Ochrana krajiny. Petr Birklen. Kurz CŽV - Aktuální trendy v ochraně přírody. Radek Severa

Podobné dokumenty
Ochrana krajiny. Petr Birklen. Kurz CŽV - Aktuální trendy v ochraně přírody. Radek Severa

Obecná (územní) ochrana v ČR 1. Významný krajinný prvek (VKP) je ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Krajina, příroda a její ochrana. Zákonné způsoby ochrany druhů i ploch ze zákona o ochraně přírody a krajiny (č.114/1992 Sb.)!

Právní režim ochrany přírody a krajiny. JUDr. Jana Tkáčiková, PhD.

Chráněná území v České republice. RNDr. Alena Vopálková

Obecná ochrana přírody a krajiny. Přednáška KGG/UOZP

LEGISLATIVNÍ A STRATEGICKÁ VÝCHODISKA V PROCESU PLÁNOVÁNÍ KRAJINY

Zákon o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. 3 odst. 1) b) významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část

Konference k 10. výročí přijetí Evropské úmluvy o krajině v ČR

KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY JIHOČESKÉHO KRAJE. Analytická část

Aktivity proti variantě H4 vysokorychlostní tratě v naší oblasti


Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE PODHRADÍ NAD DYJÍ. říjen Zadání Změny č.2 územního plánu obce Podhradí nad Dyjí 1

Mgr. Vladimír Ledvina

Prioritní osa 4, specifický cíl 4.3: Posílit přirozené funkce krajiny

Ochrana přírody a krajiny v ČR. Přednáška NOK

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce)

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY č. 5 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE PRŽNO

Ochrana přírody. Základní pojmy Nástroje právní regulace na ochranu přírody Výkon státní správy v oblasti ochrany přírody

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA OSTRAVY

Optimalizace vojenských újezdů ve vazbě na ochranu přírody a krajiny

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Krajinná ekologie v (domácí) praxi

Aktualizace 2010 finančně podpořeno z Grantového programu územního plánování Jihočeského kraje na rok 2010

Kritéria pro hodnocení žádostí SC 4.3 (ÚSES)

Ochrana cenných krajinných prvků, které nedosahují úrovně nezbytné ochrany formou kategorie zvláště chráněných území.

Legislativa v oblasti ochrany krajiny

SLUŠTICE. ÚZEMNÍ PLÁN OBCE Změna č. 3 - návrh zadání. Pořizovatel: Městský úřad v Říčanech odbor územního plánování a regionálního rozvoje

KRAJINA A POZEMKOVÉ ÚPRAVY. 1. část

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Mutěnice. Návrh. ZADÁNÍ dílčí změny č územního plánu sídelního útvaru

NÁVRH ZADÁNÍ. ZMĚNY č.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE NOVÁ VES

Kritéria pro hodnocení žádostí

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce)

NÁVRH ZADÁNÍ. ZMĚNY č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU NĚMČIČKY

Historie ochrany přírody a krajiny. Přednáška UOZP

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce)

OBECNÁ OCHRANA PŘÍŘORY A KRAJINY ČR

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Kritéria pro hodnocení žádostí SC 4.4 (sídelní zeleň)

Kritéria pro hodnocení žádostí SC 4.4 (sídelní zeleň)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

ÚSES v krajině Funkce ÚSES v krajině, jeho legislativní ukotvení a vazba na pozemkové úpravy

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

ZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU DRAŽIČKY

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

NATURA 2000 a problematika posuzování vlivů koncepcí a záměrů na lokalitách NATURA Dle materiálů M. Banaše

KOMENTÁŘ OBSAH DOKUMENTACE ÚZEMNÍHO PLÁNU A. ÚZEMNÍ PLÁN B. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU A. ÚZEMNÍ PLÁN

Stavební právo 1 ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ. Filip Dienstbier

Evropská úmluva o krajině

Ochrana přírody, ÚSES

1 Chráněná krajinná oblast Poodří K zajištění ochrany přírody a krajiny části území nivy řeky Odry se vyhlašuje Chráněná krajinná

NÁVRH ZADÁNÍ PRO ZMĚNU Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU PASKOV

Návrh zadání Změny č. 2 Územního plánu Ruprechtov

LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ NÁRODNÍ PARK. Objekt limitování. Důvody limitování. Vyjádření limitu

ZPRÁVA O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU VODĚRADY

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HAVRANÍKY. prosinec Návrh Zadání ÚP Havraníky Stránka 1

Lesnicko-typologické základy ochrany lesa

Brownfields v České republice. Ing. Karel Bláha, CSc ředitel odboru environmentálních Rizik a ekologických škod MŽP ČR

Biocentra. reprezentativní biocentrum lokálního významu v trase NRK STG 5 A 3

Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny

Ekologická síť v podmínkách ČR

OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY KONFERENCE LUBENEC LISTOPAD 2015

Návrh zadání územního plánu Úlice

Zadání Změna č. 3 Územního plánu obce Smržov - návrh

Návrh územních systémů ekologické stability. Sestavila: Eva Boucníková

Zadání Změny č. 1 územního plánu Borovník

CITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora

ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE NOVÉ BRÁNICE

Udržitelný rozvoj území jako součást územního plánování

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

SLUŠTICE. ÚZEMNÍ PLÁN OBCE Změna č. 3 - návrh zadání. Pořizovatel: Městský úřad v Říčanech odbor územního plánování a regionálního rozvoje

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

ZADÁNÍ ZMĚNY č. 7 ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU ŠEBETOV

HYNČINA ÚZEMNÍ PLÁN ZMĚNA Č. 1. (k.ú. Hynčina, Křižanov u Zábřehu) TEXTOVÁ ČÁST KA * KA

OBSAH. ZÁKON č. 114/1992 Sb., O OCHRANĚ PŘÍRODY A KRAJINY... 1

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. Část A - Územně analytické podklady obcí - podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území

KRUH ÚZEMNÍ PLÁN OBCE ZMĚNA Č.1

VYBRANÉ PRÁVNÍ OTÁZKY VYUŽITÍ PŘÍRODĚ BLÍZKÉ OBNOVY ÚZEMÍ PO TĚŽBĚ. Vojtěch Máca

NÁVRH OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY

Změna č. 2 územního plánu TRHOVÉ SVINY

Návrh zadání 2. změny územního plánu L U K A V I C E

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno

ZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU CHRÁŠŤANY

Dotační nástroje na realizaci opatření proti suchu. Sucho v kraji praktický seminář pro obce

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Martin Weber NOSNÉ MYŠLENKY EVROPSKÉ ÚMLUVY O KRAJINĚ A JEJICH NAPLŇOVÁNÍV ČR. Motto

ZADÁNÍ. ZMĚNA č.3 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU SEPEKOV

Ekologická stabilita lesních ekosystémů v krajině

ÚZEMNÍ PLÁN ZMĚNA Č.1

VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY A CHARAKTER, RÁZ A IDENTITA KULTURNÍ KRAJINY

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU BLAZICE

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

Transkript:

Ochrana krajiny Petr Birklen Kurz CŽV - Aktuální trendy v ochraně přírody Radek Severa

Obsah přednášky Krajina co to je? Obecná východiska ochrany krajiny. Ochrana krajiny v mezinárodním kontextu.. Závěry a diskuse

Krajina co to je? Pojem či dojem? Neexistuje úhel pohledu na krajinu, který by ji dokázal plně vysvětlit, není proto k dispozici ani jednotná koncepce jejího zkoumání. Krajinu vnímají jednotlivé obory různě jako území (geologie, územní plánování ), systém (ekologie, teorie systémů ), prostor (geometrie, umění, filosofie ) Člověk se cítí dobře v krajině naplněné pro něj srozumitelnými významy-hodnotami Krajina je vždy vnímána pouze v mezích lidského vnímání.

Krajina co to je? Krajina je pojem srozumitelný, avšak obsahově labilní ZOPK: část zemského povrchu s charakteristickým reliéfem, tvořenou souborem funkčně propojených ekosystémů a civilizačními prvky EUK: část území, tak jak je vnímána obyvatelstvem, jejíž charakter je výsledkem činnosti a vzájemného působení přírodních a/nebo lidských faktorů. UNESCO (1992): kulturní krajiny představují kombinovaná díla přírody, která jsou dokladem vývoje lidské společnosti a sídel v průběhu historie, pod vlivem fyzikálních omezení a/nebo příležitostí daných jejich přírodním prostředím a vlivem postupných společenských, ekonomických i kulturních vlivů jak vnitřních, tak vnějších krajina je odborný geografický a Rezoluce OSN (Stockholm, 1972): krajina je životní prostor, skládající se z přírodních prvků a lidských výtvorů.

Krajina v Evropě je převážně kulturní

Ochrana krajiny obecná východiska Krajinu nelze vnímat jako souhrn jejích jednotlivých součástí, ale jako celostní integrující koncept na vyšší hierarchické úrovni. Ochrana funkční a harmonické krajiny je předpokladem pro udržení biologické diverzity a zajištění ekosystémových funkcí. Ochrana krajiny musí být pojímána mezioborově a v mezinárodním kontextu.

Ochrana krajiny obecná východiska Ochrana krajiny ZOPK: se podle tohoto zákona rozumí dále vymezená péče státu a fyzických i právnických osob o volně žijící živočichy, planě rostoucí rostliny a jejich společenstva, o nerosty, horniny, paleontologické nálezy a geologické celky, péče o ekologické systémy a krajinné celky, jakož i péče o vzhled a přístupnost krajiny. EÚK: činnosti směřující k zachování a udržení význačných nebo charakteristických rysů krajiny, odůvodněné její dědičnou hodnotou, vyplývající z její přírodní konfigurace a/nebo z lidské činnosti.

Ochrana krajiny obecná východiska Proč? citelné a zásadní změny v krajiny po 2. světové válce, narůstající vědomí ekologických problémů a rizik, vědomí hodnoty krajiny pro identitu místa, domova, země, zvýšená citlivost k problematice krajiny, uvědomění si ekonomické hodnoty krásné krajiny

Ochrana krajiny obecná východiska Mezinárodní právo Politiky a strategie EU + ČR Národní legislativa Vlastníci, samosprávy, občanská společnost

Mezinárodní ochrana krajiny Evropa patří mezi kontinenty s největší pestrostí krajin, navíc silně lokalizovaných, což je dáno pestrostí reliéfu a kultur. Nástroje: Mezinárodní úmluvy Legislativa EU Ekonomické nástroje

Mezinárodní ochrana krajiny Mezinárodní úmluvy nejvýznamnější nástroj mezinárodního práva. Úmluva o ochraně přírody a krajiny Beneluxu (Brusel, 1982) první zmínka o obecné ochraně krajiny Bonnská úmluva (UNEP, 1979) - Úmluva o ochraně stěhovavých volně žijících druhů ochrana stěhovavých druhů včetně biotopů v areálu jejich výskytu. Rámcová úmluva o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat (Kyjev, 2003) - Cílem úmluvy je pomocí spolupráce jednotlivých smluvních stran zlepšit kvalitu života, posílit ekonomickou situaci Karpat a zachovat přírodní hodnoty a kulturní dědictví Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví (UNESCO 1992)

Mezinárodní ochrana krajiny Evropská úmluva o krajině (Florencie 2000, platnost pro ČR od r. 2004) Závazky signatářských států: zakotvit význam kulturního, ekologického, sociálního a ekonomického dědictví do národní legislativy, realizovat opatření k ochraně a péči o krajinu, zavést územní plánování, respektovat krajinu v koncepcích, strategiích a programech kulturní, environmentální, zemědělské, sociální a hospodářské politiky

Mezinárodní ochrana krajiny Evropská úmluva o krajině (Florencie 2000, platnost pro ČR od r. 2004) EÚoK se aplikuje na celé území Stran, pokrývá přírodní, venkovské, příměstské i městské oblasti. Zahrnuje plochy pevninského rázu, vnitrozemské vodní plochy a mořské oblasti. Týká se jak krajin, které mohou být považovány za pozoruhodné, tak krajin běžných a narušených.

Mezinárodní ochrana krajiny Evropská úmluva o krajině (Florencie 2000, platnost pro ČR od r. 2004) Zvláštní opatření (dle čl. 6): Zvyšovat povědomí o krajiny Realizovat výchovu a vzdělávání Vymezit a hodnotit typy krajin Stanovit cílové charakteristiky krajin Zavést nástroje na ochranu, správu a plánování krajiny

Mezinárodní ochrana krajiny Evropská úmluva o krajině (Florencie 2000, platnost pro ČR od r. 2004) Pokrývá základní rozsah potřeb pro účinnou ochranu krajiny, důraz je kladen na vytváření účinných struktur a zároveň na významné zapojení veřejnosti Neobsahuje opatření nutící země k její implementaci Řada článků má proklamativní charakter, který je jen velmi těžko uchopitelný

Mezinárodní ochrana krajiny Právo EU: Základ právní úpravy je obsažen v primárních pramenech unijního práva, především ve Smlouvě o fungování Evropské unie (čl. 191-195). Sekundární právo: Z pohledu ochrany krajiny jsou nejvýznamnějšími předpisy sekundárního práva jsou směrnice o ochraně volně žijících ptáků a směrnice o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, na jejichž základě se na území EU vytváří soustava Natura 2000 jako spojitá evropská ekologická síť, která chrání nejcennější druhy živočichů, rostlin a přírodní stanoviště.

Mezinárodní ochrana krajiny Právo EU: Společná zemědělská politika Krajina jako taková se poprvé objevuje v závazném textu ES při příležitosti nové zemědělské politiky a vynětí orné půdy v nařízení Rady č. 797/85 ze dne 12. března 1985, o zlepšování účinnosti zemědělských struktur. Zde byl v čl. 19 vyjádřen požadavek ochrany krajiny jako nové zemědělské aktivity Od roku 1992 jsou členské státy povinny zavádět tzv. agroenvironmentální opatření (AEO), což jsou taková opatření, která mají podpořit hospodaření směřující k ochraně přírody, krajiny a přírodních zdrojů

Mezinárodní ochrana krajiny Ekologické sítě Soustava z dostatečně velkých (reprezentativních) jádrových území (tzv. ostrovů či biocenter se zvýšenou biodiverzitou), které jsou navzájem propojeny cestami (biokoridory) nebo nášlapnými kameny (tzv. stepping stones, menšími územími, které umožňují dočasný výskyt druhů a jejich přesun krajinou).

Mezinárodní ochrana krajiny Ekologické sítě Základní přístupy k vymezování: ekostabilizační přístup založený na hrubozrnném přístupu, zdůrazňujícím krajinné měřítko a využívajícím poznatky krajinné ekologie; bioekologický přístup, uplatňující ve značné míře i poznatky ekologie obnovy (restoration ecology) např. Národní ekologická síť Nizozemska. koncept zelených cest (greenways) různě velké otevřené přírodní plochy, které mají lineární tvar a které tvoří přirozená vegetace nebo alespoň vegetace, jež je přírodnější než okolní plochy.

Mezinárodní ochrana krajiny Ekologické sítě: PEEN (EECONET) Vznik podporován od r. 1993 Úzce svázán s ochranou biodiverzity

Mezinárodní ochrana krajiny Ekologické sítě: Greenbelt (zelený pás) Využití přírodních pozůstatků železné opony

Mezinárodní ochrana krajiny Ekologické sítě: Zelená infrastruktura Propojenost Prostupnost Multifunkčnost

Ústava společně střežit a chránit zděděné přírodní a kulturní, hmotné a duchovní bohatství (preambule). Čl. 7 vyjadřuje tzv. princip odpovědnosti státu za příznivý stav životního prostředí, dbá stát o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství. Způsob, kterým to činí, konkretizují zákony především z oblasti práva životního prostředí. Ke splnění tohoto cíle stát přijímá i závazky z mezinárodních smluv.

Ústava Každý je zavázán dbát zákazu ohrožovat nebo poškozovat životní prostředí, přírodní zdroje, druhové bohatství přírody a kulturní památky nad míru stanovenou zákonem. Tato obecná povinnost je zdůrazněna v čl. 11 odst. 3 LZPS pro nejvýznamnější skupinu subjektů, jimiž můžeme chápat vlastníky lesů, půdy, porostů, zdrojů znečištění atp. Vlastnictví totiž zavazuje a jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem. Ochrana přírody a krajiny je veřejným zájmem.

Politiky a strategie

Zákon o ochraně přírody a krajiny je postaven na principu, že druhovou ochranu nelze zajistit bez zachování, ochrany a péče o vhodné biotopy a přírodní ekosystémy. Prvotní je tedy obecná ochrana veškeré přírody a krajiny a poté zvláštní ochrana vybraných částí

Zákon o ochraně přírody a krajiny Obecná ochrana prosazování a rozvíjení tvorby a ochrany ekologicky vyvážené a esteticky hodnotné krajiny. je zabezpečována především spoluúčastí orgánů ochrany přírody a krajiny v procesu územního plánování, stavebního řízení, při koncepci a realizaci lesních hospodářských plánů, ochraně půdního fondu, při pozemkových úpravách, vodohospodářských úpravách či při různých rekultivačních nebo revitalizačních aktivitách. nezbytným předpokladem ochrany krajiny je intenzivní mezioborová a meziresortní spolupráce

Zákon o ochraně přírody a krajiny Obecná ochrana územní ÚSES VKP Ochrana významných funkcí lesa Přechodně chráněná plocha Ochrana krajiny Krajinný ráz Přírodní park

ÚSES je koncepční nástroj ochrany krajiny. Ochrana přírody plánuje: vymezení místního, regionálního i nadregionálního systému ekologické stability stanoví orgány ochrany přírody v plánu systému ekologické stability. Zpracovávání plánů i projektů systému ekologické stability provádějí odborně způsobilé osoby ve smyslu zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. Česká komora architektů byla dne 7. 6. 1994 pověřena Ministerstvem životního prostředí udělováním autorizace.

ÚSES Územní plánování aktivuje - schvaluje vymezený ÚSES v územním plánu. Platné vymezení ÚSES je pro účely ÚP poskytováno jako ÚAP (jev č. 21), plán ÚSES je poskytován pouze jako koncepční vrstva (jev 119). Nekonsenzuální vymezení ÚSES v ÚP je častým zdrojem rozporů a snižuje potenciální funkci ÚSES.

ÚSES Při vymezování ÚSES se uplatňuje pět základních kritérií: rozmanitost potenciálních přírodních ekosystémů prostorové vztahy ekosystémů v krajině aktuální stav krajiny prostorové parametry biocenter a biokoridorů společenské limity a záměry

ÚSES Od roku 1992 bylo na území ČR vymezeno asi 50 000 biocenter a 85 000 biokoridorů nadregionálního, regionálního a lokálního významu na ploše celkem 21 525 km2

Ochrana krajiny a krajinný ráz ÚSES

Slabiny ÚSES: - existuje především na papíře - nereaguje na dalšími požadavky ochrany krajiny (fragmentace, vodní režim, druhová ochrana apod.) nová metodika? - ÚSES se nevyhodnocuje z hlediska funkčnosti - Neexistuje jednotná evidence ÚSES - Nekonsenzuální vymezení (ÚP vs OP) - Vágní ochrana (bez sankcí) a problematická motivace vlastníků

Významný krajinný prvek Musí plnit alespoň jednu z těchto funkcí: Vytváří typický vzhled krajiny Přispívá k estetické hodnotě krajiny Přispívá k udržení stability krajiny

Taxativně vyjmenované VKP (VKP ze zákona) a. lesy (33% rozlohy státu), b. vodní toky a jejich údolní nivy (2,5%), c. jezera a rybníky (1%), d. rašeliniště (0,35%),

VKP Fakultativně vyjmenované VKP: zejména mokřady, stepní trávníky, remízky, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy, dále pak cenné plochy sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků.

VKP

Ochrana VKP jak významné jsou VKP? - Chybí prováděcí předpis k ochraně VKP - Nejasné vymezení některých VKP (údolní niva) - Registrace VKP kdy, kde a proč? - formalizace stanovisek k zásahům do VKP Je nutné si ujasnit, jakou roli VKP sehrávají v ochraně krajiny!

Krajinný ráz Již v roce 1920 jej zmiňuje zákon přídělový č. 47/1920 Sb. a v roce 1948 zákon scelovací č. 47/1948. Teprve v roce 1992 došlo k jeho opětovnému zavedení do české legislativy. Krajinný ráz je možno definovat jako typický obraz krajiny, který je tvořen určitými specifickými charakteristickými znaky a který vzešel v průběhu historie ze vzájemného působení přírodních podmínek a lidských aktivit v daném území. Harmonická krajina je v podstatě nezáměrným produktem života společnosti, odráží po staletí získávanou zkušenost tradičního zemědělství a tradiční vzorec sídelní struktury.

Krajinný ráz - ochrana Krajinný ráz je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu a jakékoli zásahy mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování tzv. zákonných kriterií ochrany krajinného rázu, tj. významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonického měřítka a harmonických vztahů v krajině Ochrana KR se vztahuje na celé území státu (včetně ZCHÚ a lokalit NATURA 2000) s výjimkou území určených k obraně státu a na činnosti konané v souvislosti se správou státních hranic. Hodnotit KR v zastavěném území? Kdy?

Krajinný ráz ochrana Posouzení vlivu na krajinný ráz je vždy věcí úvahy správního úřadu, posudek je pouze podklad (zkoumá skutkovou podstatu KR). Posouzení vlivu: Preventivní Případové

Krajinný ráz ochrana

Krajinný ráz ochrana Uplatnění podmínek ochrany KR v ÚP - Poskytování jako ÚAP (jev 17 a 18) tzv. preventivní hodnocení - Přispívá k předvídatelnosti podmínek ochrany KR v území - Dbát na jasné a uplatnitelné regulativy

Krajinný ráz problémy: Nevyužití zmocnění pro prováděcí předpis Teorie a hodnocení jsou v rukou architektů a krajinných inženýrů Problematické uplatnění posudků, chybí autorizace Nadužívání nástroje

Přírodní park Krajinu s výrazně soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami mimo zvláště chráněná území je možno chránit zřízením přírodního parku (KÚ). Svou podstatou má Přírodní park blízko k CHKO a Krajinné památkové zóně. Není jasné, zda a jak o PP pečovat.

Krajina v územním plánu úkoly ÚP Sledovat stav a vývoje spravovaného území Shromažďovat informace o území, analyzovat je a hodnotit Pečovat o rozvoj území prostřednictvím stanovení funkčního využití a prostorového uspořádání území s cílem vyváženého (udržitelného) územního rozvoje Stanovuje podmínky pro tento účel (využitelné i při rozhodování v území) Chrání ty hodnoty, na nichž se společenství spravovaného území dohodne

Krajina v územním plánu nástroje ÚP

Krajina v územním plánu Uplatnění zájmů ochrany krajiny (ÚAP): ÚAP ÚSES VKP (především registrované) Přírodní park Místa a oblasti KR Dálkový migrační koridor (!) Další (jev 119) Územní studie krajiny (!) ÚP ZÚR Cílové charakteristiky krajiny

Krajina v územním plánování Výhody: Hierarchie a závaznost ÚP existence nástrojů pro prosazení záměrů a opatření Víceoborový přístup konsenzuální řešení Sledování vývoje území

Krajina v územním plánu Nevýhody Pouze funkční využití území (nelze řešit hospodaření a detail náležející jiné dokumentaci např. regulačnímu plánu) Nedostatečná (neúplná) data Nevyjasněnost pojmů (zejména v oblasti krajiny v ÚP) Formální řešení krajiny (absence odborníků při řešení krajiny)

Krajina v památkové péči (zákon o památkové péči) Ochrana kulturní krajiny jen prostřednictvím památkových zón (krajinné památkové zóny). V nich se posuzují záměry na nemovitostech s ohledem na hodnoty KPZ. V ČR bylo vyhlášeno 24 KPZ.

Krajina v pozemkových úpravách (zákon o pozemkových úpravách) Pozemkové úpravy: představují činnost, jejímž cílem je v prvé řadě napomáhat účelnému a racionálnímu hospodaření v zemědělské krajině a s tím související ochraně a tvorbě této krajiny Disponují nástroji, díky kterým mohou stanovit různá krajinotvorná opatření a také je realizovat Pracují s typologií území pozemkové úpravy (nově!)

Závěry a diskuse Přístup k ochraně krajiny z pozice OP se dlouhodobě nevyvíjí Chybí kvalitní metodická podpora a prováděcí předpisy Vázne meziresortní komunikace Není dostatečně podporován resp. usměrňován výzkum v oblasti ochrany krajiny Ekonomické nástroje (dotace) jsou nastaveny povšechně bez územní dimenze a vyhodnocování jejich dopadů.

Závěry a diskuse Přístup k ochraně krajiny z pozice OP se dlouhodobě nevyvíjí Chybí kvalitní metodická podpora a prováděcí předpisy Vázne meziresortní spolupráce a komunikace Není dostatečně podporován resp. usměrňován výzkum v oblasti ochrany krajiny Ekonomické nástroje (dotace) jsou nastaveny povšechně bez územní dimenze a vyhodnocování jejich dopadů.