Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra oceňování majetku Restituce a církve Diplomová práce Autor: Bc. Jitka Strnadová, DiS. Finance, Oceňování majetku Vedoucí práce: Ing. Petr Ort, Ph.D. Praha Duben, 2010-1 -
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury. V Praze dne Jitka Strnadová
Poděkování: Ráda bych poděkovala panu Ing. Petru Ortovi, Ph.D. za vedení postupu prací a za cenné připomínky v průběhu zpracovávání mé diplomové práce. Dále bych chtěla poděkovat Mgr. Milanovi Němečkovi, PhD., Petrovi Regalátovi Benešovi a Ing. Michalovi Pánkovi za poskytnuté informace a podklady.
Anotace práce Diplomová práce na téma Restituce a církve se zabývá popisem a zhodnocením rozdílů ve vypořádání restitučních nároků fyzických osob a církví se státem. V prvních kapitolách se zabývám postupem a institucemi, které vyřizují nároky fyzických osob. Další kapitoly popisují, jak probíhalo majetkové vyrovnání s církvemi a jak jsou církve financovány do dnešního dne v České republice a jakým způsobem jsou financovány církve ve světě a v jiných post-komunistických zemích. Dále popisuji dvě církve, kdy jedna má jiţ majetek vrácený a druhá na vypořádání stále čeká. Poslední kapitola se zaměřuje na rozdílné oceňování nároků a náhrad pro fyzické osoby a církve a rozdílnost ocenění je naznačeno i na konkrétním ocenění pozemku. Annotation This thesis on the Restitution and churches deals with description and evaluation of differences in the settlement of restitution claims of natural persons and churches with the state. The first chapter deals with the procedures and institutions that settle claims of persons. Further chapters describe the history of compensation between state and church and how our state have financed church until now and how churches are financed in the world and in other post-communist countries. I describe two churches, where one of them has already their property returned, and the other on the contrary is still waiting. The last chapter concerns in the different valuation of claims and compensations for individuals and churches and the valuation disparity is shown on a specific valuation of the land.
OBSAH: ÚVOD... 7 1. RESTITUCE... 9 2. POZEMKOVÉ ÚŘADY... 10 2.1. Jednoduché pozemkové úpravy (JPÚ), komplexní pozemkové úpravy (KPÚ) 11 3. ÚDAJE A LISTINY Z DŘÍVĚJŠÍCH POZEMKOVÝCH EVIDENCÍ... 12 4. POZEMKOVÝ FOND ČESKÉ REPUBLIKY... 15 4.1. Správa nemovitostí... 17 4.2. Restituce... 18 4.3. Privatizace... 19 4.4. Výkon funkce zakladatele... 20 5. POZEMKOVÉ REFORMY... 21 5.1. První pozemková reforma... 21 5.2. Druhá pozemková reforma... 23 6. RESTITUČNÍ ZÁKONY... 27 6.1. Zákon č. 403/1990 Sb.... 27 6.2. Zákon č. 87/1991 Sb.... 28 6.3. Zákon č. 229/1991 Sb.... 29 6.4. Zákon ČNR č. 243/1992 Sb.... 30 7. CÍRKVE... 31 7.1. Členění církví... 31 7.2. Financování církví a náboženských společností v historii... 34 7.3. Financování církví a náboženských společností ve světe a v ČR... 35 7.4. Financování v roce 2008... 40 5
7.5. Financování v roce 2010... 43 7.6. Majetkové vyrovnání... 43 7.7. Majetkové vyrovnání s církvemi v jiných postkomunistických zemích... 53 7.8. Problémy obcí... 54 8. STAV A POPIS MAJETKU U DVOU CÍRKVÍ... 56 8.1. Rytířský řád Křižovníků s červenou hvězdou... 56 8.1.1. Opravy majetku... 56 8.2. Františkáni... 60 8.3. Zhodnocení uvedených stavů majetku... 65 9. OCENĚNÍ... 66 9.1. Vymezení rozsahu vydávaného majetku a ocenění nevydávaného majetku - stanovení rozsahu finanční náhrady k vládnímu návrhu zákona o zmírnění některých majetkových křivd způsobených církvím... 66 9.2. Ocenění nevydaných nemovitostí pro Pozemkový fond ČR... 71 9.3. Ocenění vydávaných náhradních nemovitostí pro Pozemkový fond ČR... 75 9.3.1. Ocenění náhradního pozemku při převodu dle 7 zákona 95/1999 Sb.... 76 9.3.2. Pozemky převáděné náhradou dle zákona č. 229/1991 Sb.... 76 9.3.3. Ocenění náhradních budov a staveb dle zákona č. 229/1991 Sb.... 77 9.4. Porovnání ocenění, názory... 78 9.5. Praktický příklad ocenění... 80 10. ZÁVĚR... 86 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... 87 SEZNAM PŘÍLOH... 91 6
Úvod Původním cílem mé práce bylo zhodnotit, zda je navrhovaný a velmi diskutovaný zákon o majetkovém vyrovnání státu s církvemi vhodný a zda je navrţená částka odpovídající. Příslušný zákon ale zatím schválen nebyl a je moţné, ţe jeho budoucí podoba bude jiná neţ mnou posuzovaný návrh zákona z roku 2008. Faktem ale je, ţe ani dvacet let po pádu komunismu nemá stát dořešené majetkové vyrovnání s církvemi. První majetkové vyrovnání s církvemi po roce 1989 proběhlo v rámci výčtových zákonů č. 298/1990 Sb. a č. 338/1991 Sb. Těmito zákony byl vydán jmenovitě majetek, který církve nutně potřebovaly pro svoji činnost, většinou budovy a fary s pozemky pouze v podobě nutného zázemí k těmto nemovitostem. Jiţ v rámci vydávání těchto majetků vznikly církvím nemalé problémy se správou a opravami budov. Církve sice tento majetek potřebovaly a vyţadovaly, ale nebyly připravené na správu, zařizovaní oprav a v neposlední řadě i získávání prostředků na tyto opravy. Tato nedořešená situace nepřináší problémy jen církvím, které nemohou nakládat se svým majetkem, ale např. i obcím, které mají tento majetek ve svém katastru. V některých místech bylo zablokováno rozšiřování obcí, výstavba jak individuální, tak průmyslová. Církevní majetek je v současné době blokován blokačním paragrafem zákona č. 229/1991 Sb. o půdě, díky kterému se nesmí s původním majetkem církví aţ do přijetí nových zákonů jakkoliv nakládat. Některých majetků by se církve vzdaly ve prospěch obcí uţ dnes, protoţe vědí, ţe pro tento majetek nebudou mít uplatnění, ale ani tento krok v současné době udělat nemohou. Tak dnes tento majetek většinou chátrá, protoţe je ve správě státních institucí, které nemají na jeho údrţbu a opravy peníze a čeká se na nějaké konečně řešení. Česká republika je povaţována podle různých průzkumů za jednu z nejateističtějších zemí na světě. Podle posledního sčítání lidu z roku 2001 měla Česká republika celkem 10.230.060 obyvatel a k náboţenskému vyznání se přihlásilo celkem 3.288.088 lidí, coţ je téměř jedna třetina z celkového počtu obyvatel. Je to oproti předchozímu sčítání z roku 1991 pokles, protoţe tehdy se k náboţenskému vyznání hlásilo 43,9% občanů. Nejvíce osob se přihlásilo k římskokatolické církvi (32,1%). Zatímco dle například Eurobarometru na Maltě 95%, v Polsku 80% nebo v Řecku 81% obyvatelstva 7
věří v Boha. Jsou to většinou země, kde má církev historicky silnou pozici a vliv. I tento fakt můţe mít vliv na nechuť dořešit u nás církevní restituce a církevní majetek vůbec. Ve své práci se tedy snaţím zmapovat historii a postupy financování církví, vypořádání se s majetkem církví jak v České republice, tak v jiných zemích a porovnání postupu vydávání majetku fyzickým osobám a církvím včetně vyčíslení náhrad za nevydaný majetek. 8
1. Restituce Pojem restituce znamená obnovení původního stavu. V post-komunistických zemích je tímto slovem označován proces, v němţ jsou napravovány některé majetkové křivdy. Restituce vlastnictví vztahů k půdě je zvláštním důvodem nabývání vlastnictví k půdě v období po listopadu 1989. Jsou to případy, kdy např. pozemky byly v minulosti převedeny nebo přešly do vlastnictví státu nebo jiných právnických osob a tento přechod (převod) majetku je povaţován za křivdu. Podle restitučních předpisů pak vznikl původním vlastníkům nebo jejich nástupcům nárok na obnovení vlastnického práva, případně na poskytnutí jiné náhrady. Do skupiny restitučních předpisů patří také speciální restituční zákony, na jejichţ základě došlo k navrácení majetku úzkému okruhu právnických osob (tělovýchovným organizacím, řeholním řádům, kongregacím a olomouckému arcibiskupství - v případě církevních osob šlo pouze o navrácení přesně specifikovaných nemovitostí). Na ostatní právnické osoby se restituce nevztahovaly. Obecný restituční předpis byl zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, podle něhoţ mohly ţádat fyzické a soukromé právnické osoby vydání věcí, které jim byly odňaty podle speciálních právních norem v 50. a 60. letech. Oprávněnou osobou mohl být jak občan ČSFR, tak i cizinec, dříve čs. občan. Dalším restitučním předpisem byl zákon o mimosoudních rehabilitacích (zákon č. 87/1991 Sb.). Samostatně byly řešeny restituční záleţitosti v zemědělství, a to zákonem č. 229/1991 Sb. o půdě. Tímto zákonem došlo k navrácení pozemků, budov a také k poskytnutí náhrad za ţivý a mrtvý inventář, který byl vnesen do zemědělských druţstev a státních statků. Oprávněnými osobami byly původně fyzické osoby, které byly občany ČSFR a měly na jejím území trvalý pobyt (Ústavní soud s účinností od počátku roku 1996 druhou podmínku zrušil). 9
2. Pozemkové úřady Většina rozhodnutí o vydání nebo nevydání majetku fyzickým osobám začínala na Pozemkovém úřadě, který ke svému rozhodnutí čerpal podklady z evidencí katastru nemovitostí a jeho předchůdců. K 15.7.1991 nabyl účinnosti zákon č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, který ustanovil nové státní orgány pozemkové úřady, které budou zajišťovat naplnění zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (zákon o půdě - který umoţnil znovunabytí zemědělského majetku zabraného po roce 1948 a zároveň určil postup při provádění pozemkových úprav, které měly v prvé řadě umoţnit hospodaření na znovunabytých pozemcích jejich vlastníkům). Zákon o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech č.284/1991 Sb., byl po několika novelách nahrazen k 1.1.2003 novým zákonem č. 139/2002 Sb. Ke stejnému datu nabyla účinnosti i prováděcí vyhláška k tomuto zákonu č. 545/2002 Sb.V 19 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb. se pod pojmem pozemkové úpravy rozumí změny v uspořádání pozemků v určitém území provedené za účelem vytvoření půdně ucelených hospodářských jednotek podle potřeb jednotlivých vlastníků půdy a s jejich souhlasem a podle celospolečenských poţadavků na tvorbu krajiny, ţivotního prostředí a na investiční výstavbu. V současné době jsou pozemkové úpravy vyuţívány jako jeden z nejdůleţitějších nástrojů pro uspořádání a přípravu pozemků pro výstavbu dálniční sítě a ţelezničních koridorů. Pozemkové úpravy jsou nástrojem pro uspořádání vlastnických vztahů k zemědělským a lesním pozemkům a to s ohledem na hospodaření a zároveň s ohledem na potřeby krajiny. Realizace společných zařízení v rámci těchto úprav znamená nové polní cesty, rybníky, zeleň v krajině, omezení eroze, coţ je přínosem pro všechny, kdo v daném území ţijí. Bezprostředně po přijetí zákona o půdě v roce 1991 se restituce zemědělského a lesního majetku staly základní činností pozemkových úřadů. V České republice bylo celkově podáno téměř 232 tisíc restitučních ţádostí, v současnosti PÚ vykazují 98% vyřešených nebo téměř vyřešených případů.v průběhu restitučních řízení rozhodly pozemkové úřady o cca 1,6 mil. ha půdy, tj. 1/5 plochy ČR. Kompetentní ke všem činnostem vyplývajícím ze zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech jsou pozemkové úřady. Dříve byly součástí okresních úřadů, od 10
1.1.2003 je soustava pozemkových úřadů organizační součástí Ministerstva zemědělství, jejich územní působnost odpovídá nadále územím jednotlivých okresů. 2.1. Jednoduché pozemkové úpravy (JPÚ), komplexní pozemkové úpravy (KPÚ) Po roce 1989 bylo nutné co nejrychleji umoţnit hospodaření vlastníkům, kteří o to projevili zájem. Jednalo se o řešení zejména těch případů, kdy pozemky vlastníků byly nepřístupné uprostřed velkých půdních uţivatelských bloků. Nebylo prakticky zvládnutelné řešit vzniklou situaci pozemkovými úpravami se vším, co je jejich vlastním obsahem (viz KPÚ) a bylo nutné přistoupit na přechodné řešení, které vyuţívalo institutu tzv. zatímního uţívání.v tom případě vlastník za své nepřístupné pozemky dostával do uţívání (tedy nikoliv do vlastnictví) jiné stejně hodnotné pozemky jiného vlastníka, který sám hospodařit nechtěl. Nejvýznamnějšími partnery pozemkových úřadů při navrhování a realizaci pozemkových úprav jsou obce a města. Toto jejich významné postavení v pozemkových úpravách vyplývá nejen ze zákona č. 139/2002 Sb., ale také ze skutečnosti, ţe právě venkovské obce pochopily význam pozemkových úprav v oblasti krajinného plánování a rozvoje venkova. Přínos pozemkových úprav pro obce a jejich další rozvoj je např.: přispěje k dohledání doposud nezapsaného obecního majetku a k jeho optimálnímu umístění podle potřeb obce, vyčlení ze státní půdy původní církevní majetek nebo nově vybudované polní cesty mohou slouţit např. jako cyklotrasy a tím turisticky zatraktivnit danou oblast. Od roku 1998 byla započata další etapa pozemkových úprav, která sleduje mimo jiné procesy obnovy venkovského prostoru, efektivity hospodaření a výsledky těchto úprav slouţí obnově katastrálního operátu. V současné době převaţuje v činnosti pozemkových úřadů řízení, organizace a realizace zejména komplexních pozemkových úprav s důrazem na výstavbu a rekonstrukci polních cest, protierozních mezí, poldrů, biokoridorů a jiných krajinných prvků. 11
3. Údaje a listiny z dřívějších pozemkových evidencí Katastrální úřady mají od 1. ledna 1993 v úschově pozemkové a ţelezniční knihy a zemské desky. Tyto dokumentační fondy nejsou veřejně přístupné. Není moţné do nich nahlíţet a pořizovat si z nich opisy, výpisy nebo kopie, a to ani za přítomnosti zaměstnance katastrálního úřadu. Veřejně přístupné nejsou ani operáty bývalého pozemkového katastru (zákon o pozemkovém katastru č. 177/1927 Sb. z. a n. byl zrušen zákonem o geodézii a kartografii č. 46/1971 Sb.). Nahlíţení do dokumentace dřívějších pozemkových evidencí je umoţněno osobám oprávněným k tomu podle zvláštních předpisů, badatelům, soudním znalcům a osobám, které jsou oprávněny vykonávat zeměměřické činnosti. V souladu s Archivním zákonem umoţní katastrální úřad kaţdé osobě nahlédnutí do archiválií, které jsou uloţeny v archivech tohoto úřadu. Do archiválií mladších třiceti let lze nahlíţet jen se souhlasem ředitele katastrálního úřadu nebo vedoucího archivu, kde jsou archiválie uloţeny. Výpisy, opisy nebo kopie z uvedených dokumentačních fondů můţe poskytovat na vyţádání územně příslušný katastrální úřad. Z operátů bývalého pozemkového katastru Měřický operát bývalého pozemkového katastru tvoří katastrální mapa (původní nebo její otisk) a příruční (indikační) katastrální mapa. Písemný operát tvoří: - rejstřík parcel, parcelní protokol, pozemnostní archy, seznam pozemnostních archů, rejstřík drţitelů. Výpis z parcelního protokolu pozemkového katastru se vyhotovuje ručně na předepsaném tiskopisu. Výpis neosvědčuje právní vztahy k nemovitostem a není veřejnou listinou. Dále se vyhotovuje opis nebo kopie pozemnostního archu, který obsahoval všechny údaje o parcelách, které byly ve vlastnictví (drţbě) jednotlivých vlastníků. Kopie z originálu mapy bývalého pozemkového katastru se vyhotovuje jen zcela výjimečně ve zvláště odůvodněném případě. Běţné kopie z této mapy se zhotovují na podkladě kopie mapy pozemkového katastru uloţené na katastrálním úřadu nebo 12
se poskytují v podobě grafického výstupu z rastrového souboru, popř. přímo jako rastrový soubor. Z pozemkové knihy a ţelezniční knihy Katastrální úřad vyhotovuje a ověřuje opisy nebo kopie listin o právních vztazích ze sbírky listin pozemkové knihy. Tato listina je veřejná. Katastrální úřad však neodpovídá za obsah listiny a neověří opis nebo kopii listiny, jejíţ originál (kopie) je nečitelný. Výpis z pozemkové knihy osvědčuje vlastnické právo nebo jiné věcné právo k nemovitosti ke dni 31. 12. 1950, popř. u vybraných subjektů (organizací) ke dni 1. 1. 1964, kdy zápisy do pozemkové knihy byly ukončeny. Místo výpisu je moţno vyhotovit i reprografickou kopii vloţky pozemkové knihy. V reprografické kopii knihovní vloţky se neplatné údaje červeně podtrhnou, shodně se zápisem v pozemkové knize. Z operátu přídělového řízení (z grafického přídělového plánu a návrhu přídělů) a z operátu scelovacího řízení Výpisy, opisy a kopie z těchto operátů se běţně neposkytují. Jsou určeny především pro úřední potřebu pro vyhotovení identifikací parcel, srovnávacích sestavení parcel a upřesněných přídělových plánů, zejména pro restituce zemědělského a lesního nemovitého majetku, pro řešení jednoduchých i komplexních pozemkových úprav a pro vyhotovení porovnání nového stavu katastru nemovitostí se stavem evidence právních vztahů k nemovitostem, které je obsahem geometrických plánů. Údaje se poskytují pouze v případech, pokud je tato dokumentace uloţena v dokumentaci příslušného katastrálního úřadu. Z bývalé Jednotné evidence půdy (z let 1956 1963) Předmětem evidování byly uţívací vztahy k nemovitostem (k půdě). Z její dokumentace (pokud je zachována) lze zjistit např. postup v slučování parcel, zejména u bývalých státních statků a jednotných zemědělských druţstev a tehdejší uţivatele půdy. Z bývalé evidence nemovitostí (z let 1964 1992) Výpisy, opisy a kopie z evidence nemovitostí se běţně neposkytují. Vyuţívají se pouze k vyřešení nejasných případů, při kterých byl v uvedeném období proveden zápis právních vztahů k nemovitostem. 13
Srovnávací sestavení parcel dřívějších pozemkových evidencí s parcelami katastru nemovitostí Srovnávací sestavení parcel je orientační srovnání, tj. přiřazení posledního dochovaného stavu parcel (nebo jejich částí) dřívějších pozemkových evidencí se stavem parcel v katastru nemovitostí. K vyhotovení srovnávacího sestavení se vyuţívá grafických podkladů (map). Stanovení výměr částí parcel není povinné (provádí se pouze na vyţádání) a přibliţně určené výměry v něm uvedené nemohou být pouţity k zápisu do katastru nemovitostí. Srovnávací sestavení parcel nemá povahu veřejné listiny, nenahrazuje geometrický plán, neosvědčuje vlastnické vztahy k nemovitostem a nemůţe být proto podkladem pro vyhotovení právních listin o nemovitostech. Vyhotovuje se zejména pro: - sepsání dohod o vydání nemovitostí povinnými osobami v restitucích, - sepsání nájemních smluv - daňové účely. Srovnávací sestavení lze vyhotovit pouze na stav katastru nemovitostí evidovaný ve zjednodušené evidenci. Nevyhotovuje se v katastrálních územích, ve kterých jiţ bylo zcela odstraněno evidování parcel zjednodušeným způsobem. 14
4. Pozemkový fond České republiky Pokud fyzickým osobám nebyl vydán majetek rozhodnutím Pozemkového úřadu a měly právo na náhradu, staly se oprávněnými osobami a jejich náhradu řeší Pozemkový fond České republiky (dále PF ČR). PF ČR má ve své správě státní zemědělské nemovitosti (budovy, jiné stavby a pozemky), které slouţily ke dni účinnosti zákona o půdě zemědělské, popř. lesní výrobě, vyjma nemovitostí zákonem výslovně ze správy vyloučených. Pozemkový fond České republiky (dále jen Pozemkový fond ) byl zřízen zákonem č. 569/1991 Sb. Pozemkový fond je právnická osoba a zapisuje se do obchodního rejstříku. S účinností od 1. ledna 2010 došlo na základě zákona č. 299/2009 Sb., kterým byl novelizován zákon č. 569/1991 Sb., ke změně organizační struktury Pozemkového fondu. Orgány Pozemkového fondu jsou ředitel a dozorčí rada. Ředitel je statutárním orgánem Pozemkového fondu. Ředitele jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra zemědělství. Ředitel jmenuje a odvolává náměstka ředitele, který ho v době jeho nepřítomnosti zastupuje v plném rozsahu. Ředitel a náměstci ředitele se zapisují do obchodního rejstříku. Ředitel předkládá dozorčí radě ke stanovisku návrh statutu, rozpočtu, roční účetní závěrky a výroční zprávy a spolu se stanoviskem dozorčí rady předkládá tyto dokumenty ministrovi zemědělství s návrhem na jejich projednání vládou; vláda je předkládá se svým stanoviskem Poslanecké sněmovně ke schválení. Dozorčí rada (dále jen rada ) se skládá ze sedmi členů volených Poslaneckou sněmovnou na dobu pěti let. Poslanecká sněmovna můţe člena rady odvolat i před uplynutím jeho funkčního období. Člen rady se můţe vzdát své funkce písemným podáním předsedovi Poslanecké sněmovny. Členy rady nemohou být zaměstnanci Pozemkového fondu. Rada můţe navrhnout ministrovi zemědělství odvolání ředitele. Rada dohlíţí na činnost a hospodaření Pozemkového fondu. Podle povahy věci upozorňuje ředitele, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo financí, vládu, Poslaneckou sněmovnu, popřípadě jiné příslušné orgány na zjištěné nedostatky. Rada navrhuje řediteli 15
opatření k odstranění zjištěných nedostatků. Rada dohlíţí na řádný výkon působnosti Pozemkového fondu a plnění povinností ředitele a hodnotí, zda jsou v souladu s právním řádem České republiky a se statutem. Rada je oprávněna nahlíţet do všech dokumentů týkajících se činnosti Pozemkového fondu a kontrolovat, zda jsou řádně vedeny, schvaluje koncepční materiály a metodické pokyny Pozemkového fondu a kontroluje nakládání s nemovitostmi, které má Pozemkový fond ve správě. Příjmy Pozemkového fondu tvoří výtěţek z prodeje nemovitostí a akcií, výnosy účastí Pozemkového fondu na činnosti akciových a jiných obchodních společností a výtěţky z pronájmu nemovitostí, které spravuje. Příjmy Pozemkového fondu netvoří součást státního rozpočtu České republiky. Pozemkový fond České republiky (PF ČR) byl zřízen zákonem České národní rady č. 569/1991 Sb. a jako právnická osoba. Působnost PF ČR je stanovena zákony: Zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky (zákon o PF ČR), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (zákon o půdě), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o PF ČR a zákona č. 357/1992 Sb. (zákon o prodeji půdy), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích (zákon o majetku ČR), ve znění pozdějších předpisů. Činnosti Pozemkového fondu České republiky jsou: Správa nemovitostí, Restituce, Privatizace, Výkon funkce zakladatele, 16
Právní zastoupení a vymáhání pohledávek, Soudní spory, Kontrolní činnost. 4.1. Správa nemovitostí PF ČR spravuje v rozsahu stanoveném zákonem o půdě ten majetek ve vlastnictví státu, který svým charakterem splňoval ustanovení 1 odst. 1 tohoto zákona ke dni jeho účinnosti (24. 6. 1991). Zákonem č. 290/2002 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků České republiky na kraje a obce, občanská sdruţení působící v oblasti tělovýchovy a sportu a o souvisejících změnách, ve znění pozdějších předpisů, pak přešly do správy PF ČR z okresních úřadů a Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových další pozemky, které tvoří zemědělský půdní fond a nebo do něj náleţí podle 1 odst. 2 a 3 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, a to s účinností od 1. 7. 2002, resp. od 1. 7. 2003. PF ČR zabezpečuje prostřednictvím územních pracovišť u výše uvedeného majetku zejména: - prověřování majetkoprávních vztahů - evidenci správy PF ČR v katastru nemovitostí - pronájem nemovitostí třetím osobám a s tím související činnosti - uzavírání smluv o smlouvách budoucích o zřízení věcného břemene, smluv o zřízení věcného břemene - opravy, údrţbu a odstraňování staveb - bezúplatné převody státním orgánům a organizacím dle ustanovení 2 odst. 5 zákona o PF ČR o PF ČR - bezúplatné převody do vlastnictví krajů dle ustanovení 2 odst. 6 zákona 17
- bezúplatné převody do vlastnictví veřejných vysokých škol dle ustanovení 2 odst. 7 zákona o PF ČR - směny podle 17 odst. 3 písm. d) zákona o půdě - prodeje podle 17 odst. 3 písm. b), c) a e) zákona o půdě - prodeje podle zákona č. 44/1988 Sb. o ochraně a vyuţití nerostného bohatství, ve znění pozdějších předpisů (dále jen horní zákon ). 4.2. Restituce Nároky oprávněných osob jsou vypořádávány jednak převodem náhradních pozemků, budov a staveb, jednak zápočtem na úhradu kupní ceny pozemků prodávaných podle zákona o prodeji půdy a dále poskytnutím finanční a peněţité náhrady. A. Vypořádání nároků na náhrady PF ČR poskytuje náhrady oprávněným osobám převodem vlastnických práv k nemovitostem ve vlastnictví státu a správě PF ČR, kdy podle 18a nebo podle 17 odst. 3 písm. a) zákona o půdě jsou převáděny do vlastnictví oprávněných osob nemovitosti (budovy, stavby a pozemky jimi zastavěné, případně pozemky nezbytné k provozování těchto budov a staveb). Dalšími formami poskytovaní náhrad podle 18a je poskytování finanční náhrady (a to do roku 1999 v hotovosti do 10 000 Kč a v akciích RIF a.s. a od roku 1999 v hotovosti do 5 000 Kč a ve směnkách Ministerstva financí) nebo vzájemné zápočty pohledávek s oprávněnými osobami, které mají závazky vůči PF ČR (např. při úhradě kupní ceny privatizovaného majetku, při úhradě kupní ceny pozemků podle zákona o prodeji půdy, na nájemné apod.). PF ČR nadále přebírá nevypořádané závazky státních podniků, jejichţ zakladatelem je MZe, a dále plní závazky vůči oprávněným osobám za obce, okresní (od 1. 1. 2003 krajské) úřady a za stát ( 18a zákona o půdě). 18
B. Vypořádání nároků za nevydané pozemky Další činností PF ČR je vypořádání nároků oprávněných osob převodem jiných pozemků dle 11a (dříve 11 odst. 2 a 17 odst. 3 písm. a) zákona o půdě). Dnem 14. 4. 2006 nabyla účinnosti novela zákona o půdě, publikovaná v zákoně č. 131/2006 Sb., která mimo jiné stanovila pravidla pro zařazování pozemků do veřejných nabídek a dále pravidla pro výběr nabyvatele pozemku v případě, kdy o něj poţádá více drţitelů restitučních nároků. Bilancování nároků oprávněných osob ze zákona o půdě na převod pozemků je vedeno od konce roku 2001 v hodnotové formě, tj. v Kč jako objektivnější kritérium neţ je bilance naturální, tj. vypořádání nároků za nevydané pozemky ve výměře, která je vedena jako doplňkový ukazatel. Kromě naturální formy, tj. převod jiných pozemků, poskytovalo do 5. 5. 2006 oprávněným osobám finanční náhradu za nevydané pozemky MZe v součinnosti s PF ČR. Zákonem č. 178/2006 Sb., který nabyl účinnosti 5. 5. 2006, a který novelizuje zákon o půdě, přešla povinnost poskytnout peněţitou náhradu za nevydané pozemky na PF ČR. Dále převádí PF ČR své závazky vůči oprávněným osobám s nárokem na převod náhradních pozemků za nevydané lesní pozemky k plnění na státní podniky spravující lesy (od roku 2001 na Lesy ČR, s.p. a od 2. 9. 2003 na Vojenské lesy a statky, s.p.). Oprávněné osoby mají moţnost se přihlásit i o pozemky nabízené podle 7 zákona o prodeji půdy. Do této nabídky mají moţnost se přihlásit oprávněné osoby s předností před ostatními účastníky soutěţe podle 7 odst. 5 (nárok z místa min. 70 % z ceny), nebo bez přednosti mimo místo vzniku nároku. V rámci restitučního procesu administrovaného PF ČR je hlavním úkolem vytvořit oprávněným osobám takové podmínky, aby mohly v co největší míře vyuţít přednost danou zákonem č. 253/2003 Sb. (novela zákona o prodeji půdy). 4.3. Privatizace Působnost PF ČR v oblasti privatizace je v současnosti vymezena zejména zákonem č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších 19
předpisů, zákonem č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku, a zákonem o prodeji půdy. Prioritu zaujímají převody zemědělské půdy na nabyvatele dle zákona o prodeji půdy. Podle zákona č. 92/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů a souvisejících právních předpisů PF ČR zajišťuje zpracování privatizačních projektů na majetek, který spravuje a zabezpečuje realizaci z těchto privatizačních projektů a v menší míře ještě z privatizačních projektů MZe, Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy a Ministerstva obrany. Dále prodává podle zákona č. 569/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ve veřejném výběrovém řízení budovy, stavby a pozemky jimi zastavěné, které má ve správě, o které neprojevily zájem oprávněné osoby. 4.4. Výkon funkce zakladatele Výkon funkce zakladatele spočívá ve zpracování privatizačních projektů na majetek ve správě PF ČR. Jde o majetek původně převzatý ze zákona od státních podniků, který ve své struktuře i stavu má nyní jiţ jen horší aţ špatnou úroveň. PF ČR uplatňuje při privatizaci všechny formy převodu dle zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů, tj. přímé prodeje předem určeným nabyvatelům, veřejné soutěţe a bezúplatné převody na obce s moţností poskytnutí příspěvku PF ČR v souladu s usneseními vlády ČR č. 242/1996 Sb. a č. 1229/1999 Sb. Právní zastoupení a vymáhání pohledávek, Soudní spory, Kontrolní činnost uţ souvisí s činností Pozemkového fondu. Kontrolní činnost kontroluje dodrţování zákonů a metodických pokynů všech organizačních sloţek fondu a všech jeho územních pracovišť. Právní zastoupení zastupuje fond soudních jednáních. 20
5. Pozemkové reformy 5.1. První pozemková reforma K první pozemkové reformě se přistoupilo v Československé republice po roce 1918. K realizaci této reformy byly přijaty zákonné úpravy, jejichţ cílem bylo zejména zabrat velké pozemkové vlastnictví, jeţ se mělo dále rozdělit dalším přídělcům. Nebylo tedy záměrem státu si vyvlastněné pozemky ponechat. Nešlo v tomto směru o socializaci nebo trvalé zestátnění pozemků. Předpokladem pro další přidělení pozemkového vlastnictví však byla především parcelace velkých pozemků a vytváření zbytkových statků. Institut zbytkových statků byl spojen s nemoţností rozdělit zejména budovy a hospodářská stavení panských dvorců po částech malozemědělcům. Zbytkový statek tedy znamenal přidělení takového vlastnictví pozemků včetně inventáře a budov zajišťující po parcelaci dostatečné podmínky pro hospodaření. První pozemková reforma byla provedena za náhradu náhradový zákon z roku 1920. Při určení výše náhrady se vycházelo z cen půdy v letech 1913 1915. Ţivý a mrtvý inventář se proplácel podle ceny obecné v hotovosti. Náhradový zákon stanovil, ţe statky Habsburků a těch šlechticů, kteří se za války postavili proti českému národu, budou vyvlastněny bez náhrady. Základními předpisy I. Pozemkové reformy v ČSR byly: 1. zákon č. 215/1919 Sb., o zabrání velkého majetku pozemkového, tzv.záborový zákon, ve znění zákona č. 387/1919 Sb. a zákona č. 108/1921 Sb., 2. zákon č. 81/1920 Sb. ze dne 30. ledna 1920, kterým se vydávají ve smyslu 10 zákona č. 215/1919 Sb., ustanovení o přídělu zabrané půdy a upravuje se právní poměr k přidělené půdě, tzv. přídělový zákon, 3. zákon č. 329/1920 Sb. ze dne 8. dubna 1920, o převzetí a náhradě za zabraný majetek pozemkový, ve znění zákona č. 220/1922 Sb., tzv. náhradový zákon. Tyto základní zákony byly následně doplněny ještě dalšími předpisy. Podle ustanovení tzv. záborového zákona se měla provést úprava pozemkového vlastnictví záborem velkého pozemkového majetku leţícího na území ČSR, včetně 21