76 str. 1 76 Dohoda o pracovní činnosti Úplné znění 76 Dohoda o pracovní činnosti (1) Dohodu o pracovní činnosti může zaměstnavatel s fyzickou osobou uzavřít, i když rozsah práce nebude přesahovat v témže kalendářním roce 00 hodin. (2) Na základě dohody o pracovní činnosti není možné vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby. () Dodržování sjednaného a nejvýše přípustného rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby se posuzuje za celou dobu, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů. (4) V dohodě o pracovní činnosti musí být uvedeny sjednané práce, sjednaný rozsah pracovní doby a doba, na kterou se dohoda uzavírá.
76 str. 2 Ustanovení související Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění 2 definice závislé práce nezbytnost výkonu závislé práce v základních pracovněprávních vztazích 56a okamžité zrušení pracovního poměru zákonným zástupcem nezletilého zaměstnance mladšího 16 let 75 dohoda o provedení práce 77 společné ustanovení k dohodám o pracích konaných mimo pracovní poměr 18 odměna z dohody 155 cestovní náhrady a dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr 194 rozvržení pracovní doby pro účely náhrady odměny po dobu prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény zaměstnance 1 potvrzení o zaměstnání Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník 4 zákaz závislé práce ve vazbě na věk nezletilého a ukončení jeho povinné školní docházky 5 právo zákonného zástupce nezletilého zaměstnance mladšího 16 let rozvázat jeho pracovněprávní vztah 2001 a násl. odstoupení od smlouvy 2401 odkaz na úpravu pracovněprávních vztahů v jiném zákoně (ZP) Zákon č. 45/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění 25 odst. právní úprava tzv. nekolidujícího zaměstnání
76 str. 16 povinnost zaměstnavatele mít na svých pracovištích kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu k fyzickým osobám (zaměstnancům), kteří na daném pracovišti vykonávají práci Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, v platném znění 12 a 25 přestupky a správní delikty mj. na úseku dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr Zákon č. 7/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, v platném znění Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 79/201 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 7/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče) Komentář V rámci dohody o pracovní činnosti může zaměstnanec (stejně jako v rámci pracovního poměru nebo dohody o provedení práce) vykonávat závislou práci. Společně s dohodou o provedení práce tvoří dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Jak bylo uvedeno již v komentáři k ustanovení 75 a 77 ZP, rozdíly existují jak mezi těmito dohodami a pracovním poměrem, tak mezi oběma dohodami samotnými.
76 str. 4 Rozsah práce Na základě dohody o pracovní činnosti není možné vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Dodržování sjednaného a nejvýše přípustného rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby se posuzuje za celou dobu, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů. Stanovenou týdenní pracovní dobou, z níž se odvozuje zmíněná polovina, je třeba rozumět stanovenou týdenní dobu u zaměstnavatele, u kterého je práce konána, a to ve vztahu k jejímu druhu. To, že jde případně o mladistvého zaměstnance, nehraje žádnou roli (viz níže Příklady). I když zákoník práce vychází z toho, že dodržování sjednaného nebo nejvýše přípustného rozsahu pracovní doby se posuzuje v průměru za příslušné vyrovnávací období, není možné tohoto pravidla zneužívat v tom smyslu, že by zaměstnavatel přiděloval zaměstnanci v jeho prvních týdnech (měsících) práci v rozsahu až stanovené týdenní pracovní doby, a to s vědomím, že v dalších týdnech (měsících) jeho práci potřebovat vůbec nebude a jen vyrovná pracovní dobu na zákonem předepsaný průměr. V tomto případě by šlo o účelové obcházení zákona a měl být uzavřen pracovní poměr. Může se stát, že po několika týdnech, v nichž zaměstnanec konal práci v rozsahu větším, než je polovina stanovené týdenní pracovní doby, bude dohoda o pracovní činnosti jednou ze smluvních stran zrušena, aniž by bylo možné dodržet ustanovení o nejvýše přípustném rozsahu pracovní doby v průměru. To ale neznamená, že by byla porušena zákonná povinnost, protože tuto skutečnost nemohla žádná
76 str. 5 ze smluvních stran předpokládat. Stejný závěr by samozřejmě nebylo možné vztáhnout na situaci, kdyby zaměstnavatel takto postupoval vědomě a nahrazoval tímto postupem práci, která by jinak měla být konána v rámci pracovního poměru. Z výše uvedeného pravidla zároveň vyplývá, že každou dohodu o pracovní činnosti je třeba posuzovat samostatně, a to rovněž ohledně maximálního rozsahu práce. Není proto možné hodiny odpracované na základě jedné dohody o pracovní činnosti sčítat pro tyto účely s hodinami odpracovanými v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o pracovní činnosti u stejného zaměstnavatele, jako tomu je u dohody o provedení práce. Zaměstnavateli dokonce nic nebrání v tom, aby se zaměstnancem uzavřel současně dvě dohody o pracovní činnosti (nebo kombinovaně s dohodou o provedení práce). Musí ovšem respektovat základní zásadu obsaženou v ustanovení 4b odst. 2 ZP o jiném druhovém vymezení prací v případě dvou a více souběžných pracovněprávních vztahů u jednoho a téhož zaměstnavatele. Obsahové náležitosti dohody o pracovní činnosti předepisuje zákoník práce ve svém ustanovení 76 odst. 4. V této dohodě musejí být uvedeny sjednané práce (tedy vymezení toho, co má zaměstnanec vlastně dělat), sjednaný rozsah pracovní doby (v průměru maximálně do poloviny stanovené týdenní pracovní doby) a doba, na kterou se dohoda uzavírá (doba určitá i neurčitá). Pravidelnou náležitostí dohody bývá též výše odměny ve smyslu ustanovení 18 ZP. Výčet povinných náležitostí dohody o pracovní činnosti samozřejmě nebrání zaměstnavateli a zaměst- Obsahové náležitosti
76 str. 6 Způsoby zrušení nanci v tom, aby v ní sjednali i další věci, pokud nebudou v rozporu s principy, na kterých je zákoník práce postaven. Může jít o místo výkonu práce, právo na dovolenou, na pracovní volno při překážkách v práci nebo na cestovní náhrady, zkušební dobu, konkurenční doložku, pracovní pohotovost apod. Není-li mezi smluvními stranami sjednáno nic dalšího nebo jiného, je dle ustanovení 77 odst. 4 ZP možné zrušit dohodu o pracovní činnosti dohodou, výpovědí nebo okamžitým zrušením (blíže viz komentář k tomuto ustanovení). Jak bylo uvedeno v komentáři k dohodě o provedení práce, vyloučena není ani možnost dohodnout si důvody k odstoupení od dohody o pracovní činnosti nebo zrušit tento pracovněprávní vztah ve zkušební době, pakliže byla sjednána. Od 1. 1. 2015 Rozdíly ve srovnání s původní úpravou Novelou zákona o inspekci práce došlo od 1. 1. 2015 k zavedení specifické skutkové podstaty přestupku nebo správního deliktu na úseku dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Pokud proto zaměstnavatel nezajistí dodržení maximálního rozsahu práce, který připouští zákoník práce u dohody o pracovní činnosti (viz výše), hrozí mu pokuta až do výše 2 000 000 Kč (do 1. 12. 2014 nemohl být za uvedené porušení zaměstnavatel postižen). Současně byla na stejnou výši zpřísněna pokuta za porušení povinností týkajících se vzniku, změn a skončení dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (do 1. 12. 2014 pouze do výše 00 000 Kč), tedy i dohody o pracovní činnosti.
76 str. 7 Novelou zákoníku práce byla sjednocena právní úprava způsobů zrušení dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Z ustanovení 76 ZP byl proto vypuštěn odstavec 5, který se zabýval způsoby zrušení dohody o pracovní činnosti. Od 1. 10. 2015 Upozornění na možné chyby Byť by k tomu mohlo svádět pojmenování dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (na jedné straně o provedení práce, na straně druhé o pracovní činnosti), mezi oběma dohodami nedělá zákoník práce žádný kvalitativní rozdíl, nýbrž jen rozdíl kvantitativní. To znamená, že o použití některé z těchto dohod rozhoduje především hledisko maximálního rozsahu práce a nikoli charakteru činnosti. I na dohodu o pracovní činnosti lze proto vykonávat jednorázové pracovní úkoly a nikoliv jen opakující se činnost (ačkoliv v praxi budou zaměstnavatelé kvůli odlišnému postavení v pojistných systémech volit zpravidla pracovněprávní vztah založený dohodou o provedení práce). Podobně jako u dohody o provedení práce i zde platí, že si nelze plést dobu, na kterou se dohoda o pracovní činnosti uzavírá, s dobou, za kterou se posuzuje dodržení maximálního rozsahu práce. Pokud zákon hovoří v souvislosti s touto dohodou o období 52 týdnů, nemá tím rozhodně na mysli dobu, jejíž délku nemůže doba trvání dohody o pracovní činnosti překročit (ta může být uzavřena třeba i na dobu několika let či dokonce na dobu neurčitou), ale nejzazší dobu, za kterou se posuzuje dodržení maximálního rozsahu práce, nebyla-li sjednána kratší doba trvání takové dohody.!
76 str. 8 P Příklady Zaměstnavatel uzavřel dvě dohody o pracovní činnosti se dvěma zaměstnanci, z nichž každý bude vykonávat zcela odlišnou práci. Pokud by ji vykonávali v pracovním poměru u stejného zaměstnavatele, pak by stanovená týdenní pracovní doba prvního z nich činila 40 hodin, kdežto u druhého 7,5 hodin. U prvního představuje tedy maximální rozsah práce v průměru 20 hodin týdně, u druhého v průměru 18,75 hodin týdně. Kdyby šlo o zaměstnavatele odměňujícího mzdou, který využil možnosti nabízené ustanovením 79 odst. 2 ZP a v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu zkrátil stanovenou týdenní pracovní dobu (bez snížení mzdy) všem zaměstnancům např. na 7,5 hodin, pak je polovinou pro účely dohody o pracovní činnosti vždy 18,75 hodin týdně. U zaměstnavatele je délka stanovené týdenní pracovní doby 40 hodin. Dohoda o pracovní činnosti bude sjednána na období 6 měsíců a rozsah práce v nejvýše přípustném rozsahu 20 hodin týdně. Aby byla dodržena právní úprava obsažená v zákoníku práce, mohl by zaměstnanec sice konat v některých týdnech práci i nad rámec 20 hodin, ale o to méně by ji musel konat v jiných týdnech v rámci celého období, na něž byla dohoda sjednána. NS, 21 Cdo 216/2004 Judikatura Také v případě, jestliže je dohoda o pracovní činnosti uzavřená mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem neplatná, vzniká za předpokladu, že zaměstnanec pro
76 str. 9 zaměstnavatele pracoval a byl za vykonané práce odměňován, mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem pracovněprávní vztah, a nikoliv vztah občanskoprávní. V takové situaci je třeba posoudit, zda nedošlo i k pracovnímu poměru, jestliže byl mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem sjednán druh práce, místo výkonu práce a den nástupu do práce. Nejde však o mechanickou konverzi neplatné dohody o pracovní činnosti v pracovní smlouvu nastupující automaticky v případě, jestliže je z neplatné dohody o pracovní činnosti zřejmé, jakou činnost a ve kterém místě ji měl zaměstnanec od určitého data vykonávat. Druh práce, místo výkonu práce a den nástupu do práce jsou bezpochyby esenciálními náležitostmi pracovní smlouvy, které však stejně dobře mohou být dojednány také v dohodě o pracovní činnosti. Aby bylo možné posoudit, zda nedošlo i k pracovnímu poměru, je proto významný závěr, o jaký právní úkon (nyní právní jednání) v době, kdy účastníci sporný dvoustranný právní úkon uzavírali, se z obsahového hlediska jednalo a k čemu ve skutečnosti jejich projev vůle směřoval. Zákon umožňuje účastníkům dohody o pracovní činnosti, aby si způsob (modus) jejího zrušení sjednali dohodou a v tomto směru není jejich smluvní volnost žádným způsobem omezována. Teprve pro případ, není-li předem sjednán konkrétní způsob zrušení dohody o pracovní činnosti, je možné ji zrušit dohodou účastníků ke sjednanému dni; jednostranně může být zrušena z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s 15denní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhému účastníku. Okamžité zrušení dohody o pracovní činnosti může NS, 21 Cdo 16/2009
76 str. 10 NS, 21 Cdo 918/2014 být však sjednáno jen pro případy, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr. Ustanovení 76 ZP o zrušení dohody o pracovní činnosti je ve vztahu k obecným ustanovením o rozvázání a skončení pracovního poměru ustanovením speciálním, které je v porovnání s úpravou rozvázání pracovního poměru zjevně volnější (flexibilnější), jak ostatně odpovídá povaze dohody o pracovní činnosti jako volnějšího pracovněprávního vztahu vykonávaného mimo pracovní poměr. Nelze však dovozovat, že v ustanovení 72 ZP nelze spatřovat procesní prostředek obrany proti neoprávněnému zrušení dohody o pracovní činnosti výpovědí. Dohoda o pracovní činnosti patří spolu s dohodou o provedení práce mezi dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, jimiž se zakládají pracovněprávní vztahy, které se vyznačují větší flexibilitou a smluvní volností stran než pracovní poměr. Podstatnými náležitostmi dohody o pracovní činnosti jsou sjednané práce, sjednaný rozsah pracovní doby a doba, na kterou se uzavírá. Práce sjednané v dohodě o pracovní činnosti nemusí být označeny podrobným výčtem jednotlivých prací; postačuje, jsou-li vymezeny druhově. Vzhledem k tomu, že na základě dohody o pracovní činnosti není možné vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby, musí být rozsah pracovní doby sjednán v dohodě tak, aby uvedený limit nebyl překročen. Doba, na kterou je možné dohodu o pracovní činnosti uzavřít, není omezena a dohodu je možné sjednat jak na dobu určitou, tak i na dobu neurčitou. Dohoda o pracovní činnosti, která by neobsahovala některou z uvedených podstatných náležitostí, by byla pro rozpor se zákonem neplatná.