Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V. 2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V. 2.23 Zateplování budov pěnovým polystyrenem Kapitola 32 Nanášení krycí vrstvy stěrkové hmoty a srovnání povrchu Bc. Leoš Pater 30. 10. 2013 1
Obsah OBSAH... 2 ÚVOD ANOTACE... 1 1 NANÁŠENÍ KRYCÍ VRSTVY STĚRKOVÉ HMOTY A SROVNÁNÍ POVRCHU... 2 2 DOPORUČENÁ LITERATURA... 5 3 POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE... 6 4 SEZNAM OBRÁZKŮ... 7
Úvod anotace Výukový materiál se zabývá nanášením krycí vrstvy stěrkové hmoty a srovnání povrchu. Výklad je doplněn kontrolními otázkami. Výukový materiál je určen žákům 3. ročníku vzdělávacího oboru 33-67-H/01 Zedník a zájemcům o získání profesní kvalifikaci Zhotovitel zateplovacích systémů 36-022-H. Výukový materiál pokrývá nejdůležitější obsahovou část odborných předmětů Technologie a Odborný výcvik. 1
1 Nanášení krycí vrstvy stěrkové hmoty a srovnání povrchu Základní vrstva se vyztužuje zatlačením skleněné síťoviny do nanesené stěrkové hmoty. Stěrková hmota prostoupená oky síťoviny se následně (metodou mokré do mokrého) po případném doplnění jejího množství vyrovná a uhladí. Skleněná síťovina se ukládá obvykle shora dolů, přesah pásů musí být nejméně 100 mm. V případě dvojitého vyztužení se celý postup opakuje ještě před zaschnutím předchozí vrstvy. Vzájemné přesahy pásů síťoviny jednotlivých vrstev dvojitého vyztužení se nesmí překrývat. Na zakládací, ukončovací a nárožní liště se po zavadnutí stěrkové hmoty skleněná síťovina ořízne přes vnější hranu lišty. Základní vrstva musí obsahovat skleněnou síťovinu v celé ploše až ke svým okrajům. Skleněná síťovina musí být uložena bez záhybů, a to ve vnější polovině základní vrstvy, kryta nejméně 1 mm stěrkové hmoty (v místech přesahů síťoviny nejméně 0,5 mm). Před kotvením hmoždinky přes výztuž se skleněná síťovina prořízne v místě osazení. Délka řezu v síťovině odpovídá průměru dříku hmoždinky. Hmoždinky kotvené přes výztuž do nezatuhlé základní vrstvy se vzápětí po osazení přestěrkují vrstvou stěrkového tmele. Dekorativní prvky se lepí na dokončenou základní vrstvu. Spára po jejich obvodu se těsní pružným tmelem. Technologická přestávka pro vyzrání základní vrstvy je stanovená v příslušném technickém listu výrobku - za normálních podmínek je tato základní vrstva obvykle vyzrálá po 2-3 dnech (vztahuje se na teplotu + 20ºC, relativní vlhkost vzduchu 70%, přičemž rozhodující je dosažení jednotného suchého povrchu bez vlhkých (tmavších) míst). Obrázek 1. Uložení sklotextilní síťoviny 1.1 Zásady pro provádění základní vrstvy penetrace Před nanášením omítky se provede penetrace základním nátěrem (není-li v dokumentaci ETICS uvedeno jinak). Aplikuje se válečkem nebo štětkou na vyzrálou, vyschlou a neznečištěnou základní vrstvu. 2
Základní nátěrem se provádí po vyzrání a vyschnutí základní vrstvy nejdříve však až po uplynutí doby uvedené v technickém listu příslušné stěrkové hmoty. Běžně 7 dní, např. Baumit ProContact. U stěrkových hmot Baumit StarContact a Baumit opencontact lze tuto dobu zkrátit na 2-3 dny, za předpokladu dodržení následujících podmínek - vztahuje se na teplotu + 20 ºC, tloušťku stěrky 2 3 mm, relativní vlhkost vzduchu 70 %, přičemž rozhodující je dosažení jednotného suchého povrchu bez vlhkých (tmavších) míst). Při větší tloušťce základní vrstvy nebo při méně příznivých klimatických podmínkách se tato doba tvrdnutí a vysychání stěrkové vrstvy přiměřeně prodlužuje. Obrázek 2. Broušení základní vrstvy Před vlastním nanášením určeného základního nátěru se malé nerovnosti jemně přebrousí skelným papírem. Základní nátěr se důkladně promísí pomaluběžným mísidlem a následně se nanáší štětkou nebo válečkem. Nutná technologická přestávka před nanášením omítky na základní nátěr je min. 24 hodin. Při nepříznivých klimatických podmínkách (vysoká vlhkost vzduchu, mlha) se může čas potřebný pro zaschnutí penetračního nátěru prodloužit. V případě aplikace tenkovrstvých probarvených omítek na nedostatečně zaschlý penetrační nátěr hrozí nebezpečí tvorby skvrn na konečné povrchové úpravě. Teplota vzduchu, podkladu a zpracovávané hmoty nesmí během zpracování a schnutí být nižší než +5 C, není-li v dokumentaci ETICS uvedeno jinak. Obrázek 3. Provádění základního nátěr 3
Kontrolní otázky: 1. Jak dlouho trvá technologická přestávka pro vyzrání základní vrstvy? 2. Čím se aplikuje penetrace na vyzrálou a neznečištěnou základní vrstvu? 3. Jak dlouho trvá technologická přestávka před nanášením omítky na základní nátěr? 4
2 Doporučená literatura 1. Mgr. Radan, Nachmilner, Ing. Vladimíra Pavlicová. ZHOTOVITEL ZATEPLOVACÍCH SYSTÉMŮ, Praha: CZB, 2006. 2. Jiří Šála, Milan Machatka. ZATEPLOVÁNÍ V PRAXI, Grada Publishing a.s, Praha: 2002. ISBN 80-247-0224-X. 3. Doc. Ing. Milan Vlček, CSc., Ing. Petr Beneš, CSc. ZATEPLOVÁNÍ STAVEB, CERM Brno: 2000. ISBN 80-7204-164-9. 4. Jiří Šála. ZATEPLOVÁNÍ BUDOV, Grada Publishing, spol. s. r. o., Praha: 2000. ISBN 80-7169-833-4. 5. Doc. Ing. Milan Vlček, CSc., Ing. Petr Beneš, CSc. PORUCHY A REKONSTRUKCE STAVEB II, Brno: Era group, spol. s.r.o., 2005. ISBN 80-7366013-X. 6. Ladislav Linhard. ZATEPLOVÁNÍ BUDOV, Grada Publishing a.s, Praha: 2010. ISBN 978-80-247-3361-6. 7. Antonín Vaněk. STROJNÍ ZAŘÍZENÍ PRO STAVEBNÍ PRÁCE, Sobotáles, Praha: 1999. ISBN 8085920611. 8. Ing. František Tichý, Ing. Václav Mužík. ZATEPLOVÁNÍ BUDOV, SIA, Praha: ISBN 80-85380-37-4. 9. TZB info-zdroj internet. 5
3 Použitá literatura a zdroje 1. Mgr. Radan, Nachmilner, Ing. Vladimíra Pavlicová. ZHOTOVITEL ZATEPLOVACÍCH SYSTÉMŮ, Praha: CZB, 2006. 2. Jiří Šála, Milan Machatka. ZATEPLOVÁNÍ V PRAXI, Grada Publishing a.s, Praha: 2002. ISBN 80-247-0224-X. 3. Jiří Šála. ZATEPLOVÁNÍ BUDOV, Grada Publishing, spol. s. r. o., Praha: 2000. ISBN 80-7169-833-4. 4. TZB info-zdroj internet. 6
4 Seznam obrázků OBRÁZEK 1. ULOŽENÍ SKLOTEXTILNÍ SÍŤOVINY... 2 OBRÁZEK 2. BROUŠENÍ ZÁKLADNÍ VRSTVY... 3 OBRÁZEK 3. PROVÁDĚNÍ ZÁKLADNÍHO NÁTĚR... 3 7