ČSR 1) Ústavní pořádek a volební systém moc výkonná prezident TGM premiér + ministři 18 koaličních vlád + vlády úřednické moc zákonodárná Národní shromáždění poslanecká sněmovna nezávislá moc soudní senát pojistka proti extrémismu (neosvědčilo se) volební systém: poměrný volební právo: demokratický stát všeobecné, rovné, přímé, tajné; i pro ženy; ne pro četníky a vojáky 2) Území ČSR a národnostní složení Národnostní složení: 1. 6 850 000 Čechů (51 %) 2. 3 123 000 Němců (23,4 %) 3. 1 910 000 Slováků (14,5 %) 4. 745 000 A) německá iredenta = říjen prosinec 1918: - pokus zřídit 4 autonomní německá území v pohraničí a přiřadit k Německu nebo Rakousku československá vláda obsadila pohraničí vojskem čeští Němci znechuceni novým státem Deutschböhmen Sudetenland Maďarů čechoslovakismus = 8 760 000 Čechoslováků (65,5 %) B) Těšínsko (27 % Češi, 18 % Němci, 55 % Poláci) leden 1919 v tzv. sedmidenní válce československé vojsko dobylo Těšínsko, Poláci si stěžovali sporné území na Pařížské konferenci rozděleno mezi ČSR a Polsko, Těšín rozdělen na dvě poloviny 1 Hlučínsko (od Německa) 2 Československé Těšínsko 3 Polské Těšínsko Böhmerwaldgan Deutschsüdmähren D) připojení Slovenska 1. konflikt s Maďarskem listopad 1918 na nátlak Francie maďarské vojsko opustilo Slovensko 2. konflikt s Maďarskou republikou rad (= pokus o levičácký bolševický režim) 1919 pařížská konference určila hranice mezi Maďarskem a ČSR a nařídila odchod maďarské Rudé armády Slovensko obsadily jednotky ČSR 3) Osobnosti a systém politických stran Katastrofální situace na Slovensku: žádná vysoká ani střední škola; z 3500 obecných škol jen 344 slovenských; úřednictvo maďarizované C) Podkarpatská Rus (hl. m. Užhorod) připojena k ČSR 1919 saintgermainskou mírovou smlouvou Velmi zaostalé území: 600 tisíc obyvatel, 60 % Rusíni, 17 % Maďaři 13,5 % Židé; nadpoloviční negramotnost; jen 10 % obyvatel pracuje v průmyslu Ústava slibovala Podkarpatské Rusi autonomii, zákonodárný sněm a guvernéra nerealizováno prezident ČSR: Tomáš Garique Masaryk (zvolen 4, abdikoval v roce 1935, zemřel v roce 1937 v 87 letech TGM neoficiálně zasahoval do politiky prostřednictvím tzv. skupiny Hradu = osobnosti a instituce blízké TGM: demokratické strany, legionáři, Sokol, Jaroslav Preis, Karel Čapek, bankéři z Živnobanky, intelektuálové okolo LN
levý extrém - prosinec 1920 sociálně demokratičtí radikálové obsadili v Praze lidový dům a tisknou Rudé právo zásah policie a četnictva stávka na Kladně a v Oslavanech + zavírání továren, zemědělkých statků, bytů výjimečný stav, zásah policie a armády, zatýkání Komunistická strana Československa - založena 1920, řízena z Moskvy komunistickou internacionálou (kominternou) = mezinárodní organizace řídící světové komunistické hnutí, negativní postoj k ČSR; osobnosti: B.Šmeral, A.Zápotocký; 1925 druhá nejsilnější strana levice pravý střed pravice Československá sociálně demokratická strana dělnická nejsilnější strana levice; osobnosti: F. Soukup, V. Tusar, R. Bechyně Československá strana socialistická Československá strana národně socialistická E. Beneš Československá strana lidová - předseda J. Šrámek PĚTKA 5 demokratických stran utvářejících československou politiku Republikánská strana československého venkova (= agrárníci) nejsilnější strana pravice; A. Švehla mnohonásobný premiér pravý extrém - český fašismus slabý, nacionalistický protiněmecký, vzorem Mussolini Národní obec fašistická Bolševizace KSČ - 1929 agresivní mladíci v čele s Klementem Gottwaldem do vedení KSČ + podpora Moskvy ze 140 tisíc zůstalo jen 20 tisíc tvrdé bolševické jádro A my, my jsme stranou československého proletariátu a naším nejvyšším revolučním štábem je skutečně Moskva. A my se chodíme do Moskvy učit, víte co? My se od ruských bolševiků do Moskvy chodíme učit, jak vám zakroutit krk. (Výkřiky.) A víte, že ruští bolševici jsou v tom mistry (Hluk. Výkřiky.). E. Beneš na pařížské konferenci A. Rašín podlehl atentátu Československá národní demokracie K. Kramář (první premiér), A. Rašín (hospodářský reformátor), Brňák K. Engliš politická karikatura K. Kramáře Generál Radola Gajda hrdina čs. legií v Rusku Národní liga Jiří Stříbrný původně socialista
Slováci Kopírován systém českých politických stran (Mnoho politiků na málo křesel: min. obrany Klofáč, min. války Štefánik! Problém vyřešen r. 1919, Maďaři sestřelí Štefánkovo letedlo.) Němci negativistické strany naprosto odmítají spolupráci s čs. vládou Deutsche Nationalpartei (DNP) Deutsche nationalsozialistische Arbeiterpartei (DNSAP) 1933 zakázány SdP = Sudetendeutsche Partei vedená Konrádem Henleinem aktivistické strany spolupracují s čs. vládou křesťanští socialisté, agrárníci a sociální demokraté; dokonce se účastní čs. vlád a mají své ministry v důsledku hospodářské krize Hlinkova slovenská ľudová strana ( ľuďáci ) - Andrej Hlinka katolický kněz - silný vliv katolického duchovenstva + nacionalismus Zákon na ochranu republiky (1923) - v důsledku anarcho-komunistického atentátu na A. Rašína - omezení demokracie kvůli boji proti extremismu: cenzura, hanobení státu a prezidenta a útok na veřej. činitele trest. činem, pronásledování extremistů (obecně zvýšení trestní sazby, omezení podmínečných trestů, finanční postihy, zastavení vydávání periodických tiskovin ) Pryč s českou tyranií 4 1 3 2 pátečníci : 1 T.G.Masaryk, 2 Karel Čapek, 3 E.Beneš, 4 Josef Čapek stojící Josef Goebbels s něm. studenty pražské univerzity 4) Sociální reformy - uzákoněna osmihodinová pracovní doba, podpora v nezaměstnanosti (vázána na účast v odborech), nemocenské a zdravotní pojištění - závodní rady volené orgány, podíl na řízení podniku stát s vyspělým sociálním zákonodárstvím 5) Ekonomika a) poválečná situace Negativa: - 420 tisíc padlých, 246 tisíc invalidů + vdovy a sirotci - rozpad jednotného trhu v rámci Rakouska-Uherska, omezeno cly - Slovensko a Zakarpatská Rus zaostalé agrární země - potíže se zásobováním spekulace, černý trh, lichva, inflace, přídělový systém, radikalizace, pronikání bolševické propagandy Pozitiva: - 60 70% průmyslové výroby Rakouska-Uherska - centra: Ostrava, Kladno (uhlí, hutnictví), Liberec, Brno (textil), sklářství, cukrovarnictví, pivovarnictví, pěstování brambor - nedostatek surovin, závislost na jejich dovozu - závislost na vývozu zboží
b) hospodářské reformy - autor A. Rašín 1. celní a měnová odluka a vytvoření československé měny přechodně zastavena inflace, měna zpevnila 2. nostrifikace akcií zahraniční společnosti podnikající v ČSR musely mít sídlo a vedení na území ČSR 3. agrární reforma velkostatkářům z německé a maďarské šlechty a církvi (celkem ± 1/3 půdy) vyvlastněna půda za malou náhradu a přidělována drobným rolníkům, půdu přerozděloval státní pozemkový úřad = agrárníci obrovská korupce, nárůst vlivu agrárníků - výsledky: nejúspěšnější pozemková reforma po 1. světové válce, posílení drobných rolníků, lesy do majetku státu a obcí c) výkonnost ekonomiky 1. USA 2. 10. VB, Něm., Franc., Benelux, Švýc., Skandinávie 11. 20. ČSR ± 15. místo, podobně Itálie a Rakousko Československá ekonomika za konjunktury 1926 až 1929 150 % 140 % 130 % 120 % 110 % 135 % 108 % 126 % 141% = rok 1913 1924 1925 1926 1927 1928 1929 Tatra T 77 z r. 1934, vzadu umístěný motor a aerodynamická karoserie Vývoj průmyslové výroby ve střední Evropě 130 % 120 % 110 % 90 % 80 % 70 % 60 % USA Vel. Brit. 54 % 59 % 70 % 1929 1930 1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937 - průmyslově zemědělská země, středně vyspělá ekonomika, dravá konkurence v podobě Německa nutnost objevovat nové trhy, konkurujeme vysokou kvalitou za nižší cenu slabiny: - regionální nevyváženost Slovensko a Podkarpatská Rus agrární krajiny, Česko:Slovensko = 9:1 - extrémní závislost na exportu zboží a importu surovin - předimenzovanost textilnictví, sklářství, cukrovarnictví úspěchy: - elektrifikace do začátku 30. let elektrifikován průmysl a 80% domácností - nové technologie Baťa, Škoda - pokles nezaměstnanosti (v konjunktuře 3%) - export zbraní Škoda, lehký kulomet BREN licence Brno- Enfield tahouni: - Baťa, Škoda, Vítkovické hutě a Třinecké železárny, ČKD, Poldi Kladno ocel, 1. Brněnská, Zbrojovka Brno automobilový průmysl: - 5. v Evropě, ale zaostáváme za nejvyspělejšími Německo 127 % Rakousko 106 % Francie Německo 80 % 96 % ČSR - světový trend: mechanizovaná velkovýroba, u nás ruční malovýroba malá konkurenceschopnost stát nucen chránit až 60% clem - u nás vlastní vyšší střední třída USA: 2049/10 000 obyv. ČSR: 27/10 000 obyv. zemědělství: - soběstačnost v potravinách, velmoc v řepném cukru d) velká hospodářská krize v ČSR - přišla později, je hlubší než jinde v Evropě a pomaleji se vzpamatováváme, pro nás zásadní export se snížil až na 1/3 - krizová odvětví textil, sklo, bižuterie drtivý dopad na německé obyvatelstvo v pohraničí, od 1931 krize dorazila i do vnitrozemí s českými obyvateli
- 1,2 mil. nezaměstnaných, 1/3 1/4 obyvatel na hranici existence nouzové kolonie (jako Hooverville), fronty na polévku, žebrota, růst kriminality - krize měla očistný efekt, přežili ti nejsilnější, zavádění nových technologií, potřeba méně prac. sil výroba roste, ale nezaměstnanost klesá pomalu Henleinova demagogie: Češi řeší problémy na úkor němců řešení: Heim ins Reich pomaleji v pohraničí (neperspektivní výroba), zaměstnáni Němci nezaměstnanost ČSR rychleji ve vnitrozemí, (= perspektivní výroba), zaměstnáni Češi protikrizová opatření státu: vláda rozhoduje bez parlamentu o ekonomických opatřeních, např. veřejně prospěšných pracích, budování pevností (těžká špatně placená práce), zvýšení podpor v nezaměstnanosti, stravovací poukázkové akce, odklady exekucí u zadlužených podniků sociální a politická radikalizace KSČ a SdP organizují stávky a demonstrace při zásazích proti demonstrantům užívány střel. zbraně, např. Duchov, Frývaldov (30 mrtvých, 100 zraněných) = selhání četnictva a ministerstva vnitra obrovské protesty např. kulturních osobností, vrcholem mostecká stávka (1932), asi 25 tisíc horníků, Čechů i Němců Tomáš Baťa (1876-1932) získal za 1. světové války výhodnou armádní zakázku, díky které se mu podařilo odvrátit krach rodinné firmy. Po válce dokázal porazit konkurenci 50% slevou na veškeré výrobky. Investoval, plánoval, obklopoval se odborníky, začal budovat nový Zlín. Vedle výrobních hal tu byly i obytné domy, obchody, nemocnice, školy, jesle, kulturní zařízení. Založil hnutí Mladých mužů a žen, kteří ve Zlíně pracovali, studovali, sportovali, a z nichž vyrostli vynikající odborníci, obchodníci, ředitelé. V době, kdy byla firma na vrcholu a Tomáš Baťa byl mocným průmyslníkem, odjel na rok do USA a přihlásit se jako řadový dělník do Fordovy automobilky. Získával nové poznatky, jež uplatnil v proslulé Baťově soustavě řízení. Baťa dokázal vybudovat obuvnický koncern s centrem ve Zlíně a s filiálkami v mnoha zemích světa, s 30 000 zaměstnanci a s roční produkcí až 50 milionů párů bot. Zahynul tragicky při havárii letadla.