Závěrečná zpráva školní rok 2009/2010 Mgr. Martin Horn SRBSKO - Bela Crkva, Kruščica, Češko Selo, Gaj Krajanské spolky Matice česká, Češi jižního Banátu Základní informace o destinaci a krajanech Češi se začali stěhovat na území Banátu, přesněji do jeho hornatých oblastí, ve 20. letech 19. století. Banát byl tehdy okrajovou součástí habsburské říše, vznikla zde tzv. banátská vojenská hranice, obyvatelé zde byli současně sedláky a vojáky. Přistěhovalcům byly Vídní slibovány četné výhody. Těžký život v hornaté oblasti, která dnes patří Rumunsku, však vyústil ve stěhování mnohých rodin do nižších poloh, na území dnešního Srbska. Tento proces proběhl v několika vlnách během 19. a na začátku 20. století, byl ukončen po 1. sv. válce vznikem Rumunska a Jugoslávie a novou státní hranicí. Většina srbských Čechů se tedy dostala do dnes dvanáctitisícového městečka Bela Crkva a jeho okolí tzv. druhotnou emigrací. V samotném městečku se dnes hlásí 800 1100 obyvatel (údaje se různí) k české národnosti, další žijí v blízkých vesnicích Kruščica, Češko Selo, Gaj, Jasenovo a několika dalších. V celém Srbsku žijí dnes odhadem 2000 Čechů. V každé ze zmíněných obcí (s výjimkou Jasenova) dnes pracuje krajanská organizace Česká beseda. Všechny jsou sdruženy v zastřešující Matici české se sídlem v B. Crkvi. Výjimku tvoří kulturně-vzdělávací sdružení Češi jižního Banátu, které vzniklo zhruba před šesti lety odtržením od Matice a dnes je samostatné. Poslední česká škola fungovala v Českém Sele, a to do roku 1973. Učitele češtiny do Srbska Česká republika vysílá od školního roku 2000/2001. V posledních třech letech sem však pouze zajížděli učitelé působící v Rumunsku. Výukové skupiny, počty žáků Výuka probíhala formou dobrovolných zájmových kroužků v B. Crkvi v klubovnách obou spolků, v Kruščici v prostorách místní základní školy, v Českém Selu a v Gaji v klubovnách spolků. Češi jižního Banátu Bela Crkva Děti 1. st. ZŠ 8 žáků Děti 2. st. ZŠ 10 žáků Studenti SŠ 4 žáci Dospělí do 25 let 9 studentů Ostatní dospělí 12 studentů Zde je nutno konstatovat, že docházka kolísala, absence byly značné, u dospělých zejména z pracovních důvodů. U dětí se počet žáků v průběhu školního roku snížil až o
polovinu. Všichni studenti byli úplní začátečníci, s výjimkou několika dospělých, kteří se již česky domluvili. Matice česká České besedy Kruščica Předškolní děti + 1. tř. 12 žáků (začátečníci) Děti 1. st. ZŠ 9 žáků (mírně pokročilí) Děti 2. st. ZŠ 6 žáků (pokročilí) Všechny skupiny velmi dobrá docházka, bez větších výkyvů Češko Selo 1 rodinná skupina 4 žáci (1 začátečník 1. st. ZŠ, 2 pokročilí 2. st. ZŠ, 1 pokročilý SŠ) Ve třech případech docházka pravidelná Gaj Děti 1. st. ZŠ 7 žáků Děti 2. st. ZŠ - 12 žáků Všichni byli začátečníci. Docházka kolísavá, počet studentů se v průběhu roku výrazně neměnil. Bela Crkva Studenti SŠ 5 osob Dospělí nad 25 let 16 studentů Mírně pokročilí až pokročilí, docházka zhruba u poloviny osob pravidelná, celkové počty v průběhu školního roku nijak zvlášť nekolísaly. Výuky se zúčastňovali převážně krajané, nechyběli však ani Srbové. Kromě zájmové výuky českého jazyka žádné jiné pravidelné kroužky neprobíhaly. Byly by obtížně realizovatelné vzhledem k časovému zaneprázdnění žáků a jejich školní výuce na směny. Veškeré výtvarné, hudební a divadelní aktivity se uskutečňovaly v rámci výuky ČJ. Výuka Pokud jde o výuku dětí, ty jsou s češtinou nejdále v Kruščici. Někteří studenti zde hovoří česky opravdu dobře. Děti byly rozdělené do tří skupin podle věku, od předškoláků až po ty nejstarší. Obdobné tři skupinky vznikly v Gaji, později byly zredukovány na dvě, zde se však jednalo o úplné začátečníky, češtinu se učili jako cizí jazyk. To samé platí i o dětech z Bele Crkve. V Českém Selu se k dětem při výuce občas připojili i dospělí. Hlavními cíli výuky byly schopnost komunikovat v českém jazyce a probudit v dětech vztah ke kultuře a řeči předků. U předškolních dětí byly ve výuce nejvíce zastoupeny hry, výtvarné činnosti, písničky, říkadla a jednoduchá konverzace, u starších dětí bylo toto vše doplněno ještě náročnějšími učebními činnostmi.
V Bele Crkvi měli značný zájem o výuku češtiny také dospělí, v klubovnách obou českých spolků probíhaly večerní kurzy. Jako vyučovací jazyk jsem používal češtinu, v případě úplných začátečníků jsem občas musel přidat angličtinu a srbštinu. Nejvíce jsme používali učebnici Chcete mluvit česky (Čechová, Harry Putz), doplněnou o výbornou pracovní knihu, s dětmi pak ještě Pojďme si hrát (Pišlová, Fortuna), Čeština pro malé cizince (Kotyková, Lejnarová, Universum) a Barevná čeština pro prvňáčky (Pišlová, Pavlová, SPN). K výuce sloužily i zpěvníky, čítanky, knihy pohádek a říkadel, též časopisy Květy, Reflex a Mateřídouška. Při výuce byl kladen důraz na konverzaci, nechyběla však ani gramatika, čtení, psaní, jazykové hry, poslech CD, sledování filmů, práce se slovníkem, recitace a zpěv s doprovodem kytary. Po skončení kurzů obdrželi účastníci osvědčení o absolvování kurzu. Další aktivity, velké akce Překlady pro krajany do česko-srbského bulletinu, dále mnoho překladů v souvislosti s volbami do nově založené národní rady české národnostní menšiny, překlady pro výstavu Legendy hradů a zámků Příspěvky do českého vysílání regionálního rozhlasu Práce pro bulletin Čechů jižního Banátu psaní článků, překlady, korektury Scénář a nacvičení vánoční divadelní hry dětský soubor Kruščica Četná vystoupení s dětmi a kytarou při různých příležitostech delegace a návštěvy z Čech, z české ambasády v Bělehradě, různé církevní slavnosti, vystoupení v kostele, srbské akce atd. prezentace českých národních i umělých písní, českého folklóru Drobné výtvarné soutěže v rámci výuky zejména u mladších dětí obrázky k písničkám apod. Promítání českých filmů pro děti i dospělé s krátkými přednáškami (Vrchní, prchni!, Vratné láhve, Je třeba zabít Sekala, Obecná škola, Ať žijí duchové, Obušku, z pytle ven ), znalostní soutěže o ČR, kultuře i reáliích Organizační spolupráce a pomoc při akcích realizovaných v rámci partnerství Kruščice a Královéhradeckého kraje Péče o knihovnu sdružení ČJB Příprava zpěvníku lidových písní místního pěveckého souboru Krajané Jazyková spolupráce při přípravě a vydání kruščického českého nástěnného a stolního kalendáře Spoluorganizování vystoupení pěveckých souborů z ČR Příprava a organizace větších akcí, spolupráce na programu apod., např. Dny české kultury (20. 28. 11.) Mikulášský program (5. 12.) Masopust (13. 2.) Posvícení v Českém Selu (16. 5.) Den dětí - Den školy v Kruščici (1. 6.) Společný slavnostní program kruščické školy a německé školy z Bělehradu (4. 6.) Slavnostní program u příležitosti návštěvy členů Stálé komise Senátu PČR pro krajany žijící v zahraničí (11. 6.) Spolupráce Fungující, bezproblémová konstruktivní spolupráce byla navázána především
- se všemi předsedy obou krajanských spolků a všech Českých besed - s velvyslanectvím v Bělehradě, zejména s paní konzulkou Valerií Füleovou, která se velmi zajímala o krajanské dění - se základní školou v Kruščici, která nám mj. poskytla prostory pro výuku, a s paní Miladou Mareš, učitelkou kruščické mateřské školy, zejména při přípravě dětských vystoupení - s panem učitelem Skořepou při dojednávání vystoupení pěveckých souborů z ČR Podmínky pro výuku Podmínky pro výuku byly poměrně vyhovující. Nejmoderněji vybavená a zrekonstruovaná učebna je v klubovně spolku Češi jižního Banátu, dospělí studenti i děti z Bele Crkve se zde učí ve velmi příjemném prostředí. Poměrně prostorná učebna je i v Českém domě v BC, sídle Matice české, poněkud neútulná je především proto, že postrádá okna a i ve dne se tam musí svítit. Pro výuku je možné využít i vedlejší místnost s oknem, kde nechybí ani DVD přehrávač s televizí, ale zase zde není tabule. Hezká, ale bohužel velmi malá učebna je v Českém domě v Kruščici, takže jsme se uchýlili do krásné prostorné třídy v základní škole. V Gaji a Českém Sele výuka probíhala v poměrně vyhovujících klubovnách Českých besed. Pro pořádání velkých akcí jsou prostorové podmínky ideální všechny České besedy mají k dispozici poměrně rozlehlé sály. Vybavení technikou a pomůckami je obstojné, téměř všude lze využít přehrávač CD a mp3, leckde je i počítač. Spolky mají i své lépe či hůře vybavené knihovny. Jako učitel nemůžu říci, že by mi při výuce něco chybělo. Co bylo třeba, bylo po dohodě s DZS doplněno, ať už jde o techniku, pomůcky či učebnice. Bude dobré dokoupit nějaké česko-srbské slovníky, zatímco u ČJB a v Kruščici je jich dostatečný počet, jinde scházejí. Pokud jde o vybavení přímo učitele (notebook, multifunkční tiskárna, dataprojektor), dle mého názoru je naprosto dostačující a vyhovující. Dojíždění do jednotlivých míst bylo s vlastním automobilem naprosto bezproblémové. Podmínky pro učitele Ubytování vynikající (paní Irović, Svetosavska 21, Bela Crkva), byt 2+1 s vlastním sociálním zázemím a vybavenou kuchyní, za 300 euro měsíčně. Stravování možno s majitelkou též dohodnout. Mohu vřele doporučit svým nástupcům. Doprava do destinace vlastním automobilem bezproblémová přes Budapest a Szeged cca 950 km, srbské hlavní silnice jsou poměrně kvalitní. Co se podařilo a nepodařilo, problémy a doporučení Myslím, že se podařilo obnovit systematickou výuku, a to i v místech, kde v předchozím roce neprobíhala (Češko Selo, Gaj), podařilo se získat nové studenty. Zatímco v některých skupinách došlo oproti počátečnímu stavu ke snížení počtu žáků, jinde se naopak o možnosti výuky češtiny dozvídají noví a noví zájemci a trend je rostoucí, zvýšení počtu studentů lze očekávat i v příštím školním roce, otázkou opět je, kolika to nadšení vydrží až do konce školního roku. Velkým problémem však je (až na výjimky) přimět studenty dospělé i děti k jakékoliv, byť sebemenší domácí přípravě. Dospělí jsou pracovně vytíženi, děti se vymlouvají na svoji školu a jiné povinnosti. To se v některých skupinách projevuje i častými absencemi. Takže postupovat kupředu lze jen velmi pomalu.
To je výzva i pro právě vzniklou národní radu české národnostní menšiny, která se svým vlivem pokusí do budoucna prosadit, aby se čeština, jeden ze čtyř úředních jazyků v B. Crkvi, vyučovala ve zdejších školách jako nepovinný či volitelný předmět. Nemalým problémem totiž je, že zejména u dětí už je znalost češtiny velmi slabá, děti dnes až na výjimky v Kruščici a Českém Sele česky nemluví a rozumí jen velmi málo. Časem by se tak mohlo stát, že zde čeština navždy zanikne. Jinak nemohu říci, že by se něco vyloženě nepodařilo, ani dát nějaká zásadní doporučení. Různé Při své práci jsem cítil velkou podporu ze strany předsedů i ostatních představitelů krajanských spolků, musím konstatovat, že pro práci učitele vytvářeli velmi dobré podmínky. Jistě si uvědomují, že všechny nás spojuje společný cíl - udržovat kulturní tradice a zvyky a předávat je mladším generacím, aby zde čeština a česká kultura postupně nezanikly. A naopak samozřejmostí z mé strany bylo v případě potřeby krajanům pomáhat, kdykoliv a s čímkoliv. S představiteli krajanů jsem se pravidelně setkával, spolupráce byla skvělá, nejintenzívnější asi s panem Klepáčkem, předsedou Matice (a také velmi aktivním studentem češtiny), a panem Josefem Irovićem z Kruščice. Paní Vlastenka Krišan (ČJB) pobývá pracovně většinu času mimo Belu Crkvu, s ní tedy komunikace probíhala zejména prostřednictvím e-mailu. Velmi rád jsem se účastnil i krajanských akcí, na kterých jsem se organizačně nepodílel, ale byl jsem na ně pozván. S Maticí českou jsem navštívil krajanský festival v Temešváru a zúčastnil se akcí české ambasády v Bělehradě. Kateřinský bál, pořádaný Čechy jižního Banátu, byl též velmi zajímavý. I základní škola v Kruščici mě pravidelně zvala na svoje akce. S typickým venkovským krajanským životem jsem se setkal zejména v Kruščici. Především děti jsou zde velmi aktivní, zúčastňují se festivalů, různých slavností atd. Velký kus práce tu odvedly paní Milada Mareš a Vesna Mareš, které s dětmi dlouhodobě pracují a udržovaly kontinuitu zejména v obdobích, kdy učitel do Srbska pouze dojížděl z Rumunska, za což jim patří ohromný dík. Spojili jsme síly dohromady a s dětmi nacvičili mnoho folklórních vystoupení a vánoční divadelní představení. Školní rok strávený u krajanů v Srbsku byl pro mě jedinečným zážitkem, velkou životní i profesní zkušeností. Bela Crkva, 30. 6. 2010 Mgr. Martin Horn
Mikulášská Zimní Bela Crkva
Masopust Bela Crkva Posvícení Češko Selo
Výuka v Gaji Nejmenší studenti v Kruščici
a ti starší z Kruščice Setkání s českými senátory