovému nedostateènému úkonu je tøeba podat odvolání a trvat na tom, že jde o rozhodnutí, by maskované jinou formou. Jinými slovy: odvoláte se proti rozhodnutí neposkytnout zbylou èást požadovaných informací. 27. Co když ve lhùtì od úøadu (obce, instituce) vùbec nic nedostanu? Nìkdy se stane, že úøad na naši žádost vùbec nereaguje (úøad mohl dát v poslední den lhùty odpovìï na poštu, mìli bychom vždy vyèkat ještì 3-4 dny pøes lhùtu pro poskytnutí informace, zda odpovìï nedostaneme poštou). Mlèením úøad fakticky rozhodl o odepøení žádané informace. Mimo to, že bychom si mìli stìžovat napøíklad u šéfa úøadu, pøípadnì informovat média, máme právní možnost: po uplynutí doby, v níž jsme mìli dostat odpovìï s poskytnutím informací, nastává tzv. právní fikce 14

negativního rozhodnutí ( 15 odst. 4). Právnì se tedy postupuje dále, jako kdyby úøad vystavil rozhodnutí, v nìmž výslovnì odmítl žádané informace poskytnout. Proti takovémuto, by fiktivnímu, rozhodnutí, se mùžeme odvolat stejnì, jako kdyby nám úøad rozhodnutí doruèil. Odvolání v takovém pøípadì mùže mít napøíklad takovouto podobu: Dne 12.2.2000 jsem u zdejšího úøadu podal žádost o informaci, zda a jaké veøejné zakázky úøad vyhlásil v posledním pùl roce. Do uplynutí lhùty pro poskytnutí informace, tj. do 12.3.2000, jsem neobdržel žádnou odpovìï. Proto ve smyslu 15 odst. 3 zákona è. 106/99 Sb. podávám odvolání proti takto vzniklému rozhodnutí, kterým úøad požadované informace odepøel. Odepøení 28. Musí sdìlení, že informace nebude poskytnuta, být písemné? Ano. Zákon nezná pojem sdìlení, ale pouze rozhodnutí, kterým se èást informace odepøe. To musí být vždy písemné. 15

Jak má úøad vyøídit poskytnutí informací? 29. Jaká je organizace poskytování informací na úøadech? Zákon nemùže stanovit pro všechny odlišné pøípady úøadù stejnou organizaèní strukturu, pomocí které konkrétní povinný subjekt zajiš uje poskytování informací. Je to vìcí každého úøadu. Nìkdy to tedy bude informaèní kanceláø v pøízemí u vchodu (ve vìtšinì mìstských úøadù), jindy mùže jít o povìøeného pracovníka, na kterého vás odkáže vrátný. Tato styèná pracovištì si pak vyžádají podrobnìjší informaci u odborného pracovištì úøadu. 30. Existuje detailní smìrnice pro konkrétní úøady, jak poskytovat informace? Musí jí žadatel znát? Velká èást úøadù má vydány vnitøní smìrnice pro postup poskytování informací. Tyto smìrnice však nesmìji nijak omezit práva daná zákonem a nemají žádnou pùsobnost vùèi žadateli, který je tedy vùbec nemusí znát. Jsou jen pracovní pomùckou zamìstnancù úøadu. Na požádání však musejí být poskytnuty stejnì jako jiná informace z úøadu. 31. Poskytují informace všichni pracovníci úøadu? Ne každý pracovník úøadu je oprávnìný poskytovat informace. Pokud mu jeho pracovní povinnosti tento úkol neukládají, pak se na nìj èasto vztahuje povinnost mlèenlivosti. Avšak v pøípadech zvláš závažných informací, jejichž zadržení je v rozporu se zájmem veøejnosti, by nabylo vrchu právo na informace i nad povinností zachovat mlèenlivost. 32. Musím si zjistit, kdy a kde úøad poskytuje informace? Zásadnì platí, že úøad nesmí odmítnout pøijetí žádosti o informaci jen s odkazem na svoji organizaèní strukturu èi jiné pracovní okolnosti. Nelze tedy odkázat žadatele na vzdálené èi jinak tìžko dosažitelné pracovištì, kde má žádost podat. Stejnì úøad nesmí odmítnout pøijetí žádosti s tím, že urèený pracovník zde právì není. Informace se tedy musejí poskytovat po celou pracovní (nejen tzv. úøední) dobu úøadu. 33. Jaký je pøesný èasový rozvrh v procesu uplatnìní práva na informace? Od momentu podání žádosti se mùže situace odvíjet takto: Pokud je žádost nesrozumitelná, vyzve orgán žadatele o upøesnìní do 7 dnù. Pokud tak žadatel neuèiní v daném termínu, rozhodne orgán do 30 dnù o odmítnutí žádosti. Pokud se žádost nevztahuje k pùsobnosti orgánu, žádost se odloží a s odùvodnìním se to sdìlí žadateli do 3 dnù 16

(od odložení). Jinak úøad musí poskytnout požadovanou informaci žadateli do 15 dnù. (V letech 2000 a 2001 byla tato lhùta prodloužena.) V pøípadì závažných dùvodù lze lhùtu pro poskytnutí informace prodloužit o 10 dní. Proti rozhodnutí povinného subjektu se lze odvolat do 15 dnù. Odvolací orgán rozhodne o odvolání do 15 dnù. Pøesný postup vyjadøuje vývojový diagram (vložen doprostøed této brožury). 34. Požádal jsem o informaci e-mailem a dostal jsem e-mailem tzv. neoficiální odpovìï, nebo se prý nejedná o písemnou žádost. E-mail je písemnou žádostí a podle toho musí úøad postupovat. Jinak porušuje zákon. Nelze zamìòovat správní øád se zákonem o svobodném pøístupu k informacím. Zákon o svobodném pøístupu k informacím je obecný zákon pro oblast pøístupu k informacím a komplexnì popisuje postup pøi poskytování informací. Popisuje dostateènì jednoznaènì a vyèerpávajícím zpùsobem poskytování informací i na žádost podanou e-mailem, dokonce konkretizuje náležitosti takto podané žádosti. Proto zde správní øád ani zákon o elektronickém podpisu nehraje vùbec žádnou roli a nemùže být vùbec nijak aplikován. Doporuèení: pokud byla e-mailem požadovaná informace poskytnuta, je vše v poøádku. Pokud vám informace nebyla poskytnuta, úøad porušil zákon. V takovém pøípadì je tøeba podat odvolání, a pokud mu nebude vyhovìno, podat žalobu. 17

Na které informace mám èi nemám právo? 35. Které informace lze odepøít jako vnitøní pokyn a personální pøedpis? Mùže jít tøeba o evakuaèní plán úøadu, o pokyn o výdeji spotøebního materiálu, podpisový øád apod. Za vnitøní pokyn však nelze oznaèit žádný akt, kterým nadøízený pøikazuje podøízeným, jak postupovat vùèi komukoli mimo úøad. Pracovní øád je veøejný na základì zákoníku práce. Pod vnitøní pokyny a personální pøedpisy nelze zaøadit popis struktury úøadu, a to vèetnì jmenovitého obsazení jednotlivých funkcí a pracovních míst, které pøedstavují funkci úøadu navenek. Struktura úøadu, zveøejnìná na internetu, tedy má obsahovat jména a postavení všech pracovníkù, na nìž se veøejnost mùže pøi vyøizování jakékoli záležitosti ve vztahu k úøadu obrátit. Totéž platí pro poskytnutí takové informace na vyžádání. Smìrnice o tom, jak se mají poskytovat veøejnosti informace, nemùže být v žádném pøípadì výluènì vnitøní a musí tedy být veøejnì pøístupná. 36. Lze žádat seznam darù a sponzorských pøíspìvkù? Ano, jde o veøejnou informaci. 37. Na sousedním pozemku se provádí rozsáhlá adaptace objektu. Stavební úøad mne nezahrnul jako úèastníka øízení. Odmítá umožnit mi nahlédnout do podkladù stavebního povolení, protože to smìjí pouze úèastníci øízení. Žádnou informaci ze spisu mi úøad nedá. Mùj pozemek je od stavby asi 8 m daleko, stejnì jako je stavba vysoká. Je postup stavebního úøadu správný? Dotaz se týká spíš zákona o stavebním øízení (stavební øád). Jste-li sousedem, musíte být úèastníkem.v rovinì zákona è. 106/99 Sb. máte jako každý právo dozvìdìt se od stavebního úøadu vše o této stavbì, co nepodléhá konkrétnì definované zákonné ochranì. Musíte se dozvìdìt, do kdy je stavba plánována, jaké podmínky byly uloženy stavebníkovi ve vztahu k prostøedí a rušení klidu, jaký je vnìjší obrys budované stavby, její výška, jak stavba zatíží dosavadní infrastrukturu (pøipojení na vodu, plyn, parkování, odvoz odpadkù). Nedozvíte se ale napøíklad pùdorysy soukromých obydlí (ochrana soukromí), nìkteré technologické úpravy v provozovnì èi náklady (ochrana obchodního tajemství anebo osobních údajù). Odkaz na úèastníky je nesprávný, protože zmínìné ustanovení nevyluèuje obecné právo na informace, ale pouze rozšiøuje právo úèastníkù o zvláštní a širší možnosti seznamovat se s informacemi. 18

38. Mám právo získat od mìstského úøadu informaci o tom, jaké konkrétní dotazy v rámci zákona è. 106/99 Sb. byly za minulý rok vzneseny a jak byly jednotlivì vyøízeny? Ano, máte na to právo. Je to normální informace, kterou má povinný subjekt k disposici a vztahuje se k jeho pùsobnosti. Máte právo dostat informaci o všech tìchto žádostech, co bylo jejich pøedmìtem, jak byly vyøízeny apod. Úøad však nesmí poskytnout osobní údaje žadatelù. Úøad mùže na základì výslovného zmocnìní ( 5 odst. 4 zákona è. 106/99 Sb.) tyto informace aktivnì zveøejnit i sám (napø. pøehled všech vyøízených žádostí s popisem). Hospodaøení obce 39. Mám právo znát hospodaøení mìstské hudby (výdej, pøíjmy, pohyb na kontu) za uplynulé roky? Nepochybnì máte, a to do všech detailù, pokud však nepùjde o osobní údaje. Výši platù èlenù hudby úøad poskytnout nesmí. Jiný dùvod odepøení informace však prakticky nemùže existovat. 40. Je obecní úøad povinen jako vlastník domu, ve kterém bydlím, podat mi na mou žádost informace o tom, na jaké úèely jsou využity finanèní prostøedky vybrané na nájemném? Pokud ano, jaký zákon tuto povinnost ukládá? Ano, úøad je povinen Vám takové informace poskytnout. Zákon è. 106/99 Sb. nerozlišuje, které informace se mají poskytnout, ale naopak stanoví, že se musejí poskytnout všechny, které úøad má, vyjma chránìných. Vámi popsané údaje v žádném pøípadì nemohou spadat pod žádnou ochranu. Proto musejí být poskytnuty. Vtip však mùže být v tom, jak se na informaci zeptat, protože úøad je mùže mít uspoøádané jinak než si myslíte, anebo je vùbec nemá. Mìl by však na Vaši žádost právì toto sdìlit (napø. Vámi požadované informace neevidujeme ) a vìc se pak dostává do roviny politické odpovìdnosti. Jak mùže úøad nemít informaci o hospodaøení se svým majetkem? Jde tedy o to, chytøe, vìcnì a dobøe cílenì dotaz formulovat. Pøíjem z nájemného je pøíjem obce. Je standardní souèástí pøíjmové stránky obecního rozpoètu. Výdaje obce jsou též obsaženy v jejím rozpoètu, do nìhož mùže každý obèan obce nahlížet i v prùbìhu rozpoètového roku. K návrhu rozpoètu i závìreènému úètu obce se obèan obce mùže vyjádøit i ústnì na zasedání zastupitelstva. 19

41. Musí mi obec sdìlit, komu a za jakých podmínek pronajímá obecní majetek? Ano, na tyto informace se nevztahuje žádné omezení. 42. Musí mi obec sdìlit, zda se k obecnímu majetku váží pohledávky? Ano, na tyto informace se nevztahuje žádné omezení. 43. Mùže obec poskytnout výši nájmu svých nebytových prostor èi pozemkù? Ano, takovou informaci musí obec na žádost poskytnout, protože jde o nakládání s jejím majetkem a to není ze žádného zákonného dùvodu chránìno. 44. Mùže obec sdìlit výši kupní ceny (popø. znalecký odhad) za prodávané nemovitosti? Ano, i tuto informaci musí obec na žádost poskytnout. Pokud je prodala fyzické osobì, mìla by si však ke zveøejnìní jejího jména získat její souhlas. 45. Obec má povinnost zveøejnit zprávu o hospodaøení 15 dní pøed konáním pøíslušného zastupitelstva. Poskytne mi na žádost tyto informace døíve? Ano, pokud existují. Obec však musí poskytovat jen informace, které již má nebo podle zákona má mít. Zprávu o hospodaøení má mít až onìch 15 dnù pøed konáním zastupitelstva. Pokud ji však má již døíve, je povinna ji poskytnout na žádost, stejnì jako dílèí informace, z nichž pozdìji bude zpráva sestavena. Výbìrová øízení, kontroly 46. Ve výbìrových øízeních se vyhlašovatel, napø. obec, èasto odkazuje na to, že nemá souhlas úèastníkù soutìže k uveøejnìní jejich nabídek. Nìkdy odmítá poskytnout jména zájemcù. Dochází k pøekvapivému rušení výbìrového øízení. Po novém vyhlášení se objeví nový uchazeè, který podá nejlepší nabídku (zejména cenu). Jindy je vybrán uchazeè, který nabídl podstatnì vyšší cenu než jiný. Protože se návrhy ani výsledky dostateènì nezveøejòují, objevují se dodateènì pochybnosti, a to nejen mezi ostatními uchazeèi, ale i ve veøejnosti. Je zadavatel vázán mlèenlivostí o základních skuteènostech nabídek a samotného výbìrového øízení? Nemìl by být vždy zveøejnìn nebo na vyžádání poskytnut seznam uchazeèù, pøíp. i to, jak plnili jednotlivá kritéria, napø. navrženou cenu? 20