NOVELA ZÁKONA O NELÉKAŘSKÝCH ZDRAVOTNICKÝCH POVOLÁNÍCH Právní výklad V zubní péči je základem úspěchu sehraný dentální tým, v němž má každý člen svoji jasnou roli. Výsledkem jejich spolupráce je pak spokojený pacient. Dne 1. 7. 2008 nabyl účinnosti zákon č. 189/2008 Sb., kterým byl významně novelizován zákon č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních (plný název: zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů). Novela se týká především uznávání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání a specializačního vzdělávání, upravuje však nově i způsobilost k výkonu nelékařského zdravotnického povolání a definice výkonu povolání některých nelékařských zdravotnických pracovníků. Následující text poskytuje základní přehled o nejdůležitějších rysech právní úpravy výkonu nelékařského zdravotnického povolání v oblasti zdravotní péče o zuby, ústa, čelisti a související tkáně s důrazem na novinky, které výše citovaná novela přinesla. OBECNĚ O ZÁKONU Zákon o nelékařských zdravotnických povoláních obdobně jako zákon o lékařích zahrnuje pod pojem způsobilost k výkonu zdravotnického povolání nejen způsobilost odbornou, ale též způsobilost zdravotní a bezúhonnost. Zákon taxativně vyjmenovává jednotlivé druhy odborné způsobilosti nelékařských zdravotnických pracovníků, a to systematicky podle toho, zda jde o způsobilost k výkonu povolání bez odborného dohledu, pod odborných dohledem, popř. pod přímým vedením. ZPŮSOBILOST K VÝKONU NELÉKAŘSKÉHO ZDRAVOTNICKÉHO POVOLÁNÍ Způsobilost k výkonu nelékařského zdravotnického povolání má tři základní složky: a) odbornou způsobilost b) zdravotní způsobilost c) bezúhonnost Ad a) ODBORNÁ ZPŮSOBILOST se získává absolvováním studijních oborů či kvalifikačních kurzů, které jsou předepsány přímo zákonem (předepsané obory či kurzy jsou uvedeny dále v částech věnovaných jednotlivým druhům zdravotnických povolání). Ad b) ZDRAVOTNÍ ZPŮSOBILOST se zjišťuje lékařským posudkem, který vydává registrující praktický lékař. Tímto posudkem je zdravotnický pracovník povinen prokázat svoji zdravotní způsobilost před zahájením výkonu povolání; po přerušení výkonu povolání, trvalo-li toto přerušení déle než 3 roky; vznikne-li důvodné podezření, že došlo ke změně jeho zdravotního stavu, a to na výzvu zaměstnavatele (v případě zaměstnanců) nebo na výzvu krajského úřadu (v případě provozovatelů zdravotnických zařízení nebo odborných zástupců). Ad c) BEZÚHONNOST se prokazuje výpisem z rejstříku trestů, který nesmí být starší 3 měsíců. Ztrátu bezúhonnosti podle zákona o nelékařských zdravotnických povolání způsobuje pouze odsouzení k nepodmíněnému trestu odnětí svobody za úmyslný trestný čin, který byl spáchán v souvislosti s poskytováním zdravotní péče. Uložení jiných trestů ani odsouzení za nedbalostní trestný čin nemá na bezúhonnost vliv. Na tomto místě je třeba upozornit na to, že bezúhonnost je též podmínkou pro získání oprávnění k provozování zdravotnického zařízení. V tomto případě je však zákon podstatně přísnější: podmínky pro získání oprávnění nesplňuje nikdo, kdo byl odsouzen za úmyslný trestný čin (bez ohledu na druh a výměru trestu a bez ohledu na to, zda byl trestný čin spáchán v souvislosti s poskytováním zdravotní péče či nikoliv) anebo kdo byl odsouzen za nedbalostní trestný čin spáchaný v souvislosti s poskytováním zdravotní péče. Dentální tým (supplement LKS 11/2008) A29
POVINNOST VZDĚLÁVÁNÍ A REGISTR Výslovně se stanoví povinnost nelékařských zdravotnických pracovníků celoživotně se vzdělávat. Již několik let funguje registr zdravotnických pracovníků způsobilých k výkonu povolání bez odborného dohledu a kreditní systém prokazující účast na celoživotním vzdělávání. K tomu je nutno doplnit, že získání stanoveného počtu kreditů je podmínkou pro vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu a pro přihlášení se k atestační zkoušce. Zdravotnický pracovník, který nehodlá získat takové osvědčení ani se přihlásit k atestační zkoušce, jinými slovy zdravotnický pracovník, který nebude své povolání vykonávat bez odborného dohledu, je sice povinen se celoživotně vzdělávat, není však limitován počtem kreditů, nepotřebuje být registrován v registru zdravotnických pracovníků způsobilých k výkonu povolání bez odborného dohledu a kreditní systém pro něj nemá praktický význam. Pokud jde o registr zdravotnických pracovníků způsobilých k výkonu povolání bez odborného dohledu, jde o veřejný seznam, který je součástí Národního zdravotnického informačního systému a který se primárně vytváří na základě údajů poskytnutých ministerstvem zdravotnictví. Zdravotnický pracovník uvedený v registru je povinen neprodleně oznámit do Národního zdravotnického informačního systému změny údajů v regis- tru uvedených nebo skončení platnosti osvědčení. CO JE ODBORNÝ DOHLED Výkonem povolání pod odborným dohledem se rozumí výkon příslušných činností při dosažitelnosti rady a pomoci zdravotnického pracovníka způsobilého k výkonu těchto činností bez odborného dohledu a v rozsahu, který tento zdravotnický pracovník určí. Podmínky výkonu odborného dohledu lze specifikovat takto: MÍSTNÍ DOSTUPNOST. Odborný dohled je zajištěn jen tehdy, je-li dohlížející zdravotnický pracovník schopen okamžitě zasáhnout. Nepostačuje možnost telefonického či jiného podobného kontaktu, neboť takový kontakt neumožňuje poskytnutí okamžité pomoci. Zpravidla bude nutno trvat na tom, aby se příslušný dohlížející zdravotnický pracovník nacházel přinejmenším ve stejné budově (podle okolností i ve stejné části budovy, na stejném patře apod.), jako je pracoviště zdravotnického pracovníka, nad nímž je odborný dohled vykonáván. ČASOVÁ DOSTUPNOST. Odborný dohled je zajištěn jen tehdy, je-li dostupnost rady a pomoci zajištěna po celou dobu, po kterou zdravotnický pracovník, nad nímž je odborný dohled vykonáván, poskytuje zdravotní péči. Příslušný dohlížející zdravotnický pracovník proto musí být dostupný ve smyslu naznačeném v předchozím odstavci (tj. nacházet se přinejmenším CO JE PŘÍMÉ VEDENÍ ve stejné budově) po celou dobu poskytování zdravotní péče zdravotnickým pracovníkem, nad nímž dohled vykonává. STANOVENÍ ROZSAHU ČINNOSTÍ. Stanovení rozsahu činností lze realizovat různými způsoby. V úvahu přicházejí jednorázové pokyny v případě konkrétního pacienta, vymezení okruhu výkonů či určení rozsahu poskytované péče. Stanovení rozsahu činností může být provedeno neformálně, např. ústně, nebo naopak písemně, tedy písemným pokynem, vnitřním předpisem, popř. i jinými způsoby. Vzorníky zubů vždy byly a jsou důležitou pomůckou v zubní ordinaci a v zubní laboratoři. Za výkon povolání pod přímým vedením se považuje výkon činností, ke kterým je zdravotnický pracovník způsobilý, při stálé přítomnosti a podle pokynů zdravotnického pracovníka způsobilého k výkonu těchto činností bez odborného dohledu a v rozsahu, který tento zdravotnický pracovník určí. Přímé vedení představuje výrazně užší kooperaci mezi dotčenými zdravotnickými pracovníky. Činnosti, k nimž je způsobilý pouze pod přímým vedením, může zdravotnický pracovník vykonávat pouze tehdy, je-li přímo přítomen dohlížející zdravotnický pracovník, podle jeho pokynů a v rozsahu, který určí. Stálou přítomností dohlížejícího zdravotnického pracovníka nutno rozumět jeho nepřetržitou přítomnost v místnosti, kde jsou předmětné činnosti vykonávány. Pokyny, na jejichž základě lze předmětné činnosti vykonávat, musí být dostatečně konkrétní a vycházet ze zhodnocení zdravotního stavu pacienta, které uskuteční dohlížející zdravotnický pracovník, popř. lékař. A30 Dentální tým (supplement LKS 11/2008)
NELÉKAŘSKÉ PROFESE DENTÁLNÍHO TÝMU Následující text shrnuje nejdůležitější body právní úpravy týkající se nelékařských pracovníků členů dentálního týmu. Obecně lze konstatovat, že v oblasti péče o zuby, ústa, čelisti a související tkáně vykonávají své povolání vedle zubních lékařů všeobecné sestry, zubní instrumentářky, dentální hygienistky, zubní technici a asistenti zubního technika. Poznámka: Zákon nezná pojem zubní zdravotní sestra, popř. zubní sestra. VŠEOBECNÁ SESTRA Odborná způsobilost k výkonu povolání všeobecné sestry se získává absolvováním a) nejméně tříletého akreditovaného zdravotnického bakalářského studijního oboru pro přípravu všeobecných sester, b) nejméně tříletého studia v oboru diplomovaná všeobecná sestra na vyšších zdravotnických školách, c) vysokoškolského studia ve studijních programech a studijních oborech psychologie péče o nemocné, pedagogika ošetřovatelství, pedagogika péče o nemocné, péče o nemocné nebo učitelství odborných předmětů pro střední zdravotnické školy, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději v akademickém roce 2003/2004, d) tříletého studia v oboru diplomovaná dětská sestra nebo diplomovaná sestra pro psychiatrii na vyšších zdravotnických školách, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 2003/2004, e) studijního oboru všeobecná sestra na střední zdravotnické škole, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 2003/2004, f) studijního oboru zdravotní sestra, dětská sestra, sestra pro psychiatrii, sestra pro intenzivní péči, ženská sestra nebo porodní asistentka na střední zdravotnické škole, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 1996/1997, nebo g) tříletého studia v oboru diplomovaná porodní asistentka na vyšších zdravotnických školách, pokud bylo Práce sestry a zubní instrumentářky může zahrnovat také výchovnou činnost v rámci zubní prevence. studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 2003/2004. Všeobecná sestra, která získala odbornou způsobilost způsobem popsaným výše v bodech e) g), může vykonávat své povolání bez odborného dohledu až po 3 letech výkonu povolání všeobecné sestry. Do té doby musí vykonávat své povolání pouze pod odborným dohledem, který bude v případě většiny soukromých praxí zubních lékařů vykonávat zubní lékař. Je nutno připomenout, že zubní lékař může v zubní ordinaci vykonávat nad výkonem povolání všeobecné sestry odborný dohled, nicméně praxe vykonaná pod tímto odborným dohledem nemůže vést k získání způsobilosti této všeobecné sestry k výkonu povolání bez odborného dohledu. Je tomu tak proto, že všeobecná sestra v zubní ordinaci vykonává činnosti zubní instrumentářky, nikoliv však ošetřovatelskou činnost ani další činnosti, ohledně kterých může vykonávat odborný dohled pouze lékař nebo jiná všeobecná sestra s příslušnou způsobilostí, nikoliv však zubní lékař. Lze tak shrnout, že v podmínkách zubní ordinace je všeobecná sestra způsobilá ke všem činnostem, k nimž je způsobilá zubní instrumentářka. Všeobecná sestra však není v plném rozsahu způsobilá k výkonu povolání dentální hygienistky. Z činností dentální hygienistky totiž může všeobecná sestra vykonávat pouze výchovnou činnost v rámci zubní prevence, a to bez odborného dohledu. ZUBNÍ INSTRUMENTÁŘKA Zubní instrumentářka je způsobilá k výkonu zdravotnického povolání pouze pod odborným dohledem. Odborná způsobilost k výkonu povolání zubní instrumentářky se získává absolvováním a) akreditovaného kvalifikačního kurzu v oboru zubní instrumentářka, nebo b) absolvováním dvouletého studia ukončeného závěrečnou zkouškou na střední zdravotnické škole, zdravotnické odborné škole nebo středním zdravotnickém učilišti v oboru zubní instrumentářka. Za výkon povolání zubní instrumentářky se považuje: 1) Činnost v rámci léčebné a diagnostické péče v zubním lékařství pod odborným dohledem zubního lékaře (tedy nikoliv jiného lékaře ani dentální hygienistky). Jde především o asistenci při ošetřeních dutiny ústní a zpracování dentálních materiálů v ordinaci, péči o pacienty v průběhu ošetření zubním lékařem a vyvolávání rtg snímků. 2) Výchovná činnost v rámci zubní prevence pod odborným dohledem zubního lékaře nebo dentální hygienistky. K pojmu výchovná činnost v rámci zubní prevence viz níže v části věnované povolání dentální hygienistky. 3) Práce se zdravotnickou dokumentací a s informačním systémem zdravotnického zařízení, kterou může vykonávat bez odborného dohledu. Dentální tým (supplement LKS 11/2008) A31
DENTÁLNÍ HYGIENISTKA Dentální hygienistka je částečně způsobilá k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu, částečně však toliko pod odborným dohledem zubního Odborná způsobilost k výkonu povolání dentální hygienistky se získává absolvováním a) akreditovaného zdravotnického bakalářského studijního oboru pro přípravu dentálních hygienistek, nebo b) nejméně tříletého studia v oboru diplomovaná dentální hygienistka na vyšších zdravotnických školách. c) studijního oboru pro přípravu všeobecných sester (viz výše v části věnované všeobecným sestrám) a pomaturitního specializačního studia stomatologická péče, pokud bylo studium prvního ročníku pomaturitního specializačního studia zahájeno nejpozději v roce 1994. Dentální hygienistka, která získala odbornou způsobilost způsobem popsaným výše pod bodem b) ve studiu zahájeném nejpozději ve školním roce 2004/2005, může vykonávat své povolání bez odborného dohledu až po 3 letech výkonu povolání dentální hygienistky. Do té doby musí vykonávat své povolání pouze pod odborným dohledem. Za výkon povolání dentální hygienistky se považuje: 1) Výchovná činnost v rámci zubní prevence, kterou vykonává bez odborného dohledu. 2) Preventivní péče na úseku dentální hygieny, kterou poskytuje bez odborného dohledu, avšak vždy na základě indikace zubního 3) Asistence při poskytování preventivní, léčebné a diagnostické péče na úseku zubního lékařství, kterou vykonává pouze pod odborným dohledem zubního Ad 1) Výchovnou činností v rámci zubní prevence, k jejímuž výkonu je dentální hygienistka způsobilá bez odborného dohledu, lze rozumět a) výchovu a instruktáž pacientů k pravidelné a systematické preventivní péči o ústní hygienu, b) stanovování úrovně individuální hygieny, nácvik postupů a technik ústní hygieny a kontrola jejich účinnost, c) kolektivní zdravotněvýchovnou činnost zaměřenou na prevenci zubního kazu, parodontopatií, ortodontických anomálií a racionální výživu. Ad 2) Preventivní péčí na úseku dentální hygieny, k jejímuž poskytování je dentální hygienistka způsobilá též bez odborného dohledu, avšak vždy na základě indikace zubního lékaře, lze rozumět profylaxi onemocnění ústní dutiny, včetně odhalení časných patologických změn a prevence jejich zhoršování, a v jejím rámci pak zejména a) provádění vyšetření ústní dutiny včetně získání anamnézy, zhodnocení stavu parodontu a měkkých tkání, orientačního zhodnocení stavu chrupu a jeho kazivosti, b) provádění otisků chrupu, c) odstraňování zubního plaku a leštění povrchu zubu profylaktickými materiály, d) odborné čištění zubů, bělení a obdobné estetické úpravy. Ad 3) Asistence při poskytování preventivní, léčebné a diagnostické péče na úseku zubního lékařství, kterou dentální hygienistka může vykonávat pouze pod odborným dohledem zubního lékaře, pak zahrnuje a) odstraňování zubního kamene v rámci nechirurgické parodontologické léčby, b) ošetření citlivého dentinu a aplikaci profylaktických materiálů, jako jsou fluoridové roztoky, c) odstraňování retenčních míst plaku a povrchové úpravy výplní, d) pečetění fisur, e) aplikaci povrchové anestezie pro povrchové znecitlivění dásní, přičemž k činnostem uvedeným pod body d) a e) se vyžaduje přímé vedení zubního Dentální hygienistka může v rozsahu, v jakém má způsobilost k výkonu povolání bez odborného dohledu, též provozovat zdravotnické zařízení s druhem poskytované zdravotní péče dentální hygiena. Toto zdravotnické zařízení však může uskutečňovat pouze výchovnou činnost v rámci zubní prevence a poskytovat pouze preventivní péči na úseku dentální hygieny, tedy ty činnosti, k jejichž výkonu může být dentální hygienistka způsobilá bez odborného dohledu. Činnosti, k nimž je nutný odborný dohled či dokonce přímé vedení zubního lékaře, nemohou být předmětem samostatné výdělečné činnosti dentální hygienistky. Pokud je dentální hygienistka chce svým jménem a na vlastní odpovědnost vykonávat, musí získat oprávnění k provozování zdravotnického zařízení s druhem poskytované zdravotní péče zubní lékařství a ustanovit odborným zástupcem zubního Dentální hygienistka je pro zubního lékaře významným pomocníkem. Zájem o tuto profesi stále vzrůstá.
ZUBNÍ TECHNIK Zubní technik je způsobilý k výkonu povolání bez odborného dohledu, a to částečně i bez indikace zubního Odborná způsobilost k výkonu povolání zubního technika se získává absolvováním a) akreditovaného zdravotnického bakalářského studijního oboru pro přípravu zubních techniků, b) nejméně tříletého studia v oboru diplomovaný zubní technik na vyšších zdravotnických školách, nebo c) střední zdravotnické školy v oboru zubní technik, zubní technik pro sluchově postižené nebo zubní laborant, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 2004/2005. Zubní technik, který získal odbornou způsobilost způsobem popsaným výše v bodě c), může vykonávat své povolání bez odborného dohledu až po 3 letech výkonu povolání zubního technika. Do té doby musí vykonávat své povolání pouze pod odborným dohledem. Odborný dohled nad výkonem povolání zubního technika může vykonávat jiný zubní technik s odpovídající způsobilostí anebo zubní lékař. Zubní technik bez odborného dohledu na základě indikace a návrhu zubního lékaře zhotovuje zubní náhrady, ortodontické pomůcky a další stomatologické výrobky a v případě potřeby provádí jejich opravy, zpracovává všechny hlavní a pomocné materiály užívané v zubním lékařství, odpovídá za hospodárné zpracování dentálního materiálu, obsluhuje zdravotnické Pro zubní techničky a techniky jsou důležité jak odborné znalosti, tak manuální zručnost a estetické cítění. přístroje a ostatní zařízení zubní laboratoře a odpovídá za jejich údržbu. Zubní technik bez odborného dohledu a bez indikace na výzvu zubního lékaře řeší specifické problémy související se zhotovováním a opravováním zubních náhrad, ortodontických pomůcek a dalších stomatologických výrobků v průběhu ošetření pacientů, informuje zubního lékaře o nekvalitním otisku a o dalších závažných okolnostech ovlivňujících kvalitu výrobku. Zubní technik, který je způsobilý k výkonu svého povolání bez odborného dohledu, může být provozovatelem zubní laboratoře. Provozovatelem zubní laboratoře však může být i zubní lékař, aniž by byl povinen ustanovit zubního technika jako odborného zástupce. ASISTENT ZUBNÍHO TECHNIKA Asistent zubního technika je způsobilý k výkonu zdravotnického povolání výhradně pod odborným dohledem. Odborná způsobilost k výkonu povolání asistenta zubního technika se získává absolvováním střední zdravotnické školy v oboru asistent zubního technika nebo asistent zubního technika pro sluchově postižené. Asistent zubního technika pod odborným dohledem zubního technika nebo zubního lékaře a na základě indikace zubního lékaře zhotovuje zubní náhrady a ortodontické pomůcky a další stomatologické výrobky a v případě potřeby provádí jejich opravy, zpracovává všechny hlavní a pomocné materiály užívané v zubním lékařství, obsluhuje zdravotnické přístroje a ostatní zařízení zubní laboratoře, včetně jejich údržby. Mgr. Jiří Slavík ČESKÁ STOMATOLOGICKÁ KOMORA ORGANIZUJE CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ ZUBNÍCH LÉKAŘŮ a také VZDĚLÁVACÍ AKCE PRO DENTÁLNÍ TÝM I PRO JEHO JEDNOTLIVÉ PROFESE např. s určením pro sestry, dentální hygienistky, zubní techniky. Nabídka vzdělávacích akcí ČSK s možností on-line registrace: www.dent.cz (sekce Pro členy, odkaz Vzdělávání)