Chrám prostor ke slavení liturgie Cíle: 1) Naukový: Žáci si zopakují nejdůležitější místa v kostele. Dozvědí se jejich historický vývoj a budou objevovat jejich význam a poselství. 2) Formační: Na základě uvedených informací si žáci zhodnotí svoje vnímání poselství daných míst; pojmenovávají, zda se dozvěděli něco pro ně přínosného. Pomůcky: 1) Pracovní list, tužky pro každého; Bible nejlépe pro všechny; Scénář: 1) Úvodní aktivita: Co k sobě patří? 2) Vchod do chrámu a kropenka 3) Oltář ambon sedes 4) Oltář ambon sedes společné poselství 5) Osobní poselství 1. Úvodní aktivita: Co k sobě patří? V Pracovním listě mají žáci obrázky, na kterých je ambon, sedes, oltář a křtitelnice. Úkolem bude přiřadit k těmto místům věty, které k nim patří (které se u těchto míst říkají): Ambon Slyšeli jsme slovo Boží Sedes Jděte ve jménu Páně Oltář Shlédni na oběť své církve: Vždyť je to oběť tvého Syna, a jeho obětí jsme byli s tebou usmířeni (misál str. 750 ten hnědý) Křtitelnice aby všichni, kdo budou ve křtu spolu s Kristem pohřbeni, ve křtu s ním také vstali ze smrti k životu. (misál str. 482 ten hnědý) Následuje kontrola. Katecheta naváže: Z těchto čtyř míst jsou tři, která spolu úzce souvisejí. Zkuste určit, která to jsou. Žáci by měli dojít k tomu, že se jedná o ambon, sedes a oltář. (Nápovědou jim může být to, že se všemi třemi místy se pravidelně setkávají při mši svaté.) Tento úkol v tento moment více nerozebíráme, co je spojuje, budeme objevovat v následujících krocích. Nyní se zkusíme podívat na některá důležitá místa, která v kostele najdeme a společně budeme objevovat jejich smysl a poselství. POZNÁMKA PRO KATECHETU: historické informace je třeba přizpůsobit žákům a času.
2. Vchod do chrámu a kropenka Začneme místem, kterým musí projít každý, kdo se chce do prostoru kostela dostat, a to je vchod dveře. Dveře jsou symbolem nebeské brány symbol vstupu ze světa do nebe. Co to znamená? Přicházíme ze všedního světa do místa, které je posvátné a kde se setkáváme s Bohem. Dveře mají ještě jeden symbolický význam. Ten zkusí žáci objevit v obrázku, který mají v Pracovním listě. Na obrázku je nad dveřmi zámecké kaple vyobrazený Ježíš Kristus, který je symbolem dveří. Dále si žáci v Bibli vyhledají verš J 10,9, kde sám Ježíš o sobě prohlašuje, že je dveře: Já jsem dveře. Kdo vejde skrze mě, bude zachráněn; bude moci vcházet i vycházet a najde pastvu. Ježíš je symbolem dveří. Ve středověku se často Kristus na branách kostelů zobrazoval. Při vstupu si má člověk uvědomit, do jakého prostředí vstupuje. Již zde, na začátku, se člověk začíná ztišovat a připravuje se tak na setkání s Bohem. Překročit práh kostela se má s čistým (připraveným) srdcem. Proto byli od 8. století věřící před nedělní bohoslužbou kropeni svěcenou vodou. Brzy se vyvinul zvyk, že se při vstupu do domu Páně věřící sami kropili nebo křižovali svěcenou vodou. Proto se poblíž vchodu umísťovala nádoba se svěcenou vodou, kropenka. Tu známe z dnešních kostelů. Otázka: Co myslíte, že si křesťané ještě u kropenky připomínají? Kromě symbolického očištění si křesťané připomínají ještě jednu událost, a to událost křtu. Žáci si zapíši do Pracovního listu. 3. Oltář ambon sedes OLTÁŘ Historie: V židovství byl oltář určen k zápalným obětem. Apoštol Pavel nazývá oltář stůl Páně. Původně to byl přenosný stůl, na který se kladl chléb a víno. Postupně se pozvolna prosazují pevně umístěné kamenné oltáře. Ve 2. století se začínají uctívat mučedníci, a to vedlo k tomu, že se oltáře s oblibou zřizovaly vedle hrobů mučedníků nebo nad nimi. Tam, kde mučednické hroby nebyly, opatřovali si křesťané relikvie, které ukládali pod oltář nebo do něho. Nad některými oltáři byl zřizován baldachýn, který v antickém myšlení představoval zvláštní čest. Postupem času se rozvinul zvyk klást za nebo také nad oltář, který se více z prostoru přesouval ke stěně, obrazy nebo reliéfy. Druhý vatikánský koncil se vrací většinou k nejstarší tradici: oltář má být umístěn do středu, má být oddělený od zadní stěny, aby bylo možno jej obcházet, má být
na pevném místě a zhotoven z trvanlivého materiálu. Zachovává se zvyk ukládání relikvií, musí však být zaručena jejich pravost. Sochy ani obrazy svatých na oltáři stát nesmějí. Kněz, který původně stál zády k lidu, po druhém vatikánské koncilu mohl oficiálně stát tváří k lidu. Uchovávání proměněných hostií mělo během dějin různé podoby a místa: příbytek kleriků, postranní prosty kostela, nádoba postavená na oltáři, schránka zavěšená nad oltářem atd. Teprve od 15. stol. se začíná umísťovat na oltář svatostánek. Od r. 1964 může biskup povolit umístění svatostánku také mimo oltář. Význam a poselství: U oltáře si křesťané připomínají oběť, kterou přinesl Ježíš. Otázka pro žáky: Jaká oběť Ježíše se tu uskutečňuje? To se dozvíme z I. eucharistické modlitby, kterou se modlí kněz při slavení mše svaté: Přijmi a požehnej tyto dary, tuto oběť svatou a nekrvavou. Je to oběť svatá a nekrvavá. Co to znamená, a co to vypovídá o oltáři, se dozvíme z eucharistické modlitby, kterou se kněz u oltáře modlí. Jde o modlitbu velikonoční: Vpravdě je důstojné a spravedlivé, dobré a spasitelné, abychom ti, Bože, vždycky a všude vzdávali díky; abychom tě chválili a oslavovali zvláště nyní, v době velikonoční. Vždyť naše velikonoční oběť je tvůj Kristus. On je ten Beránek, který byl zabit za hříchy světa: svou smrtí naši smrt přemohl a svým vzkříšením obnovil život. Skrze něho vstoupila do světa tvá radost, a celý vesmír a mocné zástupy andělů zpívají píseň o tvé slávě a bez ustání volají Otázky: Co máme dělat? (Chválit a oslavovat Boha) Kdo je tou obětí? (Kristus) Co svou smrtí a vzkříšením dokázal? (přemohl naši smrt a obnovil život) Co to přineslo? (radost, která vstoupila do světa) Co se tedy u oltáře děje? (Chválíme a oslavujeme Boha, připomínáme si Ježíšovu oběť jeho smrt a vzkříšení. Radujeme se). Katecheta doplní: Na oltáři tedy slavíme oběť svatou a nekrvavou. Ježíš zvítězil nad zlem. Tato svoboda otevírá cestu k novému životu v přátelství s Bohem a druhými lidmi.
Křesťané se scházejí kolem oltáře k hostině, v níž se jim daruje sám Ježíš, a to tím, že se chléb a víno proměňují v jeho tělo a krev. Jejich přijímáním se spojují s Ježíšem a vzájemně mezi sebou. Tento pokrm je posilou k životu ve svobodě a lásce. AMBON Historie: Původně to bylo vyvýšené místo. Od 12. stol. je budováno místo k předčítání, tzv. lectorium. V kostelích bez lektoria se ve středověku zřizovaly přenosné dřevěné kazatelny, aby se kázání více přiblížilo věřícím. Od 14. století se budovaly také kamenné kazatelny. Po druhém vatikánském koncilu se opět vrací ambon. Ten má být pevný, zpracováním podobný oltáři a má být viditelný věřícím. Takový ambon již známe z našich kostelů. Ambon nebývá bohatě zdoben, jak tomu bylo u kazatelny, aby více vyniklo slyšené Boží slovo. Význam a poselství: Katecheta přečte žákům část žehnací modlitby pro ambon: Bože, ty voláš lidi ze tmy k svému podivuhodnému světlu. Děkujeme ti, že nás nenecháváš hladovět, ale sytíš nás pokrmem svého slova, a že nám, shromážděným v tomto kostele, stále připomínáš své podivuhodné výroky a činy. Prosíme tě: ať tu k nám zaznívá hlas tvého Syna Otázky: V modlitbě je pokrmem nazýváno slovo. Jak nás může sytit? (Připomíná nám podivuhodné výroky a činy) Čí hlas má zaznívat k lidem? (hlas Božího Syna) Žáci zkusí jednou větou shrnout, jaký význam ambon má. Katecheta může doplnit: AMBON je místo, odkud se čte text Bible shromážděná církev naslouchá Božímu slovu, jež osvětluje význam Ježíšovy oběti pro lidstvo a vyzývá člověka k odpovědi. Od ambonu může také kněz kázat, aby se vysvětlily události, které předcházely těm, které si připomínáme právě u oltáře. SEDES Význam a poselství: Katecheta přečte část žehnací modlitby pro katedru a pro sedadlo pro kněze: Pane, tys přišel, abys jako dobrý pastýř shromáždil své rozptýlené stádce; společně tě chválíme a prosíme: prostřednictvím těch, které sis vyvolil za spolupracovníky a hlasatele pravdy, posiluj své věřící slovem života, ukazuj jim cestu a veď je dej, ať ti, kdo budou sedat na tuto katedru (na toto sedadlo), horlivě hlásají tvé slovo a náležitě slaví svatá tajemství, aby tě mohli spolu se svěřeným lidem navždy chválit, až zasednou v tvém věčném království
Úkol: Vyjádřete jednou větou základní myšlenku této modlitby. Jak hovoří Ježíš k věřícím lidem? (prostřednictvím těch, které si vyvolil za spolupracovníky) Katecheta pak doplní: SEDES česky sedadlo pro kněze je určeno tomu, který předsedá bohoslužbě. V biskupském kostele katedrále sedí biskup na tzv. katedře (katedra je místem, odkud se vyučuje). Kněz je zde jako zástupce Krista. Je to Kristus, který je pravým předsedajícím každé liturgie. Sedes je připomenutím trůnu, z nějž Kristus kraluje. Ze sedadla řídí kněz jednak mešní bohoslužbu slova, jednak závěrečnou část mše. Historie: Katecheta doplní informace: Slovo katedra původně označovalo stolec vysokého státního úředníka, soudce, nebo učitele. Křesťanství převzalo tento výraz pro vyjádření biskupského stolce v liturgii. Původně to byl přenosný stolec. Od 4. století se katedra více podobá trůnu vysokých státních úředníků, k nimž byli biskupové po konstantinovském obratu počítáni. Ve 4. století vznikají farní kostely a jsou v nich umisťovány také sedadla pro předsedající kněze (sedes). Po 2. vatikánském koncilu nemá mít kněžské sedadlo podobu trůnu a má být uchráněno před okázalostí tzn., má být jednoduché. 4. Oltář ambon sedes společné poselství SPOJITOST: OLTÁŘ SEDES AMBON Nyní se vrátíme zpět k úvodní aktivitě. Řekli jsme si, že tyto tři místa spolu úzce souvisí. Nyní zkusíme objevit, jak spolu souvisí a kdo je spojuje. V Pracovním listě mají žáci tabulku, kde mají uvedeny všechny tři místa s krátkým shrnutím. Na základě tohoto připomenutí zkusí žáci nejprve sami určit jejich spojitost: Kdo tyto místa spojuje a jak se projevuje? (Je to osoba Ježíše Krista vysvětlení viz níže). Následuje prezentace. Poté katecheta shrne a doplní spolu se žáky: Oltář místem bohoslužby oběti. Jak se projevuje Kristus na oltáři? (KRISTUS TĚLO A KREV) Ambon místo, odkud promlouvá Kristus. Jak se projevuje Kristus na tomto místě? (KRISTUS PŘICHÁZÍ JAKO SLOVO) Sedes připomenutím trůnu, z nějž Kristus kraluje. Jak se zde projevuje Kristus? (KRISTUS OSOBA) Toto nám ukazuje na tři způsoby přítomnosti Krista: TĚLO A KREV SLOVO OSOBA Žáci si dopíší do tabulky do posledního řádku v Pracovním listě.
5. Osobní poselství Žáci se zkusí zamyslet nad biblickým veršem J 10,9 Já jsem dveře K přemýšlení: Dozvěděl jsem se dnes něco nového, co jsem nevěděl? Porozuměl jsem více něčemu, čemu jsem dříve nerozuměl? Ježíš se ve mši svaté projevuje jako osoba, slovo a jako tělo a krev. Který projev si více při mši svaté uvědomuji?