REKONSTRUKCE OSEDLOSTI GRUNTŮ V OBCI BŘEZKA. Magisterská diplomová práce. Markéta Burešová

Masarykova univerzita v Brně Filozofická fakulta Historický ústav REKONSTRUKCE OSEDLOSTI GRUNTŮ V OBCI BŘEZKA Magisterská diplomová práce Markéta Burešová Vedoucí práce: PhDr. Zdeněk Háza, Dr. Brno 2006

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury. V Brně 10.8.2006. Markéta Burešová

OBSAH 1. Úvod.....5 2. Obec Březka 2.1 Dějiny obce 2.1.1 Historie panství.....7 2.1.2 Vlastní dějiny obce...9 2.2 Poloha obce...12 2.3 Obyvatelstvo...13 3. Rekonstrukce osedlosti gruntů 3.1 Urbář...14 3.2 Komínový rejstřík...15 3.3 Lánová visitace...17 3.4 Rektifikační akta...19 3.5 Tereziánský katastr.....21 3.6 Urbariální fase....22 3.7 Josefínský katastr...23 3.8 Pozemková kniha a indikační skica...25 3.9 Sčítací operáty...26 3.10 Poznatky o vývoji osedlosti obce...30 4. Rekonstrukce obyvatelstva 4.1. Dům č.p. 1...32 4.2. Dům č.p. 2...36 4.3 Dům č.p. 3...39 4.4 Dům č.p. 4...42 4.5 Dům č.p. 5...46 4.6 Dům č.p. 6...49 4.7. Dům č.p. 7...53 4.8 Dům č.p. 8...57 4.9 Dům č.p. 9...61 4.10 Dům č.p. 10...65 4.11 Dům č.p. 11...68 4.12 Dům č.p. 12...70 4.13 Dům č.p. 13...75

4.14 Dům č.p. 14...79 4.15 Dům č.p. 15...81 4.16 Dům č.p. 16...83 4.17 Dům č.p. 17...85 4.18 Dům č.p. 18...87 4.19 Dům č.p. 19...91 4.20 Dům č.p. 20...93 4.21 Dům č.p. 21...96 4.22 Dům č.p. 22...97 4.23 Dům č.p. 23...98 4.24 Dům č.p. 24...99 4.25 Dům č.p. 25...100 5. Závěr...101 6. Seznam použitých pramenů a literatury...103 7. Seznam příloh...104

1. ÚVOD Dlouho jsem přemýšlela, co napsat do úvodu své práce, jak popsat téměř desetiletý zájem o jednu malou, úplně obyčejnou, nevýraznou a v kontextu širších dějin absolutně nevýznamnou vesnici. Jak zdůvodnit hodiny strávené pátráním po jakékoli zmínce? Napadlo mne jediné slovní spojení a tím je: srdeční záležitost. Vím, že to není termín vhodný do úvodu historické práce, ale myslím, že v mém případě, je jediným výstižným. Vesnice, která se stala předmětem mého bádání, je opravdu úplně obyčejná, dalo by se říci tuctová. Malá ves, bez kostela, bez mlýna, bez svobodných dvorů... jen malá ves. Taková, jakých jsou stovky. A právě ta obyčejnost mne zlákala. Jak obyčejná je obyčejná vesnice? Kolik v ní žilo lidí? Kolik měli dětí? Čím se živili? Jak žili a na co umírali? Tyto a desítky podobných otázek mi vrtaly hlavou. Mohla jsem se sice spokojit s všeobecnými závěry, se statistikami a průměrnými daty, ale je moje vesnice průměrná? Cílem mé práce je proto rekonstrukce obce dle dostupných pramenů. Snažila jsem se zjistit, kolik v ní žilo obyvatel, kolik bylo domů, kdo je vlastnil. Všechna tato data jsem získala z pramenů dvojího charakteru, jednak z pramenů hospodářských, jako jsou např. urbář, katastry, pozemková kniha nebo sčítací operáty, a jednak z pramenů demografických, v tomto případě z matrik narozených, oddaných a zemřelých. Výhodou pro zpracování obrovského množství dat byla velikost vesnice, protože ani v dobách největší slávy nepřevýšil počet obyvatel číslo 150 a počet domů se přehoupl přes 35 až ke sklonku 20. století. Nevýhodou byla obyčejnost, absence mlýna, pily, tvrze nebo svobodného dvora zúžila okruh pramenů na minimum. A právě nedostatek konkrétnějších pramenů z nejstarších období stanovila spodní hranici mého výzkumu na polovině 17. století. Z tohoto období se dochovala lánová visitace, urbář i nejstarší matrika zemřelých. Stanovit konkrétní rok bylo obtížnější. Rok 1657 je rokem první lánové visitace, rokem 1664 je datován urbář a od roku 1668 známe nejstarší matriku. Protože údaje z matrik se staly pro tuto práci klíčové, zvolila jsem jako dolní hranici rok 1668, datum počátku nejstarší matriky a jako horní

hranici rok 1864, datum kterým končí poslední matrika dostupná v Moravském zemském archivu. Existence konkrétní dolní a horní hranice nemá pro moji práci hlubší význam, protože lidé si žili a umírali bez ohledu na mé omezení, budiž proto toto mé stanovení jen orientačním vymezením dvou století života jedné vesnice.

2. OBEC BŘEZKA 2.1 DĚJINY OBCE 2.1.1 HISTORIE PANSTVÍ Dějiny obce jsou úzce spjaty s dějinami panství, kterému obec patřila, protože rozvoj či úpadek majitele se u poddaného vždy projevil. Do roku 1377 byla Březka v majetku Jindřicha z Osové. Poté ji spolu s dalšími vesnicemi koupil Jan Meziříčský z Lomnice. Meziříčská větev pánů z Lomnice držela i panství Náměšť nad Oslavou, roku 1399 přešlo panství Náměšť na pány z Kravař. Bratři Václav a Jiří, páni z Kravař prodávají roku 1437 panství (včetně Březky) Matěji Švamberkovi ze Skřiny. Roku 1448 nabyl panství na bratrech Janovi a Tomášovi Švambercích soudním výrokem Znata z Prus, jehož dcera Eliška byla provdána za Ctibora Tovačovského z Cimburka. Po smrti Znaty, roku 1455 se do Náměště stěhuje Ctibor Tovačovský a setrvává zde až do smrti svého otce roku 1464. Po celou dobu od smrti Znaty vedou o panství spor páni z Lomnice. A již koncem roku 1464, krátce po odchodu Ctibora Tovačovského, se na Náměšti objevuje Jaroslav z Lomnice. Roku 1481 převzal panství po otci Jaroslavovi Štěpán z Lomnice, po jeho smrti 1493 přechází panství na jeho bratry Jana a Václava z Lomnice. Po smrti Jana (1510) a po smrti Václava (1536) získávají panství Václavovi synové Znata a Oldřich. Oba však umírají bezdětní a statek přechází na jejich sestřenci Libuši, manželku Bedřicha ze Žerotína a matku Jana (později řečeného starší) ze Žerotína, který se po dosažení dospělosti stává majitelem panství. Jan starší ze Žerotína umírá roku 1583 a zanechává po sobě dva nedospělé syny Karla z prvního manželství a Jana Diviše z druhého manželství. Když starší syn Karel dospěl, nepřevzal hned správu panství, ale přenechal ji až do roku 1613 mladšímu Janu Divišovi. Krátce po vydání Obnoveného zřízení zemského pro Moravu Karel starší ze Žerotína své rozlehlé panství včetně Náměště prodává. Kupcem, či spíše zprostředkovatelem prodeje se stává Albrecht Václav z Valdštejna, který záhy, proti vůli Žerotína, panství postupuje Janu Křtiteli Verdovi

z Verdenberka. Za panství Verdenberků nastává všeobecný úpadek panství. 1 Po smrti Jana Křtitele získává v roce 1648 panství jeho syn Ferdinand. Koncem 17. století se panství dostává do ekonomických problémů a Ferdinand je nucen je pronajmout. Nájemcem se stává Josef Kryštof Šarer z Friseneku. Ferdinand z Verdenberka zemřel roku 1666, dřív než vypršela nájemní smlouva s J.K.Šarerem. Protože neměl syny, jen dvě dcery, zřídil pro panství majorát pro svého bratrance Alexandra z Verdenberka. Tento akt vyvolal u Josefa Kryštofa Šarereho nevoli a až do roku 1672 vedl o správu panství spor. Roku 1672 přešla správa panství na Ferdinandova neplnoletého syna Jana Filipa z Verdenberka, místo něhož celé jmění spravovala až do jeho zletilosti jeho matka Marie Justina. Jan Filip z Verdenberka spravoval panství šedesát let. Zemřel roku 1733 jako všemi nenáviděný stařec. Protože svého jediného syna přežil, připadlo panství podle poslední vůle vnukovi Kamily z Verdenberka, hraběti Václavu Adriánovi z Enkenvoirtu. Václav zemřel jako poslední mužský potomek rodu a o dědictví se začalo zajímat několik příbuzných z vedlejších ženských linií. Hlavní část obdržela pravnučka Jana Křtitele z Verdenberka Marie Františka Koloničová z Kufštejna, manželka Hanuše Leopolda z Kufštejna. Poté co odkoupila zbývající podíly, stali se Kufštejnové nástupci Enkenvoirtových. Roku 1752 panství koupil Bedřich Vilém Haugvic. Po jeho úmrtí na úplavici zdědil panství jeho bratranec Karel I. Vilém Haugvic. V roce 1794 převzal od ještě žijícího otce správu Jindřich Vilém Haugvic. Jindřich Vilém zemřel roku 1842 a majetek zdědil jeho syn Karel Vilém. Po smrti Karla Viléma držel velkostatek až do zániku monarchie Jindřich Vilém IV. Haugvic. 2.1.2 VLASTNÍ DĚJINY OBCE 1 Po schválení prodeje Ferdinandem II. obdržel velkostatek titul hrabství.

Nejstarší písemná zmínka o obci je, podle několika vlastivědných děl, z roku 1349. 2 Bohužel bez odkazu na konkrétní pramen 3. První bezpečně doloženou zmínkou je zápis v Zemských deskách brněnských z roku 1371 4. Ve 14. a 15. století je Březka v pramenech zmíněna jen v souvislosti se změnou majetkové držby a s ní souvisejícím zápisu do Zemských desk. Z 16. století se v opisu zachovala část pozemkové knihy 5, z níž kromě několika jmen vyplývá, že vesnice drží dva dvory pusté Otěchleby a Bezděkov. Další představu o obyvatelích je možno si udělat z městských knih města Velké Bíteše, v nichž jsou obyvatelé Březky několikrát zmíněni, mimo jiné i v souvislosti s čarodějnickými procesy 6. Snad nejzajímavějším pramenem 16. století je listina z roku 1563, v níž dva obyvatelé Velké Bíteše dosvědčují, že prodali Komínkovi ze Březky pole Padělky 7. První konkrétní obraz o obci si můžeme udělat až v 17. století. Na obci se odrazila nepříznivá ekonomická situace za panství Verdenberků. Podle zápisu z roku 1640 v Klossově kronice 8 museli sedláci z Březky vozit do Náměště nad Oslavou prkna z mlýna v Křoví, když nemohli tuto povinnost vykonávat pro vyčerpanost koní i volů, vypravili na zámek sedláka Jíru Lacinu s prosbou, aby jí byli zbaveni. Purkrabí, kterému žádost přednesl, ho začal bít tak silně, že ohluchl a druhý den na následky zranění zemřel. Po třicetileté válce, která obec pravděpodobně fyzicky zasáhla 9, je v obci 13 usedlostí z toho 7 pustých. Obyvatelé musí platit náměšťskému panství desátky na sv. Jiří a sv. Václava a musí odvádět každoročně sextarius smetany tasovskému faráři 10. 2 Tiray, Jan: Vlastivěda moravská - Bítešský okres, Brno 1900. Wolny, Gregor: Die Markgrafschaft Mähren, Brünn 1837. 3 Obec Březka se roku 1349 nevyskytuje ani v Zemských deskách ani v Půhonných knihách. 4 ZDB, svazek V., č.475. 5 MZA, fond G 13, svazek 8/9. 6 V opise pozemkové knihy jsou zmíněni šenkýř Jiřík Kovář, sirotci Jana Lahůdky, sirotci Kuby Marše, sirotci Václava Komínka, sirotci Václava Jíšky, sirotci Vávry Ryšavýho, Jan Starej a kovář Hanzl. V knize svatebních smluv je uveden Tomáš a jako čarodějnice byla upálena Marta Doležalka. 7 SOkA Žďár nad Sázavou, sg. 536/01-02 8 Originál ztracen, poslední známé uložení Klossovy kroniky bylo ve Františkově muzeu v Brně (dnešní MZM), částečný opis se nachází v pobočce MZA ve Velké Bíteši. 9 MZA, fond G13, svazek 8/9, rok 1623, č.805: Jan Starej koupil grunt bez závdavku, protože byl shořelej. Připrodána klisna jež tak po vojácích zůstala. 10 Spolu s okolními obcemi spadala Březka pod, dnes již neexistující, farnost kostela sv. Václava v Tasově.

Další nemalou zátěž pro obyvatelstvo představují časté výdaje na ubytování vojska, strategická poloha Velké Bíteše a přilehlých obcí na spojnici mezi Brnem a Jihlavou měla za následek časté nocování procházejících vojsk. Z vojenské korespondence 11 mezi městy se dozvídáme o častém zatížení jednotlivých obcí. Např. v prosinci roku 1684 12 museli obyvatelé Březky poskytnout 4 zlaté, 4 míry ovsa, 2 centy sena a 14 otepí slámy. V srpnu 1685 13 to byla 1 míra žita, 24 osminek masa, 54 mázů piva, 3 míry ovsa, 120 vajec a 3 svazky slámy. Konkrétnější představu o spotřebě vojáků si lze udělat ze zprávy z 3.4.1701 14, ve které se jsou sepsány výdaje pro 6 vojáků na 3 dni: 18 funtů masa, 36 funtů chleba, 36 mázů piva, 4 míry ovsa, 150 funtů sena a 100 otepí slámy. O tom, že výdaje pro vojsko nebyly ojedinělými svědčí zprávy dochované od konce 17. až do poloviny 19. století. Z těchto zpráv také vyplývá, že vesnice neměly za úkol pouze hmotně zajistit vojsko, ale např. pro poskytnutí tzv. přípřeží musely dát k dispozici koně. V 18. století známe z matrik 15 a katastrů jména většiny obyvatel. Bližší svědectví o nich vydávají opět bítešské městské knihy. Jedním z nich je i poměrně kuriózní případ Šimona Kršky ze Březky z roku 1705, který se provinil tím, že:,,..sobě prst na pravý ruce utnouti se opovážil... Někdy před rokem 1749 16 došlo v obci k pozemkové reformě, kdy bylo bezmála 5 lánů z celkových 9 1/4 svedeno pod panský pluh. 19. století je v obci ve znamení reforem, je zrušena robota a Březka se v letech 1850 až 1892 stává součástí osady Jasenice. V roce 1892 vzniká politická obec Březka, jako jedna z nejmladších na Moravě. Její součástí jsou až do roku 1920 i obce Jindřichov a Jestřabí. Jako samostatná obec existovala Březka až do 70.let 20.století. Dnes je obec součástí města Velká Bíteš. 11 MZA, pobočka Velká Bíteš, fond C17. 12 MZA, pobočka Velká Bíteš, fond C 17, svazek V., sg. 535. 13 MZA, pobočka Velká Bíteš, fond C17, sg. 539. 14 MZA, pobočka Velká Bíteš, fond C17, sg. 686. 15 Nejstarší matrika zemřelých z roku 1666: MZA, fond E67, sg.10 106. 16 Rektifikační akta: MZA, fond D2,sg.243.

2.2 POLOHA OBCE Velmi výstižně je poloha obce popsána ve vceňovacím operátu z roku 1848 17.Obec leží na severu berního okresu Náměšť nad Oslavou, na hranici s Jihlavským krajem, v blízkosti poštovní cesty mezi Brnem a Jihlavou, hodinu cesty západně od města Velké Bíteše a je rozdělena příkopem vedoucím ze severovýchodu na jih, místy rovným, jinde s mírným poklesem. Vysoká poloha dělá v obci větrné a nepříznivé klima.na východě hraničí obec 17 MZA, fond D8, karton 86,sg.214.

s Novými Sady a Jestřabím, na jihu s Jasenicí a na západě s Holubí Zhoří a Čikovem. V obci je 123 obyvatel (65 mužů a 58 žen). Obec má 687 jiter půdy 18. Jinou lokalizaci udává roku 1900 ve Vlastivědě moravské 19 Jan Tiray. Ves tato západně na neveliké rovině, ve výši 493 m a tvoří ulici s domy těsně k sobě přistavěnými, jednak průčelím, jednak štítem do ulice obrácenými. Zachovalo se také několik dřevěných chalup.obec má jmění (polí a luk) hromadně as 10 jiter. Poloha obce se během let nezměnila, jen některé reálie již neplatí. V současné době je Březka, ležící v nejvýchodnějším cípu kraje Vysočina, osadou města Velké Bíteše. 2.3 OBYVATELSTVO Březka je malá zemědělská obec s čistě českým obyvatelstvem. Nejvyššího počtu obyvatel dosáhla obec kolem roku 1921, kdy v obci žilo 171 obyvatel. 18 1 lán = 12 kop záhonů = 60 72 korců (Čechy) 1 jitro = 2 korce = 3 měřice (Morava) 1 jitro = 0,5756 ha (=0,6ha) 1 jitro = 1584 sáhů čtverečních (= 1600) 1 sáh = 1.89 m = 6 stop (á 12 palců á 12 čárek) 4000 sáhů = 1 míle (asi 7,5 km) 1 korec = 96,4 l = 4 věrtele = 16 čtvrtců 1 měřice = 62,4 l = 8 achtlů = 32 čtvrtců 19 Jan Tiray:Vlastivěda moravská,bítešský okres, Brno 1900.

LÉTA DOMY LIDÉ 1657 13/10 20 1664 13/6 1667 13/7 1674 13/8 1749 12 1758 1768 21 12 1775 1777 12 1787 1789 16 1794 20 112 1825 21 1837 21 123 (63m/60ž) 1840 22 119 (64m/55ž) 1843 22 123(65m/58ž) 1857 24 142 1870 25 157 (80m/77ž) 1880 25 140 (69m/71ž) 1890 25 148 1900 25 142 1910 26 163 1921 25 171 1930 27 163 1950 31 123 1961 27 113 1970 27 103 1980 26 111 1990 23 107 2004 37 96 Údaje pro jednotlivá léta, jsem získala z následujících pramenů a literatury: 1657, 1674: Lánová visitace: MZA, fond D1, sg.243. 1664: Urbář panství Náměšť nad Oslavou: MZA,fond F 76,sg.116. 1667: Komínový rejstřík: MZA, fond D3, sg.243. 1749: Rektifikační akta: MZA, fond D2, sg.243. 1758-1768: Tereziánský katastr: MZA, fond D4, sg.204. 1775 1777: Urbariální fase: MZA, fond D5, sg. 21/Z. 1787 1789: Josefínský katastr: MZA, fond D6, sg.1595. 20 Celkový počet usedlostí a počet obydlených usedlostí. 21 Do roku 1762 evidence osedlých, následuje evidence obyvatel.

1794: Schwoy,F.J.: Topographie vom Mähren, 1794. 1825: Indikační skica obce Březka. 1837: Wolny, Gregor: Die Markgrafschaft Mähren, Brünn,1837. 1840, 1843: Vceňovací operát: MZA, fond D8, karton 86, sg. 214. 1857: Sčítací operát:soka Velké Meziříčí, karton 461,sg. 1470/2874 1870: Sčítací operát:soka Velké Meziříčí, karton 491,sg.1563/2967. 1880:Sčítací operát:soka Velké Meziříčí, karton 512, sg.1655/3059. 1890:Sčítací operát:soka Velké Meziříčí, karton 535, sg.1748/3152. 1900:Sčítací operát:soka Velké Meziříčí, karton 555,sg. 1840/3244. 1910:Sčítací operát:soka Velké Meziříčí, karton 572, sg.1934/3336. 1921, 1930, 1950 :Historický místopis Moravy a Slezska 1848-1960, svazek 11, Ostrava 1988. 1961, 1970: Retrospektivní lexikon obcí ČSSR, Praha 1978. 1980: Statistický lexikon obcí ČSSR, Praha 1984. 1990: Obce v číslech, okres Žďár nad Sázavou. 2004: údaj poskytl Městský úřad ve Velké Bíteši.

3. REKONSTRUKCE OSEDLOSTI GRUNTŮ 3.1 URBÁŘ Nejstarším pramenem z něhož jsem při rekonstrukci osedlosti gruntu vycházela je urbář panství Náměšť nad Oslavou z let 1664-1666 22. Podle urbáře se ve vsi nachází 12 usedlostí ( 7 pustých, 5 obydlených) a 1 chalupa. Obyvatelé musí odvádět na sv. Václava a sv. Jiřího dávky vrchnosti. Jednou ročně se odvádí i slepice a vejce. Výše dávky je závislá na velikosti gruntu. Například z usedlosti s 1 lánem půdy se odvádí na sv. Jiří 46 krejcarů a 2,5 denáru, na sv. Václava 4 zlaté a 5 krejcarů, dále jednou ročně 2 slepice a 20 vajec. Celková výměra půdy je 9 a 3/4 lánu. V obci je 7 lánů, 4 pololány, 1 čtvrtlán a 1 chalupa. V urbáři jsou zapsáni v následujícím pořadí. 1. Marek Valach, pololáník 2. Jiří Schneider, chalupník 3. Hans Podsedník, čtvrtláník 4. Jakob Komínek, pololáník 5. Martin Dauniar, pololáník 6. Paul Duchků, celoláník 7. Sekáčků, pustý lán 8. Nakaukal, pustý lán 9. Peteršků, pustý lán 10. Láznickej, pustý půllán 11. Michal Nováčků, pustý lán 12. Kominkovskej, pustý lán 13. Kavků, pustý lán 22 MZA, fond F 76, sg.116.

Grafické znázornění: 13 usedlostí: 7 lánů 4 pololány 1 čtvrtlán 1 chalupa Legenda: dominikál obecní půda rustikál pustý grunt 3.2 KOMÍNOVÝ REJSTŘÍK Z komínového rejstříku 23 vyplývá, že v obci je stále pouze 12 usedlostí a 1 chalupa. Jeden z pustých lánů je nově obydlen a od března 1666 je na něm jako frystler 24 Jakub Šilhan. Všechna jména uvedená v urbáři souhlasí se jmény v rektifikačních aktech. Celková pozemková výměra obce je vypočtena jako 227 a 1/2 měřic. Jména hospodářů jsou v komínovém rejstříku zapsáni v následujícím pořadí. 1. Marek Valach, pololáník 2. Matouš Podsedník,čtvrtláník 3. Jíra Krejčí, chalupník 4. Jakub Komínek, pololáník 5. Martin Dauniar, pololáník 6. Pavel Duchků, láník 7. Jakub Šilhan, frystler, láník 8. Láznickýho, pustý půllán 9. Nováčkovský, pustý lán 10. Nakoukalovský, pustý lán 11. Kavkovský, pustý lán 12. Peteřkovský, pustý lán 13. Sekařovský, pustý lán 23 MZA, fond D3, sg. 243. 24 lhůtník po určenou lhůtu osvobozen od placení dávek

Grafické znázornění: 13 usedlostí: 7 lánů 4 pololány 1 čtvrtlán 1 chalupa Legenda: dominikál rustikál obecní půda pustý grunt 3.3 LÁNOVÁ VISITACE Lánová visitace z roku 1674 25 je cenným pramenem, protože uvádí i údaje platné při první lánové visitaci v roce 1657. V obci je 11 statků, 1 chalupa bez půdy a 1 chalupa s půdou (v urbáři a komínovém rejstříku označena jako čtvrtlán). Jako angesessene, tedy obydlené při obou visitacích je označeno 6 statků a obě chalupy, jako neue öedung (nové poustky) jsou označeny 2 statky a jako alte öedung (staré poustky) jsou označeny 3 statky. Celková výměra půdy je 583 měřic. Půda je rozdělena podle bonity do tříd. Nejvyšší bonity (1.třída) nedosahuje žádná půda v obci, ve druhé třídě je 67% půdy a ve třetí 33% půdy. 25 MZA,fond D1, sg.243.

Hospodáři uvedeni v lánové visitaci: 1657 1674 -osedlí (angesessene) - celoláníci: Adam Nováček Michael Nováček Jakub Šilhan Martin Komínek Pavel Duchek Martin Duchků - půlláníci: Marek Valachů Marek Valachů Jakub Jíšků Hans Jíšků Jakub Juřička Hans Sobota - chalupník: s půdou: Matouš Podsedník Hans Vaněk bez půdy: Jíra Krejčí Blažej Kovář nové poustky (neue öedung) - celoláník: Vít Kavka ( propuštěn roku 1658) - pololáník: Hans Láznický ( zemřel 1657) -staré poustky (alte öedung) - celoláníci: Sekářovský Matyáš Nakoukal Peteřkovský Grafické znázornění: 1657 1674

13 usedlostí: 7 lánů 4 pololány 1 chalupa s půdou 1 chalupa bez půdy Legenda: dominikál rustikál obecní půda pustý grunt 3.4 REKTIFIKAČNÍ AKTA Rektifikační akta 26 jsou pramen vzniklý více jak 70 let po lánové visitaci, což znamená, že období mezi lety 1675 a 1749 ( 2. rektifikace) blíže nespecifikují. Pro absenci pozemkové knihy, urbáře či jiného katastru nelze osedlost gruntu v tomto období přesně rekonstruovat. Jména hospodářů v mezidobí nejsou známa, ale protože rektifikační akta uvádí jméno hospodáře při předchozí lánové visitaci lze jednotlivé statky identifikovat. Rektifikační akta uvádí jméno současného i předchozího hospodáře, názvy a výměry jednotlivých tratí. Zajímavým faktem je redukce půdy v obci, při předchozí visitaci bylo v obci 7 celoláníků, 4 půlláníci a 1 chalupník s čtvrt lánem půdy, tedy celkem 9 a 1/4 lánu půdy. Při rektifikaci mizí celoláníci a v obci je 8 půlláníků, 1 čtvrtláník a 1 půlčtvrtláník, tedy celkem 4 a 3/8lánu. Zbývající půda (5 a 7/8 lánu) byla svedena pod panský pluh. Kdy a proč k tomuto aktu došlo není jasné. Hypoteticky bych usuzovala, že svod půdy přímo souvisel s neobydlením 5 statků s celkovou výměrou polí 4 a 1/2 lánu. 26 MZA, fond D2, sg.243.

Hospodáři uvedení v rektifikačních aktech: Jméno hospodáře a velikost gruntu Rozdíl ve výměře půdy při rektifikaci při předchozí visitaci Josef Valach, 1/2 lán Adam Nováček,lán - 1/2 lánu Mates Adam, 1/2 lán Jakub Šilhan,lán - 1/2 lánu Krystian Kratochvíla, 1/2 lán Pavel Duchek, lán - 1/2 lánu Mates Šilhan, 1/2 lán Marek Valach, 1/2 lán 0 Jan Duchek, 1/2 lán Jakub Jíšků, 1/2 lán 0 Jan Burian, 1/2 lán Jakub Juřica, 1/2 lán 0 Pavel Harák, 1/2 lán Matouš Podsedník, 1/4 lán + 1/4 lánu Václav Joch, 1/2 lán Vít Kavka,lán Jan Láznický, 1/2 lán - 1 lán Jakub Martínek, 1/4 lán Sekáčovský, lán Matyáš Nakoukal, lán - 1 a 3/4 lánu Ondřej Bania, 1/8 lán Peteřkovský, lán - 7/8 lánu Bartoň Bárta, chalupník Kristián Žák, chalupník Grafické znázornění: 12 usedlostí: 8 půllánů 1 čtvrtlán 1 půlčtvrtlán 1 chalupa Legenda: dominikál rustikál obecní půda pustý grunt

3.5 TEREZIÁNSKÝ KATASTR Tereziánský katastr 27 podává podrobný přehled pozemkového majetku jednotlivých usedlostí. Jsou zaznamenány velikosti, kvalita a jména jednotlivých tratí. Pozemky jsou rozděleny podle svého určení jako vinice, chmelnice, pastviny, louky, pole, zahrady a další. Vzhledem k poloze, nadmořské výšce a nepříliš kvalitní půdě, jsou v obci pouze pole, zahrady, louky a pastviny. V obci je stále jenom 10 statků a 2 chalupy. V katastru jsou hospodáři uvedeni v následujícím pořadí. 1. Pavel Horák, půllán 2. Josef Valach, půllán 3. Mates Adam, půllán 4. Kristián Kratochvíla, půllán 5. Mates Šilhan, půllán 6. Jan Duchek, půllán 7. Jan Burian, půllán 8. Václav Joch, půllán 9. Jakub Martínek, čtvrtlán 10. Ondřej Bania, půlčtvrtlán 11. Bartoň Bárta, chalupník 12. Kristián Žák, chalupník Podruh: Matěj Klíma 27 MZA, fond D4, sg. 204.

Grafické znázornění: 12 usedlostí: 8 půllánů 1 čtvrtlán 1 půlčtvrtlán 2 chalupy Legenda: dominikál rustikál obecní půda pustý grunt 3.6 URBARIÁLNÍ FASE Urbariální fase 28 z let 1775 až 1777 je jako pramen zdrojem cenných informací o robotním zatížení poddaných, podává přehled o rozsahu robot a o četnosti a velikosti odváděných dávek 29. V urbariální fasi se také poprvé objevuje číslování domů. Usedlosti jsou zde rozděleny podle velikosti a u každého zápisu je kromě stávajícího i jméno hospodáře při předchozí visitaci. V urbariální fasi je uvedeno celkem 12 hospodářů - 8 půlláníků, 1 čtvrtláník, 1 půlčtvrtláník, 2 chalupníci a kromě toho ještě 3 osadníci (Inleüthe). 28 MZA, fond D5, sg. 21/Z. 29 Rozsah roboty byl přímo úměrný velikosti gruntu, tak např. majitel půlláního statku musel celoročně robotovat 3 dny v týdnu se dvěma koňmi, od sv. Jana do sv. Václava 3 dny s potahem a 1 den pěšky, v zimě stříhat ovce a na jaře a na podzim nahánět při lovu zvěř. Kromě toho musel odvádět na sv. Jiřího, sv.václava a sv.jana dávky vrchnosti

podle urbariální fase Jména hospodářů: podle předchozí visitace půllánní grunty: č.p.13 Říha Harák Pavel Horák č.p. 6 František Valach Josef Valach č.p.3 Matěj Adam, Mates Adam č.p.2 Matěj Hadraba Kristián Kratochvíla č.p.1 Jakub Šilhan Mates Šilhan č.p.15 Martin Dufek Jan Duchek č.p.14 vdova Burianova Jan Burian č.p.11 Matěj Klíma Václav Joch čtvrtlánní grunt: č.p.12 Jakub Valach Jakub Martínek půlčtvrtlánní grunt: č.p.9 Ondřej Bania Ondřej Bania chalupy: č.p.5 Josef Musil Bartoň Bárta č.p.4 Bárta Žák Kryštof Žák osadníci: Jakub Harák František Krátký Josef Janšta

Grafické znázornění: 12 usedlostí : 8 půllánů 1 čtvrtlán 1 půlčtvrtlán 2 chalupy Legenda: dominikál rustikál obecní půda pustý grunt 3.7 JOSEFÍNSKÝ KATASTR Josefínský katastr 30 obsahuje stejně jako předchozí katastry údaje o pozemkových držbách jednotlivých usedlostí. Porovnáním s předešlými katastry, například zjistíme, že označení pro jednotlivé tratě zůstalo až do současnosti téměř beze změny. Z josefínského katastru dále vyplývá, že se v obci po více než sto letech zvýšil počet usedlostí. Jména hospodářů uspořádaná dle čísla popisného usedlosti. 1. Jakub Šilhan 2. Filip Jelínek 3. Josef Adam 4. Bárta Žák 5. Josef Musil 6. František Valach 7. - 8. Martin Jelínek 9. Ondřej Bania 30 MZA, fond D6, sg. 1595.

10. 11. Jakub Žák 12. Jakub Valach 13. Josef Janšta 14. Martin Burian 15. Martin Dufek 16. František Horák 17. 18. Bárta Dufek 19. Jakub Horák 3.8 POZEMKOVÁ KNIHA A INDIKAČNÍ SKICA Použitím pozemkové knihy a indikační skici jsem překlenula období mezi koncem 18. století (josefínský katastr) a polovinou 19.století ( sčítací operáty). Podrobné zápisy uvedené v pozemkové knize, vedené od roku 1771 do 2. poloviny 19. století, o prodeji jednotlivých usedlostí mi pomohly zpřesnit rekonstrukční tabulku. Pomocí indikační skici jsem si zase udělala konkrétní představu o podobě obce na přelomu 18. a 19. století. Jména hospodářů podle indikační skici z roku 1825: č.p. 1. Matouš Bania 2. Jiří Valach 3. František Burian 4. František Horák 5. Jan Burian 6. Matouš Dufek 7. OBECNÍ KOVÁRNA 8. Matouš Šilhan 9. Jakub Janšta 10. Josef Adam 11. Jakub Žák

12. František Žák 13. František Valach 14. Josef Dufek 15. Anna Martínková 16. Rozálie Sladká 17. František Škarda 18. OBECNÍ PASTOUŠKA 19. Jiří Rohovský 20. Jan Čermák 21. Martin Nekvapil 3.9 SČÍTACÍ OPERÁTY Prameny, které předcházely sčítacím operátům mají jedno společné, základním vodítkem je v nich velikost usedlosti.u sčítacích operátů tomu tak není, nejsou to prameny hospodářského charakteru jako byly např. katastry, mají spíše funkci statistickou. Je otázkou zda, je jejich použití jako pramen vhodné a přínosné? Domnívám se, že ano, protože stejně jako předchozí prameny jasně vymezují vlastníka usedlosti, takže rekonstrukční tabulka může díky jejich použití dále pokračovat. Jedinou změnou je, že místo velikosti usedlosti, je hlavním vodítkem číslo popisné. Sčítací operáty vznikaly v desetiletých intervalech od roku 1857 až do roku 1920 a měly význam a charakter dnešního sčítáni lidu. Z operátů lze poměrně dobře zrekonstruovat jednotlivé obyvatele usedlosti, jejich vzájemný příbuzenský vztah, sociální postavení a přibližný rozsah jejich majetku.

Sčítací operát z roku 1857 31 : V obci je celkem 24 domů a 142 osob. Jména vlastníků nemovitostí: 1. Anna Baniová (vdova po Františku Baniovi) 2. Jan Valach 3. František Burian 4. Jan Nevrtal 5. Jan Burian 6. Jan Dufek 7. OBECNÍ KOVÁRNA (kovář Ignác Zahradník) 8. Jakub Šilhan 9. - 10. Jan Adam 11. František Žák 12. Josef Žák 13. Josef Adam 14. Josef Dufek 15. Anna Baniová (vdova po Matěji Baniovi) 16. František Sladký 17. Jan Doubek 18. OBECNÍ PASTOUŠKA (pastýř Jan Sladký) 19. Josef Rohovský 20. František Jarošek 21. Josef Poláček 22. Pavel Malach 23. Jan Valach 24. Josef Burian 31 SOkA Velké Meziříčí, karton 461, sg. 1470/2874.

Sčítací operát z roku 1870 32 : Počet domů stoupl na 25 a počet obyvatel na 157. Protože jsou zápisy poměrně podrobné a obsahují data narození, z nichž lze rekonstruovat příbuzenské vazby, zjistila jsem následují fakt. Když z celkového počtu 25 usedlostí vyloučíme nově postavené č.p 25, neobydlené č.p. 9 a dvě obecní nemovitosti č.p. 7 a 18, zbude nám 21 usedlostí. Z těchto usedlostí se během intervalu mezi jednotlivými sčítáními v 11 případech majitel nezměnil, v 6 případech přešla nemovitost z otce na syna, v jednom na vdovu a ve 4 případech nešel případný vztah mezi majiteli objevit. Jména majitelů usedlostí podle sčítacího operátu z roku 1870: 1. Josef Bania 2. Jan Valach 3. František Vlček 4. Jan Nevrtal 5. Jan Burian 6. Jan Dufek 7. OBECNÍ KOVÁRNA (kovář František Kříž) 8. František Šilhan 9. 10. Jan Adam 11. František Žák 12. Josef Žák 13. Josef Adam 14. Josef Dufek 15. Josef Bania 16. František Sladký 17. Jan Doubek 18. OBECNÍ PASTOUŠKA (pastýř Jan Prudík) 19. Josef Rohovský 32 SOkA Velké Meziříčí, karton 491, sg. 1563/2967.

20. František Jaša 21. Josef Bartůněk 22. František Malach 23. Jan Valach 24. Marie Burianová 25. Josef Janšta

3.10 POZNATKY O VÝVOJI OSEDLOSTI OBCE Při rekonstrukci osedlosti gruntů jsem narazila na dvě zajímavé skutečnosti. První skutečnost vyšla najevo při zhotovení nákresů obce podle jednotlivých pramenů. Z nákresu vyplynulo, že obec má jádro 5 statků, které nejsou od roku 1657 ani jednou vedeny jako pusté. Nákres 12 nejstarších statků zaznamenaných od roku 1657: 6 5 4 cesta 8 9 legenda: usedlost trvale osídlená usedlost Druhým velmi zajímavým jevem bylo přečíslování domů, ke kterému došlo někdy po roce 1789. V pozemkové knize vedené od roku 1771 je nejprve použito staré číslování, to je ale přeškrtnuto a nahrazeno novým číslováním, v urbariální fasi a v josefínském katastru jsou domy očíslovány podle starého číslování, v matrikách je zhruba do roku 1805 číslování staré, mezi lety 1805 1810 číslování kolísá a po roce 1810 je definitivně uplatňováno číslování nové. Co bylo důvodem, že číslování domů, které se poprvé objevuje v urbariální fasi roku 1775, je krátce po roce 1789 nahrazeno jiným

číslováním? Jednoduché vysvětlení nejlépe vynikne z nákresu obou dvou číslování. Staré číslování: 15 14 13 12 11 9 Směr číslování 16 1 2 3 4 5 6 17 Nové číslování: 18 19 20 10 7 6 5 4 3 2 1 Směr číslování 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 Na novém číslování je patrné, že hlavním důvodem pro přečíslování byl vývoj obce, obec se nerozrůstala západně jak předpokládalo staré číslování, ale směrem na jihovýchod.

4. REKONSTRUKCE OBYVATELSTVA 4.1 DŮM Č.P.1 Podle lánové visitace, urbáře a rektifikačních akt je usedlost vedena jako pustý lán. Podle dřívějšího majitele označený jako Peteřkovský. Po svedení značné části pozemků pod panský pluh je v rektifikačních aktech roku 1749 velikost usedlosti uváděna jako 1/8 lánu. Podle původního číslování obce bylo číslo popisné této usedlosti 9. Nejstarším zástupcem rodu, který ale není uveden jako držitel usedlosti byl Jakub Bania, který se narodil kolem roku 1680 a zemřel 13.11.1738. Protože při celkovém počtu 7 osedlých usedlostí nepředpokládám existenci druhého Jakuba Banii, usuzuji, že Jakub měl dvě manželky. První manželkou byla Judita, s níž měl dvě děti. Byli to: Matouš * 19.9.1698 a Anna * 1701, + 9.9.1706. Jeho druhou manželkou byla Regina ( narodila se kolem roku 1682 a zemřela 13.12.1732). Spolu měli 8 dětí: Veronika *15.5.1702, Ondřej *26.11.1704, zemřel během roku protože přesně za rok se 26.11.1705 narodilo dítě opět pojmenované Ondřej, Marie *2.4.1709 (21.11.1731 se provdala za Matouše Goliáše), Alžběta *1713, +1.1.1719, Jan *3.7.1718. Dalšími dětmi jsou: Jakub *27.4.1712 (oddán 23.11.1749 s Alžbětou Říhovou) a Antonín *27.5.1815. Protože data narození těchto 2 děti zapadají do volných let mezi narozeními prvních šesti dětí a protože z výše uvedených důvodů nepředpokládám existenci druhého Jakuba, považuji je za děti Jakuba a Reginy i když v matrice narození jsou uvedeni jako děti Rozálie (Jakub) a Marie (Antonín). Jakub Bania je roku 1728 zaznamenám jako svědek sňatku a je označen jako rychtář ze Březky. Ve stejné době jako Jakub Bania se v obci nachází též Jiří Bania, který zde měl se svou ženou Annou dceru Marii (*8.6.1704).

Prvním známým držitelem usedlosti byl syn výše zmíněného Jakuba Banii, Ondřej Bania, který se narodil 26.11.1705 a zemřel 22.4.1794 na sněť. Jeho manželkou byla Marie Žáková, dcera Jakuba Žáka, která se narodila kolem roku 1711 a zemřela 25.6.1789. Oddáni byli 8.11.1733 a měli spolu 6 dětí. Jsou to: František *8.9.1734, Marie *28.3.1736 (27. 8.1811 zemřela stářím jako svobodná, žila v otcovském domě a měla nemanželského syna Josefa, který se narodil 3.3.1778 a 21.11.1803 se oženil s Kateřinou Vobůrkovou), Josef *26.2.1739, +24.4.1742, Anna *14.6.1743, provdaná 28.10.1766 za syna Františka Krátkého z Jasenice (v zápisu sňatku chybí jméno ženicha) a Johana *2.5.1745, +15.7.1748. Dalším držitelem usedlosti se stal Matěj Bania, který se narodil 14.2.1741 a zemřel 23.7.1775 bez potomků. Kdo byl přímým pokračovatelem rodu víme, byl to Jiří Bania, sporné je však, kdo byli Jiřího rodiče. V zápisu o úmrtí Ondřeje Banii se píše, že zemřel:..adreas dědeček Jiřího Banji Vzhledem k tomu, že žádný jiný Jiří se ve Březce nenacházel je jisté, že Jiří je pokračovatelem rodu, i když jeho rodiče nejsou známi. Vezmeme li Ondřejovy děti vylučovací metodou, zjistíme, že Johana zemřela v dětském věku, Anna se brzo provdala a Jiří by tedy nebyl Bania, ale Krátký. V úvahu tedy přichází tři synové Matěj, František a Josef nebo dcera Marie. Z praxe lze usuzovat, že kdyby se Ondřejovi synové oženili a plodili ve Březce děti, bylo by o tom možné nalézt v matrice nějakou zmínku. Horkou kandidátkou na post Jiřího matky je tedy Marie, protože víme, že zemřela svobodná Jiřímu mohlo tedy zůstat příjmení Bania, a neboť dříve bylo běžné zapisovat nemanželské děti zvlášť je prostě reálné, že zápis poznamenaný mimo matriku se prostě ztratil. Bohužel to nelze říct se stoprocentní jistotou. Dalším držitelem gruntu se stal Jiří Bania, vnuk Ondřeje Banii, který se narodil kolem roku 1762 a zemřel 10.2.1836 na sešlost věkem. Jeho manželkou byla Magdalena Čermáková, která se narodila kolem roku 1764, a zemřela 24.12.1839 na zánět pohrudnice. Jiří a Magdalena měli 8 dětí. Byli to: Anna *6.6.1786, +7.2.1788, Marie *8.2.1789, +11.4.1793 (psotník), Jakub *7.7.1791, +20.3.1793 (psotník), Matěj *31.1.1794 (oddán 2.2.1834

s Annou Martínkovou), František Serafín *30.7.1796 (1.manželka Josefa Hladká, 2.manželka Anna Křížová), Jan Evangelista *12.10.1798, +1.3.1824 (spáchal sebevraždu), Anna *14.5.1801 (oddána 16.8.1825 s Janem Nováčkem), Josef *24.1.1804. V otcovském domě žila i dcera Anna Baniová, která se provdala 16.8.1825. Jejím manželem se stal krejčí Jan Nováček. Anna a Jan měli 3 děti. Byli to Jan *8.5.1825 (po sňatku ho Jan Nováček přijal za vlastního), +4.2.1831 (zarděnky), Antonie *30.10.1826, +11.1.1827 (psotník) a František * 3.12.1829. Od této doby se rod dělí na dvě linie, jedna bydlí ve Březce č.p. 1 a druhá ve Březce č.p. 15. Držitelem usedlosti č.p.1 se stal syn Jiřího Banii a Magdaleny Čermákové František Serafín Bania, který se narodil 30.7.1796 a zemřel 14.12.1852 na zánět plic. Jeho první manželkou byla Josefa Hladká, dcera Františka Hladkého ze Zahrádky, která se narodila kolem roku 1815 a zemřela 2.5.1839. Spolu měli dvě děti: Františka *14.11.1833 (oddána s Josefem Markem), Josef *5.8.1836, (oddán s Františkou Dobešovou). Druhou manželkou Františka Serafína Banii byla Anna Křížová ( dcera Jana Kříže z Častotic), která se narodila kolem roku 1812 a zemřela 14.8.1866 na choleru. Spolu měli také dvě děti. Syn František *25.7.1841 a dcera Marie *30.7.1847, +17.8.1848 (psotník). Františkův syn Josef Bania se narodil 5.8.1836 a 24.10.1901 spáchal sebevraždu oběšením, jeho manželkou byla Františka Dobešová,dcera Josefa Dobeše a Marie Jelínkové z Pyšela, která se narodila 7.2.1843 a zemřela 17.10.1905 na rozednu plic. Spolu měli 3 děti: František *28.7.1864, Jan * 26.12.1866 a Františka *8.4.1876, +7.10.1904 (tuberkulóza).

Pokračovatelem rodu se stal Josefův syn František Báňa se narodil 28.7.1864 a zemřel 29.4.1930 na zánět ledvin. 21.2.1902 se oženil. Jeho manželkou se stala Marcelina Kafková(dcera Jana Kafky a Karolíny Havlínové z Naloučan). Rod Báňů 33, žijící v čísle popisném 1 dodnes patří k rodům s nejdelší tradicí v obci. 33 Od 2. poloviny 19. století se užívá tohoto gramatického tvaru příjmení.

Podle rektifikačních akt je v roce 1749 usedlost vedena jako půllán, vzniklý zčásti z pozemků pustého lánu Víta Kavky a z části z pozemků pustého lánu Hanse Láznického 34. Podle původního číslování bylo číslo popisné této usedlosti 11. Od roku 1749 je jako držitel usedlosti uváděn Václav Joch, ten se narodil kolem roku 1716 a zemřel 13.11.1772. Jeho první manželkou byla Marie, která se narodila kolem roku 1710 a zemřela 8.3.1764. Spolu měli 4 děti. Byli to: Vavřinec *4.8.1737, +7.8.1738, Bartoloměj *4.8.1737 (15.10.1778 se oženil s Magdalenou Sedlákovou), František *23.1.1741, +28.7.1742 a Marie *29.12.1743, +19.12.1772. Po smrti Marie se Václav Joch 12.11.1765 znovu oženil a jeho manželkou se stala Johana Valachová, dcera Havla Valacha ze Březky, která se narodila kolem roku 1728 a zemřela 27.1.1796. Václav a Johana spolu měli jedno dítě, byl to syn Jan *18.2.1767. Po smrti Václava Jocha se majitelem gruntu stal Matěj Klíma. Matěj Klíma, syn Stanislav Klímy, se narodil kolem roku 1728 a zemřel 3.10.1786, jeho manželkou se 8.11.1749 stala Cecílie Bartošová, dcera Václava Bartoše ze Březky, která se narodila 6.3.1727 a zemřela 5.3.1797 na sešlost věkem. Spolu měli jedno dítě a tím byl syn Jiří *22.4.1752, +30.4.1780. Cecílie byla porodní bábou. Jiří Klíma se narodil 22.4.1752 a zemřel 30.4.1780. Jeho manželkou byla Anna Svobodová z Bezděkova. Spolu měli jedno dítě, a tím byl syn Josef * 5.2.1779, +28.11.1810 (abces). Pro svůj předčasný skon se Jiří Klíma majitelem usedlosti nikdy nestal a roku 1780 byl grunt přepsán na jeho ročního syna Josefa. 34 Zbývající část pozemků z obou pustých lánů byla svedena pod panský pluh.

Josef Klíma se narodil 5.2.1779 a zemřel 28.11.1810 na abces. Jeho manželkou se 14.5.1805 stala Alžběta Procházková z Osové Bitýšky. Spolu měli dvě dcery. Byly to: Kateřina * 9.7.1807 a Marie *10.7.1810, + 24.11.1814 (příčinou smrti bylo hubnutí). Po smrti manžela byla krátce držitelkou usedlosti Alžběta, která se však záhy znovu provdala a usedlost koupil její druhý manžel, kterým se 7.9.1811 stal Tomáš Kryštof. Ten se narodil kolem roku 1787 v Osové Bítýšce a zemřel 2.12.1815 na tuberkulózu. Alžběta a Tomáš měli jednu dceru a tou byla Františka * 22.9.1812. Tomáš Kryštof 1.7.1811 půllán rozdělil na dva čtvrtlány, jeden s číslem popisným 2 koupil Jiří Valach a druhý s číslem popisným 22 koupil po Tomášově smrti Josef Pařil. ( Tomášova manželka Alžběta se po jeho smrti 2.2.1818 provdala a jejím manželem se stal Kašpar Káfuněk ze Sedlce). V prosinci roku 1817 koupil nyní již čtvrtlánní grunt s číslem popisným 2 Jiří Valach. Jiří byl synem Františka Valacha a Anny Dufkové, narodil se 31.1.1794 a jeho manželkou se stala Marie Řezníková z Rozseče, která se narodila kolem roku 1802 a zemřela 13.2.1837 na poporodní sněť. Jiří a Marie měli 7 dětí. Byli to: Jan *11.5.1821 (oddán 1.2.1847 s Marií Burianovou), Františka * 3.4.1823, +12.8.1824 (psotník), Marie *31.8.1824, +29.4.1825 (psotník), Františka *6.7.1826, +23.4.1828 (psotník), Jakub *25.4.1829, +11.1.1831 (psotník), Josef *23.2.1832 (oddán 4.9.1860 s Františkou Zahradníkovou), Marie *13.2.1837, +17.2.1837 (záškrt). Po smrti manželky Marie se Jiří 14.2.1841 znovu oženil a jeho manželkou se 14.2.1841 stala Františka Malečková z Mihoukovic. Spolu měli 9 dětí. Byli to: Františka *12.11.1841, +21.11.1841 (psotník), mrtvorozený syn +12.11.1841, František *31.5.1843, +16.8.1868 (zemřel v ústavu chorobomyslných v Jihlavě), Jakub *24.9.1845, Jiří *14.4.1848, +28.6.1848 (psotník), Františka *14.4.1848, Jiří *5.2.1850, Anna *3.5.1852, +13.5.1852 (tělesná slabost), Václav *25.9.1856.

24.2.1842 koupil grunt Jiřího syn Jan Valach. Jan se narodil 11.5.1821 a 1.2.1847 se jeho manželkou stala Marie Burianová, dcera Jana Buriana ze Březky, která se narodila 25.3.1818. Spolu měli 6 dětí. Byli to: Jan *22.10.1846, + květen 1847 (psotník), Jan *18.4.1848, František *26.5.1849, +15.3.1850 (tuberkulóza), František *14.8.1851, Josef *8.7.1854, +3.10.1857 (abces), Marie * 7.8.1860, +8.10.1860 (psotník). Potomci rodu Valachů žijí v obci dodnes, avšak již v jiném domě.

4.3 DŮM Č.P.3 Podle rektifikačních akt je 1749 usedlost vedena jako čtvrtlán, vzniklý zčásti z pozemků pustého lánu Matěje Nakoukala a z části z pozemků pustého lánu Sekáčovského 35. Podle původního číslování bylo číslo popisné této usedlosti 12. Od roku 1749 je jako držitel usedlosti uváděn Jakub Martínek, syn Tomáše Martínka z Holubí Zhoři, který se narodil kolem roku 1715 a zemřel 14.2.1770. Manželkou Jakuba Martínka byla Kateřina Chmelíčková, která se narodila kolem roku 1712 a zemřela 11.2.1772. Jakub a Kateřina měli 9 dětí. Byli to: Anna *24.7.1739, Jiří *30.3.1741, +20.12.1741, Tomáš *16.12.1742, +26.12.1742, Kateřina *9.4.1744, +10.5.1744, Marie *5.10.1745, +2.5.1805, Tomáš *18.12.1748, +11.4.1756, Magdalena *17.7.1751, Bartoloměj *20.8.1757,+2.12.1758, Magdalena *1758 (oddána 26.11.1786 s Václavem Šiftářem). V otcovském domě žila i dcera Anna Martínková, která měla nemanželského syna jménem Simeon, který se narodil 11.10.1765. Po Jakubu Martínkovi se majitelem usedlosti stal jeho zeť Jakub Valach. Jakub Valach, syn Karla Valacha, se narodil 11.7.1743 a zemřel 12.1.1806 na epidemickou skvrnivku. Jeho manželkou se 6.5.1770 stala Jakubova dcera Marie Martínková, která se narodila 5.10.1745 a zemřela 2.5.1805 na vodnatelnost. Jakub a Marie měli 9 dětí. Byli to: Matěj *21.2.1771, Josef *9.1.1773, Marie Anna *15.6.1774 (oddána 28.6.1795 s Františkem Burešem ze Skřinářova), Pavel *27.6.1777, František *4.9.1779, +16.10.1779, Alžběta *10.8.1780, +27.9.1780, Klára *16.8.1783, +19.1.1785, Rozálie *25.5.1785, +25.5.1785, Jakub *20.7.1786. 35 Zbývající část pozemků z obou pustých lánů byla svedena pod panský pluh.

Z období kolem roku 1802 známe i jména dvou děveček, které zde sloužily. Byla to Marie Anna Svobodová, která se narodila kolem roku 1782 a 26.10.1802 se jejím manželem stal Matěj Florián ze Senohrad a Marie Anna Šilová, která se narodila kolem roku 1769 a 11.9.1803 se jejím manželem stal Matěj Matulka ze Zakřan. V otcovském domě žil i syn Josef Valach a jeho manželka Anna Steigerová z Vanče. Josef a Anna měli dceru jménem Františka, která se narodila 6.2.1807 a zemřela 6.4.1807. Podle pozemkové knihy došlo k další změně majitele v roce 1773, kdy grunt koupil Jakubův syn Matěj Valach. Matěj nebyl ženatý a neměl potomky, proto se dalším držitelem v roce 1796 stal jeho bratr Pavel Valach, ani u Pavla není známa manželka nebo děti. V roce 1818 usedlost koupil František Xaverius Burian, syn Martina Buriana ze Březky. František Xaverius se narodil 14.12.1799 a zemřel 5.8.1863 na zánět plic. Jeho manželkou byla Ludmila Tomková z Krokočína. Oddáni byli 4.3.1821 a měli 9 dětí. Byli to: Anna *13.4.1823, +3.4.1826 (pravé neštovice), Jan *7.6.1825, +21.1.1831 (záškrt), František *16.11.1827, +13.12.1827 (psotník), Josef *26.12.1828, +3.1.1829 (psotník), Filipina * 1.5.1830, +14.2.1831 (krční obtíže), mrtvorozený syn +14.7.1832, Františka *24.10.1833 (psotník), +24.10.1833, Marie *6.12.1834, +6.12.1836 (psotník), Jakub *20.7.1837, +4.3.1838 (psotník). Kolem roku 1845 je jako služebná v č.p. 3 uvedena Marie Zoubková ze Zahrádky. Marie se narodila kolem roku 1821 a 19.5.1845 se jejím manželem stal Matěj Maleček z Holubí Zhoři. Kolem roku 1858 je jako děvečka v č.p. 3 uvedena Kateřina Mádlerová, dcera Antonína Mádlera, která měla nemanželské dítě jménem Jan *1858, +30.7.1858 (psotník).

Protože se žádné z Františkových dětí nedožilo dospělosti a rod tak neměl pokračovatele, koupil po Františkově smrti usedlost František Vlček.

4.4 DŮM Č.P.4 Podle první lánové visitace je v roce 1654 jako držitel usedlosti uveden Hans Vaněk, podle urbáře drží v roce 1664 usedlost Jiří Podsedník, podle rektifikačních akt je držitelem v roce 1667 Hans Podsedník a 1674 je v druhé lánové visitaci uveden jako držitel Matouš Podsedník. Usedlost je vedena jako čtvrtlánní grunt. Rektifikační akta uvádí v roce 1749 usedlost jako grunt půllánní, vzniklý z čtvrtlánu Matouše Podsedníka a pustého lánu Matěje Nakoukala 36. Podle původního číslování bylo číslo usedlosti 13. V roce 1749 je jako držitel usedlosti veden Pavel Harák. Pro úplnost informací je třeba zmínit osoby Pavlových rodičů. Byli to Pavel Harák, který se narodil kolem roku 1666 a zemřel 30.2.1712, jeho manželkou byla Salomena, která se narodila kolem roku 1667 a zemřela 23.3.1727. Pavel a Salomena měli 9 dětí. Byli to: Marie *1688, +1694, Kateřina *20.11.1694 (8.11.1716 se provdala za Ondřeje Jasyka z Jakubova), Marie *14.3.1697, +1.7.1717, Karel *17.1.1700, Matěj, Pavel *1715, +11.5.1758, Alžběta (19.11.1724 se provdala za Bernarda Jaška), dítě 37 *1703, +2.9.1705, Jan *1.11.1708. Jak již jsem výše zmínila, v roce 1749 je jako držitel usedlosti uveden Pavlův syn Pavel Harák. Pavel se narodil kolem roku 1715 a zemřel 11.5.1758. Jeho první manželkou byla Zuzana, která se narodila kolem roku 1696 a zemřela 17.4.1738. Pavel a Zuzana spolu měli 9 dětí. Byli to: Rozálie *1722, +15.6.1728, Marie *3.5.1723, +19.5.1742, Karel *5.11.1724, +22.10.1731, Matouš *31.1.1730, Jakub *9.7.1732, +19.1.1738, František *25.11.1734, +2.12.1734, Martin *25.10.1735 (oddán 14.11.1762 s Marií Holubovou, která se narodila kolem roku 1737 a zemřela 11.11.1767 ), Václav, Josef. 36 Zbývající část pozemků z pustého lánů Matěje Nakoukala byla svedena pod panský pluh. 37 V zápise matriky zemřelých stojí: Pochováno dítě Pavlovi Harákovi ze Březky. Stáří 2 léta.

Pavlovou druhou manželkou se 2.7.1738 stala Marie Kratochvílová z Holubí Zhoře. Pavel a Marie měli jedinou dceru, tou byla Kateřina *15.4.1740, +21.5.1740. Následkem porodu Marie 16.4.1740 zemřela. Třetí Pavlovou manželkou se stala Kateřina. V domě bydlel i Pavlův bratr Matěj Harák. Jeho první manželkou se 3.11.1715 stala Marie Klímová. Spolu měli jedno dítě. Byl to syn Jan *7.8.1719. Druhou manželkou Matěje se 3.2.1743 stala Marie Magdalena Žáková. V urbariální fasi je jako držitel gruntu uveden Říha Harák. Bohužel o osobě tohoto jména jsem nenalezla jedinou zmínku. Pravděpodobně by to mohl být syn Pavla Haráka. Z období kolem roku 1770 známe i jména dvou podruhů a jejich rodin, kteří v domě žili. Prvním byl Josef Doležal a jeho manželka Marie. Josef a Marie měli syna jménem František *26.11.1773. Druhým podruhem byl František Krátký z Jasenice a jeho manželka Anna Baniová, dcera Ondřeje Banii, která se narodila 14.6.1743. František a Anna byli oddáni 28.10.1766 a měli spolu 7 dětí. Byli to: Marie *24.1.1767, +17.1.1769, Kateřina *10.10.1768, +12.5.1772, Marie *11.7.1770, Rozálie *1.2.1773, +4.6.1773, Johana *12.5.1774, Anna *25.6.1776, Paulina *9.6.1779. Roku 1768 je jako držitel uveden Václav Harák, krejčí, syn Pavla Haráka. Jeho první manželkou byla Kateřina, spolu měli jedno dítě. Byl to syn František *4.9.1783. Druhou manželkou se 21.9.1751 stala Anna Žáková. Spolu měli dvě děti. Byli to : Josef *1767, +17.11.1827(zánět plic) a Marie *26.11.1777. 26.6.1782 se držitelem usedlosti stal bratr Václava Josef Harák. Jeho manželkou byla Marie. Spolu měli 5 dětí. Byli to: Marie *2.3.1771, Matěj *18.2.1776, +17.8.1776, Jakub *1776, +2.7.1793, Jiří *5.4.1782, Anna * 2.7.1786.

Spolu se strýcem žil v domě i Václavův syn Josef Harák. Narodil se roku 1767 a zemřel 17.11.1827 na zánět plic. Jeho manželkou se 11.1.1791 stala Marie Čermáková, která se narodila kolem roku 1760 a zemřela 3.1.1825.Josef a Marie měli 4 děti. Byli to: Kateřina *16.1.1792 (oddána 14.11.1826 s Františkem Drápelou z Jabloňova), Marie Anna *9.1.1794, +8.7.1810 (abces), Josef *3.12.1801,+3.12.1801, František * 22.4.1796, +30.3.1840. Podle záznamů byl Josef Harák v obci rychtářem. Z období konce století známe jména dalších podruhů, kteří v domě žili. Byl to Jakub Kupský a jeho manželka Marie Anna Janštová, dcera Josefa Janšty. Jakub a Marie Anna byli oddáni 8.7.1792 a měli spolu 5 dětí. Byli to: František Xaver *21.11.1792, +16.4.1794 (pravé neštovice), František *13.7.1794, +13.7.1794, Anna *26.1.1796, +30.5.1798 (pravé neštovice), Jakub *30.6.1797, +17.12.1798 (krční obtíže), Jan Křtitel *22.4.1799. Druhým podruhem byl Karel Kunst, který se narodil kolem roku 1773 a zemřel 11.8.1801 na tuberkulózu. 11.2.1816 se držitelem usedlosti stal Josefův syn František Harák. František se narodil 22.4.1796 a zemřel 30.3.1840 na zánět plic. Jeho první manželkou se 31.1.1826 stala Helena Doležalová z Pohořílku. Helena se narodila kolem roku 1799 a zemřela 23.1.1837 na zánět pohrudnice s výpotkem. František a Helena měli 4 děti. Byli to: Marie *28.10.1826 (oddána 30.1.1849 s Františkem Nevrtalem), Anna *21.7.1829 (oddána 27.7.1856 s Janem Nevrtalem), Josef *27.2.1832, +11.6.1848 (zarděnky), Františka *29.8.1834 (oddána 14.2.1860 s Františkem Moudrým). Druhou manželkou byla Anna Kratochvílová z Horních Heřmanic. František a Anna měli jedno dítě, byla to dcera Josefa *3.11.1838. Po smrti manžela se Anna znovu provdala. Jejím manželem se 7.8.1842 stal Jan Příhoda. Jan a Anna měli 5 dětí. Byli to: Jan *20.5.1841, František *13.8.1843, Kateřina *15.10.1846, +15.10.1846 (nedonošenost), Antonie *27.1.1849, Josef *24.3.1854, +13.7.1855 (spála).

19.2.1849 se držitelkou stala Františkova dcera Marie Haráková. Ve stejném roce se držitelem usedlosti stal Mariin manžel František Nevrtal. Marie a František byli oddáni 30.1.1849. Roku 1850 se držitelem usedlosti stal Jan Nevrtal. Manželkou Jana se 27.7.1856 stala dcera Františka Haráka a Heleny Doležalové Anna Haráková. Jan a Anna měli 4 děti. Byli to: Jan *6.3.1857, Josef *2.11.1858,+1.6.1859 (psotník), Marie *20.4.1860, Františka *6.5.1864.

4.5 DŮM Č.P.5 Podle první lánové visitace je v roce 1657 jako držitel usedlosti uveden Hans Sobota, podle urbáře a rektifikačních akt drží mezi roky 1664-1667 usedlost Martin Dauniar a 1674 je v druhé lánové visitaci uveden jako držitel Jakub Juřička. Usedlost je po celou dobu existence vedena jako půllánní grunt. Podle původního číslování bylo číslo usedlosti 14. V roce 1749 je jako držitel usedlosti uveden Jan Burian. Jan se narodil kolem roku 1707 a zemřel 21.2.1772. Jeho manželkou byla Kateřina, která se narodila kolem roku 1721 a zemřela 21.3.1794 na sešlost věkem. Spolu měli 9 dětí.byli to: František *5.9.1740 (oddán 30.11.1772 s Kateřinou Sedlákovou), Josef *11.3.1744, +30.6.1748, Kristina *22.81746, +21.11.1747, Martin *5.11.1748, +21.4.1824 (sešlost věkem), Josefa *13.2.1751 (oddána 15.5.1768 s Josefem Dvořákem), Kristián *28.7.1753, +15.2.1775, Jiří *31.3.1757, Antonín *13.6.1759, +27.7.1781, Paulina *24.12.1761, +13.11.1829 (příčinou smrti ochrnutí plic, 28.10.1778 oddána s Josefem Adamem). V urbariální fasi je jako držitelka gruntu uvedena vdova Burianová, tedy Kateřina. Dalším držitelem usedlosti se stává syn Jana a Kateřiny Martin Burian.Martin Burian se narodil 5.11.1748 a zemřel 21.4.1824 na sešlost věkem. Jeho manželkou se 26.5.1777 stala Anna Pálenská z Čikova. Spolu měli 14 dětí. Byli to: Anna * 14.8.1778, Marie Anna *15.3.1780 (oddána 22.1.1797 se Sebastianem Dvořákem), Josef *4.4.1782, +15.6.1782, Kateřina *18.4.1783, +13.7.1838 (mozkové krvácení), Matěj *20.2.1785, Jakub *15.7.1787, +31.7.1787, Magdalena *15.7.1787, +28.7.1789, Cecílie *23.11.1789, +19.2.1793, Rozálie *21.1.1792, +11.2.1793 (psotník), Jan *1777, +28.10.1824 (oddán 23.11.1806 s Marií Šilhanovou), Anna *8.6.1794 (5.9.1814 oddána s Matějem Šilhanem, 25.1.1825 oddána s Karlem Chybou), František Serafín *16.9.1796, +15.4.1798 (krční obtíže), Josef