Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o.

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o. Romana Laidolfová Personální problematika provozu trajektových a zámořských lodí Bakalářská práce 2014

Personální problematika provozu trajektových a zámořských lodí Bakalářská práce Romana Laidolfová Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o. Katedra cestovního ruchu Studijní obor: Management destinace cestovního ruchu Vedoucí práce: Ing. Pavel Attl, Ph.D. Datum odevzdání bakalářské práce: 2014-06-12 Datum obhajoby bakalářské práce: E-mail: laidolfova@post.cz Praha 2014

Employe working condition issues on ferries and cruise ships Bachelor dissertation Romana Laidolfová The institute of hospitality management in Prague 8, ltd. Department of tourism and travel industry Major: Management destination of travel and tourism industry Thesis advisor: Ing.Pavel Attl, Ph.D. Date of submittion: 2014-06-12 Date of thesis defence: E-mail: laidolfova@post.cz Prague 2014

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Personální problematika provozu trajektových a zámořských lodí zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. Vsouladu s 47b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácene formě v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r.o.... Jméno a příjmení autora V Praze dne 12. června 2014

Děkuji vedoucímu práce panu Ing. Attlovi, Ph.D. za odbornou pomoc, konzultace, cenné připomínky a čas, který mi věnoval při zpracování mého tématu.

Abstrakt LAIDOLFOVÁ, Romana. Personální problematika provozu trajektových a zámořských lodí. [Bakalářská práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2014. Celkový počet stran 58. Předložená práce se zabývá personální problematikou provozu trajektové lodi Pride of Rotterdam. Na základě dotazníkového šetření a mých osobních zkušeností s prací na této lodi, zde analyzuji pracovní prostředí lodi Pride of Rotterdam z pohledu zaměstnance. Popisuji zde také technické parametry lodi, jednotlivé paluby lodi, které slouží pro ujasnění představy pracovního prostředí, které zde analyzuji. Zjišťuji celkovou spokojenost zaměstnanců, jejich pracovní podmínky. V mém dotazníkovém šetření jsem se zaměřila na míru spokojenosti zaměstnanců s procesem přijetí do zaměstnání, dále pak na délku pracovní doby, kompetence jednotlivých zaměstnanců a také na bezpečnostní podmínky na lodi. Na základě analýzy těchto dat zde uvádím návrhy, které by mohly pracovní podmínky pro zaměstnance na lodi zlepšit. Data a informace jsem získala převážně z vnitřních zdrojů lodi, také prostřednictvím rozhovorů s nadřízenými. Dalšími zdroji mé práce byla literatura a internetové zdroje. Klíčová slova: lodní doprava, lodní společnosti, personální práce, personalistika, pracovní podmínky, bezpečnostní podmínky

Abstract LAIDOLFOVÁ, Romana. Employee working condition issues on ferries and cruise ships. [Bachelor dissertation]. The institute of hospitality management in Prague 8,Ltd. Prague: 2014. Total number of pages 58. This thesis is dealing with working issues conditions on the ship Pride of Rotterdam. Based on the questionnaire survey and my personal experience working on this ship, I analyze working environment of the ship Pride of Rotterdam. I also describe technical parameters of the ship, describe the decks of the ship, which is helping to imagine the idea of the work environment that I analyze. I am trying to find out, if the employee are satisfied with working conditions on board. In my questionnaire survey, I focused on the level of employee satisfaction with the process of recruitment, as well as on working hours, skills of individual employees and take on security conditions on the ship. Base on the analysis of the data I present the proposals that might improve working conditions on the ship. Data and informations was obtained mainly from internal resources of the ship, as well as through interviews with senior management. Additional sources of my work was literature and internet resources. Keywords: shipping industry, shipping companies, working issue conditions, human resources, working conditions, safety conditions

OBSAH ÚVOD... 10 1. TEORETICKÁ ČÁST... 12 1.1 HISTORIE LODNÍ PLAVBY... 12 1.2 ZAOCEÁNSKÉ LODI... 15 1.2.1 POČÁTKY MODERNÍ PLAVBY... 15 1.2.2. PLAVBA ZÁMOŘSKÝCH LODÍ V DNEŠNÍ DOBĚ... 16 1.2.3. NEJZNÁMĚJŠÍ VÝLETNÍ SPOL. A JEJICH ZAMĚŘENÍ... 17 1.2.4. POPULÁRNÍ DESTINACE A PŘÍKLADY LODÍ... 18 1.2.5. VLASTNICKÁ STRUKTURA... 19 1.3 TRAJEKTOVÉ LODĚ... 19 1.3.1 TRAJEKTOVÉ SPOLEČNOSTI... 19 1.4. PERSONÁLNÍ PŘÁCE A JEJÍ ÚLOHA V ORGANIZACI... 21 1.4.1. PRAVIDLA PŘI ZÍSKÁVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ... 21 1.4.2. ORIENTACE PRACOVNÍKŮ - ADAPTACE... 22 1.4.3. PRACOVNÍ DOBA A PRACOVNÍ REŽIM... 23 1.4.4.BEZPEČNOST PRÁCE A OCHRANA ZDRAVÍ... 24 1.4.5.MOTIVACE... 25 2. ANALYTICKÁ ČÁST... 27 2.1 LODNÍ SPOLEČNOST P&O FERRIES... 27 2.1.1 P&O FERRIES DESTINACE... 28 2.1.2 TÉMATICKÉ PLAVBY PRO ROK 2014... 30 2.2 PRIDE OF ROTTERDAM... 32 2.2.1 TECHNICKÉ PARAMETRY LODI... 32 2.2.2 JEDNOTLIVÉ PALUBY... 32 2.2.3 UBYTOVÁNÍ, KABINY... 34 2.2.4 RESTAURACE A BARY... 34 2.3 PERSONÁLNÍ OBSAZENÍ LODI... 35 2.3.1 VRCHOLOVÝ MANAGEMENT... 36 2.3.2 STŘEDNÍ MANAGEMENT... 39 2.3.3 PROVOZNÍ MANAGEMENT... 41 2.3.4 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ... 42 2.3.5 PRACOVNÍ DOBA... 46 2.3.6 BEZPEČNOSTNÍ PODMÍNKY NA LODI... 47 3. NÁVRHOVÁ ČÁST... 51 ZÁVĚR... 55 LITERATURA... 57

SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1 Flotila P&O Ferries k roku 2012 Tabulka č. 2 Technické parametry lodi Pride of Rotterdam Tabulka č. 3 Přehled pracovních pozic vrcholového management Tabulka č. 4 Přehled pracovních pozic středního management Tabulka č. 5 Přehled pracovních pozic provozního management

ÚVOD: Tématem mé bakalářské práce je personální problematika provozu trajektových a zámořských lodí. Toto téma jsem si zvolila na základě mé pracovní zkušenosti na trajektové lodi Pride of Rotterdam. Díky této zkušenosti jsem měla možnost vypozorovat nejen praktický chod celé lodi, ale zejména mě zaujaly personální problémy zde vznikající. Cílem mé práce je na základě dotazníkového šetření analyzovat personální problématiku, spolu s bezpečností a celkovou spokojeností pracovníků na lodi. Hypotézy pro mou práci jsou tyto: Předpoklad, že náročnost práce v tomto oboru se projevuje silnou fluktuací zaměstnanců. Pracovní podmínky na lodi vedou k velké nespokojenosti zaměstnanců. Práce je rozdělena do tří částí: 1. Teoretická část Tato část mé práce se zaměřuje na seznámení s historií lodní dopravy, je zde popsán princip a fungování jak zaoceánských parníků, tak také trajektů. Tato část práce slouží k dosáhnutí žádoucí představy o trajektech, jakým způsobem fungují. Je zde take popsána personální práce. 2. Analytická část V analytické části této práce se zabývám již konkrétní lodí Pride of Rotterdam a na základě dotazníkového šetření analyzuji pracovní podmínky a spokojenost zaměstnanců na této lodi. Zaměřuji se převážně na problematiku délky pracovní doby, délky smlouvy, kompetencí a nerovných podmínek pro všechny zaměstnance. Také zde uvádím bezpečnostní podmínky a problémy s tímto spojené. 3. Návrhová část Návrhová část nabízí ucelený přehled o pracovním prostředí a problémy s tímto spojené. Na základě dotazníků a svých osobních zkušeností, navrhuji změny potřebné pro větší spokojenost zaměstnanců. 10

Metodami mé práce je analýza pracovního prostředí na základě dotazníkového šetření. Zdroji mé bakalářské práce byly převážně interní zdroje, které mi byly poskytnuté prostřednictvím managementu lodi.vycházím rovněž z literatury a internetových zdrojů. 11

1. TEORETICKÁ ČÁST V této části mé bakalářské práce je uveden přehled o historii lodní dopravy, výkladem současného stavu lodní dopravy v oblastech zámořských výletních lodí a také trajektech Jsou zde představeny jak první pokusy vyplout na moře, tak také dnešní cestování moderními výletními zaoceánskými lodmi, které svým dnešním vzhledem a rozměrem, připomínají obrovské hotely, ve kterých lze najít nejen luxusní ubytování ve formě kabin, ale také restaurace, kina, divadla, posilovny, kasína, různé sportovní aktivity a téměř vše, na co si k prožití dokonalé dovolené lze představit. Zároveň v této teoretické části naleznete seznam a fungování trajektových lodí. které jsou obvykle svým rozměrem menší a většinou nabízí přepravu z jedné části kontinentu na druhý, nicméně lze zde take převážet osobní a nákladní auta, karavany. Dnešní moderní trajekty na určitých trasách již také nabízejí velké kulturní využití, jako jsou kina, živé kapely a kasína. Dále je zde uveden popis personální práce a její úloha v organizaci. Zaměřuji se zde na pravidla při získávání zaměstnanců, adaptaci zaměstnanců, pracovní dobu a bezpečnost práce zaměstnaců. 1.1. HISTORIE LODNÍ PLAVBY Historie lodní plavby je stará jako sama historie lidstva. K prvním pomůckám patřily kmeny stromů, na nichž člověk pádlováním rukama a nohama vyplouval k různým cílům. Když svázal několik kmenů větvemi nebo provazy, vznikly stabilní vory pro dopravu na větší vzdálenosti. A konečně vydlabáním kmenů vznikl prostý člun dlabanka (monoxyl). Plavidla tohoto jednoduchého typu se vyráběla po celém světě. V bezlesých oblastech severu a Arktidy vznikaly kajaky čluny z kožešiny nebo kůže. V rozlehlých končinách Severní Ameriky se stavěly kanoe z kůží nebo kůry. Ve střední Asii i v galském Irsku sloužily jako čluny spletené koše potažené zvířecí kůží. Stejně jako v 12

Egyptě se i v Mezopotámii stavěly lodi z rákosu a ze dřeva. Velké lodi z Nilu a Tigridu, opatřené plachtami, se vydávaly na průzkumné plavby a prozkoumávaly nové země. Lodě starověku a středověku Vyzkoušené typy starověkých lodí až již s vesly, plachtami nebo s kombinaví obou druhů pohonu se nadále používaly a byly dále rozvíjeny. Novým typem byla karavela, vzniklá pod vlivem arabského lodařství. Nejprve sloužila jako rybářské plavidlo v Portugalsku. Především od 14. století vznikaly velké lodě s trojrohými latinskými plachtami, schopné plout po moři. Díky kontrukci karavely, u níž plaňky těla lodi se nepřekrývaly, vznikl hladký vnější plášť, který lodi umožňoval vyšší rychlost. Lodě objevitelů a dobyvatelů Zlatá éra všeobecného objevování a dobývání však začala teprve v 15. století. Princ Jindřich Portugalský, zvaný Mořeplavec, založil r. 1418 školu námořní plavby a vysílal lodi, aby prozkoumávaly západní pobřeží Afriky. Do roku 1460 se dostaly k dnešní Sieře Leone. Kolumbus, mořeplavec z Janova, se chtěl do Indie oplývajícím kořením a zlatem dostat plavbou na západ. Nabídl své služby Portugalsku, poté Španělsku, a plul se třemi malými loděmi přes oceán. V roce 1492 objevil Nový svět, který považoval za Indii. Amerigo Vespucci, který se podílel na přípravách dvou Kolumbových cest, se později vydal na vlastní průzkumné cesty. Podle něj dostal nově objevený světadíl jméno Amerika. Portugalec Vasco de Gama obeplul Afriku a v roce 1498 doplul do Indie. V témže roce John Cabot objevil na severu Ameriky nové země, pojmenoval je Labrador, Nové Skotsko a Newfoundland a učinil je majetkem Anglie. O dva roky později plulo dvanáct portugalských lodí pod vedením Pedra Cabrala do Brazílie, podrobili ji portugalské koruně a pluly dále do Indie. Fernando Magalhaes (Magellan), portugalský mořeplavec ve španělských službách, započal r. 1519 své obeplutí světa s pěti loděmi. V roce 1520 objevil po něm pojmenovaný Magalhaesův průliv, spojení mezi Atlantickým a Tichým oceánem. 13

Lodě 19. století Velkou revolucí se stal parní stroj v lokomotivách a lodích. První loď poháněná silou páry měla být předvedena již v roce 1543 v Barceloně. Od roku 1618 existují různé patenty na parní stroje. Roku 1681 navrhl francouz Dneis Papin pohánět lodě párou, roku 1710 experimentoval s kolesovým člunem na německé řece Fuldě. Pokusy zkonstruovat parní čluny byly různorodé. Angličan Jonathan Hull si r. 1736 dal patentovat vlečný parník. V roce 1763 představil Američan William Henry parní člun a Rus Polzunov parní stroj. Nakonec roku 1764 všechny překonal svým funkčním parním strojem James Watt v Anglii. Při stavbě lodí se stále více používalo železo místo dřeva. Stavbu železných lodí kolem roku 1880 vystřídala stavba lodí ocelových. Díky železu a oceli se lodi zvětšovaly a snižovala se jejich náchylnost k poškození. Válečné lodě dostávaly železné pancéřování na ochranu proti dělovým koulím. Lodě 20. Století 20. století bylo dobou velkých nadějí a velkých zklamání. Technický pokrok v průmyslu a zemědělství, ve stavbě lodí a rozvoji jiných dopravních prostředků, také ve sdělovacích technologiích, sliboval lepší svět pro všechny. Osobní lodní doprava zažila svůj vrchol ve dvacátých a třicátých letech. Po válce však hlavní podíl osobní dopravy postupně přebírala letadla. Dopravní loď United States, držitelka Modré stuhy severního Atlantiku, byla ze služby vyřazena v roce 1969, avšak už koncem 20.století opět pluly po mořích luxusní lodi snů. Tradice výletních turistických plaveb ožila a na řekách a mořích nadchla bezpočet lidí. Renesanci zažily i plachetnice. Brázdit moře pod napjatými plachtami se znovu stává vyhledávaným zážitkem. Lodě 21.století Kontruktéři a stavitelé lodí začali klást důraz jak na bezpečí, tak na ochranu životního prostředí. Stavěly se lodě s dvojitým dnem, dvojitým pláštěm a podélnými a příčnými přepážkami, aby se zabránilo rozlomení trupu. Odvádění odpadních vod a jiných odpadů do moře již u moderních lodí není obvyklé. Používá se i nových druhů pohonů, jako 14

například hybridních motorů. Stále větší měrou se při stavbě lodí bere zřetel na ekologické aspekty a ochranu životního prostředí. Potěšení z plavby na moři si mohou dovolit i mladí lidé a rodiny s dětmi. Především mladí, hledící optimisticky do budoucna s otevřenýma očima a bez předsudků, vnímají moře a zemi jako prostor pro všechny lidi. A staré úsloví, že mořeplavba je nutností, se potvrzuje ve významu, že odvrací nouzi a podporuje štěstí. 1 1.2. ZAOCEÁNSKÉ LODĚ 1.2.1. Počátky moderní plavby V počátcích 60.let bylo v provozu zhruba 100 lodních linek. Až do poloviny 60. let bylo levnější přeplout Atlantický ocean po moři, ale společně s objevem letadel jet se toto rapidně změnilo, zvlášť po uvedení do provozu Boeing 747 v počátcích 70. let. V roce 1962 přeplulo Severní Atlantický oceán více než million pasažérů, v roce 1970 toto číslo rapidně kleslo na pouhých 250 000 pasažérů. Úspěch leteckých linek bohužel uvedlo mimo provoz mnoho lodí. I velké slavné lodě nazývané Queens se začaly dostávat do problémů. Loď Queen Mary společnosti Cunard White Star line byla odstavena v září roku 1967. Společnost Cunard se snažila bojovat se společností Cunard Eagle Airways, ale později vytvořila spolupráci se společností British Overseas Aircraft Corporation, která provozovala letadla 707 a Super VC10. Loď Queen Elizabeth, která byla tehdy největší lodí, provedla svou poslední plavbu v listopadu roku 1968. Lodě byly prodány po kusech za zlomek jejich opravdové hodnoty. Mnoho lodních linek zkrachovalo a lodě byly sešrotovány. Lodní společnosti, které toto ustály byly nuceny změnit trasy, hitem destinace se staly Karibské ostrovy. Cestování po moři se opět stalo atraktivním a zažilo druhé znovuzrození. 1 URBAN,Eberhard. 2007. 1000 lodí. vyd. Euromedia Group, k.s., 2007.ISBN 978-80-242-1954-7 15

Začaly vznikat nové menší lodě, které byly schopné ukotvit v menších přístavech Karibských ostrovů. Výhodou bylo, že v této době do těchto přístavů nelétaly žádné letecké linky a bylo zde pouze pár hotelů. Místo dlouhého cestování do velkých severnějších přístavů, kterým byl například New York, si lodní společnosti přemístili jako hlavní centrálu společnosti na Floridu. Dalším logickým krokem jak pomoci rozvinout lodní dopravu, byl zájem dostat pasažéry do přístavů k nalodění se. Proto začala vznikat spolupráce mezi leteckou a lodní společností na základě nabídky tzv. balíčků, ve kterých byla zahrnuta jak plavba, tak letenka a noc v hotelu, pro případ pozdějšího nalodění. Na konci 70. let moderní výletní lodní doprava zažívá veliký rozkvět. 1.2.2 Plavba zámořských lodí v dnešní době Do dnešního dne se toho až tolik nezměnilo, nicméně cestování lodí se neustále zdokonaluje a rozrůstá se, stává se také dostupnější. Nepřevažuje již pouze seniorská klientela, jak tomu bylo doposud zvykem, ale lodní cestování je již přizpůsobeno všem věkovým kategoriím, rodinám s dětmi. Nové lodě bývají rozměrově větší, samozřejmostí je klimatizace, používá se stabilizátorů, sloužícím k tomu, aby loď měla větší stabilitu. Celkově se klade velký důraz na bezpečnost a hygienu a rapidně se rozrůstají služby wellnes. Přestože původně výletní lodě měly sloužit hlavně k relaxaci a požitku z výborné gastronomie, dnešní lodě nabízejí spousty aktivit a více život obohacujících zkušeností. Za stejnou cenu jako před čtvrt stoletím, se můžete plout na obrovských lodích nabízejících např. lední bruslení, lezecké stěny, golf, jízdu na kolečkových bruslích, bowling apod. Budoucnost zítřka Momentální trend směřuje jednak k provozu obrovských resortních lodích a zároveň naopak menších luxusních lodí. Obrovské výletní lodě jsou zřízeny proto, aby se snížili náklady na jednoho pasažera. První z těchto typu lodí byla loď jménem Carnival Destiny v roce 1996 a do dnešního dne devět lodních společností vlastní tyto obrovské výletní lodě. Některé z těchto lodí jsou schopny ubytovat více než 6000 pasažérů. 16

Naopak menší lodě, řídící se heslem co je malé to je milé, se soustředují především na luxus a vysoký standard služeb. Nabízejí kvalitní servis při menším počtu pasažérů. Znamená to i to, že posádka těchto lodí je velmi pečlivě vybírána a proškolována. 1.2.3. Nejznámější výletní společnosti a jejich zaměření Carnival Cruise Lines je známa pro svou akční, zábavnou atmosférou, včetně kasín. Nevyniká luxusem, nicméně je dobře technicky vybavena. Vhodná pro pasažery, kteří cestují lodí poprvé a zároveň vyhledávají akčnost. Celebrity Cruises velice vysoká kvalita gastronomie, lodě jsou elegantní, nabízející pohodlí a relaxaci. Je zde velký výběr spa a wellnes služeb. Costa Cruises lodě velice evropského stylu, velice živá atmosféra. Bazény bývají přeplněné křičícími dětmi. Většina pasažérů jsou Italové. Cunard Line vlastní jednu ze zaoceánských lodí Queen Mary 2, která provádí pravidelné plavby přes Atlantický oceán. Velice vhodné pro široké spektrum pasažérů. Gastronomie nabízí spoustu britských a francouzských pochoutek. Holland America line vhodné pro starší pasažéry a seniory. Typické velice příjemným personálem převážně z Filipín, krásná výzdoba kytek po celé lodi, kvalitní jídlo a uklidňující atmosféra. MSC Cruises známa předevěím svou čistotou a precizností. Posádka bývá mezinárodní. Norwegian Cruise Line vhodná pro cestující plující poprvé, pro rodiny s dětmi, mladé páry. Velký výběr restaurací a bufetů, příjemná zábava a velice přátelský servis. P&O Cruises většina cestujících jsou Britové a také je jim zde vše přizpůsobeno. Velký výběr indických pochoutek. Princess Cruises vhodné pro rodiny a cestující staršího věku, kteří mají zájem o dobře organizovanou plavbu, nabízející hodně exkurzí a výborný zábavný program. Royal Caribbean International vynikající výběr pro plavbu po Karibských ostrovech. Nabízí spoustu zábavy, speciální program pro děti. Jídlo je standartní kvality, za lepší kvalitu si musíte připlatit. 17

1.2.4 Populární destinace a příklady lodí zde plující Karibské ostrovy Carnival Cruise Lines, Celebrity Cruises, Disney Cruise Line, Holland America Line, Norwegian Cruise Line, Oceania Cruises, Princess Cruises Aljaška- American Safari Cruises, Celebrity Cruises, Crystal Cruises, Holland America Line, Lindbland Expeditions, InnerSea Discoveries, Norwegian Cruise Line Polární expedice Arktida, Antarktida Aurora Expeditions, Gap Adventures, Oceanwide Expeditions, Quark Expeditions, Orion Expedition Cruises Severní Evropa Azamara Cruises, Crystal Cruises, Cunard Line, Oceania Cruises, Saga Cruises, Swan Hellenic Cruises, Voyages of Discovery Grónsko, Island Fred.Olsen Cruise Lines, Hurtigruten, Lindblad Expeditions, Saga Cruises Středozemí AIDA cruises, Azamara Club Cruises, Celebrity Cruises, Costa Cruises, Cunard Line, MSC Cruises, Oceania Cruises, Proncess Cruises, Pullmantur Cruises, Regent Seven Seas Cruises, Saga Cruises, Seadream Yacht Club Řecké ostrovy Louis Cruises, Noble Caledonia, Oceanina Cruises, Swan Hellenic Cruises, Voyages of discovery, Voyages ro Antiquity Kanárské ostrovy Cunard Line, Fred.Olsen Cruise Lines, Saga Cruises, Seabourn Střední východ AIDA Cruises, Costa Cruises, Hapag-Lloyad Cruises, Noble Caledonia Indický oceán Hapag-Lloyad Cruises, Phoenix Reisen, Ponant Cruises Jižní Amerika Celebrity Cruises, Costa Cruises, Crystal Cruises, Holland America Line, MSC Cruises, Oceania Cruises, Princess Cruises Austrálie, Nový Zéland Celebrity Cruises, Cunard Line, Orion Expedition Cruises, Orion Expedition Cruises, Princess Cruises, Royal Caribbean International Jihovýchodní Asie Crystal Cruises, Asuka Cruise, Oceania Cruises, Princess Cruises Jižní Pacifik Paul Gauguin Cruises, P and O Cruises, Oceania Cruises 18

Jižní Afrika MSC Cruises Transatlantické plavby Cunard Line 1.2.5. Vlastnická struktura zaoceánských lodí Největší společnost Carnival Corporation vlastní tyto společnosti: AIDA Cruises, Carnival Cruise Lines, Costa Cruises, Cunard Line, Holland America Line, Iberocruceros, P and O Cruises, Princess Cruises, Seabourn. Pod společnost Royal Caribbean Cruises spadají tyto společnosti: Azamara club Cruises, Celebrity Cruises, Pullmantur, Royal Caribbean International. Společnost Apollo Management vlastní tyto společnosti: Norwegian Cruise Line (50%), Oceania Cruises, Regent Seven Seas Cruises.Společnost Genting Hong Kong vlastní tyto společnosti: Norwegian Cruise Line (50%), star Cruises. 2 1.3 TRAJEKTOVÉ LODĚ 1.3.1. Trajektové společnosti Na rozdíl od zámořských výletních lodích, trajekty jsou lodě, jejimž hlavním úkolem je přeplavit pasažery z místa A do místa B. Je zde také možnost si sebou přepravit i automobil, karavan a v neposlední řadě trajekty mají velký užitek v kamiónové dopravě. Některé plavby trajektů trvají pouze pár hodi, v tomto případě opravdu trajekt by mohl být přirovnám k autobusu. Nicméně velkou oblibou se nyní stávají tzv. cruisferry. Cruisferry je v podstatě kombinace trajetku a výletní lodě. Mají za úkol nejen přeplavit z bodu A do bodu B, ale je zde i velká škála zábavy a služeb, které mají pasažéři k dispozici. Např. kina, kasína, kapely s živou hudbou apod. Mezi největší trajektové společnosti Evropy patří: P&O Ferries, Brittany Ferries, LD Lines, Stena Line, DFDS Seaways, Irish Ferries. 3 2 WARD, Douglas. 2014. Cruising & Cruise ships 2014, Berlitz Publishing 2014. ISBN 978-178-004-749-2 19

DFDS SEAWAYS je rostoucí mezinárodní společnost provozující jak nákladní tak osobní lodní přepravu s hlavní působností v severní Evropě. Byla založena v roce 1866 a provádí kvalitní servis pro cestující více než 140 let, lodní flotila je jedna z největších v severní Evropě. DFDS má velký výběr destinací, jako např. Anglie, Francie, Holandsko, Norsko, Švédsko. 4 BRITANNY FERRIES tato společnost nabízí největší výběr plaveb do Francie a severního Španělska. Společnost vlastní 7 luxusních lodí a také vysokorychlostní loď plující v letních měsících do Francie. Stylové bary, kvalitní restaurace a příjemný servis dělá tuto společnost výbornou volbou, jak příjemně ztrávit čas cestováním. 5 STENA LINE společnost Stena Line je jedna z největších mezinárodních trajetkových společností na světě. Hlavními oblastmi, na které se společnosti zaměřuje je oblast Skandinávie, Severního moře a Irského moře, na kterých provozuje více než 23 tras. Stena line disponuje moderní plavební flotilou s 39 loděmi. Stena Line je velice spolehlivou, profitující společností, nabízející vynikající servis pro cestující. 6 IRISH FERRIES- Irish Ferries provozuje pět trajektových lodí plujících mezi Irskem, Británii a Francií. Tato společnost je charakterizována jako nízkonákladová společnost. Každý rok převeze více než 1.5 milionů cestujících. 7 P&O FERRIES P& O Ferries je jednou z největší trajektovou společností, se skvělou pověstí a zázemím. Ať už pasažér cestuje pracovně, nebo za zábavou, P&O nabízí širokou škálu tras jako jsou Dover, Callais, Hull, Rotterdam, Zeebrugge. 8 3 HENDY, John. COWSILL, Miles. P&O Fleet. Ferrz Publications Ltd., ISBN 978-1-871947-94-6 4 DFDS SEAWAYS. Informace o společnosti. [online] 2013 [cit.2014-04-06] Dostupné z internetu: http://www.dfdsseaways.co.uk/about-us/ 5 BRITTANY FERRIES. Naše lodě a zkušenosti.[online] 2013 [cit. 2014-04-06] Dostupné z interentu: http://www.brittany-ferries.co.uk/fleet 6 STENA LINE. Informace o společnosti.[online] 2014 [cit. 2014-04-06] Dostupné z internetu: http://www.stenaline.co.uk/about-stena-line 7 IRISH FERRIES. Informace o společnosti.[online] 2014 [cit. 2014-04-06] Dostupné z internetu: http://www.irishferries.com/uk-en/irish-ferries-affiliate-program/ 8 P&O FERRIES. Informace o společnosti[online] 2013 [cit. 2014-04-06]. Dostupné z internetu: http://www.poferries.com/tourist/content/pages/template/_footer_business_affiliates_affiliates.htm 20

1.4. PERSONÁLNÍ PRÁCE A JEJÍ ÚLOHA V ORGANIZACI Personální práce (personalistika) tvoří tu část řízení organizace, která se zaměřuje na vše, co se týká člověka v pracovním procesu, tedy jeho získávání, formování, fungování, využívání, jeho organizování a propojování jeho čiností, výsledků jeho práce, jeho pracovních schopností a pracovního chování, vztahu k vykonávané práci, organizaci, spolupracovníkům a dalším osobám, s nimiž se v souvislosti se svou prací stýká, a rovněž jeho osobního uspokojení z vykonávané práce, jeho personálního a sociálního rozvoje. Protože lidé uvádějí do pohybu ostatní zdroje a determinují jejich využívání a protože zároveň představují pro organizaci ten nejcennější a v rozvinutých tržních podmínkách zpravidla i njedražší zdroj, který rozhoduje o prosperitě a konkurenceschopnosti organizace, je personální práce, zejména v podobě odpovídající koncepci tzv. řízení lidských zdrojů, jádrem a nejdůležitějším oblastí celého řízení organizace. Koneckonců, i v jakékoliv jiné oblasti řízení organizace (např. v oblasti financí, investic, výroby, prodeje apod.) nejde ani tak o řízení této oblasti jako o řízení lidí zajišťujících tuto oblast či přispívajících ke splnění jejich úkolů. První podmínkou úspěšnosti organizace je tedy uvědomění si hodnoty a významu lidí, lidských zdrojů, uvědomění si, že lidé představují největší bohatství organizace a že jejich řízení rozhoduje o tom, zda organizace uspěje či nikoliv. 1.4.1. Pravidla při získávání pracovníků Ačkoliv mohou mít jednotlivé organizace dosti odlišnou politiku získávání pracovníků, má se ve vyspělých zemích za to, že by pro každou organizace měla platit následující pravidla: 1. Organizace by měla informovat o všech volných pracovních místech nejprve vlastní pracovníky a teprve pak, není-li možné pokrýt některá volná místa z vnitřních zdrojů, inzerovat mimo organizaci. 2. Pokud organizace oslovuje vnější zdroje pracovních sil, měla by vždy vystupovat neanonymně. 3. Organizace by se měla postarat o to, aby každý uchazeč o zaměstnání byl předem informován o základních charakteristikách volného pracovního místa, jeho požadavcích na 21

pracovní schopnosti pracovníka i o základních pracovních podmínkách spojených s tímto místem. 4. Organizace by se měla zároveň postarat o to, aby každý uchazeč byl průběžně informován nebo alespoň mohl být kdykoliv na požádání informován o tom, jaká je jeho situace, pokud jde o možnosti získání pracovního místa, v jakém stádiu se proces získávání a výběru nachází. Organizace by měla ostatně v každém případě po obdržení nabídky neodkladně uchazeči písemně potvrdit příjem nabídky, poděkovat mu za ni a sdělit mu hrubý časový plán, podle něhož bude proces získávání a výběru pracovníků probíhat a kdy tedy je možné očekávat další kontakty s uchazečem, popř. konečné rozhodnutí. 5.Organizace by se měla snažit získat možné uchazeče jen na základě jejich schopnosti vykonávat požadovanou práci. 6. Organizace by v žádném případě neměla vědomě přehánět nebo klamat při inzerování volných míst ani v náborových tiskovinách, neměla by slibovat to, co nemůže či nechce splnit. 7. Organizace by neměla diskriminvoat potenciální uchazeče na základě jejich pohlaví, věku, barvy pleti, náboženství, politických názorů apod. 1.4.2. Orientace pracovníků - adaptace Orientace pracovníků je důkladně promyšlený a pro každý druh pracovních míst, každé pracoviště i organizaci specifický program adaptačních a vzdělávácích aktivit, které mají usnadnit a urychlit proces seznamování se nových pracovníků (popřípadě pracovníků přecházejících v rámci organizace na jiné pracoviště či pracovní místo) s jejich novými pracovními úkoly, pracovními podmínkami a pracovním a sociálním prostředím, ale také s potřebnými znalostmi a dovednostmi tak, aby jejich pracovní výkon pokud možno co nejdříve dosáhl požadované úrovně. Jeho úkolem je zkrátit období, po které tento pracovník nepodává standardní výkon a nedostatečně se orientuje v novém pracovním a sociálním prostředí. 9 Řízení adaptačního procesu pracovníků je zejména v rukou manažerů, bezprostředních nadřízených a pracovníků personálních útvarů. Přestože dobře zvládnutý proces adaptace a 9 KOUBEK, Josef. Řízení lidských zdrojů. Praha: Management Press, 2001. ISBN 80-7261-033-3 22

péče o nového pracovníka dokáže snížit fluktuaci, a tedy i náklady na opakované vyhledávání nových pracovníků, patří k často opomíjeným aspektům. Mezi negativa fluktuace patří následující možné náklady: - administrativní náklady související s odchodem pracovníků - náklady získávání náhradníků (inzerování, pohovory, testování atd.) - náklady času personalisty a liniových manažerů při získávání a výběru náhradníků - náklady orientace náhradního pracovníka - náklady na vzdělávání nových pracovníků - ztráty, pokud dosavadní pracovník odešel dřív, než byl nalezen náhradník - ztráty související se sníženým výkonem nových pracovníků po dobu zapracování - ztráty související se sníženým výkonem pracovníků, kteří se připravují na odchod z organizace 10 1.4.3. Pracovní doba a pracovní režim Pracovní doba determinuje časovou využitelnost pracovníka, ale i jeho volný čas, tedy jeho životní způsob a životní úroveň, ovlivňuje uspokojování jeho mimopracovních potřeb, jeho zdraví, reprodukci jeho pracovních schopností a mnohé další. Protože v případě délky a rozvržení pracovní doby by mohlo docházet ke konfliktu mezi zájmy zaměstnavatele a zájmy pracovníka, upravuje tyto okolnosti zákon. Pokud jde o délku pracovní doby, pak zákon stanovuje její maximální hodnoty zpravidla během týdne a dne, a to diferencovaně s ohledem na některé skupiny pracovníků nebo v závislosti na pracovním režimu. Stanovuje zároveň maximální rozsah práce přesčas, obvykle během den, týdne a roku. Zákon upravuje i délku přestávek v práci a jejich rozvržení během pracovní doby. Zaměstnavatelé však s ohledem na povahu práce v organizaci zavádějí i dodatečné 10 BLÁHA, Jiří a koletiv. Pokročilé řízení lidských zdrojů.brno: Edika Brno, 2013. ISBN 978-80-266-0374-0 23