Příprava změn v nitrátové směrnici od roku 2016

10.12.2015 Příprava změn v nitrátové směrnici od roku 2016 Jan Klír Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně Tel.: 603 520 684 E-mail: klir@vurv.cz Web: www.vurv.cz

Nitrátovásměrnice Směrnice Rady 91/676/EHSo ochraněvod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů ( nitrátová směrnice ) Implementace nitrátové směrnice v ČR (do roku 2012): 33 vodního zákona(čtyřletéintervaly pro revize ZOD a AP) nařízení vlády č. 103/2003 Sb. vymezení zranitelných oblastí(zod) 1. akčníprogram (AP) na období2004 2008 novelynařízenívlády č. 103/2003 Sb. 1. revize zranitelných oblastí 2. akčníprogram na období2008 2012

Implementace nitrátové směrnice v ČR (od roku 2012): nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu 2. revize zranitelných oblastí v roce 2012 3. akčníprogram na období2012 2016 mimořádná novela v roce 2014(nařízením č. 117/2014 Sb.) úprava 3. akčního programu (na základějednánís EK) (v roce 2014, tedy v polovině trvání 3. akčního programu) příprava novely NV č. 262/2012 Sb., s účinností od 01.07.2016 3. revize zranitelných oblastí v roce 2016 4. akčníprogram na období 2016 2020

Zranitelnéoblasti Institut vzdělávání v zemědělství o.p.s.

Oblast 9 oblast povodí levostranných přítoků Moravy Rusavy a Žabínku

Oblast 10 dolní povodí Lubně a Strhance, levostranných přítoků Bečvy

Oblast 11 povodí Heraltického potoka a jeho přítoků Herličky a Horeckého potoka

Oblast 12 pramenníčást povodí Kladské Nisy

Akčníprogram nitrátovésměrnice Průběžný monitoring účinnosti akčního programu šetření v podnicích (250 podniků) detailní monitoring ve vybraných rizikových oblastech analýza výnosů plodin a spotřeby hnojiv bilance živin půdně-klimatické podmínky (teploty a srážky v 356 povodích) Úpravy opatření akčního programu vyhodnocení vědeckých poznatků(nmin v půdě, polní pokusy) uplatnění nových technologií a hnojiv jednání s EK (odborné konzultace, vědecké oponentury) Vzdělávání, osvěta (metodiky, semináře, školení, web, )

Bilance N v ČR (1985-2014) VSTUPY N v roce 2014 kg N/ha 140 kg N/ha 120 minerální hnojiva produkce N zvířaty biologická fixace N Minerální hnojiva, MH 93 Organická hnojiva, OH (hlavně digestát) 12 Statková hnojiva, SH (= produkce dusíku hospodářskými zvířaty, bez odpočtu ztrát) Vstup statkových hnojiv do BPS 32-6 100 80 60 Symbiotická biologická fixace dusíku 10 Atmosférické depozice 22 40 Osivo, sadba 2 20 celkem 165 0 220 kg N/ha vstupy 200 1985 1987 výstupy 1989 1991 1993 1995 1997 1999 2001 2003 2005 2007 2009 2011 2013 180 bilance 160 140 VÝPOČET BILANCE N v roce 2014 kg N/ha 120 100 80 60 40 20 0 1985 1987 1989 1991 1993 1995 1997 1999 2001 2003 2005 2007 2009 2011 2013 Vstupy (nejsou započteny zapravené vedlejší produkty, ani stelivo ve hnoji) Výstupy (z vedlejších produktů započtena pouze sláma ke krmení a do spaloven) 165 101 Hrubý přebytek dusíku 64 Vypočtené emise (ztráty N ve stájích a skladech SH, ztráty po aplikaci hnojiv) Čistý přebytek dusíku (= další ztráty do ovzduší, ztráty do vod) 17 47

Průměrný přívod živin do půdy v ČR hnojením (v kg č.ž. na 1 ha využité z.p. podle ČSÚ: 3,5 mil. ha v kalendářním roce 2014) 110 100 Minerální hnojiva N P2O5 K2O hospodářský rok 2014/15 90 80 70 60 50 40 30 Statková hnojiva živočišného původu + digestát z BPS 20 10 0 1980 1982 1984 1986 1988 1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006 2008 2010 2012 2014 Zdroj: MZe (minerální hnojiva); ČSÚ, VÚRV, v.v.i. (statková hnojiva živiny v exkrementech)

160 140 120 100 80 60 40 20 0 Průměrnáspotřeba minerálních hnojiv Polsko Česká republika Francie Dánsko Irsko Spojené království Finsko Maďarsko Litva Slovensko Řecko Kypr Švédsko Itálie Španělsko Rakousko Bulharsko Estonsko Lotyšsko Portugalsko Rumunsko kg/ha Údaje za rok 2011 (EUROSTAT) N P2O5 K2O ČR Německo Nizozemsko

Zastoupení živin v minerálních hnojivech 90 % ČR Údaje za rok 2011 (EUROSTAT) 80 N P2O5 K2O 70 60 50 40 30 20 10 0 Česká republika Bulharsko Nizozemsko Slovensko Švédsko Maďarsko Dánsko Německo Finsko Francie Spojené království Irsko Rumunsko Lotyšsko Itálie Řecko Portugalsko Litva Rakousko Estonsko Polsko Španělsko Kypr

Stavy hospodářských zvířat (skot + prasata) DJ/ha 3,0 Údaje za rok 2013 (EUROSTAT) 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 Nizozemsko Belgie Irsko Dánsko Slovinsko Německo Kypr Rakousko Francie Velká Británie 0,0 Itálie Švédsko Polsko Portugalsko Finsko ČR Španělsko Estonsko Lotyšsko Slovensko Litva Maďarsko Řecko Rumunsko Bulharsko

Vývoj stavů hospodářských zvířat v ČR Zdroj: ČSÚ, 2014 (publikace 270142-14 Soupis hospodářských zvířat, www.czso.cz)

Produkce dusíku ve statkových hnojivech

Statková hnojiva Změna produkce statkových hnojiv (v porovnání s 80. lety) hnůj: 25 mil. t 10 mil. t kejda: 12-15 mil. t 4 5 mil. t Část kejdy a hnoje - vstupní surovina pro výrobu bioplynu, odhadem 4 mil. t (= 50 % vyprodukovaného digestátu) Místo močůvky - technologické vody z dojíren ap. (pomocné látky) odhad přívodu dusíku do půdy: Údaje za rok 2014 (kalendářní rok) Průměrný přívod živin (kg/ha z.p.) 15,3 N

Organická hnojiva Obsah živin v organické, částečně i v minerální formě (podobně jako statková hnojiva) Na rozdíl od statkových hnojiv jsou organická hnojiva výrobky, spojenými s určitou technologií, na které se vztahují povinnosti stejné jako na minerální hnojiva: registrace nebo ohlášení (u typových hnojiv) před uvedením do oběhu označování skladové evidence

Organická hnojiva Registr hnojiv (ÚKZÚZ): organická hnojiva 531 položek organominerální hnojiva 148 položek Netypová organická a organominerální hnojiva: tuhý digestát z výroby bioplynu suchou cestou živočišné, kostní a masokostní moučky cukrovarské řízky lihovarské výpalky sušený či peletovaný hnůj rybí emulze rohovina

Organická hnojiva Typová organická a organominerální hnojiva (vyhláška č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva): 18.1.b, 18.1.c komposty 18.1.d melasové výpalky zahuštěné 18.2 melasové výpalky zahuštěné obohacené 18.1.e digestát (3-13 % sušiny, min. 0,3 % N ve hnojivu) 18.1.f digestát fugát (do 3 % sušiny, min. 0,1 % N ve hnojivu) 18.1.g separovaný digestát (nad 13 % sušiny, min. 0,5 % N ve hnojivu)

Organické hnojivo - kompost Komunální kompostárny v souvislosti s vyhláškou č. 341/2008 Sb. (BRO) a novelou vyhlášky č. 294/2005 Sb. (skladování odpadů) převážně za podpory ze Státního fondu životního prostředí většinou nejsou využity, kompost nekončí v zemědělství provozovatelé kompostáren (většinou obce) nesmějí podle podmínek poskytnuté dotace kompost prodávat, ale pouze využívat na svých pozemcích

Organické hnojivo - kompost Kompostárny pro zemědělství 114 kompostáren (2014) celková kapacita 1,0 mil. tun roční produkce kompostu 0,5 mil. tun z toho využito v zemědělství 0,1 mil. tun (= 20 %) odhad přívodu dusíku do půdy: Zdroj: Plíva, P., Vlášková, M., VÚZT, v.v.i. (2014) Údaje za rok 2014 (kalendářní rok) N Průměrný obsah živin (% ve hnojivu)* 0,55 Přívod živin celkem (t) 550 Průměrný přívod živin (kg/ha z.p.) 0,15 Zdroj: *Vyhláška č. 377/2013 Sb.

Organické hnojivo - digestát Vstupní suroviny pro zemědělské bioplynové stanice: krmiva (rostlinná biomasa) statková hnojiva Kejda, hnůj apod. ke zpracování na organická hnojiva (BPS, kompostárna) nebo ke hnojení (ve vlastním či jiném podniku) nejsou odpadem, ale statkovým hnojivem (č. 156/1998 Sb.): dohoda MŽP a MZe (2007, metod. pokyny MŽP 2008, 2014) příprava novely Katalogu odpadů (vyhláška č. 381/2001 Sb., příloha č. 1 vyhlášky č. 341/2008 Sb.): 02 01 06 Zvířecí trus, moč a hnůj (včetně znečištěné slámy), kapalné odpady, soustřeďované odděleně a zpracovávané mimo místo vzniku snaha o doplnění výjimky pro statková hnojiva, ve znění výše uvedených metodických pokynů MŽP

Organické hnojivo - digestát Odhad produkce digestátu v zemědělských BPS: 378 stanic, instalovaný výkon 319 MW (k 01.01.2014)* měrná roční produkce digestátu = 25 tis. t/mw** produkce digestátu odhad přívodu dusíku do půdy: 8 mil. tun Zdroj: *Česká bioplynová asociace, **Dostál, J. (2014) Údaje za rok 2014 (kalendářní rok) N Průměrný obsah živin (% ve hnojivu)* 0,53 Přívod živin celkem (t) 42 400 Průměrný přívod živin (kg/ha z.p.) 12,0 Zdroj: *Vyhláška č. 377/2013 Sb.

Upravený kal z ČOV Použití upravených kalů na zemědělské půdě: 33 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech vyhláška č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě 9 zákona o hnojivech (č. 156/1998 Sb.) 9, 10 a přílohy č. 2 a 5 vyhlášky č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv Příprava novely vyhlášky č. 382/2001 Sb.: možnost uložení kalů na z.p. před použitím (nad 18 % sušiny, nejdéle 30 dní), na místech schválených v havarijním plánu zatím ale stále platí, že nejpozději do 48 hodin od umístění kalů na zemědělskou půdu musí být kaly zapraveny do půdy

Upravený kal z ČOV Produkci kalů sleduje MŽP, prostřednictvím organizace CENIA Vyhodnocení se provádí v tzv. čistých kalech Část kalů se využívá při výrobě kompostů Produkce kalů v roce 2014 (v přepočtu na sušinu): celková produkce 0,161 mil. tun využito v zemědělství 0,041 mil. tun (= 25,5 %) odhad přívodu dusíku do půdy: Údaje za rok 2014 (kalendářní rok) N Průměrný obsah živin (% v sušině)* 3,7 Přívod živin celkem (t) 1 517 Průměrný přívod živin (kg/ha z.p.) 0,43 Zdroj: *Černý et al. (2009)

Průměrný přívod dusíku do půdy v organických hnojivech, statkových hnojivech, upravených kalech a minerálních hnojivech (kg/ha z.p.) Údaje za rok 2014 (kalendářní rok) Kompost 0,2 Digestát 12,1 Upravený kal 0,4 Organická hnojiva a upravený kal 12,6 Statková hnojiva (uvedeny živiny ve výkalech a moči hosp. zvířat, bez započtení živin ve stelivu, po odpočtu ztrát)* N 15,3 Minerální hnojiva** 92,6 Celkem 120,5 Zdroj: *VÚRV, v.v.i. (2015), **MZe (2015) Poznámka: údaje v prezentaci jsou dle dohody MZe a ČSÚ přepočítány na 3 516 tis. ha využívané zemědělské půdy v ČR v roce 2014

Nitrátovásměrnice a dotace Povinnépožadavky na hospodaření(pph 1): 8 vybraných bodůz NV č. 262/2012 Sb. platí pouze ve zranitelných oblastech Dobrý zemědělský a environmentální stav (DZES 1): 1 vybraný bodz NV č. 262/2012 Sb. (nehnojenépásy okolo útvarů povrchových vod), doplněný o POR platíi mimo zranitelnéoblasti, pro všechny žadatele o přímé platby, platby PRV a další vybrané platby Minimální požadavky pro použití hnojiv: 5 vybraných bodůz NV č. 262/2012 Sb. platíi mimo zranitelnéoblasti, pro žadatele o dotace na AEO a AEKO (v rámci nového PRV, od roku 2015)

Minimálnípožadavky pro použitíhnojiv(aeko) 1 Byl dodržen zákaz použitídusíkatých hnojivých látek vobdobízákazu hnojení? 2 Byl dodržen zákaz pěstováníerozněnebezpečných plodin (kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok) na pozemcích se sklonitostípřevyšující7, jejichžjakákoliv část se nacházíve vzdálenosti menšínež25 m od útvaru povrchových vod? 3 Byl na zemědělských pozemcích dodržen zákaz používánídusíkatých hnojivých látek na půdu zaplavenou, přesycenou vodou, promrzlou nebo pokrytou sněhem? 4 Je při hnojení dusíkatými hnojivými látkami zajištěno rovnoměrné pokrytí pozemku? 5 Byl dodržen zákaz použitídusíkatých hnojivých látek na ornépůděa travním porostu sesvažitostínad 10, s výjimkou tuhých statkových a tuhých organických hnojiv, v případěornépůdy zapravených do 24 hodin po jejich použití?

Změny v nitrátovésměrniciv roce 2014 Opatřen enís odloženou účinností(přechodné období vyhlášené již v roce 2008; účinnost změn od 01.01.2014): sklady na statková hnojiva minimálně na 6 měsíců (neplatí pro hnůj, který je možný uložit na poli) meziskladováníhnojeminimálně3 měsícepřed jeho uložením na zemědělsképůdě(neplatípro hlubokou podestýlku; slamnatý hnůj skotu; hnůj koní, ovcí, koz a drůbeže)

Změny v nitrátovésměrniciv roce 2014 Změny na základz kladěpožadavk adavků Evropské komise (mimořádná novela nařízení vlády č. 262/2012 Sb., provedená nařízením vlády č. 117/2014 Sb.; účinnost změn od 01.07.2014): úprava období zákazu hnojení přes zimu úprava limitůhnojenía doplněníreferenčních výnosůk zelenině, doplnění limitu hnojení pro hořčici, snížení zápočtu N ze hnoje zákaz hnojenína sníh a promrzlou půdu odkazy na tabulky produkce N v novévyhlášce č. 377/2013 Sb. zvýšení kapacity skladů na hnojůvku na 5 měsíců požadavek na udržovánískladůstatkových hnojiv v dobrém technickém stavu rozšíření zákazu hnojení na pozemcích se sklonitostí nad 10 i na trvalé travní porosty

Na koho se nitrátovásměrnice vztahuje? Požadavky akčního programu se vztahujína všechny zemědělsképodnikatele (dle zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství) provozujícízemědělskou výrobu ve zranitelných oblastech. Z hlediska zaměřeníse akčníprogram týkápouze zemědělsképůdy (ornápůda, chmelnice, vinice, ovocnésady, trvalétravníporosty -louky a pastviny) a vybraných objektů(sklady statkových hnojiv). Nevztahuje se tedy na jinésoučásti zemědělského půdního fondu, např. rybníky.

Na koho se nitrátovásměrnice vztahuje? Z pohledu nitrátové směrnice jsou opatření vztahující se k zemědělsképůděplatnápouze na zemědělských pozemcích nacházejících se ve zranitelných oblastech. Výjimka je jen při hodnocenílimitu 170 kg organického dusíku (živočišného původu) na 1 ha zemědělsképůdy podniku. K tomuto výpočtu se použije veškerávýměra půdy vhodné ke hnojení, tedy i výměra mimo zranitelné oblasti. Kapacita skladovacích prostor pro statkováhnojiva se hodnotí na území celého zemědělského podniku, i když hospodaří ve zranitelných oblastech jen částečně.

Kde naleznu informace k nitrátovésměrnici? Základní informace, navazující předpisy: webová stránka nitrátové směrnice na www.nitrat.cz Podrobnéinformace k opatřením na dílech půdních bloků(dpb): Portál farmáře na www.eagri.cz informace o obdobízákazu hnojení, omezeníhnojení, sklonitosti DPB, zařazenído aplikačních pásem, nutnosti provádět protierozníopatřenína jednotlivých DPB atd. (informační okna, mapy, tisky) pomůcka Uložení statkových hnojiv evidence o použitíhnojiv a pesticidů(modul EPH)

Zemědělský pozemek Zemědělský pozemek je souvisle obhospodařovaná plocha zemědělsképůdy s jednou plodinou nebo směsí. Pro zemědělce zařazenév LPIS je to většinou díl půdního bloku (DPB). Opatřeníakčního programu se nemusítýkat celého půdního bloku, může se vztahovat jen k jeho části. Vymezenou část DPB s jednou plodinou si zemědělec může v rámci on-line podpory na Portálu farmáře zaevidovat v LPIS jako zemědělskou parcelu, ke které si pak samostatně vede různé evidence.

Dusíkaté hnojivé látky Minerální dusíkatá hnojiva jednosložková nebo vícesložková hnojiva s obsahem N Hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem statková hnojiva, jako je např.: kejda a tekutý podíl po jejímechanickéseparaci (fugát kejdy) hnojůvka, močůvka, silážníšťávy trus drůbeže s podestýlkou nebo bez podestýlky výkaly a močzvířat při pastvěnebo jiném pobytu na z.p. organickánebo organominerálníhnojiva, s C : N pod 10: digestát z BPS a tekutý podíl po jeho mechanickéseparaci (fugát digestátu) některé melasové výpalky apod.

Dusíkaté hnojivé látky Hnojiva s pomalu uvolnitelným dusíkem statková hnojiva, jako je např.: hnůj tuhý podíl kejdy po její mechanické separaci (separát kejdy) organickánebo organominerálníhnojiva, v nichžje poměr C : N roven nebo je vyššínež10, např.: kompost tuhý podíl digestátu z BPS po jeho mechanickéseparaci (separát digestátu) některé melasové výpalky

Dusíkaté hnojivé látky Skliditelné rostlinné zbytky (statková hnojiva) sláma chrást plodina na zelené hnojení tráva apod. Upravené kaly, vhodné k využití na zemědělské půdě (neřadí se mezi hnojiva, je to samostatná kategorie).

Opatřenínitrátovésměrnice Období zákazu hnojení Limity hnojení k plodinám Letní a podzimní hnojení na orné půdě Hnojení trvalých travních porostů Způsoby používání hnojiv Limit přívodu organického dusíku do půdy Skladování statkových hnojiv Hospodaření na svažitých zemědělských pozemcích Hospodaření u útvarů povrchových vod

Obdobízákazu hnojení Klimatický region Minerální dusíkatá hnojiva Hnojiva srychle uvolnitelným dusíkem Hnojiva spomalu uvolnitelným dusíkem 0 5 01.11. 31.01. (oziméplodiny) 15.10. 15.02. (ostatní) 15.11. 31.01. (ozimé plodiny) 15.11. 15.02. (ostatní) 01.06. 31.07. (bez dalšíplodiny) a 15.12. 15.02. 6 9 15.10. 15.02. (oziméplodiny) 01.10. 28.02. (ostatní) 05.11. 15.02. (ozimé plodiny) 05.11. 28.02. (ostatní) 01.06. 31.07. (bez dalšíplodiny) a 15.12. 28.02. Změny platné od zimy 2014/2015: - sjednocení termínů, od kdy je možné hnojit: nižší polohy (klimaregiony 0 až 5): 1. únor (ozimy), 16. únor (vše ostatní) vyšší polohy (klimaregiony 6 až 9): 16. únor (ozimy), 1. březenb (vše ostatní) - dříve avizované prodloužení období zákazu hnojení na podzim pro hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem o 2 3 týdny, které mělo nastat od 2014, nebylo uplatněno

Obdobízákazu hnojení (návrh změn od 2016/17) Klimatický region Minerální dusíkatá hnojiva Hnojiva srychle uvolnitelným dusíkem Hnojiva spomalu uvolnitelným dusíkem 0 5 01.11. 31.01. (oziméplodiny) 15.10. 15.02. (ostatní) (15.11.) 01.11. 31.01. (ozimé plodiny) 15.11. 15.02. (ostatní) 01.06. 31.07. (bez dalšíplodiny) a 15.12. 15.02. 6 9 15.10. 15.02. (ozimé plodiny) 01.10. 28.02. (ostatní) (05.11.) 15.10. 15.02. (ozimé plodiny) 05.11. 28.02. (ostatní) 01.06. 31.07. (bez dalšíplodiny) a 15.12. 28.02. Změny platné od zimy 2014/2015: - sjednocení termínů, od kdy je možné hnojit: nižší polohy (klimaregiony 0 až 5): 1. únor (ozimy), 16. únor (vše ostatní) vyšší polohy (klimaregiony 6 až 9): 16. únor (ozimy), 1. březenb (vše ostatní) - dříve avizované prodloužení období zákazu hnojení na podzim pro hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem o 2 3 týdny, které mělo nastat od 2014, nebylo uplatněno

Limity hnojeník plodinám K jednotlivým plodinám byly stanoveny maximální limity přívodu dusíku hnojením a odpovídající průměrné výnosy hlavního produktu. Limity se u většiny plodin hodnotíza hospodářský rok. Započítává se tedy např. i letní předseťové hnojení nebo podzimnípřihnojeník oziméřepce. Při pěstovánívíce plodin po sobě, např. zelenin s krátkým vegetačním obdobím, se limity jednotlivých plodin hodnotí samostatně.

Limity hnojeník plodinám Dusík použitý k podpoře rozkladu slámy nebo k meziplodiněse nezapočítávádo limitu přívodu dusíku pro následně pěstovanou plodinu. Zápočet dusíku z jeho celkového přívodu u různých druhů hnojiv, pro účely hodnocení limitu hnojení: minerálníhnojiva.. 100 % hnojiva s pomalu uvolnitelným dusíkem a uprav. kaly.. 30 % hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem kejda prasat a digestát z bioplynové stanice (příp. jejich tekuté podíly po mechanickéseparaci, tzv. fugát).. 70 % ostatní hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem.. 60 %

Limity hnojeník plodinám Limity se vztahujík jednotlivým pozemkům. Při pěstováníplodin ve směsích je limit určen nejvyšším limitem plodiny ve směsi. Plodiny v tabulce neuvedenélimit nemají, hnojíse podle jejich potřeby na konkrétních stanovištích a podle pěstitelských podmínek. Výnosy víceletých pícnin na ornépůděa trvalých travních porostů jsou uvedeny v přepočtu na seno. Limity hnojení pro pěstování zeleniny se nevztahují na její pěstování ve sklenících a fóliovnících.

Limity hnojeník plodinám Plodina Limit hnojení Výnos hlavního produktu (kg N/ha) (t/ha) pšenice ozimá 190 7,7 ječmen ozimý 140 6,7 ječmen jarní 110 6,0 kukuřice na zrno 230 11,0 cukrovka 210 70,0 řepka ozimá 230 4,5 kukuřice na siláž 230 60,0 jetel, vojtěška 40 10,0 trávy na orné půdě 200 10,0 trvalé travní porosty 160 8,0 hořčice bílá 80 1,2 zelí hlávkové 250 70,0

Návrh na diferenciaci limitů hnojení- od roku 2016 Výnosová hladina 1 nízké výnosy (17 % o.p. v ČR) Klimatický region * Hlavnípůdníjednotka 8, 9 18, 20, 22, 34-36, 48 50, 54 58, 64 0-9 21, 37 41, 65 78 4-7 51, 54 7-8 52, 53 Výnosová hladina 2 střední výnosy (51 % o.p. v ČR) Klimatický region * Hlavnípůdníjednotka ostatní bonitované půdně ekologické jednotky, které nepatří do výnosové hladiny 1 ani 3 Výnosová hladina 3 vysoké výnosy (32 % o.p. v ČR) Klimatický region * Hlavnípůdníjednotka 0-5 01-03, 06 15 2, 3 19, 24, 25, 42, 43 0-3 56, 57, 60-61 3 58-59

Limity hnojení k plodinám(návrh od hosp. roku 2016/17) Výnosovéhladiny Plodina VH 1(nízké výnosy) VH 2 (střední výnosy) VH 3 (vysoké výnosy) t/ha kg N/ha t/ha kg N/ha t/ha kg N/ha Pšenice ozimá do 5,5 140 5,5-7,5 180 nad 7,5 210 Ječmen ozimý do 5,0 110 5,0-6,5 140 nad 6,5 160 Triticale do 4,0 110 4,0-6,0 140 nad 6,0 160 Pšenice jarní do 4,0 100 4,0-6,0 120 nad 6,0 140 Ječmen jarní do 5,0 100 5,0-6,5 120 nad 6,5 140 Žito do 4,5 100 4,5-6,0 120 nad 6,0 140 Oves do 3,5 80 3,5-5,0 100 nad 5,0 120 Kukuřice na zrno do 7,5 130 7,5-10 180 nad 10,0 210 Kukuřice na siláž do 30 130 30-50 180 nad 50 210 Brambory rané a sadbové do 20 100 20-25 120 nad 25 140 Brambory ostatní do 30 120 30-40 150 nad 40 170 Cukrovka do 60 120 60-75 150 nad 75 170 Krmnářepa do 35 100 35-50 130 nad 50 150 Řepka do 3,5 160 3,5-4,5 200 nad 4,5 220 Mák do 0,7 60 0,7-1,1 90 nad 1,1 110 Slunečnice do 2,0 60 2,0-3,0 80 nad 3,0 100 Len do 1,5 60 1,5-1,7 75 nad 1,7 90 Hořčice do 0,9 60 0,9-1,2 75 nad 1,2 90

Příklad limitů hnojení Rakousko (závazná metodika hnojení) Plodiny nízký výnos střední výnos t/ha kg N/ha t/ha kg N/ha Pšenice ozimá 2,6 88 6,0 130 Žito 2,6 64 5,5 100 Ječmen ozimý 2,6 80 6,0 120 Ječmen jarní 2,6 64 5,5 100 Oves 2,6 56 5,0 90 Tritikale 2,6 72 6,0 110 Kukuřice na zrno 4,5 96 10,0 140 Brambory rané 11,3 72 20,0 110 Brambory sadbové 11,3 72 20,0 110 Brambory ostatní 18,8 88 35,0 130 Cukrovka 33,8 72 60,0 110 Krmnářepa 45,0 96 100,0 140 Řepka 1,5 96 3,0 140 Slunečnice 1,5 32 3,0 60 Mák 0,5 40 0,8 80 Kukuřice na siláž 30,0 112 50,0 160 vysoký výnos t/ha kg N/ha 10,4 182 9,8 140 10,4 168 9,8 140 9,3 126 10,4 154 14,4 196 28,9 154 28,9 154 63,9 182 89,6 154 144,5 196 5,9 196 5,9 84 1,1 112 72,2 224

177 41 169 34,8 73,0 63,9 44,6 24,5 41,8 30,3 36,1 Kukuřice na siláž 80 0,8 1,2 1,1 Hořčice 65 1,2 1,8 1,5 1,9 0,1 1,6 0,9 1,3 Len 87 0,8 85 0,6 1,4 1,2 1,0 0,4 0,9 0,5 0,7 Mák 94 2,4 3,1 2,8 2,6 1,0 2,5 2,0 2,3 Slunečnice 201 3,4 192 3,1 5,2 4,5 4,0 2,3 3,9 2,8 3,1 Řepka 156 65 124 56,5 88,4 72,8 72,5 41,1 70,3 45,4 58,4 Cukrovka 27 140 27,4 45,7 39,1 34,8 14,7 32,5 21,6 27,0 Brambory ostatní 30,9 27,9 28,9 17,1 23,8 19,4 22,2 Brambory sadbové 27,9 23,6 22,4 11,6 21,0 13,9 17,6 Brambory rané 175 7,6 178 8,0 12,9 11,6 9,5 2,0 8,8 6,1 7,5 Kukuřice na zrno 148 5,5 122 4,1 7,7 6,7 5,7 3,0 5,0 3,7 4,4 Tritikale 81 4,1 80 3,4 6,9 6,0 4,0 2,1 3,9 2,6 3,3 Oves 98 4,8 76 4,4 8,0 6,9 6,0 2,7 5,6 3,8 4,5 Ječmen jarní 130 5,9 125 4,9 8,3 6,9 6,0 3,4 5,7 4,0 Ječmen ozimý 4,7 92 3,9 95 4,6 7,3 6,5 5,4 2,2 5,3 3,7 4,6 Žito 98 4,4 7,5 6,4 5,1 2,2 4,9 3,2 4,0 Pšenice jarní 167 6,2 154 5,4 9,6 8,0 7,0 3,3 6,6 4,3 5,5 Pšenice ozimá kg N t/ha kg N t/ha t/ha t/ha t/ha t/ha t/ha t/ha t/ha max. prům. max. min. max. min. prům. 3 podniky kraje ČR Šetření ÚZEI (BPEJ) Šetření VÚRV (podniky) Výnosy 2001 2014 (ČSÚ) Hlavní plodiny

t/ha 10,0 9,0 8,0 7,0 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0 Pšenice ozimá kg N/ha 0 50 100 150 200 250 Šetření ve 250 podnicích v ZOD (VÚRV, v.v.i.) Průzkum na úrovni pozemků(úzei), rozdělení podle BPEJ: výnosová hladina 1 výnosová hladina 2 výnosová hladina 3 7,0 6,5 6,0 5,5 5,0 4,5 4,0 8,5 120 140 160 180 200 220 8,0 7,5 7,0 6,5 6,0 5,5 5,0 4,5 4,0 120 140 160 180 200 220 8,5 8,0 7,5 7,0 6,5 6,0 5,5 5,0 4,5 4,0 120 140 160 180 200 220

t/ha 8,0 7,0 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0 Ječmen jarní 0 50 100 150 kg N/ha 200 Šetření ve 250 podnicích v ZOD (VÚRV, v.v.i.) Průzkum na úrovni pozemků(úzei), rozdělení podle BPEJ: výnosová hladina 1 výnosová hladina 2 výnosová hladina 3 5,5 5,0 4,5 4,0 3,5 3,0 2,5 7,0 2,0 50 6,5 70 90 110 130 150 6,0 5,5 5,0 4,5 4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 7,0 6,5 6,0 5,5 5,0 4,5 4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 50 70 90 110 130 150 50 70 90 110 130 150

5,0 4,5 4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 t/ha Řepka ozimá kg N/ha 0 100 200 300 400 Šetření ve 250 podnicích v ZOD (VÚRV, v.v.i.) Průzkum na úrovni pozemků(úzei), rozdělení podle BPEJ: výnosová hladina 1 výnosová hladina 2 výnosová hladina 3 3,7 3,5 3,3 3,1 2,9 2,7 2,5 4,5 100 150 200 250 300 4,3 4,1 3,9 3,7 3,5 3,3 3,1 2,9 2,7 2,5 100 4,5 150 200 250 300 4,3 4,1 3,9 3,7 3,5 3,3 3,1 2,9 2,7 2,5 100 150 200 250 300

Kukuřice na siláž t/ha 90,0 80,0 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 kg N/ha 0 100 200 300 Šetření ve 250 podnicích v ZOD (VÚRV, v.v.i.) 45,0 40,0 35,0 30,0 25,0 50,0100 150 200 250 45,0 40,0 35,0 30,0 25,0 50,0 100 150 200 250 45,0 Průzkum na úrovni pozemků(úzei), rozdělení podle BPEJ: výnosová hladina 1 výnosová hladina 2 výnosová hladina 3 40,0 35,0 30,0 100 150 200 250

Pokles výnosů a nutričníhodnoty silážní kukuřice vlivem sucha v roce 2015 Šetření v podnicích a vyhodnocení výnosů kukuřice 15. 25.09.2015 zpracovány vyplněné dotazníky z 370 podniků 680 tis. ha z.p., 560 tis. ha o.p., 75 tis. ha silážní kukuřice snížení výnosu o 31 %, podílu palic o 37 %, vyvin. zrn o 37 % snížení nutriční hodnoty o 67 % (rozmezí v krajích: 44 až 79 %) Průměrný výnos (t suš./ha) Produkce škrobu (t/ha) 2010-14 2015 rozdíl 2010-14 2015 rozdíl 11,9 8,2-31% 3,6 1,2-67% Zdroj: Klír, J., VÚRV, v.v.i., Loučka, R., VÚŽV, v.v.i. (2015)

Zdroj: Klír, J., Haberle, J., VÚRV, v.v.i. (2015)

Obsah nitrátového a amonného dusíku v půdách na podzim 2015, po kukuřici hnojené digestátem (Mühlbachová, G., VÚRV, v.v.i., 2015)

Obsah nitrátového a amonného dusíku v půdách na podzim 2015, po bramborách (Káš, M., VÚRV, v.v.i., 2015)

Obsah nitrátového dusíku vpůděna podzim 2014 a na jaře 2015 po různých předplodinách(růžek, P. a kol., VÚRV, v.v.i., 2015) 160 140 120 100 80 60 40 20 0 NO3-N kg/ha podzim 2014 - jaro 2015 0-0,3m 0,3-0,6m OŘ po obilnině OŘ po ob. +MinH OŘ po ob. +S H OŘ po leguminóze jařina po obilnině jařina po ob iln ině+sh mezipl. po obiln.+sh OP po OŘ OP po OŘ +dig estát OP po máku OP po kuku řici OP po kuk k ní SH OP po kuk po ní SH jařina po cukrovce jařina po bramborách

Letnía podzimníhnojenína ornépůdě Pro účely upřesněníhnojeníje zemědělskápůda rozčleněna do tříaplikačních pásem, a to podle skupin BPEJ a na základěrizika ztrát dusičnanůdo vod. Půdy ve III. aplikačním pásmu jsou navíc ještě rozděleny podle rizika infiltrace, tedy průsaku vody, na pásma III a, III b. Systém BPEJ je průběžněaktualizován, hlavními důvody pro změnu zařazenípůd na konkrétních pozemcích jsou degradační procesy nebo zásadní změny hydromorfizmu půdy; o aktualizaci lze i žádat.

Letnía podzimníhnojenína ornépůdě Hnojit by se mělo jen ve zdůvodněných případech, např. po nevhodnépředplodině, k meziplodiněnebo k podpoře rozkladu slámy. Hnojeníkejdou je vhodnézejména k podpoře rozkladu slámy obilnin (vyrovnánínepříznivého poměru C:N) a ke hnojení před setím ozimých plodin. Při používáníkejdy pro časněsetéjarníplodiny je vhodnápozdějšípodzimníaplikace (nižšíteploty půdě) a využitíinhibitorůnitrifikace.

Letnía podzimníhnojenína ornépůdě Omezení hnojení se vztahuje jen na hnojení: minerálními dusíkatými hnojivy hnojivy s rychle uvolnitelným dusíkem v termínu od 15. června do doby zákazu hnojení k plodinám (i meziplodinám) vysetým ažpo tomto datu na podporu rozkladu slámy Omezení se tedy nevztahuje na hnojení: hnojivy s pomalu uvolnitelným dusíkem k plodinám jižpěstovaným na pozemcích k rozhodnému datu 15. června, např. k jarním plodinám (kukuřice, mák)

Letnía podzimníhnojenína ornépůdě V rámci jednoho způsobu hnojení je možné dělení dávek hnojiv. Dělenídávek a jejich kombinovánímezi různými způsoby hnojení je možné pouze u způsobů hnojení se stejnými limity nebo případněmezi hnojivy typu A a B při přepočtu dusíku v poměru 1 : 2. Jednotlivélimity uvedenév tabulce nelze sčítat. Pouze v případěpoužitíhnojiv k podpoře rozkladu slámy je navíc možnépoužít nejvýše 20 kg N/ha ke hnojeníozimých plodin následujících po obilnině.

Letnía podzimníhnojenína ornépůdě Hnojení na podporu rozkladu slámy: se nezapočítává do limitu následné plodiny je příméi následnéhnojenído doby předseťovépřípravy pro ozimou plodinu nebo do doby zákazu hnojení za slámu se obecněpovažujístonky a stébla polních plodin sklizených za účelem produkce semen nebo zrna; sláma tedy vznikánapř. i po sklizni trav na semeno slámou jsou i zbytky po sklizni kukuřice na zrno, příp. na silážs vysokým podílem zrna, kdy se rostliny sklízípod palicemi, při výši strniště nad 40 cm

Podmínka hnojení I. aplikační pásmo II. aplikační pásmo a) půdy se středním rizikem infiltrace III. aplikační pásmo b) půdy s vysokým rizikem infiltrace A B A B A B A B k ozimé plodině po obilnině 60 120 50 100 40 80 20 0 k oziméplodiněpo jiné předplodině než je obilnina k meziplodinám(mimo jetelovin a luskovin) nebo k podpoře rozkladu slámy (mimo slámu luskovin, olejnin, jetelovin na semeno) Hnojení v létě a na podzim 40 80 30 60 15 0 15 0 60 120 50 100 40 80 0 80 pro následnéjarníplodiny * 0 120 0 100 0 100 ** 0 0 A. max. limit přívodu dusíku v minerálních dusíkatých hnojivech, v kg N/ha B. max. limit přívodu dusíku v hnojivech s rychle uvolnitelným dusíkem, v kg N/ha * použitíhnojiv s rychle uvolnitelným N je možnéažod 1. října ** pouze s inhibitorem nitrifikace

Hnojení v létě a na podzim (návrh změn od 2016/17) Podmínka hnojení I. aplikační pásmo II. aplikační pásmo a) půdy se středním rizikem infiltrace III. aplikační pásmo b) půdy s vysokým rizikem infiltrace A B A B A B A B k ozimé plodině po obilnině 60 120 50 100 40 80 20 0 k oziméplodiněpo jiné předplodině než je obilnina k meziplodinám(mimo jetelovin a luskovin) nebo k podpoře rozkladu slámy (mimo slámu luskovin, olejnin, jetelovin na semeno) pro následnéjarníplodiny * 0 (120) 100 40 80 30 60 15 0 15 0 60 120 50 100 40 80 (0) 40 80 0 (100) 80 0 (100) 80 ** 0 0 A. max. limit přívodu dusíku v minerálních dusíkatých hnojivech, v kg N/ha B. max. limit přívodu dusíku v hnojivech s rychle uvolnitelným dusíkem, v kg N/ha * použitíhnojiv s rychle uvolnitelným N je možnéažod 1. října ** pouze s inhibitorem nitrifikace

Hnojenítrvalých travních porostů Zákaz hnojení trvalých travních porostů: zamokřené půdy (HPJ 65-76), neodvodněné meliorací Omezení jednorázové dávky N ( deficitní půdy ): zamokřené půdy (HPJ 65-76), pokud byly odvodněny mělké půdy, půdy s nevyvinutým profilem (HPJ 37-39) půdy se sklonitostínad 7 Max. 80 kg N/ha ve hnojivech srychle uvolnitelným N nebo 40 kg N/ha v minerálních hnojivech. Omezení se nevztahuje na výkaly a moč zanechané hospodářskými zvířaty při pastvěnebo jiném pobytu na pozemku.

Způsoby používáníhnojiv Zákaz hnojení za nepříznivých podmínek: dusíkatéhnojivélátky (mimo skliditelných rostlinných zbytkůa pastvy či jiného pobytu zvířat), nelze používat na půdě: zaplavené přesycenévodou promrzlé(teplota půdy v hloubce 4 6 cm pod 0 C) pokryté sněhem(bez ohledu na výšku sněhové pokrývky) původnípodmínky vyplývaly z dosud platných obecných požadavků 9 zákona o hnojivech, kde je i nadále mimo zranitelné oblasti umožněno: hnojeníaždo výšky sněhovépokrývky 5 cm hnojenína zamrzlou půdu, pokud je předpoklad že přes den jejípovrch rozmrzne alespoňdo hloubky 5 cm

Kontrola hnojenína promrzlépůdě(úkzúz) Posuzovánípožadavku je ověřováno vterénu pomocíexaktního měřeníteplotypůdy půdními teploměry (kalibrovanými) v hloubce výskytu kořenů hnojených plodin (cca 4-6 cm) v době samotné aplikace hnojiva (popř. v době prováděné kontroly). Zemědělsképozemky nesmíbýt hnojeny vpřípadě, že jsou vdoběprováděnéaplikace hnojiv vtéto hloubce (cca 4-6 cm) promrzlé(teplota pod 0 C). Tuto podmínku je nutnédodržet v době prováděné aplikace dusíkaté hnojivé látky. Zjištěný stav bude současně porovnán s vedenou evidencí hnojení, popř. s knihou jízd nebo výkazy práce, s možným využitím záznamů nejbližších meteorologických stanic.

Způsoby používáníhnojiv Požadavek na rovnoměrnéhnojení: za porušení se nepovažuje: zachování nehnojených pásů(ochrana vod, dotace) diferencovaném hnojenína základěúdajůo vlastnostech půdy nebo stavu porostu

Limit přívodu organického dusíku do půdy Roční limit 170 kg organického N/ha z.p. podniku: se vztahuje pouze na organický dusík živočišného původu (statková, organická, organominerální hnojiva, uprav. kaly) se hodnotív průměru celého podniku, hospodařícího ve zranitelnéoblasti (bez ohledu na to, jakou částí), ale do výpočtu se zahrnou pouze pozemky vhodnék aplikaci uvedených hnojivých látek je možnéna jednotlivých pozemcích překročit, musíale být dodržena rovnováha mezi potřebou a dodávkou dusíku, limity hnojení k plodinám i jiná omezení

Limit přívodu organického dusíku do půdy Přívod dusíku lze vypočítat podle údajův přílohách vyhlášky č. 377/2013 Sb., o skladovánía způsobu používáníhnojiv. Výpočet je možný dvěma různými způsoby: podle evidence hnojení podle produkce dusíku v exkrementech zvířat Prvním krokem je vždy přepočet průměrného počtu zvířat na dobytčíjednotky, a to: s využitím koeficientůz vyhlášky (příloha č. 1, tabulka C, zkráceně tab. 1C ) nebo podle vlastních údajů o hmotnosti zvířat

Limit přívodu organického dusíku do půdy Způsob 1 -podle evidence hnojení, na základě následujících údajů: produkci statkových hnojiv a dusíku, podle vlastních údajů nebo údajůz vyhlášky (tab. 1A a 3A) prodeji, nákupu, zpracování, meziročním skladovém obratu aplikaci statkových, organických a organominerálních hnojiv, přívodu dusíku (rozbory hnojiv, údaje z tab. 3A nebo údaje z etiket, příbalových letáků či dodacích listů hnojiv) přívodu dusíku při pastvězvířat (tab. 3B nebo tab. 4 jen pro žadatele o dotace AEO) použití upravených kalů na zemědělské půdě

Limit přívodu organického dusíku do půdy Způsob 2 -podle produkce N v exkrementech zvířat, na základě následujících údajů: způsoby ustájení a pastvy produkce dusíku zvířaty, po odpočtu ztrát ve stájích a skladech (tab. 3C) prodej nebo nákup statkových hnojiv živočišného původu, jejich zpracovánív podniku (bioplynovástanice, kompostárna), meziročnískladový obrat přívod dusíku do půdy v aplikovaných organických, příp. organominerálních hnojivech a upravených kalech (evidence hnojení)

Limit přívodu organického dusíku do půdy Druh a kategorie zvířat Produkce N ve výkalech a moči Produkce dusíku po odpočtu ztrát ve stájích a při skladovánístatkových hnojiv 1) Kejda hluboká podestýlka kg N/DJ za rok Hnůj pravidelný odkliz chlév. mrvy produkce močůvky Telata 90 88 86 83 77 Jalovice, býci 69 60 77 72 66 Krávy dojené 84 76 91 85 74 Skot bez tržní prod. mléka 69 64 (Zdroj: tab. 3C vyhlášky ) 1) Ve hnoji jsou navíc obsaženy i živiny dodanéve stelivu (průměrný obsah dusíku v 1 t obilníslámy je 5 kg N). V hodnotěprodukce dusíku je započítán i dusík obsažený v technologických vodách, skladovaných samostatně

Skladovánístatkových hnojiv Skladovací kapacity minimálně na 6 měsíců, m pro: tekutástatkováhnojiva, s výjimkou hnojůvky (na 5 měsíců, m upřesn esněno no k 01.07.2014; výpočet produkce hnojůvky v rámci projektu pro výstavbu hnojiště, podle ČSN 756190), tuhá statková hnojiva, která nelze ukládat na zemědělské půdě(nízký obsah sušiny, nedostatečnémnožstvísteliva, nevhodné půdní podmínky, velký rozsah meliorací apod.). Technický stav skladů statkových hnojiv musí splňovat kvalitativní požadavky z hlediska ochrany vod (provázánís požadavky 39 vodního zákona; nesleduje se tedy pouze velikost skladů, ale i jejich stav).

Skladovánístatkových hnojiv Uloženítuhých statkových a organických hnojiv na zemědělsképůděpřed jejich použitím: hnůj skotu, prasat, drůbeže může být uložen na zemědělské půděve zranitelných oblastech na místech k tomu vhodných, avšak až po tříměsíčním t m skladování na hnojišti meziskladování se nevyžaduje pro: hnůj z hluboképodestýlky (skot, prasata), který se shromažďoval ve stáji nejméně 3 týdny hnůj skotu ze stelivových provozůbez produkce močůvky, který vznikápři denníspotřeběsteliva nad 6 kg/dj statkováhnojiva od jiných druhůzvířat (koně, ovce, kozy, drůbež) uložení do 12 měsíců (při meziskladování do 9 měsíců), opakování nejdříve po 4 letech

Skladovánístatkových hnojiv Výběr míst vhodných k uložení, způsoby ošetřování: dostatečnávzdálenost od vodního toku (min. 50 m, min. 100 (200) m při sklonitosti pozemku nad 5 (příp. úplný zákaz uložení na půdě nad 5 ) mimo půdy meliorované, erozněohrožené, písčité, s velmi propustným podložím nebo zamokřené(mapa v LPIS) řádnéošetřovánískládky zabránění odtoku hnojůvky (záchytné brázdy, přihrnutí zeminy, přidání slámy apod.) péče o celkový vzhled skládky (minimálnívýše 1,5 m, orientace po spádnici) Schválení míst vhodných k uložení v havarijním plánu.

Hospodařenína svazích Požadavky akčního programu na plněníprotierozních opatřeníve zranitelných oblastech jsou plněv souladu s požadavky GAEC 2 (2014), novědzes 5 (2015). Akčníprogram stejnějako DZES 5 ukládáprovádět na půdách označených v LPIS jako SEO nebo MEO stanovená protierozní opatření. Navíc akční program NS zakazuje pěstovat erozně nebezpečnéplodiny na pozemcích se sklonitostínad 7, přímo sousedících s útvary povrchových vod nebo nacházejících se od nich ve vzdálenosti do 25 m.

Hospodařenína svazích Zákaz používáníhnojiv na svažitých pozemcích, se sklonitostínad 10 : dusíkatéhnojivélátky nelze používat ani na zemědělských pozemcích s trvalým travním porostem (původně se podmínka vztahovala pouze na ornou půdu) zákaz hnojení se nevztahuje na: skliditelné rostlinné zbytky pastvu zvířat nebo jejich jiný pobyt na zemědělské půdě tuhá statková nebo organická hnojiva, zapravená na orné půdě do 24 hodin po aplikaci (mimo zranitelné oblasti platí lhůta na zapravenído půdy do 48 hodin); na trvalých travních porostech se zapravení samozřejmě nevyžaduje

Hospodařeníu útvarůpovrchových vod Zachováníochranného 3-metrového nehnojeného pásu (od břehové čáry) platí pro všechna hnojiva. Zachování ochranného 25-metrového pásu na zemědělských pozemcích se sklonitostí nad 7 - platí pro tekutáhnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem (kejda, močůvka, digestát, ). Zabránit samovolnému přístupu zvířat do trvalého vodního toku, poškození koryt a údolních niv, zničení břehových porostů a znečištění vod. Ochrannépásy (3 m a 25 m) se nevztahujína: statková hnojiva rostlinného původu, tedy skliditelné rostlinnézbytky (ochranný pás 3 m) výkaly a moč zanechané hospodářskými zvířaty při pastvě nebo jiném pobytu na pozemku (ochrannépásy 3 a 25 m)

Co je to břehová čára? hranice PB břehová čára 3 m 3 m hranice PB možné hnojení možné hnojení 49 vodního zákona: břehováčára je určena hladinou vody, která zpravidla stačí protékat korytem vodního toku, aniž se vylévá do přilehlého území.

Děkuji za pozornost! Kontakty (konzultace, poradenství) J. Klír 603 520 684 klir@vurv.cz L. Kozlovská 733 375 632 kozlovska@vurv.cz Přednášky ke stažení, další informace www.vurv.cz www.nitrat.cz